English version
Přechodné ustanovení zákoníku práce
Je-li přijímán nový zákon, je třeba vždy vyřešit, jakým způsobem dojde k adaptaci dosavadních právních vztahů na novou právní úpravu. Tuto záležitost řeší takzvaná přechodná ustanovení zákona, která bývají umístěna na jeho konci. Zákoník práce obsahuje přechodné ustanovení v § 364, kde se stanoví obecné pravidlo, že podle nového zákona se řídí (není-li stanoveno jinak) i pracovněprávní vztahy vzniklé ještě za účinnosti starého zákoníku práce.
Pracovní poměry založené volbou nebo jmenováním podle starého zákoníku práce se nadále považují za pracovní poměry založené pracovní smlouvou; to neplatí v případě pracovního poměru:
- vedoucího organizační složky státu,
- vedoucího úředníka a vedoucího úřadu,
- vedoucího organizační jednotky organizační složky státu,
- ředitele státního podniku,
- vedoucího organizační jednotky státního podniku,
- vedoucího státního fondu, jestliže je v jeho čele individuální orgán,
- vedoucího příspěvkové organizace,
- vedoucího organizační jednotky příspěvkové organizace,
- ředitele školské právnické osoby a
- kdy je jmenování upraveno zvláštním právním předpisem.
Práva a povinnosti vedoucích pracovníků
Jmenováním může být založen zcela nový pracovní poměr. Rovněž však jmenováním může dojít pouze ke změně původního pracovního poměru již existujícího na základě pracovní smlouvy. Jmenování zaměstnance na vedoucí pracovní místo se dle ust. § 40 odst. 1 zákoníku práce považuje za změnu pracovního poměru.
Povinnosti vedoucích zaměstnanců jsou vymezeny v ust. § 302 zákoníku práce (a současně pro vedoucí zaměstnance platí obecné povinnosti jako pro všechny běžné zaměstnance, které jsou upraveny v ust. § 301 zákoníku práce). Podle ust. § 302 zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci povinni:
- řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky,
- co nejlépe organizovat práci,
- vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
- zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona,
- vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců,
- zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů,
- zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.
Některá další specifika pozice vedoucího pracovníka:
Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zajišťovat péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jež je uložena zaměstnavateli (ust. § 101 odst. 2 zákoníku práce). V té souvislosti přijímají oznámení o nedostatcích a závadách na pracovišti a o pracovních úrazech. Zaměstnavatelem písemně určení vedoucí zaměstnanci jsou kupříkladu oprávněni podrobit jim podřízené zaměstnance zjištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Podle ust. § 114 zákoníku práce lze u vedoucích pracovníků sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, v takovém případě vedoucímu zaměstnanci nepřísluší mzda za práci přesčas, příplatek za práci přesčas ani náhradní volno (ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce). Pokud vedoucí zaměstnanec pobírá za svou práci plat podle ust. § 122 a násl. zákoníku práce, má nárok na příplatek za vedení podle ust. § 124 zákoníku práce.
Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat ten, kdo jej na jeho pracovní místo ustanovil. Statutárním orgánem, který svou funkci vykonává v pracovním poměru, je např. ředitel státního podniku; v žádném případě to neplatí o statutárních orgánech obchodních společností.
Podle ust. § 179 odst. 2 zákoníku práce platí, že vedoucím organizačních složek státu a jejich zástupcům a statutárním orgánům a jejich zástupcům je možné určit zahraniční stravné až do výše přesahující o 15 % základní sazbu zahraničního stravného uvedenou v odstavci 1, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
