Litva

Rozcestník informací o Litvě:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Litva se mohla v roce 2020 pochlubit nejmenším poklesem HDP (−0,8%) v EU a patří mezi ty členské státy EU, které se mají v následujících dvou letech ekonomicky zotavovat z krize nejrychleji. Zlepšený výsledek – dříve se očekávalo, že ekonomika Litvy poklesne v roce 2020 až o 7,5% – souvisí se skutečností, že litevský vývoz zůstal během pandemie odolný a zmírnil pokles domácí poptávky.

Druhá vlna covidu-19 Litvu zasáhla více než první, počet nových případů onemocnění dosáhl na konci roku 2020 rekordní úrovně. To představuje nové riziko a zakládá pravděpodobnost, že hospodářský růst země bude v roce 2021 pomalejší, než se očekávalo. Litva dosáhne podle predikce Evropské komise předchozí úrovně HDP nejdříve v roce 2022.

V březnu 2020 vláda schválila bezprecedentní plán krátkodobé ekonomické stimulace ve výši 5 mld. EUR (10 % HDP země) s možností dalších půjček ve výši 5 mld. EUR od mezinárodních finančních institucí. Z toho bylo alokováno 1,136 mld. EUR na balíček pro podnikatele (celkem 35 tisíc firem, které pokrývají více než 200 různých ekonomických činností). Postiženým firmám byly navrhnuty odložení splátek úroků, státní záruka za půjčky a leasingy, úhrada části nákladů za pronájem, příspěvek na mzdy atd.

Byl také schválen návrh centrální banky na zřízení zvláštního fondu, který by poskytoval rychlou dočasnou finanční pomoc velkým a sociálně důležitým firmám potýkajícím se s problémy způsobenými koronavirovou krizí. Fondu bylo přiděleno 100 mil. EUR ze státního rozpočtu.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

V květnu 2020 připravilo ministerstvo financí za účelem oživení národního hospodářství dlouhodobý investiční plán umožňující kvalitativní transformaci litevské ekonomiky. Deklarovanými prioritami jsou lidský kapitál, digitální ekonomika a podnikání, inovace a výzkum, hospodářská infrastruktura, změna klimatu a energetika. Pro tyto dlouhodobé investice je plánováno celkem 6,3 mld. EUR, z toho téměř 2,2 mld. EUR jsou nové a dodatečné investice, zbytek jsou urychlené již plánované investice.

V současné době probíhá diskuze Litvy s Evropskou komisí o přípravě plánu Facility na podporu oživení a odolnosti (RRF). V rámci RRF je pro Litvu alokováno 2,6 mld. EUR. Plánují se systematické reformy a intervence v oblastech zelené transformace, digitalizace, inovací a vědy, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí a veřejných financí. Předpokládá se, že Litva přidělí nejvíce prostředků na zelenou energii (37 %) a digitalizaci (20 %).

Strategickými sektory pro česká řešení zůstanou i po odeznění koronavirové pandemie energetický průmysl, železniční a kolejová doprava a dopravní průmysl a infrastruktura, kde se příležitosti pro české firmy odvíjejí od dlouhodobých vládních strategií.

Civilní letecký průmysl

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Významné investice směřují do letecké infrastruktury – na období 2018–2022 je plánována rekonstrukce vilniuského letiště za 130 mil. EUR zahrnující přestavbu terminálů, odbavovacích ploch a výstavbu vícepodlažního parkoviště. Rozšíření letištního terminálu je do roku 2022 plánováno rovněž v Kaunasu. Vláda odhaduje investice na rozšíření a modernizaci litevských mezinárodních letišť ve Vilniusu, Kaunasu a Palanze do roku 2028 na cca 700 mil. EUR.

