Litva: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Po vstupu do EU se mezi Litvou a ČR jedná o intrakomunitární obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými členskými zeměmi EU. Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně. Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93).

Vnitrounijní obchod ale nelze považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských zemích se v praxi jedná o vztah s cizím mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo arbitrážemi.

Podrobnosti o sběru statistických údajů pro systém INTRASTAT a z toho vyplývající povinnosti pro naše podniky jsou publikovány na internetové stránce Českého statistického úřadu www.czso.cz, nebo na stránce celní správy www.cs.mfcr.cz.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance vzájemné obchodní výměny s ČR (v tis. Kč)

    

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz (z ČR)         

7 728 209

11 060 712

11 928 402

12 220 267

11 576 743

Dovoz (do ČR)    

2 874 891

3 605 537

4 552 974

5 823 468

5 815 230

Obrat

10 603 100

14 666 249

16 481 376

18 043 735

17 391 973

Saldo

4 853 318

7 455 175

7 375 428

6 396 799

5 761 513

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Hlavní položky českého vývozu do Litvy jsou tradičně:

  • osobní motorová vozidla
  • železniční kolejová vozidla
  • prací a čistící prostředky
  • polyetylén
  • stroje a zařízení pro průmysl
  • montované objekty
  • kotle
  • léčiva
  • broušené sklo
  • zařízení pro zpracování dat

Největšími vývozci do Litvy jsou firmy: Škoda Auto, Škoda Transportation, Glaverbel Czech, Chemopetrol Litvínov, Laufen CZ, OKZ Holding, Procter&Gamble, Barum Continental, Schwarzmüller Žebrák, Euromopos Olomouc, Jäkl, Zentiva, Aerosol, Škoda JS a ZPA Smart Energy.

Hlavní položky českého dovozu z LT:

  • suroviny a polotovary pro chemický průmysl včetně syntetických tkanin
  • nábytek a výrobky ze dřeva
  • strojírenská zařízení
  • výrobky elektrotechnického průmyslu
  • výrobky ze železa a oceli

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Podle Litevské národní banky dosáhl objem exportu služeb z Litvy do ČR 7,35 mil. EUR, obráceným směrem byly poskytnuty služby za 6,43 mil. EUR, celková bilance byla tedy pozitivní pro Litvu ve výši 0,92 mil. EUR.

Běžný účet - služby za rok 2015 (mil. CZK)
Položka Export Import Bilance
Výrobní služby 5,0 6,7 -1,8
Údržby a opravy 7,9 18,8 -10,8
Doprava 121,9 95,1 26,8
Cestovní ruch 121,7 9,8 111,9
Stavebnictví 7,5 0 7,5
Pojištění a penzijní služby 3,2 2,2 1,0
Finanční služby 0,7 0 0,7
Poplatky za využití práv duš. vlastnictví 0,5 0 0,5
Telekomunikační, PC a IT služby 6,9 0,1 6,8
Ostatní obchodní služby 19,9 22,5 -2,6
Celkem 296,2 155,6 140,6

Zdroj: ČNB

Cestovní ruch. Žádná z velkých českých cestovních kanceláří nemá v Litvě zastoupení. Na dojezdovou turistiku do ČR se specializuje malá CK Geras vėjas, která spolupracuje s českou CK Macek. Oblíbené jsou i turistické zájezdy spojené s návštěvou Petrohradu a celého Pobaltí včetně Litvy. Překladatelské služby poskytuje česká překladatelská kancelář Skřivánek.

Stavebnictví. České firmy doposud na litevském stavebním trhu nejsou příliš aktivní. Litevské stavebnictví je vyspělé a vzhledem k nižším mzdám konkurenceschopné. Zakázky v této oblasti lze zpravidla získat jen v konsorciu s litevským partnerem. Mezi úspěšné případy lze zařadit:

  • firmu OKZ Holding, která zde zakoupila zkrachovalou továrnu a vytvořila si základnu na expanzi do celého Pobaltí v oblasti velkoobjemových nádrží a ocelových konstrukcí;
  • dceřiná společnost firmy EUROVIA řídí účast litevské pobočky a vcelku úspěšně se zapojila do zakázek na výstavbu a modernizaci železniční infrastruktury.

Vyhodnocení poptávky po českých službách:

V agendě EK ZÚ převažují poptávky malých a středních podniků. Otevřená poptávka po službách prakticky neexistuje. Pro podporu exportu služeb je nutné konkrétní a cílené marketingové úsilí firem a zároveň působení státu pro podporu image České republiky. Tento aspekt poptávky je nutno cíleně vytvářet. 

