Manažerská smlouva - Vztahy statutárních orgánů a obchodní společnosti

30. 7. 2009 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Pokračování dokumentu "Manažerská smlouva", který přináší základní informace k problematice smluv o výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti.

zpět na Obsah dokumentu

Právnické osoby jednají osobně prostřednictvím svých statutárních orgánů; příslušné zákony stanoví, kdo je statutárním orgánem jednotlivých typů právnických osob. Obchodní společnosti patří mezi nejvýznamnější právnické osoby v našem právním řádu a jsou téměř komplexně upraveny v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Obchodní zákoník proto u jednotlivých typů společností stanoví, kdo je jejich statutárním orgánem.

Je třeba si uvědomit, že statutární orgán či členové statutárního orgánu nejsou totožní s právnickou osobou, za níž jednají. Právní řád musí upravit vzájemné vztahy statutárních orgánů či jeho členů a právnické osoby.

Statutární orgán (např. jednatel u společnosti s ručením omezeným) či člen statutárního orgánu (např. člen představenstva akciové společnosti) samozřejmě „pracují“ pro společnost. Jejich činnost však není závislou prací dle zákoníku práce; o pracovní poměr se v tomto případě vůbec nejedná. Právní vztah statutárních orgánů a obchodních společností se řídí obchodním zákoníkem, konkrétně ustanoveními o mandátní smlouvě, není-li stanoveno či domluveno jinak.

Základní znaky vzájemného vztahu

Obchodní zákoník v ust. § 66 odst. 2 výslovně stanoví, že závazek k výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu je závazkem osobní povahy. To znamená, že daná fyzická osoba je povinna vykonávat svou funkci (např. funkci jednatele) osobně, výkonem této funkce nelze pověřit třetí osobu. Z uvedeného však nevyplývá, že statutární orgán je povinen činit veškeré úkony související s výkonem jeho funkce osobně – samozřejmě je možné pro jednotlivé úkony udělit zmocnění třetí osobě. Výlučně osobní povahy je však závazek vykonávat řídící funkci v dané obchodní společnosti.

Na výkon funkce statutárního orgánu se přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě za podmínky, že osoba vykonávající funkci statutárního orgánu nemá se společností uzavřenu smlouvu o výkonu funkce, která by obsahovala odlišná ustanovení. Je-li platně sjednána smlouva o výkonu funkce, má tato smlouva přednost před ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena v písemné formě a musí být schválena valnou hromadou společnosti (u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti), nebo písemně schválena všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně (u veřejné obchodní společnosti a u komanditní společnosti), jinak je neplatná.

zpět na Obsah dokumentu

Důležitá ustanovení o mandátní smlouvě

Mandátní smlouvu upravuje obchodní zákoník v § 566 až 576. Obchodní zákoník v ust. § 66 odst. 2 stanoví, že se ustanovení o mandátní smlouvě použijí „přiměřeně“. V následujících řádcích se budeme věnovat popisu ustanovení o mandátní smlouvě a rozboru těch ustanovení, která lze použít na vztahy mezi obchodní společností a jejím statutárním orgánem či členem jejího statutárního orgánu.

Z právní úpravy mandátní smlouvy jsou pro vztah mezi osobou vykonávající funkci statutárního orgánu společnosti a společností důležité zejména následující znaky. Pojednání o každém z níže uvedených znaků se dělí do dvou částí; první část vždy popisuje ustanovení mandátní smlouvy a druhá část si klade za cíl osvětlit, do jaké míry a případně s jakými modifikacemi jsou tato ustanovení použitelná na vztah obchodních společností a jejich statutárních orgánů či členů jejich statutárních orgánů.

Úplatnost

Mandatář dle mandátní smlouvy zařizuje pro mandanta na jeho účet určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů nebo jiné činnosti. Mandant se za toto plnění zavazuje poskytnout mandatáři úplatu. Mandátní smlouva je tedy obecně smlouvou úplatnou. Pokud výše úplaty není v mandátní smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za obdobnou činnost. Pokud není v mandátní smlouvě sjednáno jinak, vznikne mandatáři nárok na úplatu řádným vykonáním dané činnosti bez ohledu na to, zda tato činnost přinesla očekávaný výsledek či nikoliv.

Obdobně pro vztah mezi společností a jejím statutárním orgánem je třeba vycházet z toho, že výkon funkce statutárního orgánu probíhá za sjednanou odměnu. Obchodní zákoník v ust. § 66 odst. 3 stanoví, že společnost může poskytnout svému statutárnímu orgánu pouze takové plnění, na jehož poskytnutí existuje právo z právního předpisu, z interního předpisu společnosti či ze smlouvy o výkonu funkce. Jakékoliv další plnění nad rámec uvedeného lze statutárnímu orgánu či členům statutárního orgánu poskytnout jen se souhlasem valné hromady společnosti.

Bez ohledu na vše, co bylo shora uvedeno, ztrácí osoba vykonávající funkci statutárního orgánu nárok na jakoukoliv odměnu ze strany společnosti tehdy, pokud výkonem své funkce zřejmě přispěla k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, nebo pokud dojde k zaviněnému porušení právních povinností v souvislosti s výkonem funkce. Cílem tohoto ustanovení je ochrana společnosti před nekompetentností osob vykonávajících funkci jejích statutárních orgánů.

Náležitá pečlivost

Obchodní zákoník stanoví, že mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti mandanta s odbornou péčí. Toto pravidlo se na vztah obchodních společností a osob vykonávajících funkci jejich statutárního orgánu použije v plném rozsahu.

Závaznost pokynů mandanta

Mandatář je povinen svou činnost uskutečňovat v souladu s pokyny mandanta a v souladu s jeho zájmy, které zná, nebo znát musí. Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit jen tehdy, když je to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet souhlas mandanta. Mandant má možnost apriorně zakázat mandatáři veškerá odchýlení se od jeho pokynů.

Statutárním orgánům náleží tzv. obchodní vedení společnosti. Jde o každodenní zajišťování chodu společnosti, vyhledávání nových obchodních příležitostí apod. Nejvyšší orgán společnosti (společníci či valná hromada) mohou toto oprávnění omezit, takové omezení však zavazuje pouze statutární orgán a vůči třetím osobám je neúčinné. Za porušení pokynů nejvyššího orgánu společnosti tak statutárnímu orgánu hrozí zejména odvolání z funkce; jeho právní jednání, jež jménem společnosti učinil, však zůstávají v platnosti.

Osobní výkon funkce

Podle ustanovení o mandátní smlouvě je mandatář povinen zařídit danou záležitost osobně jen tehdy, jestliže je to smlouvou výslovně stanoveno. Není-li tedy dohodnuto jinak, může se mandatář při zařízení dané záležitosti dát zastoupit třetí osobou.

Na rozdíl od mandátní smlouvy je závazek k výkonu funkce statutárního orgánu závazkem osobní povahy, což výslovně stanoví ust. § 66 odst. 2 obchodního zákoníku. Již výše bylo uvedeno, že toto ustanovení nebrání statutárnímu orgánu dát se při jednotlivých činnostech zastoupit třetí osobou; nepřípustné je dát se zastoupit v celém rozsahu výkonu funkce.

zpět na Obsah dokumentu

Jednání za jiného

Mandátní smlouva upravuje případ jednání za jiného, jde tedy o zastoupení. Je-li to třeba, je mandant povinen vystavit mandatáři potřebnou plnou moc písemně.

V případě výkonu funkce statutárního orgánu či funkce člena statutárního orgánu nejde o jednání za jiného, nejedná se o případ zastoupení. Obchodní společnost jedná osobně prostřednictvím svého statutárního orgánu. Statutární orgán navenek projevuje bezprostřední vůli obchodní společnosti a nepotřebuje k tomu od společnosti plnou moc.

Úhrada nákladů

Dle ustanovení o mandátní smlouvě má mandatář právo na náhradu nutných nebo účelně vynaložených nákladů, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.

Otázka, které náklady jsou zahrnuty v úplatě za výkon funkce statutárního orgánu, či člena statutárního orgánu, bude většinou řešena ve smlouvě o výkonu funkce. Podrobnou úpravu této otázky ve smlouvě o výkonu funkce lze jen doporučit za účelem předcházení vzniku případných sporů.

Pokud by tato otázka ve smlouvě o výkonu funkce řešena nebyla, je třeba ustanovení o mandátní smlouvě přiměřeně použít. Za účelně vynaložené náklady, které je třeba proplatit je tak třeba považovat například náklady na cestu a ubytování, pokud má statutární orgán obchodní jednání mimo místo svého bydliště. Za účelně vynaložený náklad, z jehož povahy vyplývá, že je zahrnut již v úplatě, a proto se neproplácí, lze považovat například náklady na pořízení reprezentativního oblečení osoby vykonávající funkci statutárního orgánu.

Odpovědnost za škodu

Podle ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě odpovídá mandatář mandantovi za škodu na věcech, které od něj převzal k zařízení jeho záležitosti a na věcech, které při zařizování této záležitosti převzal od třetích osob. Jedná se o objektivní odpovědnost – tzn., že není třeba zkoumat zavinění mandatáře ve vztahu ke vzniklé škodě. Mandatář má však možnost se této odpovědnosti za škodu zprostit tehdy, jestliže ani při vynaložení odborné péče nemohl tuto škodu odvrátit; nemožnost odvrácení škody musí prokazovat mandatář.

Podle ust. § 757 obchodního zákoníku platí, že pro odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností stanovených obchodním zákoníkem platí obdobně ustanovení o náhradě škody dle ust. § 373 a násl. obchodního zákoníku. Odpovědnost za škodu je v obchodním zákoníku konstruována jako odpovědnost objektivní s možností liberace. Ke vzniku odpovědnosti tedy není třeba zavinění, kdo škodu způsobil, má možnost se odpovědnosti zprostit tehdy, pokud prokáže, že porušení jeho povinností bylo způsobeno některou z okolností vylučujících odpovědnost. Okolností vylučující odpovědnost je taková překážka, která nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala.

Z toho, co bylo výše uvedeno, vyplývá, že statutární orgán nebo člen statutárního orgánu obchodní společnosti odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobil porušením svých právních povinností. Zavinění (úmyslné nebo nedbalostní) není třeba zkoumat. Pokud se takový statutární orgán nebo člen statutárního orgánu bude chtít odpovědnosti zprostit, musí prokázat, že porušení právní povinnosti bylo způsobeno okolností vylučující odpovědnost.

Základní povinností statutárních orgánů všech obchodních společností je vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Pro společníky veřejné obchodní společnosti je tato povinnost stanovena v ust. § 79a obchodního zákoníku. Na komplementáře komanditní společnosti tato povinnost dopadá prostřednictvím ust. § 93 odst. 4 obchodního zákoníku.

Pro akciovou společnost obsahuje zvláštní úpravu povinností členů statutárního orgánu ust. § 194 odst. 5 obchodního zákoníku, dle kterého jsou členové představenstva povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Pokud by vznikl spor o to, zda člen představenstva svou funkci vykonával s péčí řádného hospodáře, je tento člen představenstva povinen prokázat, že tomu tak skutečně bylo. Stejná pravidla se vztahují i na jednatele společnosti s ručením omezeným prostřednictvím ust. § 135 odst. 2 obchodního zákoníku.

Pokud jde o odpovědnost statutárního orgánu na věcech, které převzal od společnosti či od třetích osob v rámci výkonu své funkce statutárního orgánu, použije se přiměřeně výše popsané ustanovení o mandátní smlouvě.

zpět na Obsah dokumentu

Zánik vzájemného závazku

Podle ustanovení o mandátní smlouvě může mandant mandátní smlouvu kdykoliv vypovědět, a to v celém rozsahu nebo i částečně. Pokud není ve výpovědi stanoveno jinak, nabývá účinnosti dnem, kdy se o ní mandatář dozvěděl nebo dozvědět mohl. Okamžikem účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na níž se výpověď vztahuje. Mandatář je však povinen upozornit mandanta na všechna opatření, jež jsou potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi v důsledku nedokončení činnosti mandatáře.

Mandatář může mandátní smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla výpověď doručena mandantovi. Ve výpovědi může být rovněž určeno pozdější datum účinnosti výpovědi. Ke dni účinnosti výpovědi smlouvy je mandatář povinen upozornit mandanta, jaká opatření je třeba provést k odvrácení škody, která by přerušením činnosti mohla mandantovi hrozit.

Shora uvedená ustanovení nejsou v praxi aplikovatelná na vzájemný vztah obchodních společností a jejích statutárních orgánů, neboť obchodní zákoník obsahuje zvláštní úpravu zániku právního vztahu mezi obchodní společností a osobou vykonávající funkci jejího statutárního orgánu ať už z vůle společnosti, nebo z vůle osoby vykonávající funkci statutárního orgánu. Tato zvláštní ustanovení jsou popsána na následujících řádcích.

Veřejná obchodní společnost

Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci; společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci. Pokud je společenskou smlouvou určeno, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci, mohou tito společníci z funkce statutárního orgánu odstoupit.

Odstoupení se doručuje společnosti a ostatním společníkům a je účinné uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy bylo doručeno společnosti. Pokud by nastala situace, kdy takto odstoupí společník, který byl jediným statutárním orgánem společnosti, jsou ode dne účinnosti odstoupení statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zde je možné spatřovat určitou nedokonalost legislativní úpravy. Protože statutárním orgánem se v takovém případě stávají všichni ostatní společníci, a protože tito společníci mají též právo odstoupit z funkce statutárního orgánu s tím, že po odstoupení posledního z nich se stanou statutárními orgány opět všichni ostatní společníci, mohlo by teoreticky dojít k zacyklení odstupování z funkce statutárního orgánu. Takové případy však v praxi budou velmi řídké.

Pokud by se společnost (resp. ostatní společníci) rozhodli, že společník, který byl určen společenskou smlouvou, již nemá vykonávat funkci statutárního orgánu, musí postupovat cestou změny společenské smlouvy. Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

V případě nespokojenosti s určitým společníkem se může společnost u soudu domáhat vyloučení společníka, pokud s podáním takového návrhu souhlasí společníci, kteří mají alespoň poloviční podíl ve společnosti.

Komanditní společnost

Statutárním orgánem komanditní společnosti jsou komplementáři. Pokud není společenskou smlouvou určeno něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Podle ust. § 93 odst. 4 obchodního zákoníku se na komanditní společnost použijí přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Z toho vyplývá, že společenskou smlouvou může být určeno, že statutárním orgánem společnosti jsou jen někteří komplementáři; obdobně se použije rovněž shora popsaný postup pro odstoupení takového komplementáře z funkce statutárního orgánu či postup jeho možného odvolání z této funkce prostřednictvím změny společenské smlouvy.

Je třeba zdůraznit, že tím, že komplementář odstoupil z funkce statutárního orgánu společnosti, však není dotčeno jeho postavení coby komplementáře.

Společnost s ručením omezeným

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Jednatelé jsou do svých funkcí jmenováni valnou hromadou společnosti, která je může z funkce jednatele též odvolat.

Odstoupení jednatele z funkce je řešeno v ust. § 66 odst. 1 obchodního zákoníku. Jednatel může ze své funkce odstoupit, toto odstoupení musí být oznámeno valné hromadě společnosti. Výkon funkce jednatele v takovém případě skončí dnem, kdy toto oznámení projednala valná hromada společnosti nebo kdy jej měla projednat.

Akciová společnost

Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo, které je nejméně tříčlenné. Toto omezené neplatí pro akciovou společnost s jediným akcionářem.

Valná hromada akciové společnosti je oprávněna volit členy představenstva a rovněž je i z jejich funkcí odvolávat.

Člen představenstva může ze své funkce odstoupit na základě ust. § 66 odst. 1 obchodního zákoníku, toto odstoupení musí být oznámeno valné hromadě společnosti. Členství v představenstvu v takovém případě končí dnem, kdy toto odstoupení projednala valná hromada společnosti nebo dnem, kdy jej projednat měla.

Odpovědnost za porušení závazku třetí osoby

Podle ust. § 573 obchodního zákoníku mandatář neodpovídá za porušení závazku osoby, s níž při zařizování předmětné záležitosti uzavřel smlouvu. To neplatí, pokud se mandatář ve smlouvě zaručil za splnění závazků převzatých jinými osobami v souvislosti se zařizováním dané záležitosti.

Obdobně platí, že statutární orgán vůči společnosti neodpovídá za splnění závazků třetích osob vůči společnosti. Statutární orgán může samozřejmě převzít ručení za splnění takových závazků, ale takový postup bude v praxi vzácný.

zpět na Obsah dokumentu

Vzor smlouvy o výkonu funkce

Závěrem uvádíme vzor smlouvy o výkonu funkce člena představenstva akciové společnosti. Podmínky uvedené v této smlouvě jsou pouze ilustrativní a konkrétní znění jednotlivých ustanovení závisí na dohodě smluvních stran. Smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně a musí být schválena valnou hromadou společnosti.

Vzor smlouvy je také k dispozici ke stažení ve formátu MS Word:

Smlouva o výkonu funkce člena představenstva

uzavřená ve smyslu ustanovení § 66 zák. č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku

Smluvní strany:

Obchodní firma
se sídlem

jednající
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném ______ soudem v ________, oddíl ____, vložka ____
(dále jen „společnost“) na straně jedné

a

jméno
bytem
r. č.
(dále jen „člen představenstva“) na straně druhé

I. Předmět smlouvy

  1. Na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne ________ vykonává člen představenstva funkci člena představenstva společnosti.
  2. Touto smlouvou se upravují některé otázky výkonu funkce člena představenstva ve prospěch společnosti.


II. Povinnosti člena představenstva

  1. Člen představenstva se na základě této smlouvy zavazuje, že bude jako člen představenstva společnosti za společnost jednat s třetími osobami a bude společnost svými právními úkony zavazovat v rozsahu jednání a podepisování za společnost zapsaného v obchodním rejstříku.
  2. Člen představenstva si je vědom toho, že jakékoliv omezení v oprávnění člena představenstva vyplývající ze stanov společnosti nebo z dalších vnitřních předpisů společnosti je vůči třetím osobám neúčinné. V případě, že člen představenstva vnitřní omezení poruší, je si vědom toho, že v případě vzniku škody odpovídá vůči společnosti celým svým majetkem bez omezení na principu objektivní odpovědnosti za škodu podle obchodního zákoníku.
  3. Povinností člena představenstva je vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře, tedy tak, aby společnost neutrpěla jakoukoliv majetkovou či nemajetkovou újmu.
  4. Povinností člena představenstva je společně s ostatními členy představenstva společnosti zabezpečit řádné vedení evidence a účetnictví, které předepisují právní předpisy. Dále je jeho povinností společně s členy představenstva společnosti informovat akcionáře na valné hromadě o záležitostech společnosti, jakož i dozorčí radu, kdykoliv o to tato požádá.
  5. Člen představenstva je povinen řídit se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou společnosti, a to za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy, stanovami společnosti a vnitřními předpisy společnosti. Odpovídá společnosti za škodu ve smyslu ust. § 194 odst. 5 obch. zák. V případě, že bude takto vůči společnosti za škodu odpovídat, ručí ze zákona za závazky společnosti za podmínky, že věřitelé společnosti nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodů, že společnost zastavila platby. Člen představenstva si je vědom zákazu konkurence ve smyslu ust. § 196 obch. zákoníku.
  6. Obchodní vedení společnosti vykonává člen představenstva spolu s dalšími členy představenstva.

III. Povinnosti společnosti

  1. Společnost se zavazuje na základě této smlouvy poskytovat členovi představenstva takovou součinnost, aby mohl svoji funkci vykonávat v souladu s právními předpisy, stanovami a vnitřními předpisy společnosti.
  2. Společnost se zavazuje, že poskytne členovi představenstva veškeré informace a podklady pro řádný výkon jeho funkce.

IV. Odměna za výkon funkce člena představenstva

  1. Členu představenstva náleží za výkon funkce vykonávané podle této smlouvy odměna ve výši _______,- Kč ročně, kterou stanovila valná hromada. Odměna je vyplácena ve 12 měsíčních splátkách, přičemž každá splátka je splatná vždy do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který je splátka vyplácena.
  2. V případě, že člen představenstva ukončí svou funkci, přísluší mu alikvotní díl odměny.
  3. Členovi představenstva náleží tyto další požitky:
    • _______
    • _______
    • _______

V. Konkurenční doložka

  1. Člen představenstva se zavazuje, že po dobu ____ měsíců od ukončení výkonu funkce člena představenstva společnosti se zdrží jakéhokoliv jednání konkurenční povahy k předmětu činnosti společnosti. Člen představenstva je tak zejména povinen nevykonávat funkci statutárního orgánu či člena statutárního orgánu či jiného orgánu osoby, jejíž předmět podnikání je shodný či podobný s předmětem podnikání společnosti, nepodnikat coby fyzická osoba s předmětem podnikání shodným či podobným s předmětem podnikání společnosti, neprovádět zprostředkování obchodů v oboru podnikání společnosti pro třetí osoby, neúčastnit se podnikání třetích osob jako společník, pokud by předmět podnikání těchto třetích osob byl shodný či podobný jako předmět podnikání společnosti.
  2. Za důsledné dodržení konkurenční doložky dle předchozího odstavce náleží členu představenstva peněžitá kompenzace ve výši __ % z odměny dle článku IV. této smlouvy. Tato finanční kompenzace je splatná stejně jako odměna za výkon funkce.
  3. V případě porušení konkurenční doložky dle odst. 1 je člen představenstva povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu _______,- Kč; jeho nárok na finanční kompenzaci dle předchozího odstavce tím zaniká.
  4. Po dobu výkonu funkce člena představenstva je společnost oprávněna ujednání o konkurenční doložce vypovědět i bez udání důvodu s tím, že účinky výpovědi nastávají doručením členu představenstva.

VI. Trvání smlouvy a závěrečná ustanovení

  1. Tato smlouva se uzavírá na dobu trvání funkce člena představenstva jako člena představenstva společnosti.
  2. V případě, že valná hromada jmenuje člena představenstva na další funkční období, zůstává tato smlouva v platnosti a účinnosti i po dobu trvání funkce člena představenstva jako člena představenstva společnosti v tomto dalším funkčním období.
  3. Tuto smlouvu může člen představenstva vypovědět písemnou výpovědí. Výpovědní lhůta činí 1 měsíc a začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po tom, co byla o výpovědi informována společnost.
  4. Společnost může tuto smlouvu vypovědět pouze s předchozím souhlasem valné hromady, a to nejdříve ke dni ukončení funkce člena představenstva. Výpovědní lhůta činí 1 měsíc a začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po tom, co byla výpověď doručena členu představenstva.
  5. Veškeré změny nebo doplňky k této smlouvě mohou být prováděny jen písemnou formou.
  6. V případě zásahu vyšší moci je člen představenstva zproštěn svých závazků z této smlouvy a není v prodlení s plněním jakéhokoli ze závazků uložených mu touto smlouvou.
  7. Nevynutitelnost nebo neplatnost kteréhokoli ustanovení této smlouvy neovlivní vynutitelnost nebo platnost ostatních ustanovení této smlouvy. V případě, že jakékoli ustanovení této smlouvy by mělo z jakéhokoli důvodu pozbýt platnosti, uzavřou smluvní strany dodatek k této smlouvě, který provede záměr obsažený v takové části smlouvy, jež pozbyla platnosti.
  8. Právní otázky neupravené touto smlouvou se řídí ustanoveními obchodního zákoníku a předpisů souvisejících, zejména ustanoveními o smlouvě mandátní.

V ___________ dne _________

Člen představenstva ________________ Společnost _________________

Související zákony

zpět na Obsah dokumentu

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek