Malajsie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Malajsie 

Hlavou státu je král (Yang di-Pertuan Agong) volený Konferencí rodových sultánů - vládců devíti malajských států federace (tzv. Conference of Rulers). Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté.

Dne 13. prosince 2011 usedl na trůn sultán státu Kedah, který byl zvolen Konferencí vládců během zvláštního zasedání v Královském paláci v Kuala Lumpur v listopadu 2011. Sultán Tuanku Abdul HALIM Mu'adzam Shah je v pořadí 14. králem Malajsie od vyhlášení nezávislosti v roce 1957. V předchozím období vykonával funkci vicekrále a je historicky prvním panovníkem Malajsie, který na trůn usedl dvakrát. Funkci krále již vykonával v letech 1970-1975.

Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Během jednoho cyklu by se měli na trůnu vystřídat postupně hlavy všech států Malajsijské federace, v jejichž čele stojí sultán.

Protokolární oslovení panovníka v angličtině a jeho celé jméno s titulem: His Majesty Almu'tasimu Billahi Muhibbuddin Tuanku Alhaj Abdul Halim Mu'adzam Shah Ibni Almarhum Sultan Badlishah The Yang di-Pertuan Agong of Malaysia XIV. Pozn.: v hovorové řeči běžně pouze - „Agong"

Malajsie je konstituční monarchií a král má především ceremoniální funkci. K jeho hlavním ústavním pravomocím patří jmenování předsedy vlády, schvalování rozpuštění parlamentu (návrh předkládá premiér), jmenování soudců Nejvyššího soudu, udělování státních vyznamenání, jmenování velvyslanců, přijímání pověřovacích listin cizích velvyslanců a udělování milostí.

Parlament

Nejvyšším zákonodárným orgánem federace je dvoukomorový parlament. Sestává se ze Senátu (Dewan Negara) a Poslanecké sněmovny (Dewan Rakyat). Funkční období poslanců jsou 4 roky. Poslední řádné volby do parlamentu proběhly 5. května 2013.

Každý stát federace má vlastní jednokomorový sněm. Volby do státních sněmů se obvykle konají paralelně s parlamentními volbami.

Senát - Dewan Negara má celkem 70 senátorů, z nichž 44 je jmenováno králem včetně dvou zástupců federálního teritoria Kuala Lumpur a po jednom zástupci z oblasti Putrajaya a Labuan, 26 je voleno státními sněmy (po 2 z každého státu).

Poslanci dolní komory Dewan Rakyat jsou voleni přímou volbou. Poslanecká sněmovna má 222 poslanců. Poslancem se mohou stát pouze osoby starší 21 let a osoby, které nejsou zastoupeny v Senátu.

Složení  malajsijské vlády (k 18.5.2016)

  • Premiér:  Najib Tun Razak
  • Místopředseda vlády:  Ahmad Zahid Hamidi

Ministři v úřadu vlády:

  • Jamil Khir Baharom
  • Abdul Wahid Omar
  • Idris Jala
  • Joseph Kurup
  • Shahidan Kassim
  • Nancy Shukri
  • Joseph Entulu Belaun
  • Paul Low Seng Kuan
  • Mah Siew Keong
  • Wee Ka Siong
  • Azalina Othman Said

Ministři:

  • Ministr financí:  Najib Tun Razak
  • Druhý ministr financí:  Ahmad Husni Hanadzlah
  • Ministr obrany:  Hishammuddin Tun Hussein
  • Ministr pro bydlení a místní správu:  Abdul Rahman Dahlan
  • Ministr veřejných prací:  Fadillah Yusof
  • Ministr energetiky, ekologických technologií a vodního hospodářství:  Maximus Johnity Ongkili
  • Ministr zemědělství a agrární výroby:  Ahmad Shabery Cheek
  • Ministr mezinárodního obchodu a průmyslu:  Mustapa Mohamed
  • Druhý ministr mezinárodního obchodu a průmyslu:  Ong Ka Chuan
  • Ministr zahraničních věcí:  Anifah Aman
  • Ministr školství:  Mahdzir Khalid
  • Ministr vyššího školství:  Idris Jusoh
  • Ministr dopravy:  Liow Tiong Lai
  • Ministr zdravotnictví:  S. Subramaniam
  • Ministr lidských zdrojů:  Richard Riot Jaem
  • Ministr vnitra:  Ahmad Zahid Hamidi
  • Ministryně záležitostí žen, rodiny rozvoje komunit:  Rohani Abdul Karim
  • Ministr vědy, techniky a inovací:  Wilfred Madius Tangau
  • Ministr komunikací a multimédií:  Salleh Said Keruak
  • Ministr přírodních zdrojů a životního prostředí:  Wan Junaidi Tuanku Jaafar
  • Ministr pro místní rozvoj:  Ismail Sabri Yaakob
  • Ministr vnitřního obchodu a spotřebitelských záležitostí:  Hamzah Zainuddin
  • Ministr plantážní výroby a plodin:  Nancy Shukri (dočasně po rezignaci Douglase Uggah Embase dne 13.5.2016)
  • Ministr mládeže a sportu: Khairy Jamaluddin Abu Bakar
  • Ministr turismu a kultury:  Mohamed Nazri Abdul Aziz
  • Ministr federálních teritorií:  Tengku Adnan Tengku Mansor

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 29 628 392 (sčítání lidu z roku 2010)
  • 31,348,851 (květen 2016)
  • 80 procent obyvatelstva žije na poloostrovní části

Demografické ukazatele:

  • Průměrná hustotaosídlení: 89,8 obyvatel/km2
  • Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva: 14,71 mil. (březen 2016, zdroj: Department of Statistics, Malaysia)
  • Podíl zaměstnaného obyvatelstva: 14,2 mil. (březen 2016, zdroj: Department of Statistics, Malaysia)
  • Průměrný roční přírustek obyvatelstva: 1,47%

Národnostní složení (odhady 2014):

celkově:

  • Malajci 50,4%
  • malajsijští Číňané 21,8%
  • původní obyvatelé 11%
  • malajsijští Indové (větš. Tamilové) 6,5%
  • ostatní národnosti 8,7 %

poloostrovní část:

  • Malajci 59,7 %
  • Číňané 23,6 %
  • Indové 8,1 %
  • ostatní původní obyvatelstvo 1,6%
  • ostatní 6,42 %

východní Malajsie:

  • ostatní původní obyvatelstvo 50,86%
  • Číňané 14,7 %
  • Malajci 14,4 %
  • Indové 0,31 %
  • ostatní 1,94 %
  • občané jiných států 17,75%

Náboženské složení:

  • muslimové (oficiální náboženství) 61,3 %
  • buddhisté 19,8 %
  • křesťané 9,2 %
  • hinduisté 6,3 %
  • konfuciáni, taoisté a jiná tradiční čínská náboženství 1,3 %
  • ostatní 0,4 %
  • bez vyznání 0,7%
  • neznámé 1,0% 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

 

2011

2012

2013

2014

2015

Q1/2016

HDP (ve stálých cenách r. 2005; od r. 2015 ve stálých cenách r. 2010 mld. RM)

711,7

751,9

787,6

835

1062,6 (stálé ceny r.2010)

265,1

Roční růst HDP (%)

5,1

5,6

4,7

6

5

4,2

HDP na obyvatele (v běžných cenách, v   USD)

10.058

9.938

10.106

10.426

10.584

 
Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v uplynulých letech (%)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Zemědělství

7,6

7,3

7,1

6,9

8,8

Těžba nerost. surovin

8,8

8,4

8,1

7,9

8,9

Průmysl

25,1

24,9

24,5

24,6

23,0

Stavebnictví

3,2

3,5

3,7

3,9

4,4

Služby

54,1

54,6

55,2

55,3

53,5

Roční míra inflace
 

2011

2012

2013

2014

2015

Index spotřebitelských cen (růst v %)

3,2

1,6

2,1

3,2

2,1


Míra nezaměstnanosti

 

2011

2012

2013

2014

2015

Nezaměstnanost (v % práceschopného obyvatelstva)

3,1

3

3,1

2,9

3,2

Kurz domácí měny k USD a úrokové sazby

Od 2. září 1998 do 21. července 2005 byl kurz malajsijského ringgitu vůči americkému dolaru fixně stanoven v poměru 3,80 RM/USD. Dne 21. 7. 2005 oznámila Centrální banka Malajsie zavedení řízeného plovoucího kurzu. Průměrný kurz v r. 2005 byl 3,79. V průběhu roku 2015 kurz ringgitu prudce poklesl z 3,5 RM/USD až k 4,45 RM/USD. V roce 2016 se kurz stabilizuje kolem 4 RM/USD.

Od roku 2015 byla základní úroková míra BLR nahrazena systémem Base rate. V systému BLR sazbu určovala Centrální banka Malajsie na základě nákladů na půjčování finančním institucím, které byly určovány výší repo sazby. Od roku 2015 si banky svou BR určují samy na základě jejich nákladů, povinných rezerv a dalších položek.  

Úrokové sazby - na konci roků

 

2011

2012

2013

2014

2015

1 měsíční mezibankovní úrok. sazba (% p.a.)

3,05

3,06

3,20

3,36

3,36

průměrná základní úroková míra u půjček (base lending rate, v %)

6,53

6,53

6,53

6,79

 

BR se v roce 2015 u vybraných institucí pohybovala od 3,20 - 4,02%.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet pro rok 2016 počítal s příjmy ve výši 225,7 mld. RM/ 55,3 mld. USD a výdaji ve výši 267,2 mld. RM/ 65,45 mld. USD. Rozpočet přinesl mírné zvýšení daně z příjmu pro vysokopříjmové skupiny obyvatelstva, avšak na druhé straně rozšiřoval počet položek osvobozených od DPH,daňové úlevy pro rodiny s dětmi a další, investice, výzkumnou činnost malých a středních podniků, a další. Dále bylo oznámeno zvýšení minimální mzdy o 11% v soukromém sektoru a 33% pro státní zaměstnance.

Z hlediska sektorů byla podporována silniční infrastruktura a hromadná doprava, regionální rozvojové projekty, bydlení pro nízkopříjmové skupiny, malé a střední podniky a zelené investice.

V průběhu roku 2016 došlo k revizi tohoto rozpočtu v souvislosti s poklesem ceny ropy proti předpokládané ceně. Na výdajové straně rozpočtu došlo ke snížení o 9 mld. RM/ 2,25 mld. USD. Hlavní těžiště ale spočívalo v rekalibraci opatření původního rozpočtu, například racionalizace vyplácených grantů a vysokoškolských stipendií. Taktéž byl revidován cíl snižování fiskálního deficitu, kdy v roce 2016 mělo být dosaženo fiskálního deficitu ve výši 3%, avšak toto bylo revidováno na 3,1%. 

Státní rozpočty Malajsie v předchozích letech

Státní rozpočet pro rok 2015

Ve státním rozpočtu pro r. 2015 byly naplánovány výdaje v celkovém objemu 273,9 mld. RM / 84,12 mld. USD, což představuje zvýšení o 3,7 % oproti r. 2013. V roce 2014 skončil státní rozpočet se schodkem ve výši 3,5% HDP. Pro rok 2015 počítal rozpočet se schodkem ve výši 3,0% % HDP, avšak tento cíl musel být ve světle výrazného snížení cen ropy na světových trzích v průběhu roku 2014 revidován na 3,2%.

Rozpočet pro rok 2015 byl charakterizován jako „pro-rakyat“, tedy pro-lidový. Hlavním cílem bylo zmínit dopady konsolidace veřejných financí na občany, a to zejména v souvislosti se zavedením daně z přidané hodnoty (GST) k 1. dubnu 2015. Různé daňové úlevy a vynětí však znamenají, že z deklarovaného výnosu GST pro malajsijský státní rozpočet ve výši 23,2 mld. RM/ 6.5 mld. USD zbude pouze cca 690 mil. RM/192 mil. USD.

Hlavním takovým opatřením bylo snížení daně z příjmu pro zdaňovací období roku 2015 o 1-3% v závislosti na výši příjmu, což by mělo mít za následek, že zhruba 300.000 individuálních daňových poplatníků by nemělo odvést daň z příjmu vůbec. (více viz kapitola 1.7). Část zvýšených nákladů bude obyvatelstvu vrácena prostřednictvím asistenčních programů. Rozpočet také pamatuje na půjčky pro drobné podnikatele, malé a střední podniky a studentské půjčky.

Mezi hlavní prioritní rozvojové oblasti rozpočtu pro r. 2015 patřilo zdravotnictví, zemědělství, vodohospodářství, infrastruktura a školství.

V souvislosti s padajícími cenami ropy byl v lednu 2015 rozpočet revidován, a to řadou preemptivních opatření, mezi která patří dočasné zrušení poplatků za víza za účelem podpory turismu či odsunutí realizace některých programů (např. Národního programu výcviku v oblasti služeb), dále odsunutí zdražení paliv pro podnikovou sféru a revize cíle deficitu státního rozpočtu z 3,0% na 3,2%.

Rozpočet pro rok 2014

Ve státním rozpočtu pro r. 2014 (vyhlášeném malajsijským premiérem v říjnu 2013) byly naplánovány výdaje v celkovém objemu 261,2 mld. RM / 82,9 mld. USD, což představovalo zvýšení o 3,7 % oproti r. 2013. Rozvojové výdaje rozpočtu představovaly 16,9 % a provozní 83,1 % všech výdajů.

