Malajsie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoKuala Lumpur
Počet obyvatel32,70 mil.
Jazykoficiální jazyk malajština, angličtina, arabština, čínština (různé dialekty), tamilština
Náboženstvíislám (cca 63 %), budhismus (19 %), křesťanství (9 %) a hinduismus (6 %)
Státní zřízenívolená rotační federativní konstituční monarchie
Hlava státuYang di-Pertuan Agong (oslovení) Abdullah Ahmad Shah
Hlava vládyIsmail Sabri Yaakob
Název měnyMalajsijský ringgit (MYR)
Cestování
Časový posun+7 hod., (v létě +6 hod.)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMilan Hupcej
Ekonomický úsekMilan Dostál, Renata Brandstätterová
Konzulární úsekDavid Pavlita
CzechTradenení
Czechinvestnení
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 351,2
Hospodářský růst (%) 3,1
Inflace (%) 2,5
Nezaměstnanost (%) 4,2

Malajsie je volenou rotační federativní konstituční monarchií, která má svůj původ v malajských královstvích. Nezávislosti dosáhla Malajsie 31. srpna 1957. Malajsie se skládá ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Po všeobecných volbách v r. 2018 probíhá politicky více turbulentní období, během kterého se vystřidali 3 předsedové vlády během 1,5 roku, a jenž došlo do fáze, kdy 20. srpna 2021 jmenoval král Abdullah historicky devátého předsedu malajsijské vlády. Stal se jím Ismail Sabri Yaakob, dlouholetý politický představitel strany UMNO a bývalý místopředseda vlády Muhyiddina Yassina. 

V reakci na dopady koronavirové pandemie rozhodla malajsijská vláda o celé řadě opatření a stimulačních balíčků na podporu ekonomiky, které za rok 2020 a 2021 dosáhly výše 470 mld. RM. Kromě finančních injekcí do zdravotnictví (vakcinace, zdravotnický materiál) se nejčastěji jednalo o neinvestiční výdaje na podporu blahobytu občanů nízkopříjmových skupin obyvatelstva a postižených sektorů (turismus, malé a střední podniky). Od 1. dubna 2022 došlo k výraznému uvolnění přeshraničního cestování, když plně očkovaným osobám a dětem do 12 let (není rozhodující, jsou-li či nejsou očkované) je umožněno vstoupit na území Malajsie po splnění definovaných povinností. K poskytnutí informací a aktuálních podmínek vstupu je kompetentní Velvyslanectví Malajsie v České republice.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Malajsie (413.62kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Malajsie (MZV) (93.76kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Malajsie je volenou rotační federativní konstituční monarchií, která má svůj původ v malajských královstvích. Nezávislosti dosáhla Malajsie 31. srpna 1957. Malajsie se skládá ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální. Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté. Dne 31. ledna 2019 usedl na trůn sultán státu Pahang Abdullah Ahmad Shah, který byl zvolen Konferencí vládců během zvláštního zasedání v Královském paláci v Kuala Lumpur dne 24. ledna 2019. Sultán Abdullah Ahmad Shah je v pořadí 16. králem Malajsie od vyhlášení nezávislosti v roce 1957. Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní islám vyzdvihuje jako „náboženství federace“. V zemi existuje relativní náboženská svoboda a tolerance mezi jednotlivými náboženskými směry. Vystoupení z islámu je ale trestné. Poslední řádné volby do dolní komory parlamentu proběhly dne 9. května 2018,  přičemž poprvé od doby, kdy Malajsie získala nezávislost (r. 1957), nezvítězila koalice Barisan Nasional (Národní fronta), nýbrž dosud opoziční Pakatan Harapan (Pakt naděje), do jejíž čela se postavil někdejší premiér Dr. Mahathir bin Mohamad. Dne 24. února 2020 však Dr. Mahathir nečekaně rezignoval a tak se 1. března 2020 stal novým premiérem Malajsie Tan Sri Muhyiddin Yassin ze strany Bersatu. Jeho vláda, opírající se pouze o křehkou většinu v parlamentu, zanikla v srpnu 2021 a byla následně nahrazena rekonstruovanou vládou v čele s Ismail Sabri Yaakobem.



1.2. Zahraniční politika země

Malajsie leží v jihovýchodní Asii a stát tvoří dva hlavní geografické celky – Malajský poloostrov a ostrov Borneo, o nějž se Malajsie dělí s Indonésií. Na něm se nacházejí dva členské státy malajsijské federace: Sabah a Sarawak. Její geografická poloha „mezi Indií a Čínou“ je strategicky výhodná zejména z pohledu obchodu. Prioritou zahraniční politiky Malajsie jsou vztahy se zeměmi ASEAN, jehož je země zakládajícím členem od roku 1967. V popředí zájmu zahraniční politiky Malajsie dále stojí vztahy s USA, EU, Čínou, Indií, Korejskou republikou a Japonskem. Důraz je kladen na obchodní spolupráci. Zahraniční politika Malajsie je dlouhodobě konsistentní, pragmatická a slouží zájmům ekonomiky a obchodu. Deklarovanými východisky zahraniční politiky Malajsie jsou neutralita/umírněnost a důraz na vytváření vnějších podmínek pro vnitřní rozvoj. Vedle dalších mezinárodních organizací a formátů je Malajsie také členem Společenství národů (Commonwealth of Nations) a Organizace islámské konference (OIC). V letech 2015-2016 působila Malajsie v RB OSN, její zvolení podpořila i ČR.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Malajsie je 32,70 milionu (aktuální počítadlo Ministerstva statistiky Malajsie), z toho představují 29,8 milionu státní příslušníci Malajsie a 2,7 milionu cizí státní příslušníci. Hustota obyvatelstva je přibližně 100 obyvatel na čtvereční kilometr. V produktivním věku (15-64 let) je cca 23 milionů, mládež (do 15 let) čítá cca 8 milionů a obyvatelstvo starší 65 let pak tvoří méně než 7 % z celkového počtu obyvatel. Díky probíhající urbanizaci se za posledních 10 let zvýšil podíl městského obyvatelstva o 4% na 75,1%. Počet domácností výrazně vzrostl na 8,2 milionů, průměrná velikost jedné domácnosti však poklesla na 3,8 členů. V rozložení populace dle pohlaví převažují muži, kterých je 110 na 100 žen. Dominantní etnickou skupinou jsou Malajci, jejichž populace čítá nejvíce z celkového počtu obyvatel země (70 %). Číňané jsou zastoupeni 23 % a Indové 7 %.  Další část populace tvoří domorodé obyvatelstvo. koncentrované převážně ve státech Sabah a Sarawak na Borneu. V Sarawaku jsou dominantní skupinou domorodí Dajakové (Ibanové, Bidajuhové a další). V Sabahu tvoří nejpočetnější skupinu Kadazan-Dusunové a lidé kmene Bajau. V poloostrovní Malajsii je domorodé obyvatelstvo označováno jako Orang Asli. Společné pojmenování původního etnického Malajského obyvatelstva jsou bumiputras, v překladu synové země. V minulosti byli bumiputras protežováni před ostatními, původem nemalajskými etniky, což vedlo k etnickým nepokojům. Snahou bylo především zvýšit podíl bumiputras na fungování ekonomiky země. Dodnes je součástí malajské ústavy zákon, v němž je král povinen ochraňovat bumiputras.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Malajsie představuje druhý největší exportní trh v jihovýchodní Asii a našeho největšího obchodního partnera v zemích ASEANu. Pandemii koronaviru ustála ekonomika Malajsie v roce 2020 s propadem HDP ve výši 5,6 %, následně se v roce 2021 vrátila na růstovou trajektorii, když růst ekonomiky těsně překročil 3 %. Další výhled je poměrně optimistický a v závislosti na zdrojích se pohybuje kolem 5 % ročně. Míra inflace se v posledních letech drží na nízkých hodnotách, v roce 2020 spotřebitelské ceny dokonce poklesly, jakkoli toto číslo bylo ovlivněné negativními projevy koronavirové pandemie. Poměrně nízká nezaměstnanost a inflace pod kontrolou patří mezi pozitivní faktory malajsijské ekonomiky. Míra veřejného dluhu má rostoucí tendenci, saldo obchodní bilance je dlouhodobě v přebytku. Pozitivní makroekonomická čísla mohou pomoci docílit plán malajsijské vlády, aby se země do roku 2025 stala vysokopříjmovou ekonomikou a do roku 2050 patřila mezi 20 nejbohatších zemí na světě.

Co se týče struktury hospodářství, služby se na hrubém domácím produktu podílely z 57,5 %, zpracovatelský průmysl z 24,8 %, zemědělství z 6,7 %, těžební průmysl z 6,4 %, a stavební průmysl z 3,4 %. Aktuální riziko představuje především pokles investic a tím i pokles hospodářského růstu. Zadluženost domácností se pohybuje na úrovni 87,5 % HDP, celkem 1,27 mld. ringgitů., z čehož polovinu tvoří půjčky na bydlení (55,9 %), osobní úvěry (14,2 %) a úvěry na automobily (12,3 %). Ekonomika Malajsie je založena nejen na těžbě a exportu ropy, zemního plynu a palmového oleje, ale má také rozvinuté sektory s vyšší přidanou hodnotou – automobilový, elektrotechnický a chemický průmysl. Mezi další perspektivní obory patří stavebnictví, zemědělství, hornictví či potravinářský průmysl.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 4,3-5,63,14,54,3
HDP/obyv. (USD/PPP) 29 620,6027 910,0029 300,0031 510,0033 280,0
Inflace (%) 0,7-1,12,52,81,7
Nezaměstnanost (%) 3,34,54,64,34
Export zboží (mld. USD) 238,2221,3289303,4317,2
Import zboží (mld. USD) 205187,4236,7250,7264,1
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 29,833,13939,139,3
Průmyslová produkce (% změna) 2,3-4,27,25,23,2
Populace (mil.) 3232,432,533,233,6
Konkurenceschopnost 22/6327/63N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 02.VII02.VII02.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -6,5
Veřejný dluh (% HDP) 63,4
Bilance běžného účtu (mld. USD) 13,9
Daně 2022
PO 24 %
FO 0 – 30 %
DPH 5  – 10 %

V říjnu 2021 schválila malajsijská vláda historicky nejvyšší rozpočet země s celkovou alokací 332,1 mld. MYR (tj. 80,07 mld. USD). V roce 2021 Malajsie hospodařila s rozpočtem ve výši  322,54 mld. MYR, tj. o 9,56 mld. MYR méně. Dle ministra financí Tengku Zafrul bin Tengku Abdul Azize jsou největší položkou administrativní náklady (233,5 mld. MYR), dále rozpočet počítá se 75,6 mld. MYR (nárůst o 21,9 %.) na vědu a výzkum, 23 mld. MYR jsou věnovány do tzv. kovidového fondu (počítá se s ukončením v roce 2023) a 2 mld. MYR jsou alokovány na neočekávané výdaje. Stejně tak i příjmy do státního rozpočtu počítají s  navýšením o 13 mld. MYR na 234 mld. MYR (oproti 221 mld. MYR).

