Maroko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rabatu (Maroko)

Marocký trh by mohl nabízet pro české firmy příležitosti zejména v oblasti energetiky (zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie s důrazem na fotovoltaiku a malé vodní elektrárny), dovozu zemědělských strojů, čističek odpadních vod, zařízení na likvidaci komunálního odpadu či dodávek zboží a spolupráce při výstavbě turistických komplexů. Maroko také obecně ve světě poptává chemické produkty, plasty, papír a kaučuk, rovněž i léčiva a farmaceutické výrobky. České zboží je vhodné spojovat jednak s vysokou evropskou kvalitou, jednak s konkurenčně nižšími cenami vůči zboží z Francie či Německa.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Zdravotnická technika, zemědělské stroje, obilná zrna, výrobky z obilí získané bobtnáním či pražením, zavařeniny, kaše a ovocné pasty, semena, potravinové přípravky, mražená zelenina, ovocné šťávy, vinný mošt, cukrovinky, pivo ze sladu, otruby, etylalkohol, pekařské zboží, destiláty a likéry, rýžový papír, přípravky používané k výživě hospodářských zvířat, esence a další nápojové koncentráty.

Sektorové příležitosti pro český export

Důlní, těžební a ropný průmysl

Marocká strana projevila explicitní zájem o zapojení českých společností do zpracovávání expertíz v oblasti dobývání nerostů a geologického průzkumu mj. díky renomé československých geologů působících v Maroku během 60. a 70. l. 20. st. Království má zájem o nové dobývací technologie, které představují součást nové národní těžební strategie s výhledem do roku 2025; jedním z cílů je ztrojnásobit obrat těžebního sektoru (nepočítaje fosfátový průmysl) na 15 mld. MAD (tj. 34,5 mld. CZK), zvýšit investice do geologického průzkumu na 4 mld. MAD (tj. 9,2 mld. CZK) a zdvojnásobit počet pracovních míst v sektoru na 30 000.

Příležitost pro české těžařské firmy v Maroku představují drahé kovy (niob, uran, molybden, zlato), kovy (olovo, měď a zinek, nikl, železo), průmyslové minerály (kaolin, síra, diatonit, křemen, magnezit), dále geotermální zdroje energie (region severovýchodního Maroka, lokalita Tarfaya-Assa-Zag), uhlovodíky či ropa. Jen v roce 2013 bylo na marockém území zahájeno celkem 44 projektů (z toho 16 ve spolupráci se zahraničními partnery).

Energetický průmysl

Maroko disponuje značným potenciálem obnovitelných zdrojů. Království v současnosti představuje největšího dovozce energií v rámci regionu MENA a projekty zaměřené na obnovitelné zdroje mají napomoci marocké soběstačnosti do výše 42% pokrytí všech energetických nákladů, a to do konce roku 2025. V roce 2009 byla přijata Národní energetická strategie – horizont 2030, mj. s tímto cílem: do roku 2020 by mělo 42% energie pocházet z obnovitelných zdrojů, a to rovným dílem ze solárních, větrných a vodních. Zmíněný vládní program na podporu sektoru obnovitelných zdrojů energie také počítá s výstavbou 5 solárních elektráren o výkonu 2 000 MW (do roku 2020). První vlajkovou loď představuje termosolární elektrárna v lokalitě Ouarzazate (500 MW), jejíž první část (s ambicí největšího solárního komplexu na světě) o kapacitě 160 MW byla spuštěna v únoru 2016. Rovněž pokračuje budování 300 MW větrného parku Tarfaya, který by se měl stát největší větrnou elektrárnou na africkém kontinentu.

Mezi potenciální příležitosti v tomto sektoru lze mj. zařadit softwarovou výbavu pro solární elektrárny. Značný potenciál mj. skýtá marocký region l´Oriental u hranic s Alžírskem – např. Technopole Oujda, projekt koncipovaný jako tzv. Smart City. Aktuální příležitosti jsou spojeny s novým nalezištěm zemního plynu v marocké lokalitě Sebou (50 km severně od Rabatu), která dokáže dle dosavadních propočtů marocké strany pokrýt těžbu 140 000 m3 zemního plynudenně; naleziště se nachází v hloubce 1263 metrů. Hlavní zplynovací stanice Guebbas (vybudovaná v červnu 2014) je vzdálena 3,2 km. Současné marocké plány počítají s dalším geologickým průzkumem, budováním elektrických systémů, infrastruktury včetně výstavby nové zplynovací stanice na zkapalněný plyn v lokalitě Jorf Lasfar poblíž města El Jadida (na jih od Casablanky) v horizontu příštích pěti let – samotná výstavba by neměla trvat déle než 36 měsíců, se zprovozněním se počítá během roku 2021. Marocká spotřeba zemního plynu má do konce roku 2025 dosáhnout 5 miliard m3. Marocké plány těžby zemního plynu si vyžádají investice ve výši 4,6 miliardy USD a země spoléhá na zapojení domácích i zahraničních společností. Další potenciální příležitost v tomto sektoru představuje plánovaná rozsáhlá rekonstrukce tepelné elektrárny v marockém Sáfí ležícím 250 km jihozápadně od Casablanky včetně kompletní nové technologie.

Letecká doprava

Kromě podpory investic se dynamicky rozvíjí integrovaná průmyslová zóna v Nouaceur u Casablanky - tzv. Midparc Casablanca Free Zone, kde byl v roce 2013 otevřen také oborový vzdělávací institut. K již přítomným skupinám EADS, Thales, Boeing a Safran v roce 2012 přibyla nová továrna kanadské firmy Bombardier či francouzské Ratier Figeac. Celkem zde nyní působí více než 100 společností zaměřených na kabeláž, výrobu součástek a údržbu a sektor v současnosti zaměstnává 8 000 lidí. Vývoz tohoto odvětví trvale stoupá – v roce 2013 dosahoval kolem 6 % na marockém exportu (více než 55 % tohoto vývozu tvoří elektrické systémy a kabeláž). V září 2015 byla marockým resortem dopravy ohlášena nová národní strategie cílená na rozvoj sektoru soukromého letectví, konkrétně se jedná o menší letadla pro podnikatele, přičemž království plánuje ovládnutí tohoto segmentu letecké dopravy na úrovni celého afrického kontinentu; Maročané aktuálně poptávají partnery ze zahraničí. Sektor zaznamenává během posledních let pravidelný meziroční nárůst ve výši 15-20% (vyjma růstu během roku 2013, kdy dosáhl „pouhých“ 13,8%). Celkově zmíněné průmyslové odvětví každoročně „zajišťuje“ příjem ve výši 800 milionů EUR do státní kasy, což představuje 5% podíl na veškerém marockém exportu. Maroko navíc této sektorové prioritě nově přizpůsobuje i vlastní odborné školství včetně plánovaného zařazení oboru „aeronautika“ mezi priority národního vzdělávacího programu. Maročané provádějí v rámci leteckého průmyslu zejména montážní práce, dále tzv. EWIS (tj. elektrické a kabelážní systémy), MRO (tj. údržba, oprava, veškerý servis) či zpracovávají projektové dokumentace. Ve vztahu k ohlášené národní strategii pro toto průmyslové odvětví se počítá do roku 2020 s vytvořením 23 000 nových pracovních míst a navýšením exportu o 16 mld MAD (1MAD činí v přepočtu 2,5 CZK). V roce 2014 Maročané vyvezli leteckou techniku a její komponenty za 9,5 mld MAD; ambicí je během příštích pěti let navýšení o 5 mld MAD.

Potenciál pro české firmy představuje odvětví aeronautiky spojené mj. s výstavbou nových průmyslových hal pro výrobu leteckých součástek.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Marocké království přijalo v únoru 2015 nový zákon umožňující vstup zahraničního kapitálu do státních u soukromých zdravotnických zařízení na marocké půdě. Nově je zahraničním podnikatelským subjektům povoleno zainvestovat výstavbu, rekonstrukci či vybavení zdravotnických zařízení, která budou moci po smluvně určenou dobu spravovat.

Příležitost pro české firmy představuje zejména marrákešský projekt tzv. „Healthcare City“, residenční a zdravotnický komplex otevřený v prosinci 2015. Areál o celkové rozloze cca 21 000 m2 leží v blízkosti marrákešského mezinárodního letiště a finančního centra města; emirátští investoři (Tasweek Real Estate) poptávají dodavatele zdravotnické techniky a vybavení z celého světa v rámci tzv. „smart healthcare tourism projects“, hledají i případné zájemce pro další společné investice, technologické poradenství, nové léčebné metody či zdravotnickou expertízu jako celek. Na poli marocké státní zdravotnické sféry v současnosti představuje možnost případného uplatnění budování nového kardiologického a hematologického centra v marrákešské státní nemocnici, která má být špičkovým pracovištěm přesahujícím svým významem území severoafrického království. Druhou aktuální příležitostí v rámci marocké státní sféry může být vybavení nového křídla rabatské univerzitní nemocnice Ibn Síná. Třetí klíčovou oblastí je potenciální spolupráce s českou stranou v oblasti balneologie, lázeňství a zdravotnické turistiky (Maročané do českých lázní, české know-how poskytnuté marocké straně). Obecně marocké zdravotnictví usiluje o zlepšení technického a biomedicínského vybavení, posílení technické platformy, pořízení dostatečného množství základních léků a vakcín; zlepšení transportu těhotných žen s komplikacemi z domova do zdravotnického zařízení; budování nových zařízení a center včetně tzv. mobilních jednotek, screeningového vybavení společně s výcvikem obsluhy těchto zařízení, monitorování jevu šířících se onemocnění v podobě diabetes, hypertenze, rakoviny prsu napříč marockou společností; dále zavedení elektronické zdravotní evidence, zprovoznění provinčního/regionálního centra a centrální datové kartotéky se zdravotními údaji všech pacientů či funkční správa společného datového centra.

 Zemědělský a potravinářský průmysl

 České firmy se již pravidelně aktivně účastní největšího marockého zemědělského a potravinářského veletrhu SIAM v Meknesu (vždy na přelomu dubna a května) – např. česká zemědělská technika, potravinářské výrobky, cereálie. Příležitost představuje šlechtitelství ovocných stromků; právě marocké ovocnářství zaznamenává během několika uplynulých let nebývalý rozkvět - pozornost je věnována zejména šlechtění nových odrůd ovocných stromů. Království se v této oblasti orientuje především na Spojené arabské emiráty, Súdán, Švédsko a Jižní Afriku; sonduje zahraniční zkušenosti a adaptibilitu zemědělských plodin na místní, marocké klimatické podmínky. Marocká asociace pro sadařství FEDAM pouze za rok 2014zaznamenala nárůst o 150% zejména na poli šlechtění nových odrůd ovocných stromků. V zemi byla v témže roce obhospodařována zemědělská plocha o rozloze 265 473 ha; letos je to o 27% více, tj. 336 746 ha. Království navíc do budoucna počítá s dalšími investičními programy ve výši 12,5 miliardy marockých dirhamů (cca 1,2 miliard eur). Celkové výnosy z exportu ovoce za rok 2014 dosáhly 944 866 tun. Maročané pěstují především jabloně (42%), meruňky (13%) a mandloně (10%); dále granátovníky, kdoule, hrušně, fíkovníky, třešně a ořechovníky. Nejvýnosnějším odvětvími bylo mezi lety 2009 -14 pěstování oliv na ploše 35 000 ha, kaktusů na 20 800 ha a citrusových plodů na 5 600 ha. Všechny marocké ambice týkající se zemědělství, aktuálně především ovocnářství, vycházejí z programu nazvaného „Zelené Maroko“, který královský palác zahájil v roce 2008. Jedním z nejnovějších plánů je investiční záměr „Ciratt 2017“ v regionu Meknes, kde by měly během příštích dvou let vyrůst tzv. pěstitelské zahrádky a šlechtící koutky. Za druhý mediálně nejviditelnější marocký zemědělský cíl lze označit „Marrákeš – Tensift – Al Haouz“ se 71 sub-projekty v celkové výši 5 miliard MAD, přičemž prioritní sektory v rámci tamějšího regionu představují včelařství, mlékárenský průmysl a červené maso. Poslední prioritní oblastí, rovněž v rámci programu „Maroc Vert“ (Zelené Maroko), jsou zdroje pitné vody. Příležitostí je rovněž odpadové hospodářství zejména v marockých velkoměstech Casablanca a Marrákeš;Casablanka chystá v rámci nového investičního programu pro roky 2015 – 2020 celkem 10 projektů ve výši 3,2 mld EUR. Většina zmíněné finanční dotace se promítne do dopravní infrastruktury ve městě a zároveň se zaměří na zlepšení životních podmínek v chudinských a okrajových čtvrtích. S tím souvisí plánovaná výstavba nových čističek odpadních vod, modernizace likvidace odpadu a záměr jeho využití pro další výrobu elektrické energie. Marocké snahy na poli odpadového hospodářství podporuje Světová banka, která pro království v únoru 2015 vyčlenila 130 milionů USD (tj. 1,2 miliardy MAD), mj. také na vytvoření 50 000 až 70 000 nových pracovních míst do konce roku 2022 v tomto odvětví. Investiční program Světové banky zároveň podpoří třídění odpadu v průmyslových zónách a zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance. Myšlenka mj. koresponduje s tzv. „Národním marockým programem pro příští dekádu“, který odhaduje, že z nové politiky v oblasti odpadového hospodářství bude profitovat až 15 milionů obyvatel království.

Dopravní průmysl

Příležitostí pro české firmy může být výstavba nového technického zázemí a vozovny dalších dvou zamýšlených tramvajových linek v Casablance, záměr výstavby byl schválen tamější městskou radou koncem března 2015. Areál by měl zabírat plochu 6,3 ha a casablanská radnice nyní řeší otázku pozemků, na nichž by se mělo stavět; současná vozovna casablanských tramvajových linek je zázemím pro 49 vozových souprav a její kapacita s ohledem na plány rozšíření městské hromadné dopravy není dostačující. Casablanca počítá s brzkým rozšířením městské hromadné dopravy o novou tramvajovou linku L3 a L5. Město zároveň plánuje rozšíření servisního areálu pro tramvajovou linku číslo 3 obsluhující jižní část metropole (Er Rahma). Radnice si také nechala zpracovat tzv. BHNS plán: jedná se o celkem 5 nových linek městské hromadné dopravy kombinující tramvaje a autobusy. K realizaci by mělo dojít do konce roku 2022 a výsledkem bude celkem 80 km dlouhá linka, která obsáhne oba druhy pozemní veřejné dopravy.

Automobilová doprava

Za posledních 10 let se Maroko stalo největším výrobcem automobilů v severní Africe a druhým největším v rámci afrického kontinentu. Oproti většině evropských i afrických konkurentů, jejichž tržní podíl se snižuje, marocký automobilový průmysl vzrůstá, a to tempem 26% ročně. Hlavní vývozní destinací mimo EU (Francie a Španělsko tvoří stále až 67% zahraničního obchodu) se stal v roce 2012 Egypt, což mj. svědčí o podpoře regionálního exportu marockých součástek a dalších doplňků pro osobní automobily. Růstu exportu tohoto odvětví (osobních vozů i součástek pro vozidla) významně napomohlo především otevření první části nové produkčně-montážní jednotky skupiny Renault v severomarocké oblasti Tanger Med v únoru 2012. Kromě podpory investic plynoucích z národní strategie orientované na tento sektor je věnována pozornost dalšímu rozšiřování subdodavatelských závodů PSA Peugeot-Citroen v Kunajtře a Tangeru, kde již existují dvě integrované průmyslové zóny; kromě výhod např. v podobě pětiletého osvobození od daně z podnikání či státního příspěvku na celkové investiční náklady ve výši 10%, Maroko rovněž poskytuje podporu projektům zaměřeným na odborné proškolení pracovních sil (souběžně jsou mj. zakládány státní vzdělávací instituty pro potřeby automobilového průmyslu). Práce na výstavbě automobilky PSA Peugeot v Kunajtře začnou v roce 2016, závod by měl být dostavěn a otevřen v roce 2019. Investice do výstavby dosáhne 557 milionů EUR. Plánovaná roční výroba počítá s 90 000 vozidel třídy B a C, tzn. malá auta a nižší střední třída plus 90 000 motorů s možností zdvojnásobení produkce. Množství nově vytvořených pracovních míst se odhaduje na 4 500 stálých dlouhodobých smluv, z toho minimálně 1 500 pro kvalifikované techniky a inženýry, a až 20 000 nepřímých míst u výrobců automobilových dílů.

Případnou oborovou příležitostí pro české firmy je podílení se na výstavbě nových výrobních a montážních hal či subdodávky kabeláže pro osobní automobily.

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Veletržní kalendáře:

Veletrhy pro rok 2016/17:

  • FOIRE COMMERCIALE DU RAMADAN - Casablanca, 12.-19. 7.2016
  • SALON DE L´AUTO D´OCCASION DE CASABLANCA - Casablanca, 23.-31.7.2016
  • EXPO HALAL INTERNATIONAL (potravinářský veletrh) - Marrákeš, 27.-29.7.2016
  • SALON PLANETE MAMAN BÉBÉ (potravinářský veletrh zacílený na matku a dítě) - Casablanca, 23.-25.9.2016
  • CFIA (výroba v potravinářství, technologie) - Casablanca, 27.-29.9.2016
  • SIFEL AGADIR (ovoce a zelenina) - Agadir, 29.9.-2.10.2016
  • MADECOR EXPO (nábytek, dekorace) - Casablanca, říjen 2016
  • MOROCCO HOME (textílie, nábytek, kuchyňské potřeby, koberce) - Casablanca, 12.-14.10.2016
  • ELEC EXPO (svítidla) - Casablanca, 12.-15.10.2016
  • ENER EVENT (obnovitelné zdroje energie) - Casablanca, 12.-15.10.2016
  • TRONICA EXPO (obnovitelné zdroje energie) - Casablanca, 12.-15.10.2016
  • POLLUTEC MAROC (obnovitelné zdroje energie) - Casablanca, 19.-22.10.2016
  • MOROCCO STYLE (módní doplňky, textílie) - Casablanca, 26.-28.10.2016
  • MED PORTS (logistika, lodní doprava) - Tanger, listopad 2016
  • CBH EXPO (kosmetika) - Casablanca, 1.-3.11.2016
  • MOROCCO FOODEXPO (potravinářský veletrh, technologie ve výrobě) - Casablanca, 1.-3.11.2016
  • MED-IT MAROC (informační technologie) - Skhirat, 8.-9.11.2016
  • SIAB EXPO MAROC (potravinářský veletrh) -  Casablanca, 9.-12.11.2016
  • A2 INTERNATIONAL EDUCATION FAIRS (vzdělávání, výukové pomůcky) - Casablanca, 10.-14.11.2016
  • A2 INTERNATIONAL EDUCATION FAIRS (vzdělávání, výukové pomůcky) - Marrákeš, 10.-14.11.2016
  • SIB (stavebnictví) - Casablanca, 23.-27.11.2016
  • MIDEST MAROC (strojírenství, umělé hmoty, metalurgie, elektrotechnika) - Casablanca, 13.-17.12.2016
  • MAFEX - MAGHREB FOOD EXHIBITION (potravinářský veletrh) - Casablanca, 14.-16.12.2016
  • PACK 2 PACK MOROCCO (balení zboží) - Casablanca, 14.-16.12.2016 
  • SIFEL (knižní veletrh) - Casablanca, leden 2017
  • MAROC STONE (mramor, nerostné bohatství) - Casablanca, 19.-21.1.2017
  • SOLAIRE EXPO MAROC (solární energie, energetická soběstačnost) - Casablanca, 21.-23.2.2017
  • CREMAI (cukrářský veletrh) - březen 2017
  • MEDICAL EXPO (zdravotnický veletrh) - Casablanca, březen 2017
  • PREVENTICA MAROC (bezpečnost práce) - Casablanca, březen 2017
  • AFRICA (vodní zdroje, hydroelektrárny) - Marrákeš, 14.-16.3.2017
  • SIFAC (klimatizace, topení) - Casablanca, duben 2017
  • SIAM (zemědělství, potravinářství) - Meknes, duben 2017
  • PLAST EXPO (umělé hmoty) - Casablanca, 5.-8.4.2017
  • THE BIG 5 CONSTRUCT NORTH AFRICA (stavebnictví) - Casablanca, 25.-27.4.2017
  • EAU EXPO & FORUM (vodní zdroje) - Casablanca, květen 2017

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: