Litva

Složení vlády:

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoVilnius
Počet obyvatel2,79 mil.
Jazyklitevština
Náboženstvířímsko-katolické, pravoslavné
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuGitanas Nauseda
Hlava vládyIngrida Šimonyte
Název měnyeuro
Cestování
Časový posun+ 1 hod
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Vít Korselt
Ekonomický úsekIng. Tomáš Vostrý
Konzulární úsekIng. Tomáš Vostrý
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 62,7
Hospodářský růst (%) 2,6
Inflace (%) 1,3
Nezaměstnanost (%) 9,1

Litva je parlamentní republika v čele s přímo voleným prezidentem. Funkční období prezidenta je 5 let, s možností znovuzvolení. Litevský politický systém lze charakterizovat jako poloprezidentský. Výkonnou moc má vláda, kterou řídí premiér. Jednokomorový parlament (Seimas) má 141 poslanců volených na 4 roky. Litva je od roku 2015 v eurozóně od roku 2018 v OECD. Litevská ekonomika se řadí mezi malé a vnějšími vlivy zranitelné ekonomiky. Doposud prokazovala poměrně vysokou odolnost vůči dramatickým hospodářským výkyvům, ekonomický růst země je dlouhodobý. Pandemie Covid-19 nezpůsobila důležitým odvětvím litevského hospodářství výrazné škody, výroba zůstala nepřerušená, vývoz stabilní, pokračující růst mezd se projevil ve spotřebě domácností, která pomohla oživit místní podnikání. V roce 2020 Litva zaznamenala jeden z nejmenších poklesů HDP v EU. Evropská komise predikuje Litvě nejrychlejší ekonomické zotavování z koronavirové krize. Vzájemný obchod mezi ČR a Litvou se vyznačuje dlouhodobým pozitivním saldem a potenciálem na obou stranách, v roce 2020 poprvé překročil 1 mld. EUR. Příležitosti pro české firmy vyplývají zejména z přijatých vládních programů a směrů dalšího rozvoje země. Jde mj. o železniční dopravu – vláda rozhodla o opravách a modernizaci cca 850 km kolejí a obnově vozového parku, zásadním rozvojovým směrem je letecká doprava – vláda počítá s modernizací tří litevských mezinárodních letišť do roku 2028. Další příležitosti jsou při modernizaci městské dopravy a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Významnou příležitostí je odstavování jaderné elektrárny Ignalina. Při obchodním jednání je třeba vystupovat racionálně, pragmaticky a kvalifikovaně a nenechat se odradit počáteční nepřístupností Litevců.

Mapa globálních oborových příležitostí – Litva (MZV) (74.54kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Litva (337.59kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Litevská republika (Lietuvos Respublika, Lietuva; Republic of Lithuania)

Hlava státu: prezident Gitanas Nausėda (od července 2019, první mandát)

Podle ústavy z 25. 10. 1992 je Litva „nezávislá demokratická republika“. Z ústavněprávního hlediska je Litva státem se semiprezidentským politickým systémem. Ústava připouští prezidentův přímý vliv na formování vlády. Konečná rozhodnutí v souvislosti s formováním a fungováním vlády náleží Seimasu jakožto instituci, které je vláda přímo odpovědná. Prezident může jmenovat kandidáta na post premiéra, pověřit ho sestavením vlády a schválit její složení. Nicméně Seimas může prezidentova kandidáta na post premiéra odmítnout a stejně tak může odmítnout programové prohlášení vlády. Prezident má právo odvolat premiéra, ale pouze se souhlasem Seimasu. Na návrh premiéra jmenuje nebo odvolává ministry, je oprávněn premiérova kandidáta odmítnout.

Po prezidentských volbách mandát vlády trvá, vláda pouze svěřuje do rukou nově zvoleného prezidenta pověřovací listiny, jakožto vyjádření respektu k jeho osobě. Prezident je povinen opětovně jmenovat stávajícího premiéra „novým“ premiérem automaticky. Prezident musí v procesu formování vlády zohlednit složení Seimasu, většina jeho nařízení v oblasti zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti státu podléhá kontrasignaci premiérem nebo příslušným ministrem. Největší prostor je prezidentu ponechán při uplatňování pravomocí v zákonodárném procesu – legislativní iniciativy a suspensivního veta.

Seimas schválil 11. 12. 2020 programové prohlášení nové koaliční vlády, kterou tvoří konzervativní Národní unie – Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD), liberální Strana svobody (LP) a Liberální hnutí (LRLS).  Vládní program je směsí konzervativních, liberálních, sociálnědemokratických a „zelených“ prvků. Hlavními programovými směry nové vlády jsou reforma školství, reformy ve zdravotnictví, do r. 2024 zajistit, aby výroba špičkové technologie činila alespoň 7 procent litevského průmyslu, do r. 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality a kompletní cirkulární ekonomiky. V otázkách zahraniční politiky se vláda nehodlá zásadně odchýlit od dosavadního směřování Litvy, explicitně se zavazuje podporovat ve světě ty, kdo bojují za svou svobodu.

·         Předsedkyně vlády I. Šimonytė (bez stranické přísl., avšak vedla kandidátku TS-LKD)

·         Ministr životního prostředí S. Gentvilas (LRLS)

·         Ministr energetiky D. Kreivys (TS-LKD)

·         Ministryně hospodářství A. Armonaitė (LP)

·         Ministryně financí G. Skaistė (TS-LKD)

·         Ministr národní obrany A. Anušauskas (TS-LKD)

·         Ministryně sociálního zabezpečení a práce M. Navickienė (TS-LKD)

·         Ministr dopravy M. Skuodis (LP)

·         Ministr zdravotnictví A. Dulkys (nestraník, nominován TS-LKD)

·         Ministryně vzdělávání a vědy J. Šiugždinienė (TS-LKD)

·         Ministryně spravedlnosti E. Dobrovolska (LP)

·         Ministr zahraničních věcí G. Landsbergis (TS-LKD)

·         Ministryně vnitra A. Bilotaitė (TS-LKD)

·         Ministr zemědělství K. Navickas (TS-LKD)

·         Ministr kultury S. Kairys (LRLS)

1.2. Zahraniční politika země

Hlavním zahraničněpolitickým cílem Litvy je funkční a vzájemně přínosné členství v NATO, v EU a dobré vztahy se sousedy a dalšími státy baltského a skandinávského regionu. V roce 2018 se Litva stala se členem OECD, v roce 2019 oslavila 15. výročí svého členství v NATO a EU.

Z bezpečnostně politického a geografického hlediska (kaliningradská enkláva Ruska na jihozápadní hranici)  se Litva nachází v oblasti přímého střetávání vlivu Ruska a NATO/EU. V září 2018 podepsaly litevské parlamentní strany dohodu o postupném zvyšování výdajů na obranu až na 2,5 % HDP v roce 2030 (v r. 2020 činily obranné výdaje Litvy 2 % HDP). Litva usiluje o stálé rozmístění amerických jednotek v Pobaltí/Litvě a posílení vojenské přítomnosti NATO v regionu.

V rámci EU jsou pro Litvu hlavními prioritami transatlantické vztahy, Východní partnerství, energetická bezpečnost, rozšiřování EU a ochrana lidských práv. Při vyjednávání o víceletém finančním rámci pro léta 2021 – 2027 byly pro Litvu prioritní otázky financování kohezní politiky a společné zemědělské politiky, zejména přímé platby pro litevské zemědělce, dále financování CEF a odstavení jaderné elektrárny Ignalina.

Mezi dlouhodobé cíle Litvy patří nezávislost na dodávkách plynu z Ruska, stejně jako odpojení od energetického systému BRELL a synchronizace s kontinentální Evropou. Litva ostře kritizuje projekt Nord Stream 2 (plynovod vedoucí z Ruska Baltským mořem do Německa), který považuje za nástroj ruské státní politiky s cílem zvýšit závislost Evropy na ruských dodávkách. Jadernou elektrárnu Astravec v Bělorusku vnímá Litva jako bezpečnostní hrozbu pro Litvu i celou EU.

Vláda deklaruje podporu strategického partnerství s USA, Velkou Británií a Polskem při zajišťování litevské bezpečnosti a posílení spolupráce s Německem a Francií v rámci EU.

Nejdůležitějším litevským zahraničním partnerem je Polsko, s nímž Litvu pojí strategické partnerství.  Mezi oběma zeměmi panuje shoda v otázkách bezpečnosti a úlohy USA, v pohledu na problematiku Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Východního partnerství. Neméně důležitá je spolupráce v energetické politice a společné litevsko-polské infrastrukturní projekty.

V litevsko-běloruských vztazích dominuje od prezidentských voleb v Bělorusku v srpnu 2020, které Litva označila za netransparentní, nedemokratické a nesvobodné, aktivní podpora běloruské občanské společnosti v boji za demokratické hodnoty a lidská práva. Litva vznáší tuto otázku společně s právem na svobodné a transparentní volby na mezinárodních fórech a podporuje sankce EU vůči představitelům běloruského režimu.

Litevsko-ruské vztahy jsou dlouhodobě zatíženy minulostí (sovětská okupace, pokus násilně potlačit obnovení litevské nezávislosti), dialog aktuálně probíhá pouze k technickým záležitostem dvoustranných vztahů. V r. 2015 byla dokončena demarkace 286 km státní hranice mezi Litvou a Kaliningradskou oblastí. V minulých letech bylo v Litvě několikrát z důvodu šíření nepravdivých informací zakázáno vysílání některých ruskojazyčných televizních kanálů.

Litva patří mezi nejaktivnější zastánce Ukrajiny jak v EU, tak v NATO. Litva od počátku konfliktu s Ruskem vyjadřovala aktivní a konzistentní podporu Ukrajině v jejím úsilí o stabilizaci situace a obnovení kontroly nad územím země.

Litva plně podporuje zemi v rámci projektu Východního partnerství i na bilaterální úrovni, pomáhá v oblasti reforem státní správy, soudů, při budování demokratických institucí, v oblasti vojenské i humanitární. Litva dlouhodobě úzce spolupracuje s dalšími dvěma pobaltskými státy – Lotyšskem a Estonskem – v politické i ekonomické oblasti.

1.3. Obyvatelstvo

V období od znovunabytí nezávislosti Litvy v roce 1990 do roku 2020 se počet obyvatel snížil cca o 900 tisíc osob z cca 3,7 mil. na současných cca 2,8 mil, hustota zalidnění je 43 obyvatel na km². Na úbytku obyvatel se podílí jak nízká porodnost, tak vysoká ekonomická emigrace zejména mladých (73 % emigrantů je ve věku 15 – 44 let) a dobře vzdělaných. Úbytek kvalifikovaných sil se projevuje hlavně v IT a zdravotnictví. Od roku 2018 se čistá migrace každoročně snižuje cca o 11 % zejména z důvodu navracejících se občanů Litvy mj. v souvislosti s brexitem, zbytek představují do Litvy za prací přicházející Ukrajinci, Bělorusové a Rusové.

Přetrvává relativně velký nepoměr mezi muži a ženami (cca 46,7 % proti 53,3 %), podobně jako rozdělení populace mezi město (71,3 %) a venkov (28,7 %). Z hlediska věkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (15,1 %) nižší než počet osob v důchodovém věku (19,9 %). Porodnost meziročně klesá, nyní činí průměrný počet narozených dětí na jednu ženu 1,7 .

Etnická struktura obyvatel Litvy je stabilní. V roce 2020 tvořili Litevci 86,4 %, Poláci 5,6 %, Rusové 4,5 %, Bělorusové 1,5 %, Ukrajinci 1 % a ostatní cizinci 1 %. Hlavní město Vilnius si zachovalo mnohonárodnostní charakter, kde převažují Litevci, významné je zde i zastoupení polské a ruské menšiny. Druhé největší litevské město Kaunas je etnicky v zásadě pouze litevské.

Přes tři čtvrtiny obyvatel vyznávají římsko-katolické náboženství (77,3 %), k pravoslaví se hlásí 4,1 % obyvatel, 0,8 % jsou pravoslavní starověrci (stoupenci původního pravoslaví před náboženskou reformou v 17. století), 0,8 % protestanté, ostatní bez vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Litva se mohla v roce 2020 pochlubit nejmenším poklesem HDP (-0,8 %) v EU a patří mezi ty členské státy EU, které se mají v následujících dvou letech ekonomicky zotavovat z krize nejrychleji. Zlepšený výsledek – dříve se očekávalo, že ekonomika Litvy poklesne v roce 2020 až o 7,5 % – souvisí se skutečností, že litevský vývoz zůstal během pandemie odolný a zmírnil pokles domácí poptávky. S oživením mezinárodního obchodu zpracovatelský průmysl v Litvě na konci roku 2020 a na začátku r. 2021 významně vzrostl a objem činnosti v mnoha odvětvích tohoto sektoru je již vyšší než před krizí. Celkový rozvoj výroby je značně podpořen vývojem nových produktů zaměřených na zvládání pandemické situace. Na konci roku 2020 přispělo ke zvýšení aktivity litevské ekonomiky také stavebnictví. Intenzivní využívání podpůrných fondů EU a zvýšené vládní investice vedly k většímu počtu inženýrských staveb. Situace v sektoru služeb se od druhé vlny pandemie zhoršila zejména zavedením dalších omezení v oblasti podnikání a pohybu obyvatel koncem loňského roku. Maloobchodní tržby na konci roku 2020 a na začátku roku 2021 poklesly celkem o 11 % (17 % během první vlny pandemie). Podle prognózy Litevské centrální banky se reálný HDP Litvy, který v roce 2020 činil 48,8 mld. EUR, v roce 2021 vrátí na trajektorii růstu a zvýší se o 2,6 % (v roce 2022 o 3,4 %). V případě razantnějšího zvládnutí epidemie Covid-19 se pro tento rok odhaduje růst HDP ve výši až 3,9 % a v dalším roce až 6 %. V současné době se předpokládá, že inflace, která v roce 2020 činila 1,1 %, bude v roce 2021 činit 1,3 % a v dalším roce 1,9 %. Meziroční průměrná inflace v lednu 2021 činila 0,2 %, což je méně než v případě Lotyšska nebo Estonska, meziroční míra inflace harmonizovaná s EU se v březnu 2021 odhaduje na 1,6 %. Míra nezaměstnanosti ve IV. čtvrtletí 2020 mírně klesla z 9,3 % práceschopného obyvatelstva ve III. čtvrtletí 2020 na 9 %, v březnu 2021 však vlivem sezónního útlumu ve stavebnictví a zemědělském sektoru narostla na 16.1 %.

Litva je průmyslová země s podílem průmyslu na HDP ve výši 20,2 %. Díky úspěšné integraci do hodnotových řetězců výroby EU tvoří průmyslové zboží více než 80 % litevského vývozu zboží a služeb, a proto je pro Litvu obzvláště důležité udržovat v zemi silný a konkurenceschopný průmysl. Hlavní průmyslová odvětví země tvoří zpracovatelský, chemický, nábytkářský, dřevozpracující, oděvní a textilní a elektronický průmysl.  Průmysl je soustředěn zejména do větších měst, jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai. I přes dynamický růst určuje lineární struktura litevské ekonomiky, že dominuje zakázková výroba a vytváří se relativně nízká přidaná hodnota.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 3,94,3-0,82,63,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 37 495,840 408,141 400,043 680,046 510,0
Inflace (%) 2,52,21,11,31,9
Nezaměstnanost (%) 6,26,38,59,18,4
Export zboží (mld. USD) 29,029,126,831,533,9
Import zboží (mld. USD) 32,231,727,732,635,3
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,3-2,6-0,9-1,1-1,3
Průmyslová produkce (% změna) 4,83,4-1,94,53,6
Populace (mil.) 2,82,82,72,72,7
Konkurenceschopnost 40/14039/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,0
Veřejný dluh (% HDP) 49,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) 3,7
Daně
PO 15 % (5 %, 0  %)
FO 20 %, 32 %
DPH 21 %

Příjmy státního rozpočtu v roce 2021 dosáhnou 11,252 mld. EUR, včetně 2,264 mld. EUR z fondů EU a dalších mezinárodních finančních institucí, a výdaje 15, 841 mld. EUR, včetně 2,264 mld. EUR z evropských a dalších mezinárodních fondů. V roce 2021 vládní rezerva činí 398 mil. EUR, tj. 2,5 % rozpočtových prostředků, což je dva a půl krát více než obvykle. Z těchto prostředků se plánuje financování pouze oblastí souvisejících s kontrolou koronaviru: 120 mil. EUR má být přiděleno sektoru zdravotnictví, 200 mil. EUR na sociální zabezpečení, 78 mil. EUR pro jiné oblasti. Rozpočet je sestaven za předpokladu, že HDP v roce 2021 poroste o 2,8% a růst mezd dosáhne 4,1 %.

Veřejný dluh Litvy během pandemie vyskočil z 35,9 % HDP v roce 2019 na 49,5 % v roce 2020. Do 31. 7. 2020 si vláda vypůjčila pro zvládnutí dopadů pandemie Covid -19 na zahraničních a domácích trzích celkem 6,6 mld. EUR, z toho 2,4 mld. EUR na refinancování starého dluhu. Vláda si plánuje v roce 2021 půjčit dalších 5,1 mil. EUR. Předpokládá se, že se vládní dluh zvýší a do konce roku 2021 dosáhne cca 25,5 mld. EUR, což představuje 50,2 % předpokládaného HDP, a schodek veřejných financí v roce 2021 dosáhne 7 % HDP, resp. cca 3,5 mld. EUR. Po skončení pandemie Litva očekává návrat k pravidlům fiskální disciplíny v eurozóně, tj. do roku 2022 by litevský schodek neměl překročit 3%, resp. v roce 2022 je očekáván 2,7 % a v r. 2023 ve výši 1,6 %. Hrubý zahraniční dluh Litvy činil na konci III. čtvrtletí roku 2020 36,308 mld. EUR (70,4 % HDP), čistý zahraniční dluh 1,486 mld. EUR (3,1 % HDP). Na splacení zahraničního dluhu v roce 2020 bylo přiděleno 1,42 mld. EUR. Celková výše devizových rezerv dosáhla v lednu 2021 hodnoty 4 358,8 mil. EUR (z toho ve zlatě 288,5 mil. EUR). Se vstupem země do eurozóny k 1. 1. 2015 všechny investice v EUR Litevské centrální banky a investice v zahraniční měně v zemích eurozóny nejsou již zahrnovány do oficiálních rezervních aktiv.

2.3. Bankovní systém

Litevský bankovní sektor se skládá ze 17 bank, z nichž 10 má buď bankovní, nebo specializovanou bankovní licenci, zatímco 7 bank vykonává svoji činnost jako pobočky zahraničních bank. Specializované banky jsou spojeny s vývojem FinTech v Litvě. Podle těchto údajů je Litva druhým (za Velkou Británií) největším FinTech centrem v Evropě podle počtu licencovaných společností a největším v EU. Litevská národní banka (Lietuvos bankas) nabízí pomoc a vedení potenciálním účastníkům finančního trhu prostřednictvím svého Programu pro nováčky, který přitahuje nové společnosti a podporuje je při vývoji nových produktů v zemi. V litevském bankovním sektoru dominují dceřiné společnosti velkých skandinávských bank. Dvě největší banky – SEB a Swedbank – vlastní jejich mateřské banky ve Švédsku. Další tři banky – AB Šiaulių bankas, UAB Medicinos bankas a AB Mano bankas – jsou podstatně menší a jsou vlastněny skupinami místních a zahraničních investorů. V pobočkách zahraničních bank dominuje také skandinávský kapitál. Litevská centrální úvěrová unie sdružuje 45 družstevních záložen. Litevská vláda nemá žádný vlastnický podíl v bankovním sektoru. Obezřetná úvěrová politika a dobré výsledky litevské ekonomiky umožnily bankám udržet poměr nesplácených úvěrů na velmi nízké úrovni 1,6%, což je nejnižší ukazatel za deset let v Litvě. Litevské banky jsou navíc stabilní, odolné a dobře kapitalizované, protože všechny dodržují stanovené obezřetnostní standardy. Poměry kapitálové přiměřenosti překračují stanovené standardy a podle indexu CET1 patřila Litva v roce 2019 mezi top 5 zemí EU s velmi vysokým ukazatelem. Úroveň likvidity bank zůstala vysoká a objem likvidních aktiv v držení bank se během roku 2019 zvýšil z 254 % na 272 % a více než zdvojnásobil soubor minimálních požadavků na 100 %. Všechna zmíněná fakta o litevských bankách jim umožňují stabilní fungování a plnění jejich přirozené funkce, tj. financování ekonomiky a stimulace hospodářského růstu.

2.4. Daňový systém

Litva patří mezi země EU s nejnižšími daňovými sazbami. Základní členění daní v Litvě:

·           daň ze zisku PO

·           daň z příjmu FO

·           DPH

·           zdravotní a sociální pojištění

·           spotřební daň

·           poplatek za státní přírodní zdroje

·           ekologický poplatek

·           pozemková daň a daň z nemovitostí

·           poplatek za používání silnic a dálnic

·           daň ze zisku právnických osob

·           daň za ukládání odpadu na skládky.

DPFO má základ 20 % plus 6,98 % zdravotního a 2,1 – 3 % sociálního pojištění. Daň z úroků je 15 % z příjmu nepřesahujícího 120 násobek průměrné mzdy. Příjem nad tento limit se daní 20% sazbou. Ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období. DPPO činí 15 %. Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící alespoň 30 % základního kapitálu firmy po dobu 5 let neplatí žádnou daň a dalších 10 let platí jen 50 % daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a obratu 300 000 EUR) se vztahuje snížená 0 % sazba v průběhu prvního zdaňovacího období a sazba 5 % v následujících zdaňovacích obdobích. DPPO se zvyšuje o dalších 5 % pro příjmy přesahující 2 mil. EUR u komerčních bank, družstevních záložen a centrálních družstevních záložen. Nově založené podniky mohou v prvním roce působení uplatňovat 0 % sazbu z příjmu PO.

DPH pro rok 2021 je stanovena na 21 %. Redukovaná DPH je 9%, 5% a 0 %. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz osobních předmětů. Ve snížené sazbě 9 % byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené sazbě 5% léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad 45 000 EUR mají povinnost účtovat DPH.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Litva disponuje poměrně dobře diverzifikovanou exportní základnou. Podle odhadu analytiků z EIU lze očekávat, že si místní exportéři udrží pozitivní trend růstu konkurenceschopnosti, jakkoli se jim nedaří dlouhodobě zvyšovat produktivitu rychleji, než rostou nominální mzdy, což prodražuje náklady na pracovní sílu. Navzdory příležitostem, které nabízí nedávno podepsaná obchodní dohoda EU s Japonskem a Vietnamem, existují hrozby, mající negativní dopad na litevský export, jako případné obchodní spory mezi EU a USA, brexit, pandemie Covid-19.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 16 627,717 425,416 014,8N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 21 312,822 064,020 446,0N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -4 685,1-4 638,6-4 431,2N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

I přes obtížné období bilaterální obchod mezi ČR a Litvou udržel minimální pozitivní růst. ČR zůstává významným litevským obchodním partnerem. Do Litvy se vyváží hlavně stroje a průmyslová zařízení, kotle, dopravní prostředky (osobní automobily, železniční vozidla), elektrické stroje a zařízení, umělé hmoty (polyetylén), léky a léčiva, chemické výrobky (prací a čisticí prostředky), broušené sklo, montované objekty, zařízení pro zpracování dat. Hlavní položky českého dovozu z Litvy jsou suroviny a polotvary pro chemický průmysl včetně syntetických tkanin, umělé hmoty, hnojiva, výrobky elektrotechnického průmyslu, strojírenská a zařízení, minerální paliva, nábytek a výrobky ze dřeva, výrobky ze železa a oceli.

Obchodní výměna s ČR (mld. CZK)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 15,617,918,3N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 8,19,39,7N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -7,4-8,6-8,6N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Po vstupu do EU se mezi Litvou a členskými státy EU jedná o intrakomunitární obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými ČS EU. Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně. Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93). Vnitrounijní obchod ale nelze považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských státech se v praxi jedná o vztah s cizím mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo arbitrážemi. Podrobnosti o sběru statistických údajů pro systém INTRASTAT a z toho vyplývající povinnosti pro naše podniky jsou publikovány na internetové stránce Českého statistického úřadu www.czso.cz, nebo na stránce celní správy www.cs.mfcr.cz.

3.3. Rozvojová spolupráce

Litva není příjemce žádné oficiální rozvojové pomoci, naopak se zavázala poskytovat na oficiální rozvojovpou pomoc do roku 2030 až 0,33% svého hrubého národního důchodu. Prioritními geografickými oblastmi litevské rozvojové spolupráce jsou region východní Evropy a země původu migrace. Dvoustranná pomoc směřuje především do států Východního partnerství EU – Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, které podepsaly asociační dohody s EU.

Výzvy k předkládání projektových žádostí zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí Litevské republiky (http://urm.lt) a jsou určeny jak pro litevské, tak zahraniční právnické osoby, organizace i jednotlivce. Bližší informace k jednotlivým projektům lze obdržet na Odboru rozvojové spolupráce ministerstva (projektai@urm.lt). Se žádostí o radu nebo vysvětlení ohledně problémů souvisejících s vlastním podáváním žádostí se lze obrátit na Ústřední agenturu pro řízení projektů (r.liskute@cpva.lt). Žádosti o projekty se vyplňují a předkládají v litevštině nebo angličtině prostřednictvím elektronického formuláře.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Strategickými sektory pro česká řešení zůstanou i po odeznění koronavirové pandemie civilní letecký průmysl, dopravní průmysl a infrastruktura, energetický průmysl a železniční a kolejová doprava, kde se příležitosti pro české firmy odvíjejí od dlouhodobých litevských vládních strategií.


▶ Civilní letecký průmysl

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciál­ních směrů do budoucna. Významné investice směřují do letecké infrastruktury – na období 2018 – 2022 je plánována rekonstrukce vilniuského letiště za 130 mil. EUR zahrnující přestavbu terminálů, odbavovacích ploch a výstavbu vícepodlažního parkoviště. Rozšíření letištního terminálu je do roku 2022 plánováno rovněž v Kaunasu. Vláda odhaduje investice do rozšíření litevských mezinárodních letišť ve Vilniusu, Kaunasu a Palanze do roku 2028 na cca 700 mil. EUR. Ministerstvo dopravy rovněž zvažuje výstavbu nového letiště mezi Vilniusem a Kaunasem. Konečné rozhodnutí o výstavbě má být přijato do roku 2022 na základě posouzení rostoucích kapacitních požadavků letecké dopravy, logistiky celkového konceptu dopravního řešení a požadavků ochránců přírody. Jde o schůdný projekt, v případě nového letiště Litva uvažuje o partnerství veřejného a soukromého sektoru.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Litva doposud nedisponuje kvalitní a hustou silniční sítí – statistika místního ministerstva dopravy uvádí 309 km dálnic a 1 639 km silnic I. třídy. Na druhé straně se hustota litevských silnic nižších tříd (19 592 km) přiblížila průměru EU. Přes území Litvy prochází celkem šest evropských silničních koridorů. V současné době je největší důraz kladen na mezinárodní dopravní koridor Via Baltica, dálnici byl udělen status zvláštního státního významu. Rekonstrukce více než 40 km dlouhého úseku Kaunas – Marijampolė – Suwałki má být dokončena do roku 2026, celkové náklady jsou 44,6 mil. EUR. Litevská vláda věnuje zlepšování kvality silniční sítě a výstavbě dálnic či městských obchvatů zvýšenou pozornost včetně využívání fondů EU. Ze strukturálních fondů bylo pro dopravní projekty v období let 2014–2020 vyčleněno 6,71 mld. EUR. Zajímavými projekty jsou zvláště dostavba silničního obchvatu hlavního města, renovace úseku dálnice A1 poblíž Kaunasu spolu s výstavbou nového mostu, modernizace silnice Vilnius–Utena (s financováním EIB), silnice z Kaunasu na hranice s Lotyšskem a rozvoj elektromobility.

▶ Energetický průmysl

V červnu 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit úplnou nezávislost země v oblasti energetiky, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050. Dle nového plánu hospodářské obnovy ministerstvo financí hodlá poskytnout pro zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti energetického sektoru 311 mil. EUR. Ministerstvo životního prostředí poskytlo z programu pro změnu klimatu dotaci 10 mil. EUR na využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných a obytných budovách. To představuje konkrétní příležitosti pro české firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (30 % v roce 2020, do roku 2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v roce 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie. Chystá se obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Kruonis, zlepšit se má situace v oblasti energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě, využívání moderních technologií (Smart Grids). Litva a Polsko v květnu 2020 podepsaly dohodu o výstavbě podmořského vysokonapěťového kabelu Harmony Link mezi oběma státy. Evropská komise poskytla na druhou fázi synchronizačního projektu pobaltské elektrické sítě s kontinentální Evropou 720 mil. EUR, z čehož 300 mil. EUR bylo přiděleno Litvě. Nejméně po celé další desetiletí bude probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně.

▶ Železniční a kolejová doprava

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km²) s celkovou délkou tratí 1 869 km, z čehož je pouze 152 km elektrifikovaných. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU na projekt Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí). Celkový objem projektových nákladů je odhadován na 5,8 mld. EUR a 13 tisíc pracovních míst, plánované dokončení a zprovoznění je v roce 2026. Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku (většina lokomotiv i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu), elektrifikace (pouze 7 % tratí je elektrifikováno) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Nejzajímavější příležitosti pro české firmy představují projekty Rail Baltica, elektrifikace tratě Vilnius–Klajpeda, vilniuský intermodální terminál, modernizace lokomotiv a vagónů. Prioritou v osobní železniční dopravě jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v rychlostech přes 200 km/h.




4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Češi jsou v Litvě přijímáni se sympatiemi, výhodou je dobré jazykové vybavení Litevců (primárně angličtina). Zásadní je dobrá příprava na jednání, nepodcenit prezentaci, oblečení a vystupovat profesionálně a zdvořile. Věci je třeba předkládat litevským obchodním partnerům racionálně, pragmaticky a kvalifikovaně.

4.2. Oslovení

Mezi vhodné způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery a získání informace o trhu patří mezinárodní veletrhy konané ve Vilniusu. Velvyslanectví ČR může být nápomocno jak při průzkumu místního trhu, tak při vyhledání potenciálních litevských partnerů, jejich oslovení a pozvání na firemní stánek. Účast na veletrzích mimo hlavní město má z firemního hlediska jen omezený význam. Podpora ze strany velvyslanectví je důležitým prvkem při demonstraci serióznosti české firmy zvláště pro jednání s centrálními úřady a státními podniky a Velvyslanectví ČR ve Vilniusu tuto podporu nabízí. Vhodným způsobem navázání prvních kontaktů s místními partnery jsou obchodní mise a prezentace českých firem pořádané v prostorách velvyslanectví pro definovaný okruh zákazníků. Zaštítění velvyslanectvím je v místě ceněno, prezentované firmy se tak těší vyšší úctě. Obecně platí, že prvotní kontakt se navazuje písemně, tj. e-mailem, poté sleduje potvrzení přijetí dopisu telefonicky. Ústní dohody nebo rozhodnutí zaznamenaná a následně zaslaná e-mailem nebo v poštovním styku naznačují závažnost vašich záměrů.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzka se domlouvá většinou předem telefonicky či emailem. O schůzku je dobré žádat s týdenním předstihem a jasně specifikovat téma jednání, aby na schůzce byly přítomny relevantní osoby. Pracovní jednání běžně probíhají v kanceláři. Po úspěšném jednání může dojít ke společné večeři a v případě významné obchodní události i k návštěvě společenského či kulturního podniku. Stávají se i případy, že k obchodnímu jednání dojde přímo v restauraci například jako součást oběda. Při prvním setkání si partneři většinou vymění vizitky. Vizitky je vhodné mít vytištěné v angličtině. Na typu vizitky příliš nezáleží, nezvykle či originálně provedená vizitka může vzbudit uznání. Dárky patří k běžným pomůckám při jednání. České výrobky zde mají dobrý zvuk a jsou známé. Jako dárek se doporučuje becherovka, slivovice, české víno, české sklo, kvalitní psací souprava či kalendář apod. Pokud se jednání účastní dáma, velmi vhodným dárkem jsou květiny. Samozřejmostí je vkusný a reprezentativní obal pro předávaný dárek.

V Litvě pracovní doba začíná v 8 až 9 hodin. Přestávka na oběd bývá zpravidla hodinu, buď v rozmezí 12-13, nebo 13-14 h. Končí se obvykle v 17-18 h. Nejvhodnější dobou pro zahájení obchodního jednání je 10. až 11. hodina. Možnost úspěchu jednání se bezpochyby zvýší, může-li pokračovat v době oběda v restauraci. Při pracovních obědech je možné, že vám hostitel nabídne skleničku vína či piva k jídlu. Večerní schůzky nejsou moc obvyklé. Vždy ovšem záleží na dohodě a na dalších okolnostech jednání. Termíny schůzek nutno dodržovat. Česká strana se musí připravit na to, že přítomnost na prezentacích, koktejlech či jiných obchodních, marketingových či společenských akcích se nepotvrzuje, i když jsou k tomu příjemci pozvánky vyzváni. Naopak potvrzení účasti není zárukou, že příslušný zájemce na akci opravdu přijde.

Prestiž a vlastní prezentace má v Litvě větší váhu než v ČR. Automobil má kromě dopravní funkce i významnou funkci reprezentační. Dosud platí, že větší ojetý automobil reprezentuje lépe než malý nový vůz. Značka Škoda má v Litvě dobrý zvuk, je považována za kvalitní a dražší. Proto např. Octavia vás bude dobře reprezentovat, Superb ještě lépe.

