Mongolsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Mongolsko
  • Монгол Улс (Mongol Uls)

Složení vlády:

Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci je sborem, kolektivním exekutivním orgánem, který reprezentuje předseda vlády. Nová mongolská koaliční vláda byla zformována uprostřed volebního období (listopad 2014), po demisi předchozího premiéra. Počet členů vlády je 18, z toho 15 vede ministerstva.

Dne 6.8. 2015 byli z vlády odvoláni všichni představitelé Mongolské lidové strany (MLS). Odvolán byl i ministr bez portfeje se zodpovědností za velké ekonomické projekty M.Enksaikhan (Koalice spravedlnosti). Noví ministři byli jmenováni 8.9. 2015 (tři z Demokratické strany, tři z Mongolské lidové revoluční strany). Křeslo ministra bez portfeje nebylo obsazeno.

Dne 29.6.2016 se v Mongolsku uskuteční parlamentní a komunální volby.

Pozice

Jméno a příjmení 

Český přepis 

Strany 

Premiér

Chimed SAIKHANBILEG

Čimedijn SAJCHANBILEG

DS

Vicepremiér

Tserendash OYUNBAATAR

Cerendašijn OJUNBAATAR

MLRS

Mongolský státní ministr a Vedoucí úřadu vlády

Sangajav BAYARTSOGT 

Sangažavyn BAJARCOGT

DS

Ministerstvo zahraničních věcí

Lundeg PUREVSUREN

Lündegijn PÜREVSÜREN

DS

Ministerstvo financí

Bayarbaatar BOLOR

Bajarbaataryn BOLOR

DS

Ministerstvo spravedlnosti

Damba DORLIGJAV

Dambyn DORLIGŽAV

DS

Ministerstvo životního prostředí, zeleného rozvoje a turistiky

Namdag BATTSEREG

Namdagyn BATCEREG

MLRS

Ministerstvo obrany

Tserendash TSOLMON

Cerendašijn COLMON

Koalice spravedlnosti

Ministerstvo školství, kultury a vědy

Luvsannyam GANTUMUR

Luvsannjamyn GANTÖMÖR

DS

Ministerstvo stavebnictví a městského rozvoje

Zangad BAYANSELENGE

Zangadyn BAJANSELENGE

MLRS

Ministerstvo sociálních věcí (dosl. Min. lidského rozvoje a sociální ochrany) 

Sodnomzundui ERDENE

Sodnomzunduijn ERDENE 

DS

Ministerstvo potravinářství a zemědělství 

Radnaa BURMAA 

Radnaagijn BURMAA

DS

Ministerstvo práce

Garidkhuu BAYARSAIKHAN

Garidchuugijn BAJARSAJCHAN

DS

Ministerstvo zdravotnictví a sportu

pověřen vicepremiér vlády

Cerendašijn OJUNBAATAR

MLRS

Ministerstvo těžby

Rentsendorj JIGJID

Rencendoržijn ŽIGŽID

DS

Ministerstvo energetiky

Dashzeveg ZORIGT

Dašzevegijn ZORIGT

DS

Ministerstvo silnic a dopravy

Munkhchukuun ZORIGT

Mönchčuluuny ZORIGT

DS

Ministerstvo průmyslu

Dondogdorj ERDENEBAT

Dondogdoržijn ERDENEBAT

DS

Vysvětlivky: DS – Demokratická strana (vítěz voleb), Koalice spravedlnosti – složená z Mongolské lidové revoluční strany (MLRS) a Mongolské národní demokratické strany, MLS - Mongolská lidová strana

Hlavou státu je prezident volený jednou za čtyři roky v přímých volbách. Prezident má omezené ústavní pravomoci, je zodpovědný Parlamentu a funkci může vykonávat nejvýše po dvě volební období. Ode dne své přísahy je prezident uvolněn ze všech svých předchozích funkcí.