Ministerstvo dopravy rovněž zvažuje výstavbu nového letiště mezi Vilniusem a Kaunasem. Konečné rozhodnutí o výstavbě má být přijato do roku 2022 na základě posouzení rostoucích kapacitních požadavků letecké dopravy, logistiky celkového konceptu dopravního řešení (dopravní návaznosti) a požadavků ochránců přírody. Jde o schůdný projekt, v případě nového letiště Litva uvažuje o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Všechny tyto projekty mohou přinést zajímavé příležitosti pro české firmy se zkušenostmi ze spolupráce s letištěm v Praze i dalším subjektům.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Litva doposud nedisponuje kvalitní a hustou silniční sítí – statistika místního ministerstva dopravy uvádí 309 km dálnic a 1 639 km silnic I. třídy. Na druhé straně se hustota litevských silnic nižších tříd (19 592 km) přiblížila průměru EU. Přes území Litvy prochází celkem šest evropských silničních koridorů.

V současné době je největší důraz kladen na mezinárodní dopravní koridor Via Baltica, dálnici byl udělen status zvláštního státního významu. Rekonstrukce více než 120 km dlouhého úseku Kaunas–Marijampolė–Suwałki má být dokončena do roku 2026, celkové náklady jsou 44,6 mil. EUR.

Litevská vláda věnuje zvýšenou pozornost zlepšování kvality silniční sítě a výstavbě dálnic či městských obchvatů, včetně využívání fondů EU. Zajímavými projekty jsou zvláště dostavba silničního obchvatu hlavního města, renovace úseku dálnice A1 poblíž Kaunasu spolu s výstavbou nového mostu, modernizace silnice Vilnius–Utena (s financováním EIB), silnice z Kaunasu na hranice s Lotyšskem a rozvoj elektromobility.

Energetický průmysl

V červnu 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit úplnou nezávislost země v oblasti energetiky, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050.

Dle nového plánu hospodářské obnovy ministerstvo financí hodlá poskytnout pro zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a konkurenceschopnosti energetického sektoru 311 mil. EUR.

Ministerstvo životního prostředí poskytlo z programu pro změnu klimatu dotaci 10 mil. EUR na využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných a obytných budovách. To představuje konkrétní příležitosti pro české firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (30 % v roce 2020, do roku 2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v roce 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie.

Chystá se obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Kruonis, zlepšit se má situace v oblasti energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě, využívání moderních technologií (Smart Grids).

Litva a Polsko v květnu 2020 podepsaly dohodu o výstavbě podmořského vysokonapěťového kabelu Harmony Link mezi oběma státy. Evropská komise poskytla na druhou fázi synchronizačního projektu pobaltské elektrické sítě s kontinentální Evropou 720 mil. EUR, z čehož 300 mil. EUR bylo přiděleno Litvě. Nejméně po celé další desetiletí bude probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně.

Železniční a kolejová doprava

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km²) s celkovou délkou tratí 1 869 km, z čehož je pouze 152 km elektrifikovaných. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU na projekt Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí).

Celkový objem projektových nákladů je odhadován na 5,8 mld. EUR a 13 tisíc pracovních míst, plánované dokončení a zprovoznění je v roce 2026. Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku (většina lokomotiv i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu), elektrifikace a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení.

Nejzajímavější příležitosti pro české firmy představují projekty Rail Baltica, elektrifikace tratě Vilnius–Klajpeda, vilniuský intermodální terminál, modernizace lokomotiv a vagónů. Prioritou v osobní železniční dopravě jsou v Litvě do budoucna vysokorychlostní vlaky. S tím souvisí potřeba upgradovat či vybudovat odpovídající infrastrukturu pro umožnění přepravy v rychlostech přes 200 km/h. Jde o konkrétní příležitost v poměrně blízkém horizontu pro české firmy mající zkušenost s výstavbou vysokorychlostní železniční infrastruktury.

Velvyslanectví ČR ve Vilniusu
e-mail: commerce_vilnius@mzv.cz
www.mzv.cz/vilnius




• Teritorium: Evropa | Litva | Zahraničí