Oblékání se příliš neliší od zvyklostí u nás. Klasický tmavší oblek s kravatou se hodí pro většinu příležitostí. V letním období lze použít i světlé sako nebo méně formální oblečení. Zjevná ležérnost, náušnice u mužů a zlaté řetězy nejsou nejlepší vizitkou pro vstup do seriózních obchodních kruhů. Formální dokonalost, která je projevem úcty k partnerovi, je vždy oceněna.

Zasadní je dobrá příprava jednání a profesionální a zdvořilý projev. Většina Litevců vyjednává tvrdě – nespěchají s ústupky a neradi to dělají. Ptají se hodně na podrobnosti, protože si cení opatrnosti, pečlivě se připravují na schůzky a jdou přímo k cíli. Během jednání nevykazují žádné emoce a vždy si všimnou, jakou značku oblečení má jejich partner na sobě.

Litevci jsou v naprosté většině křesťané, převažují katolíci a lze konstatovat, že pro ně jsou domov, rodina a práce na prvních místech žebříčku hodnot a z křesťanské morálky převážně pramení i vzory chování a jednání. V obchodním jednání je vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto však je v přístupu k obchodním partnerům nutná opatrnost. Doporučujeme každé závažnější jednání stvrdit zápisem, pokud se dospělo k dohodě o termínech a o finančních věcech, je třeba vždy uzavřít řádnou písemnou obchodní smlouvu. ČR i Litva se pravidelně umisťují na posledních příčkách žebříčku platební morálky zemí EU.

Při vyjednávání s Čechy Litevci vždy raději zdůrazní podobnosti než rozdíly obou národů. Jako občan ČR budete v Litvě přijímán se sympatiemi. ČR je vnímána jako země, která rovněž trpěla v područí Sovětského svazu a nyní se jí daří dobře. Pokud i Vy projevíte sympatie a porozumění pro Litvu, vytvoříte si předpoklady pro úspěch ve své obchodní záležitosti.

Mlčení a neverbální komunikace při obchodních jednáních v Litvě nefunguje. Věci je třeba předložit racionálně a kvalifikovaně. I v nepříjemných fázích jednání se doporučuje zachovat klid a neodhalit své emoce či pocity zklamání. Pokud je třeba vyjádřit nesouhlas, doporučuje se učinit tak nepřímo, ale jasně. Na nepřijatelný návrh lze reagovat oznámením, že přijetí návrhu je sice možné, avšak vyplývají z toho ty a ty konsekvence, které by byly pro protější stranu těžko přijatelné. Pádnými argumenty jsou nekalkulované zvýšené výdaje. Pokud litevská strana sdělí svůj závěr, je obtížné ho změnit.

V litevské podnikové kultuře se hierarchické rozdíly projevují důsledněji než v ČR. Na jednání proto nelze souběžně pozvat ředitele a níže postaveného pracovníka. Je nutné, aby i na české straně byl při jednání partner na odpovídající hierarchické úrovni. Pokud chcete jednat s někým na nižší úrovni, musí o tom vědět jeho nadřízený. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nejčastěji jednání vede ředitel nebo někdo jím pověřený a s ním zástupci pro jednotlivé projednávané oblasti, kteří se vyjadřují pouze k nim.

Rozdíly v obchodním jednání mezi městem a provincií v Litvě jsou podobné jako v jiných zemích. Postupně stále méně záleží i na tom, zda jednání probíhá s etnickými Litevci, nebo zda je partnerem v jednání litevský Polák, Rus či příslušník jiné menšiny. Ze zkušenosti českých obchodníků vyplývá, že Rusové mají tendenci orientovat se v obchodu na východ, Litevci a Poláci dávají přednost obchodu směrem na západ. Kontakty s Rusy tak mohou napomoci dalším kontaktům, například na Lotyšsko, Bělorusko či Rusko.

4.4. Komunikace

V obchodních stycích se projevují dobré jazykové znalosti Litevců. Prakticky všichni (95,6%) hovoří alespoň jedním cizím jazykem, většina umí anglicky i rusky.  Mladí si pro jednání se zahraničními partnery většinou vybírají angličtinu, někteří však stále preferují ruštinu. Ostatní jazyky se prakticky nepoužívají a tlumočníci se při běžných obchodních jednáních téměř nevyskytují. Pokud jde o vyjednávání na úřadech, je dobré mít s sebou litevského pomocníka, který kromě jazyka zvládá i „technologii“ úředního zařizování. Pokud jde o závažná jednání, je vhodné si zajistit řádného tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR ve Vilniusu.

V Litvě se oslovuje v písemné formě „Vážený pane/vážená paní“ (Gerbiamas pone /gerbiama ponia). Běžně se v Litvě setkáte s užíváním křestního jména a vykáním, což je věc příjemná, neboť mnohá litevská příjmení jsou pro Čechy zpočátku těžko zapamatovatelná. Přechod k tykání není příliš obvyklý.

Každé setkání vždy předem potvrďte a buďte přesní: k úspěšnému vyřízení všech obchodních záležitostí je třeba si pečlivě naplánovat svůj čas předem a získat konečné potvrzení několik dní před konáním schůzek. Je to dáno vysokou mírou obsazení manažerů každé společnosti, které musíte oslovit, pokud chcete dosáhnout jakéhokoli komerčního pokroku (je vhodné vyhnout se středním a nízkým manažerům, kromě případů, kdy vám mohou pomoci dostat se k nejvyššímu vedení firmy). Dochvilnost je v Litvě základní vlastností (na schůzky se účastníci běžně dostavují 5 minut před dohodnutým časem) a nedochvilnost se běžně chápe jako zjevný nedostatek respektu.

Snažte se být při obchodních jednáních v Litvě seriózní a efektivní: litevští manažeři neztrácejí během svých obchodních rozhovorů čas. Půjdou přímo k jádru každého problému a pokusí se určit, v jakých aspektech spolupráce může vzniknout vzájemný prospěch. Stejně tak nedostatek vážnosti (slibovat něco, co je nad rámec vašich možností, kompetencí a schopnosti, slibovat a nedodržovat sliby, měnit agendu na poslední chvíli, vtipkovat o místní kultuře nebo osobních zvycích) může vážně poškodit váš image vůči potenciálním litevským zákazníkům a partnerům.

Litevští obchodní partneři jsou vůči cizincům zpravidla pohostinní a přátelští. Při vlastním jednání je vhodné se – jde-li o první kontakt – zmínit o pozitivních zkušenostech z Litvy nebo vyjádřit obdiv k bohaté litevské historii. Dobrým tématem je upozornit na prvky společné česko-litevské historie či současnosti (Jan Hus, Jan Žižka, Praha, Karlovy Vary, Krkonoše). Litevci jsou patrioti a na svou zemi i na symboly státnosti jsou hrdí ve vyšší míře než Češi. Dějiny země tu jsou vnímány citlivěji než v Čechách. Pokud se rozhovor dotkne některých litevských problémů, doporučuje se zaujmout chápavý postoj a s vědomím našich vlastních poměrů věc nerozvádět. Litevci nejsou ochotni hovořit o soukromém životě a chlubit se svými úspěchy, rádi však s vámi podiskutují o sportu, zejména o basketbalu, který je v Litvě považován za druhé náboženství. Hodí se ukázat partnerům fungování firmy v Česku, aby se ujistili o vaší serióznosti. V zájmu sblížení a prohloubení důvěry je dobré kontakt neustále udržovat.

4.5. Doporučení

Litevský trh je globalizovaný. Základní podmínkou je kvalitní zboží a konkurenční cena doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel musí splnit veškeré požadavky na logistiku, jako jsou termíny dodávek, značení a balení zboží apod. Cenová úroveň v litevském obchodním sektoru se odvíjí především od výrobních nákladů, nicméně poměrně vysoký podíl různých zprostředkovatelů přispívá k jejímu dalšímu zvyšování, stejně jako snížená úroveň konkurence. Před vstupem na trh je nutné provést důkladný průzkum trhu a připravit si alespoň základní podnikatelský záměr – očekávaný objem obchodu, sortiment, náklady na proniknutí na litevský trh, rozbor konkurence, způsob propagace apod. Představy, že by se zde mohlo uplatnit zboží, které nepřijme západoevropský trh, jsou mylné. Litevci uplatňují dobrý vkus, a to nejen v oblečení a osobní prezentaci. Nově budované komerční stavby mají zajímavou architekturu, interiéry restaurací a hotelů bývají originální. Vedoucí pracovníci firem mají dobrou osobní úroveň a dobrou představu o tržní situaci v oboru. Trh v zemi je relativně malý a lidé v podnikatelských kruzích se dobře znají, proto se mnoho obchodních záležitostí řeší přes známého nebo známého známého. Pro české firmy, které chtějí být trvale přítomny na trhu, je důležité mít zde svého člověka, který do těchto vztahů pronikne a dokáže se stát jejich součástí. Mezilidské vztahy a příslušné konexe (i v pozitivním smyslu) mají pro obchod v Litvě mimořádný význam.

4.6. Státní svátky

·           1. ledna – Nový rok

·           16. února – Den obnovení litevského státu (hlavní svátek roku). V r. 1918 Rada Litvy podepsala Deklaraci o nezávislosti Litvy.

·           11. března – Den obnovení nezávislosti Litvy. V r. 1990 Nejvyšší rada Litevské republiky přijala Deklaraci o obnovení nezávislého státu.

·           Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)

·           1. května – Svátek práce

·           1. neděle v květnu – Den matek

·           1. neděle v červnu – Den otců

·           24. června – Svatý Jan

·           6. července – Den státu. Korunovace velkoknížete Mindaugase (r. 1253).

·           15. srpna – Nanebevstoupení Panny Marie

·           1. – 2. listopadu – Dušičky – Den všech svátých

·           24. – 26. prosince – Vánoční svátky

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Díky svému daňovému systému podporujícímu podnikání a investování, relativně nízkým indexům korupce a cenové stabilitě si Litva získala pověst spolehlivého a důvěryhodného partnera v mezinárodní obchodní komunitě. Odrazem je 11. místo Litvy ze 190 zemí v žebříčku Doing Business 2020 sestavovaném Světovou bankou. Toto je nejvyšší pozice, jaké kdy Litva od zahájení tohoto reportu dosáhla. Pro srovnání – Estonsko obsadilo ve stejném hodnocení 18. příčku, Lotyšsko 19., Finsko 20., Německo 22., Polsko 40 a ČR 41. Po několik po sobě jdoucích let je Litva ze všech oblastí pokrývaných Světovou bankou nejlépe hodnocena v registraci majetku (4. místo) a má vysokou pozici (7. místo) v oblasti vymáhání smluv. Litva se rovněž umístila na 10. místě ve vyřizování stavebních povolení. Již třetí rok po sobě si Litva udržuje stabilní pozici v oblasti placení daní a přeshraničního obchodování se zbožím (18. a 19. pozice). Nejproblematičtější oblast z pohledu hodnocení Světovou bankou je pro Litvu insolvenční řízení (89. pozice). V ratingovém hodnocení Moody´s má Litva A3, tj. je za ČR (Aa3) a Estonskem (A1), ale před Lotyšskem (Baa1).

Pokud jde o podnikání, Litevci oceňují tři klíčové vlastnosti, které jsou zásadní: přesnost, účinnost a důležitost osobních vztahů. Čeští podnikatelé, kteří chtějí rozvíjet své podnikání v Litvě, by měli zvážit několik užitečných věcí:

– spolupracujte s místními společnostmi a hledejte veřejnou podporu. Dosažení oboustranně výhodných dohod s místními firmami a využití vysoké ochoty místních orgánů přijímat zahraniční investory jsou dva základní pilíře k dosažení udržitelného úspěchu v Litvě. Hledejte oficiální veřejné kanály, které podpoří investice a využijte je.

– postarejte se o svoji reputaci a ujistěte se, že reputace vašeho obchodního partnera je bezvadná. Malá velikost litevského trhu znamená, že se všichni účastníci v mnoha konkrétních sektorech navzájem dobře znají. Špatná zpětná vazba a nevhodné komentáře se mohou šířit velmi rychle a zničit vaše obchodní očekávání. Pro vstup na litevský trh je nutné najít silného a renomovaného místního partnera a dobrou síť kontaktů, které by pomohly prosadit váš produkt a jednat dle požadavků trhu.

– investujte do své značky a marketingu: dokonce i výrobky, které jsou všeobecně známé v ČR, se v Litvě nebudou snadno prodávat, pokud o nich nikdo neslyšel. I zde byste měli využít místního partnera, který může sdílet vaše reklamní náklady a/nebo vám pomoci vyvinout úspěšnou marketingovou strategii na základě svých zkušeností na cílovém trhu. Někdy nemusí uznání produktu vyžadovat přímou investici, ale exkluzivitu nebo distribuci pod již konsolidovanou značkou vašeho litevského partnera. Tato poslední možnost může být obzvláště užitečná při uvádění na trh českých produktů, které jsou v regionu stále neznámé.

– využijte mimořádný vývoj nových technologií v Litvě. Litva je ve světě na druhém místě za Singapurem, pokud jde o rychlost internetu, a její hlavní město Vilnius vede v celkovém hodnocení rychlosti nahrávání dat. Kvůli pandemii Covid-19 v Litvě významně roste elektronický obchod se všemi druhy zboží a služeb. To vše vytváří velmi zajímavou platformu pro zahraniční podniky připravené těžit z nejmodernějších komunikačních infrastruktur za cenu, která je někdy až čtyřikrát nižší než západní standardy.

– vytvořte strategii, která vám umožní pokrýt několik zemí najednou. V Litvě existují všechny druhy společností, které nejen pokrývají tři pobaltské státy, ale jsou činné, ať již přímo nebo prostřednictvím strategických partnerů, ve Skandinávii, ve Společenství nezávislých států (SNS) a v ostatních sousedních regionech. Geopolitická situace země, právní jistota, konkurenceschopné ceny a jednoduchost byrokratických postupů učinily z Litvy výjimečnou logistickou platformu pro rozvoj podnikání všeho druhu jak v regionálním, tak v globálním rozsahu (exponenciální růst datových center a outsourcingových služeb).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejběžnější formou investice v Litvě je akvizice akcií. Pro založení společnosti s ručením omezeným je nutný minimální kapitál 2 500 EUR. Minimální počet akcionářů je 1, maximum 100. U akciové společnosti je minimální kapitál 25 000 EUR, minimální počet akcionářů je 1, maximální počet není omezen. U veřejné akciové společnosti je nutná registrace u Komise pro cenné papíry. Dále je nutné složit základní kapitál, doklad o pronajaté nemovitosti, kde bude firma sídlit, je nutné připravit schůzi akcionářů, kde budou zvoleny statutární orgány. Vlastní registrace se provádí ve veřejnoprávním Registračním centru www.registrucentras.lt, kde lze zjistit další relevantní informace. Centrum slouží k registraci firem fyzických i právnických osob a také jako katastr nemovitostí.

Po registraci firmy před zahájením činnosti firmy je nutné učinit další registrace:

·           registrace na daňovém úřadu (tax inspectorate: www.vmi.lt )

·           registrace na úřadu sociálního zabezpečení (www.sodra.lt)

·           otevření bankovního účtu

·           registrace jako plátce DPH (pokud je nutné)

·           získání příslušných licencí, pokud jsou nutné k činnosti firmy. Více na Doing Business.

Firma je povinna se registrovat jako plátce DPH jen v případě, kdy obrat společnosti za posledních 12 měsíců činil 45 tis. EUR a více. Detaily lze získat na informačním oddělení daňového úřadu (www.vmi.lt).

Protože se litevské právo stále vyvíjí, založení firmy bez pomoci litevské právní kanceláře je obtížné. Základní informaci, resp. rozcestník pro různé typy a obory podnikání v Litvě lze nalézt na Versli Lietuva (Entreprise Lithuania) v podobě Průvodce (Handbook for Doing Business).

Zahraniční firmy mohou v Litvě působit jako reprezentační kancelář (nemůže provádět obchod na svůj účet, může reprezentovat svou mateřskou společnost, hájit její zájmy, navazovat kontakty) nebo jako pobočka (může se angažovat v obchodních aktivitách v rozsahu, v jakém ji pověří mateřská firma).  Jde o typ aktivit, které nemají status právnické osoby. Jinými formami aktivit v zemi je založit společný podnik nebo získat litevskou firmu akvizicí, příp. vybudovat svoji dceřinou společnost. Tyto firmy mají již status právnické osoby.

5.3. Marketing a komunikace

Nejúčinnější propagací je televize, rozhlas, inzerce v denním tisku. Levná nebo bezplatná inzerce zde neexistuje. Základním problémem českého zboží bývá nízké povědomí plynoucí ze špatného marketingu. Většina firem spoléhá na místního partnera, který by si měl podle jejich představ veškerý marketing financovat, což bývá v rozporu s praxí úspěšných (zpravidla západních) firem. Pro akvizici mohou být užitečné obchodní mise, výstavy a účasti v projektech ekonomické diplomacie velvyslanectví. Účast na veletrhu bez připravených jednání a cílených akcí má nízkou účinnost. Firemní prezentace lze uspořádat jak v rámci specializovaných veletrhů, tak s využitím prostor na velvyslanectví, s jeho podporou a po vzájemné dohodě.

Největšími litevskými PR agenturami jsou Publicum, Berta&, Fabula Hill+Knowlton Strategies, Co:agency, Idea Prima, Integrity PR, INK Agency, Headline, Ad Verum, Maniakai, PR Servise, Nova Media, 1323 Agency, KPMS ir partneriai, Bosanova. Nejnavštěvovanějším HR portálem v Litvě je CVbankas, k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru přes 330 tis. osob. Nabídka inzerce na portálu  stojí  99 EUR + DPH (1 měsíc). CVmarket je druhý nejnavštěvovanější HR portál, k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru 208 tisíc osob. Nabídka inzerce na portálu  stojí  175 EUR + DPH (1 měsíc).  Třetím nejnavštěvovanějším HR portálem je CVonline, k němuž se každý měsíc přihlásí v průměru 140 tis. osob. Nabídka inzerce na portálu  stojí  160 EUR + DPH (standart services), resp. 240EUR +DPH (premium services). 

Denní zpravodajství:

·           Verslo žinios (hospodářské noviny) – www.vz.lt (LT)

·           Lietuvos rytas (deník z nejvyšším nákladem) – www.lrytas.lt (LT)

·           15 min.lt – online zpravodajství – www.15min.lt (LT, EN, RU)

·           DELFI – online zpravodajství – http://ru.delfi.lt (LT, RU, PL)

·           ALFA – online zpravodajství – www.alfa.lt (LT)

·           BALSAS – online zpravodajství – www.balsas.lt (LT)

·           Ekonomika – online zpravodajství – www.ekonomika.lt (LT)

Odborné časopisy:

·           Made in Lithuania – www.madeinlithuania.lt (EN)

·           Verslas ir Politika (podnikání a politika) – www.verslaspolitika.lt (LT, EN)

·           Business and Exhibitions – www.businessandexhibitions.com (LT, EN)

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno na standardní úrovni země EU. S reálným stavem ochrany, s prosazováním např. autorských práv a s reálnou jurisdikcí v této oblasti zatím nejsou výrazné zkušenosti. Instituce zodpovědné v Litvě za intelektuální vlastnictví jsou:

·           Ministerstvo spravedlnosti – koordinace aktivit ochrany průmyslového vlastnictví

·           Státní patentový úřad – koncepce státní politiky ochrany průmyslového vlastnictví, poskytování práv průmyslového vlastnictví, atestace znalců patentového práva

·           Litevská technická knihovna – patentové informace a služby vydavatelství Státního patentového úřadu pro vydávání úředních vyhlášek a patentové dokumentace

·           Litevský zmocněnec pro patentové právo – reprezentace zahraničních žadatelů a držitelů patentových práv

·           Rada pro soutěžní právo – bránění nekalým soutěžním praktikám

·           Soud pro soutěžní právo – prosazování a výkon soutěžního práva

·           Ministerstvo kultury – koncepce státní politiky ochrany autorských a souvisejících práv

·           Rada pro autorská a související práva – zastupování autorských a souvisejících práv

·           Nestátní zájmové správní sdružení – zastupování práv litevských i zahraničních autorů

·           Celní správa (pod ministerstvem financí) – prosazování opatření v boji proti importu padělaného, napodobeného a pirátského zboží

·           Centrum pro výzkum rostlinných druhů (pod ministerstvem zemědělství) – registrace a ochrana odrůd rostlin

·           Litevská kriminální policie – administrativní a trestní opatření v boji proti kriminalitě v oblasti ochrany vlastnických práv.

Další informace lze nalézt na www.vpb.lt.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se v Litvě zadávají podle zákona č. I-1491 o zadávání veřejných zakázek (Viešųjų pirkimų įstatymas, https://e-seimas.lrs.lt/portal/legalAct/lt/TAD/TAIS.30614/asr) z roku 2017.  Podle zákona existují dva typy veřejných zakázek – mezinárodní a zjednodušené. Předpokládaná hodnota mezinárodní zakázky od roku 2021 nesmí překročit hodnotu 139 tis. EUR u dodávek zboží nebo služeb a 5 mil. 350 tis. EUR u nákupu stavebních práci. Mezinárodní zakázky jsou zveřejňovány jak v databázi TED (Tenders Electronic Daily, https://ted.europa.eu), tak v národním systému CVP IS (https://pirkimai.eviesiejipirkimai.lt/). Informace o vyhlášených tendrech jsou také zveřejňovány v odborném tisku a zejména v oficiálním věstníku „Informaciniai pranešimai“ (pouze v litevštině). Konkrétní oficiální soutěžní podmínky je možno si zakoupit přímo. Tendry rovněž vyhlašují jednotlivé instituce nebo firmy a zveřejňují je na svých internetových stránkách. Na adrese www.cpva.lt jsou vypisovány tendry Agentury pro koordinaci ústředních projektů. Agentura spravuje programy jaderná elektrárna Ignalina, Investice fondu Evropské unie, Fond vnitřní bezpečnosti, Nástroje evropské infrastruktury aj. Za zjednodušené veřejné zakázky se považují zakázky, jejichž odhadovaná hodnota je pod prahovou hodnotou mezinárodních veřejných zakázek. Zjednodušené veřejné zakázky se objevují v systému CVP IS. Z hlediska práva zjednodušená veřejná zakázka spadá v zásadě pouze do působnosti vnitrostátního práva. Veřejné zakázky malého rozsahu jsou zjednodušené veřejné zakázky, u kterých předpokládaná hodnota nesmí přeskočit 58 tis. EUR (bez daně z přidané hodnoty) u dodávek zboží nebo služeb a 145 tis. EUR (bez daně z přidané hodnoty) u nákupu stavebních práci. Zakázky s hodnotou menší než 10 tis. EUR zadavatelé nemusí uveřejňovat v centrálním systému veřejných zakázek a k jejich publikaci tak často používají jakékoli formy pro ně přijatelné (vlastní webové stránky, e-mail, fax, telefon atd.). Často je termín pro vypracování nabídky krátký a pro nepřipraveného zájemce nereálný. Výhodné je jít do tendru společně s litevským partnerem. V zásadě platí, že neměl-li zájemce přímé kontakty se zadavatelem před vyhlášením tendru, má malou naději na úspěch. Ve výjimečných případech je možné zakázku zadat bez výběrového řízení. Takovou zakázku musí schválit úřad Viešųjų pirkimų tarnyba, což je v překladu Úřad veřejných nákupů www.vpt.lt, a poté musí zakázku schválit vláda. Z procedury je patrné, že jde spíše o výjimečnou záležitost (např. pro speciální složky armády). Pokud se jedná o zakázky spolufinancované EU, jsou zveřejněny standardním způsobem a jsou tak pro české subjekty lépe dostupné.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Jestliže jsou vyčerpány všechny možnosti dohody a za předpokladu perfektně uzavřeného kontraktu je možno spory řešit u rozhodčího soudu Litevské obchodní a průmyslové komory nebo tak, jak stanoví řádně uzavřená smlouva. Pro řešení případů nesplácení doporučujeme obrátit se na společnost Creditreform. Podle konzultace s vilniuskou pobočkou Creditreformu doporučujeme obracet se na českou pobočku, která řeší problémy Čechů v zahraničí, resp. v Litvě, a naopak, pokud by neplatila česká firma, Litevec se obrátí na zdejší litevskou pobočku Creditreformu. U velkých firem je obvyklá doba splatnosti dodávky 30 – 60 dnů, platební morálka podobná jako v ČR.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Litva je členským státem EU a součástí schengenského prostoru, občané ČR tudíž nepotřebují k cestě do Litvy víza. K pobytu v trvání do tří měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje. Je-li pobyt delší než tři měsíce, musí si osoba zajistit dokumenty potvrzující její právo dočasně (platí 5 let od rozhodnutí o vydání osvědčení nebo předpokládanou dobu pobytu občana EU v Litvě, pokud je kratší než 5 let) nebo trvale žít v Litvě. Právo na trvalý pobyt v Litvě má ​​občan EU po 5 letech nepřetržitého pobytu na území Litvy. Poté, co ohlásí místo pobytu v Litvě, získá občan EU právo na sociální záruky Litevské republiky, pokud tato práva nesouvisí s občanstvím (např. hlasováním). Více informací na www.urm.lt (Ministerstvo zahraničních věcí Litevské republiky) nebo www.migracija.lt (Migrační odbor Ministerstva vnitra Litevské republiky).

Zdravotní péče má standardní režim zemí EU. Český občan získá bezplatnou zdravotní péči za stejných podmínek jako občan místní. Je nutné mít Evropský průkaz zdravotního pojištění, resp. formulář S1 (E 106) o zaplaceném zdravotním pojištění. Bezplatná zdravotní péče je ve státních zdravotnických střediscích a nemocnicích. Jejich seznam lze najít na stránkách Státního fondu pacientů www.vlk.lt. U léků je finanční spoluúčast, některé se platí v plné výši. Lékárny volně prodávají řadu léků, které jsou v ČR jen na předpis. Ve Vilniusu jsou i soukromé kliniky se špičkovým vybavením a vysokou úrovní služeb. Zde je však spoluúčast pacienta na uhrazení nákladů vyšší, často stoprocentní. U zubního ošetření je třeba takřka vždy počítat s úhradou, která nebude kompenzována. Ve velkých městech je mnoho soukromých zubních klinik na dobré úrovni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Na občany ČR se vztahuje režim volného pohybu pracovních sil v rámci států EU, proto pro zaměstnávání našich občanů není třeba (jak tomu bylo dříve) pracovní vízum ani registrace. V případě potřeby je obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vilniusu připraven poskytnout podrobnější vysvětlení nebo dodatečné upřesnění. Čeští občané zpravidla v Litvě zaměstnání nehledají vzhledem k nižší úrovni mezd. Informace k zaměstnávání cizinců v Litvě lze nalézt zde, k zaměstnávání místních pracovníků zde. Od 1. 7. 2017 platí v Litvě nový Zákoník práce.

5.9. Veletrhy a akce

V současné době se kvůli opatřením vzhledem k pandemii Covid-19 nepořádají žádné akce a není jasné, které z pravidelně konaných budou obnoveny. Nejvýznamnější veletrhy uvádíme níže.

RESTA

RESTA je největší stavební veletrh v Pobaltí věnovaný všem stavitelům. V současné době je RESTA  jedním z nejúspěšnějších a nejdelších veletrhů organizovaných litevským Výstavním a kongresovým centrem LITEXPO. V posledních letech se každoročně účastní kolem 500 firem z Litvy a mnoha evropských zemí. Veletrh splňuje nejvyšší požadavky na kvalitu pro mezinárodní výstavy. Statistika za rok 2019: 450 vystavovatelů z 16 zemí, 44 000 návštěvníků. Letošní veletrh byl přesunut na 20. – 23. 4. 2022.  

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO, adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius, e-mail: resta@litexpo.lt,,tel.: + 370 5 268 6827, web: https://www.litexpo.lt/en/exhibitions/resta-2018  

ADVENTUR

Nejrychleji se rozvíjející mezinárodní výstava cestovního ruchu pořádaná litevským Výstavním a kongresovým centrem LITEXPO. Za pět let se počet vystavovatelů zvýšil o 91%, počet návštěvníků o 52% a počet zúčastněných zemí se více než zdvojnásobil. Statistika za rok 2019: 344 vystavovatelů, 29 000 návštěvníků. Letošní veletrh byl přesunut na 28. – 30. 1. 2022.  

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO, adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius, e-mail: adventur@litexpo.lt  

BALTTECHNIKA

BALTTECHNIKA je jedinou a nejdůležitější událostí strojírenského průmyslu v Litvě. Výstava pořádaná ve výstavním areálu LITEXPO je určena pro odborníky, obchodní a akademickou společnost. Klíčová témata: průmyslová zařízení a materiály, průmyslové roboty, elektronika, automatizace, svařovací systémy, systémy povrchové úpravy, zařízení pro zpracování kovů, úspora energie, nářadí, potrubní systémy atd.  

JSC Lithuanian Congress and Exhibition Centre LITEXPO, adresa: Laisvės ave. 5, LT- 04215 Vilnius, e-mail: g.barysaite@litexpo.lt, tel.: +370 (615) 67682, web: https://www.litexpo.lt/en/exhibitions/balttechnika-2018-4

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu

Čekijos Respublikos ambasada

Birutės gatve 16 LT – 08117 Vilnius

Vedoucí ZÚ: Ing. Vít Korselt, velvyslanec

Tel. sekretariát .: (+370) 52661054, fax: (+370) 52661066, e-mail: vilnius@embassy.mzv.cz, web: www.mzv.cz/vilnius, 

Politický, konzulární a obchodně ekonomický úsek – Ing. Tomáš Vostrý, zástupce vedoucího ZÚ; PhDr. Kristina Karvelyté, expertní ekonomická místní síla

Tel.: (+370) 52661043, 56, e-mail: commerce_vilnius@mzv.cz


Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu (CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra)

Odbor států západní Evropy MZV ČR

Ředitelka Mgr. Jana Lolić Šindelková

Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1

Tel: +420 224 182 512,  e-mail: OZE@mzv.cz


Odbor zahraničně ekonomických politik I MPO ČR

Ředitel Mgr. Martin Pospíšil

Na Františku 32, 110 15 Praha 1

Tel.: +420 224 852 020, e-mail:  posta@mpo.cz


Zahraniční kancelář CzechTrade Pobaltí

Ředitelka Ing. Věra Všetičková

Elizabetes iela 29A, 1010 Riga, Latvia

Tel: +371 67287306,  mobil: +371 26628156, fax: +371 67508370,  e-mail: vera.vsetickova@czechtrade.cz


Zahraniční zastoupení CzechTourism Polsko s působností pro Litvu a Lotyšsko

Ředitelka Mgr. Ivana Bílková

Al. Róż 16, 00-556 Warszawa, Polska

tel: +48 22 629 2616, fax: +48 22 627 9555, e-mail: bilkova@czechtourism.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

·           Hasiči: 01

·           Policie: 02

·           První pomoc: 03*

·           Uvedená čísla jsou též integrována do společné nouzové linky: 112

·           Infolinka COVID19: 1808

·           Informace o telefonních číslech: 118

*Od roku 2022 se plánuje zrušení nouzových čísel 01, 02, 03.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda: https://lrvk.lrv.lt/lt

Prezidentská kancelář: https://www.lrp.lt/lt/kontaktai

Ministerstvo zahraničních věci: http://www.urm.lt/

Ministerstvo vnitra: https://vrm.lrv.lt/

Ministerstvo hospodářství a inovací: https://eimin.lrv.lt/

Ministerstvo národní obrany: http://kam.lt/

Ministerstvo financí: https://finmin.lrv.lt/

Ministerstvo zemědělství: https://zum.lrv.lt/

Ministerstvo zdravotnictví:  https://sam.lrv.lt/

Ministerstvo energetiky: https://enmin.lrv.lt/

Ministerstvo kultury: https://lrkm.lrv.lt/

Ministerstvo školství, vědy a sportu: https://www.smm.lt/

Ministerstvo socialního zabespečení a práce: https://socmin.lrv.lt/

Ministerstvo životního prostředí: https://am.lrv.lt/

Ministerstvo dopravy: https://sumin.lrv.lt/

Ministerstvo spravedlnosti: https://tm.lrv.lt/


Nejdůležitější informace o COVID-19 v Litvě: https://koronastop.lrv.lt/


Tiskové agentury:

·           BNS – Baltic News Service – www.bns.lt (LT, EN, RU)

·           ELTA – Litevská zpravodajská agentura – www.elta.lt (LT, EN, RU)

Denní zpravodajství:

·           Verslo žinios (hospodářské noviny) – www.vz.lt (LT)

·           Lietuvos rytas (denník z nejvyšším nákladem) – www.lrytas.lt (LT)

·           15 min.lt – online zpravodajství – www.15min.lt (LT, EN, RU)

·           DELFI – online zpravodajství – http://ru.delfi.lt (LT, RU, PL)

·           ALFA – online zpravodajství – www.alfa.lt (LT)

·           BALSAS – online zpravodajství – www.balsas.lt (LT)

·           Ekonomika – online zpravodajství – www.ekonomika.lt (LT)

Odborné časopisy:

·           Made in Lithuania – www.madeinlithuania.lt (EN)

·           Verslas ir Politika (podnikání a politika) – www.verslaspolitika.lt (LT, EN)

·           Business and Exhibitions – www.businessandexhibitions.com (LT, EN)

Příručky o podnikání a sektorové publikace:

·           Danske Bank – www.danskebank.com (EN)

·           PricewaterhouseCoopers – www.pwc.com (EN)

·           VAE – publikace k projektu JE Visaginas – www.vae.lt (EN)

Další zdroje:

·           Lithuanian Free Market Institute – www.lrinka.lt (LT, EN)

·           Enterprise Lithuania (vládní proexportní agentura) – www.enterpriselithuania.com (LT, EN, RU)

·           Invest Lithuania (vládní agentura na podporu investic) – www.investlithuania.com (LT, EN)

·           Investiční fórum – www.investorsforum.lt (LT, EN)




• Teritorium: Evropa | Litva | Zahraničí