Prvním mongolským prezidentem byl P. Ochirbat – od roku 1993–1997, další dvě volební období byl prezidentem N. Bagabandi – 1997–2001 a 2001–2005. V prezidentských volbách 22. května 2005 s převahou zvítězil kandidát Mongolské lidové revoluční strany N.Enchbajar. Poslední prezidentské volby proběhly v Mongolsku v červnu 2013, jejich vítězem se stal již na druhé funkční období Tsakhia  Elbegdorj (če. Cachiagiin ELBEGDORŽ), člen Demokratické strany.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 3,01 mil. obyvatel (březen 2015)
  • Hustota obyvatelstva: v Ulánbátaru 246,8 os./km2, na venkově kolem 0,9 os./km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku: 44,5 %
  • Podíl městského obyvatelstva: 68,5%

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 2009: 2,0 %
  • 2010: 1,8 %
  • 2011: 1,8 %
  • 2012: 2,0 %
  • 2013: 1,4 %
  • 2014: 1,3%

Demografické složení obyvatelstva:

  • Dle pohlaví: muži (48,6 %), ženy (51,4 %)
  • Dle věku: 0-14 let (27,1 %), 15-64 let (69,1 %), nad 65 let (3,8 %)

Národnostní složení obyvatelstva: 

  • Mongolská etnika: 87,7 % chalchové (Khalkh – angl., Халх – mong.); 2,7 % durvúdové (Durvud – angl., Дөрвөд – mong.); 1,9 % bajadi (Bayad – angl., Баяд – mong.); 1,7 % burjati (Buryat – angl., Бурят – mong.); dále angl.: Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin.
  • Nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh – angl., Казах – mong.) – 5,9 %

Náboženské skupiny:

Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské a občanské právo. Podle odhadů se k budhismu kloní polovina obyvatelstva, z níž většina jej ani aktivně nepraktikuje, obecně jen sdílí budhistickou filozofii a bez hlubší znalosti zachovává některé budhistické rituály a tradice, 40 % obyvatel se považuje za ateisty či agnostiky. Od roku 1990 však výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří se hlásí ke křesťanství, a to z původních několika desítek až stovek na cca 50 tisíc.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP na obyvatele (USD)

3 067

3 471

3 881

4 007

3 898

Objem HDP (mil. USD)

8 562

9 960

10 509

11 725

11 735

Růst HDP (%)

17,5

12,3

11,7

7,8

2,3

Míra inflace (%)

10,2

14,0

10,5

11,0

6,6

Míra nezaměstnanosti (%)

7,0

7,9

7,8

7,7

8,7

 Zdroj: Asian Development Bank

 

Rok 2015:

V roce došlo k prudkému zpomalení růstu výkonnosti ekonomiky. Meziroční růst HDP pouze o 2,3% byl způsoben daleko méně expanzivní makroekonomickou politikou vlády, rapidně klesajícími cenami nerostných surovin, poklesy exportu i díky relativně silné domácí měně a pokračujícím pádem přílivu přímých zahraničních investic (o 33,8%). Stejně tak však klesala i inflace, která zaznamenala meziroční změnu +6,6%. 

Očekávaný ekonomický vývoj v teritoriu

Pro r.2016 očekává ADB (Asia Development Bank) růst HDP jen o 0,1% respektive 0,5% v r.2017. Klíčovými důvody stagnace ekonomiky budou poklesy produkce těžebního průmyslu, snižující se objemy úvěrů poskytnuté státní Mongolskou rozvojovou bankou, rostoucí dluhovou službou a nastupujících termínů splátek emitovaných státních dluhopisů a v neposlední řadě přísnější makroekonomickou politikou danou tlaky na platební bilanci.