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Objem přímých investic ČR v LT dosáhl dle údajů statistik za rok 2015 výše 5,16 mil. EUR, což ČR v žebříčku přímých zahraničních investorů řadí na 38. příčku. V porovnání s rokem 2014 FDI (5,32 mil. EUR) poklesly o 3,8%.

Objem přímých investic LT v ČR dosáhl dle údajů statistik za rok 2015 výše 1,98 mil. Eur, což LT v žebříčku přímých litevských investorů v zahraničí řadí na 27. příčku. V r. 2013 bylo v Litvě 42 českých investorů a v České republice 4 litevské investory.

V Litvě není žádná česká výrobní firma a ani při privatizaci zde nebyla zprivatizována ani jedna firma českým kapitálem. Všechny firmy, které mají status českých firem a společných podniků, se zabývají distribucí českých výrobků.

Právní postavení těchto firem se značně liší. Představitelem česko-litevského joint-venture je firma ARX, dovozce automobilů Škoda. Dceřinými českými firmami s právem obchodovat na svůj účet jsou firmy Zentiva a Walmark. Většina českých firem zajišťuje své obchodní zájmy prostřednictvím litevských firem, které mají výhradní zastoupení. Dále jsou zde litevské firmy, které se výrazně specializují na dovoz českých výrobků, dovážejí však i výrobky z jiných zemí (IZORA - dovozce skla).

Český pivovar - Chodovar investoval společně s litevským partnerem - pivovarem Ponoras z města Biržai přibližně 3 milióny Litů (cca 21,8 mil. Kč) do technologie s cílem licenčního vaření českého piva v Litvě. V červnu 2009 zahájili výrobu a začalo se vařit české pivo. Chodovar plánuje obsadit 3% litevského pivního trhu. 

Úspěšný je RAVAK, výrobce koupelnových zařízení. Zdejší dceřiná společnost dodává své zboží více než 200 litevským firmám. Úspěšná je i dceřiná firma výrobce léků ZENTIVA.

Pro české firmy je důležité proniknout do obchodních řetězců VP Market (www.vpmarket.lt), IKI (www.iki.lt), RIMI (www.rimi.lt), Norfa (www.norfa.lt) a velkoobchodů typu Makro Sanitex (www.sanitex.lt) či Senukai. Lze v nich spatřit české zboží (cukrovinky, boty, sklo, kuchyňské potřeby, potřeby pro domácí dílnu, domovní kotle, krbová kamna, pivo, Becherovka). Možnosti dodávek však nejsou vyčerpány.

Největší firmou v oblasti hobby a stavebnin je Senukai (www.senukai.lt), největším dovozcem českého skla již zmíněná firma Izora (www.izora.lt). O české zboží má zájem i velkoobchod a maloobchod stavebnin VITI (www.abviti.lt). Do tohoto sektoru pronikla i firma VP Market. Rozvíjí řetězec obchodů typu hobby pod názvem Ermitažas. Elektroinstalační materiál lze nabídnout firmě FLAMANDA (www.flamanda.lt), vodoinstalační materiál velkoobchodu KARMADA (www.karmada.lt).

S ohledem na makroekonomické potřeby Litvy je třeba soustředit úsilí na oblast energetiky, dopravního projektování a další oblasti s vysokou přidanou hodnotou (dekontaminace živ. prostředí, spalovny, vědeckotechnická spolupráce, spolupráce na úrovni vysokých škol). Současná krize ale silně omezila investiční aktivity v Litvě.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Litevská republika stejně jako ostatní pobaltské země nepřevzala žádné smluvní závazky bývalého Sovětského svazu. Mezi ČR a Litvou byly sjednány následující dohody o obchodní a ekonomické spolupráci:

  • Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a MPaO Litevské republiky - Praha 21.07. 1994, č. 228/94 Sb.
  • Smlouva mezi ČR a Litevskou republikou o zamezenídvojího zdanění a zabránění  daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku - Vilnius 27.10.1994
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Litevské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic - Vilnius 27.10. 1994, č. 185/95 Sb.     
  • Dohoda mezi ministerstvy zdravotnictví ČR a Litevské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví -   Praha 19.05.1995, č. 4/96 Sb.
  • Dohoda mezi vládou ČR a Litevské republiky o mezinárodní silniční dopravě, Praha 13.07. 1995, č. 231/95 Sb.
  • Dohoda o spolupráci v letecké dopravě mezi MDS ČR a Litevské republiky - Praha 1997
  • Smlouva mezi vládami ČR a Litevské republiky o sociálním zabezpečení, nezahrnující oblast zdravotního pojištění - Praha 27.07. 1999
  • Dohoda o spolupráci mezi Konfederací průmyslníků Litvy a Svazem průmyslu a dopravy ČR. 

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Neposkytuje se. Litva jako člen EU není subjektem rozvojové pomoci.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: