Malajsie

Rozcestník informací o Malajsii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Pandemie covidu-19 společně s přísnými opatřeními malajsijské vlády výrazně ovlivnila v roce 2020 vnější poptávku i domácí růst. Různé fáze omezení pohybu i ekonomické činnosti vedly k tomu, že malajsijská ekonomika zaznamenala záporný růst u tří po sobě jdoucích čtvrtletí (Q1 2020: 0,7 %; Q2 2020: -17,1 %; Q3 2020: -4,0  %; Q4 2020: -3,4 %). Z hlediska tvorby HDP tvořily k 4. čtvrtletí roku 2020 služby 57,8 %, zpracovatelský průmysl 23,6 %, těžba 8,4 %, zemědělství 6,8 % a stavebnictví 4,0 %.

Objem přímých zahraničních investic v jihovýchodní Asii v roce 2020 kvůli pandemii covidu-19 propadl o 31 %. Malajsie zaznamenala největší pokles ze všech zemí ASEANu o 68 % (Thajsko -50 %, Singapur -37 %, Indonésie -24 %, Vietnam -10 %). Navzdory obtížné situaci v roce 2020 je Malajsie i nadále atraktivním investičním cílem. Vláda i nadále usiluje o postavení Malajsie jako brány na trh ASEAN s tím, že nabízí různé pobídky zahraničním společnostem, zejména status průkopnické společnosti a daňové úlevy spojené s investicemi.

Vláda Tan Sri Muhyiddina Yassina vynaložila doposud celkem 70,8 mld. USD (295 mld. MYR) na zmírnění ekonomických dopadů pandemie covidu-19. Vynaložená částka podpořila zejména malé a střední podniky (SMEs), ale také například mzdy (pro téměř 2,6 mil. pracovníků). Nezaměstnanost se v červnu 2020 snížila na 4,9 % z rekordních 5,3 % (květen).

Dle průzkumu JobStreet většina firem (74 %) v průběhu dalších šesti měsíců počítá s náborem nových zaměstnanců. Důležitým aspektem je dostatečná důvěra trhu, zejména co se týče zahraničních investorů, do srpna 2020 bylo na trhu dluhopisů investováno přes 5,5 mld. USD.

Státní rozpočet pro rok 2020 počítá s příjmy ve výši 59,9 mld. USD (244,5 mld. MYR), což představuje snížení o 4,3 mld. USD a výdaji ve výši 72,8 mld. USD (297 mld. MYR). Největšími příjemci jsou ministerstvo školství (s alokací 64,1 mld. MYR), ministerstvo financí (s alokací 37,8 mld. MYR) a ministerstvo zdravotnictví (s alokací 30,6 mld. MYR).

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Civilní letecký průmysl

Malaysian Aerospace Industry Blueprint 2015–2030 mapuje dlouhodobý plán rozvoje leteckého průmyslu, dle kterého by se do roku 2030 měla Malajsie stát regionálním lídrem v oblasti leteckého průmyslu. Před dvěma lety bylo schváleno 11 projektů s celkovými investicemi 816,3 mil. MYR (191,3 mil. USD), z čehož 41 % představovaly zahraniční investice. Očekává se, že schválené projekty vytvoří celkem 2 442 pracovních příležitostí.

Do roku 2030 by mělo toto číslo vzrůst na 32,5 mld. MYR (7,6 mld. USD) a do roku 2037 by mělo přibýt dalších 19 tis. pracovních míst. Těžiště aktivit v leteckém sektoru se v Malajsii nachází v oblasti MRO (údržby, opravy, renovace). Trvalou tendencí je posun ve výrobně-logistickém řetězci k produktům s vyšší přidanou hodnotou. Kromě transferu know-how (například participace na vývoji pokročilých materiálů a designu) by ČR mohla do Malajsie dodávat i tradiční exportní položky v tomto oboru.

Zájem je v Malajsii například o sofistikované telekomunikační systémy jak v oblasti obrany, tak k civilnímu využití. Potenciál je také možné spatřovat ve výcviku pracovní síly, a to jak pilotů, tak mechaniků či pracovníků ve výrobě. Dalšími možnostmi jsou dodávky UAV k ochraně hranic i strategické infrastruktury, menších dopravních letounů pro účely lokální přepravy či modernizace menších letišť. Kromě výše uvedených tradičních segmentů se Malajsie nově specializuje na oblast „New Space Economy/Space 4.0“. Malajsie směřuje svůj zájem k vesmírným technologiím a má zájem na mezinárodní spolupráci nejen se zeměmi regionu.

ICT

Malajsie se snaží zařadit mezi vyspělé ekonomiky a ICT jsou přímo definovány jako jedna z klíčových národních prioritních oblastí 12. ekonomického transformačního programu Malajsie pro roky 2021–2025. V Malajsii probíhá s přímou podporou vlády digitální transformace a elektronizace jednotlivých sektorů ekonomiky, včetně státní správy, s důrazem na kybernetickou bezpečnost. Zároveň probíhá projekt DESA – modernizace ICT infrastruktury s cílem pokrytí urbanizovaných i periferních oblastí a zabezpečení internetového připojení do roku 2050 pro 95 % malajsijské populace, přičemž většinu z tohoto by mělo tvořit 5G pokrytí.

Digitální ekonomika se v roce 2020 podílela na vládních příjmech z necelých 20 %, z čehož téměř polovinu tvořil e-commerce. V roce 2017 představila malajsijská vláda projekt Digital Free Trade Zone, který má za cíl udělat z Malajsie regionální centrum elektronického obchodu za pomoci odstranění administrativních a jiných netarifních bariér. Malajsie má za cíl zdvojnásobit růst e-commerce v zemi a do roku 2020 zvýšila podíl HDP na zhruba 111 mld. MYR (26 mld. USD).

Příležitosti je možné spatřovat zejména ve vývoji smart city mobilních aplikací (například platba jízdného pro veřejné dopravy, dovážka jídla, hry), e-commerce či vývoje řídicích systémů infrastruktury (křižovatky). Šanci mají uživatelsky přívětivé inovativní produkty. Vedle aplikací jsou potenciálně zajímavými také služby v oblasti ICT, například grafický design či ICT školení a certifikace (AutoCAD a další programy, které ve svých oborech představují standard). Velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím je také herní vývojářský průmysl.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

V oblasti vodohospodářství Malajsie dlouhodobě zaostává především ve sběru použité vody, kanalizační a čisticí systémy ve svém rozvoji zaostaly za rozvojem vodovodní sítě, a především ostrovní část Malajsie (státy Sarawak, Sabah) bude muset v nadcházejících letech investovat značné prostředky do jejich vybudování. Hlavní hráč v oblasti čištění odpadních vod plánuje standardizaci a modernizaci kanalizační sítě tak, aby se omezily její environmentální vlivy (zápach, znečištění) a zároveň bylo možné zpracování většího množství vody. Vláda do roku 2035 plánuje postavit přes 50 čistíren odpadních vod s celkovou investicí do 2 mld. MYR (469 mil. USD).

Malajsie v souladu s „Shared Prosperity Vision 2030“ a dalšími vládními strategiemi usiluje také o redukci pevného odpadu. Více než 50 % pevného odpadu tvoří odpad organický (zejména nezužit­kované potraviny). Další výzvou je vysoká míra skládkování a nízká míra zpracování pevného odpadu – například kogenerací, kompostováním. Cílem vlády je dosáhnout 30 % míry recyklace odpadu domácností do roku 2030.

Perspektivními sektory jsou například čištění odpadních vod, dodávky monitorovacích vybavení, pump, provzdušňovačů, filtrů či průmyslových čističek, technologie nakládání s nebezpečným odpadem, recyklace a čištění v oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu (minimalizace environmentálních dopadů, zvýšení energetické efektivity), průmyslové čištění vzduchu, monitorovací vybavení, a to i pro automobily, ale také environmentální poradenství, audity, hodnocení dopadu na životní prostředí, zejména v oblasti chemického průmyslu a těžby ropy aj.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Existuje potenciál pro další růst exportu v této oblasti, zejména díky růstu sektoru jako celku. V Malajsii existuje jak privátní, tak veřejné zdravotnictví na poměrně vysoké úrovni. Chystají se další investice do rozšiřování sítě nemocnic a specializovaných klinik. Ambicí Malajsie je stát se regionálním a světovým centrem pro zdravotnickou turistiku (zejména stát Penang).

Velkou část spotřebního zdravotnického materiálu pokryje domácí výroba (Malajsie je velmoc ve výrobě latexových rukavic) a poptávka po jednodušších levnějších přístrojích je saturována výrobou v regionu. ČR se může podílet dovozem inovativních pokročilých výrobků (nemocniční postele, křesla, pokročilé přístroje) či subdodávkami při stavbě nových zdravotnických zařízení (působí zde rakouská nadnárodní společnost, která ve spolupráci s českými firmami spolupracuje při stavbě nemocnic v dalších zemích regionu).

Velvyslanectví ČR v Kuala Lumpur
e-mail: commerce_KualaLumpur@mzv.cz
www.mzv.cz/kualalumpur




• Teritorium: Asie | Malajsie | Zahraničí