Mongolsko

Rozcestník informací o Mongolsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Mongolsko v reakci na vývoj pandemie covidu-19 zavedlo od března 2020 striktní opatření. Byla zastavena komerční letecká doprava, byly omezeny evakuační lety. Zrušení leteckého provozu a povinné karantény pro cestující ze zahraničí potrvají do poloviny roku 2021. Na opatření proti covidu-19 vydala mongolská vláda v roce 2020 ze státního rozpočtu 849,6 mil. USD.

V důsledku krize covidu-19 prošla mongolská ekonomika v roce 2020 nejhorším propadem od 90. let minulého století. Deficit státního rozpočtu dosáhl 1 593 mil. USD. Pokles HDP za rok 2020 ve srovnání s předchozím rokem byl 11 %. Schodek rozpočtu dosáhl 8,6 %. Obrat zahraničního obchodu poklesl o 6 % ve srovnání s rokem 2019. Mongolský export za rok 2020 poklesl o 43 mil. USD (tj. o 1 %) a dovoz o 834 mil. USD (tj. o 14 %) ve srovnání s rokem 2019. K poklesu došlo zejména v exportu dobytka a průmyslových výrobků, naopak export surovin vzrostl o 4 %.

Přímé zahraniční investice za rok 2020 byly 435 mil. USD, došlo k poklesu o 244 mil. USD ve srovnání s rokem 2019. Na druhé straně se v roce 2021 očekává růst HDP o 4,3 %, zejména na základě ekonomických stimulů, které odsouhlasila mongolská vláda. Devizové rezervy byly v březnu 2021 ve výši 4,5 mld. USD a stačily na zajištění potřebných dovozů po dobu 9 měsíců. Obecně lze uvést, že k udržení výše devizových rezerv musí mongolská centrální banka umožnit pružnější směnný kurz. Celkem 28 % podniků nemělo žádný zisk a došlo ke ztrátě 68,9 tisíc pracovních míst.

Dne 10. února 2021 schválila vláda balíček ve výši 3 540 mil. USD k ochraně zdraví občanů a oživení ekonomiky. Prostředky budou použity zejména na očkování, na „měkké“ půjčky pro MSP, dále 708 mil. USD je určeno na tvorbu pracovních míst, 1 062 mil. USD na podporu půjček k výstavbě bydlení, 354 mil. USD k výstavbě bytových domů a škol (včetně příslušné infrastruktury), 708 mil. USD na strategické projekty, 177 mil. USD na podporu obchodu, 354 mil. USD k financování důlního průmyslu.

Dalšími stimulačními opatřeními k podpoře malých a středních podniků jsou odklad splátek půjček, odklad splácení daní na sociální pojištění, úlevy z příjmu fyzických osob a z příjmu některých právnických osob, speciální úvěry se zvýhodněným úrokem pro producenty kašmíru a nižší maloobchodní ceny pohonných hmot. Mongolská centrální banka snížila úrokovou sazbu o dva procentní body na 6 %.

I přes pandemická opatření a omezení dosáhl obrat obchodu mezi oběma zeměmi dle dat ČSÚ za rok 2020 relativně úspěšné hodnoty – český vývoz byl 14,33 mil. USD a dovoz 474 tis. USD. Pro srovnání vývoz 2019 byl 18,95 mil. USD a dovoz 622 tis. USD.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Mongolsko je otevřenou ekonomikou, závislou na vývozu komodit a dovozu technologií, spotřebního zboží a PHM. Průmysl je orientován především na těžbu surovin a základní zpracovatelské obory s nižší přidanou hodnotou, zemědělství se orientuje na extenzivní živočišnou výrobu. Sektor služeb je malý a mimo hlavní město zcela marginální, pandemie tvrdě zasáhla sektor turismu a dopravy. Státní sektor má stále vysoký podíl zejména v energetice, infrastruktuře a těžebním průmyslu.

Strategickými sektory jsou v Mongolsku kromě těžebního průmyslu a vodohospodářství také energetika, do budoucna infrastruktura a letecký průmysl. Pandemie prokázala nezbytnost modernizace zdravotnictví. V zemi je poptávka po potravinářských technologiích, zařízeních na zpracování kůže a čištění vlny.

Mezinárodní organizace implementují v Mongolsku projekty ve vodohospodářství (Millennium Challenge Account Mongolia), zpracování odpadu (EBRD, EU) a zdravotnictví. Do Mongolska mj. na rozvoj zdravotnictví plyne i přímá podpora EU, která do mongolského rozpočtu poskytla 61,2 mil. USD na období 2021–2024.

České firmy nacházejí uplatnění při automatizaci uhelných elektráren, stavbách čistíren odpadních vod, masokombinátů, dodávek pásové techniky do dolů, měřících zařízení pro energetický sektor, mlékárenských a pekárenských technologií a strojů v lesnictví.

Civilní letecký průmysl

V leteckém průmyslu se české firmy mohou uplatnit při dodávkách mobilních, modulárních letišť a moderních letištních systémů pro regionální letiště při výstavbě přistávacích letištních ploch a také menších letounů. Současná regionální letiště jsou zastaralá, nevyhovují požadavkům na spojení mezi hlavním městem, vzdálenými regiony, těžařskými centry.

V Mongolsku není řešena záchranná nebo požární letecká služba, chybí vrtulníky a heliporty. Rozvíjí se také segment malého civilního letectví s cílem komerční dopravy a amatérského létání.

Česká republika poskytla Mongolsku pomoc s rozvojem civilního letectví a optimalizací infrastruktury a údržby na novém mezinárodním letišti v Ulánbátaru, díky níž se české firmy mohou v tomto segmentu lépe zviditelnit. Pole působnosti pro české firmy je široké, od dodávek letounů přes pomoc se změnou účelu mezinárodního letiště na národní letiště nebo tréninkové centrum až po pomoc s komplexním řešením sítě regionálních letišť.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Významnou oblastí, která v Mongolsku nabývá na důležitosti, jsou dodávky dopravních prostředků (autobusy, trolejbusy, vagóny) a účast na rekonstrukci dopravních sítí. Země není dostatečně propojena silniční ani železniční sítí. Ministerstvo dopravy pravidelně vypisuje v této oblasti tendry, které lze sledovat na webových stránkách www.tender.gov.mn. Další příležitosti jsou na Search Opportunities | ECEPP (ebrd.com)

Energetický průmysl

Většina elektrické a tepelné energie v zemi se vyrábí v tepelných elektrárnách. V malé míře jsou využívány vodní, větrné či solární zdroje. Poptávka přesahuje výrobní možnosti země o 32 %. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je žádoucí do roku 2030 zdvojnásobit produkci elektrické energie. Oblíbená je vize zapojení Mongolska do tzv. východoasijského gridu, formou exportu energie ze solárních elektráren v gobijských oblastech Mongolska do ČLR.

Díky 300 slunečným dnům v roce a intenzitě slunečního záření má země výrobní potenciál až 11 GW ze slunečního zdroje. Vládní dokument „Státní energetická politika“ z roku 2015 stanovil energetickou politiku země do roku 2030. Zaměřuje se na tři klíčové priority, a to bezpečnost, účinnost a ochranu životního prostředí.

V říjnu 2018 vláda schválila střednědobý energetický program Mongolska (2018–2023) stanovující jako strategickou prioritu zajištění udržitelných dodávek energie a energetické bezpečnosti. Čeští dodavatelé mohou nabízet technologie na využití odpadního tepla pro stavbu elektrárny v Tavan Tolgoi, zauhlování a automatizaci řízení tepelné elektrárny v Darchanu, měřicí systémy do energetických sítí v hlavním městě Ulánbátaru i v regionech.

Stavební průmysl

S cílem zlepšit životní podmínky obyvatelstva a stav infrastruktury vyhlásila mongolská vláda v rámci SDG’s Mongolia 2030 strategický plán, jenž zahrnuje změnu systému osídlení a decentralizaci obyvatel, vytvoření nových průmyslových, obchodních a rezidenčních center a přestěhování chudého obyvatelstva z jurtovišť. Je snaha budovat tzv. green centra napojená na zdroje obnovitelné energie. Další rozvoj urbanistiky se musí opírat o katastrální databázi s topografickými mapami a podzemními i pozemními inženýrskými sítěmi. Při těchto projektech by mohly asistovat české firmy.

Investiční projekty hlavního města jsou směřovány do budování oblastních center v Bayankhoshuu, Denjiin a Dambadarjaa. Zajímavým projektem je vybudování technologického parku v Nalaikhu s 1 500 novými pracovními místy. Dokončena je nová dálnice do Nalaikhu (spojuje rovněž nové mezinárodní letiště).

V Ulánbátaru se připravují projekty k zajištění dostupného ubytování, k rekonstrukci jurtovišť, pro výstavbu bytů k pronájmu a pro efektivnější vyhřívání současných domů. Nezbytné jsou investice do stavby silnic a budování parkovišť. Uplatnění českých firem je možné při dodávkách stavebního materiálu, zařízení a při samotné realizaci staveb. Lze využít i české know-how s energeticky úspornými stavbami, zateplováním fasád, používáním izolačních materiálů a úsporných topných systémů.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nové zdroje pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar, jakož i pro lokality v provinciích jsou prioritou vlády i regionálních správ. Americká Millenium Challenge Corporation v rámci kompaktního programu na snížení chudoby a podpory růstu pokračuje se dvěma vodohospodářskými projekty v Ulánbátaru, na které vyčlenila 350 mil. USD.

Výstavba čistírny odpadních vod je plánována i pro projekt nového průmyslového technologického centra Emmelt a komplex koželužen v Darchanu. Velvyslanectví ČR českým firmám doporučuje, aby se k získání informací o vypisovaných výběrových řízeních registrovaly v adresáři MCA-Mongolia na PA-Mongolia@charleskendall.comprocurement@mca-mongolia.gov.mn (www.mca-mongolia.gov.mn).

Příležitosti jsou i v odpadovém hospodářství (sběr, svoz, třídění a následné využití). Týká se tuhých komunálních odpadů, ale i nebezpečných odpadů, např. generovaných těžebním průmyslem, a také demoličního a stavebního odpadu. Z rozpočtu EBRD a EU je hrazen projekt výstavby továrny na likvidaci odpadu a jejího vybavení v hlavním městě. Informace o projektu je dostupná na www.businessinfo.cz.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Mongolská vláda využila pandemii k zesílení poptávky po přímé finanční podpoře od zahraničních donorů. Část grantů a úvěrů hodlá vy­užít na nákupy techniky a přístrojů k modernizaci zdravotnických zařízení. V mongolském zdravotnictví chybí kritická infrastruktura, vybavení JIP, operačních sálů, diagnostické přístroje, sterilizátory. Zde je velká příležitost pro české firmy.

Prostor je dále k realizaci velkých investičních zdravotnických celků, tj. výstavby či rekonstrukcí nemocnic spolu s dodávkami zdravotnického materiálu a zařízení. Je vhodné spolu s technickou nabídkou navrhnout i financování. Kromě standardní lékařské techniky a vybavení nemocnic je třeba rozvíjet i služby spojené s využitím moderních technologií pro přenos dat o aktuální zdravotní kondici pacienta. Díky velkým vzdálenostem a malé hustotě osídlení lze nabídnout mobilní řešení zdravotnické péče.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí cca 14 %. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu skotu (pastevectvím). Nově vzniká potřeba snížit počty skotu z důvodu klimatických změn, přecházet k chovu intenzivnímu a zvyšovat mléčnou produkci. Velké místní společnosti se začínají zaměřovat na rozvoj intenzivní produkce mléka formou ustájení chovů a zakládání farem.

Příležitostí pro české společnosti je budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, mlékáren, zpracování krmných plodin i směsí, a dále investice do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojicími či porážecími technologiemi, investice do zařízení k výrobě mléčných či masných výrobků, do udíren a balicích technologií. Rozvíjet se bude výstavba masokombinátů, chladírenských a mrazírenských skladů. Mongolsko má zájem o dovoz zemědělské techniky pro prvovýrobu v zemědělství i lesnictví.

Vláda podporuje stavbu skladů, sýpek, hospodářských kapacit. Centrální region projevil zájem o české zkušenosti a techniku v bramborářství. Příležitosti jsou v zavádění sanitárních, fytosanitárních a veterinárních opatření. Díky již předaným českým zkušenostem se zalesňováním a údržbou lesa lze nabízet i českou lesnickou techniku. České výrobky se uplatní také na mongolském maloobchodním trhu potravin a nápojů.

Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru
e-mail: commerce_ulaanbaatar@mzv.cz
www.mzv.cz/ulaanbaatar

• Teritorium: Asie | Mongolsko | Zahraničí