První tři měsíce letošního roku jsou ve znamení rapidního nárůstu deficitu státního rozpočtu. Růst výdajů v meziročním srovnání činil 25%, pokles příjmů 11%. Deficit tak dosáhl již 2,6% HDP, což jsou dvě třetiny ročního cíle (4% HDP čili 940 mld. MNT = cca 400 mil. EUR).  Na příjmové straně je klíčovým problémem poloviční výběr daně z příjmů těžařských společností, daný poklesem cen komodit (např. u mědi o 30%) navzdory 37% meziročnímu nárůstu objemu výroby (48% růst těžby koncentrátu mědi, 19% surové ropy).

Země je nucena mobilizovat zdroje externího financování. V prvním čtvrtletí tak získala pětiletou syndikovanou půjčku v hodnotě 250 mil. USD a vydala státní pětileté dluhopisy v sumě 500 mil. USD s kupónem 10,875%.  S výhledem mimořádných splátek státního dluhu (dříve emitované dluhopisy), které zemi čekají již v březnu 2017 (580 mil. USD) a v lednu 2018 (500 mil. USD) burcuje Světová banka k přijetí opatření, která usměrní rapidní růst rozpočtových výdajů. Vzhledem k tomu, že se dne 29.6. uskuteční parlamentní a komunální volby, výdajové škrty tak čekají zemi zřejmě až na podzim. Pokud bude chtít nová vláda naplnit cíl daný Zákonem o finanční stabilitě (Fiscal Stability Law), který stanovuje max. deficit státního rozpočtu ve výši 4% HDP, budou to muset být výdajové škrty velmi citelné. A to i přes očekávaný růst příjmů díky počátku realizace investice do rozvoje hlubinné těžby v měděno-zlatém dole Oyu Tolgoi.

Problémy řady firem z těžebního sektoru přispěly k rapidnímu zhoršení kvality aktiv bankovního sektoru, který vykázal v prvním čtvrtletí 2016 meziroční růst nesplatných úvěrů (NPL) o 17% na 8,2% z celkového objemu. Alarmující je i růst objemu úvěrů po splatnosti (do 90 dní), který dosahuje téměř 8% hodnoty celkově poskytnutých úvěrů a má bohužel velký potenciál k překlopení do kategorie NPL.

Poptávková strana vyznačující se pokesy investic i spotřeby bude držet růst inflace na úrovni +3% v r. 2016, poté se předpokládá růstová tendence s meziroční změnou v r. 2017 +7%. Hlavním stimulem růstu se předpokládá sektor zemědělství. Průmysl může benefitovat ze zahájení prací na přípravě hlubinného dolu těžby mědi a zlata společnosti Oyu Tolgoi. Hlavní rizika pro mongolskou ekonomiku pramení z její značné zranitelnosti vůči externím šokům zejména ve vzahu k vývoji čínské ekonomiky kam míří 87 % celkového exportu Mongolska. Malá mongolská ekonomika (HDP = 11,7 mld. USD) je významně ovlivňována investičními megaprojekty, typu Oyu Tolgoi I. a plánovanými investicemi Oyu Tolgoi II. (druhá fáze investice ve výši cca 7 mld. USD – zaměřeno na podpovrchovu těžbu) a Tavan Tolgoi (plánovaná investice ve výši 4 mld. USD do rozvoje uhelné pánve).

Silným limitujícím faktrorem ekonomického rozvoje Mongolska je velmi málo rozvinutá infrastruktura, a to jak dopravní, tak energetická, což mongolská vláda začíná aktivně řešit – vypisování tendrů na projekty realizované pomocí koncesí (PPP), z donorských peněz, soukromými investicemi, částečně ze státního rozpočtu (v důsledku rapidního zvyšování deficitu státního rozpočtu nicméně došlo k velké redukci).

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet
 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy (mld. MNT)

4 227,2

4 863,1

5 940,1

6 223,4

5 976,1

Výdaje (mld. MNT

4 997,0

5 993,8

6 164,7

7 031,4

7 136,9

Saldo (% HDP)

-4,8

-8,2

-2,0

-3,7

 

Zdroj: Statistický úřad Mongolska

První tři měsíce r.2016 jsou ve znamení rapidního nárůstu deficitu státního rozpočtu. Růst výdajů v meziročním srovnání činil 25%, pokles příjmů 11%. Deficit tak dosáhl již 2,6% HDP, což jsou dvě třetiny ročního cíle (4% HDP čili 940 mld. MNT = cca 400 mil. EUR).  Na příjmové straně je klíčovým problémem poloviční výběr daně z příjmů těžařských společností.

Země je nucena mobilizovat zdroje externího financování. V prvním čtvrtletí tak získala pětiletou syndikovanou půjčku v hodnotě 250 mil. USD a vydala státní pětileté dluhopisy v sumě 500 mil. USD s kupónem 10,875%.  S výhledem mimořádných splátek státního dluhu (dříve emitované dluhopisy), které zemi čekají již v březnu 2017 (580 mil. USD) a v lednu 2018 (500 mil. USD) burcuje Světová banka k přijetí opatření, která usměrní rapidní růst rozpočtových výdajů. Vzhledem k tomu, že se dne 29.6. uskuteční parlamentní a komunální volby, výdajové škrty tak čekají zemi zřejmě až na podzim.

Problematickým bylo mimorozpočtové financování ekonomiky prostřednictvím státní Mongolské rozvojové banky, jejíž mohutné „investice” nebyly položkami státního rozpočtu země. Ten v r. 2013 vykázal oficiálně hodnotu deficitu 2 % (tedy na úrovni stanoveného dluhového stropu daném Zákonem o fiskální stabilitě – Fiscal Stability Law). Celkový deficit však dosáhl v r. 2013 10,9 % HDP. V r. 2014 vláda pokračovala v intenzivní procyklické fiskální politice z velké části prostřednictvím mimorozpočtových aktivit Mongolské rozvojové banky a celkový fiskální deficit v r. 2014 dosáhl výše 11,5 % HDP. Státní rozpočet na r. 2015 již předpokládá začlenění operací stání Mongolské rozvojové banky do svých kapitol, tedy zamezení mimorozpočtového financování/výkaznictví.

Zadluženost Mongolska dosáhla hodnoty 57,3 % HDP a v období 2011–2014 se zdvojnásobila. Místní měna (mongolský tugrik MNT) v r. 2015 oslabila meziročně vůči USD o 6% (v r. 2014 o 13,8 %, v r. 2013 o 19,2 %).

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD)
 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

-2 758,6

-3 362,3

-3 192,0

-1 405,0

-469,1

Kapitálový účet

113,9

120,4

125,8

100,0

114,2

Finanční účet

2 750,3

4 809,1

1 312,3

962,0

267,6

Devizové rezervy

2 457,1

4 090,7

2 248

1 649,9

1 323,1

Zahraniční zadluženost

9 628

15 386

19 022

20 942

21 603

Zdroj: Mongolská centrální banka

Narovnávání deficitu běžného účtu významně pokročilo i v r.2015, kdy schodek dosáhl 4,5% HDP (v r.2014 8,2 %, v r.2013 dokonce 25,4% HDP). Důvodem je přetrvávající pokles importů díky dalšímu oslabování mongolské měny a slabé domácí poptávce. To vedlo i k plusovému saldu zahraničního obchodu.

Navzdory vývoji běžného účtu, platební bilance je pod velkým tlakem daným neustálým poklesem (od r.2013) přílivu přímých zahraničních investic. Ty zaznamenaly pouze 170 mil. USD v r.2015, což byl meziroční pokles o téměř 70%. Vláda i centrální banka museli mobilizovat zahraniční financování, které vylepšily platební bilanci, ale jen za cenu zvšeného externího dluhu, který činí 180% HDP. Poměr vládních a vládou garantovaných dluhů k HDP činí 46%, což je o 10 procentních bodů meziroční nárůst.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Moody’s snížila Mongolsku rating z B1 na B2 s výhledem negativní dne 17.7. 2014 (pásmo B1-B3 znamená vysoce spekulativní). Příčinou jsou příliš expanzivní monetární a fiskální politiky, které společně s nízkým přílivem FDI negativně ovlivňují platební bilanci země a zdraví finančního sektoru včetně rezerv centrální banky. Snížil se tak i rating nejvýznamnějších komerčních bank (TDB, Khan Bank, XacBank).

Boj s vysokou inflací představoval do poloviny r.2015 jednu z hlavních činností Mongolské centrální banky, která v této souvislosti 3x zvýšila úrokovou míru v r. 2011, v první polovině r. 2012 opět 2x až na 13,25 %. V roce 2013 (leden, duben, červen) pak došlo ke snížení na 10,5 %. Od ledna 2015 činila základní úroková míra 13%, od 14.1. 2016 - 12% a dne 5.5. 2016 rozhodla centrální banka o snížení úrokové sazby o 1,5 procentního bodu na 10,5% (díky nižšímu než očekávanému růstu inflace). Podíl nesplácených úvěrů činil v červenci 2013 cca 5 %, v červnu 2014 již 9% a v dubnu 2015 11%.

Úrokové míry střednědobých úvěrů poskytovaných mongolskými komerčními bankami se pohybují v rozmezí 18-22%. V případě angažování zahraniční (evropské) banky, která poskytne mongolské bankce zdroje k financování obchodního případu, je roční úroková míra cca 10-12%.

Mimo tradiční bankovní systém v květnu 2011 zahájila činnost Mongolská rozvojová banka, která má sloužit k financování velkých infrastrukturálních projektů a jejíž hospodaření je od r.2015 již součástí kapitol státního rozpočtu /do té doby mimorozpočtové aktivity výzanmně navyšující oficiální deficit státního rozpočtu/.

Hlavní banky a pojišťovny:

V současnosti je v Mongolsku 14 zaregistrovaných bank, z čehož 1 centrální a 13 komerčních. Mezi největší a nejúspěšnější patří TDP, Khan Bank, Khas Bank a Golomt Bank.

  • Bank of Mongolia – centrální banka Mongolska
  • Trade Development Bank (TDB)
  • Golomt Bank
  • Khan Bank
  • Khas Bank
  • State Bank
  • Kapitron Bank
  • Capital Bank
  • Chinggis Khaan Bank
  • Trans Bank
  • Erel Bank
  • Ulaanbaatar Bank
  • Credit Bank of Mongolia
  • Chorongo Oruulaltin Bank (český  překlad: Národní investiční banka)

Pojišťovny (celkem 16), ty nejvýznamnější:

  • Pojišťovna „Mongol Daatgal“
  • Pojišťovna „BODI“
  • Pojišťovna „Nomin“
  • Pojišťovna „Prime Daatgal“ 

Kancelář (representative office) zde má 6 zahraničních subjektů: ING, Standard Chartered Bank, Sumitomo Mitsui Banking Corporation, Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ, Gazprom Bank a od ledna 2013 Bank of China.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně jsou rozděleny na přímé a nepřímé (DPH, spotřební daň), státní a místní. Všeobecně platí, že mongolští rezidenti (FO i PO dle definice) podléhají zdanění na své celosvětové příjmy, zatímco nerezidenti pouze na příjmy generované v Mongolsku. 

Daně z příjmů právnických osob (PO)

Daně z příjmů PO ošetřuje The Corporate Income Tax (CIT) law a je uplatňováno na:

  • ekonomické subjekty vytvořené na základě mongolských zákonů
  • zahraniční ekonomické subjekty, které mají svoji centrálu v Mongolsku
  • zahraniční ekonomické subjekty, které získaly příjmy ze svých zdrojů v Mongolsku jinak než výše uvedené případy.

Do r. 2013 nebylo možné, aby zahraniční společnost měla v Mongolsku zdanitelné aktivity. S novelizací tzv. Taxpayers' Registration Regulation z 12.6. 2013, mohou nyní daňové úřady registrovat a vystavovat certifikáty daňového plátce pro "permanent establishment (PE)". PE zahraničního právního subjektu je povinnen se zaregistrovat jako daňový plátce do 30 dní od zahájení aktivit v Mongolsku. Současná legislativa je však poměrně nejasná ve způsobu zdanění PE. Očekává se novelizace daňových zákonů. V každém případě, v současné době není prakticky možné v Mongolsku založení pobočky zahraniční společnosti.

Zdanitelné příjmy PO spadají do tří kategorií:

  • příjmy z obchodních aktivit, prodeje práv, podílů, kurzových rozdílů
  • příjmy z vlastnictví zdrojů - nájmy, royalties (poplatky v těžebním sektoru), dividendy a úroky
  • příjmy z prodeje hmotného i nehmotného majetku (kromě vlastnických podílů ve firmách).

Daň z příjmů PO má dvě sazby - 10% či 25%

  • 10% sazba se aplikuje na první 3 mld. MNT (přibližně 2,2 mil. USD) příjmů v daném roce
  • 25% sazba se aplikuje na příjmy přesahující 3 mld. MNT. V tomto případě je daň 300 mil. MNT plus 25% z příjmů přesahujících 3 mld. MNT.

Určité typy příjmů jsou zdaněny jinými sazbami, např.:

Dividendy (10%), Royalties (10%), Úroky (10%), loterie, sázky (40%), prodej nemovitého majetku (2%) a prodej práv (30%), příjmy z aktivit v Mongolsku daňového plátce, který není v Mongolsku residentní (20%).

Spotřební daň

Spotřební daň se platí z alkoholu, osobních automobilů, cigaret, tabáku a některého luxusního zboží. Zákon rovněž uvaluje daň na hrací zařízení. Od 01.01.2012 byla z důvodu vysokých cen zrušena spotřební daň na pohonné hmoty.

Daň z nemovitého majetku: Sazba daně je v rozmezí 0,6% - 1% z hodnoty majetku a je placená ročně. Výše sazby závisí na lokalitě, účelu užití, tržní poptávce, apod.

Poplatek za znečišťování ovzduší (Air Pollution Payment): příslušný zákon vstoupil v platnost v červenci 2010. Producenti surového uhlí, dovozci rozpouštědel či starších automobilů jsou předmětem daně.

Daň z přidané hodnoty

DPH na zboží a služby vyprodukované v Mongolsku a dovezené do Mongolska je jednotná ve výši 10 %. Zákon o DPH stanovuje nulovou sazbu daně a výjimky z platby daně. Plátci daně - právnické i fyzické osoby jsou povinni se registrovat pro účely DPH, jestliže jejich zdanitelný obrat ročně přesahuje ročně 10 mil. MNT. Dobrovolně se mohou registrovat, jestliže jejich zdanitelný obrat přesahuje 8 mil. MNT nebo pokud investovali v Mongolsku více než 2 mil. USD.

Nulovou sazbu DPH mají následující položky: export zboží, mezinárodní dopravní služby, služby poskytované mimo území Mongolska, služby poskytované zahraničním občanům či právnickým osobám nepřítomným na území Mongolska během poskytnutí služby, sĺužby poskytnuté domácím a mezinárodním leteckým společnostem provozujícím mezinárodní lety, státní medaile a mince mongolské produkce, export zpracované těžební produkce

Dále pak celá řada produktů a služeb jsou osvobozeny od daně, např: letouny a náhradní díly civilního letectví, zlato, výsledky vědeckého výzkumu, zpracované maso, mléko a mléčné produkty, zařízení a náhradní díly vyrobené a prodané v Mongolsku pro užití ve výrobních linkách malých a středních podniků, apod.

Daně z příjmů fyzických osob (FO)

Daňový plátce s trvalým bydlištěm (pobytem) v Mongolsku je předmětem daně z příjmů FO ze všech (i z jiných zemí) svých příjmů. Nerezidentní daňový plátce (pobýval v Mongolsku méně než 183 dní v daňovém roce) zdaňuje jen příjmy získané v Mongolsku v daném daňovém roce. Daň z příjmu FO je proporcionální ve výši 10 % s ročním odpočtem z daňového základu ve výši 84 tis. MNT.

Dividendy a úroky jsou daněny sazbou 10%, příjmy z prodeje nemovitého majetku sazbou 2%, příjmy z prodeje movitého majetku sazbou 10%

Příspěvky ze mzdového fondu:

  • penzijní pojištění: zaměstnavatel 7%, zaměstnanec 7%
  • "benefit" pojištění: zaměstnavatel 0,8%, zaměstnanec 0,8%
  • zdravotní pojištění: zaměstnavatel 2%, zaměstnanec 2%
  • pojištění proti úrazu v práci a nemoci vznikající v souvislosti s prácí: zaměstnavatel 1-3%
  • pojištění nezaměstnanosti: zaměstnavatel 0,2%, zaměstnanec 0,2%. 

U zaměstnanců je měsíční strop ve výši 192 000 MNT.

Česká republika společně s dalšími 23 zeměmi má s Mongolskem uzavřenu Dohodu o zamezení dvojího zdanění (DTAs). V r. 2012 Mongolsko zrušilo DTA se čtyřmi zeměmi (Spojené arabské emiráty, Kuwait, Luxembursko a Nizozemí). Smlouvy s Nizozemím a Luxemburskem nejsou platné od 1.1. 2014, smlouva se Spojenými arabskými emiráty od 1.1.2015 a s Kuwaitem od 1.4.2015.

V případě pozdního zaplacení daně je třeba uhradit úrok kalkulovaný na denní bázi za období od splatnosti daně po termín jejího skutečného uhrazení. V případě, že je soudně prokázáno vyhýbání se dani, může být tento trestný čin penalizován pokutou až do výše 48 mil MNT (cca 21 800 EUR), konfiskací majetku a vězením až do 3 let.

Daňové kontroly právnických osob jsou v Mongolsku prováděné v průměru každé 2-3 roky. Účetní a daňová dokumentace musí být firmami držena za období posledních 5 let.

Daňové pobídky existují v rámci přijatého Investičního zákona z r. 2013 v oblasti zemědělství a těžebního průmyslu. Jedná se především o osvobození od daní, možnosti využití zrychlených odpisů pro daňové účely, přenesení daňové ztráty do dalších let (4 - 8 let) a odpočet nákladů na školení zaměstnanců ze zdanitelných příjmů.

Daňová přiznání mohou vyplnit plátci daně, daňoví agenti nebo jejich zástupci; musí být v mongolštině (podpůrná dokumentace taktéž) podány papírově i elektronicky.

Mongolský daňový systém není jednoduchý a doporučuje se proto mít daňového poradce.

Dle prohlášení předsedy vlády Mongolska z května 2015 bude daňový systém stabilní - tedy beze změn

Mongolsko prodloužilo dobu platnosti daňových úlev pro malé a střední podniky (SME), umožňujících bezcelní dovoz strojů a zařízení včetně osvobození od DPH do konce r.2016. Ve shodě s aktualizovaným zněním Zákona o ropě a ropných produktech (Petroleum Law z 1.7.2014) se osvobozují od cla a DPH dovozy zařízení pro těžbu konvenční i nekonvenční ropy na dobu 5 let.

V r.2016 byl ustaven "Hlavní celní a daňový úřad", který nahrazuje dosavadní Celní úřad a Daňový úřad. Došlo též ke spojení Registračního úřadu se Statistickým úřadem v "Hlavní státní registrační a statistický úřad".

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: