Litva

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Vilnius
Počet obyvatel 2,79 mil.
Jazyk litevština
Náboženství římsko-katolické (77 %), pravoslavné (5 %)
Státní zřízení parlamentní republika
Hlava státu Gitanas Nausėda
Hlava vlády Ingrida Šimonytė
Název měny euro (EUR)
Cestování
Časový posun + 1 hod
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Ing. Vít Korselt
Ekonomický úsek Ing. Tomáš Vostrý
Konzulární úsek Ing. Tomáš Vostrý
CzechTrade ne
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 117,9
Hospodářský růst (%) 4,9
Inflace (%) 4,6
Nezaměstnanost (%) 7,2

Litva je parlamentní republika v čele s přímo
voleným prezidentem. Funkční období prezidenta je 5 let, s možností
znovuzvolení. Litevský politický systém lze charakterizovat jako
poloprezidentský. Výkonnou moc má vláda, kterou řídí premiér. Jednokomorový
parlament (Seimas) má 141 poslanců volených na 4 roky. Litva je od roku
2015 v eurozóně od roku 2018 v OECD.
Litevská ekonomika se řadí mezi malé a vnějšími
vlivy zranitelné ekonomiky. Doposud prokazovala poměrně vysokou odolnost vůči
dramatickým hospodářským výkyvům, ekonomický růst země je dlouhodobý. Pandemie
COVID-19 nezpůsobila důležitým odvětvím litevského hospodářství výrazné škody,
výroba zůstala nepřerušená, vývoz stabilní, pokračující růst mezd se projevil
ve spotřebě domácností, která pomohla oživit místní podnikání. V roce 2021 ekonomika Litvy
rostla o 5,1 % a předstihla tak úroveň před pandemií.
Vzájemný obchod mezi ČR a Litvou se vyznačuje dlouhodobým pozitivním saldem
a potenciálem na obou stranách, v roce 2020 poprvé překročil 1 mld. EUR a
dále roste. Příležitosti pro české firmy vyplývají zejména z přijatých
vládních programů a směrů dalšího rozvoje země. Jde mj. o železniční dopravu –
vláda rozhodla o opravách a modernizaci cca 850 km kolejí a obnově vozového
parku, zásadním rozvojovým směrem je letecká doprava – vláda počítá s
modernizací tří litevských mezinárodních letišť do roku 2028. Další příležitosti
jsou při modernizaci městské dopravy a v oblasti obnovitelných zdrojů
energie. Významnou příležitostí je odstavování jaderné elektrárny Ignalina. Při
obchodním jednání je třeba vystupovat racionálně, pragmaticky a kvalifikovaně a
nenechat se odradit počáteční nepřístupností Litevců.



Souhrnná teritoriální informace (STI) Litva (393.61kB)







Mapa globálních oborových příležitostí – Litva (MZV) (74.54kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Litevská republika (Lietuvos Respublika, Lietuva;
Republic of Lithuania)

Hlava státu: prezident Gitanas Nausėda (od července 2019, první mandát)

Podle ústavy z 25. 10. 1992 je Litva „nezávislá
demokratická republika“. Z ústavněprávního hlediska je Litva státem se
semiprezidentským politickým systémem. Ústava připouští prezidentův přímý vliv
na formování vlády. Konečná rozhodnutí v souvislosti s formováním a fungováním
vlády náleží Seimasu jakožto instituci, které je vláda přímo odpovědná.
Prezident může jmenovat kandidáta na post premiéra, pověřit ho sestavením vlády
a schválit její složení. Nicméně Seimas může prezidentova kandidáta na post
premiéra odmítnout a stejně tak může odmítnout programové prohlášení vlády.
Prezident má právo odvolat premiéra, ale pouze se souhlasem Seimasu. Na návrh
premiéra jmenuje nebo odvolává ministry, je oprávněn premiérova kandidáta
odmítnout.

Po prezidentských volbách mandát vlády trvá, vláda
pouze svěřuje do rukou nově zvoleného prezidenta pověřovací listiny, jakožto
vyjádření respektu k jeho osobě. Prezident je povinen opětovně jmenovat
stávajícího premiéra „novým“ premiérem automaticky. Prezident musí v procesu
formování vlády zohlednit složení Seimasu, většina jeho nařízení v oblasti
zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti státu podléhá kontrasignaci premiérem
nebo příslušným ministrem. Největší prostor je prezidentu ponechán při
uplatňování pravomocí v zákonodárném procesu – legislativní iniciativy a
suspensivního veta.

Seimas schválil 11. 12. 2020 programové prohlášení
nové koaliční vlády, kterou tvoří konzervativní Národní unie – Litevští
křesťanští demokraté (TS-LKD), liberální Strana svobody (LP) a Liberální hnutí
(LRLS).  Vládní program je směsí
konzervativních, liberálních, sociálnědemokratických a „zelených“ prvků.
Hlavními programovými směry nové vlády jsou reforma školství, reformy ve
zdravotnictví, do r. 2024 zajistit, aby výroba špičkové technologie činila
alespoň 7 procent litevského průmyslu, do r. 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality
a kompletní cirkulární ekonomiky. V otázkách zahraniční politiky se vláda
nehodlá zásadně odchýlit od dosavadního směřování Litvy, explicitně se zavazuje
podporovat ve světě ty, kdo bojují za svou svobodu.

Složení vlády:

·        
Předsedkyně vlády I. Šimonytė (bez stranické přísl., avšak vedla
kandidátku TS-LKD)

·        
Ministr životního prostředí S. Gentvilas (LRLS)

·        
Ministr energetiky D. Kreivys (TS-LKD)

·        
Ministryně ekonomiky a inovací A. Armonaitė (LP)

·        
Ministryně financí G. Skaistė (TS-LKD)

·        
Ministr národní obrany A. Anušauskas (TS-LKD)

·        
Ministryně sociálního zabezpečení a práce M.
Navickienė (TS-LKD)

·        
Ministr dopravy M. Skuodis (LP)

·        
Ministr zdravotnictví A. Dulkys (nestraník,
nominován TS-LKD)

·        
Ministryně školství, vědy a sportu J. Šiugždinienė
(TS-LKD)

·        
Ministryně spravedlnosti E. Dobrovolska (LP)

·        
Ministr zahraničních věcí G. Landsbergis (TS-LKD)

·        
Ministryně vnitra A. Bilotaitė (TS-LKD)

·        
Ministr zemědělství K. Navickas (TS-LKD)

·        
Ministr kultury S. Kairys (LRLS)

1.2. Zahraniční politika země

Hlavním zahraničněpolitickým cílem Litvy je funkční
a vzájemně přínosné členství v NATO, v EU a dobré vztahy se sousedy a dalšími
státy baltského a skandinávského regionu. V roce 2018 se Litva stala se členem
OECD, v roce 2022 oslavila 18. výročí členství v NATO a EU.

Z bezpečnostně politického a geografického
hlediska (kaliningradská enkláva Ruska na jihozápadní hranici)  se Litva nachází v oblasti přímého střetávání
vlivu Ruska a NATO/EU. V roce 2018 podepsaly litevské parlamentní strany dohodu
o postupném zvyšování výdajů na obranu až na 2,5 % HDP, k čemuž došlo již
v roce 2022 na 2,52 % HDP. Litva usiluje o stálé rozmístění amerických
jednotek v Pobaltí/Litvě a posílení vojenské přítomnosti NATO v regionu.

V rámci EU jsou pro Litvu hlavními prioritami
transatlantické vztahy, Východní partnerství, energetická bezpečnost,
rozšiřování EU a ochrana lidských práv. Při vyjednávání o víceletém finančním
rámci pro léta 2021 – 2027 byly pro Litvu prioritní otázky financování kohezní
politiky a společné zemědělské politiky, zejména přímé platby pro litevské
zemědělce, dále financování CEF a odstavení jaderné elektrárny Ignalina.
Mezi dlouhodobé cíle Litvy patří nezávislost na
dodávkách plynu z Ruska, stejně jako odpojení od energetického systému BRELL a
synchronizace s kontinentální Evropou. Litva ostře kritizuje projekt Nord
Stream 2 (plynovod vedoucí z Ruska Baltským mořem do Německa), který považuje
za nástroj ruské státní politiky s cílem zvýšit závislost Evropy na ruských
dodávkách. Jadernou elektrárnu Astravec v Bělorusku vnímá Litva jako
bezpečnostní hrozbu pro Litvu i celou EU.

Vláda deklaruje podporu strategického partnerství s
USA, Velkou Británií a Polskem při zajišťování litevské bezpečnosti a posílení
spolupráce s Německem a Francií v rámci EU.

Nejdůležitějším litevským zahraničním partnerem je
Polsko, s nímž Litvu pojí strategické partnerství.  Mezi oběma zeměmi panuje shoda v otázkách
bezpečnosti a úlohy USA, v pohledu na problematiku Ruska, Běloruska, Ukrajiny a
Východního partnerství. Neméně důležitá je spolupráce v energetické politice a
společné litevsko-polské infrastrukturní projekty, jako je plynovod GIPL.

V litevsko-běloruských vztazích dominuje od
prezidentských voleb v Bělorusku v srpnu 2020, které Litva označila
za netransparentní, nedemokratické a nesvobodné, aktivní podpora běloruské
občanské společnosti v boji za demokratické hodnoty a lidská práva. Litva
vznáší tuto otázku společně s právem na svobodné a transparentní volby na
mezinárodních fórech a podporuje sankce EU vůči představitelům běloruského
režimu.

Litevsko-ruské vztahy jsou dlouhodobě zatíženy
minulostí (sovětská okupace, pokus násilně potlačit obnovení litevské
nezávislosti), dialog aktuálně probíhá pouze k technickým záležitostem
dvoustranných vztahů. V r. 2015 byla dokončena demarkace 286 km státní
hranice mezi Litvou a Kaliningradskou oblastí. Litva z důvodu šíření
nepravdivých informací zakázala vysílání některých ruskojazyčných televizních
kanálů. V dubnu r. 2022 přestala jako první země EU odebírat plyn
z Ruska.

Litva patří mezi nejaktivnější zastánce Ukrajiny
jak v EU, tak v NATO. Od počátku konfliktu s Ruskem vyjadřuje aktivní a
konzistentní podporu Ukrajině v jejím úsilí o obnovení kontroly nad územím
země. Litva plně podporuje zemi v rámci projektu Východního partnerství i na bilaterální
úrovni, pomáhá v oblasti reforem státní správy, soudů, při budování
demokratických institucí, v oblasti vojenské i humanitární.

Litva dlouhodobě úzce spolupracuje s dalšími
dvěma pobaltskými státy – Lotyšskem a Estonskem – v politické i ekonomické
oblasti.

1.3. Obyvatelstvo

V období od znovunabytí nezávislosti Litvy
v roce 1990 do roku 2022 se počet obyvatel snížil cca o 900 tis. osob
z cca 3,7 mil. na současných cca 2,8 mil, hustota zalidnění je 45,1
obyvatel na km². Na úbytku obyvatel se podílí jak nízká porodnost, tak vysoká
ekonomická emigrace zejména mladých (73 % emigrantů je ve věku 15 – 44 let) a
dobře vzdělaných. Úbytek kvalifikovaných sil se projevuje hlavně v IT a
zdravotnictví. Od roku 2018 se čistá migrace každoročně snižuje cca o 11 %
zejména z důvodu navracejících se občanů Litvy mj. v souvislosti s
brexitem, zbytek představují do Litvy za prací přicházející cizinci.

Přetrvává
relativně velký nepoměr mezi muži a ženami (cca 46,1 % proti 53,9 %), podobně
jako rozdělení populace mezi město (66,9 %) a venkov (33,1 %). Z hlediska
věkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (13,8 %) nižší než
počet osob v důchodovém věku (16,5 %). Porodnost meziročně klesá, nyní činí
průměrný počet narozených dětí na jednu ženu 1,7.

Etnická struktura obyvatel Litvy je stabilní. V
roce 2020 tvořili Litevci 86,4 %, Poláci 5,6 %, Rusové 4,5 %, Bělorusové 1,5 %,
Ukrajinci 1 % a ostatní cizinci 1%. Hlavní město Vilnius si zachovalo
mnohonárodnostní charakter, kde převažují Litevci, významné je zde i zastoupení
polské a ruské menšiny. Druhé největší litevské město Kaunas je etnicky
v zásadě pouze litevské.

Přes tři čtvrtiny obyvatel vyznávají
římsko-katolické náboženství (77,3 %), k pravoslaví se hlásí 4,1 % obyvatel,
0,8 % jsou pravoslavní starověrci (stoupenci původního pravoslaví před
náboženskou reformou v 17. století), 0,8 % protestanté, ostatní bez vyznání.
Po ruské invazi na
Ukrajinu se do Litvy uchýlilo cca 50 tisíc uprchlíků.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Z pandemie vyšla Litva v roce 2020 s propadem
HDP ve výší 0,1 % a zvýšenou
nezaměstnanosti, která meziročně vzrostla o 2,2 %. V roce 2021 ekonomika Litvy rostla o 5,1 % a předstihla tak úroveň před pandemií. V současnosti
je litevská ekonomika tažená domácí spotřebou, exportem a investicemi.
Digitalizovaná litevská ekonomika se dobře přizpůsobila karanténním omezením a
podniky i spotřebitelé se ukázali jako velmi flexibilní. Kromě toho je
pozorována další transformace ekonomické struktury s rozšiřováním exportu
vysoce hodnotných služeb a high-tech výroby (technická zařízení, elektronika,
chemikálie a léčiva), které mají stále větší podíl na celkovém exportu. Mezi
roky 2022-2024 se očekává pokles litevského HDP o 2,5 -2,1 %. K předpokládanému
zpomalení ekonomiky přispívá nejen vysoká míra inflace, která dosáhla nejvyšší úrovně od roku
2008/9 a roste nejrychleji v EU (meziroční
míra inflace harmonizovaná s EU v březnu r. 2022 činila
15,6 %), ale také složitá geopolitická situace a rychlý rozvoj hlavních
sektorů litevské ekonomiky v roce 2021. Válka na Ukrajině a z ní plynoucí
sankce proti Rusku růst litevské ekonomiky utlumí, ale recese či stagnace se nepředpokládají.
Na začátku r. 2022 litevská ekonomika stále rostla záviděníhodným tempem – v
prvních dvou měsících byl maloobchod o 15 % a zpracovatelská výroba o 24 %
vyšší než před rokem. Předpokládá se, že inflace,
která byla v roce 2021 v Litvě ze tří
pobaltských států největší a činila
4,7 %, bude v roce 2022 činit 4,6 % a v dalším roce klesne na 2,1 %. Očekává se, že negativní dopady vysoké inflace zmírní i
vládní záchranný balíček a pokračující silný růst mezd, který má v roce
2022 činit v průměru 8,4 %. Míra nezaměstnanosti by se v následujících letech měla držet
na úrovni cca 6 %. V blízké budoucnosti bude pravděpodobně
pociťován nedostatek pracovních sil v sektoru služeb, protože pracovníci se přemisťují
do jiných odvětví ekonomiky, která během pandemie rostla. Problém s nedostatkem
pracovních sil budou částečně řešit uprchlíci z Ukrajiny, kterých by se
podle odhadu mělo na trhu práce Litvy úspěšně uplatnit cca 15 tis.

Litva je
průmyslová země s podílem průmyslu na HDP ve výši 20,2 %.
Díky úspěšné integraci do hodnotových řetězců výroby
EU tvoří průmyslové zboží více než 80 % litevského
vývozu zboží a služeb, a proto je pro Litvu obzvláště
důležité udržovat v zemi silný a konkurenceschopný průmysl. Hlavní průmyslová odvětví tvoří zpracovatelský,
chemický, nábytkářský, dřevozpracující,
oděvní a textilní a elektronický průmysl.  Průmysl je soustředěn zejména do větších měst,
jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipeda a Šiauliai. I přes
dynamický růst lineární struktura litevské ekonomiky způsobuje, že dominuje
zakázková výroba a vytváří se relativně nízká přidaná hodnota.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 4,3 -0,8 4,9 0,6 0,5
HDP/obyv. (USD/PPP) 40 408,10 39 983,00 43 823,50 46 420,00 48 280,0
Inflace (%) 2,2 1,1 4,6 12,9 6,4
Nezaměstnanost (%) 6,3 8,5 7,2 7,8 7,4
Export zboží (mld. USD) 33,2 32,8 40,8 42 42,7
Import zboží (mld. USD) 35,8 33,1 44,6 48,1 49,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -2,6 -0,5 -2,5 -4,6 -5,6
Průmyslová produkce (% změna) 3,4 -1,9 19,5 3,6 4,1
Populace (mil.) 2,8 2,7 2,7 2,7 2,6
Konkurenceschopnost 29/63 31/63 N/A N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4
Veřejný dluh (% HDP) 46,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) 2,5
Daně 2022
PO 15 % (5 %, 0 %)
FO 20 %, 32 %
DPH 21 %

Očekává se, že příjmy státního rozpočtu v
roce 2022 dosáhnou 14,380 mld. EUR, včetně 3,268 mld. EUR z fondů EU a dalších
mezinárodních finančních institucí, a výdaje 16,627 mld. EUR, včetně 3,3252,264
mld. EUR z evropských a dalších mezinárodních fondů. Předpokládaný deficit státního rozpočtu bude v roce 2022 činit 3,3 % HDP, tj. zhruba o třetinu méně než v roce 2021 (4,4 % HDP). Větší část nárůstu tohoto deficitu je způsobena
jednorázovými náklady souvisejícími se zvládáním pandemie a migrační krizí.
Největší výdaje v roce 2022 budou na sociální ochranu (4,58 mld. EUR),
hospodářství (3,343 mld. EUR), vzdělávání (2,1 mld. EUR), obecné veřejné služby
(1,783 mld. EUR), zdravotnictví (1,562 mld. EUR) a obranu (1,298 mld. EUR). Na
zmírnění dopadů inflace a posílení energetické nezávislosti počítá v roce 2022 státní
rozpočet s 976 mil. EUR. Na humanitární pomoc pro ukrajinské válečné uprchlíky
v roce 2022 bylo v dubnu téhož roku navrženo vyčlenit 370 mil. EUR. Není
vyloučeno, že v případě výrazné změny ekonomické situace může dojít k úpravě
státního rozpočtu.

Předpokládá se, že veřejný dluh dosáhne do konce roku 2022 přibližně 24,8 mld. EUR, resp. 41,8 % HDP. Potřeba financování v roce 2022 se odhaduje na
přibližně 4,5 mld. EUR. Největší část prostředků – cca. 2,6 mld. EUR – bude
použita na splacení dluhu, z toho 1 mld. EUR na splacení domácího dluhu, 1,6
mld. EUR na splacení zahraničního dluhu. V souvislosti s koncem pandemie Litva očekává návrat k pravidlům fiskální
disciplíny v eurozóně, tj. do roku 2022 by litevský schodek neměl překročit 3 %,
resp. v roce 2022 je očekáván 2,7 % a v r. 2023 ve výši 1,6 %. Celková
výše devizových rezerv dosáhla v březnu 2022 hodnoty 5 316,7 mil. EUR
(z toho ve zlatě 325,9 mil. EUR). Se vstupem země do eurozóny k 1. 1. 2015
všechny investice v EUR Litevské centrální banky a investice v zahraniční měně
v zemích eurozóny nejsou již zahrnovány do oficiálních rezervních aktiv.

2.3. Bankovní systém

Litevský bankovní sektor se skládá ze 17 bank, z nichž 10
má buď bankovní nebo specializovanou bankovní licenci, zatímco 7 bank vykonává
svoji činnost jako pobočky zahraničních bank. Specializované banky jsou
spojeny s vývojem FinTech v Litvě. Litva
je (za Velkou Británií) druhým největším FinTech centrem v Evropě podle počtu
licencovaných společností a největším v EU.
Litevská národní banka (Lietuvos bankas) nabízí pomoc a vedení potenciálním účastníkům finančního trhu
prostřednictvím svého Programu pro nováčky, který přitahuje nové společnosti a
podporuje je při vývoji nových produktů v zemi. V litevském bankovním sektoru
dominují dceřiné společnosti velkých skandinávských bank. Dvě
největší banky – SEB a Swedbank – vlastní jejich mateřské banky ve Švédsku. Další
tři banky – AB Šiaulių bankas, UAB Medicinos bankas a AB Mano bankas – jsou
podstatně menší a jsou vlastněny skupinami místních a zahraničních investorů.
V pobočkách zahraničních bank
dominuje také skandinávský kapitál. Litevská centrální úvěrová
unie sdružuje 45 družstevních záložen. Litevská vláda nemá žádný
vlastnický podíl v bankovním sektoru. Obezřetná úvěrová politika a dobré výsledky litevské
ekonomiky umožnily bankám udržet poměr nesplácených úvěrů na velmi nízké úrovni
1,6 %. Litevské banky jsou navíc stabilní, odolné a dobře
kapitalizované, protože všechny dodržují stanovené obezřetnostní standardy. Poměry
kapitálové přiměřenosti překračují stanovené standardy a podle indexu CET1
patřila Litva v roce 2021 mezi top 3 země EU s velmi vysokým ukazatelem.

2.4. Daňový systém

Litva je jedna z nejméně
zdanitelných zemí EU.

Základní
členění daní v Litvě:

·          
daň ze zisku PO

·          
daň z příjmu FO

·          
DPH

·          
zdravotní a sociální pojištění

·          
spotřební daň

·          
poplatek za státní přírodní zdroje

·          
ekologický poplatek

·          
pozemková daň a daň z nemovitostí

·          
poplatek za používání silnic a dálnic

·          
daň ze zisku právnických osob

·          
daň za ukládání odpadu na skládky.

DPFO má základ 20 % plus 6,98 % zdravotního
a 2,1 – 3 % sociálního pojištění. Daň z úroků je 15 % z příjmu nepřesahujícího
120 násobek průměrné mzdy. Příjem nad tento limit se daní 20 % sazbou. Ztrátu z
prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období. DPPO
činí 15 %. Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící
alespoň 30 % základního kapitálu firmy po dobu 5 let neplatí žádnou daň a
dalších 10 let platí jen 50 % daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a
obratu 300 000 EUR) se vztahuje snížená 0 % sazba v průběhu prvního
zdaňovacího období a sazba 5 % v následujících zdaňovacích obdobích. DPPO
se zvyšuje o dalších 5 % pro příjmy přesahující 2 mil. EUR u komerčních bank,
družstevních záložen a centrálních družstevních záložen. Nově založené podniky
mohou v prvním roce působení uplatňovat 0 % sazbu z příjmu PO.

DPH pro
rok 2022 je stanovena na 21 %. Redukovaná DPH je 9 %, 5 % a 0 %. DPH se neplatí
za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád
cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz osobních předmětů. Ve
snížené sazbě 9 % byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené
sazbě 5 % léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad
45 tis. EUR mají povinnost účtovat DPH.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Litva
disponuje poměrně dobře diverzifikovanou exportní základnou. Podle odhadu
analytiků z EIU lze očekávat, že si místní exportéři udrží pozitivní trend
růstu konkurenceschopnosti, jakkoli se jim nedaří dlouhodobě zvyšovat
produktivitu rychleji, než rostou nominální mzdy, což prodražuje náklady na
pracovní sílu.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 14 479,1 15 550,5 16 302,1 16 057,8 28 579,1
Import do EU (mil. EUR) 19 206,50 20 456,40 21 205,00 20 618,90 22 307,5
Saldo s EU (mil. EUR) 4 727,4 4 905,9 4 902,9 4 561,1 -6 271,6

Zdroj: Evropská komise, Trading Economics

Obchodní vztahy s ČR

I přes
obtížné období bilaterální obchod mezi ČR a Litvou udržel minimální pozitivní
růst. ČR zůstává
významným litevským obchodním partnerem. Do Litvy se vyváží hlavně stroje a
průmyslová zařízení, kotle, dopravní prostředky (osobní automobily, železniční
vozidla), elektrické stroje a zařízení, umělé hmoty
(polyetylén), léky a léčiva, chemické výrobky (prací a čisticí prostředky),
broušené sklo, montované objekty, zařízení pro zpracování dat. K největším českým vývozcům do Litvy
patří Škoda Auto, Škoda Transportation, Glaverbel Czech, Chemopetrol Litvínov,
Laufen CZ, OKZ Holding, Procter&Gamble, Barum Continental, Euromopos
Olomouc, Jäkl, Zentiva, Aerosol a ZPA Smart Energy. Hlavní položky českého
dovozu z Litvy jsou suroviny a polotvary pro chemický průmysl včetně
syntetických tkanin, umělé hmoty, hnojiva, výrobky elektrotechnického
průmyslu, strojírenská a zařízení, minerální paliva, nábytek a výrobky ze dřeva, výrobky ze železa a
oceli.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 7,2 15,6 17,9 18,3 18,9
Import do ČR (mld. CZK) 16 8,1 9,3 9,7 10,5
Saldo s ČR (mld. CZK) 9 -7,4 -8,6 -8,6 -8,3

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Navzdory příležitostem, které nabízí dohody o volném obchodu podepsané
mezi EU a Japonskem, resp. Vietnamem, existují hrozby, mající negativní dopad
na litevský export, jako případné obchodní spory mezi EU a USA či aktuální
čínské politicky podmíněné embargo na litevský export.

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 10 944,7 12 720,50 13 321,40 12 631,50 14 641,50
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 8 222,2 10 569,8 9 190,8 7 736,3 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 2 722,5 2 215,5 2 686,5 4 129,6 N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2021
dosáhl objem přímých zahraničních investic v Litvě rekordní úrovně a dále
posílil pozici Litvy v sektoru obchodních služeb, kromě toho se země nadále
snaží využít potenciál průmyslu biologických věd a rostoucí poptávku po
digitálních technologiích. Přispívá k tomu nejen rozvinutý ekosystém
technologického sektoru, ale i velmi příznivá státní opatření na podporu
investic: výhody regulačního balíčku Giga, iniciativy pro rekvalifikaci a
přilákání talentů, možnosti kolektivního stěhování atd. V roce 2021 začalo v
Litvě působit 27 nových společností. Během příštích tří let se plánuje vytvořit
5 435 nových pracovních míst (třetina z nich mimo Vilnius) a investovat téměř
205 mil. EUR do dlouhodobého majetku.

Akumulované přímé zahraniční investice (PZI) v Litvě se
meziročně zvýšily o 8,4 % a na konci roku 2021 činily 26 mld. EUR, resp. 46,9 %
HDP země.
Průměrné PZI na obyvatele v Litvě činily 9 286 EUR (8 517 EUR na konci roku
2020). Největšími investory jsou Německo (5,5 mld. EUR), Švédsko (4 mld. EUR), Estonsko (2,8 mld.
EUR), Nizozemsko (2,4 mld. EUR) a Hongkong (1,8 mld. EUR). Příliv PZI
v roce 2021 sice meziročně poklesl o 43,2 % na 1,7 mld. EUR, reinvestice však
vzrostly o 34,3 % na 1,6 mld. EUR. Největší investiční toky
byly zaznamenány u kapitálových společností z Hongkongu (607,6 mil. EUR),
Nizozemska (356,2 mil. EUR) a USA (278,2 mil. EUR). Bělorusko se v r. 2021 umístilo na 7. místě, jeho investice
vzrostla 1,9 krát na 117,7 mil. EUR.

3.3. FTA a smlouvy

Po
vstupu do EU se mezi Litvou a členskými státy EU jedná o intrakomunitární
obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými ČS EU.
Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje
však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající
z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně.
Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č.
2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93). Vnitrounijní obchod ale nelze
považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut
soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma
subjekty se sídlem v různých členských státech se v praxi jedná o vztah s cizím
mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo
arbitrážemi. Podrobnosti o sběru statistických údajů pro systém INTRASTAT a z
toho vyplývající povinnosti pro naše podniky jsou publikovány na internetové
stránce Českého statistického úřadu www.czso.cz, nebo na stránce celní správy www.cs.mfcr.cz.

3.4. Rozvojová spolupráce

Litva
není příjemce žádné oficiální rozvojové pomoci ze strany ČR. Litva je
beneficientem Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s celkovou
alokací až 14,5 mld. EUR v období 2021-2027, což je o
1,7 mld. EUR více, než jí bylo přiděleno v letech  2014–2020 (12,8 mld. EUR). Odhaduje se, že 1
euro zaplacené do rozpočtu EU přinese pro Litvu 4 eura podpory EU.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Strategickými
sektory pro česká řešení zůstávají i po odeznění koronavirové
pandemie civilní letecký průmysl, dopravní průmysl a infrastruktura, energetický
průmysl a železniční a kolejová doprava, kde se příležitosti pro české
firmy odvíjejí od dlouhodobých litevských vládních strategií.

▶ Civilní letecký průmysl

Litevská vláda
spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných
činností jeden z potenciál­ních směrů do budoucna. Z toho
důvodu patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro
podporu PZI v Litvě. Významné investice směřují
do letecké infrastruktury – od roku 2018 probíhá dlouhodobá rekonstrukce
vilniuského letiště. Vláda odhaduje investice do rozšíření litevských
mezinárodních letišť ve Vilniusu, Kaunasu a Palanze do roku 2028
na cca 700 mil. EUR. Ministerstvo dopravy rovněž zvažuje
výstavbu nového letiště mezi Vilniusem a Kaunasem. Konečné rozhodnutí o výstavbě má být přijato do konce roku
2022 na základě posouzení rostoucích kapacitních požadavků letecké dopravy,
logistiky celkového konceptu dopravního řešení a požadavků ochránců přírody.
Jde o schůdný projekt, v případě nového letiště Litva uvažuje o
partnerství veřejného a soukromého sektoru.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Litva doposud
nedisponuje kvalitní a hustou silniční sítí – statistika místního
ministerstva dopravy uvádí 309 km dálnic
a 1 639 km silnic I. třídy. Na druhé straně se hustota litevských silnic nižších tříd (19 592 km) přiblížila průměru EU. Přes území Litvy prochází celkem šest
evropských silničních koridorů. V současné době je největší důraz
kladen na mezinárodní dopravní koridor Via Baltica, dálnici byl udělen status zvláštního státního významu.
Rekonstrukce více než 40 km dlouhého úseku Kaunas – Marijampolė – Suwałki má
být dokončena do roku 2026, celkové náklady jsou 44,6 mil. EUR. Litevská vláda věnuje
zlepšování kvality silniční sítě a výstavbě dálnic či městských obchvatů
zvýšenou pozornost včetně využívání fondů EU. Ze strukturálních fondů bylo pro
dopravní projekty v období let 2014–2020 vyčleněno 6,71 mld. EUR.
Zajímavými projekty jsou zvláště dostavba silničního obchvatu hlavního města,
renovace úseku dálnice A1 poblíž Kaunasu spolu s výstavbou nového mostu,
modernizace silnice Vilnius–Utena (s financováním EIB), silnice
z Kaunasu na hranice s Lotyšskem a rozvoj elektromobility.

▶ Energetický průmysl

V roce
2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní
vizí dokumentu je zajistit úplnou nezávislost země v oblasti energetiky,
čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou,
odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko
a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí
výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních
palivech do roku 2050. Dle nového plánu hospodářské obnovy ministerstvo
financí hodlá poskytnout pro zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie,
zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti energetického sektoru
311 mil. EUR. Ministerstvo životního prostředí poskytlo z programu
pro změnu klimatu dotaci 10 mil. EUR na využívání energie z
obnovitelných zdrojů ve veřejných a obytných budovách. To představuje
konkrétní příležitosti pro české firmy v podobě podporovaného rozvoje
obnovitelných zdrojů energie (30 %
v roce 2020, do roku
2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v roce
2050 až 80 %), zejména
větrné a solární
energie. Chystá se obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny
Kruonis, zlepšit se má situace v oblasti energetické efektivity, snižování
spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě, využívání moderních
technologií (Smart Grids). Litva a Polsko podepsaly v roce 2000
dohodu o výstavbě podmořského vysokonapěťového kabelu Harmony Link mezi
oběma státy. Evropská komise poskytla na druhou fázi
synchronizačního projektu pobaltské elektrické sítě s kontinentální Evropou 720
mil. EUR, z čehož 300 mil. EUR bylo přiděleno Litvě. Nejméně po celé další desetiletí
bude probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části
z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně.

▶ Železniční a kolejová doprava

Hustota železniční sítě v Litvě dosahuje méně než
poloviny průměru EU s celkovou délkou
tratí 1 869 km, z čehož je pouze 152 km
elektrifikovaných. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU na projekt Rail
Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu
kolejí). Celkový objem projektových nákladů je odhadován na 5,8
mld. EUR a 13 tis. pracovních míst, plánované dokončení
a zprovoznění je v roce 2026. Kromě tohoto projektu investují
Litevské železnice do obnovy vozového parku (většina lokomotiv
i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu), elektrifikace
(pouze 7 % tratí je elektrifikováno) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Nejzajímavější příležitosti pro české firmy představují projekty Rail Baltica,
elektrifikace tratě Vilnius–Klajpeda, vilniuský intermodální terminál,
modernizace lokomotiv a vagónů. Prioritou v osobní železniční dopravě
jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba
upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v
rychlostech přes 200 km/h.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Čěši jsou v Litvě přijímáni se sympatiemi, na vstup do Litvy je však třeba být připraven nejen nabídkově, ale i jazykově. Minimum je angličtina, ideálně v kombinaci a ruštinou zvláště v tradičních technických oborech. Nezbytná je připravenost proparagce, webových stránek. Zásadní je dobrá příprava na jednání, nepodcenit prezentaci, oblečení, vystupovat profesionálně a zdvořile. Je třeba vnímat, že výraznou litevskou vlastností je pragmatismus a určitá rezervovanost.  

4.2. Oslovení

Mezi vhodné způsoby navázání prvních kontaktů
s místními partnery a získání informace o trhu patří mezinárodní veletrhy
konané ve Vilniusu. Velvyslanectví ČR může být nápomocno jak při průzkumu
místního trhu, tak při vyhledání potenciálních litevských partnerů, jejich
oslovení a pozvání na firemní stánek. Podpora ze strany velvyslanectví je
důležitým prvkem při demonstraci serióznosti české firmy zvláště pro jednání
s centrálními úřady a státními podniky. Vhodným způsobem pro navázání
prvních kontaktů s místními partnery jsou také obchodní mise a prezentace
českých firem pořádané v prostorách velvyslanectví pro definovaný okruh
zákazníků. Zaštítění velvyslanectvím je v místě ceněno, prezentované firmy
se tak těší vyšší úctě.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzka se domlouvá většinou předem telefonicky či emailem. O
schůzku je dobré žádat s týdenním předstihem a jasně specifikovat téma
jednání, aby na schůzce byly přítomny relevantní osoby. Pracovní
jednání běžně probíhají v kanceláři. Po úspěšném jednání může dojít ke společné
večeři a v případě významné obchodní události i k návštěvě společenského či
kulturního podniku. Stávají se i případy, že k obchodnímu jednání dojde přímo v
restauraci například jako součást oběda. Při prvním
setkání si partneři většinou vymění vizitky. Vizitky je vhodné
mít vytištěné v angličtině. Na typu vizitky příliš nezáleží, nezvykle či
originálně provedená vizitka může vzbudit uznání. Dárky patří k běžným pomůckám
při jednání. České výrobky zde mají dobrý zvuk a jsou známé. Jako dárek se
doporučuje becherovka, slivovice, české víno, české sklo, kvalitní psací
souprava či kalendář apod. Pokud se jednání účastní dáma, velmi vhodným dárkem
jsou květiny. Samozřejmostí je vkusný a reprezentativní obal pro předávaný
dárek.

V Litvě
pracovní doba začíná v 8, až 9 h. Přestávka na oběd bývá zpravidla hodinu, buď
v rozmezí 12-13, nebo 13-14 h. Končí se obvykle v 17-18 h. Nejvhodnější dobou
pro zahájení obchodního jednání je 10. až 11. h. Možnost úspěchu jednání se
bezpochyby zvýší, může-li pokračovat v době oběda v restauraci. Při pracovních obědech je možné, že vám hostitel nabídne skleničku vína či
piva k jídlu. Večerní schůzky nejsou moc obvyklé. Vždy ovšem záleží na
dohodě a na dalších okolnostech jednání. Termíny schůzek nutno dodržovat. Česká
strana se musí připravit na to, že přítomnost na prezentacích, koktejlech či
jiných obchodních, marketingových či společenských akcích se nepotvrzuje, i
když jsou k tomu příjemci pozvánky vyzváni. Naopak potvrzení účasti není
zárukou, že příslušný zájemce na akci opravdu přijde.

Prestiž a vlastní prezentace má
v Litvě větší váhu než v ČR. Automobil má kromě dopravní funkce i
významnou funkci reprezentační. Dosud platí, že větší ojetý automobil reprezentuje
lépe než malý nový vůz. Značka Škoda má v Litvě dobrý zvuk, je považována
za kvalitní a dražší. Proto např. Octavia vás bude dobře reprezentovat, Superb
ještě lépe.

Oblékání
se příliš neliší od zvyklostí u nás. Klasický tmavší oblek s kravatou se hodí
pro většinu příležitostí. V letním období lze použít i světlé sako nebo
méně formální oblečení. Zjevná ležérnost, náušnice u mužů a zlaté řetězy nejsou
nejlepší vizitkou pro vstup do seriózních obchodních kruhů. Formální
dokonalost, která je projevem úcty k partnerovi, je vždy oceněna.

Zásadní je
dobrá příprava jednání a profesionální a zdvořilý projev. Většina Litevců
vyjednává tvrdě – nespěchají s ústupky a neradi to dělají. Ptají se hodně na
podrobnosti, protože si cení opatrnosti, pečlivě se připravují na schůzky a
jdou přímo k cíli. Během jednání nevykazují žádné emoce a vždy si všimnou,
jakou značku oblečení má jejich partner na sobě.

Litevci
jsou v naprosté většině křesťané, převažují katolíci a lze konstatovat, že pro
ně jsou domov, rodina a práce na prvních místech žebříčku hodnot a z křesťanské
morálky převážně pramení i vzory chování a jednání. V obchodním jednání je
vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto však je v přístupu k
obchodním partnerům nutná opatrnost. Doporučujeme každé závažnější jednání
stvrdit zápisem, pokud se dospělo k dohodě o termínech a o finančních
věcech, je třeba vždy uzavřít řádnou písemnou obchodní smlouvu. ČR i Litva se
pravidelně umisťují na posledních příčkách žebříčku platební morálky zemí EU.

Při vyjednáváni s Čechy Litevci vždy raději zdůrazňují
spíše podobnosti než rozdíly obou národů. Jako
občan ČR budete v Litvě přijímán se sympatiemi. ČR
je vnímána jako země, která rovněž trpěla v područí Sovětského svazu
a nyní se jí daří dobře. Pokud i Vy projevíte sympatie a porozumění pro Litvu,
vytvoříte si předpoklady pro úspěch ve své obchodní záležitosti.

Mlčení a neverbální komunikace při
obchodních jednáních v Litvě nefunguje. Věci je třeba předložit racionálně a
kvalifikovaně. I v nepříjemných fázích jednání se doporučuje zachovat klid a
neodhalit své emoce či pocity zklamání. Pokud je třeba vyjádřit nesouhlas,
doporučuje se učinit tak nepřímo, ale jasně. Na nepřijatelný návrh lze reagovat
oznámením, že přijetí návrhu je sice možné, avšak vyplývají z toho ty a ty
konsekvence, které by byly pro protější stranu těžko přijatelné. Pádnými
argumenty jsou nekalkulované zvýšené výdaje. Pokud litevská strana sdělí svůj
závěr, je obtížné ho změnit.

V litevské podnikové
kultuře se hierarchické rozdíly projevují důsledněji než v ČR. Na jednání
proto nelze souběžně pozvat ředitele a níže postaveného pracovníka. Je nutné,
aby i na české straně byl při jednání partner na odpovídající hierarchické
úrovni. Pokud chcete jednat s někým na nižší úrovni, musí o tom vědět jeho
nadřízený. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nejčastěji
jednání vede ředitel nebo někdo jím pověřený a s ním zástupci pro
jednotlivé projednávané oblasti, kteří se vyjadřují pouze k nim.

Rozdíly
v obchodním jednání mezi městem a provincií v Litvě jsou podobné jako
v jiných zemích. Postupně stále méně záleží i na tom, zda jednání probíhá
s etnickými Litevci, nebo zda je partnerem v jednání litevský Polák,
Rus či příslušník jiné menšiny. Ze zkušenosti českých obchodníků vyplývá, že
Rusové mají tendenci orientovat se v obchodu na východ, Litevci a Poláci dávají
přednost obchodu směrem na západ. Kontakty s Rusy tak mohou napomoci
dalším kontaktům, například na Lotyšsko, Bělorusko či Rusko.

4.4. Komunikace

V obchodních stycích se projevují dobré jazykové
znalosti Litevců. Prakticky všichni (95,6 %) hovoří alespoň jedním cizím jazykem, většina umí
anglicky i rusky.  Mladí si pro jednání se zahraničními
partnery většinou vybírají angličtinu, někteří však stále preferují ruštinu. Ostatní jazyky se prakticky nepoužívají a tlumočníci se při
běžných obchodních jednáních téměř nevyskytují. Pokud jde o vyjednávání na
úřadech, je dobré mít s sebou litevského pomocníka, který kromě jazyka
zvládá i „technologii“ úředního zařizování. Pokud jde o závažná jednání, je
vhodné si zajistit řádného tlumočníka, kterého může doporučit
i Velvyslanectví ČR ve Vilniusu.

V Litvě se oslovuje
v písemné formě „Vážený pane/vážená paní“ (Gerbiamas pone /gerbiama
ponia). Běžně se v Litvě setkáte s užíváním křestního
jména a vykáním, což je věc příjemná, neboť mnohá litevská příjmení jsou pro
Čechy zpočátku těžko zapamatovatelná. Přechod k tykání není příliš obvyklý.

Každé setkání vždy předem potvrďte a
buďte přesní: k úspěšnému vyřízení všech obchodních záležitostí je třeba
si pečlivě naplánovat svůj čas předem a získat konečné potvrzení několik dní
před konáním schůzek. Je to dáno vysokou mírou obsazení manažerů každé
společnosti, které musíte oslovit, pokud chcete dosáhnout jakéhokoli komerčního
pokroku (je vhodné vyhnout se středním a nízkým manažerům, kromě případů, kdy vám
mohou pomoci dostat se k nejvyššímu vedení firmy). Dochvilnost je
v Litvě základní vlastností (na schůzky se účastníci běžně dostavují 5 minut
před dohodnutým časem) a nedochvilnost se běžně chápe jako zjevný nedostatek
respektu.

Snažte se být při obchodních jednáních v
Litvě seriózní a efektivní: litevští manažeři neztrácejí během svých obchodních
rozhovorů čas. Půjdou přímo k jádru každého problému a pokusí se určit,
v jakých aspektech spolupráce může vzniknout vzájemný prospěch. Stejně
tak nedostatek vážnosti (slibovat něco, co je nad rámec vašich možnosti,
kompetencí a schopnosti, slibovat a nedodržovat sliby, měnit agendu na poslední
chvíli, vtipkovat o místní kultuře nebo osobních zvycích) může vážně poškodit váš
image vůči potenciálním litevským zákazníkům a partnerům.

Litevští obchodní partneři jsou vůči cizincům zpravidla
pohostinní a přátelští. Při vlastním jednání je vhodné se –
jde-li o první kontakt – zmínit o pozitivních zkušenostech z Litvy nebo
vyjádřit obdiv k bohaté litevské historii.
Dobrým tématem je upozornit na prvky společné česko-litevské historie či současnosti
(Jan Hus, Jan Žižka, Praha, Karlovy Vary, Krkonoše). Litevci jsou patrioti
a na svou zemi i na symboly státnosti jsou hrdí ve vyšší míře než Češi.
Dějiny země tu jsou vnímány citlivěji než v Čechách. Pokud se rozhovor
dotkne některých litevských problémů, doporučuje se
zaujmout chápavý postoj a s vědomím našich vlastních poměrů věc nerozvádět. Litevci
nejsou ochotni hovořit o soukromém životě a chlubit se svými úspěchy, rádi však
s vámi podiskutují o sportu, zejména o basketbalu, který je v Litvě
považován za druhé náboženství. Hodí se ukázat partnerům fungování firmy v
Česku, aby se ujistili o vaší serióznosti. V zájmu sblížení a prohloubení
důvěry je dobré kontakt neustále udržovat.

4.5. Doporučení

Litevský
trh je globalizovaný. Základní podmínkou je kvalitní zboží a konkurenční cena
doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel musí splnit veškeré požadavky
na logistiku, jako jsou termíny dodávek, značení a balení zboží apod. Cenová
úroveň v litevském obchodním sektoru se odvíjí především od výrobních nákladů,
nicméně poměrně vysoký podíl různých zprostředkovatelů přispívá k jejímu
dalšímu zvyšování, stejně jako snížená úroveň konkurence. Před vstupem na trh je nutné
provést důkladný průzkum trhu a připravit si alespoň základní podnikatelský
záměr – očekávaný objem obchodu, sortiment, náklady na proniknutí na litevský
trh, rozbor konkurence, způsob propagace apod. Představy, že by se zde mohlo
uplatnit zboží, které nepřijme západoevropský trh, jsou mylné. Litevci
uplatňují dobrý vkus, a to nejen v oblečení a osobní prezentaci. Nově
budované komerční stavby mají zajímavou architekturu, interiéry restaurací a
hotelů bývají originální. Vedoucí pracovníci firem mají dobrou osobní úroveň a dobrou
představu o tržní situaci v oboru. Trh v zemi je relativně malý a lidé v
podnikatelských kruzích se dobře znají, proto se mnoho obchodních záležitostí
řeší přes známého nebo známého známého. Pro české firmy, které chtějí být
trvale přítomny na trhu, je důležité mít zde svého člověka, který do těchto
vztahů pronikne a dokáže se stát jejich součástí. Mezilidské vztahy a příslušné
konexe (i v pozitivním smyslu) mají pro obchod v Litvě mimořádný význam.

4.6. Státní svátky

·          
1. ledna –
Nový rok

·          
16. února –
Den obnovení litevského státu (hlavní svátek roku). V r. 1918 Rada Litvy
podepsala Deklaraci o nezávislosti Litvy.

·          
11. března
– Den obnovení nezávislosti Litvy. V r. 1990 Nejvyšší rada Litevské republiky přijala Deklaraci o obnovení nezávislého státu.

·          
Velikonoční
pondělí (pohyblivý svátek)

·          
1. května –
Svátek práce

·          
1. neděle v
květnu – Den matek

·          
1. neděle v
červnu – Den otců

·          
24. června
– Svatý Jan

·          
6. července
– Den státu. Korunovace velkoknížete Mindaugase (r. 1253).

·          
15. srpna –
Nanebevstoupení Panny Marie

·          
1. – 2.
listopadu – Dušičky – Den všech svátých

·          
24. – 26.
prosince – Vánoční svátky

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Díky svému daňovému systému podporujícímu podnikání a
investování, relativně nízkým indexům korupce a cenové stabilitě si Litva
získala pověst spolehlivého a důvěryhodného partnera v mezinárodní obchodní
komunitě. Odrazem je 11. místo Litvy ze 190 zemí v žebříčku Doing Business
2020 sestavovaném Světovou bankou. Toto je nejvyšší pozice, jaké kdy Litva od
zahájení tohoto reportu dosáhla. Pro srovnání – Estonsko obsadilo ve stejném
hodnocení 18. příčku, Lotyšsko 18., Finsko 20., Německo 22., Polsko 40 a ČR 41.
Po několik po sobě jdoucích let je Litva ze všech oblastí pokrývaných Světovou
bankou nejlépe hodnocena v registraci majetku (4. místo) a má vysokou pozici (7.
místo) v oblasti vymáhání smluv. Litva se rovněž umístila na 10. místě ve vyřizování
stavebních povolení. Již třetí rok po sobě si Litva udržuje stabilní pozici v oblasti placení
daní a přeshraničního obchodování se zbožím (18. a 19. pozice).
Nejproblematičtější oblast z pohledu hodnocení Světovou bankou je pro
Litvu insolvenční řízení (89. pozice). V ratingovém hodnocení Moody´s zaznamenala
Litva v r. 2022 zlepšení z A3 na A2.

Pokud jde o podnikání, Litevci oceňují tři klíčové
vlastnosti, které jsou zásadní – přesnost, účinnost a důležitost osobních
vztahů. Čeští podnikatelé, kteří chtějí rozvíjet své podnikání v Litvě, by měli
zvážit několik užitečných věcí:

Spolupracujte s místními společnostmi a
hledejte veřejnou podporu. Uzavírání oboustranně výhodných dohod s místními firmami
a využití vysoké ochoty místních orgánů přijímat zahraniční investory jsou dva
základní pilíře k dosažení udržitelného úspěchu v Litvě. Hledejte
oficiální veřejné kanály, které podpoří investice, a využijte je.

Postarejte se o svoji reputaci a ujistěte
se, že reputace vašeho obchodního partnera je bezvadná. Malá velikost
litevského trhu znamená, že se všichni účastníci v mnoha konkrétních
sektorech navzájem dobře znají. Špatná zpětná vazba a nevhodné komentáře se mohou šířit
velmi rychle a zničit vaše obchodní očekávání. Pro vstup na litevský trh je
nutné najít silného a renomovaného místního partnera a dobrou
síť kontaktů, které by pomohly prosadit váš produkt a jednat dle požadavků
trhu.

Investujte do své značky a marketingu. Dokonce
i výrobky, které jsou všeobecně známé v ČR, se v Litvě nebudou snadno prodávat,
pokud o nich nikdo neslyšel. I zde byste měli využít místního partnera, který
může sdílet vaše reklamní náklady a/nebo vám pomoci vyvinout úspěšnou
marketingovou strategii na základě svých zkušeností na cílovém trhu. Někdy
nemusí uznání produktu vyžadovat přímou investici, ale exkluzivitu nebo
distribuci pod již konsolidovanou značkou vašeho litevského partnera. Tato
poslední možnost může být obzvláště užitečná při uvádění na trh českých
produktů, které jsou v regionu stále neznámé.

Využijte mimořádný vývoj nových
technologií v Litvě: Litva je
ve světě na druhém místě za Singapurem, pokud jde o rychlost internetu, a její
hlavní město Vilnius vede v celkovém hodnocení rychlosti nahrávání dat. V Litvě významně roste
elektronický obchod se všemi druhy zboží a služeb. To
vše vytváří velmi zajímavou platformu pro zahraniční podniky připravené těžit z
nejmodernějších komunikačních infrastruktur za cenu, která je někdy až
čtyřikrát nižší než západní standardy.

Vytvořte strategii, která vám umožní pokrýt několik zemí
najednou: v Litvě existují všechny druhy společností, které nejen pokrývají tři
pobaltské státy, ale jsou činné – ať již přímo nebo prostřednictvím strategických
partnerů – ve Skandinávii, ve Společenství nezávislých států (SNS) a v ostatních
sousedních regionech. Geopolitická situace země, právní jistota,
konkurenceschopné ceny a jednoduchost byrokratických postupů učinily z Litvy
výjimečnou logistickou platformu pro rozvoj podnikání všeho druhu jak v regionálním,
tak v globálním rozsahu (exponenciální růst datových center a outsourcingových
služeb).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejběžnější
formou investice v Litvě je akvizice akcií. Pro založení společnosti
s ručením omezeným je nutný minimální kapitál 2, 5 tis. EUR. Minimální
počet akcionářů je 1, maximum 100. U akciové společnosti je minimální kapitál 25
tis. EUR, minimální počet akcionářů je 1, maximální počet není omezen. U
veřejné akciové společnosti je nutná registrace u Komise pro cenné papíry. Dále
je nutné složit základní kapitál, doklad o pronajaté nemovitosti, kde bude
firma sídlit, je nutné připravit schůzi akcionářů, kde budou zvoleny statutární
orgány. Vlastní registrace se provádí ve veřejnoprávním Registračním centru www.registrucentras.lt, kde lze zjistit další relevantní
informace. Centrum slouží k registraci firem fyzických i právnických osob a
také jako katastr nemovitostí.

Po
registraci firmy před zahájením činnosti firmy je nutné učinit další
registrace:

·          
registrace
na daňovém úřadu (tax inspectorate: www.vmi.lt )

·          
registrace
na úřadu sociálního zabezpečení (www.sodra.lt)

·          
otevření
bankovního účtu

·          
registrace
jako plátce DPH (pokud je nutné)

·          
získání
příslušných licencí, pokud jsou nutné k činnosti firmy. Více na Doing Business.

Firma
je povinna se registrovat jako plátce DPH jen v případě, kdy obrat společnosti
za posledních 12 měsíců činil 45 tis. EUR a více. Detaily lze získat na
informačním oddělení daňového úřadu (www.vmi.lt).

Protože
se litevské právo stále vyvíjí, založení firmy bez pomoci litevské právní
kanceláře je obtížné. Základní informaci, resp. rozcestník pro různé typy a
obory podnikání v Litvě lze nalézt na Versli Lietuva
(Entreprise Lithuania) v podobě Průvodce (Handbook for Doing Business): www.verslilietuva.lt/en/start/handbooks-for-doing-business/

Zahraniční firmy
mohou v Litvě působit jako reprezentační kancelář (nemůže provádět obchod na svůj účet, může
reprezentovat svou mateřskou společnost, hájit její zájmy, navazovat kontakty) nebo jako pobočka (může
se angažovat
v obchodních aktivitách v rozsahu, v jakém ji pověří mateřská firma).  Jde o typ aktivit, které nemají status
právnické osoby. Jinými formami aktivit v zemi je založit společný podnik nebo
získat litevskou firmu akvizicí, příp. vybudovat svoji dceřinou společnost.
Tyto firmy mají již status právnické osoby.

5.3. Marketing a komunikace

Nejúčinnější
propagací je televize, rozhlas, inzerce v denním tisku. Levná nebo bezplatná
inzerce zde neexistuje. Základním problémem českého zboží bývá nízké povědomí
plynoucí ze špatného marketingu. Většina firem spoléhá na místního partnera,
který by si měl podle jejich představ veškerý marketing financovat, což bývá v
rozporu s praxí úspěšných (zpravidla západních) firem. Pro akvizici mohou být
užitečné obchodní mise, výstavy a účasti v projektech ekonomické diplomacie
velvyslanectví. Účast na veletrhu bez připravených jednání a cílených akcí má
nízkou účinnost. Firemní prezentace lze uspořádat jak v rámci specializovaných
veletrhů, tak s využitím prostor na velvyslanectví, s jeho podporou a po
vzájemné dohodě.

Největšími
litevskými PR agenturami jsou Publicum,
Berta&, Fabula Hill+Knowlton Strategies, Co:agency, Idea Prima, Integrity
PR, INK Agency, Headline, Ad Verum, Maniakai, PR Servise, Nova Media, 1323
Agency, KPMS ir partneriai, Bosanova. Nejnavštěvovanějším
HR portálem v Litvě je CVbankas (https://www.cvbankas.lt/), k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru
přes 330 tis. osob. Nabídka inzerce na portálu 
stojí  99 EUR + DPH (1 měsíc).  CVmarket
(https://www.cvmarket.lt/) je druhý nejnavštěvovanější HR portál,
k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru 208 tis. osob. Nabídka inzerce
na portálu  stojí  175 EUR + DPH (1 měsíc).  Třetím nejnavštěvovanějším HR portálem je CVonline (https://www.cvonline.lt/), k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru
140 tis. osob. Nabídka inzerce na portálu 
stojí  160 EUR + DPH (standart
services), resp. 240 EUR +DPH (premium services). 

Denní zpravodajství:

·          
Verslo
žinios (hospodářské noviny) – www.vz.lt (LT)

·          
Lietuvos
rytas (deník z nejvyšším nákladem) – www.lrytas.lt (LT)

·          
15 min.lt –
online zpravodajství – www.15min.lt (LT,
EN, RU)

·          
DELFI –
online zpravodajství – http://ru.delfi.lt (LT,
RU, PL)

·          
ALFA –
online zpravodajství – www.alfa.lt (LT)

·          
BALSAS –
online zpravodajství – www.balsas.lt (LT)

·          
Ekonomika –
online zpravodajství – www.ekonomika.lt (LT)

Odborné
časopisy:

·          
Made in
Lithuania – www.madeinlithuania.lt (EN)

·          
Verslas ir
Politika (podnikání a politika) – www.verslaspolitika.lt (LT,
EN)

·          
Business
and Exhibitions – www.businessandexhibitions.com (LT,
EN)

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní
vlastnictví je chráněno na standardní úrovni země EU. S reálným stavem ochrany,
s prosazováním např. autorských práv a s reálnou jurisdikcí v této oblasti
zatím nejsou výrazné zkušenosti. Instituce zodpovědné v Litvě za intelektuální vlastnictví
jsou:

·          
Ministerstvo
spravedlnosti – koordinace aktivit ochrany průmyslového vlastnictví

·          
Státní
patentový úřad – koncepce státní politiky ochrany průmyslového vlastnictví,
poskytování práv průmyslového vlastnictví, atestace znalců patentového práva

·          
Litevská
technická knihovna – patentové informace a služby vydavatelství Státního
patentového úřadu pro vydávání úředních vyhlášek a patentové dokumentace

·          
Litevský
zmocněnec pro patentové právo – reprezentace zahraničních žadatelů a držitelů
patentových práv

·          
Rada pro
soutěžní právo – bránění nekalým soutěžním praktikám

·          
Soud pro
soutěžní právo – prosazování a výkon soutěžního práva

·          
Ministerstvo
kultury – koncepce státní politiky ochrany autorských a souvisejících práv

·          
Rada pro
autorská a související práva – zastupování autorských a souvisejících práv

·          
Nestátní
zájmové správní sdružení – zastupování práv litevských i zahraničních autorů

·          
Celní
správa (pod ministerstvem financí) – prosazování opatření v boji proti importu
padělaného, napodobeného a pirátského zboží

·          
Centrum pro
výzkum rostlinných druhů (pod ministerstvem zemědělství) – registrace a ochrana
odrůd rostlin

·          
Litevská
kriminální policie – administrativní a trestní opatření v boji proti
kriminalitě v oblasti ochrany vlastnických práv.

Další
informace lze nalézt na www.vpb.lt.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné
zakázky se v Litvě zadávají podle zákona č. I-1491 o zadávání veřejných zakázek (Viešųjų pirkimų
įstatymas, https://e-seimas.lrs.lt/portal/legalAct/lt/TAD/TAIS.30614/asr) z roku 2017.  Podle
zákona existují dva typy veřejných zakázek – mezinárodní a zjednodušené.
Předpokládaná hodnota mezinárodní zakázky od roku 2021 nesmí překročit
hodnotu 139 tis. EUR u dodávek zboží nebo služeb a 5 mil. 350 tis. EUR u nákupu stavebních práci. Mezinárodní zakázky jsou zveřejňovány jak v databázi TED (Tenders
Electronic Daily, https://ted.europa.eu), tak v národním systému CVP
IS (https://pirkimai.eviesiejipirkimai.lt/). Informace o vyhlášených tendrech jsou také zveřejňovány v odborném tisku a
zejména v oficiálním věstníku „Informaciniai pranešimai“ (pouze v litevštině).
Konkrétní oficiální soutěžní podmínky je možno si zakoupit přímo. Tendry rovněž
vyhlašují jednotlivé instituce nebo firmy a zveřejňují je na svých
internetových stránkách. Na adrese www.cpva.lt jsou vypisovány tendry Agentury pro koordinaci ústředních projektů. Agentura spravuje programy Jaderná elektrárna Ignalina, Investice
fondu Evropské unie, Fond vnitřní bezpečnosti, Nástroje evropské infrastruktury
aj. Za zjednodušené veřejné zakázky se považují zakázky, jejichž odhadovaná hodnota je pod prahovou hodnotou
mezinárodních veřejných zakázek. Zjednodušené veřejné zakázky se objevují v systému CVP IS. Z hlediska práva zjednodušená veřejná
zakázka spadá v zásadě pouze do působnosti vnitrostátního práva. Veřejné zakázky
malého rozsahu jsou zjednodušené veřejné zakázky, u kterých předpokládaná hodnota nesmí překročit 58 tis. EUR (bez daně z přidané hodnoty) u dodávek zboží nebo služeb a 145 tis. EUR (bez daně z přidané hodnoty) u nákupu stavebních práci. Zakázky s hodnotou menší než 10 tis. EUR zadavatelé nemusí
uveřejňovat v centrálním systému veřejných zakázek a k jejich publikaci
tak často používají jakékoli
formy pro ně přijatelné (vlastní webové stránky, e-mail, fax,
telefon atd.). Často je termín pro vypracování nabídky
krátký a pro nepřipraveného zájemce nereálný. Výhodné je jít do tendru společně
s litevským partnerem. V zásadě platí, že neměl-li zájemce přímé kontakty se
zadavatelem před vyhlášením tendru, má malou naději na úspěch. Ve výjimečných
případech je možné zakázku zadat bez výběrového řízení. Takovou zakázku musí
schválit úřad Viešųjų pirkimų tarnyba, což je v překladu Úřad veřejných nákupů www.vpt.lt, a poté
musí zakázku schválit vláda. Z procedury je patrné, že jde spíše o výjimečnou
záležitost (např. pro speciální složky armády). Pokud se jedná o zakázky
spolufinancované EU, jsou zveřejněny standardním způsobem a jsou tak pro české
subjekty lépe dostupné.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Jestliže
jsou vyčerpány všechny možnosti dohody a za předpokladu perfektně uzavřeného
kontraktu je možno spory řešit u rozhodčího
soudu Litevské
obchodní a
průmyslové komory nebo tak, jak stanoví řádně uzavřená
smlouva. Pro řešení případů nesplácení doporučujeme obrátit se na společnost
Creditreform (www.creditreform.cz). Podle konzultace s vilniuskou
pobočkou Creditreformu doporučujeme obracet se na českou pobočku, která řeší
problémy Čechů v zahraničí, resp. v Litvě, a naopak, pokud by neplatila česká
firma, Litevec se obrátí na zdejší litevskou pobočku Creditreformu. U velkých
firem je obvyklá doba splatnosti dodávky 30 – 60 dnů, platební morálka podobná
jako v ČR.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Litva
je členským státem EU a součástí schengenského prostoru, občané ČR tudíž
nepotřebují k cestě do Litvy víza. K pobytu v trvání do tří měsíců se povolení
k pobytu nevyžaduje. Je-li pobyt delší než tři měsíce, musí si osoba
zajistit dokumenty potvrzující její právo dočasně (platí 5 let od rozhodnutí o
vydání osvědčení nebo po předpokládanou dobu pobytu občana EU v Litvě, pokud je
kratší než 5 let) nebo trvale žít v Litvě. Právo
na trvalý pobyt v Litvě má ​​občan EU po 5 letech
nepřetržitého pobytu na území Litvy. Poté, co
ohlásí místo pobytu v Litvě, získá občan EU právo na sociální záruky Litevské
republiky, pokud tato práva nesouvisí s občanstvím (např. s hlasováním). Více informací na www.urm.lt (Ministerstvo zahraničních věcí Litevské
republiky) nebo www.migracija.lt (Migrační odbor Ministerstva vnitra Litevské
republiky).

Zdravotní
péče má standardní režim zemí EU. Český občan získá bezplatnou zdravotní péči
za stejných podmínek jako občan místní. Je nutné mít Evropský průkaz
zdravotního pojištění, resp. formulář S1 (E 106) o zaplaceném zdravotním
pojištění. Bezplatná zdravotní péče je ve státních zdravotnických střediscích a
nemocnicích. Jejich seznam lze najít na stránkách Státního fondu pacientů www.vlk.lt. U léků je finanční spoluúčast,
některé se platí v plné výši. Lékárny volně prodávají řadu léků, které jsou v
ČR jen na předpis. Ve Vilniusu jsou i soukromé kliniky se špičkovým vybavením a
vysokou úrovní služeb. Zde je však spoluúčast pacienta na uhrazení nákladů
vyšší, často stoprocentní. U zubního ošetření je třeba takřka vždy počítat s
úhradou, která nebude kompenzována. Ve velkých městech je mnoho soukromých
zubních klinik na dobré úrovni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Na občany ČR se vztahuje režim volného
pohybu pracovních sil v rámci států EU, proto pro zaměstnávání našich občanů
není třeba (jak tomu bylo dříve) pracovní vízum ani registrace. V případě
potřeby je obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vilniusu připraven
poskytnout podrobnější vysvětlení nebo dodatečné upřesnění. Čeští občané
zpravidla v Litvě zaměstnání nehledají vzhledem k nižší úrovni mezd. Informace
k zaměstnávání cizinců v Litvě lze nalézt zde, k zaměstnávání místních pracovníků zde. Od 1. 7. 2017 platí v Litvě nový Zákoník práce.

5.9. Veletrhy a akce

V letech 2020 – 2021 se kvůli
opatřením v souvislosti s pandemii COVID-19 neuskutečnily žádné akce, od
roku 2022 bylo jejich pořádání obnoveno. Nejvýznamnější veletrhy uvádíme
níže.

RESTA

RESTA je největší stavební veletrh v
Pobaltí věnovaný všem stavitelům. V současné době je RESTA  jedním z nejúspěšnějších a nejdelších
veletrhů organizovaných litevským Výstavním a kongresovým centrem LITEXPO. V
posledních letech se každoročně účastní kolem 500 firem z Litvy a mnoha
evropských zemí. Veletrh splňuje nejvyšší požadavky na kvalitu pro mezinárodní
výstavy. Statistika za rok 2019: 450 vystavovatelů z 16 zemí, 44 000
návštěvníků. Obnovení veletrhu 20.
– 23. 4. 2022.
 

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO

Adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius

E-mail: resta@litexpo.lt

Tel.: + 370 5 268 6827

Web: https://www.litexpo.lt/en/exhibitions/resta-2018
 

ADVENTUR

Nejrychleji
se rozvíjející mezinárodní výstava cestovního ruchu pořádaná litevským
Výstavním a kongresovým centrem LITEXPO. Za
pět let se počet vystavovatelů zvýšil o 91 %, počet návštěvníků o 52 % a počet
zúčastněných zemí se více než zdvojnásobil. Statistika
za rok 2019: 344 vystavovatelů, 29 000 návštěvníků. Obnovení veletrhu 28. – 30. 1. 2022.
 

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO

Adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius

E-mail: adventur@litexpo.lt
 

BALTTECHNIKA

BALTTECHNIKA je jedinou a nejdůležitější událostí
strojírenského průmyslu v Litvě. Výstava pořádaná ve výstavním areálu LITEXPO je
určena pro odborníky, obchodní a akademickou společnost. Klíčová témata:
průmyslová zařízení a materiály, průmyslové roboty, elektronika, automatizace,
svařovací systémy, systémy povrchové úpravy, zařízení pro zpracování kovů,
úspora energie, nářadí, potrubní systémy atd. 

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO

Adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius

E-mail: g.barysaite@litexpo.lt

Tel.: +370
(615) 67682

Web: https://www.litexpo.lt/en/exhibitions/balttechnika-2018-4

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví
České republiky ve Vilniusu

Čekijos Respublikos ambasada

Birutės gatve 16

LT –
08117 Vilnius

Vedoucí ZÚ: Ing. Vít Korselt, velvyslanec

Spojení: sekretariát – tel.: (+370) 52661054, fax: (+370)
52661066

Internetové stránky: www.mzv.cz/vilnius

E-mail: vilnius@embassy.mzv.cz
 

Politický, konzulární a obchodně ekonomický úsek – Ing. Tomáš Vostrý, rada – vyslanec, zástupce vedoucího
ZÚ; PhDr. Kristina Karvelyté, expertní ekonomická místní síla

tel.: (+370) 52661043, 56

E-mail: commerce_vilnius@mzv.cz
 

Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a
na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu (CzechTrade,
CzechInvest, CzechTourism, Česká centra)

Odbor
států západní Evropy MZV ČR

Ředitelka Mgr. Jana Lolić Šindelková

Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1

Tel: +420 224 182 512

E-mail:
OZE@mzv.cz

Odbor zahraničně ekonomických politik I MPO
ČR

Ředitel Mgr. Martin Pospíšil

Na Františku 32, 110 15 Praha 1

Tel.: +420 224 852 020

E-mail:  posta@mpo.cz

Zahraniční kancelář CzechTrade Riga

Ředitelka ZK MPO – Ing. Věra
Všetičková

Elizabetes iela 29A, 1010 Riga, Latvia

Tel:
+371 67287306

Mobil: +371 26628156

Fax: +371 67508370

E-mail: vera.vsetickova@czechtrade.cz
 

CzechTourism Varšava

Ředitelka Mgr. Ivana Bílková

Al. Róż 16, 00-556 Warszawa, Polska

Tel: +48 22 629 2616

Fax: +48 22 627 9555

E-mail:
bilkova@czechtourism.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

·          
Integrovaná společná nouzová linka
(hasiči, policie, první pomoc): 112

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda: https://lrvk.lrv.lt/lt

Prezidentská kancelář: https://www.lrp.lt/lt/kontaktai

Ministerstvo
zahraničních věci: http://www.urm.lt/

Ministerstvo vnitra: https://vrm.lrv.lt/

Ministerstvo
hospodářství a inovací: https://eimin.lrv.lt/

Ministerstvo národní
obrany:
http://kam.lt/

Ministerstvo financí: https://finmin.lrv.lt/

Ministerstvo
zemědělství: https://zum.lrv.lt/

Ministerstvo
zdravotnictví:  https://sam.lrv.lt/

Ministerstvo
energetiky: https://enmin.lrv.lt/

Ministerstvo kultury: https://lrkm.lrv.lt/

Ministerstvo školství,
vědy a sportu:
https://www.smm.lt/

Ministerstvo
socialního zabespečení a práce: https://socmin.lrv.lt/

Ministerstvo životního
prostředí:
https://am.lrv.lt/

Ministerstvo dopravy: https://sumin.lrv.lt/

Ministerstvo
spravedlnosti:
https://tm.lrv.lt/
 

Nejdůležitější informace o COVID-19 v Litvě: https://koronastop.lrv.lt/

Tiskové agentury:

·          
BNS –
Baltic News Service – www.bns.lt (LT,
EN, RU)

·          
ELTA –
Litevská zpravodajská agentura – www.elta.lt (LT,
EN, RU)

Denní
zpravodajství:

·          
Verslo
žinios (hospodářské noviny) – www.vz.lt (LT)

·          
Lietuvos
rytas (denník z nejvyšším nákladem) – www.lrytas.lt (LT)

·          
15 min.lt –
online zpravodajství – www.15min.lt (LT,
EN, RU)

·          
DELFI –
online zpravodajství – http://ru.delfi.lt (LT,
RU, PL)

·          
ALFA –
online zpravodajství – www.alfa.lt (LT)

·          
BALSAS –
online zpravodajství – www.balsas.lt (LT)

·          
Ekonomika –
online zpravodajství – www.ekonomika.lt (LT)

Odborné časopisy:

·          
Made in
Lithuania – www.madeinlithuania.lt (EN)

·          
Verslas ir
Politika (podnikání a politika) – www.verslaspolitika.lt (LT,
EN)

·          
Business
and Exhibitions – www.businessandexhibitions.com (LT,
EN)

Příručky o podnikání a
sektorové publikace:

·          
Danske Bank
www.danskebank.com (EN)

·          
PricewaterhouseCoopers
www.pwc.com (EN)

·          
VAE –
publikace k projektu JE Visaginas – www.vae.lt (EN)

•         
Terminal
(LNG) – www.kn.lt (EN)

Další zdroje:

·          
Lithuanian
Free Market Institute – www.lrinka.lt (LT,
EN)

·          
Enterprise
Lithuania (vládní proexportní agentura) – www.enterpriselithuania.com (LT,
EN, RU)

·          
Invest
Lithuania (vládní agentura na podporu investic) – www.investlithuania.com (LT,
EN)

·          
Investiční
fórum – www.investorsforum.lt (LT,
EN)

• Teritorium: Evropa | Litva | Zahraničí