Malajsijské státní rozpočty je nutné vnímat a vykládat v rámci dlouhodobých a střednědobých vládních strategií. Od 90. let byla určující strategií Vize 2020, která si kladla za cíl Malajsii zařadit mezi rozvinuté státy do roku 2020. V roce 2016 začala vláda s přípravou nové strategie TN 50 (Transformasi Nasional – národní transformace), která má za jeden z hlavních cílů zařadit do roku 2050 malajsijskou ekonomiku mezi 20 nejrozvinutějších na světě. Na výše zmíněné strategie navazují střednědobé plány: 12. malajsijský plán (12. MP) pro léta 2021-2025.  Cíle 12. MP: 1) růst HDP o 5,5 % ročně, 2) zvýšit HNP na úroveň 13 204 USD, 3) zvýšit podíl náhrad zaměstnanců na HDP na úroveň 40 %, 4) zvýšit průměrný měsíční příjem domácností na 2 300 USD, 5) zvýšit růst produktivity práce z 1,1% na 3,6 %, 6) v souladu s výstupy Pařížské dohody snížit produkci skleníkových plynů do roku 2030 o 45 % v porovnání s rokem 2005. či 7) zvýšit podíl malých a středních podniků na HDP Malajsie na 45 %. K dosažení těchto cílů byly představeny strategické iniciativy zahrnující opatření k rozšíření střední třídy, zvýšení přístupnosti vyššího vzdělávání, zvýšení výstavby sociálně dostupného bydlení, posílení technického a učňovského vzdělávání, rekvalifikační programy, ochranu přírody, posílení infrastruktury a další.



2.3. Bankovní systém

Bankovní systém se skládá z komerčních (obchodních) bank a investičních bank a ostatních finančních institucí (zejména islámské a mezinárodní islámské bankovnictví). Kromě toho existují v Malajsii ještě tzv. rozvojové finanční instituce, které poskytují financování určitým strategickým sektorům ekonomiky. V Malajsii funguje 27 komerčních bank, 11 investičních bank a 16 islámských bank (mnohé banky nabízejí současně služby konvenčního i islámského bankovnictví). Na finančním trhu se nacházejí další finanční instituce pro zprostředkování platebního (a úvěrového) styku, které vzhledem k tlakům na zadlužování domácností jsou nově ze značné části rovněž regulovány Centrální bankou Malajsie (AEON Credit Service, Malaysia Building Society Berhad, Diners Club, Synergy Cards). Licencovaných neživotních pojišťoven se v Malajsii nachází 21. Poslední velká úprava regulace bankovního sektoru proběhla v roce 2013 se zákony Financial Services Act 2013 (FSA) a Islamic Financial Services Act 2013 (IFSA). Hlavní náplní této legislativy bylo mj. upřesnění pravidel pro působení subjektů na finančním trhu, zajištění větší kompatibility islámského bankovnictví s právem šaría a za určitých podmínek (k předcházení vážných rizik) možnost Centrální banky podrobit regulaci a dohledu i subjekty na nebankovním trhu s finančními službami. Komerční banky jsou hlavními hráči v bankovním systému. Z celkového počtu 27 má 19 zahraniční vlastnictví. V zemi je kromě toho 16 licencí pro islámské bankovnictví (z nichž 6 zahraničních). 6 z domácích bank působí celkem v 22 zemích prostřednictvím svých poboček, společných podniků nebo majetkové účasti.  V opačném směru v Malajsii udržuje svou přítomnost prostřednictvím reprezentačních kanceláří zhruba 14 dalších zahraničních bank. Tyto kanceláře neprovozují běžné bankovní činnosti, zajišťují však součinnost a výměnu informací se svými partnery v Malajsii, pokud jde o společné obchodní zájmy.  Malajsie má též několik rozvojových finančních institucí (DFIs), které doplňují bankovní instituce při poskytování finančních prostředků pro sektory jako je zemědělství (agrobanka), infrastruktura, doprava a logistika (rozvojová banka), výroba na vývoz a MSP (SME banka).

2.4. Daňový systém

Dne 1. 4. 2015 vstoupil v Malajsii v účinnost zákon o dani z přidané hodnoty (Goods and Services Tax, GST Act 762 (2014)). Od 8. srpna 2018 byla za vlády Dr. Mahathira zavedena nová daň SST a SST 2.0, která byla zavedena 1. září 2018. V tomto daňovém systému podléhají vybrané položky 5 % nebo 10 % dani, zatímco služby podléhají 6% dani. Na daň z příjmů fyzických osob se vztahují odpočitatelné položky (na děti, manžele, při zdravotním postižení atd.) v rozpětí 1000 – 10 000 RM. Z daně lze odečíst zakat, fitrah nebo další poplatky vycházející z islámu, ale například také částku 3000 RM za nákup počítače. Daň z příjmů právnických osob – společnost se považuje za daňového rezidenta, pokud je řízena z Malajsie. Místo řízení je pro účely daňových zákonů definováno místem, kde se schází vedení společnosti. Příjmy rezidentních společností jsou daněny sazbou 24 %. Malé a střední podniky, jejichž splacený kapitál je nižší než 2,5 mil. RM, jsou zdaňovány následujícím způsobem: 1) příjmy do 500 000 RM sazbou 18 % a 2) příjmy nad 500 000 RM sazbou 24 %. Firmy mohou při výpočtu daňového základu odečíst ze sumy příjmů část nákladů spojených s nákupem kapitálových statků a předmětů dlouhodobé spotřeby. Nerezidentní společnosti, které mají daňový domicil v některé ze zemí, se kterými má Malajsie uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění mohou podléhat nižším sazbám daně. V případě České republiky se u daní z příjmů jedná o sazbu 12 % nebo 0 %. Obecně je smyslem daňových úlev podpořit firmy podnikající v oblastech, kde na tom má stát největší zájem. Ze sektorového pohledu je těžiště daňových pobídek poskytováno v sektorech zpracovatelského průmyslu, zemědělství, halál průmyslu (potravinářství, logistika a další), biotechnologií či při založení regionálního centra společnosti. Nejnovější iniciativy vlády pak směřují do podpory Průmyslu 4.0. Jedná se o daňové úlevy či pobídky na pořízení strojů a automatizaci provozů vyhovující kritériím moderní robotizace.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie je dlouhodobě třetím největším obchodním partnerem Malajsie (po Číně a Singapuru) a je v zemi vnímána jako významný obchodní partner. Dvoustrannému obchodu mezi EU a Malajsií dominují průmyslové výrobky. EU dováží hlavně stroje a zařízení a převážně vyváží elektrická zařízení a stroje (v obou případech se průmyslové výrobky podílí na více než 90 % obchodu). Dalšími důležitými odvětvími z hlediska dovozu do EU z Malajsie jsou plasty a guma a živočišné a rostlinné tuky a oleje a z hlediska vývozu mechanické výrobky.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 12 778,2012 699,6012 974,6010 597,2011 759,90
Import do EU (mil. EUR) 19 836,6020 873,3023 688,6024 686,1029 207,20
Saldo s EU (mil. EUR) 7 058,48 173,710 714,014 088,817 447,3

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Malajsie je nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v rámci sdružení ASEAN a celosvětově zaujímá 23. místo. Obrat zahraničního obchodu mezi Malajsií a Českou republikou v posledních pěti letech neustále roste. Rok 2021 byl opět rekordní a poprvé v historii pokořil hranici 2,5 miliard USD. Většinu z celkového objemu vzájemné obchodní výměny však tvoří dovoz z Malajsie. Dlouhodobě platí, že ČR má s Malajsií výrazně negativní obchodní bilanci.

Integrované elektronické obvody dominují našemu exportu a odrážejí silné stránky malajsijského elektronického průmyslu. To je zřejmé i na 2. největší položce našeho exportu – chemikáliích pro elektronický průmysl, používaných především pro zpracování kovů. Možná trochu překvapivě, ale syrovátka je také jednou z největších položek našeho exportu. Ostatní položky nejsou objemově tak velké, nicméně stále významné. Jednou z nich jsou příslušenství výbušnin – především rozbušky, zápalnice, bleskovice, roznětky a další jejich součásti. V roce 2021 také Česká republika vyvezla do Malajsie větší množství součástek pro automobilový průmysl.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 304,64,64,34,2
Import do ČR (mld. CZK) 534,837,849,150,1
Saldo s ČR (mld. CZK) -2530,233,244,845,9

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Malajsie má úzké obchodní vztahy se zeměmi sdružení ASEAN, a to díky své geografické poloze a volnému pohybu zboží. V roce 2021 našlo malajsijské zboží uplatnění v největší hodnotě v Číně a v Singapuru. Z dalších zemí proudí export nejvíce do Indie, Indonésie, Thajska a Vietnamu, přičemž má významně rostoucí tendenci. Naopak zahraniční obchod s Ruskem, ať už se jedná o vývoz či o dovoz, má marginální charakter. Exportní statistiky, jak je zřejmé z uvedených tabulek, se výrazně zlepšily u naprosté většiny trhů. To svědčí o vysoké konkurenceschopnosti malajsijských výrobků.



20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 172 632,3197 638,0189 489,5188 410,8241 384,6
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 146 267,0164 089,3150 559,7136 690,7177 200,9
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 26 365,333 548,838 929,851 720,164 183,6

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Malajsie je ze strany zahraničních investorů vnímána v zásadě pozitivně. V indexu Ease of Doing Business 2020 kompilovaném Světovou bankou se umístila na 12. místě. (v r. 2019 15. místo). Pro srovnání, ČR se v roce 2020 umístila na 40. místě (v r. 2019 35. místo). V žebříčku World Competitiveness Index zpracovávaném World Economic Forum, se v roce 2021 Malajsie umístila na 25. místě (Česká republika na 34. místě).

Podíl přímých zahraničních investic se pohybuje kolem 28 %.  Lehký pokles je způsoben útlumem transakcí realitního sektoru. Z celého objemu schválených investičních projektů připadá 62 % na nové projekty a 38 % na rozšíření těch stávajících. Ze sektorového pohledu jednoznačně vedly investice do služeb (121 mld. RM, 61,4 %), dále zpracovatelský průmysl (63,7 mld. RM, 32,3%) a tzv. primární sektor (těžební průmysl, zemědělství a komodity), který s konečnou hodnotou 12,4 mld. RM představoval 6,3 %.

Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur neeviduje žádné přímé zahraniční investice České republiky v Malajsii. V roce 2022 je však zřejmé oživení zájmu českých firem, včetně těch s investičním záměrem. Toto je důsledkem globálního přesunu kupní síly směrem k Indo-Pacifiku, stále nízkých výrobních nákladů a také důsledkem geopolitických změn a hledání nových zdrojových, ale i cílových trhů.


3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V roce 2010 byla započata jednání o Dohodě o volném obchodu mezi EU a Malajsií. Tato jednání od roku 2013 nedoznala výraznějších pokroků a čeká se na další řádné kolo jednání.

Mezi hlavní překážky k dosažení konsenzu patří otázka veřejných zakázek, udržitelnosti, biologické diverzity, ochrany duševního vlastnictví, rovného přístupu na trh či obchodní politiky a cel. Situaci navíc komplikuje přijaté nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci doplňující směrnici (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která dle malajsijské vlády diskriminuje palmový olej používaný v biopalivech.

K podepsání textu Dohody o partnerství (PCA) i přes dohodu a finalizaci vedoucími vyjednávacích týmů v dubnu 2016 nakonec nedošlo.

Smlouvy s ČR

V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými smlouvami Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (9. 3. 1998) a Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (3. 12. 1998). V roce 2020 byla podepsána Smlouva o právní pomoci mezi Českou republikou a Malajsií ve věcech trestních. I nadále zůstává aktuální otázka sjednání Dohody o hospodářské spolupráci mezi ČR a Malajsií. Návrh dohody byl na expertní úrovni předložen malajsijské straně v roce 2019, doposud ovšem bez odezvy. Hlavními navrhovanými prioritními oblastmi spolupráce jsou například těžební průmysl, ICT, vesmírné technologie, zdravotnické přístroje a zařízení. Návrh počítá také s vytvořením smíšeného hospodářského výboru, kterému bude předsedat zástupce českého Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce Ministerstva mezinárodního obchodu a průmyslu Malajsie.

Další smlouvy

Malajsie je členem Transpacifického partnerství, nicméně dohodu ještě neratifikovala. Počátkem roku 2022 pokročila Malajsie zásadně v ratifikačním procesu dohody Regionálního komplexního ekonomického partnerství (RCEP), když 17. ledna 2022 vložila Ratifikační listinu k sekretariátu RCEP. Partnerství vstoupilo v platnost k 1. lednu 2022, když byla již splněna podmínka potřeby ratifikace ze strany 3/4 signatářů, přesněji 6 členských států ASEAN a dalších 3 smluvních stran. Malajsie tak dostála svého slova, když již dříve avizovala, že připojení k RCEP je pouze formalitou a stane se tak 12. zemí tohoto ekonomického uskupení.

3.4. Rozvojová spolupráce

Malajsie není klasickým příjemcem rozvojové pomoci, velká většina rozvojových projektů v zemi se týká spíše technické pomoci v oblasti vyššího a učňovského vzdělávání, dobrého vládnutí, či životního prostředí. Česká republika Malajsii neposkytuje oficiální rozvojovou pomoc a ani ji od Malajsie nepřijímá.   V letech 2007-2014 probíhaly české projekty rozvojové a humanitární spolupráce zaměřené na pomoc barmským uprchlíkům v Malajsii. Projekty byly financovány z prostředků Ministerstva zahraničních věcí prostřednictvím místní nevládní organizace Mercy Malaysia, místní pobočky UNHCR a dalších NGO.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Malajsijský trh skýtá obchodní příležitosti pro české exportéry, kteří dokáží nabídnout inovativní a vyspělé technologie a systémy v perspektivních sektorech, jako je například letecký průmysl, ICT, vodohospodářský průmysl, potravinářství ale také obranné a bezpečnostní technologie apod.


▶ Civilní letecký průmysl

Malaysian Aerospace Industry Blueprint 2015–2030 mapuje dlouhodobý plán rozvoje leteckého průmyslu, dle kterého by se do roku 2030 měla Malajsie stát regionálním lídrem v oblasti leteckého průmyslu. Potenciál je  možné spatřovat ve výcviku pracovní síly, a to jak pilotů, tak mechaniků či pracovníků ve výrobě. Další možností jsou dodávky menších dopravních letounů pro účely lokální přepravy, či modernizace menších letišť.

Letecký průmysl je identifikován malajsijskou vládou jako jeden z prioritních sektorů a je nedílnou součástí strategického plánu Malajsie pro nadcházející pětileté období (2021-2025). Letecký, ale i kosmický průmysl je jedním z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví v zemi, který se opírá o implementaci tzv. Malaysian Aerospace Industry Blueprint 2015–2030. Národní koordinační úřad pro letecký průmysl (National Aerospace Industry Coordinating Office) pod Ministerstvem mezinárodního obchodu a průmyslu uvádí, že letecký průmysl dlouhodobě vykazuje stabilní růst jak z hlediska příjmů tak i  hodnoty vývozu. Letecký průmysl generuje ročně v Malajsii přibližně 13 mld. MYR (3,2 mld. USD) a příliv investic se pohybují  ve výši 1 mld. MYR (240 mil. USD). Do roku 2030 by mělo toto číslo vzrůst na 32,5 mld. MYR (8,9 mld. USD) a do roku 2037 by mělo přibýt dalších 19 tis. pracovních míst. Těžiště aktivit v leteckém sektoru se v Malajsii nachází v oblasti MRO (údržby, opravy, renovace) s více jak 230 společnostmi. Trvalou tendencí je posun ve výrobně-logistickém řetězci k produktům s vyšší přidanou hodnotou. Inženýrské a projekční činnosti rostou za posledních deset let v průměru o 5 %. Malajsijská vláda před pandemií v roce 2019 schválila investice v hodnotě 15,5mld. MYR (3,7 mld.USD), z čehož zahraniční investice tvořily 71,1 % resp. 10,7 mld. MYR., zbývajících 28,9 % byly domácí zdroje. Tyto schválené investice vytvářejí vysoce kvalifikovaná pracovní místa a rozvíjejí ekosystém dodavatelů v zemi.

▶ ICT

Malajsie se snaží zařadit mezi vyspělé ekonomiky a ICT jsou přímo definovány jako jedna z klíčových prioritních oblastí 12. ekonomického transformačního programu Malajsie pro roky 2021-2025. V Malajsii probíhá s přímou podporou vlády digitální transformace a elektronizace jednotlivých sektorů ekonomiky, s cílem dosáhnout do 3 let podílu 25,5 % na HDP. Příležitosti tak budou vznikat nejen poptávkou ministerstev a veřejných institucí, ale i soukromými subjekty, které potřebují reagovat na změny v důsledku pandemie koronaviru. Četné příležitosti tak najdou vývojové, datové, cloudové, analytické či cybersecurity IT firmy.

Malajsie si plně uvědomuje, že pakliže chce udržet krok v globálním hodnotovém řetězci,  musí se zaměřit na odolnost, adaptace a inovace, aby udržela svůj ekonomický růst. Proto si klade za cíl svůj hospodářský rozvoj spojit s digitalizací. Obdobně jako jiné asijské země, rozvoj ICT sektoru má i v Malajsii vysoké předpoklady, které i nadále rozvíjí. MyDigital, program, který vláda adoptovala v souladu s plány současné pětiletky, je zaměřen právě na podporu rozvoje tohoto sektoru, prostřednictvím inkluze a také digitální transformace. Služby informačních a komunikačních technologií (ICT) přebírají ústřední roli při posilování těchto digitálních ekonomických cílů, mezi které patří 100%ní pokrytí internetem, podpora e-learningu, digitální gramotnosti, bezhotovostních plateb a atraktivity pro jednorožce (startupy s hodnotou více než 1 mld. USD). Mezi přední pododvětví ICT v Malajsii patří kybernetická bezpečnost a datové integrace, které zahrnují internet věcí (Internet of Things – IoT), datovou analytiku, cloud computing a umělou inteligenci. Malajsie se také zaměřuje na implementaci 5G, aby zlepšila konektivitu země.

Příležitosti je tak možné spatřovat zejména ve vývoji smart city mobilních aplikací (např. platba jízdného pro veřejné dopravy, dovážka jídla, hry), e-commerce či vývoje řídicích systémů infrastruktury (křižovatky). Šanci mají uživatelsky přívětivé inovativní produkty. Vedle aplikací jsou potenciálně zajímavé také služby v oblasti ICT, např. grafický design či ICT školení a certifikace. Pro start-upy z celého světa bývá také jednou až dvakrát ročně alokováno několik míst ve startupovém inkubátoru/akcelerátoru MaGIC. Tato možnost je otevřena i českým start-upům.


▶ Obranný průmysl

Malajsie dlouhodobě usiluje o modernizaci své armády, letectva a námořnictva, jedná se však o postupný proces. Je to obor, kde rozhodující postavení má vláda a bezpečnostní složky státu jakožto koncoví uživatelé. České výrobky mají na malajsijském trhu potenciál zejména tam, kde dostane šanci projevit se jejich vysoká kvalita a přidaná hodnota. Perspektivní jsou nabídky jak velkých firem, tak těch MSP, jejichž produkty jsou jedinečné a inovativní.

Malajsie dlouhodobě usiluje o modernizaci své armády, letectva a námořnictva (stvrzeno nákupy čtyř transportních Airbusů A400M, výstavbou moderních vojenských bojových plavidel atd.), jedná se však o postupný proces. První historicky Bílá kniha Malajsie byla vydaná koncem roku 2019 a stanovuje zásady obrany a bezpečnosti země na období příštích 10 let (2020-2030). Materiál je charakterizován novým pohledem a přístupem k otázkám obrany a bezpečnosti: komplexní pojetí a společné úsilí všech předpokládaných aktérů. Zdůrazněna je role občana, který se stává klíčovým prvkem strategie obrany. K naplnění strategie obrany je předpokládaná i reforma respektive modernizace ozbrojených sil a řídící struktury bezpečnosti a obrany. Bílá kniha se opírá o šest pilířů i) zlepšení připravenosti a obranyschopnosti; ii) posílení obranné kapacity a kompetence; iii) zlepšení blahobytu personálu a veteránů (alokace cca 35 mil. USD); iv) posílení civilně-vojenské spolupráce; v) rozvoj vědy, technologie a průmyslu; a vi) posílení mezinárodní spolupráce. Nedílnou součástí je také budování kapacit pro boj s kyberútoky. Hlavními úkoly v této oblasti je ochrana komunikační a informační struktury Malajsie. Malajsie za tímto účelem založila národní kybernetický úřad (NACSA).

Česko-malajsijská spolupráce v oblasti obrany je dlouholetou záležitostí. Možnosti lze také spatřovat v materiálu použitelném při zvládání živelních pohrom (přístřešky, záchranářské vybavení, přenosné generátory či řešení pro čištění vody) nebo pro polní medicínu (inovativní prostředky první pomoci, léky pro polní použití). Potenciál také existuje zejména v oblasti pokročilé elektroniky, pozemní i letecké techniky a ručních zbraní. Firma, která chce uspět na malajsijském trhu, má výrazně vyšší šance, pokud bude kultivovat osobní kontakty, navíc záhy podpořené založením místního zastoupení.


▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Malajsie i přes určitý posun v sektoru vodního a odpadového hospodářství stále zaostává. Proto jednou z priorit je soustředit výstavbu a modernizaci vodovodní sítě, kanalizačních a čistících systémů, a to především v ostrovní části Malajsie (Sarawak, Sabah), kde bude muset stát v nadcházejících letech investovat značné prostředky do jejich vybudování. Hlavní hráč v oblasti čištění odpadních vod, státní Indah Water v současné době plánuje standardizaci a modernizaci kanalizační sítě tak, aby se omezily její negativní vlivy na životní prostředí (zápach, znečištění) a zároveň bylo možné zpracování většího množství odpadní vody. Vláda do roku 2035 plánuje postavit přes 50 čistíren odpadních vod s celkovou investicí do 2 mld. MYR (500 mil USD).

Malajsie je země bohatá na vodní zdroje, přičemž přibližně 95% zdrojů vody pochází z vnitrozemských říčních systémů. Zhruba 97% dodávek vody pro domácí, průmyslové a zemědělské potřeby pocházejí právě z těchto povrchových vodních zdrojů – řek. Malajsie má 189 povodí – 89 v poloostrovní Malajsii, 78 ve státě Sabah a 22 v Sarawaku. Dalším důležitým zdrojem vody jsou srážky, kde průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 3 000 mm a dle odhadů se jedná až o roční zdroj vody přibližně ve výši zásob dosahující 900 mld. m³.

Malajsie nadále zaostává v oblasti sběru použité vody. Také kanalizační a čistící systémy ve svém rozvoji zaostaly za rozvojem vodovodní sítě a především ostrovní část Malajsie (Sarawak, Sabah) bude muset v nadcházejících letech investovat značné prostředky do jejich vybudování. Hlavní hráč v oblasti čištění odpadních vod v současné době plánuje standardizaci a modernizaci kanalizační sítě tak, aby se omezily její environmentální vlivy (zápach, znečištění) a zároveň bylo možné zpracování většího množství vody. Vláda do roku 2035 plánuje postavit přes 50 čistíren odpadních vod s celkovou investicí do 2 mld. MYR (500 mil USD).

Další poptávané produkty jsou nadzemní nádrže na vodu, služby spojené s rekultivací a sanací, dekontaminace během procesu zpracování palmového oleje, úprava vody či čištění vody od olejových skvrn. Samostatnou kapitolou by byl potenciál pro spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti vodního a odpadového hospodářství. Malajsie nejde stranou ani v oblasti druhotného využití surovin a cirkulární ekonomiky. Stále více místních obyvatel si totiž uvědomuje společenskou odpovědnost a přizpůsobuje tomu své spotřebitelské chování a tlak na producenty. Můžeme se tak setkávat i s konceptem bezobalového obchodování a „zero-waste konceptu.“. Napříč všemi oblastmi pro spolupráci pak lze uplatnit IT technologie, které jsou určeny pro zmíněné produkty.


▶ Zemědělství a potravinářský průmysl

Potraviny představují devátou nejvyšší položku malajsijského importu. Potenciál však existuje i v segmentu mechanizace péče o palmové plantáže a jejich sklizeň, rostoucí potenciál lze spatřovat také v sektoru precizního zemědělství (smart farming).

Zemědělství zůstává důležitou složkou hospodářství Malajsie. V roce 2020 zaznamenal tento sektor pokles o 2,2 % (2019: 2,2 %) a na tvorbě celkového HDP se podílel 7,4 %. Pokles byl způsoben především klíčovou komoditou – palmou olejnou, která zaznamenala záporný růst o 3,6 procenta (2019: 1,5 %).

Nejvýznamnější zemědělskou komoditou je palmový olej (tvoří 30 % zemědělské produkce), jehož produkce v roce 2020 dosáhla objemu 19,4 mil. tun tj. o 0,72 mil. tun méně resp. o 3,6 % méně než v roce 2019 (19,86 mil. tun). Důvodem je nedostatkem pracovních sil a narušeními procesů sklizně způsobených vládními nařízeními týkající se omezení pohybu během kulminující pandemie. Další významnou plodinou v Malajsii je kaučukovník, který je důležitým zdrojem obživy ve venkovských oblastech a jeho produkce má návaznost na další odvětví, např. výrobu gumových rukavic.

Tradiční českou exportní položkou do Malajsie je syrovátka. Vstup českých potravin na malajsijský trh komplikují vysoké netarifní bariéry dovozu potravin (povinná halál certifikace pro masné a mléčné výrobky, administrativní průtahy v případě dovozu alkoholických nápojů). Nejvyšší potenciál je tak možno spatřovat v méně konfliktních položkách, jako jsou cukrovinky či nealkoholické pivo. I zde je však významná role halál certifikace, která velmi ovlivňuje spotřebitelské chování většinového obyvatelstva.

Karta země v plném znění –Malajsie – je ke stažení na tomto odkaze.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Znalost základních pravidel obecně přijatelného chování a zvyklostí v obchodním styku je v multikulturní Malajsii naprosto klíčová. Je nezbytné připomenout, že v Malajsii žijí tři, co do kultury velmi odlišná etnika – většinové malajské (cca 60 %), čínské (23 %) a indické (7 %) – a je velmi žádoucí dopředu zjistit informaci o etnické příslušnosti malajsijského obchodního partnera a tomu uzpůsobit své chování a svá očekávání. Zároveň je ale třeba respektovat, že všichni obyvatelé Malajsie, bez ohledu na jejich etnický původ, se cítí být MALAJSIJCI, nikoli Malajci, Číňany nebo Indy a je třeba umět dobře rozlišovat mezi Malay a Malaysian.

4.2. Oslovení

Pro prvotní kontakt je ideální se do teritoria vydat osobně – např. v rámci návštěvy veletrhu, výstavy či konference. Způsob oslovení malajsijských firem „na dálku“, např. e-mailem či telefonicky, příliš dobře nefunguje. Osobní doporučení naopak otevírá dveře překvapivě snadno, směrem k malajsijským úřadům pak také hraje klíčovou roli doporučení či zprostředkování prvotního kontaktu zastupitelským úřadem. Pokud jde o konkrétní oslovení během prvního kontaktu, obecně při oslovení uvádíme Mr./Ms. a první jméno (pokud si nejsme jisti, je na místě přečíst jméno celé – 3 etnika znamenají 3 různá pořadí jmen na vizitkách). V Malajsii ale existuje také řada získaných titulů (státních vyznamenání) – Dato, Datuk, Sri, Tan Sri, Tun, ale také YB (honorable). Ty je třeba vždy uvést, a to i v kombinaci jen s křestním jménem, např. Datuk Patrick. Malajsijci velmi dbají na formální zdvořilost, respektují starší osoby a společenské postavení partnerů.

4.3. Obchodní schůzka

Před samotným prvním setkáním je nezbytné, aby partner měl dostatečné informace o české firmě a projednávaném obchodním záměru. Tuto informaci je třeba zaslat písemně a včas před navrhovaným termínem setkání. Teprve po předchozím písemném představení je vhodné žádat o schůzku, nejlépe opět písemně (s informacemi o účastnících schůzky, zvyšuje to důvěryhodnost českého subjektu), následně telefonicky. Ideální je, jestliže českou firmu partnerovi může doporučit třetí strana, které partner důvěřuje. Na jednání/schůzku je vhodné mít malý dárek a samozřejmě dostatečné množství reprezentativních profilů firmy a nabízené výrobní produkce. Kvalitně zpracované tištěné materiály jsou v Malajsii nutností a někdy opak bývá zbytečným důvodem k vyvolání špatného dojmu či dokonce nedůvěry. Na prvotřídní marketing si Malajsie potrpí.

Většinově muslimská Malajsie drží pracovní týden od pondělí do pátku (kromě států Kelantan a Terengganu, které mají dny volna v pátek a sobotu). První jednání zpravidla začínají až v 9:30, odpoledne pak nejčastěji ve 14:00. V pátek je třeba počítat s volnějším odpolednem po hlavní polední modlitbě. Číňané a Indové jsou v timingu schůzek mnohem flexibilnější, běžné je pracovní nasazení do pozdních hodin, schůzka v 17 hod není výjimkou. Dochvilnost je obecně dodržována, nicméně zpoždění s ohledem na dopravní situaci ve větších městech je tolerováno a změny v programu z rozumných důvodů bývají přijaty víceméně chápavě.

Na některé aspekty společenské etikety se v Malajsii klade velký důraz. Mezi ně patří představování a výměna vizitek. Důležitým lidem je vhodné vizitku podávat oběma rukama, v každém případě je nutno podat a přijmout vizitku z rukou do rukou. V případě velkých delegací se v úvodu může výměna vizitek odehrát jen mezi služebně nejstaršími, ostatní si mohou vyměnit vizitky po skončení jednání. Při podání ruky je třeba rozlišovat, zda jde o muslima či nikoli. Je pravidlem, že malajská část obyvatel je většinově muslimská. Obecně tedy platí, že obchodní partner/muž by se měl vyvarovat podání ruky ženě muslimce, ta ji v takovém případě musí odmítnout. Žena ženě podat ruku může a je to běžné. Obchodní partner/žena zase naopak by měla zůstat zdrženlivá k podání ruky muži muslimovi. V případě, že to ale žena udělá, muž muslim podání ruky někdy chápavě opětuje, někdy nikoli a přiloží si pouze ruku na srdce. Muž muži podá ruku velmi rád. Lehkým ukloněním hlavy se ale nikdy nic nezkazí. U Číňanů a Indů platí námi uplatňovaná pravidla.

Malajsijští partneři překvapí velkou profesionalitou a s časem se na obchodních jednáních pracuje efektivně. Malajsijští partneři bývají dobře připraveni a kladou mnoho otázek. Jednání se tak po lehkém konverzačním úvodu, který je nutností, velmi rychle dostávají do větších detailů v konstruktivní a strukturované debatě. První kola vedená po celou dobu v obecnější rovině jsou spíše výjimkou. Na rozdíl od okolních států ASEANu se ještě v průběhu jednání často dozvíte, co si doopravdy myslí.

Je ale podstatné rozlišovat, koho máte na druhé straně: obecně platí, že malajsijští Číňané jsou mnohem přátelštější a otevřenější než v samotné Číně. Při jednání jsou usměvaví, ale řeč těla je spíše plochá. Na druhou stranu Indové jsou velmi výřeční, jejich mimika a gesta jsou intenzivní. Lze také pozorovat určité rozdíly v jednání s obyvateli malajsijských států na Z pobřeží a na V pobřeží poloostrovní části Malajsie. Východní státy Kelantan a Terengganu jsou velmi ortodoxní a platí tam více méně pravidla pro obchodní jednání v arabských státech. Zbytek států na poloostrově je mnohem etnicky rozmanitější a platí tam tedy spíše zmíněné etnické než teritoriální rozdíly. Ještě jiná je pak situace na Borneu ve státech Sarawak a Sabah. Tam je etnická diverzita patrna ještě více a obecně panuje názor, že obchodní partneři v této části Malajsie jsou uctivější, přátelštější a více si váží vašeho zájmu.

Není vhodné, resp. obvyklé, nabízet při obchodních jednáních alkohol. Je třeba si dát pozor, zda není přítomen zástupce muslimských Malajců. V běžném životě jsou oproti ostatním muslimským státům k alkoholu u stolu velmi tolerantní, u toho jednacího je to spíše nevhodné. Co se týče dress code, je Malajsie – a opět je to dáno její etnickou a náboženskou rozmanitostí – překvapivě velmi tolerantní. Ač v tropické zemi, všudypřítomné klimatizace nutí ke klasickému společenskému oblečení, na které jsme zvyklí v našich zeměpisných šířkách s tím, že pokud si během jednání odložíte, není to považováno za společenský prohřešek. Striktní zahalování u žen není vyžadováno.

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli. V Malajsii není zvykem zvát obchodní partnery přímo do svého obydlí, nicméně hlavně indická, ale i čínská část obyvatelstva je proslulá svou nadměrnou pohostinností, a to i v případě, kdy partnery ještě příliš nepoznali, mimo domov.

4.4. Komunikace

Malajsie je bývalou britskou kolonií a úroveň angličtiny je stále většinově velmi vysoká, a to jak v psaném, tak mluveném projevu. Všichni ve firmách (až na nejnižší pozice, kde je úroveň AJ slabší) mluví plynule anglicky a angličtina je také oficiálním společným jazykem, kterým se komunikuje na úrovni státní správy i mezi administrativou a soukromým sektorem. Je také hlavním jednacím jazykem v obchodním styku obecně. Čínská i indická populace hovoří angličtinou jako svým druhým mateřským jazykem. Malajská většina obyvatel v rodině tímto jazykem nekomunikuje, nicméně v pracovním prostředí ho všichni ovládají bez větších problémů, tlumočník není třeba.

Čínští partneři velmi ocení komunikaci v čínštině (používána je zejména mandarínština, kantonština a hokkien). Také v případě Malajců není ku škodě naučit se alespoň základní fráze v malajském jazyce (bahasa melayu). Indická komunita se mezi sebou dorozumívá vesměs tamilsky. Všechna tři hlavní etnika jsou velmi přátelská a spojuje je hrdost na místní kuchyni. Je to tedy zaručený ice breaker kdykoli a s kýmkoli. Komunikační faux pas jsou odpustitelná, pokud proti vám ale sedí malajský muslim, je přeci jen vhodnější vyhnout se konverzaci o vepřovém a alkoholu a vyvarovat se také např. dvojsmyslných žertů a žertování na náboženská témata. Nejsou také obvyklé projevy důvěrného chování (poplácávání po zádech, objímání, líbání apod.).

Pro Malajsii je také obvyklou praxí sledovat vzájemnou komunikaci a podnikat kroky k jejímu případnému obnovení. Po uplynutí obvyklé doby pro odpověď e-mailem může být účinné připomenout komunikaci telefonicky. Vysokou efektivitu v tomto ohledu také vykazují mobilní komunikační aplikace (nejčastěji Whatsapp, pro čínskou komunitu také WeChat).

4.5. Doporučení

Průnik na malajsijský trh vyžaduje notnou dávku trpělivosti a ochotu přizpůsobit se místní mentalitě v průběhu navazování nových obchodních kontaktů i při samotných jednáních. Základem úspěchu je osobní jednání a častá přítomnost v teritoriu. Rozhodně doporučujeme angažovat místního zástupce nebo založit reprezentační kancelář či pobočku v teritoriu. Neznalost poměrů na místním trhu také nahrává podvodům, avšak zde se téměř výhradně jedná o nedostatečně prověřené kontakty z mezinárodních obchodních portálů, přičemž tyto kontakty v konečném důsledku nemusí z Malajsie vůbec pocházet. Doporučuje se zvýšená obezřetnost při zajišťování dodržení podmínek dohod.

Další důležitou zásadou je nepodceňovat malajsijské partnery! Často proti vám může stát vlivný a movitý obchodník s několikasetletou rodinnou tradicí či absolvent nejprestižnějších světových univerzit. Vždy je nutné zjistit o partnerovi jeho etnický původ a respektovat dle toho specifické kulturní a náboženské zvyklosti. Zároveň je důležité připravit se na velkou efektivitu, která ale přichází v pozdějším stádiu, než je pro nás obvyklé. Je ale třeba neztrácet nervy a nesnažit se jim vnucovat svůj timing, tvrdým, příliš sebejistým vystupováním nezmůžete tolik jako klidným a zdvořilým přístupem. Je vždy dobré být do detailu připravený již od první schůzky a být v argumentaci konkrétní. Navázat s partnerem příjemnou konverzaci je základ, Malajsijci jsou velmi usměvaví a přátelští a je třeba jim umět oplácet stejnou měrou.

4.6. Státní svátky

Malajsie má velké množství státních svátků na národní úrovni, jelikož respektuje všechny hlavní svátky všech hlavních náboženství. Vedle toho jsou pak ještě vyhlašovány svátky na úrovni jednotlivých států federace, tyto jsou často pohyblivé, a je třeba proto před cestou do teritoria pečlivě ověřovat, zda se vás některý z nich nedotkne.

Veškeré obyvatelstvo drží oficiální státní svátky muslimské – Ramadán (se svátky Hari Raya Aidilfitri a Hari Raya Haji), Awal Muharram, narození proroka Muhammada,  čínské/buddhistické Čínský nový rok, Wesak Day, hinduistické Thaipusam, Deepavali/Diwali i křesťanské Vánoce. Dále pak také Nový rok, Den práce, Oficiální královy narozeniny (Agong´s Birthday), Den nezávislosti (Merdeka Day) či Malaysia Day. Na Borneu se slaví také Velikonoce.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Vzhledem ke kulturním odlišnostem a geografické vzdálenosti mezi Malajsií a ČR je proniknutí na místní trh vysoce obtížné bez místního zástupce nebo založení vlastní pobočky/reprezentační kanceláře. Tři hlavní etnika zastoupená v Malajsii (Malajci, Číňané a Indové) tvoří do určité míry specifické skupiny spotřebitelů, které se navzájem liší a v případě určitého druhu zboží mohou představovat tři odlišné tržní segmenty, které se vyznačují různými preferencemi, ale například i různou výší příjmů.

Pokud chce exportér uspět například s nabídkou určitého druhu luxusního zboží, neměl by se dobrovolně diskvalifikovat tím, že uzavře smlouvu o výhradním zastupování se společností, která nemá dobrou obchodní vazbu na majetnou čínskou komunitu. V každém případě by zástupce měl mít sídlo v Malajsii, protože forma nerezidentních zástupců (např. ze Singapuru či Thajska) nebývá efektivní. Místní obchodní komunita i obyvatelstvo naopak příznivě reaguje na přítomnost autorizovaného servisu pro zboží či jakékoli další zviditelnění vlastní přítomnosti. Přítomnost zastoupení dodává na kredibilitě.

Ve stále vyšší míře je významným faktorem získání certifikace „halal“. Ze zákona se povinnost této certifikace vztahuje pouze na některé potravinářské výrobky (maso, mléčné výrobky apod.), avšak často místní distributoři požadují předložení halal certifikace i na výrobky, kde to není povinné, a to čistě z důvodu potenciálně vyšších tržeb (muslimové tvoří 65 %-70 % obyvatelstva, které je systematicky vybízeno ke spotřebitelské obezřetnosti, a právě upřednostňování halal certifikovaných výrobků). V posledních letech existují i tendence uplatňování halal certifikace na celé dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Získání halal certifikace u malajsijského úřadu JAKIM  (Department of Islamic Development Malaysia) je poměrně obtížné. Mezi hlavní podmínky patří, aby výrobní podnik byl zcela vyhrazen halal produkci. Alternativou k náročnému a nákladnému procesu certifikace úřadem JAKIM je získání certifikátu od některé z evropských autorit figurujících na seznamu uznaných certifikací úřadem JAKIM.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Průnik na malajsijský trh vyžaduje notnou dávku trpělivosti a ochotu přizpůsobit se místní mentalitě v průběhu navazování nových obchodních kontaktů i při samotných jednáních. Doporučujeme angažovat místního zástupce nebo založit reprezentační kancelář či pobočku v teritoriu.

Pro zahraniční společnosti existují dvě možnosti fungování v Malajsii, a to: 1/ založení místní společnosti a 2/ založení reprezentační kanceláře. Companies Act z roku 2016 značně zjednodušil proces zakládání společností, zejména co se týče administrativní zátěže. Valnou většinu kroků lze provést dálkově prostřednictvím portálu MycoID. Tento portál umožňuje také provádět dálkové platby za poplatky k jednotlivým úkonům. Registraci uživatele do portálu je stále nutné verifikovat osobně u nejbližší přepážky SSM (malajsijský obchodní rejstřík), tudíž pro uživatele v zahraničí nejde o zcela pohodlnou možnost. V praxi je nadále řada firem zakládána osobně. Praktické kroky k založení společnosti je možné nalézt v manuálu MycoID.

V Malajsii lze založit společnost soukromou nebo veřejnou. Společnost může být založena jako akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo společnost s ručením neomezeným. Společnost s ručením omezeným je možné založit pouze jako veřejnou. V případě soukromé společnosti postačí při registraci doložit jednoho malajsijského jednatele a jednoho společníka. V případě veřejné společnosti je nutné doložit malajsijské jednatele alespoň dva.

Pro zcela nejjednodušší založení společnosti s ručením omezením je nutné doložit pouze jednu osobu jednatele s trvalým pobytem v Malajsii, není v řadě případů nutné při založení společnosti dokládat společenskou smlouvu. Je však nutné doložit souhlas jednatele/jednatelů se jmenováním do funkce. Po založení společnosti je taktéž nutné jmenovat tajemníka společnosti (company secretary). Tuto povinnost je možné ošetřit smlouvou se specializovanou společností. Zapsání společnosti je do značné míry závislé na její formě a návazně tedy na množství doprovodné dokumentace. V případě jediného vlastníka společnosti s ručením omezením se jedná o proces, který je při osobním podání vyřízen „na počkání“ a v případě dálkového podání v řádu dnů (ověření dokumentů zaslaných online prostřednictvím portálu MycoID).

Reprezentační kanceláří se rozumí kancelář zahraniční společnosti v oblasti služeb či zpracovatelského průmyslu, která pro centrálu vyvíjí určité, avšak nekomerční funkce, a centrálu reprezentuje. Žádost o registraci reprezentační kanceláře je nutné podat malajsijské agentuře na podporu investic MIDA.

5.3. Marketing a komunikace

Požadavky na propagaci, marketing a reklamu jsou podobné jako ve všech ekonomicky vyspělých zemích světa. Je možné využít místní tisk (v anglickém, malajském, čínském nebo tamilském jazyce), televizní a rozhlasové vysílání, internet, direct mailing apod.

Oblast reklamy a propagace je samoregulována Radou pro reklamní standardy (ASA), která se skládá z asociace zadavatelů reklamy, Asociace akreditovaných reklamních agentur, Asociace vydavatelů novin, Asociace venkovní reklamy a Asociace mediálních specialistů. Tato asociace se řídí kodexem, který zdůrazňuje principy rovné soutěže, multietnické složení Malajsie a poctivou povahu reklamy. V praxi však do reklamy zasahují také předpisy regulující média, kde je zvláštní pozornost věnována obsahu, který by mohl vzbudit pohoršení z náboženských důvodů. Zveřejňované texty a fotografie nebo filmové záběry musejí být tedy do značné míry v souladu s muslimskou morálkou. V Malajsii lze využít služeb malých grafických a audiovizuálních studií, která nabízejí základní služby za relativně nízké ceny, nebo velkých reklamních agentur, která fungují stejně dobře jako agentury ve vyspělých zemích, ovšem jejich ceny jsou vyšší.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

S rozvojem aktivit obchodních se do oblasti Indo-Pacifiku přesouvá také těžiště otázky duševního vlastnictví. Jen během roku 2020 se více než dvě třetiny žádostí o ochranu intelektuálního vlastnictví podalo právě na tomto kontinentu a s příchodem pandemie koronaviru tyto aktivity i dále vzrostly. I Malajsie v tomto ohledu udělala pokrok a podnikatelské prostředí dostálo v poslední době změny, které usnadní českým exportérům vstup na tento trh bez rizik, které znaly v minulosti či z jiných asijských zemí. Dle Globálního inovačního indexu 2021 vydaného Světovou organizací duševního vlastnictví je Malajsie 3. v pořadí ze všech zemí s vyšším středními příjmy (celosvětově na 35. místě).

Malajsie je v rámci zemí ASEAN pro české exportéry významným obchodním partnerem, kde zajímá 2. místo po reexportně zaměřeném Singapuru. Ambice liberalizovat zahraniční obchod dokazují signály o obnovené ochotě jednat o Dohodě volného obchodu Malajsie a EU, ale také ratifikace největší FTA na světě – indopacifické RCEP.

Ochrana duševního vlastnictví při internacionalizaci obchodu je tak stále více skloňované téma, a to nejen v souvislosti s malými a středními podniky, které by měly tomuto tématu věnovat obzvlášť zvýšenou pozornost. Hlavní obavy podniků se týkají aspektů porušování práv duševního vlastnictví a nedostatečné vymáhání a stíhání porušení různých druhů autorských práv.

Malajsie je členem Světové organizace duševního vlastnictví, signatářem Dohody TRIPS, Bernské úmluvy, Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví či nejnověji Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek. V roce 2019 rovněž vstoupil v platnost Zákon o obchodních značkách, který měl za cíl sladění legislativy s mezinárodními standardy. V prosinci 2021 pak prošlo do dalšího čtení několik dalších zákonů na ochranu patentů, ochranných známek či zeměpisných označení. Jedná se tedy o změnu v přístupu v jihovýchodní Asii, kterou by měli začít vnímat i čeští exportéři? Jednoznačně ano.

Ochranné známky

Dokument k registraci ochranné známky, formulář (CR-1 či CR-2), může podat pouze občan Malajsie či cizinec s povolením k trvalému pobytu, nehledě na to, zdali je vlastníkem či autorem ochranné známky. Ochrana trvá 50 let od úmrtí autora a v základní verzi stojí RM155 (cca 35 €). V Malajsii povinná registrace vyžadována není, nicméně zejména u malých a středních podniků může být výhodou. V takovém případě se pak jedná o dobrovolnou registraci, která se podává u Korporace duševního vlastnictví Malajsie (Intellectual Property Corporation of Malaysia – MyIPO).

Patenty a inovace  

Jednou z novinek, která zásadně usnadní ochranu práv evropských, tedy i českých podnikatelů, je program Patent Prosecution Highway (PPH), což je úřední program, který poskytuje prostředek k výraznému urychlení patentové přihlášky, a to za předpokladu, že prvotní šetření bylo již provedeno a shledáno přijatelným v jiné kanceláři (Office of Earlier Examination – OEE), tedy např. na Evropském patentovém úřadě.

Zjednodušením pro české exportéry je i zřízení ASEAN Patent Examination Co-operation (ASPEC), což je regionální patentový program sdílející práce 9 z 10 států ASEAN. V případě ochrany v jiném státě ASEANu se tak celý proces v Malajsii zkrátí a zjednoduší.

Zatímco patenty jsou českým exportérům obecně známé, pod pojmem užitkové inovace (utility innovations) se v Malajsii rozumí  vynálezy „nepodstatného“ významu, které na rozdíl od patentů nevyžadují testování postup invence. Proto mohou být registrovány v rychlejším režimu, nežli běžné patenty.

Patentová ochrana trvá 20 let a ta užitkových inovací let 10. V průběhu do 6 měsíců od podání žádosti je možné změnit formu z inovace na patent. V předstihu lze provádět i rešerše patentů či lze registr úřadu požádat o zrychlení procesu, a to z několika taxativních důvodů vymezených zákonem (národní zájem atp.). Velké usnadnění je i možnost elektronické přihlášky (RM 1390 – cca 300 €), s čímž souvisí, že ji může podat i cizí státní příslušník.

Průmyslové vzory a designy  

Registrace průmyslového vzoru se podává fyzicky či online u Korporace duševního vlastnictví Malajsie (Intellectual Property Corporation of Malaysia – MyIPO) za cenu RM 500 (cca 110 €). Proces trvá cca 8 měsíců a chrání autora po dobu 5 let, které lze následně až 4krát prodlužovat po 5 letech (maximálně tedy 25 let). Podmínkou pro možnost registrace je, aby byl průmyslový vzor nový, originální. I v tomto případě pomůže předchozí rešerše.

Obchodní značky  

Asi největší užitek pro české exportéry je spojen s ochranou obchodních značek. V tomto ohledu Malajsie dosáhla citelného pokroku, když na sklonku roku 2019 vstoupil v platnost Zákon o obchodních značkách, který zharmonizoval místní legislativu se současnými mezinárodními standardy.  Systém registrace ochranných známek v Malajsii se řídí modelem „prvního použití“, což znamená, že předchozí použití obchodní značky zakládá právo na její ochranu. Ačkoli tedy přístup k Madridskému protokolu znamená, že lze chránit svou značku i během její registrace v České republice, registrace ochranné známky v Malajsii se obecně doporučuje pro svou jednodušší vymahatelnost. Osvědčení o registraci vydané od MyIPO se totiž v případném sporu používá jako prvotní důkaz ochranné známky.

Registrační proces trvá cca 12 měsíců lze jej podat jak fyzicky, tak online u MyIPO prostřednictvím místního agenta, v případě, že firma či její zástupce nesídlí v Malajsii. Poplatek začíná na RM 950 (cca 200 €) a chrání značku po dobu 10 let. Kromě obligátní rešerše na MyIPO je možné eventuální identické či podobné značky zdarma hledat na webu IPR platformy států ASEAN či v Databázi ochranných známek Světové organizace duševního vlastnictví.

Více informací o této oblasti je zpracováno na webových stránkách Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur.



5.5. Trh veřejných zakázek

Malajsijská vláda, její orgány a veřejné agentury mají oprávnění k přímému nákupu zboží a služeb do výše 50 000 RM. V případě prací (např. stavba, rekonstrukce, oprava), mohou zakázku nad 20 000 přímo zadat registrovanému kontraktorovi. Nad tuto částku a do výše 500.000 RM již tyto entity mají za povinnost požádat o alespoň pět nabídek od firem/kontraktorů registrovaných u vlády a vládních agentur. Povinnost vyhlásit tendr nastává u zakázek s vyšší hodnotou než 500.000 RM.   Dohledem nad zadáváním veřejných zakázek jsou pověřena jednotlivá ministerstva, která ke specifikacím ustanoví technickou komisi. Nabídky jsou posuzovány hodnotícími komisemi, resp. dvěma samostatnými komisemi (technickou a finanční), jsou zpracovány a předány výboru příslušného resortu k rozhodnutí (Ministries/Departments Board). Pokud by však veřejná obchodní soutěž přesáhla částku 50 mil. RM (cca 12 mil. USD), jsou nabídky s vypracovaným doporučením předány Ministerstvu financí ke konečnému rozhodnutí.

Domácí i zahraniční uchazeči se musejí zaregistrovat u Ministerstva financí. V případě dodávek pro velké státní společnosti (např. elektrárenská společnost Tenaga Nasional, nebo ropná společnost Petroliam Nasional – Petronas) je třeba být registrován navíc přímo u nich. V případě stavebnictví je vyžadována registrace u Construction Industry Develompent Board – CIDB. Ve specifických případech, kdy místním subjektům chybí expertiza a kapacity, veřejná obchodní soutěž je otevřena účasti společným podnikům místní firmy se zahraničním dodavatelem, za účelem podpory transferu technologií. Mezinárodní tendry jsou vypisovány jen v situacích, kdy nelze daný výrobek/službu získat na místním trhu a kdy výše uvedené společné podniky nejsou možné.   Podíl zahraničních firem na dodávkách může být v některých případech limitován určitou procentuální hranicí (např. 30 % hodnoty kontraktu). Některé tendry jsou vyhrazeny jen pro firmy vlastněné etnickými Malajci a nemají k nim přístup ani zahraniční společnosti, ani malajsijské firmy vlastněné místními Číňany či Indy. Přestože jsou některé tendry alespoň částečně přístupné i účastníkům ze zahraničí, jedná se vesměs o účastníky již v Malajsii řádně registrované a zpravidla ve společném podniku s místním subjektem. Nezřídka mají totiž případní účastníci veřejné obchodní soutěže velmi krátký čas na to, aby se dostavili na místo dodávky (montáže) a na základě tendrové dokumentace včas vypracovali a předložili soutěžní nabídku.   Informace o vypsaných tendrech lze získat na internetových vládních stránkách, na portálu eperolehan, na webových stránkách jednotlivých ministerstev, nebo na stránkách státních firem.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Nabídky zboží se v Malajsii standardně předkládají v anglickém jazyce, a to zpravidla na bázi CIF. Platební styk probíhá ve volně směnitelných měnách (USD, EUR). Není však výjimkou dodací parita FOB, kdy dovozce využije služeb malajsijských dopravců a pojišťoven. Na začátku při navazování obchodní spolupráce se používají dokumentární platby, zejména neodvolatelný a potvrzený dokumentární akreditiv (L/C). Později lze u ověřených a prokazatelně solventních dovozců akceptovat i méně bezpečné platební nástroje, jako je například dokumentární inkaso (D/P). Neznalost poměrů na místním trhu nahrává podvodům, avšak zde se téměř výhradně jedná o nedostatečně prověřené kontakty z mezinárodních obchodních portálů, přičemž tyto kontakty v konečném důsledku nemusí z Malajsie vůbec pocházet.

Platební morálka v zemi je standardní. Nelze však vyloučit, že se exportér při realizaci inkasa dostane do konfrontace s asijskými kulturními specifiky. Při realizaci dodávek strojů a zařízení je obvyklé vyžadovat akontaci. Při dovozech do ČR se doporučuje poskytovat zálohy na platby jen po konzultaci s bankou. Malajsie dosud patří k zemím s nízkým úvěrovým rizikem a s vysokým ratingovým ohodnocením, nicméně všeobecně se doporučuje volit dobré zajištění pohledávek a plateb vhodnými platebními nástroji.   V případě problému lze, tak jako ve většině vyspělých zemí světa, obchodní spory řešit prostřednictvím soudů nebo arbitráží. Před uzavíráním obchodních smluv je dobré vymezit příslušnost soudů v případě sporů, pokud je to možné a neodporuje to povaze smluvního vztahu, z něhož by příslušnost právního systému vyplývala jinak.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Platná bezvízová dohoda umožňuje občanům ČR bezvízový pobyt na území Malajsie po dobu nepřesahující 3 měsíce (tj. 90 dnů). Při vstupu na území Malajsie je místními imigračními úřady požadována platnost pasu minimálně 6 měsíců nad dobu povoleného pobytu. V Malajsii není zavedena přihlašovací povinnost. Z hlediska pobytu a cestování představuje Malajsie v regionu jihovýchodní Asie vyspělou a v zásadě bezpečnou zemi. Cestovatelům doporučujeme dodržovat základní bezpečnostní pravidla a také dbát na dodržování základních hygienických pravidel: pít pouze balenou pitnou vodu, ovoce a zeleninu před jídlem omýt tekoucí vodou a zejména si často mýt ruce .

Malajsie je vyspělou zemí s fungující infrastrukturou, pronájem aut, rezervace hotelů a další služby lze provést bez problému, preferován je bezhotovostní styk, základní hotovost v místní měně (malajsijský ringgit) doporučujeme vybrat prostřednictvím platební karty jakékoli české nebo zahraniční banky či využít některé z četných směnáren.

Celní prohlídka je zpravidla důkladná, ale korektní. Je přísně zakázáno přechovávat, dovážet a vyvážet jakékoliv drogy a jiné omamné prostředky. Porušení těchto předpisů má za následek velmi tvrdé postihy, včetně trestu smrti. Dále malajsijské zákony přísně zakazují dovážet a vyvážet následující druhy zboží: pornografické materiály a časopisy s touto tematikou; předměty se židovskou symbolikou; výrobky pocházející z Izraele; předměty s reprodukcí koránu; střelné a sečné zbraně; zboží podobající se injekčním stříkačkám; mořské korály; želví vejce atd. Dovoz a vývoz místní i cizí měny (včetně cestovních šeků) je možný bez omezení. V případě, že se jedná o částku, která přesahuje ekvivalent 10 000,- USD, je nutné toto deklarovat v celním formuláři č. 22.

Zdravotní péče je v Malajsii na dobré úrovni, především pokud jde o soukromá zdravotnická zařízení. Všechny poplatky je třeba hradit ihned po ošetření či zákroku. Velvyslanectví doporučuje všem cestovatelům do Malajsie sjednat si standardní zdravotní cestovní pojištění. Dobré zkušenosti jsou např. s nemocnicemi Gleneagles, Prince Court nebo Pantai Hospital v Kuala Lumpur. Při dlouhodobějších pobytech se doporučuje očkování proti žloutence (hepatitidě) typu A i B, břišnímu tyfu a japonské encefalitidě. Pro pobyt v tropických deštných pralesech se doporučuje, po předchozí konzultaci s odborným lékařem, vybavení antimalariky. Pro krátkodobé pobyty se prakticky doporučuje pouze platné očkování/přeočkování proti tetanu a používání repelentů (také vzhledem k riziku horečky dengue).

Koronavirová pandemie zasáhla Malajsii srovnatelně jako Českou republiku s tím rozdílem, že Malajsie má cca 3x více obyvatel. Zásadním rozdílem je větší obezřetnost a systém protiepidemiologické ochrany, který je v Malajsii implementován v mnohem větším měřítku a důkladněji. I po pominutí restrikcí a zákazů ze strany státu tak přetrvává mnoho omezení, které jsou vyžadovány buď jednotlivými subjekty (např. doklad o statutu v aplikaci MySejahtera vyžadovaném nákupními centry) anebo přijímány populací z vlastní iniciativy (dobrovolné nošení roušek na veřejnosti). I při pozitivním vývoji lze v tomto ohledu proto očekávat specifiké podmínky, zejména ve srovnání s evropskými cestovními standardy.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Při získávání pracovního povolení se na občany naší země vztahují obdobné podmínky jako na ostatní zahraniční pracovníky. Hlavním kontaktním místem pro vydání povolení zahraničního pracovníka je Expatriates Services Division (ESD), spadající pod Immigration Department Malaysia. Žádosti se podávají online na adrese esd.imi.gov.my. Za pracovníka podává žádost malajsijská firma. Žádající firma musí splnit následující požadavky: musí splňovat podmínku minimálního splaceného kapitálu, doložit doporučení instituce monitorující danou pracovní činnost, registrovat pracovní činnosti u monitorující instituce a v neposlední řadě se také zaregistrovat u ESD.

Žádost o povolení zaměstnání pracovníka musí zahrnovat: pasové foto, kompletní kopii cestovního dokladu, průvodní dopis firmy, kde popisuje svoji činnost na hlavičkovém papíru firmy, životopis pracovníka + kopie dokladů o vzdělání, kopii pracovní smlouvy (s razítkem Malaysia Inland Revenue Board), výpis z registru firem (SSM), doporučující dopis z monitorující instituce, kam činnost patří. V případě obnovení pracovního povolení jsou též požadovány vybrané daňové dokumenty, výplatní lístky a další doklady dle vyžádání ESD. Minimální mzda v případě kvalifikovaných pracovních míst pro zahraniční pracovníky je vázána na 2 základní typy pobytových titulů (Employment Pass) – v případě povolení zaměstnání EP kategorie I (nejvyšší kvalifikace), je požadavek na získání tohoto povolení mzda v minimální výši 10.000 MYR (cca 55.000 Kč), v případě EP kategorie II musí být zaručena mzda cizinci v rozmezí 5.000-9.999 MYR (cca 27.500-55.000 Kč). Od 1. května 2022 byla po dvou letech na úrovni 1 200 MYR (cca 6600 Kč) stanovena minimální vyplácená mzda občanům Malajsie jako 1 500 MYR (8 250 Kč).

Na rozdíl od občanů a osob s trvalým pobytem v Malajsii, zahraniční pracovníci nepodléhají povinnosti platit sociální pojištění (SOCSO), a tedy nemohou z něj ani benefitovat. Na druhou stranu, zaměstnavatelé musí hradit za zahraniční pracovníky povinné zdravotní pojištění (SKHPPA), ze kterého je v případě potřeby hrazeno léčení ve státních nemocnicích. Zahraniční pracovníci mohou i dobrovolně přispívat do důchodového fondu (EPF), ze kterého lze za zákonem určených podmínek čerpat kromě penze i finance na léčení či pořízení nemovitosti.

5.9. Veletrhy a akce

Po dvouleté odmlce způsobené pandemií koronaviru, se Malajsie otevírá i podpoře mezinárodního obchodu prostřednictvím pořádání veletrhů. Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur pravidelně informuje o konkrétních akcích na svých webových stránkách v sekci Obchod a ekonomika. Mezi ty nejvýznamnější v nadcházejícím období patří veletrh zelených technologií IGEM (říjen 2022), regionálně významný veletrh námořní a letecké obranné techniky LIMA 2023 (1. čtvrtletí 2023), veletrh stavebnictví Future Build South East Asia, který navazuje na Eco Build (říjen 2022) či veletrh polovodičů Semicon South East Asia (červen 2022).

Strojírenský veletrh MetalTech se uskuteční v květnu 2022 a velká konference a veletrh v sektoru kybernetické bezpečnosti a obrany CYDES  se uskuteční v červnu 2022. Vzhledem k často se měnícím podmínkám však Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur doporučuje věnovat ve zvýšené míře pozornost epidemiologickým podmínkám, aktuálním opatřením, a s organizátory veletrhů si před vznikem závazků vyjasnit storno podmínky. Aktuální seznam veletrhů a akcí s podrobnostmi a kontakty je k nalezení na webových stránkách vládní agentury MATRADE či webových stránkách Eventseye.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Malajsii:

  • Adresa: Embassy of the Czech Republic 42/B The Intermark Vista Tower 348 Jalan Tun Razak 50400 Kuala Lumpur, Malaysia
  • Tísňová linka pro české občany v nouzi: +60-1-2292 7790 Tel.: +60-3-2166-2900 Fax: +60-3-2166 5700
  • E-mail: kualalumpur@embassy.mzv.cz, consular_kualalumpur@embassy.mzv.cz, commerce_kualalumpur@mzv.cz
  • Internetové stránky: www.mzv.cz/kualalumpur 
  • Facebookové stránky – https://www.facebook.com/czech.embassy.kuala.lumpur
  • Twitterový účet – https://twitter.com/CZEmbassyKL
  • Pracovní doba: pondělí – pátek 8:30 až 17:00 hod.
  • Mapka úřadu je k dispozici na webové stránce ZÚ: https://www.mzv.cz/kualalumpur/cz/nas_urad/index.html

Pro dopravu z letiště KLIA i po hlavním městě Kuala Lumpur lze využít služeb taxi nebo Grab (obdoba Uber), husté sítě několika typů městských vlaků (MRT, Monorail), metra (LRT) či autobusové dopravy. Všechny dopravní prostředky jsou klimatizované. Pro cestu z letiště na velvyslanectví lze využít taxi či vlaku KLIA Express na hlavní nádraží „KL Sentral“ a poté pokračovat taxi, alternativně metrem (LRT) linky Kelana Jaya do zastávky Ampang Park.


Honorární konzulát v Kota Kinabalu:

  • Honorární konzul Vincent Tan
  • Adresa: Honorary Consulate of the Czech Republic in Kota Kinabalu 2nd Floor, Lot 9, Fortuna Commercial Center, Lrg. Seroja 2 88200, Kota Kinabalu Sabah, Malaysia
  • Tel.: +60-88-233731 Fax: +60-88-237769
  • e-mail: KotaKinabalu@honorary.mzv.cz
  • Pracovní doba: pondělí a středa 9 – 11:30 hod


Zastoupení CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism ani Českých center se v teritoriu nenachází.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • záchranka: 999
  • nemocnice Gleneagles: +603-4141 3017/3018/ +603-4141 3131 (Kuala Lumpur)
  • policie: 999
  • požárníci: 994
  • informace o telefonních číslech: 103

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

  • Úřad předsedy vlády – http://www.pmo.gov.my
  • Portál státní správy Malajsie -http://www.malaysia.gov.my
  • Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu Malajsie – http://www.miti.gov.my
  • Ministerstvo zahraničních věcí Malajsie – http://www.kln.gov.my
  • Ministerstvo vnitra Malajsie – http://www.moha.gov.my/index.php/en/
  • Ministerstvo obrany – http://www.mod.gov.my/en/
  • Ministerstvo financí – https://www.mof.gov.my/
  • Ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů – http://www.ketsa.gov.my/
  • Ministerstvo životního prostředí a vody – https://www.doe.gov.my
  • Ministerstvo dopravy – www.mot.gov.my/en
  • Ministerstvo zdravotnictví – https://www.moh.gov.my/
  • Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace – www.mosti.gov.my/web/en/
  • Ministerstvo pro bydlení a místní správu  – www.kpkt.gov.my
  • Ministerstvo zemědělství a agrární výroby – http://www.mafi.gov.my/
  • Ministerstvo turismu, umění a kultury – http://www.motac.gov.my/en/
  • Ministerstvo vysokého školství – https://www.mohe.gov.my/
  • Ministerstvo školství – https://www.moe.gov.my/en/home
  • Ministerstvo mládeže a sportu – http://www.kbs.gov.my/en
  • Delegace EU v Malajsii – https://eeas.europa.eu/delegations/malaysia_en
  • EUROCHAM MALAYSIA – EU-malajsijská obchodní a průmyslová komora – www.eurocham.my
  • MATRADE – Malajsijská agentura na podporu zahraničního obchodu – www.matrade.gov.my/en/
  • MIDA – Malajsijská agentura na podporu investic – www.mida.gov.my
  • SMITA – Malajsijská asociace MSP – https://www.smitaglobal.org/
  • MIGHT – Malajsijská agentura pro pokročilé technologie – https://www.might.org.my/
  • MTDC – Malajsijská agentura na podporu a rozvoj technologií – www.mtdc.com.my
  • MDEC – Malajsijská agentura pro rozvoj digitální ekonomiky – www.mdec.com.my
  • FMM – Federace malajsijských výrobců – www.fmm.org.my
  • InvestKL – agentura na podporu investic v Kuala Lumpur – www.investkl.gov.my
  • Invest Selangor – agentura na podporu investic ve státě Selangor – www.investselangor.my
  • InvestPerak Malaysia – agentura na podporu investic ve státě Perak – www.investperak.gov.my
  • Invest Penang – agentura na podporu investic ve státě Penang – https://investpenang.gov.my/
  • InvestJohor – agentura na podporu investic ve státě Johor – https://investjohor.gov.my/
  • MICCI – Malajsijská mezinárodní obchodní komora – www.micci.com
  • ICC – Mezinárodní obchodní komora v Malajsii – https://iccmalaysia.org.my/
  • Malajsijská centrální banka – www.bnm.gov.my
  • Malajsijská tisková agentura – www.bernama.com/en/
  • Deník New Straits Times – www.nst.com.my
  • Deník The Star – http://thestar.com.my
  • Adresář firem – https://www.yellowpages.my/
  • Obchodní rejstřík – http://www.ssm.com.my




• Teritorium: Asie | Malajsie | Zahraničí