Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Z toho důvodu patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro přímé zahraniční investice v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro střední i větší letadla (až po A320 či B737). Příležitostí v tomto sektoru je též zájem Litvy o opětovné zprovozuschopnění cca 100 českých výcvikových dvousedadlových celokovových kluzáků Blaník. 

Většina současných investic směřuje na renovaci hlavních litevských mezinárodních letišť – v lednu 2025 byla dokončena výstavba nového odletového terminálu letiště ve Vilniusu, hodnota zakázky je 50,2 mil. EUR. Po vybudování nového terminálu se celková plocha terminálů na letišti ve Vilniusu zvýšila o třetinu a kapacita cestujících se zdvojnásobila z 1 200 cestujících za hodinu na 2 400. Odhaduje se, že po rekonstrukci bude letiště Vilnius schopno obsloužit až 8 mil. cestujících za rok. Výstavba nového odletového terminálu o ploše 14 400 m2 je pouze první etapou rekonstrukce celého letiště, mezi plánované projekty patří přistavení trati evropské železnice „Rail Baltica“ na letiště, reorganizace prostoru starého terminálu, rozšíření parkovací plochy, instalace nejnovějších technologií apod. 

Letiště Kaunas se připravuje na rozšíření terminálu v hodnotě 30 mil. EUR, práce byly zahájeny v březnu r. 2024. Architektonická řešení směřují především ke zvýšení komfortu cestujících a zdvojnásobení počtu odbavených cestujících na cca 2 miliony za rok. Během rekonstrukce je plánováno vybudování dvou nových přístaveb a zvětšení hlavní budovy letiště ze stávajících 7 300 m2 na 10 800 m2.

Mezinárodní letiště Šiauliai s největší vzletovou a přistávací dráhou – 3,5 km – v pobaltských státech, aktuálně plánuje souhrnné investice ve výši cca 25 mil. EUR, z toho do pozemní infrastruktury 9,7 mil. EUR mj. pro efektivnější servis největších letadel. Jedním z nejdůležitějších nákupů letiště Šiauliai má být 60-tunový těžký tahač pro extrémně velká letadla kategorie D a E.

Litva je nesporným lídrem v oblasti vesmírných technologií v pobaltském regionu. V r. 2021 byl ve Vilniusu založen klastr vesmírných technologií, ve stejném roce se Litva stala přidruženým členem Evropské vesmírné agentury (ESA) a zavázala se do roku 2025 investovat ročně nejméně 3 mil. EUR do rozvoje vesmírného sektoru. Litevské firmy se již účastní společných projektů a misí s NASA, ESA, Airbus Defence & Space, Thales Alenia Space, British Telecom, SpaceX atd. Země má v dané oblasti silnou akademickou komunitu mj. v oblasti vývoje optických komunikačních systémů, laserového satelitního komunikačního systému aj. Vedoucí roli zde zaujímá Vědecké centrum pro mikrosystémy a nanotechnologie Fakulty matematiky a přírodních věd Technické univerzity v Kaunasu (KTU), které vyvinulo pro ESA technologii umožňující posouzení vhodnosti materiálů a stanovení množství uvolňovaných škodlivin podle citlivosti molekul. V současné době Litva rozvíjí průmysl vesmírných technologií, který je primárně určen pro „lidi na zemi“, ale v blízké budoucnosti se zaměří na více – vláda je připravena vyčlenit prostředky na místo pro spolupráci v oblasti vesmírných technologií – tzv. hub. Za tím účelem byla také založena inovační agentura ,,Space Hub“, která v r. 2024 společně s ESA na 26 litevských vesmírných projektů vyčlenila 4 mil. EUR (v letech 2021–2023 tato částka činila přibližně 2 mil. EUR).

Rok 2024 lze v Litvě nazvat průlomovým v oblasti využití dat ze satelitního pozorování Země. Společnosti Geomatrix a Coetus loni prostřednictvím EKA přilákaly financování ve výši více než 820 tis. EUR na rozvoj různých nových služeb pro veřejný sektor v monitorování zemědělství, lesů a dalších oblastech, které mohou přispět k monitorování změny klimatu. Společnost Coetus byla také jednou z firem, které získaly finanční prostředky z opatření Inovační agentury InoPažanga, jehož výše činí více než 720 tis. EUR. Je také důležité, že EU společně s ESA a lídry evropského kosmického průmyslu začíná realizovat program satelitní komunikace IRIS2 v hodnotě více než 10 mld. EUR, a proto má světoznámý litevský laserový sektor obrovský potenciál. Litva si klade za cíl do roku 2027 desetinásobně zvýšit vesmírný sektor země – až o 1 % HDP. Očekává se, že do 5 let se počet kosmických společností v Litvě zvýší více než 2,5krát a dosáhne přibližně 80 společností.

V r. 2018 Litva schválila novou Národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit v oblasti energetiky úplnou nezávislost země, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (synchronizace se západoevropskými energetickými sítěmi proběhla v únoru r. 2025), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050. V r. 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. To představuje konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie, energetické infrastruktury, od projektantů a stavitelů až po dodavatele a prodejce zařízení. Litva v posledních letech dosáhla největšího pokroku v oblasti Baltského moře v rozvoji kapacit pro výrobu solární a větrné energie. Elektřina vyrobená v Litvě v roce 2024 již nyní pokrývá v průměru cca 60 % potřeby, téměř 70 % vygenerované elektřiny v Litvě pochází z obnovitelných zdrojů energie. Očekává se, že toto číslo během příštích tří let vzroste na  50 % a v tom případě se Litva může velmi rychle stát zemí vyvážející elektřinu. Na konci r. 2024 Evropská komise schválila litevský program na podporu zařízení na skladování elektřiny v hodnotě 180 milionů eur. Cílem programu je podpořit investice do nových kapacit pro skladování elektřiny s cílem zajistit hladkou integraci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do systému.

Velká pozornost se slibuje také věnovat energetickému zdroji budoucnosti – vodíku. Cílem Litvy je připojení k Evropské síti zeleného vodíku. Letos bude pokračovat mezinárodní projekt „Severobaltský vodíkový koridor“, který propojí hlavní centra spotřeby v Evropě se severoevropskými regiony výroby obnovitelné energie prostřednictvím potrubí. Do rozvoje sítě se plánuje investovat 201 mil. EUR, z toho 138 mil. EUR v příštích pěti letech. 

Litva a Polsko v květnu 2020 podepsaly dohodu o výstavbě podmořského vysokonapěťového kabelu Harmony Link mezi oběma státy. Na konci r. 2023 se ministři energetiky EK, pobaltských států a Polska shodli na nahrazení podmořského kabelu pobřežním připojením, levnější alternativou, která by mohla být implementována v roce 2028. V letošním roce litevský provozovatel elektřiny společnost Litgrid bude pokračovat v plánování území potřebných pro připojení a schvalování konceptu plánu inženýrské infrastruktury.

Litevská vláda schválila lokality v Baltském moři pro výstavbu mořských větrných elektráren o výkonu 700 MW + 700 MW, letos bude vyhlášeno výběrové řízení na dovelopery druhé větrné farmy. Očekává se, že tyto mořské větrné farmy přilákají přes 4 mld. EUR investic a vytvoří okolo 1 300 nových pracovních míst. Se zahájením operability se počítá v r. 2028, nejpozději v r. 2030. První větrnou farmu vyvíjí společnost Ignitis Renewables ve spolupráci s Ocean Winds. Pro projekt hledá profesionály s potřebnými dovednostmi, dodavatelskými řetězci a infrastrukturou. Připravovaná výstavba větrných elektráren v litevských vodách představuje pro české stavební firmy a subdodavatele v oblasti větrné energetiky zejména jako subdodavatele enormní potenciál.

V roce 2024 EIB půjčila 105 mil. EUR na rozvoj vodní elektrárny Kruonis u Kaunasu. Tyto investice budou směřovat do výstavby 5. bloku ve výkonu 110 MW. Půjčka se poskytuje na dobu až 16 let. Po instalaci 5. bloku se kapacita Kruonis HAE zvýší na 1 010 MW (z 900 MW) a bude jedním z největších energetických zásobníků v Evropě. Plánovaný termín dokončení 5. bloku je rok 2026. Chystá se rovněž obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny – zlepšení se má týkat energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě a využívání moderních technologií (Smart Grids). Finální kapacita elektrárny má být 1 600 MW.

V r. 2022 EU schválila podporu druhé fáze energetických projektů pro pokračování synchronizace litevské elektroenergetické soustavy s kontinentální evropskou. Evropské investice mají být v Litvě vynaloženy na posílení a modernizaci místní elektrorozvodné sítě, na zařízení pro regulaci frekvence a na modernizaci IT řídících systémů. Financovány mají být např. rozvodna Darbenai, rekonstrukce přenosového vedení 330 kV Klaipeda-Grobine a systémy informačních technologií přenosové soustavy. Společnost Litgrid zatím realizovala 6 z 20 strategických státních projektů, které mají zajistit synchronizaci energetického systému Litvy s kontinentální Evropou. Synchronizace vyžaduje nejen vybudování nového spojení s Polskem, ale také posílení vnitřních elektrických přenosových sítí, přípravu systémů na odpojení od sítě IPS/UPS a nezávislý frekvenční management. 

Nejméně do r. 2038 má ještě probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně. V roce 2024 ministerstvo energetiky navrhlo v budoucnu v Litvě vyvíjet nízkoenergetické jaderné reaktory čtvrté generace, které by v Litvě stavěly soukromé podniky. K tomu. aby Litva měla kolem roku 2040 jaderný reaktor s nízkým výkonem, budou muset být v letech 2028-2030 učiněna politická rozhodnutí. Skutečný rozvoj kapacity litevské jaderné energetiky v budoucnu bude záviset na ceně technologie a iniciativě soukromých společností takovou kapacitu rozvíjet.

Strategické dokumenty Litvy stanoví neustálou modernizaci železniční dopravní infrastruktury a integraci nejdůležitějších železničních tratí do transevropských dopravních sítí. Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km²) s celkovou délkou tratí 1 869 km, z čehož je pouze 731 km elektrifikovaných, menší podíl elektrifikované sítě   v roce 202 byla pouze v Irsku a Kosovu. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. 

Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU do projektu Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí), jehož celkové náklady se odhadují na 5,8 mld. EUR a plánované dokončení je v r. 2026. Celková délka železniční trati Rail Baltica v pobaltských státech je 870 km, z čehož na Litvu připadá 392 km. Konstrukční rychlost vlaků, které budou jezdit po nové železnici Rail Baltica, dosáhne 249 km/h, proto bude při výstavbě této tratě věnována zvláštní pozornost bezpečnosti. Celá trať bude chráněna plotem, součástí projektu má být řada mimoúrovňových přechodů a průchodů pro chodce a zvířata a viaduktů pro automobilovou dopravu. Z prostředků EU má být v rámci výstavby vysokorychlostní tratě Rail Baltica financována rovněž výstavba přípojky Kaunas – Vilnius.

V současné době se Litva intenzivně připravuje na vybudování části evropské železnice z Kaunasu k lotyšským hranicím. V tomto úseku je již ukončen výkup pozemků a byla vyhlášena výběrová řízení na výstavbu 29 km železniční infrastruktury v okrese Jonava – vybudování chodníků, inženýrských staveb a souvisejících komunikací. Průběžně probíhá zadávání veřejných zakázek na výstavbu železničního uzlu Panevėžys, územní plánování regionálních stanic a posuzování vlivu na životní prostředí. Plánuje se, že součástí tratě bude jeden z nejdelších železničních mostů v pobaltských státech (1,5 km). 

Elektrifikace železniční trati Vilnius-Klaipėda, která je v Litvě nejintenzivněji využívaná, je jedním z největších projektů modernizace železniční infrastruktury v Litvě. Elektrifikace železnic je jednou z priorit jak v Litvě, tak v celé EU, neboť je jedním z opatření k provádění Zelené dohody EU. V současné době jsou v Litvě plně elektrifikovány tři železniční tratě: Vilnius-Kaunas, Vilnius-Trakai a Vilnius-Kena. To představuje 8 % celé sítě země a po realizaci projektu elektrifikace dosáhne délka elektrifikovaných železničních tratí v zemi téměř 28 % . Tento projekt elektrifikace železnic zahrnuje výstavbu 363 km kontaktní sítě, výstavbu šesti trakčních rozvoden v Lentvaris, Žeimiai, Linkačiai, Tarvainiai, Kretingai a Žasliai, jejich připojení k elektrické síti Litgrid a jejich testování. Také výstavba osmi autotransformátorů pro zajištění stability napájecího napětí elektrické energie v kontaktní síti. Plánuje se, že celková investice do projektu elektrifikace dosáhne 457 milionů. eur, z čehož přibližně polovina činí 200 milionů. eur – budou přiděleny z Fondu soudržnosti EU. Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Nejzajímavější příležitosti pro české firmy představují kromě projektu Rail Baltica elektrifikace tratě Vilnius – Klajpeda, vilniuský intermodální terminál a modernizace lokomotiv a vagónů.

Prioritou v osobní železniční dopravě jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v rychlostech přes 200 km/h. Jde o konkrétní příležitost v poměrně blízkém horizontu pro zahraniční firmy mající zkušenost s výstavbou vysokorychlostních železniční infrastruktury. Úspěšným příkladem česko-litevské spolupráce v této oblasti je rekonstrukce jednoho z nejdůležitějších železničních mostů v zemi českou firmou. 

Litevský obranný sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích. Trend růstu litevských společností v obranném a bezpečnostním sektoru je dvakrát vyšší než celostátní průměr, průměrná mzda firem pracujících v obranném průmyslu byla o 21 %  vyšší než celostátní průměr. Litevské společnosti mají největší potenciál ve výrobě dronů, laserů, optiky a dalších inovativních zbraňových komponentů a příslušenství. Výdaje na obranu v r. 2025 budou činit 2 508,3 mld.  EUR, tj. více než dvakrát větší ve srovnání s rokem 2020 (1,03 mld. EUR). V letošním roce činí financování obrany 3,03 % HDP , a včetně dalších 800 mil. EUR, které mají být přiděleny během roku – 3 223,7 mil. EUR, tj. 3,93  %  HDP.  V roce 2025 se realizují stovky projektů na pořízení zbraní a techniky důležitých pro litevské ozbrojené síly, největší pozornost je věnována budování infrastruktury německé brigády, rozvíjejí se hlavní litevská vojenská cvičiště v Rūdninkai, Pabradė a Rukle, stejně jako infrastruktura letecké základny. V návrhu rozpočtu Ministerstva národní obrany Litevské republiky jsou prioritami tyto oblasti: modernizace a rozvoj litevské armády (posílení palebné síly a manévrovacích schopností, zlepšení ochrany vojáků a zvýšení zásob munice), zlepšení platového ohodnocení příslušníků armády včetně sociálních záruk, rozvoj nejdůležitější armádní infrastruktury litevských ozbrojených sil, aktivní účast občanů na posilování národní bezpečnosti (např. 13,6 mil. EUR bude vyčleněno Litevskému střeleckému svazu) a posilování kybernetické bezpečnosti. Zvláštní pozornost je věnována posilování spolupráce mezi obrannými strukturami, státem, vědou a byznysem a využívání potenciálu Litvy v oblasti laserových technologií a zpracování dat. V této souvislosti lze zmínit úspěchy českého obranného a bezpečnostního průmyslu – v roce 2022 byla litevská armáda vybavena moderními optickými zaměřovači za téměř 4 mil. EUR. 

V r. 2025 nadále probíhají nejdůležitější zbrojní projekty litevských ozbrojených sil – akvizice systémů vícehlavňových raketometů, 155 mm houfnic, mobilních radarů středního dosahu, dělostřeleckých radarů, protitankových zbraní, projekt protiminových, pátracích a záchranných lodí, začíná akvizice vrtulníků, systémů bezpilotních letadel, elektronické bojové techniky aj.

Litva bude i v roce 2025 věnovat velkou pozornost rozvoji vojenské infrastruktury – rozvoji cvičišť, výcvikové infrastruktury, muničních skladů a další infrastruktury. V Panevėžském regionu bude do roku 2030 realizováno nejméně 20 projektů vojenské infrastruktury v hodnotě přibližně 110 milionů eur,  300 mil.  EUR bude investováno do infrastruktury letecké základny v Šiauliai Z projektové fáze se posunula realizace tří kasárenských komplexů o rozloze 7,8 ha, 9,47 ha a 17,7 ha pro jednotky velikosti praporů, v nichž bude moci sloužit a pracovat až 2,5 tisíce vojáků a civilních pracovníků. Smlouvy s developery byly podepsány na dobu 15 let, z toho 2,5 roku je určeno na projektování a výstavbu a 12,5 roku na údržbu a servis infrastruktury. Celková hodnota dotčených tří kontraktů je cca 168 mil. EUR, na financování se bude podílet jak veřejný, tak soukromý sektor. 

Zvýšená alokace prostředků z obranného rozpočtu na nákupy munice (o 15 % v r. 2021 a o 17 % v r. 2022) vytvořila v posledních dvou letech podmínky pro rychlejší rozvoj infrastruktury pro skladování munice litevských ozbrojených sil. Kromě skladů pro vznikající brigádu Bundeswehru se v nejbližších letech plánuje výstavba 40 nových skladů.

V roce 2025 se plánuje zřízení Fondu infrastruktury s cílovou hodnotou 1 mld. EUR investic v letech 2025–2027. Fond by investoval do finančně ziskových projektů – obranného průmyslu, námořní, letištní a železniční infrastruktury a rozvoje projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako jsou projekty vojenské infrastruktury, datová centra a energetická infrastruktura. V letech 2025–2027 by státní příspěvek do tohoto fondu činil 50 mil. EUR ročně. Druhou část by tvořily finanční prostředky od soukromých investorů – mezinárodních finančních institucí, fondů private equity a penzijních fondů.

V současné době  probíhá výstavba továrny na munici ráže 155 mm. Továrna by měla zahájit provoz v polovině roku 2026. Litva bude vlastnit 49 % akcií  podniku, zbývajících 51 % půjde společnosti Rheinmetall. Ačkoliv konkrétní výše investice akcionářů není specifikována, dohoda stanoví, že do projektu bude investováno 260 mil. EUR, tato částka se však může změnit.

Stavební sektor tvoří cca 7,2 % litevského HDP. Rozsah prací provedených stavebními společnostmi v Litvě v roce 2024 činil 4,7 mld. EUR, tj. o 6 % více než v roce 2023. Předpokládá se, že stavební trh v roce 2025 poroste o 2 %. Některé z velkých developerských společností v oblasti nemovitostí oznámily, že v r. 2025 plánují investovat v Litvě do bytových a komerčních projektů přibližně 182,5 mil. EUR.

Příležitost pro české firmy představuje rozhodnutí vlády z r. 2023 o rekonstrukci a dobudování krytů civilní obrany v celé zemi. 

Plány skupiny Darnu pro jižní část Vilniusu nabraly mnohem jasnější kontury: bylo oznámeno, že zde bude postavena čtvrť Launagiai, jejíž hodnota dosáhne nejméně 1 mld. EUR, proběhly první architektonické soutěže a zahájení výstavby se očekává v roce 2026. Během deseti let se plánuje výstavba čtvrti na ploše 71 hektarů, z níž část bude zabírat bydlení, v blízkosti budou postaveny komerční a veřejné objekty, škola, několik mateřských škol, kulturní zařízení, náměstí a také rozvinutá veřejná a rekreační infrastruktura.

Do konce r. 2025 by měl být ve Vilniusu dokončen projekt výstavby Litevského národního stadionu, zahrnující multifunkční sportovní areál splňující podmínky UEFA, který by kromě národního stadionu tvořilo dalších 15 sportovišť – atletické hřiště, 6 basketbalových hal, 3 fotbalová tréninková hřiště, házenkářské a boxerské haly. Má vzniknout také sportovní muzeum, knihovna a školka. Rozpočet činí 156 mil. EUR, hlavní město má přispět ze svého rozpočtu 101,5 mil. EUR, 54,5 mil. EUR pokryje stát.

V příštích letech by měl být ve Vilniusu dokončen další dlouhodobý projekt – výstavba Národní koncertní síně (tzv. Národní dům) zahrnující velký sál pro 1 600 posluchačů a malý pro 550 posluchačů. Upravený (zvýšený) rozpočet činí 74 mil. EUR. 

Řada dalších velkých projektů buď již probíhá, nebo je plánována ve druhém největším litevském městě Kaunasu. V r. 2023 byl připraven technický návrh Koncertního centra M. K. Čiurlionise, poté bude vypsáno výběrové řízení na práce a zahájena výstavba. Multifunkční prostory budou určené nejen pro špičkové hudební akce, ale také pro kongresy a sympozia. Příležitosti pro české firmy spočívají zejména v oblasti interiérového vybavení a technickém zázemí.

Litevská města aktivně vyvíjejí nové strategie, které mají pomoci přejít k ekologičtějším a udržitelnějším dopravním systémům, podporovat zdravý životní styl a implementovat ustanovení mezinárodní dopravní politiky. V hlavním městě Vilniusu se cca 50% všech cest uskutečňuje autem, cca 24 % veřejnou dopravou, stejný podíl pěšky a cca 2 % na kole. Cílem Plánu udržitelné mobility města Vilnius je, aby do r. 2030 vzrostl podíl chodců cca na 30 %, veřejná doprava by zajišťovala rovněž cca 30 % stejně jako osobní auta, a cca 7,5 % by tvořili cyklisté, resp. uživatelé jiných nemotorových vozidel. Menší města si kladou ještě ambicióznější cíle, např. Taurage plánuje do r. 2030 zvýšit podíl cestujících na kole nebo jiném nemotorovém vozidle až na 30%. 

Plánuje se, že do r. 2030 budou ve Vilniusu tvořit nejméně 55 % všech vozidel trolejbusy (159) a elektrické autobusy (221) a 45 % vozidla poháněná alternativními palivy (299 plynových autobusů). Město chce efektivně využívat stávající síť trolejbusů a další infrastrukturu systému veřejné dopravy. Na nákup autobusů a trolejbusů Vilnius v letech 2022 – 2031 je plánováno celkem 245 mil. EUR včetně soukromých investic. Město chce nakoupit elektrické a plynové autobusy a trolejbusy, z nichž některé mají být autonomní. Na novou infrastrukturu nebo její renovaci – na  instalaci zastávek vybavených video displeji, obnovu trolejového vedení, nabíjecí stanice a čerpací stanice na plyn a nový systém elektronických jízdenek se plánuje vyčlenit cca 52 mil. EUR.

Odhaduje se, že pro realizaci celého balíčku opatření předpokládaných v Plánu udržitelné mobility města Kaunasu do r. 2030 budou potřeba investice ve výši cca 300 mil. EUR. Záměr počítá s novou platformou řízení dopravy integrující inteligentní parkovací systém a upřednostňující veřejnou dopravu. Během několika příštích let chce Kaunas investovat do inteligentních dopravních systémů, renovace pěší infrastruktury, pilotního projektu úschoven kol na sídlištích a informačních tabulí MHD v reálném čase cca 12 mil. EUR. Největší výzvou a inovací bude vytvoření nízkoemisní zóny. V další fázi implementace Plánu udržitelné mobility města Kaunasu mají hlavní investice směřovat do veřejné a nemotorové dopravy a její adaptace pro osoby se speciálními potřebami. 

V současné době je v Litvě registrováno přes 8 tisíc minibusů, autobusů a trolejbusů, z nichž 88% je poháněno naftou a pouze 5% elektřinou a 3 % zemním plynem. Zbytek MHD pohání kombinovaná paliva. 

Na podporu ekologické městské veřejné dopravy mimo městské aglomerace a zvýšení podílu ekologických autobusů plánuje vláda vyčlenit do r. 2026 z Plánu ekonomické obnovy (RRF) na nákup 230 nových elektrobusů 69 mil. EUR a 6 mil. EUR na dobíjecí infrastrukturu. Tato finanční pobídka je určena malým obcím, které nemají vytvořené plány udržitelné mobility. 

Velká města se schválenými plány udržitelné městské mobility, která chtějí modernizovat svůj vozový park, obdrží z fondů EU na období 2021–2027 cca 160 mil. EUR, což by jim mělo umožnit pořídit až 630 ekologických městských autobusů.

V roce 2024 na silnice bylo vyčleněno 715 mil. EUR, 2025 rozpočet předpokládá financování ve výši 936 mil. EUR, ale ze všech zdrojů bude použito 1,005 mld. EUR. Vzhledem k rychlému zhoršování stavu hlavních komunikací se plánuje, že v horizontu 5-10 let budou vyžadovat zásadní opravy úseky hlavních dálnic Vilnius-Kaunas-Klaipėda a Vilnius-Panevėžys. V současné době je největší důraz kladen na mezinárodní dopravní koridor Via Baltica, dálnici byl udělen status zvláštního státního významu. Rekonstrukce více než 40 km dlouhého úseku Kaunas – Marijampolė – Suwałki má být dokončena do roku 2026, celkové náklady jsou 44,6 mil. EUR. Mezi priority patří modernizace silnice A14 Vilnius–Utena (s financováním EIB), úseků regionální silnice č. 130 Kaunas–Prienai–Alytus a dalších silnic důležitých pro civilní i vojenskou mobilitu, asfaltování štěrkových komunikací, instalace ženijních dopravních bezpečnostních opatření – přechodů pro chodce, cyklostezek, křižovatek a rozvoj elektromobility. Rekordní financování – více než 206,4 mil. EUR v roce 2025 obdrží síť místních komunikací v regionech, což obcím umožní zahájit dlouho odkládané práce. Mnoho obcí se připravuje na zahájení asfaltovacích prací na štěrkových cestách, jich je v Litvě v současnosti více než 5 000. km.

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

V letech 2022–2030 Litva plánuje vyčlenit pro posílení sektoru vědy a výzkumu, přilákání výzkumných pracovníků ze zahraničí a podporu vědecké a obchodní spolupráce 350 mil. EUR. Litevští výzkumní pracovníci budou rovněž vybízeni k aktivnější účasti na programu Evropský horizont; v r. 2023 na pobídková opatření bylo přiděleno 40 mil. EUR. Očekává se, že do r. 2030 se počet grantových smluv podepsaných litevskými účastníky v projektech financovaných tímto programem zvýší nejméně o třetinu.

Rozšířené informace k danému sektoru (0,5–2 strany)

Podle vládou schváleného Programu rozvoje vědy Litva plánuje přilákat více výzkumných pracovníků ze zahraničí a povzbudit litevské výzkumné pracovníky k aktivnější účasti na programu výzkumu a inovací Evropský horizont. Litva je zatím v tomto programu čistým plátcem a nikoli příjemcem; v současné době se z 1 vloženého eura vrací pouze polovina. Podle počtu účastníků je Litva mezi členskými státy EU na 24. místě a dle přidělených finančních prostředků na 23. místě. Rozpočet uzavřených litevských projektů je 39,3 mil. EUR (0,3 % celkového rozpočtu programu), z čehož financování ze strany EU činí 32,7 mil. EUR (0,28 % z celkových finančních prostředků rozdělených Evropskou komisí). Litevští vědci a zástupci podniků jsou aktivně vybízeni ke rozvíjení síťové spolupráce v mezinárodních výzkumných sdruženích a konsorciích, což představuje příležitost i pro česká výzkumná a vědecká pracoviště, ke spojení s malými a středními podniky oceněnými Evropskou komisí za pokrok a k realizaci projektů stáží v programu Marie Skłodowska-Curie Actions.

Litevská rada pro výzkum (LRV) loni financovala přibližně 3 000 výzkumníků, kteří realizovali více než 1 000 výzkumných a experimentálních vývojových projektů. V roce 2024 bylo na výzkumné a vývojové aktivity vyčleněno 254 mil. EUR z prostředků státního rozpočtu, což činí 0,059 % HDP (0,033 % HDP v roce 2022, 0,041 % HDP v roce 2023). LRV si klade za cíl posílit mezinárodní spolupráci mezi výzkumníky z Litvy a dalších zemí a hlavními nástroji pro realizaci tohoto cíle jsou bilaterální a multilaterální programy a programy financování z EU. Kromě probíhajících programů s Japonskem, Francií, Polskem, Ukrajinou a severskými zeměmi podepsala LRV v loňském roce také nové mezinárodní dohody. V rámci realizace strategických cílů vlády v oblasti rozvoje vztahů s Tchaj-wanem bylo podepsáno memorandum o porozumění s tchajwanskou Národní radou pro vědu a techniku (NSTC). Toto memorandum se dohodlo, že obě země budou financovat společné projekty vědců z litevských a tchajwanských vysokých škol a výzkumných ústavů v oblasti biotechnologií, laserových a materiálových věd, inženýrství a informačních technologií. Realizovat společné výzkumné projekty, semináře a praktická cvičení prostřednictvím výzkumných skupin v letech 2024–2027. Plánuje se vyčlenit až 5 mil. EUR (2,5 mil. EUR od Rady a NSTC).

Financování vědeckého výzkumu a experimentálního vývoje ze státního rozpočtu v posledních letech výrazně roste. Prostředky na tento účel vzrostly z 206,1 mil. EUR v roce 2022 na 276,4 mil.EUR v r. 2023, tj. téměř 34 %. Plánuje se další navýšení finančních prostředků. V Dohodě o litevském vzdělávání r. 2021–2030 se politické strany dohodly, že od roku 2022 při každoročním trvalém růstu státního financování dosáhnou do konce roku 2030 alokace státního rozpočtu na vědecko-výzkumnou a experimentální vývojovou činnost ve vysokém školství a ve vládním sektoru minimálně 1 % HDP, do konce roku 2024 – minimálně 0,75 % HDP (hodnota v r. 2018 – 0,3 %).

Nejaktivnějšími účastníky mezinárodních výzkumných a vědeckých projektů jsou Litevská vědecká rada (LMT), Univerzita ve Vilniusu (VU), Technická univerzita v Kaunasu (KTU) a Litevské inovační centrum. Nejčastějšími oblastmi výzkumu jsou digitalizace, průmysl, vesmír, potravinářství, biohospodářství, zemědělství a životní prostředí. Zvláštní zmínku si zaslouží rychle se rozvíjející sektor biologických věd. S více než 1 mld. EUR investovanou do vědecké infrastruktury za poslední desetiletí nyní v oboru pracuje více než 15 000 specialistů a tento počet každým rokem roste díky šesti univerzitám nabízejícím biotechnologické studijní programy. Největší líhní talentů v oblasti biologických věd v Litvě je Life Sciences Center Univerzity ve Vilniusu, které zaměstnává cca 1 500 mladých i zkušených vědců, přes 1 000 studentů všech akademických úrovní a více než 140 doktorandů. Litva je také domovem více než 60 startupů a spinoffů v oblasti biologických věd, přičemž každý rok přibývá kolem deseti nových. Toto tempo růstu se však má změnit, protože Litva hodlá do r. 2030 zvýšit jejich počet alespoň na 500.