Na rozdíl od předchozích (předvolebních) rozpočtů byl hlavním rysem státního rozpočtu pro r. 2014 ústup od fiskálních stimulů přímo obyvatelstvu a zahájení nepopulárních opatření k fiskální konsolidaci. V rámci ní byly zrušeny dotace cukru, konkretizován harmonogram zavedení nové nepřímé daně ze zboží a služeb GST a nejnověji (k 1.1.2014) byly sníženy subvence zemního plynu pro výrobu elektrické energie, v důsledku čehož byly tarify elektrické energie v pevninské Malajsii zvýšeny o 14,89 %.

Rozpočet pro r. 2013

Obsahem předvolebního rozpočtu 2013 bylo mnoho fiskálních stimulů (podpor, subvencí, slev apod.) přímo obyvatelstvu. Mj. byla snížena daň z příjmu fyzických osob o 1 procentní bod v 6 nejnižších daňových pásmech.

V r. 2013 dosáhly výdaje státního rozpočtu 252 mld. RM a příjmy 213,4 mld. Díky snížení subvencí pohonných hmot v září r. 2013 bylo možné dosáhnout již v rámci rozpočtu v r. 2013 dodatečných úspor ve výši 1,1 mld. RM. Pro r. 2014 činila úspora pro státní rozpočet s tímto opatřením spojená 3,3 mld. Tyto prostředky by vláda chtěla využít pro potřebné sociální skupiny a sociální programy.

Rozpočet pro r. 2012

Z hlediska zahraničních (vč. českých) ekonomických zájmů byla důležitá opatření vyhlášená v rozpočtu pro r. 2012 na podporu mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedná se o liberalizaci a otevření zahraniční participaci (až 100% zahraniční vlastnictví) dalších 17 subsektorů služeb v návaznosti na první vlnu liberalizace v r. 2009, která se tehdy týkala 27 subsektorů služeb. 17 nových subsektorů služeb zahrnovalo účetní a daňové služby, provozování privátních nemocnic, telekomunikace, některé služby v oblasti vzdělávání a odborného školení atp.

 

Společným jmenovatelem státních rozpočtů v posledních letech je jejich kontinuita a zakotvení ve středně a dlouhodobých strategiích:

11. malajsijský plán (11. MP) pro léta 2016-2020 vyhlášený premiérem Najibem Razakem v polovině roku 2015 je posledním rozvojovým plánem Malajsie před plánovaným dosažením statutu rozvinuté země v roce 2020 (Vize 2020).

Cíle 11. MP:

  • Růst HDP o 5-6% ročně;
  • Vytvořit až 1,5 milionu pracovních míst a zvýšit produktivitu práce z 22.412 USD (2015) na 26.831 USD (2020)
  • Zvýšit GNI na úroveň 15.690 USD;
  • Zvýšit průměrný příjem domácností na 3.064 USD (2014: 1.785 USD)
  • Zvýšit podíl náhrad nzaměstnanců na HDP na úroveň 40% (2015: 34,9%);
  • Zvyšovat Index malajsijského blahobytu (Malaysian Welfare Index) o 1,7% ročně);

K dosažení těchto cílů bylo představeno šst strategických iniciativ zahrnujících opatření k rozšíření střední třídy, zvýšení přístupnosti výššího vzdělávání, zvýšení výstavby sociálně dostupného bytlení, posílení technického a učňovského vzdělávání, rekvalifikační programy, ochranu přírody, posílení infrastruktury a další. Do určité míry se jedná o opakování cílů 10. MP či jejich aktualizaci.

Vládní transformační program (GTP) a v něm stanovených 7 národních klíčových cílových oblastí / NKRAs:

  • Potírání kriminality
  • Boj s korupcí
  • Zvyšování kvality vzdělávání
  • Zvyšování životní úrovně nejchudších a marginalizovaných vrstev obyvatelstva
  • Zlepšování infrastruktury zejména v periferních oblastech
  • Zlepšování systému veřejné dopravy
  • Reakce na rostoucí životní náklady obyvatelstva (inflace, růst cen potravin, apod.)

Ekonomický transformační program (ETP) z r. 2010 s důrazem na růst úlohy privátních investic (vs. veřejné) v ekonomice. V ETP bylo vytipováno 12 klíčových rozvojových oblastí, do nichž je strategicky směřována většina fiskálních pobídek a investic:

  • Ropa, zemní plyn, energetika
  • Palmový olej, přírodní kaučuk
  • Finanční služby
  • Cestovní ruch
  • Obchodní služby
  • Elektrotechnický a elektronický průmysl (E&E)
  • Velko- a maloobchod
  • Vzdělání
  • Zdravotnictví
  • ICT
  • Zemědělství
  • Rozvoj aglomerace hlavního města Kuala Lumpur
Státní rozpočet Malajsie (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014 

2015

2016

Příjmy

55,1

68

67,7

71,1

78,4

 

Běžné výdaje

65,3

67,2

67,1

69,1

74,4

 

Rozvojové výdaje

19,1

14,5

12,9

13,8

16,8

 

Saldo

-14

-14

-12,2

-11,8

-12,8

 

Saldo (% HDP)

-4,8

-4,5

-3,9

-3,5

-3,2

 

Zdroj: Bank Negara Malaysia

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Běžný účet platební bilance vykázal přebytek ve výši 34 mld. RM / 3 % HNI, což bylo méně než v předchozím roce (2014: 47,3 mld. RM / 5,7 % HNI). Přebytek obchodní bilance vzrostl z 82,5 mld. RM v roce 2014 na 94,3 mld. RM. Zvýšil se deficit bilance služeb (2015: -11,2 mld. RM; 2015 -20,5 mld. RM). Deficit finančního účtu se snížil (-81,6 mld. RM v roce 2014 na -53,3 mld. RM v roce 2015).

V r. 2015 došlo k mírnému poklesu devizových rezerv (z 405,5 = 115,9 mld. USD mld. RM na 409,1 mld. RM = 95,3 mld. USD), což stačí k pokrytí 8,4 měsíčních dovozů nebo 1,2x krátkodobého vnějšího zadlužení.

V oblasti portfoliových investic byl v r. 2014 vykázán čistý odliv ve výši -28,2 mld. RM (2014: -38,5 mld. RM). Přímé investice skončily s mírným přebytkem ve výši 0,2 mld. RM (2014: -18,4 mld. RM). Více k PZI viz kapitola 2.5. Základní úroková sazba (OPR) byla v r. v r. 2015 stabilní při současných.3,25 %. K 2. lednu 2015 oznámila malajsijská centrální banka změnu referenční sazby pro maloobchodní půjčky, kdy dosavadní Base Lending Rate (BLR) byla nahrazena Base Rate (BR). Hlavním cílem je poskytnout transparentnější referenční úrokovou sazbu. Nová referenční úroková sazba sestává ze složky určované centrální bankou a referenčních nákladů finančních institucí, kde jsou zohledněny náklady na financování, povinné finanční rezervy, operativní náklady, marže, rizikový příplatek a další. Každá finanční instituce si své referenční náklady určí sama. 

Přebytky na účtech platební bilance a devizové rezervy (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Účet zahraničního obchodu (zahrnuje i speciál)

49,8

40,8

32,6

35,7

27

Účet služeb

-2,8

-4,5

-4,8

-5,8

-20,5

Běžný účet

32,6

18,6

11,8

14,1

8,5

Běžný účet (% HNP)

11,3

6,3

4,2

4,4

3,0

Rezervy centrální banky

133,6

139,7

134,9

115,9

95,3

Zdroj: Bank Negara Malaysia

Strategie řízení zahraničního dluhu Malajsie v r. 2015 se vyznačovala konzervativním přístupem a efektivním a včasným monitorováním celkového zahraničního zadlužení a jeho struktury. Povolení získávat finanční zdroje půjčkami ze zahraničí bylo firmám udělováno pod podmínkou, že prostředky budou využity na rozvoj výrobních kapacit s potenciálním přínosem v podobě zahraničních tržeb tak, aby bylo snadné financovat zahraniční dluh a platební bilance si udržovala rovnováhu finančních toků oběma směry. Půjčky v cizí měně od zahraničních dceřiných/mateřských a jiných kapitálově provázaných společností jsou možné.

Celkový zahraniční dluh se na konci roku 2014 ve srovnání s předchozím rokem zvýšil z 744,7 mld. RM/212 mld. USD (2014) na 833,7 mld. RM/192,2 mld. USD (2015) a činil 72,1 % HDP (2014: 69,6 % HDP). Krátkodobé dluhy se zvýšily na 177,7 mld. USD (2014: 159,7 mld. USD). Celkový zahraniční dluh činil na konci roku 2015 201 % objemu devizových rezerv.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém, který se skládá z komerčních (obchodních) bank a investičních bank a ostatních finančních institucí (zejména islámské a mezinárodní islámské bankovnictví), je hlavním institucionálním zdrojem úvěrů pro rozvoj hospodářství země. Kromě toho existují v Malajsii ještě tzv. rozvojové finanční instituce, které poskytují financování určitým strategickým sektorům ekonomiky. V r. 2016 v Malajsii funguje 27 komerčních bank, 12 investičních bank (snížení z 15 v r. 2011; konsolidace trhu fúzemi a akvizicemi, např. RHB a OSK Investment) a 16 islámských bank (mnohé banky nabízejí současně služby konvenčního i islámského bankovnictví) a 4 tzv. mezinárodní islámské banky. Kromě toho se na finančním trhu nacházejí další finanční instituce pro zprostředkování platebního (a úvěrového) styku, které vzhledem k tlakům na zadlužování domácností jsou nově ze značné části rovněž regulovány CB Malajsie (AEON Credit Service, Malaysia Building Society Berhad, Diners Club, Synergy Cards). I v pojišťovnictví došlo v posledních letech ke konsolidaci trhu (fúzemi a akvizicemi) a počet neživotních pojišťoven se snížil z 33 (v r. 2008) na 19 (v r. 2016).

Během světové finanční a ekonomické krize 2009 i po jejím odeznění (a obnovení vysoké domácí i zahraniční poptávky) byl bankovní systém odolný, vybaven stabilizačními i prorůstovými mechanizmy. Úspěšnost bankovního sektoru byla patrná již dříve po odeznění asijské finanční krize v kontextu zakládání větších a kapitálově silnějších bankovních domů. Celková kapitálová přiměřenost malajsijského bankovního sektoru dosáhla v r. 2014 15,2. Návratnost vlastního kapitálu (ROE) dosáhla 15,6 % a návratnost aktiv (ROA) 1,5 %.

Malajsijská centrální banka v současnosti dále modernizuje a zpřehledňuje finanční systém, platební styk i spolupráci s ostatními státy ASEANu na základě nejnovějších strategických dokumentů, zahrnujících: Financial Sector Blueprint 2011-2020, nový Financial Services Act 2013 (FSA) a Islamic Financial Services Act 2013(IFSA). Hlavní náplní nové legislativy je mj. upřesnění pravidel pro působení subjektů na finančním trhu, zajištění větší kompatibility islámského bankovnictví s šaría a za určitých podmínek (k předcházení vážných rizik) možnost Centrální banky podrobit regulaci a dohledu i subjekty na nebankovním trhu s finančními službami. Na konci r. 2013 Centrální banka Malajsie vydala nová opatření k zpomalení růstu zadlužení domácností (v současnosti 87 % HDP). Byla zavedena maximální doba splatnosti hypoték (35 let) a spotřebitelských úvěrů (strop 10 let). V r. 2014 byla zaměřena zvýšená pozornost prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. Centrální banka dále zavádí postupně opatření bankovního dohledu vyplývající z Basilejských dohod (Basel II a III) týkající se kapitálové přiměřenosti, reportingu, atd.

Komerční banky

Jsou hlavními hráči v bankovním systému. Z celkového počtu 27 má 19 zahraniční vlastnictví. V zemi je kromě toho 16 licencí pro islámské bankovnictví (z nichž 6 zahraničních). 6 z domácích bank působí celkem v 22 zemích prostřednictvím svých poboček, společných podniků nebo majetkové účasti. Celková aktiva domácích bank v zahraničí ke konci roku 2014 činila 220,7 mld. RM. V opačném směru v Malajsii udržuje svou přítomnost prostřednictvím reprezentačních kanceláří zhruba 14 dalších zahraničních bank. Tyto kanceláře neprovozují běžné bankovní činnosti, zajišťují však součinnost a výměnu informací se svými partnery v Malajsii, pokud jde o společné obchodní zájmy.

V případě 8 z 12 investičních bank se zároveň jedná o banky poskytující služby komerčního bankovnictví pod jednou střechou, což platná legislativa umožňuje.

Malajsie má též několik rozvojových finančních institucí (DFIs), které doplňují bankovní instituce při poskytování finančních prostředků pro sektory jako je zemědělství (agrobanka), infrastruktura, doprava a logistika (rozvojová banka), výroba na vývoz a MSP (SME banka).

Spojením dvou institucí - Export-Import Bank of Malaysia a Malaysia Export Credit Insurance Berhad v prosinci 2005 vznikla Exim Bank (zároveň si zachovala i svůj původní název Export-Import Bank of Malaysia), která financuje a jinak podporuje vývoz a dovoz zboží a služeb a zahraniční projekty se zvláštním zaměřením na netradiční trhy. Dále poskytuje pojištění exportních úvěrů, investiční úvěry a garance.

Internetové odkazy: Aktuální seznam finančních institucí, bank a pojišťoven

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmů

Daň z příjmů je uvalena na příjmy spojené s činností v Malajsii nebo příjmy v Malajsii plynoucí z aktivity v zahraničí. Jednou z výjimek je však například příjem pobočky malajsijské banky umístěné na ostrově Labuan, který podléhá zdanění podle zvláštního předpisu (Labuan Offshore Business Activity Act 1990).

Zdaňovacím obdobím je obvykle kalendářní rok, ale příjmy z podnikání ve firmě, jejíž finanční rok je odlišný od kalendářního roku, jsou zdaňovány za období vymezené jejím finančním rokem.

Daň z příjmů fyzických osob

Rozlišuje se mezi rezidentními poplatníky a nerezidentními poplatníky. Rezidentní poplatník musí v Malajsii pobývat alespoň 182 dní v roce a vztahují se na něj následující sazby: 

 

Pásmo (RM)

Sazba (%)

0 - 5000

0

5,001 - 20,000

1

20,001 - 35,000

5

35,001 - 50,000

10

50,001 - 70,000

16

70,001 - 100,000

21

100,001 - 250,000

24

250,001- 400,000

24,5

400,001-600,000

25

600,001-1,000,000

26

1,000,001 a více

28

Nerezidentní poplatníci

Typ příjmu 

Sazba (%)  

Z umělecké činnosti

15

Úroky

15

Autorské poplatky

10

Pronájem movitého majetku

10

Technické a manažerské služby

10

Dividendy

25

Z podnikání

25

Na daň z příjmů fyzických osob se vztahují odpočitatelné položky (na děti, manžele, při zdravotním postižení, atd.) v rozpětí 1000 – 10 000 RM. Z daně lze odečíst zakat, fitrah nebo další poplatky vycházející z islámu, ale například také částku 3000 RM za nákup počítače (viz hasil.org).

Daň z příjmů právnických osob

Společnost se považuje za daňového rezidenta, pokud je řízena z Malajsie. Místo řízení je pro účely daňových zákonů definováno místem, kde se schází vedení společnosti.

Příjmy rezidentních společností jsou daněny sazbou 24%. Malé a střední podniky, jejichž splacený kapitál je nižší než 2,5 mil. RM, zdaňovány následujícím způsobem:

  • Příjmy do 500 000 RM sazbou 19 %
  • Příjmy nad 500 000 RM sazbou 24 %
Nerezidentní společnosti

Typ příjmu

Sazba (%)  

Poplatky z autorských práv

10

Pronájem movitého majetku

10

Technické a manažerské služby

10

Úroky

15

Dividendy

Vyňaty (od 1.1. 2014)

Z podnikání a ostatních činností

24

Pokud je firma daňovým rezidentem v zemi, která má s Malajsií podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění, mohou být sazby nižší. V případě České republiky, která takovou dohodu s Malajsií podepsala, činí daňová sazba z úroků 0 nebo 12 %.

Firmy mohou při výpočtu daňového základu odečíst ze sumy příjmů část nákladů spojených s nákupem kapitálových statků a předmětů dlouhodobé spotřeby.

Příklady ročních odposů nákladů z daňového základu

Položka

Sazba pro roční odpis - %

Těžké stroje

20

Výrobní hala a strojní zařízení

14

Nábytek

10

Kancelářské zařízení (ICT, PC)

40

Motorová vozidla (omezení max. hodnoty)

20

Zařízení pro kontrolu ŽP

20

Daň z přidané hodnoty

Dne 1. 4. 2015 vstoupil v Malajsii v účinnost zákon o dani z přidané hodnoty (Goods and Services Tax, GST Act 762 (2014). GST byka zavedena ve výši 6% a registrace plátce daně je povinná pro podnikatele s ročním obratem od 500.000 MYR (cca 3,5 mil. Kč). Zavedení GST má za cíl zjednodušit daňový systém, rozšířit daňovou základnu a tím zvýšit a stabilizovat příjmy státní pokladny. Ruší se dosavadní systém prodejní daně SST - Sales Tax and Service Tax vyznačující se složitou strukturou sazeb a obratových prahů pro povinnou registraci plátce daně.

Osvobození od daně se, obdobně jako v ČR, dělí na položky s nárokem na odpočet daně a bez nároku na odpočet daně. U položek bez nároku na odpočet daně plátce nemůže uplatnit odpočet na vstupu a neúčtuje daň na výstupu. Tyto položky zahrnují platby za soukromé zdravotnické a vzdělávací služby, mýtné a dopravní služby (autobusy, lodní doprava, železniční doprava, taxi), či rezidenční nemovitosti.U položek s nárokem na odpočet daně plátce může uplatnit odpočet na vstupu, přičemž na výstupu fakticky účtuje GST ve výši 0%. Tyto položky zahrnují základní potraviny, zejména maso, ryby, těstoviny asijského typu, vejce, zelenina, ovoce, mouka, rýže, cukr, olej, benzín RON 95, některé léky a knihy, především náboženské, dětské, učebnice a noviny. Bližší informace k GST jsou k nalezení na portálu malajsijské Celní správy.

Daňové úlevy

Obecně je smyslem daňových úlev podpořit firmy podnikající v oblastech, kde na tom má stát největší zájem. Jde například o obory, s nimiž si Malajsie spojuje svou transformaci ve „znalostní společnost" (knowledge-based), ale řada pobídek a úlev je nabízena i u projektů realizovaných v méně rozvinutých oblastech země, jako je například východní pobřeží nebo státy Sabah a Sarawak na Borneu.

  • Společnosti s tzv. pionýrským statutem

Statut pro účely daňových zákonů přísluší společnostem, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Společnosti s pionýrským statutem mohou po dobu pěti let od zahájení výroby uplatňovat snížení daňového základu o 70 %. Z daňově osvobozených příjmů lze navíc vyplácet nezdanitelné dividendy. Od roku 2004 navíc tyto společnosti mohou požádat před uplynutím pěti let o daňové úlevy na reinvestici příjmů.

  • Investiční daňové úlevy

Tyto úlevy se vztahují opět na společnosti, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Jde v podstatě o alternativu k pionýrskému statutu. Investiční prostředky vložené do podnikání za dobu pěti let od data schválení záměru mohou být ze 60 % postupně odepisovány až do výše 70 % ročních příjmů (ze zbylých 30 % je odvedena daň), dokud nebudou plně vyčerpány. Z daňově osvobozeného příjmu lze vyplácet nezdanitelné dividendy.             

Daň z pronájmu nemovitostí

Přehled sazeb

Období pronájmu

Společnosti

Fyzické osoby

Fyzické osoby (nerezidenti)

v prvních třech letech

30

30

30

ve čtvrtém roce

20

20

30

v pátém roce

15

15

30

v šestém roce a v následujících letech

5

0

5

Daň z příjmů pocházejících z pronájmu nemovitostí spadá svým charakterem do skupiny kapitálových daní. Zdanitelné příjmy jsou v tomto případě definovány jako příjmy z pronájmu, opcí a poskytnutí jiných práv na nemovitosti v Malajsii. Zároveň této dani podléhají příjmy z podílů ve společnostech, které se zabývají pronájmem nemovitostí (hodnota nemovitostí v majetku těchto společností musí přesahovat 75 % jejich hmotných aktiv).

Kolkovné (Stamp Duty)

Součástí malajsijského daňového systému jsou poplatky za potvrzení dokumentů vystavených pro účely majetkových transakcí. Určité dokumenty (nástroje) podléhají tomuto druhu zdanění, nicméně pokud je možné danou transakci provést bez zdanitelného nástroje, kolkovné se neplatí. Zdanitelné nástroje však musí být opatřeny kolkem do 30 dnů od jejich vystavení.

 Přehled kolkovného při převodu majetku (mimo akcií a obchodovatelných cenných papírů)

Hodnota/částka transakce v RM

Sazba

do 100 000

1 RM za každých 100 RM

100 000 – 400 000

2 RM za každých 100 RM

nad 500 000

3 RM za každých 100 RM

V případě převodu akcií a obchodovatelných cenných papírů činí výše kolkovného 3 RM za každých 1.000 RM, přičemž hodnotu transakce stanoví Kolkový úřad na základě 4 kritérií: výnosnosti cenného papíru (price-earnings ratio), hodnoty čistých hmotných aktiv, odhadu prodejní ceny a na základě jmenovité hodnoty. Za základ pro výpočet kolkovného se vždy bere nejvyšší hodnota.

Osvobození od kolkovného podléhají transakce mezi holdingovými společnostmi, transakce spojené s kapitalizací pohledávek, emise akcií prostřednictvím burzy schválené Komisí pro cenné papíry, atd.

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: