Malajsie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Malajsie 

Hlavou státu je král (Yang di-Pertuan Agong) volený Konferencí rodových sultánů - vládců devíti států federace (tzv. Conference of Rulers). Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté.

Dne 12. prosince 2016 usedl na trůn sultán státu Kelantan, který byl zvolen Konferencí vládců během zvláštního zasedání v Královském paláci v Kuala Lumpur v listopadu 2011. Sultán Muhammad V je v pořadí 15. králem Malajsie od vyhlášení nezávislosti v roce 1957. 

Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Na trůnu vystřídat postupně hlavy všech států Malajsijské federace, v jejichž čele stojí sultán.

Protokolární oslovení panovníka v angličtině a jeho celé jméno s titulem: His Majesty The Yang Di-Pertuan Agong XV Sultan Muhammad V. Pozn.: v hovorové řeči běžně pouze - „Agong"

Malajsie je konstituční monarchií a král má především ceremoniální funkci. K jeho hlavním ústavním pravomocím patří jmenování předsedy vlády, schvalování rozpuštění parlamentu (návrh předkládá premiér), jmenování soudců Nejvyššího soudu, udělování státních vyznamenání, jmenování velvyslanců, přijímání pověřovacích listin cizích velvyslanců a udělování milostí.

Parlament

Nejvyšším zákonodárným orgánem federace je dvoukomorový parlament. Sestává ze Senátu (Dewan Negara) a Poslanecké sněmovny (Dewan Rakyat). Funkční období poslanců je 4 roky. 

Senát - Dewan Negara má celkem 70 senátorů, z nichž 44 je jmenováno králem včetně dvou zástupců federálního teritoria Kuala Lumpur a po jednom zástupci z oblasti Putrajaya a Labuan, 26 je voleno státními sněmy (po 2 z každého státu).

Poslanci dolní komory Dewan Rakyat jsou voleni přímou volbou. Poslanecká sněmovna má 222 poslanců. Poslancem se mohou stát pouze osoby starší 21 let a osoby, které nejsou zastoupeny v Senátu.
 

Poslední řádné volby do dolní komory parlamentu proběhly dne 9. května 2018, přičemž poprvé od doby, kdy Malajsie získala nezávislost (před 61 lety), nezvítězila koalice Barisan Nasional (Národní fronta), nýbrž dosud opoziční Pakatan Harapan (Pakt naděje) vedený někdejším nejdéle sloužícím premiérem Mahathirem bin Mohamadem (1986 - 2003), kterému je ke dni složení premiérského slibu pro aktuální volební období bezmála 93 let. Ke dni 22.5.2018 bylo oznámeno pouze několik prvních jmen ministrů, viz níže.

 

Složení malajsijské vlády (k 22.5.2018)

  • Premiér: Mahathir bin Mohamad
  • Místopředsedkyně vlády: Wan Azizah Wan Ismail (první žena v Malajsii na takto vysokém postu)

Ministři v úřadu vlády:

  • Zatím neoznámeno

Ministři (budou doplňováni na základě oznámení o jmenování):

    • Ministr financí:  Lim Guan Eng
    • Ministr vnitra:  Muhyiddin Yassin 
    • Ministr obrany:  Mohamad Sabu 
    • Ministr hospodářství: Mohamed Azmin Ali
    • Ministryně pro bydlení a místní správu: Zuraida Kamaruddin 
    • Ministr zemědělství a agrární výroby: Salahuddin Ayub
    • Ministr školství: Maszlee Malik 
    • Ministr dopravy: Anthony Loke Siew Fook 
    • Ministr zdravotnictví: Dzulkefly Ahmad  
    • Ministr lidských zdrojů: Kulasegaran s/o V. Murugeson 
    • Ministryně pro záležitosti žen, rodiny a rozvoj komunit: Wan Azizah Wan Ismail (zároveň místopředsedkyně vlády)
    • Ministr komunikací a multimédií: Gobind Singh Deo 
    • Ministryně pro místní rozvoj: Rina Harun 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 29 628 392 (sčítání lidu z roku 2010)
  • 32 403 406  (odhad květen 2018)
  • 80 procent obyvatelstva žije na poloostrovní části

Demografické ukazatele:

  • Průměrná hustota osídlení: 98,1 obyvatel/km2
  • Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva: 15,0 mil. (duben 2018, zdroj: Department of Statistics, Malaysia)
  • Podíl zaměstnaného obyvatelstva: 14,5 mil. (duben 2018, zdroj: Department of Statistics, Malaysia)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,47 %

Národnostní složení (odhady 2018):

celkově:

  • Bumiputera (zahrnuje většinové Malajce a původní obyvatelstvo) 68,8%
  • malajsijští Číňané 23,2 %
  • malajsijští Indové (větš. Tamilové) 7 %
  • ostatní 1 %

Složení obyvatelstva na poloostrovní části Malajsie a na malajsijské části ostrova Borneo se poměrně liší. Poslední známé údaje jsou následující: 

poloostrovní část (odhady z roku 2016):

  • Malajci 59,7 %
  • Číňané 23,6 %
  • Indové 8,1 %
  • ostatní původní obyvatelstvo 1,6 %
  • ostatní 6,42 %

východní Malajsie:

  • ostatní původní obyvatelstvo 50,86 %
  • Číňané 14,7 %
  • Malajci 14,4 %
  • Indové 0,31 %
  • ostatní 1,94 %
  • občané jiných států 17,75 %

Náboženské složení (sčítání lidu v roce 2010):

  • muslimové (oficiální náboženství) 61,3 %
  • buddhisté 19,8 %
  • křesťané 9,2 %
  • hinduisté 6,3 %
  • konfuciáni, taoisté a jiná tradiční čínská náboženství 1,3 %
  • ostatní 0,4 %
  • bez vyznání 0,7 %
  • neznámé 1,0 % 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP
  2013 2014 2015 2016 2017p 2018f
HDP (ve stálých cenách r. 2010 mld. RM) 955,3 1012,5 1063,4 1108,2 1173,6 1240,1
Roční růst HDP (%) 4,7 6 5 4,2 5,9 5,5-6,0
HNP na obyvatele (v běžných cenách, v RM) 34 945 34 839 36 093 37 792 41 072 42 834

Zdroj: Bank Negara Malaysia

 

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v uplynulých letech (%)
  2013 2014 2015 2016 2017p
Zemědělství 7,1 6,9 8,8  8,1 8,2
Těžba nerost. surovin 8,1 7,9 8,9 8,8  8,4
Zprac. průmysl 24,5 24,6 23 23,0  23,0
Stavebnictví 3,7 3,9 4,4  4,5 4,6
Služby 55,2 55,3 53,5  54,2 54,4

Zdroj: Bank Negara Malaysia

 

Roční míra inflace
  2013 2014 2015 2016 2017
Index spotřebitelských cen (růst v %) 2,1 3,2 2,1  2,1 3,7

Zdroj: Bank Negara Malaysia


Kurz domácí měny k USD a úrokové sazby

Směnný kurz malajsijského Ringgitu k USD se po poklesu cen významných vývozních komodit Malajsie (palmový olej, ropa, zemní plyn) na světových trzích průběhu roku 2015, v průběhu roku 2016 postupně stabilizoval kolem 4 RM/USD. Po amerických prezidentských volbách na podzim roku 2016 měna prudce oslabila, počátkem ledna 2017 až na úroveň 4,495 RM/USD. Od druhé poloviny roku 2017 postupně Ringgit posiloval, přičemž v květnu 2018 se pohyboval okolo 3,95 RM/USD. 

 

Úrokové sazby - na konci roků
  2013 2014 2015 2016 2017
Diskontní sazba (%) 3,00 3,25 3,25 3,00 3,00
1 měsíční mezibankovní úrok. sazba (% p.a.) 3,2 3,36 3,45 3,10 3,08
Průměrná základní úroková míra u půjček (base lending rate, v %) 6,53 6,79 6,79 6,65 6,68

 Zdroj: Bank Negara Malaysia

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet pro rok 2018

Státní rozpočet pro rok 2018 lze považovat rozpočet předvolební. Rozpočet počítal s příjmy ve výši 239,86 mld. RM / 57,1 mld. USD, což představuje nárůst o 6,9%  a výdaji ve výši 280,25 mld. RM / 66, 7 mld. USD, tedy nárůst o 7,5% oproti roku předchozímu. Rozpočet je zaměřen na podporu ekonomiky domácích investic, které dlouhodobě tvoří páteř investiční mapy Malajsie, dále pak na sociální opatření a zvýšení inkluzivity hospodářství. 

Pro stimulaci ekonomiky rozpočet zahrnuje řadu opatření v technologickém sektoru, zejména v oblasti průmyslu 4.0 (půjčky, pojištění vývozu pro malé a střední podniky). Z dalších opatření je možné jmenovat prodloužení daňových úlev pro firmy, které v Malajsii založí regionální centrálu, dále pak daňové úlevy v oblasti turismu, či stimuly pro diverzifikaci zemědělské základny. V sociální oblasti došlo ke snížení daně z příjmu v pásmu mezi 20 000 - 70 000 RM, prodloužení mateřské dovolené v soukromém sektoru na délku tří měsíců, či zavedení povinných školek v komerčních budovách. Vláda se drží dlouhodobého cíle snižování fiskálního deficitu, třebaže v minulých letech byla nucena snižování zpomalit z důvodu propadu příjmů z ropy, zemního plynu a palmového oleje.


Státní rozpočty Malajsie v předchozích letech

Státní rozpočet pro rok 2017

Státní rozpočet pro rok 2017 počítal s příjmy ve výši 260,8 mld. RM/ 59,3 mld. USD a výdaji ve výši 219,7 mld. RM/ 52,3 mld. USD. Rozpočet přinesl mírné snížení daní z příjmů pro malé a střední podniky, viz kapitola 1.7, dále pak byly sjednoceny dosud roztříštěné slevy na dani podporující zdravý rozvoj obyvatelstva (slevy z nákupu knih, počítačů a sportovního vybavení byly sjednoceny pod "lifestylovou úlevu" a zastropovány výší 2500 RM.  Ze sektorových iniciativ byl kladen důraz na  technické školství, zdravotnictví a infrastrukturu, turistický průmysl a zemědělství. Těžiště ekonomických iniciativ se neslo v duchu úlevy malým a středním podnikům v době poměrně velkých ekonomických výzev. 

Státní rozpočet pro rok 2016


Státní rozpočet pro rok 2016 počítal s příjmy ve výši 264,4 mld. RM/ 55,3 mld. USD a výdaji ve výši 264,4 mld. RM / 65,45 mld. USD. Rozpočet přinesl mírné zvýšení daně z příjmu pro vysokopříjmové skupiny obyvatelstva, avšak na druhé straně rozšiřoval počet položek osvobozených od DPH, daňové úlevy pro rodiny s dětmi a další, investice, výzkumnou činnost malých a středních podniků, atd. Dále bylo oznámeno zvýšení minimální mzdy o 11% v soukromém sektoru a 33% pro státní zaměstnance. Z hlediska sektorů byla podporována silniční infrastruktura a hromadná doprava, regionální rozvojové projekty, bydlení pro nízkopříjmové skupiny, malé a střední podniky a zelené investice.

 

Státní rozpočet pro rok 2015

Ve státním rozpočtu pro r. 2015 byly naplánovány výdaje v celkovém objemu 260,7 mld. RM / 65,17 mld. USD a příjmy ve výši 219,1 mld. RM / 56,17 mld. USD . Rozpočet počítal se schodkem ve výši 3,0% % HDP, avšak tento cíl musel být ve světle výrazného snížení cen ropy na světových trzích v průběhu roku 2014 revidován na 3,2%.Rozpočet byl označován jako „pro-rakyat“, tedy pro-lidový. Hlavním cílem bylo zmínit dopady konsolidace veřejných financí na občany, a to zejména v souvislosti se zavedením daně z přidané hodnoty (GST) k 1. dubnu 2015. Zejména se jednalo o snížení daně z příjmu, které mělo za následek osvobození od této daně pro zhruba 300 000 poplatníků.

 

Malajsijské státní rozpočty je nutné vnímat a vykládat v rámci dlouhodobých a střednědobých vládních strategií, které tak mají postupně naplňovat. Od 90. let byla určující strategií Vize 2020, která si kladla za cíl Malajsii zařadit mezi rozvinuté státy do roku 2020. V roce 2016 začala vláda s přípravou nové strategie TN 50 (Transformasi Nasional - národní transformace), která bude mít za jeden z hlavních cílů zařadit do roku 2050 malajsijskou ekonomiku mezi 20 nejrozvinutějších na světě. V roce 2017 proběhla rozsáhlá setkání s různými segmenty občanské společnosti za účelem získání vstupů pro aspirace Malajsie, které budou do TN50 zahrnuty. Na výše zmíněné strategie navazují střednědobé plány:


11. malajsijský plán
 (11. MP) pro léta 2016-2020 vyhlášený předchozí vládou v polovině roku 2015 je posledním rozvojovým plánem Malajsie před plánovaným dosažením statutu rozvinuté země v roce 2020 (Vize 2020).

Cíle 11. MP:

  • Růst HDP o 5-6% ročně;
  • Vytvořit až 1,5 milionu pracovních míst a zvýšit produktivitu práce z 22 412 USD (2015) na 26 831 USD (2020)
  • Zvýšit HNP na úroveň 15 690 USD;
  • Zvýšit průměrný příjem domácností na 3 064 USD (2014: 1.785 USD)
  • Zvýšit podíl náhrad zaměstnanců na HDP na úroveň 40% (2015: 34,9%);
  • Zvyšovat Index malajsijského blahobytu (Malaysian Welfare Index) o 1,7% ročně);

K dosažení těchto cílů bylo představeno šest strategických iniciativ zahrnujících opatření k rozšíření střední třídy, zvýšení přístupnosti vyššího vzdělávání, zvýšení výstavby sociálně dostupného bytlení, posílení technického a učňovského vzdělávání, rekvalifikační programy, ochranu přírody, posílení infrastruktury a další. Do určité míry se jedná o opakování cílů 10. MP či jejich aktualizaci.

Ekonomický transformační program (ETP) z r. 2010 s důrazem na růst úlohy privátních investic (vs. veřejné) v ekonomice. V ETP bylo vytipováno 12 klíčových rozvojových oblastí - National Key Economic Areas / NKEAs, do nichž je strategicky směřována většina fiskálních pobídek a investic:

  • Ropa, zemní plyn, energetika
  • Palmový olej, přírodní kaučuk
  • Finanční služby
  • Cestovní ruch
  • Obchodní služby
  • Elektrotechnický a elektronický průmysl (E&E)
  • Velko- a maloobchod
  • Vzdělání
  • Zdravotnictví
  • ICT
  • Zemědělství
  • Rozvoj aglomerace hlavního města Kuala Lumpur

V lednu 2017 byl program ETP z velké části převeden z gesce agentury PEMANDU na příslušné rezorty. K plnému předání, a tedy i završení programu, by mělo dojít v roce 2019.

 

Státní rozpočet Malajsie (v mld. RM)
  2014  2015 2016 2017 2018p
Příjmy 220,6 219,1 212,6 219,7 239,9 
Výdaje 264,2 260,7 264,4 260,8 280,3 
Saldo -43,6 -41,6 -51,8 -40,3 -40,4 
Saldo (% HDP) -3,5 -3,2  -3,1 -3,0 2,8 

Zdroj: Bank Negara Malaysia

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Běžný účet platební bilance vykázal v roce 2017 přebytek ve výši 40,3 mld. RM / 3,1 % HNP, což představuje nárůst oproti minulým dvěma letům (2016: 29,0 mld. RM / 2,4% HNP 2015: 35,15 mld. RM / 3,1 % HNP). Přebytek obchodní bilance vzrostl na 97,2 mld. RM (2016: 88,1 mld. RM). Mírně se zvýšil deficit bilance služeb  na -23,2 mld. RM (2016: -23,1 mld. RM; 2015 -19,1 mld. RM). Deficit finančního účtu se meziročně podařilo obrátit v přebytek 2,3 mld. RM (2016: -1,1 mld. RM, 2015: -55,4 mld. RM).

V r. 2017 činila výše devizových rezerv  414,6 mld. RM / 102,4 mld. USD (2016: 423,9 mld. RM/ 94,5 mld. USD, 2015: 409,1 mld. RM / 95,3 mld. USD. Zveřejněná výše rezerv v RM je výsledkem přehodnocení ve světle kurzových změn v průběhu roku), což stačí k pokrytí 7,2 měsíčních dovozů nebo 1,1x krátkodobého vnějšího zadlužení.

V oblasti portfoliových investic byl v r. 2017 vykázán čistý odliv ve výši -9,2 mld. RM (2016: -15,4 mld. RM). Přímé investice skončily s přebytkem ve výši 12,4 mld. RM (2016: 14,1 mld. RM). Více k Přímým zahraničním investicím je možné nalézt v kapitole 2.5.
Diskontní sazba (OPR) byla v r. 2017 stabilní a na konci roku činila 3,00% (2016: 3,00 %).

 

Přebytky na účtech platební bilance a devizové rezervy (v mld. USD)
  2014 2015 2016 2017p 2018f
Účet zahraničního obchodu (zahrnuje i speciál) 35,7 27  25,2 28,1 30,2
Účet služeb -5,8 -20,6  -19,1 -23,1 -23,2
Běžný účet 14,1 8,5  5,7 6,9 6,5
Běžný účet (% HNP) 4,4 3,1 2,4 3,1 2,0-3,0
Rezervy centrální banky 115,9 95,3  94,5 102,4 102,0-104,0

Zdroj: Bank Negara Malaysia

Celkový zahraniční dluh se na konci roku 2017 ve srovnání s předchozím rokem snížil o 32,8 mld. RM z 916,1 mld. RM/202,3 mld. USD na 883,4 mld. RM/215,5 mld. USD  a činil 65,3,9% HDP (2016: 73,9 % HDP). 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém, který se skládá z komerčních (obchodních) bank a investičních bank a ostatních finančních institucí (zejména islámské a mezinárodní islámské bankovnictví), je hlavním institucionálním zdrojem úvěrů pro rozvoj hospodářství země. Kromě toho existují v Malajsii ještě tzv. rozvojové finanční instituce, které poskytují financování určitým strategickým sektorům ekonomiky.

V r. 2018 v Malajsii funguje 27 komerčních bank, 11 investičních bank a 16 islámských bank (mnohé banky nabízejí současně služby konvenčního i islámského bankovnictví) a 2 tzv. mezinárodní islámské banky. Kromě toho se na finančním trhu nacházejí další finanční instituce pro zprostředkování platebního (a úvěrového) styku, které vzhledem k tlakům na zadlužování domácností jsou nově ze značné části rovněž regulovány CB Malajsie (AEON Credit Service, Malaysia Building Society Berhad, Diners Club, Synergy Cards). Licencovaných neživotních pojišťoven se v Malajsii nachází 21.

Během světové finanční a ekonomické krize 2009 i po jejím odeznění (a obnovení vysoké domácí i zahraniční poptávky) byl bankovní systém odolný, vybaven stabilizačními i prorůstovými mechanismy, také díky ozdravení sektoru po Asijské finanční krizi (1997-1998).

Celkový poměr kapitálové přiměřenosti (Total Capital Ratio) malajsijského bankovního sektoru dosáhl v roce 2017 17,1%. Návratnost vlastního kapitálu (ROE) dosáhla v roce 2017 13,0% (2016: 12,5%) a návratnost aktiv (ROA) se mírně zvýšila na 1,5%.

Malajsijská centrální banka v současnosti dále modernizuje a zpřehledňuje finanční systém, platební styk i spolupráci s ostatními státy ASEANu na základě nejnovějších strategických dokumentů, zahrnujících: Financial Sector Blueprint 2011-2020.

Poslední velká úprava regulace bankovního sektoru proběhla v roce 2013 se zákony Financial Services Act 2013 (FSA) a Islamic Financial Services Act 2013 (IFSA). Hlavní náplní této legislativy bylo mj. upřesnění pravidel pro působení subjektů na finančním trhu, zajištění větší kompatibility islámského bankovnictví s právem šaría a za určitých podmínek (k předcházení vážných rizik) možnost Centrální banky podrobit regulaci a dohledu i subjekty na nebankovním trhu s finančními službami.

Za poslední léta se také Centrální banka Malajsie věnovala opatřením ke zpomalení růstu zadlužení domácností či prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. Centrální banka dále zavádí postupně opatření bankovního dohledu vyplývající z Basilejských dohod (Basel II a III), která se týkají minimálního poměru kapitálové přiměřenosti, reportingu, atd.

Od 1.6.2015 je dle nařízení Centrální banky každoročně navyšován povinný minimální koeficient kryti likviditou pro komerční banky (z 60% v roce 2015 až na 100% k 1.1.2019).


Komerční banky

Jsou hlavními hráči v bankovním systému. Z celkového počtu 27 má 19 zahraniční vlastnictví. V zemi je kromě toho 16 licencí pro islámské bankovnictví (z nichž 6 zahraničních). 6 z domácích bank působí celkem v 22 zemích prostřednictvím svých poboček, společných podniků nebo majetkové účasti.  V opačném směru v Malajsii udržuje svou přítomnost prostřednictvím reprezentačních kanceláří zhruba 14 dalších zahraničních bank. Tyto kanceláře neprovozují běžné bankovní činnosti, zajišťují však součinnost a výměnu informací se svými partnery v Malajsii, pokud jde o společné obchodní zájmy.

V případě 8 z 12 investičních bank se zároveň jedná o banky poskytující služby komerčního bankovnictví pod jednou střechou, což platná legislativa umožňuje.

Malajsie má též několik rozvojových finančních institucí (DFIs), které doplňují bankovní instituce při poskytování finančních prostředků pro sektory jako je zemědělství (agrobanka), infrastruktura, doprava a logistika (rozvojová banka), výroba na vývoz a MSP (SME banka).

Internetové odkazy: Aktuální seznam finančních institucí, bank a pojišťoven

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmů

Daň z příjmů je uvalena na příjmy spojené s činností v Malajsii nebo příjmy v Malajsii plynoucí z aktivity v zahraničí. Jednou z výjimek jsou bezdaňové a bezcelní zóny (ostrovy Langkawi, Labuan a Tioman).

Zdaňovacím obdobím je obvykle kalendářní rok, ale příjmy z podnikání ve firmě, jejíž finanční rok je odlišný od kalendářního roku, jsou zdaňovány za období vymezené jejím finančním rokem.

Daň z příjmů fyzických osob

Rozlišuje se mezi rezidentními poplatníky a nerezidentními poplatníky. Rezidentní poplatník musí v Malajsii pobývat alespoň 182 dní v roce a vztahují se na něj následující sazby: 

Zdanitelný příjem (RM) Kalkulace (RM) Sazba (%) Daň (RM)
0 - 5 000 Na prvních 2 500 0 0
5 001 - 20 000 Na prvních 5 000 - 0
- Na Dalších 15 000 1 150
20 001 - 35 000 Na prvních 20 000 - 150
- Na Dalších 15 000 5 750
35 001 - 50 000 Na prvních 35 000 - 900
- Na Dalších 15 000 10 1 500
50 001 - 70 000 Na prvních 50 000 - 2 400
- Na Dalších 20 000 16 3 200
70 001 - 100 000 Na prvních 70 000 - 5 600
- Na Dalších 30 000 21 6 300
100 001 - 250 000 Na prvních 100 000 - 11 900
- Na Dalších 150 000 24 36 000
250 001 - 400 000 Na prvních 250 000 - 47 900
- Na Dalších 150 000 24.5 36 750
400 001 - 600 000 Na prvních 400 000 - 84 650
- Na Dalších 200 000 25 50 000
600 001 - 1 000 000 Na prvních 600 000 - 134 650
- Na Dalších 400 000 26 104 000

 

Nerezidentní poplatníci
Typ příjmu  Sazba (%)  
Z umělecké činnosti 15
Úroky 15
Autorské poplatky 10
Pronájem movitého majetku 10
Technické a manažerské služby 10
Dividendy Vyňaty
Z podnikání 28
Ostatní 10

Na daň z příjmů fyzických osob se vztahují odpočitatelné položky (na děti, manžele, při zdravotním postižení, atd.) v rozpětí 1000 – 10 000 RM. Z daně lze odečíst zakat, fitrah nebo další poplatky vycházející z islámu, ale například také částku 3000 RM za nákup počítače (viz hasil.org).

V lednu 2017 byl přijat zákon Finance Act 2017 nově upravující daňovou problematiku. V případě daně z příjmů nerezidentních poplatníků byla 10% srážková daň rozšířena na všechny platby poskytnuté nerezidentním poplatníkům za služby, a to i v případě, že služby byly poskytnuty mimo Malajsii. Definice autorských poplatků dle tabulky výše byla zákonem rozšířena také na poplatky za použití software.

Daň z příjmů právnických osob

Společnost se považuje za daňového rezidenta, pokud je řízena z Malajsie. Místo řízení je pro účely daňových zákonů definováno místem, kde se schází vedení společnosti.

Příjmy rezidentních společností jsou daněny sazbou 24%. Malé a střední podniky, jejichž splacený kapitál je nižší než 2,5 mil. RM, zdaňovány následujícím způsobem:

  • Příjmy do 500 000 RM sazbou 18 %
  • Příjmy nad 500 000 RM sazbou 24 %

Firmy mohou při výpočtu daňového základu odečíst ze sumy příjmů část nákladů spojených s nákupem kapitálových statků a předmětů dlouhodobé spotřeby.

 

Daň z příjmu - Nerezidentní společnosti
Typ příjmu Sazba (%)  
Poplatky z autorských práv 10
Pronájem movitého majetku 10
Technické a manažerské služby 10
Úroky 15
Dividendy vyňaty
Z podnikání a ostatních činností 24

  

Příjmy nerezidentních společností plynoucí z Malajsie podléhaji srážkové dani:

Srážková daň - Nerezidentní společnosti
Typ příjmu Sazba (%)  
Poplatky z autorských práv 10
Platby za služby odvedené v Malajsii. 10
Technické a manažerské služby, pronájem movitého majetku 10
Úroky 15
Dividendy vyňaty
Ostatní příjmy 10

 

Nerezidentní společnosti, které mají daňový domicil v některé ze zemí, se kterými má Malajsie uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění mohou podléhat nižším sazbám daně. V případě České republiky se u daní z příjmů úroků jedná o sazbu 12% nebo 0%. Poplatky z autorských práv a poplatky za technické služby podléhají sazbě 10%.  

 

Příklady ročních odpisů nákladů z daňového základu
Položka Sazba pro roční odpis - %
Těžké stroje 20
Výrobní hala a strojní zařízení 14
Nábytek 10
Kancelářské zařízení (ICT, PC) 40
Motorová vozidla (omezení max. hodnoty) 20
Zařízení pro kontrolu ŽP 20

 

Pro zdaňovací období 2017 a 2018 se v novém zákoně Finance Act objevuje opatření pro daňovou slevu odstupňovanou podle stupně meziročního zvýšení daňového základu:

 

Meziroční navýšení daňového základu Snížení sazby daně Konečná sazba
5-9,99% 1 23
10-14,99% 2 22
15-19,99% 3 21
před 20% 4 20

 

Daň z přidané hodnoty

Dne 1. 4. 2015 vstoupil v Malajsii v účinnost zákon o dani z přidané hodnoty (Goods and Services Tax, GST Act 762 (2014). GST byla zavedena ve výši 6% a registrace plátce daně je povinná pro podnikatele s ročním obratem od 500.000 MYR (cca 3,5 mil. Kč). Zavedení GST mělo za cíl zjednodušit daňový systém, rozšířit daňovou základnu a tím zvýšit a stabilizovat příjmy státní pokladny. Byl zrušen dosavadní systém prodejní daně SST - Sales Tax and Service Tax vyznačující se složitou strukturou sazeb a obratových prahů pro povinnou registraci plátce daně.

Nastupující vláda v rámci předvolebního programu v roce 2018 slibovala tuto vysoce nepopulární daň zrušit v prvních 100 dnech a navrátit předcházející systém prodejní daně SST. Dne 16.5.1018 pak bylo oznámeno snížení sazby GST na 0% od 1.6.2018.


Kolkovné (Stamp Duty)

Součástí malajsijského daňového systému jsou poplatky za potvrzení dokumentů vystavených pro účely majetkových transakcí. Určité dokumenty (nástroje) podléhají tomuto druhu zdanění, nicméně pokud je možné danou transakci provést bez zdanitelného nástroje, kolkovné se neplatí. Zdanitelné nástroje však musí být opatřeny kolkem do 30 dnů od jejich vystavení.

 

 Přehled kolkovného při převodu majetku (mimo akcií a obchodovatelných cenných papírů)
Hodnota/částka transakce v RM Sazba
do 100 000 1 RM za každých 100 RM
100 000 – 400 000 2 RM za každých 100 RM
nad 500 000 3 RM za každých 100 RM

V případě převodu akcií a obchodovatelných cenných papírů činí výše kolkovného 3 RM za každých 1 000 RM, přičemž hodnotu transakce stanoví Kolkový úřad na základě 4 kritérií: výnosnosti cenného papíru (price-earnings ratio), hodnoty čistých hmotných aktiv, odhadu prodejní ceny a na základě jmenovité hodnoty. Za základ pro výpočet kolkovného se vždy bere nejvyšší hodnota.

Osvobození od kolkovného podléhají transakce mezi holdingovými společnostmi, transakce spojené s kapitalizací pohledávek, emise akcií prostřednictvím burzy schválené Komisí pro cenné papíry, atd.


Daňové úlevy

Obecně je smyslem daňových úlev podpořit firmy podnikající v oblastech, kde na tom má stát největší zájem. Jde například o obory, s nimiž si Malajsie spojuje svou transformaci ve „znalostní společnost" (knowledge-based), ale řada pobídek a úlev je nabízena i u projektů realizovaných v méně rozvinutých oblastech země, jako je například východní pobřeží nebo státy Sabah a Sarawak na Borneu, či v některé ze zvláštních rozvojových oblastí (tzv. ekonomické koridory). Ze sektorového pohledu je těžiště daňových pobídek poskytováno v sektorech zpracovatelského průmyslu, zemědělství, halál průmyslu (halál potravinářství, logistika a další), biotechnologií či při založení regionálního centra společnosti. Nejnovější iniciativy vlády pak směřují do podpory Průmyslu 4.0. Jedná se o daňové úlevy či pobídky na pořízení strojů a automatizaci provozů vyhovující kritériím moderní robotizace. Většina shora uvedených sektorů umožňuje čerpat následující výhody

  • Společnosti s tzv. pionýrským statusem

Statut pro účely daňových zákonů přísluší společnostem, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Společnosti s pionýrským statutem mohou po dobu pěti let od zahájení výroby uplatňovat snížení daňového základu o 70 %. Z daňově osvobozených příjmů lze navíc vyplácet nezdanitelné dividendy. Od roku 2004 též tyto společnosti mohou požádat před uplynutím pěti let o daňové úlevy na reinvestici příjmů. V případě malých a středních podniků (do 500 000 RM splaceného kapitálu) mohou tyto v rámci pionýrského statusu žádat až o pětileté daňové „prázdniny".

  • Investiční daňové úlevy

Tyto úlevy se vztahují opět na společnosti, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Jde v podstatě o alternativu k pionýrskému statutu. Investiční prostředky vložené do podnikání za dobu pěti let od data schválení záměru mohou být ze 60 % postupně odepisovány až do výše 70 % ročních příjmů (ze zbylých 30 % je odvedena daň), dokud nebudou plně vyčerpány. Z daňově osvobozeného příjmu lze vyplácet nezdanitelné dividendy.  

Seznam podporovaných sektorů a aktivit způsobilých požívat shora uvedené výhody je k dispozici zde.

Vzhledem k široké škále daňových i nedaňových pobídek pro investory nabízených celou řadou ministerstev a vládních agentur, založila Malajsijská agentura pro rozvoj investic v roce 2016 Kancelář pro spolupráci a koordinaci v oblasti pobídek (Incentives Coordination and Collaboration Office - ICCO). Tato kancelář vede ústřední portál pro evidenci daňových i nedaňových pobídek I-Incentive, více viz kapitola 2.6.

 

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: