MZV: Souhrnná teritoriální informace

Mongolsko se nachází ve východní Asii, po Kazachstánu jde o druhý největší vnitrozemský stát na světě. Na severu sousedí s Ruskem, na jihu s Čínou. Svojí rozlohou je země 20× větší než ČR, ale se cca 3,6 mil. obyvatel patří k zemím s nejnižší hustotou zalidnění.

Mongolsko je poloprezidentskou republikou. Hlavou státu je prezident Uchnágín Chürelsüch, výkonnou moc vykonává vláda v čele s předsedou; tím se po vlnách politické nestability stal v březnu 2026 Njam-Osoryn Učral (třetí premiér za devět měsíců). Zákonodárným orgánem je 126členný Velký státní churál (Ulsyn Ich Churál), v němž po volbách 2024 disponuje většinou Mongolská lidová strana (MLS).

Ekonomika Mongolska zůstává z velké části závislá na těžbě – přibližně čtyři pětiny vývozu pochází z těžebního sektoru, který tvoří asi čtvrtinu HDP. Reálné HDP v roce 2025 vzrostlo o 6,8 %, pro rok 2026 se očekává růst v rozmezí 5,3–5,7 % v souvislosti se slábnoucí čínskou poptávkou po koksovatelném uhlí a fiskální konsolidací. Inflace v roce 2025 dosáhla v průměru 9,0 %, v březnu 2026 zpomalila na 7,4 % a očekává se její další pokles. Vláda podporuje rozvoj nových odvětví – zejména cestovního ruchu, zpracovatelského průmyslu a digitálních služeb – a snaží se posílit domácí spotřebu. Hybnou silou budoucího růstu je rozšiřování podzemní těžby mědi v dolu Oyu Tolgoi (cílových cca 500 kt mědi ročně od roku 2028) a investice do infrastruktury, mj. projekt nového hlavního města Charchorum. Podíl odvětví na HDP: zemědělství 12,1 %, průmysl 38,2 %, služby 49,7 %.

Vzhledem ke specifickému trhu (jazyková bariéra, kulturní odlišnosti) není pro české subjekty jednoduché na mongolském trhu podnikat bez místního partnera. Obchodní příležitosti většinou zajišťuje mongolská firma. U kapitálových účastí či výrobní spolupráce je vhodné, aby kromě mongolského partnera byl přítomen i český zástupce, ať již kvůli mongolskému zvyku upřednostňovat osobní jednání, nebo pro potřebu odborně vést místní zaměstnance.

Převládající podíl dovozů z ČR uskutečňují mongolské firmy, které jsou obvykle i prodejci dovezeného zboží. Mezi perspektivní obory pro české podnikatele patří zemědělství, potravinářství, těžební a vodohospodářský průmysl. V zemi je poptávka po technologiích na zpracování masa a mléka, zařízeních na zpracování kůže a čištění vlny. Českým firmám se daří uplatňovat ve stavbách ČOV, masokombinátů, mlékárenských a pekárenských technologií, strojů v lesnictví, v automatizaci uhelných elektráren, při dodávkách měřících přístrojů energetického sektoru a pásové techniky do těžebních dolů.

Významným prvkem relace je udělování pracovních víz Mongolům v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec, jehož cílem je podpořit přímé zaměstnavatele, kteří do ČR potřebují přivést kvalifikované zahraniční pracovníky. Původní akcent z oborů automobilového a masného průmyslu je nyní rozšířen prakticky bez omezení.

Mongolsko v oblasti lidských práv dospělo po právní stránce dále než řada jeho asijských sousedů – jako jedna z mála asijských zemí v roce 2015 zákonem zakázalo trest smrti. V popředí zájmu stojí především zdravé životní prostředí, příznivé pracovní podmínky, právo na vzdělání a sociální záruky či právo na prospěch ze sdílených zdrojů. Země je příkladná v přebírání mezinárodních lidskoprávních závazků, má však problémy s jejich implementací z finančních důvodů i z důvodu kulturních zvyklostí – týká se to mj. práv dítěte, žen, osob se zdravotním postižením, osob LGBTI, svobody médií či práv v kontextu obchodních aktivit.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Mongolsko (360.2 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Ústava z roku 1992 stanovila oficiální název země „Mongolsko“. Mongolsko je polo-prezidentskou republikou, vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, v jejím čele stojí předseda jmenovaný parlamentem na návrh prezidenta. Členové vlády jsou jmenováni přímo premiérem. Funkci prezidenta od voleb 25. června 2021 zastává Uchnágín Chürelsüch, který kandidoval za Mongolskou lidovou stranu; jeho mandát končí v červnu 2027. Prezident je volen na jedno funkční období v délce šesti let bez možnosti znovuzvolení a má omezené pravomoci; je zodpovědný parlamentu, který se nazývá Velký státní chural. Parlament je jednokomorový a po novele volebního zákona z roku 2024 má 126 křesel. Poprvé je založen na smíšeném systému: 78 poslanců bylo ve volbách 28. června 2024 zvoleno většinovým systémem, zbývajících 48 poslanců poměrným systémem. Kvórum pro vstup do parlamentu bylo stanoveno na 4 %.

Ve volbách v roce 2024 zvítězila Mongolská lidová strana (MLS) se ziskem 68 z 126 křesel a vytvořila širokou koalici s Demokratickou stranou (DS, 42 mandátů) a stranou HUN (8 mandátů), disponující ústavní většinou 118 hlasů. Tato koalice se však v průběhu funkčního období rozpadla – po protestech proti korupci podal v červnu 2025 demisi premiér L. Ojun-Erdene, jeho nástupce G. Dzandanšatar rezignoval po devíti měsících v březnu 2026. Aktuální užší koalice MLS + HUN + Národní koalice (NK, 4 mandáty) disponuje 79 hlasy. Předseda MLS Njam-Osoryn Učral byl 30. března 2026 zvolen premiérem (88 hlasů pro), jeho 19členný kabinet složil přísahu 4. dubna 2026; DS přešla do opozice. Předsedou parlamentu je od 3. dubna 2026 Sandagín Bjambacogt (MLS). Politický výhled poznamenávají pokračující vnitrostranické tenze v MLS; vláda deklaruje prioritu fiskální stabilizace, digitalizace a zachování zahraničněpolitické linie „třetího souseda.”

MLS – Mongolská lidová strana 

HUN – Národní strana práce  

1.2. Zahraniční politika země

Mongolská zahraniční politika je zásadně ovlivněna její geografickou polohou mezi dvěma geopolitickými velmocemi – Čínou a Ruskem. Prioritou mongolské diplomacie zůstává udržování stabilních vztahů s Čínou, která je zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem a odebírá přes 80 % mongolského exportu, zejména nerostných surovin. Tato silná hospodářská závislost vede vládu k obezřetnosti – například se zdržuje kritiky čínské politiky vůči etnickým Mongolům ve Vnitřním Mongolsku. Čínsko-mongolské vztahy byly v posledních letech posíleny a lze očekávat další prohlubování spolupráce, včetně rozšiřování přeshraniční infrastruktury a investic do sektoru obnovitelných zdrojů energie financovaných čínskými institucemi.

S Ruskem udržuje Mongolsko přátelské vztahy, které slouží jako částečná protiváha čínskému vlivu. Země si nemůže dovolit zásadní zhoršení vztahů se svým severním sousedem, mimo jiné kvůli závislosti na dovozu rafinovaných ropných produktů a zemního plynu z Ruska. Mongolsko pravděpodobně setrvá v neutrální pozici a bude se vyhýbat přímé kritice ruského postupu na Ukrajině. V důsledku konfliktu na Blízkém východě, který v roce 2026 zvýšil globální ceny energií, bude Mongolsko nuceno akceptovat vyšší ruské ceny ropy a plynu. V rámci politiky vyvažování mezi sousedy současně odolává tlaku připojit se k Šanghajské organizaci spolupráce (SCO).

Jedním z významných trojstranných projektů je plánovaný plynovod Power of Siberia 2, který má propojit ruská plynová pole se severovýchodní Čínou přes území Mongolska. Ačkoliv Rusko i Mongolsko o projekt usilují, výstavba byla opakovaně odložena – klíčovým faktorem je váhavý postoj Číny jako hlavního odběratele i investora. Čínský 14. 5-letý plán (2026–2030) hovoří pouze o „pokračování přípravných prací“, což naznačuje další odklady. Zdržení je oficiálně připisováno rozdílům v cenové politice a finančních podmínkách, pravděpodobně však souvisí se snahou Číny o diverzifikaci energetických zdrojů a omezení závislosti na Rusku.

V reakci na hospodářskou závislost na dvou sousedech uplatňuje Mongolsko tzv. politiku „třetího souseda“ – posiluje vztahy s rozvinutými demokraciemi mimo bezprostřední okolí (USA, Japonsko, Jižní Korea, Indie a evropské státy včetně Česka). Bohaté zásoby strategických surovin (vzácné zeminy, měď, uran) přitahují stále větší mezinárodní pozornost; Mongolsko v únoru 2025 zřídilo státní podnik Erdenes Critical Minerals, v únoru 2026 se zúčastnilo Critical Minerals Ministerial pořádaného USA a má podepsaná MoU s Německem, UK i USA. Realizace však kriticky závisí na vztazích uvedených zemí s Čínou, jejíž přístavy jsou pro mongolské vývozy nepostradatelné – samotná spolupráce s USA tak zatím pravděpodobně nevyústí v konkrétní investice.

V lednu 2025 Mongolsko a Francie podepsaly investiční dohodu v hodnotě 1,6 mld. USD na rozvoj uranového dolu Zuuvch-Ovoo v provincii Dornogovi. Projekt realizovaný společným podnikem Badrakh Energy (Orano a státní MonAtom) představuje významný krok v rámci politiky „třetího souseda“ a posiluje postavení Mongolska na globálním trhu s kritickými surovinami.

EU navázala s Mongolskem bilaterální vztahy v roce 1989. Od roku 2017 má v Ulánbátaru rezidentní velvyslankyni. Mongolsko dlouhodobě usiluje o bezvízový styk s členskými státy Schengenského prostoru. V roce 2023 zavedlo bezvízový režim pro krátkodobé pobyty turistů (do 30 dnů) z 34 zemí včetně členských států EU; v lednu 2026 byl prodloužen do konce roku 2026 v rámci kampaně „Years to Visit Mongolia“ (prodloužené do roku 2028 s cílem 2 mil. zahraničních turistů). Spolupráce s EU se zaměřuje na rozšiřování obchodní výměny a podporu exportu v rámci Dohody o partnerství a spolupráci z roku 2017 (PCA). Díky režimu GSP+ může Mongolsko bezcelně vyvážet do EU až 6 200 výrobků, z nichž téměř 90 % tvoří textilní a oděvní zboží.

Mongolsko zároveň strategicky posiluje vazby se státy tzv. „bližšího západu“ ve Střední Asii, zejména s Kazachstánem, Uzbekistánem a Kyrgyzstánem. Výsledkem je otevření nových ambasád, zavedení bezvízového styku a nárůst vzájemného obchodu. Tyto státy navíc Mongolsko vnímá jako klíčové tranzitní uzly pro přepravu surovin směrem na Blízký východ a do Evropy.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Mongolska se v roce 2025 odhaduje na přibližně 3,6 mil. osob. Průměrná hustota zalidnění dosahuje zhruba 2,3 osob/km², což řadí Mongolsko mezi nejřidčeji osídlené státy světa. Obyvatelstvo je výrazně koncentrováno v Ulánbátaru, kde žije téměř polovina populace; venkovské oblasti zůstávají velmi řídce osídlené. Podíl městského obyvatelstva se pohybuje kolem 69–70 %. Mongolsko má stále relativně mladou populaci, avšak tempo populačního růstu postupně klesá. V roce 2025 byl zahájen průběžný populační a bytový census založený na registrech.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:
• 2025: cca 1,0–1,1 %
• 2024: 1,1 %
• 2023: 1,4 %
• 2022: 1,5 %
• 2021: 1,6 %

Etnické složení obyvatelstva podle posledního celostátního sčítání:
• 83,8 % Chalchové / Khalkh / Халх
• 3,8 % Kazaši / Kazakh / Казах
• 2,6 % Dörvödové / Dörbet, Durvud / Дөрвөд
• 2,0 % Bajadi / Bayad / Баяд
• dále Burjati, Dariganga, Urianchajové, Zachčinové, Darkhadové, Torguudové, Uuldové, Chotoni, Myangadové, Bargové a další menší skupiny.

Náboženské složení:
• přibližně 51–52 % buddhismus
• cca 3–4 % islám
• cca 2–3 % šamanismus
• cca 1–2 % křesťanství
• kolem 40 % bez vyznání, ateisté či agnostici

Mongolská společnost je obecně tolerantní k různým náboženským vyznáním a ústava z roku 1992 zaručuje svobodu náboženského přesvědčení. Většina věřících se hlásí k tibetskému buddhismu, který je často spojen spíše s kulturní identitou a tradicí než s pravidelnou náboženskou praxí. Islám vyznává zejména kazašská menšina soustředěná v západní provincii Bajan-Ölgí. Šamanismus, resp. mongolské lidové náboženství, přežívá zejména v tradičních komunitách a často se prolíná s buddhistickými prvky. Křesťanství zůstává menšinové, avšak od roku 1990 se jeho zastoupení postupně zvýšilo.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Mongolská ekonomika vstupuje do roku 2026 po velmi silném roce 2025, kdy HDP vzrostl přibližně o 6,9 %, zejména díky obnovení zemědělské produkce po předchozích dzudech, pokračující expanzi těžby mědi a vysoké produkci nerostných surovin. Pro rok 2026 mezinárodní instituce očekávají mírnější, avšak stále solidní růst v rozmezí přibližně 5,0–5,7 %. Výhled zůstává v regionálním srovnání relativně příznivý, ale je zatížen vysokou citlivostí na vývoj cen komodit, poptávku Číny, dopravní kapacity a geopolitické či klimatické šoky. Veřejné zadlužení se po předchozí konsolidaci drží pod zákonným limitem a pohybuje se přibližně ve středním pásmu 40 % HDP, fiskální pozice je však nadále úzce navázána na příjmy z těžby a na rozsah veřejných investic. Rizikem je možné přehřátí ekonomiky v případě souběhu expanzivní fiskální politiky, růstu mezd, infrastrukturních projektů a silné domácí poptávky. Inflace zůstává zvýšená, pro rok 2026 se očekává zhruba na úrovni 7–8 %, tedy poblíž horní hranice cílového pásma centrální banky, především kvůli cenám potravin, energií, dovozů a kurzovým tlakům. Nezaměstnanost zůstává relativně nízká a v 1. čtvrtletí 2026 se pohybovala kolem 5,7 %.

Struktura ekonomiky zůstává výrazně surovinová a málo diverzifikovaná. Hlavní přidaná hodnota je koncentrována v těžbě a navazujících službách, zejména v produkci uhlí, mědi, zlata, železné rudy a ropy; strategický význam má především rozvoj měděného dolu Oyu Tolgoi a dlouhodobě také projekty v oblasti uranu. Těžební produkty tvoří naprostou většinu exportu a rozhodující odbytiště představuje Čína, což Mongolsko vystavuje výkyvům čínské poptávky, cen komodit a přeshraniční logistiky. Zemědělství, zejména pastevecký chov dobytka a produkce kašmíru, má nadále význam pro zaměstnanost, venkovské regiony a potravinovou bezpečnost, ale zůstává zranitelné vůči extrémnímu počasí. Sektor služeb tvoří největší část domácí ekonomiky z hlediska zaměstnanosti i spotřeby, zejména obchod, doprava, finanční služby, veřejná správa a nemovitosti. Mongolsko zároveň dováží značnou část průmyslových výrobků, strojů, dopravních prostředků, paliv, potravinářských výrobků, léčiv a spotřebního zboží. Vláda proto dlouhodobě usiluje o diverzifikaci směrem k dopravní infrastruktuře, energetice, zpracovatelskému průmyslu, cestovnímu ruchu, digitálním službám, vzdělávání a inovacím, avšak praktický pokrok zůstává pozvolný a závislý na investičním kapitálu, institucionální kapacitě a napojení na regionální trhy.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Po přebytcích v letech 2023–2024 se MN veřejné finance v roce 2025 dostaly pod tlak. Prudký pokles příjmů z vývozu uhlí, zapříčiněný zejména poklesem cen, vedl k výpadku rozpočtových příjmů a vláda v polovině roku 2025 přistoupila k revizi rozpočtu – omezila provozní i kapitálové výdaje, mj. snížením počtu státních zaměstnanců o cca 9 % za minulý rok. Díky výdajové restrikci a dodržení strukturálního cíle se podařilo udržet vyrovnané hospodaření; saldo za rok 2025 zůstává mírně přebytkové (1,48 % HDP). V roce 2026 se očekává zúžení deficitu a stabilní hospodaření, podmíněné nízkými cenami uhlí.

Veřejný dluh zůstává dobře řízený a relativně nízký – MN zákony stanovují strop 60 % HDP, přičemž poměr klesl na cca 32 % HDP. Pokles je důsledkem výrazného nárůstu nominálního HDP (růst těžební produkce) a vyšších příjmů z exportních daní, což snížilo potřebu nového zadlužování. Většina dluhu je denominována v zahraničních měnách (cca 94 %), přibližně 30 % tvoří eurobondy s průměrnou splatností kolem 5 let, což znamená koncentrovanou dluhovou službu v nejbližších letech. V rámci dlouhodobého plánování byl založen suverénní fond Čingis Fond pro akumulaci a reinvestici výnosů z nerostných surovin.

Platební bilance vykazuje opačný trend – běžný účet zůstává deficitní (2,17 mld. USD), tažený vysokou dovozní náročností investičních projektů, silným dovozem spotřebního zboží a deficitem bilance služeb, přestože obchodní bilance zboží zůstává přebytková. Pokles příjmů z uhlí současně vyvíjel tlak na devizové rezervy a kurz tugriku; hrubé devizové rezervy se pohybovaly kolem 4,7 mld. USD, což pokrývá zhruba 3 měsíce dovozu. Pokračující deficity běžného účtu jsou očekávány i ve střednědobém horizontu.

Do budoucna zůstává MN zranitelné vůči výkyvům cen komodit. Klíčové riziko představuje vývoj v Číně – hlavním odběrateli mongolských surovin: slábnoucí růst, přetlak kapacit v ocelářství a dekarbonizační politika mohou omezit poptávku po koksovatelném uhlí, a tím zasáhnout rozpočtové příjmy. Na druhé straně roste zájem o měď, klíčovou pro zelenou transformaci, jejíž zásoby MN ve velkém disponuje. Diverzifikace těžby směrem k mědi může posílit dlouhodobou fiskální stabilitu.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Mongolska je stabilní, ziskový a relativně dobře kapitalizovaný, avšak vysoce koncentrovaný – pět systémově významných bank drží většinu aktiv sektoru. Dohled vykonává centrální banka Bank of Mongolia, která odpovídá za měnovou politiku, regulaci i makroobezřetnostní opatření. Trh je formálně otevřený zahraničnímu kapitálu, v praxi mu však dominují domácí banky a žádná významná zahraniční banka zde nepůsobí jako systémový hráč. V posledních letech proběhla reforma, v jejímž rámci byly hlavní banky přeměněny na veřejně obchodované akciové společnosti, což mělo posílit transparentnost a kapitálovou základnu.

Bank of Mongolia drží od března 2025 základní sazbu na úrovni 12 %, zejména kvůli inflačním a kurzovým rizikům a rychlému růstu úvěrů. Přenos měnové politiky do komerčních sazeb je omezený. Podíl nesplácených úvěrů se na začátku roku 2026 pohyboval kolem 5 %, což je relativně nízká úroveň, kvalita portfolia však zůstává rizikem. Největšími bankami jsou Khan Bank, Trade and Development Bank, Golomt Bank, XacBank a State Bank. Khan Bank dominuje retailu a regionální síti, TDB korporátnímu bankovnictví a zahraničnímu obchodu, Golomt univerzálním a digitálním službám, XacBank mikrofinancování, SME a zelenému financování, State Bank základním službám v regionech. Hlavní banky nabízejí akreditivy, záruky i dokumentární inkasa; u větších dodávek je vhodné požadovat neodvolatelný, ideálně potvrzený akreditiv. Islámské bankovnictví není významným specifikem trhu

2.4. Daňový systém

Mongolský daňový systém je relativně přehledný a v posledních letech stabilní, byť prochází postupnou reformou; sazby hlavních daní zůstávají od roku 2020 v zásadě beze změny. Dohled vykonává Generální daňová správa.

Daň z příjmu fyzických osob je od roku 2023 progresivní: 10 % do 120 mil. MNT, 15 % mezi 120–180 mil. MNT a 20 % nad 180 mil. MNT; nerezidenti platí jednotně 20 % z příjmů z Mongolska. Zátěž nese zaměstnanec, daň sráží zaměstnavatel. K tomu se odvádí sociální pojištění (zaměstnavatel 12,5–14,5 %, zaměstnanec 11,5 %, se stropem). Rezidentní PO daní celosvětové příjmy, nerezidentní jen mongolské: 1 % z tržeb do 300 mil. MNT (s výjimkami – těžba, alkohol, tabák), 10 % do 6 mld. MNT a nad tuto hranici 600 mil. MNT + 25 % z rozdílu. Vybrané příjmy (nájmy, royalties, dividendy, úroky, prodej práv) podléhají zvláštní sazbě 10 %, sázky a loterie 40 %, prodej nemovitostí 2 %. DPH na zboží, služby a práce vyprodukované či dovezené do Mongolska je standardně 10 %; povinná registrace platí při obratu nad 50 mil. MNT, dobrovolná od 8 mil. MNT či při investici přes 2 mil. USD. Spotřební daň se vztahuje na alkohol, automobily, cigarety, tabák, pohonné hmoty a luxusní zboží; daň z nemovitostí činí 0,6–2 % ročně.

V březnu 2026 vláda předložila parlamentu rozsáhlý daňový reformní balíček (CIT, PIT, DPH, obecný daňový zákon). Mezi navrhované změny patří: progresivní vrácení DPH občanům (100 % do 500 tis. MNT měsíčně), plné osvobození příjmů do 500 tis. MNT/měsíc, zvýšení prahu pro registraci k DPH na 400 mil. MNT, snížení sazby PO na 15 % v pásmu 6–10 mld. MNT a zvýšení hranice 25% sazby ze 6 na 10 mld. MNT, zdanění zahraničních digitálních služeb a slevy pro relokaci na venkov. Od roku 2027 se plánuje daň na slazené nápoje. Trendem je modernizace, digitalizace a podpora poplatníků.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi ČR a Mongolskem dosáhla v roce 2025 obratu přibližně 1,03 mld. CZK, čímž navázala na rekordní rok 2024 a opět dosáhla historického maxima. Český export činil 0,98 mld. CZK (meziroční nárůst o cca 10 %), zatímco import z Mongolska zůstal nízký na úrovni 0,05 mld. CZK. Saldo je dlouhodobě výrazně přebytkové ve prospěch ČR (0,93 mld. CZK) a tento přebytek dále roste. Důvodem je strukturální asymetrie relace: ČR vyváží zboží s vyšší přidanou hodnotou – plasty v prvotních formách, papír a lepenku, výbušniny a pyrotechniku, čisticí přípravky a kuličková ložiska – zatímco mongolský vývoz do ČR je marginální a tvoří jej převážně zemědělské a živočišné komodity (čerstvé a sušené ovoce a ořechy tvoří téměř dvě třetiny), doplněné o textilní součásti, léčiva a prefabrikované stavby. Mongolsko nemá pro český trh významné exportní artikly, neboť jeho nerostné suroviny směřují téměř výhradně do Číny.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Mongolsko může díky režimu GSP+ vyvážet do EU bezcelně až 6 200 výrobků. Obchodní bilance Mongolska s EU je trvale a prohlubující se měrou deficitní z pohledu Mongolska (resp. přebytková pro EU): v roce 2025 dovoz z EU vzrostl na 836,8 mil. EUR, zatímco mongolský vývoz do EU klesl na 82,6 mil. EUR, čímž se saldo zhoršilo na -754,2 mil. EUR. Pokles mongolského exportu souvisí zejména s útlumem vývozu textilu a oděvů (hlavní položky GSP+) a s celkovým poklesem cen komodit. EU do Mongolska vyváží především strojní zařízení, dopravní prostředky, léčiva a chemické a spotřební zboží. Přes rostoucí dovoz z EU zůstává její podíl na celkovém zahraničním obchodu Mongolska nízký ve srovnání s dominantní Čínou.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zahraniční obchod Mongolska je naprosto dominantně orientován mimo EU, a to na sousední velmoci. Na vývozu se Čína podílí přibližně 91 %, následovaná Švýcarskem (kam směřuje zlato) a v menší míře USA a Ruskem; na dovozu vede Čína (cca 38 %) před Ruskem (cca 24 %, zejména ropné produkty) a Japonskem. Na rozdíl od deficitních vztahů s EU a ČR je celková obchodní bilance Mongolska se zeměmi mimo EU výrazně přebytková, neboť ji určuje masivní vývoz nerostných surovin – uhlí, mědi, zlata, ropy a železné rudy. V roce 2025 však přebytek meziročně poklesl v důsledku nižších cen uhlí (vývoz uhlí dosáhl rekordních 90 mil. tun, ale jeho hodnota klesla o třetinu). Rozdíl oproti EU je dán právě tím, že strategické nerostné suroviny Mongolska odebírá téměř výhradně Čína, zatímco do EU putuje jen omezený sortiment zboží.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice zůstávají důležitým zdrojem financování mongolské ekonomiky a jsou výrazně koncentrovány v těžebním sektoru. Celkový stav PZI v Mongolsku dosáhl na konci roku 2025 podle dat centrální banky přibližně 36 mld. USD, z toho zhruba 27 mld. USD připadalo na těžbu a dobývání. Dominují projekty v oblasti mědi, uhlí, zlata, ropy a uranu, zejména Oyu Tolgoi a připravovaný uranový projekt Zuuvch-Ovoo francouzské společnosti Orano. Teritoriálně jsou jako hlavní investoři vykazovány zejména Nizozemsko, Čína, Singapur, Hongkong a Spojené království; část těchto toků však představuje zprostředkovaný kapitál nadnárodních těžebních skupin. Investiční prostředí je formálně otevřené, hlavními bariérami však zůstávají regulatorní nejistota, proměnlivost legislativy, slabší vymahatelnost smluv, korupční rizika, malý domácí trh, logistická závislost na Číně a citlivost na komoditní cyklus.

České PZI v Mongolsku zůstávají objemově omezené a ve srovnání s hlavními investory do těžby nejsou samostatně významnou položkou. Česká ekonomická stopa má spíše podobu vývozu technologií, projektové spolupráce, obchodního zastoupení, licencí a menších kapitálových vstupů než velkých přímých investic. Perspektivní příležitosti existují zejména v návazných sektorech mimo samotnou těžbu: v energetice a OZE, vodním a odpadovém hospodářství, zpracování zemědělských produktů a kašmíru, potravinářství, zdravotnictví, dopravě, logistice, městských technologiích a službách pro těžební průmysl. Realistickým vstupním modelem je partnerství s místním subjektem, servisní či montážní zázemí, společný podnik, licenční výroba nebo menší investice navázaná na konkrétní dodávkový projekt.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

• Vztahy EU s Mongolskem upravují mimo jiné tyto vybrané smlouvy:
• Dohoda o civilním letectví (2009)
• Úmluva o předávání odsouzených osob (2016)
• Dohoda o partnerství a spolupráci, PCA (2017)
• Úmluva o vzájemné administrativní pomoci v daňových otázkách (2020)

Smlouvy s ČR

Vzájemné vztahy ČR a Mongolska upravuje řada dvoustranných a meziresortních smluv:

• Smlouva mezi ČR a Mongolskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic (1998)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o vzájemném zaměstnávání občanů České republiky a občanů Mongolska (1999)
• Smlouva o hlavních směrech spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem přírody a životního prostředí Mongolska (2001)
• Smlouva o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou Mongolska (2005)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o leteckých službách (2017)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem (2019)
• Smlouva mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska o spolupráci v oblasti školství a vědy (2019).
• Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem (2019, do platnosti vstoupila 1. 3. 2023)

Během státní návštěvy prezidenta Mongolska U. Chürelsücha v Praze v březnu 2025 byly podepsány následující dohody:

• Společná deklarace o komplexním partnerství mezi Mongolskem a Českou republikou
• Dohoda o policejní spolupráci, zaměřená na sdílení zkušeností v oblasti kriminologie a boje proti organizovanému zločinu
• Dohoda o vzdělávání, která poskytuje mongolským studentům větší možnosti studia na českých univerzitách
• MoU v zemědělství, podporující výměnu technologií a export mongolských produktů do Evropy
• Dohoda o ochraně přírody, zaměřená na ochranu kriticky ohroženého dvouhrbého velblouda

3.4. Rozvojová spolupráce

Mongolsko je nadále příjemcem rozvojové pomoci a figuruje na seznamu příjemců ODA OECD/DAC. Z hlediska české ZRS však již není prioritní programovou zemí; tato role skončila po období 2010–2017 a následném přechodném doběhu projektů. Česká rozvojová stopa přesto zůstává viditelná, zejména ve vodním hospodářství, ochraně životního prostředí, lesnictví, vzdělávání, geologii a zapojení soukromého sektoru. Vedle bilaterálních nástrojů působí v Mongolsku významní multilaterální donoři, zejména EU, OSN, Světová banka, ADB a EBRD, kteří financují projekty v dopravě, energetice, zdravotnictví, vodním hospodářství, odpadech a správě věcí veřejných. Pro české subjekty jsou relevantní také programy B2B, transformační spolupráce, Aid for Trade, PROPED/PROPEA a návazné komerční aktivity.

Pro české firmy je relevantní Záruka zahraniční rozvojové spolupráce poskytovaná Národní rozvojovou bankou. Nástroj je určen malým, středním i velkým podnikatelům realizujícím udržitelné investice v rozvojových zemích a pomáhá snížit riziko financování projektů na náročných trzích. Podpora má formu bankovní záruky za úvěr, zpravidla investiční či investičně-provozní, poskytnutý spolupracující bankou. Podmínkou je rozvojový dopad, udržitelnost a přidaná hodnota pro partnerskou zemi, např. přenos know-how, tvorba pracovních míst, úspora zdrojů nebo zavedení environmentálně šetrných technologií. V Mongolsku mohou být vhodnými oblastmi zejména voda, odpadové hospodářství, energetické úspory, obnovitelné zdroje, zdravotnictví, zemědělství, potravinářství a regionální infrastruktura. V zemi nadále hraje významnou roli při realizaci multilaterálních rozvojových projektů česká nezisková organizace Člověk v tísni. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Mongolský energetický sektor zůstává závislý na uhlí, zastaralých teplárnách a dovozu elektřiny, zatímco poptávka roste zejména v Ulánbátaru a těžebních regionech. Uhlí tvoří zhruba 90 % výroby elektřiny, OZE kvůli slabé síti a nedostatečné akumulaci jen asi 9–10 %. Vláda pokračuje v tarifní reformě, modernizaci sítí a přípravě projektů OZE, bateriových úložišť i tepelných zdrojů s podporou EBRD, ADB, JICA a EIB. Pro české firmy se otevírají příležitosti v modernizaci tepláren a elektráren, kogeneraci, akumulaci, transformátorech, řídicích systémech, měření a regulaci, sítích a energetickém managementu.

▶ Dopravní infrastruktura

Doprava patří mezi hlavní investiční priority Mongolska kvůli přetížení Ulánbátaru, limitům železničních koridorů a potřebě napojit těžební oblasti na exportní trasy do Číny. Vláda v programu 2024–2028 prosazuje přeshraniční železnice Gashuunsukhait–Gantsmod, Khangi–Mandal a Shiveekhüren–Sekhe, metro v Ulánbátaru a rozvoj městské mobility včetně BRT. První linka metra má mít 19,4 km a 15 stanic, ADB v roce 2025 schválila 60 mil. USD na první BRT koridor. Projekty budou často financovány či realizovány s účastí ADB, EBRD, EIB, Světové banky, JICA a čínských partnerů formou EPC, EPC+F, PPP nebo subdodávek. Pro české firmy existují příležitosti v železničních a silničních technologiích, signalizaci, zabezpečení, ITS, řízení dopravy, vozidlech a komponentech MHD, inženýringu, stavební technice a subdodávkách.

▶ Voda a životní prostředí

Sektor vody a životního prostředí patří mezi hlavní investiční oblasti kvůli urbanizaci, růstu spotřeby vody v Ulánbátaru, vodní zátěži v jižní Gobi, znečištění ovzduší a slabé komunální infrastruktuře. Klíčový je program Millennium Challenge Corporation v hodnotě 350 mil. USD zaměřený na nové zdroje podzemní vody, pokročilou úpravu vody, recyklaci odpadních vod a institucionální reformy. V roce 2026 bylo zahájeno testování prvního velkokapacitního závodu na recyklaci odpadních vod; nová centrální ČOV v Ulánbátaru s kapacitou cca 250 000 m³/den má snížit znečištění řeky Tuul. Potřeby přetrvávají v provinčních centrech, průmyslových zónách a těžebních regionech. Pro české firmy se otevírají příležitosti v úpravnách vody, ČOV, čerpadlech, armaturách, filtraci, UV systémech, recyklaci vody, průmyslových odpadních vodách, monitoringu, třídicích a recyklačních linkách, kalovém hospodářství, protipovodňových řešeních a poradenství.

▶ Těžební a ropné technologie

Těžební sektor zůstává páteří ekonomiky, tvoří čtvrtinu až necelou třetinu HDP, kolem 90 % exportu a významnou část rozpočtových příjmů i FDI. Hlavními komoditami jsou uhlí, měď, zlato, železná ruda a fluorid; význam mědi roste díky rozvoji podzemní těžby v Oyu Tolgoi a globální poptávce po surovinách pro energetickou transformaci. V roce 2025 Mongolsko podepsalo investiční dohodu s Orano k uranovému projektu Zuuvch-Ovoo za cca 1,6 mld. USD a pokračuje výstavba první ropné rafinerie v Dornogovi s kapacitou 1,5 mil. tun ročně, financovaná indickým úvěrem. Pro české firmy jsou příležitosti v těžební a ropné technice, vrtných, drticích, separačních a dopravních zařízeních, čerpadlech, ventilaci, automatizaci, měření, HSE, snižování prašnosti, úpravě surovin, recyklaci vody a sanacích. Nutné je počítat s regulatorním rizikem, výkyvy cen komodit, tlakem na ESG a závislostí na čínské poptávce a logistice.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství a potravinářství zaměstnávají zhruba třetinu pracovní síly a jsou klíčovým zdrojem obživy venkova, zejména pasteveckých domácností. Po propadu způsobeném dzudem v zimě 2023/2024 došlo v roce 2025 k oživení produkce, taženému hlavně živočišnou výrobou, zatímco rostlinná produkce zůstává zranitelná vůči suchu, krátké vegetační sezóně a nízkému zavlažování. Vláda podporuje potravinovou bezpečnost prostřednictvím iniciativ „Food Supply and Security“ 2022–2027, Atar-4 a „White Gold“ pro vyšší zpracování vlny, kašmíru a kůží. Pro české firmy existují příležitosti v mechanizaci, zavlažování, sklenících, krmivářských technologiích, mlékárenských a masozpracujících linkách, chladírenské logistice, veterinárních řešeních, balení potravin, pivovarnictví, sladovnictví, pekárenských technologiích a potravinářském strojírenství. Potenciál mají řešení kombinující technologii, hygienické a veterinární standardy, klimatickou odolnost, servis a místní partnerství.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Zdravotnictví čelí podfinancování, vysokým přímým platbám domácností, nerovnoměrné dostupnosti péče mezi Ulánbátarem a regiony a rostoucí zátěži neinfekčními nemocemi, zejména kardiovaskulárními, onkologickými a respiračními. Modernizaci podporuje stárnutí populace, znečištění ovzduší, potřeba posílit primární péči v soumech a ajmacích, růst soukromých klinik i nedostatečné vybavení regionálních nemocnic, laboratoří a diagnostiky. Klíčovým externím partnerem je ADB, která v listopadu 2025 uzavřela s Mongolskem rámec financování 475 mil. USD pro sociální sektor a odolnost vůči katastrofám, včetně připravované modernizace zdravotních služeb v 17 provinciích. Pro české firmy existují příležitosti ve zdravotnických prostředcích, lůžkách a nábytku, zobrazovací, laboratorní, sterilizační, rehabilitační, intenzivní a neonatologické technice, stomatologii, zdravotnickém IT, telemedicíně, farmacii a spotřebním materiálu. Vstup vyžaduje registraci, distributora se servisem a sledování tendrů IFI.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Mongolsko patří v regionu mezi aktivní reformátory e-governmentu a digitalizuje veřejnou správu zejména přes platformu e-Mongolia s více než tisícem služeb. Vysoká mobilní penetrace, široké využívání internetu a vládní agenda digitální transformace vytvářejí prostor pro digitální veřejné služby, elektronickou identitu, datovou interoperabilitu, cloud a digitální ekonomiku. Klíčovým projektem je Smart Government II financovaný Světovou bankou, zaměřený na e-government, kyberbezpečnost veřejného sektoru, digitální dovednosti, cloud, ICT infrastrukturu, AI a veřejné digitální služby. Rostoucí počet incidentů a Národní strategie kybernetické bezpečnosti 2026–2027 zvyšují poptávku po SOC, CSIRT/CERT, EDR, SIEM, PKI, auditech, školeních a konzultacích. Pro české firmy existují příležitosti v kyberbezpečnosti, e-governmentu, digitální identitě, datových centrech, cloudových a AI řešeních, smart city, IoT a senzorice pro těžbu, energetiku, zemědělství i městskou správu. Vstup vyžaduje místního integrátora, mongolskou lokalizaci a napojení na státní registry.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Mongolský sektor VVI a vysokého školství má dlouhodobý potenciál, ale zůstává podfinancovaný; výdaje na R&D klesly z cca 0,34 % HDP v roce 2008 na 0,08–0,09 % HDP v roce 2022. Na vysokých školách studuje zhruba 145 tis. studentů, většina institucí i studentů je v Ulánbátaru, zejména kolem NUM, MUST a MAV. Roste poptávka po technickém vzdělávání, aplikovaném výzkumu, laboratorním vybavení, digital fabrication a transferu technologií do těžby, energetiky, zemědělství, veterinární medicíny, životního prostředí a zdravotnictví. Nové prototypovací a fablabové kapacity, včetně GerLab, ukazují zájem o 3D tisk, lokální výrobu pomůcek a praktickou technickou výuku. Pro české univerzity, výzkumné instituce a firmy existují příležitosti v akademických partnerstvích, vybavení laboratoří, 3D tisku, odborném vzdělávání, mobilitě, společných projektech, technickém poradenství a vzdělávacích technologiích.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Mongolský trh je z pohledu českých firem perspektivní, avšak náročný na osobní přítomnost, trpělivost a budování důvěry. Bez spolehlivého místního partnera je obtížné překonat jazykovou bariéru, neformální rozhodovací procesy, administrativní zvyklosti i specifika veřejných zakázek. Mongolští partneři zpravidla upřednostňují přímé jednání, dlouhodobý vztah a průběžnou komunikaci před čistě formální nabídkou. U větších projektů je proto vhodné kombinovat místní zastoupení s aktivní účastí české firmy, zejména při technickém vysvětlování nabídky, školení a následném servisu.

4.2. Oslovení

První oslovení mongolského partnera by mělo být věcné, zdvořilé a pokud možno zprostředkované důvěryhodnou osobou či institucí. V Mongolsku má osobní doporučení často větší váhu než nevyžádaný e-mail, zejména u státních institucí, větších firem a veřejných zakázek. Úvodní zpráva by měla stručně představit českou firmu, její zkušenosti, konkrétní nabídku a přínos pro mongolského partnera. Obecné marketingové materiály bez jasné návaznosti na potřeby trhu mají menší účinek; vhodnější je ukázat reference, realizované projekty a možnost servisu či technické podpory.

Při osobním setkání je standardem podání ruky a výměna vizitek. Vizitku je vhodné podávat a přijímat oběma rukama nebo pravou rukou s lehkým gestem úcty. U zahraničních firem je praktické mít vizitku a základní profil společnosti v angličtině, u významnějších jednání také v mongolštině. Mongolové v běžném styku používají především osobní jméno, nikoli rodové příjmení v evropském smyslu. Na vizitkách bývá osobní jméno často zvýrazněno; při oslovení je proto vhodné použít právě toto jméno, případně v kombinaci s funkcí či zdvořilým „pane/paní“.

Jednání bývají méně formální než v některých asijských zemích, ale vztahová rovina je velmi důležitá. Partner obvykle očekává, že česká strana bude ochotna přijet, vysvětlit technické detaily, reagovat flexibilně a udržovat pravidelný kontakt i po první schůzce. Není vhodné spoléhat pouze na cenovou nabídku zaslanou e-mailem. Důležitá je trpělivost, opakovaná komunikace a schopnost přizpůsobit nabídku místním podmínkám, včetně financování, logistiky, záruk a následného servisu.

U veřejného sektoru a větších projektů je vhodné počítat s delším rozhodovacím procesem a kombinací formálních i neformálních konzultací. Při jednáních pomáhá místní partner, který rozumí jazyku, administrativním postupům, vazbám mezi institucemi a praktickému fungování trhu. Česká firma by si však měla ponechat aktivní roli, zejména při prezentaci technologie, obchodním vyjednávání a kontrole kvality. V mongolském prostředí je dlouhodobá důvěra často předpokladem úspěchu, nikoli až jeho výsledkem.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku je vhodné sjednávat s dostatečným předstihem, ideálně prostřednictvím doporučení místního partnera, profesní asociace, úřadu či jiné důvěryhodné osoby. Nevyžádaný e-mail může zůstat bez odpovědi, proto je vhodné první kontakt následně potvrdit telefonicky nebo přes místní komunikační kanály. Před cestou do Mongolska se doporučuje schůzku několikrát připomenout a potvrdit. Jednání se obvykle konají v kanceláři partnera, hotelové lobby, zasedací místnosti, kavárně či restauraci. U větších projektů je vhodné začít formálně v kanceláři a následně pokračovat neformálně u oběda či večeře.

Načasování jednání je vhodné plánovat spíše od pozdního dopoledne, přibližně po 10. hodině. V Ulánbátaru je třeba počítat s dopravními zácpami, zimním počasím a tím, že přesuny po městě trvají déle, než odpovídá vzdálenosti na mapě. Dochvilnost se u zahraničního partnera očekává a působí profesionálně, u mongolské strany je však třeba počítat s větší flexibilitou. Zpoždění o 15–30 minut není výjimečné a zpravidla není vnímáno jako nezdvořilost. U důležitých jednání, veřejného sektoru a cest mimo Ulánbátar je vhodné ponechat časovou rezervu.

Při prvním setkání je standardem podání ruky, krátké představení a výměna vizitek. Vizitku je vhodné podat i přijmout oběma rukama nebo pravou rukou s lehkým gestem úcty. U významnějších jednání je praktické mít kromě anglické verze i základní firemní profil nebo prezentaci v mongolštině. Drobné dárky jsou přijímány pozitivně, zejména pokud mají vazbu na Českou republiku, firmu nebo region původu. Neměly by však působit okázale ani zavazujícím dojmem. Vhodné jsou kvalitní propagační předměty, sklo, knihy, drobné potravinářské dárky nebo předměty s českým designem.

Českého obchodníka může překvapit, že jednání často nezačíná přímo obchodem, ale osobní konverzací. Mongolští partneři se mohou ptát na rodinu, předchozí pobyt v zemi, cestu, zdraví či obecné dojmy z Mongolska. Nejde o neprofesionalitu, ale o součást budování důvěry. Osobní a pracovní rovina se v Mongolsku prolínají více než v českém prostředí. Dobrý vztah je často předpokladem obchodního jednání, nikoli až jeho výsledkem.

Mongolští obchodníci bývají otevření, pohostinní, komunikativní a pragmatičtí. Ve srovnání s některými jinými asijskými kulturami bývá komunikace přímočařejší, přesto však může být obtížné získat jednoznačné „ne“. Partner může z důvodu zachování dobrých vztahů přislíbit další postup, i když projekt není reálně připraven nebo nemá dostatečnou podporu. Je proto vhodné ověřovat zájem podle konkrétních kroků: sdílení technických podkladů, zapojení rozhodujících osob, ochoty jednat o financování a schopnosti domluvit další termín.

Vyjednávání neztěžují zásadní náboženské či etnické rozdíly, ale spíše rozdílné vnímání času, hierarchie a závaznosti ústních dohod. V mongolských firmách bývá rozhodování poměrně centralizované a skutečná pravomoc je často soustředěna u majitele, generálního ředitele nebo úzkého vedení. Není proto dostatečné jednat pouze s technickým či obchodním pracovníkem, pokud nemá mandát rozhodovat. Zároveň je vhodné dávat pozor na neformální vliv osob, které nemusí být v organizační struktuře viditelné, ale mají reálný dopad na rozhodování.

S časem se v obchodním jednání nakládá volněji než v České republice. Program schůzky se může měnit, jednání se může prodloužit, přesunout do restaurace nebo pokračovat v další den. Termíny je vhodné opakovaně potvrzovat a písemně shrnovat, co bylo dohodnuto. U dodávek, plateb, administrativních kroků a veřejných zakázek je třeba počítat s prodlevami a průběžně si hlídat plnění dohodnutých milníků.

Emoce jsou při jednáních obvykle vyjadřovány přirozeněji než ve formálním středoevropském prostředí. Mongolové se často smějí, žertují, mluví hlasitěji a mohou působit velmi bezprostředně. Zároveň je důležité nezpůsobit partnerovi ztrátu tváře, nekritizovat jej veřejně a nevyvíjet příliš přímý tlak před ostatními účastníky. Citlivé otázky, zejména cena, financování, neplnění dohody nebo kvalita práce, je vhodné řešit věcně, klidně a pokud možno v užším kruhu.

Teritoriální rozdíly uvnitř země existují zejména mezi Ulánbátarem a regiony. V hlavním městě je obchodní prostředí modernější, rychlejší a více zvyklé na zahraniční firmy. V regionech hraje ještě větší roli osobní důvěra, místní autority, samospráva a dlouhodobá přítomnost. Cesty mimo Ulánbátar je nutné plánovat s rezervou, zejména s ohledem na vzdálenosti, počasí, stav silnic a omezenou dostupnost služeb.

Alkohol může být součástí pracovního oběda či večeře, zejména při neformálním pokračování jednání. Není však nutné jej aktivně nabízet při každé schůzce a u úvodního formálního jednání je vhodnější držet se čaje, kávy či nealkoholických nápojů. Pokud je alkohol nabídnut, je zdvořilé přípitek přijmout, ale není nutné pít nad vlastní míru. U významnějších večeří je třeba počítat s tím, že prázdná sklenička může být znovu dolita.

Na pracovní jednání je vhodné formální či konzervativní business oblečení. Muži obvykle volí oblek nebo sako s košilí, ženy kostým, šaty či jiné profesionální oblečení. V zimě je nutné počítat s extrémním chladem, takže praktická teplá obuv a svrchní oděv jsou samozřejmostí. Tradiční oděv dél se běžně nosí při slavnostních příležitostech, nikoli jako standardní oděv pro běžné obchodní jednání.

Ideální jednací tým by měl být spíše menší, jasně strukturovaný a odborně připravený. Vhodná je účast vedoucí osoby s rozhodovacím mandátem, technického experta a případně místního partnera či tlumočníka. Příliš velká delegace může působit neprakticky, naopak příliš juniorní složení může snížit váhu jednání. Genderové složení nebývá zásadní překážkou; ženy v Mongolsku běžně zastávají manažerské, odborné i veřejné funkce.

Pozvání domů není u prvního obchodního setkání samozřejmostí, ale u dlouhodobějšího vztahu se může objevit. Častější je pozvání do restaurace, případně na venkov, do jurty či na rodinnou oslavu. Takové pozvání je projevem důvěry a je vhodné jej přijmout, pokud to okolnosti dovolují. Při návštěvě je slušné přinést drobný dárek, přijmout nabídnuté místo, ochutnat alespoň symbolicky nabízené jídlo či nápoj a respektovat pokyny hostitele. Pohostinnost je v Mongolsku silná společenská hodnota a odmítnutí bez vysvětlení může působit nezdvořile.

4.4. Komunikace

Úředním jazykem je mongolština a při jednáních mimo užší okruh velkých firem, bank, mezinárodních organizací a mladší generace nelze automaticky počítat s plynulou angličtinou. V Ulánbátaru je znalost angličtiny běžnější, zejména u manažerů, právníků, konzultantů a lidí se zahraniční zkušeností. Ruština zůstává u starší generace a technických profesí stále rozšířená, její praktické využití však postupně klesá. Zvláštností je historická vazba na bývalé Československo; část starší generace Mongolů studovala nebo pracovala v ČR či SR a může rozumět česky nebo slovensky. Přesto nelze na tuto okolnost spoléhat jako na pracovní jazyk.

U důležitějších obchodních, technických nebo veřejných jednání je vhodné zajistit si tlumočníka, případně místního partnera s dobrou znalostí mongolštiny i oboru. Tlumočník není jen jazykovou podporou, ale často pomáhá správně pochopit kontext, míru skutečného zájmu, hierarchii účastníků a nevyřčené signály. U smluv, veřejných zakázek, technických specifikací a jednání se státní správou je profesionální tlumočení prakticky nezbytné. Základní prezentační materiály, profil firmy, vizitky a technické shrnutí je vhodné mít v angličtině a u větších projektů také v mongolštině.

Mongolský komunikační styl je přátelský, osobní a méně formální než v některých jiných asijských zemích, přesto však nebývá vždy zcela přímý. Zejména odmítnutí, nesouhlas nebo nepříjemná informace nemusí zaznít otevřeně. Partner může odpovědět neurčitě, odložit reakci, přislíbit další kontakt nebo změnit téma, aniž by výslovně řekl „ne“. Česká strana by proto měla číst mezi řádky a ověřovat skutečný zájem podle konkrétních kroků: zaslání podkladů, zapojení rozhodujících osob, potvrzení termínu, diskuse o financování a ochoty pokračovat v jednání. Současně platí, že Mongolové bývají v běžné komunikaci bezprostřední, rádi žertují, mluví hlasitěji a otevřeněji projevují emoce.

Komunikační tabu nejsou zásadně náboženská, ale spíše společenská. Nevhodná je veřejná kritika partnera, zpochybňování jeho autority před kolegy, příliš tvrdý nátlak, ironie namířená na zemi, rodinu, národní hrdost, tradice nebo Čingischána. Opatrně je třeba zacházet s politickými tématy, vztahy s Čínou a Ruskem, korupcí, majetkem, osobními příjmy a citlivými otázkami vnitřní politiky. Při společenské konverzaci je lepší začít neutrálně: cestou, počasím, dojmy z Mongolska, rodinou, sportem, jídlem, studiem v zahraničí či předchozí spoluprací. Základní mongolský pozdrav nebo poděkování působí velmi dobře.

Nejúčinnější je kombinovat osobní jednání, telefonickou komunikaci a písemné potvrzení dohod. E-mail je vhodný pro zaslání formálních nabídek, prezentací, technických specifikací, cenových kalkulací a shrnutí závěrů ze schůzek, ale jako jediný nástroj často nestačí. Odpovědi mohou přicházet pomalu nebo vůbec, zvlášť pokud nejde o již rozvinutý vztah. Praktické je po odeslání e-mailu navázat telefonátem, zprávou přes používané komunikační aplikace nebo přes místního zástupce. U významnějších projektů je osobní přítomnost české firmy nebo jejího zástupce výraznou výhodou. Po každém jednání se doporučuje stručně písemně potvrdit, co bylo dohodnuto, kdo za co odpovídá a jaký je další termín.

4.5. Doporučení

Podnikatelům, kteří se chystají do Mongolska, doporučujeme nepodcenit přípravu, osobní přítomnost a výběr místního partnera. Mongolský trh nabízí příležitosti zejména v infrastruktuře, energetice, těžbě, vodním a odpadovém hospodářství, zemědělství, zdravotnictví a potravinářství, ale funguje výrazně vztahově. Pouhé zaslání nabídky e-mailem obvykle nestačí; úspěch vyžaduje opakovanou komunikaci, návštěvu na místě, technické vysvětlení řešení a schopnost zajistit servis, školení či náhradní díly.

Před cestou je vhodné prověřit partnera, jeho reference, vazby na konečné odběratele a skutečnou rozhodovací pravomoc. U veřejných zakázek je třeba počítat s administrativní náročností, silnou cenovou konkurencí, potřebou lokálního zastoupení a často i s dokumentací v mongolštině. U větších kontraktů doporučujeme jasně nastavit platební podmínky, záruky, dodací lhůty a odpovědnost za logistiku; u nových partnerů je vhodné využít akreditiv, zálohu nebo jiné zajištění platby.

Prakticky se vyplatí počítat s časovou rezervou, zejména kvůli dopravě v Ulánbátaru, zimnímu počasí a pomalejšímu rozhodování. Při jednáních pomáhá trpělivost, zdvořilost a respekt k místním zvyklostem: vizitky a dárky se podávají pravou rukou nebo oběma rukama, veřejná kritika partnera není vhodná a odmítnutí nabízeného jídla či nápoje je lepší formulovat citlivě. Vhodné je také využít podporu ZÚ, oborových asociací a již zavedených českých firem.

Zajímavosti: šlápnete-li někomu nechtěně na nohu, je slušné ihned podat ruku na usmířenou; pozor dávejte zejména na prostor pod stolem. Vyvarujte se hvízdání v místnosti, ukazování prstem na lidi a hlasitého smrkání u stolu. Srkání či mlaskání při jídle naopak nemusí být vnímáno negativně, spíše jako projev toho, že jídlo chutná

4.6. Státní svátky

• 1. leden – Nový rok
• 1–3. den prvního lunárního měsíce – tradiční Nový rok „Tsagaan sar” podle lunárního kalendáře. Jedná se o jeden z nejdůležitějších svátků pro Mongoly. Je také oslavován některými turkickými etniky.
• 8. březen – MDŽ
• Květen – Den Buddhy – pohyblivý svátek věnovaný třem významným událostem v Buddhově životě (narození, osvícení a odchodu z lidského světa)
• 1. červen – Den dětí
• 11–15. červenec – tradiční svátek Naadam, festival je také nazýván „Eriin gurvan naadam“ neboli „Tři mužské hry“. Tyto hry jsou mongolský zápas, jízda na koni a lukostřelba a jsou jedinými v celé zemi. Navzdory názvu festivalu se i ženy účastní lukostřelby a jízdy na koni, ovšem nikoliv mongolského zápasu. Největší hry se tradičně pořádají v Ulánbátaru mezi 11—13. červencem.
• Listopad – Narozeniny Čingischána – pohyblivý svátek (první den prvního měsíce zimy podle lunárního kalendáře)
• 26. listopad – Den samostatnosti republiky – připomínka založení Mongolské lidové republiky v roce 1924
• 29. prosinec – Den nezávislosti – připomíná zisk nezávislosti na mandžuské dynastii Čching v roce 1911

Pracovní doba na úřadech je obvykle pondělí až pátek od 8:30 hod. do 17:30 s hodinovou přestávkou na oběd (12:30-13:30); o sobotách, nedělích a svátcích je volno. Prodejní doba je podobná, existují obchody s 24 hodinovou pracovní dobou, mnohé obchody jsou otevřeny i v sobotu, řada z nich pak i v neděli.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vstup na mongolský trh je administrativně relativně otevřený, avšak prakticky vyžaduje dobrou přípravu, místního partnera a znalost regulatorního prostředí. Mongolsko bylo v roce 2025 v rámci OECD klasifikace vývozních úvěrových rizik zlepšeno ze stupně 7/7 na 6/7, nadále však zůstává trhem se zvýšeným komerčním, měnovým a institucionálním rizikem. Prodej většiny zahraničního zboží probíhá přes místní dovozce, distributory, obchodní zástupce a sektorové partnery, u větších projektů přes tendry, přímá jednání s konečnými odběrateli nebo dodávky pro veřejný sektor a státní podniky. Rozhodujícími faktory pro úspěch jsou cena, dostupnost financování, reference, schopnost servisu v Mongolsku, rychlost dodávek náhradních dílů, technická podpora a důvěryhodnost místního zastoupení.

Založení společnosti probíhá prostřednictvím General Authority for State Registration; po registraci je nutná registrace u daňové správy. Zahraniční investor může zpravidla vlastnit 100 % společnosti, avšak u společnosti se zahraniční účastí se nadále uplatňuje požadavek minimální investice 100 000 USD na každého zahraničního investora. V roce 2026 vláda diskutuje o možném snížení tohoto limitu pro technologické a inovativní start-upy; pro standardní obchodní společnosti však požadavek nadále zůstává v platnosti. Vlastnictví půdy zahraničními osobami je omezené, běžnější je právo užívání. Ve strategických sektorech, zejména u nerostných surovin strategického významu, si stát může vyhradit účast nebo zvláštní kontrolní mechanismy. Důležité právní normy zahrnují zejména zákon o investicích, obchodních společnostech, celní zákon, zákon o celním tarifu a daních, daňové předpisy, zákon o veřejných zakázkách, licenční předpisy a sektorovou regulaci v těžbě, energetice, zdravotnictví, potravinách, chemických látkách a stavebnictví.

Dovoz zboží do Mongolska obecně nepodléhá plošnému licenčnímu režimu, avšak licence či zvláštní povolení jsou vyžadovány u vybraných kategorií, např. chemikálií, léčiv a zdravotnických prostředků, potravin, alkoholu, tabáku, zbraní, výbušnin, radioaktivních látek, zvířat, rostlin a dalších regulovaných výrobků. Standardní dovozní dokumentace zahrnuje obchodní fakturu, balicí list, přepravní dokument, celní prohlášení, případně certifikát původu, pojistné dokumenty, technické certifikáty, sanitární či fytosanitární osvědčení a povolení příslušného orgánu. U veřejných zakázek a technických dodávek je nutné počítat s požadavky na mongolskou nebo anglickou dokumentaci, certifikaci, záruky a poprodejní servis.

Celní systém je založen na harmonizovaném sazebníku a elektronickém celním řízení. Základní clo na většinu dováženého zboží činí zpravidla 5 %, k němu se připočítává DPH ve výši 10 % a u vybraného zboží také spotřební či dodatečné daně, např. u alkoholu, tabáku, pohonných hmot nebo některých vozidel. Dočasný dovoz zařízení pro veletrhy, výstavy či projekty je možný za stanovených podmínek, obvykle s povinností následného reexportu. Mongolsko má tři tradiční zóny volného obchodu – Altanbulag, Zamiin-Uud a Tsagaannuur – a rozvíjí se také koncept zóny u nového letiště v Chöšig Valley; jejich praktické využití však zůstává nerovnoměrné a závisí na infrastruktuře, logistice a konkrétním projektu.

Devizový režim je relativně otevřený a běžné obchodní platby jsou prováděny přes komerční banky v tugricích nebo cizích měnách, zejména USD. U větších obchodů je vhodné ošetřit kurzové riziko a trvat na bezpečných platebních nástrojích, zejména akreditivu, záloze, bankovní záruce nebo pojištění pohledávek. Kontrola vývozu se týká především zbraní, vojenského a dvojího užití, strategických surovin, kulturních předmětů, některých biologických, chemických a radioaktivních materiálů. Ochrana domácího trhu se projevuje spíše selektivně: prostřednictvím licencí, technických požadavků, veřejných zakázek, preferencí lokálního partnera a u vybraných položek také celních či daňových opatření.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Mongolská legislativa umožňuje několik forem podnikatelského působení.

Společnost s ručením omezeným (LLC) je nejběžnější formou, vhodnou pro obchodní zastoupení, servisní zázemí, menší investice i společné podniky. Může mít jednoho až 50 společníků. Zahraniční investor s podílem alespoň 25 % musí vložit minimálně 100 000 USD do základního kapitálu, a to v penězích nebo oceněných aktivech. Registrace probíhá u Státního registračního úřadu (LERO), následně u daňového úřadu a sociálního pojištění. Výhodou je omezené ručení, plná právní subjektivita a relativně jednoduchá správa; nevýhodou kapitálová podmínka a nutnost místní účetní, daňové a pracovněprávní administrace.

Akciová společnost (JSC) je vhodná pro větší podniky, širší akcionářskou strukturu nebo získávání kapitálu emisí akcií. Může být otevřená, s akciemi obchodovanými na burze, nebo uzavřená. Počet akcionářů není omezen, základní kapitál veřejné JSC činí minimálně 10 mil. MNT. Výhodou je přístup ke kapitálu a převoditelnost akcií, nevýhodou vyšší nároky na správu, reporting a administrativu.

Partnerství se využívá méně často, zejména u profesionálních služeb a menších podnikatelských struktur. Může být neomezené, omezené nebo profesionální. Výhodou je jednoduchost a flexibilita, nevýhodou zejména otázky ručení a omezená využitelnost pro zahraniční exportéry.

Joint venture s mongolským partnerem může být vhodné u projektů vyžadujících místní kontakty, licence, servisní síť, účast ve veřejných zakázkách nebo znalost regionů. Výhodou je lepší přístup na trh, nevýhodou závislost na partnerovi a nutnost smluvně ošetřit řízení, ochranu know-how, výstupní mechanismy a řešení sporů.

Zastoupení zahraniční společnosti (Representative Office) slouží pouze k reprezentaci mateřské firmy, průzkumu trhu, marketingu a navazování kontaktů. Nemá právní subjektivitu a nesmí vykonávat komerční činnost. Výhodou jsou nižší náklady a vhodnost pro vstupní fázi, nevýhodou nemožnost fakturace a generování tržeb.

Pobočka zahraniční společnosti (Branch) je v praxi méně využívaná, protože registrační postupy nejsou vždy jednoznačné; obvykle se doporučuje založit dceřinou LLC. Trvalé zařízení je daňový koncept, který může vzniknout při dlouhodobé činnosti zahraničního subjektu v Mongolsku a zakládá registrační a daňové povinnosti.

Vzhledem k jazykové bariéře, obchodním zvyklostem a důrazu na osobní vztahy je vhodné využít místního zástupce, distributora nebo agenta. Pro počáteční průzkum trhu může postačit Representative Office, pro plnohodnotné komerční působení je nejpraktičtější LLC.

5.3. Marketing a komunikace

Marketing v Mongolsku je nutné přizpůsobit malé velikosti trhu, vysoké koncentraci spotřeby v Ulánbátaru a silné roli sociálních sítí. Reklama je obecně povolena, musí však být pravdivá, jasně identifikovatelná a nesmí klamat spotřebitele, znevažovat konkurenci nebo neoprávněně využívat jméno, obraz či hlas třetí osoby. Při práci s osobními údaji je nutné dodržovat pravidla ochrany osobních údajů, zejména při databázovém marketingu, SMS kampaních, e-mailingu a cílení reklamy.

Úspěšné firmy kombinují digitální a tradiční kanály. Nejvýznamnějším online kanálem zůstává Facebook a Messenger, důležitý je také Instagram, TikTok, YouTube, webové stránky, online média a spolupráce s influencery. U B2C výrobků, kosmetiky, potravin, módy, služeb a spotřebního zboží je často rozhodující vizuální obsah, krátká videa, soutěže, recenze a komunikace v mongolštině. U B2B produktů, technologií a veřejných projektů je vhodnější kombinovat kvalitní web, odborné prezentace, PR články, účast na veletrzích, oborových konferencích a přímé oslovení institucí či firem. Televize, rádio, tisk a venkovní reklama mají nadále význam, zejména pro široké spotřebitelské kampaně, retail a politicky či společensky viditelné projekty. V Ulánbátaru se intenzivně využívají billboardy, LED obrazovky a reklamní plochy v obchodních centrech.

Z místních PR a marketingových agentur lze pro prvotní orientaci zmínit např. EMPR, Viral Agency, Spot Agency nebo Mindplus; v oblasti průzkumu trhu působí Kantar Mongolia. V HR a náboru lze oslovit např. Mongolia Talent Network, MSDI Consulting Group nebo FCHAIN. Vždy je však vhodné ověřit aktuální reference, zkušenost s daným sektorem, schopnost práce v angličtině a skutečný dosah kampaní.

V marketingu je nutné vyvarovat se obsahu, který by působil kulturně necitlivě, zesměšňoval Mongolsko, nomádskou tradici, Čingischána, národní symboly, rodinu, náboženství nebo vztahy se sousedními zeměmi. Nevhodná je agresivní srovnávací reklama, přehnané sliby bez důkazů, stereotypní „exotizace“ země, politické narážky a používání neověřených tvrzení o kvalitě, původu či zdravotních účincích výrobku. Zvláštní opatrnost je nutná u reklamy na alkohol, tabák, léčiva, zdravotnické prostředky, doplňky stravy, finanční služby a výrobky pro děti. Vždy se doporučuje lokální jazyková a právní kontrola kampaně před jejím spuštěním.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Mongolsko je členem WTO a je vázáno Dohodou TRIPS. Zároveň je členem WIPO a signatářem řady klíčových mezinárodních úmluv, včetně PCT. Právní rámec ochrany duševního vlastnictví je relativně rozvinutý a v posledních letech byl modernizován. Základ tvoří zejména zákon o duševním vlastnictví z roku 2020, zákon o patentech z roku 2021, zákon o autorském právu a právech souvisejících z roku 2021 a zákon o ochranných známkách a zeměpisných označeních. Hlavní institucí je Intellectual Property Office of Mongolia, významnou roli mají také celní správa, policie a soudy.

Rizika spočívají méně v absenci legislativy a více v jejím praktickém vymáhání. Problémem mohou být padělky, neoprávněné užívání značek, kopírování designu, pirátský obsah, slabší kapacity kontrolních orgánů, zdlouhavé spory a omezená zkušenost části místních partnerů s ochranou know-how. U technologií, softwaru, farmacie, spotřebního zboží, designu, potravin a značkových výrobků je proto vhodné chránit práva preventivně.

Českým firmám se doporučuje registrovat ochranné známky, patenty či průmyslové vzory v Mongolsku ještě před vstupem na trh, nespolehat pouze na registraci v EU. Ve smlouvách je vhodné jasně upravit vlastnictví know-how, mlčenlivost, licence, zákaz neoprávněného užití značky, podmínky distribuce, sankce a řešení sporů. U citlivých výrobků je vhodné sledovat trh, pracovat s ověřeným distributorem, registrovat práva u příslušných orgánů a při podezření na porušení využít místního právního zástupce, celní opatření, správní řízení nebo soudní ochranu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Mongolsku jsou od roku 2024 upraveny revidovaným zákonem o zadávání veřejných zakázek financovaných ze státního a místních rozpočtů. Cílem reformy je vyšší transparentnost, digitalizace, omezení přímého lidského zásahu a rychlejší průběh tendrů. Hlavní platformou je elektronický portál www.tender.gov.mn; pro zakázky města Ulánbátaru je relevantní také www.ub-procurement.mn. Institucionálně je důležitá zejména Government Procurement Agency a u městských zakázek příslušné zadavatelské útvary hlavního města.

Přihlášení do tendru probíhá elektronicky. Uchazeč musí sledovat výzvu, zadávací dokumentaci, termíny, kvalifikační požadavky, hodnoticí kritéria a požadavky na záruky. Nabídky se zpravidla podávají v mongolštině, případně s úředně přeloženými dokumenty. Vyžadovány mohou být doklady o právní existenci firmy, daňové bezdlužnosti, finanční způsobilosti, referencích, technické kvalifikaci, oprávněních, certifikátech, záruce za nabídku, harmonogramu plnění a cenové nabídce. U zahraničních uchazečů je často prakticky nutné spolupracovat s místním partnerem, který pomůže s registrací, komunikací se zadavatelem, překlady a doručením dokumentace. Pokud zahraniční subjekt nemá mongolský elektronický podpis, je třeba postupovat podle instrukcí konkrétní zadávací dokumentace.

Hodnocení nabídek se postupně posouvá od čistě nejnižší ceny k širším kritériím, zejména technické kvalitě, zkušenostem, životním nákladům, záruce, servisnímu zajištění, dodacím lhůtám a u vybraných projektů také environmentálním a sociálním aspektům. V praxi však cena zůstává velmi významným faktorem. Mongolská pravidla umožňují u některých zakázek preferenci domácích výrobců nebo omezení účasti zahraničních dodavatelů, pokud je dané zboží či služba dostupná na domácím trhu. Existuje rovněž systém vyloučení nespolehlivých dodavatelů, kteří porušili pravidla zadávání nebo plnění zakázek.

Financování zakázek může pocházet ze státního rozpočtu, rozpočtů místních samospráv, státních podniků, veřejných fondů, PPP modelů nebo z prostředků mezinárodních finančních institucí. Projekty financované ADB, Světovou bankou, EBRD, JICA, MCC, EU či dalšími partnery se často řídí vlastními pravidly zadávání, formuláři, předkvalifikací a standardy transparentnosti. Tyto tendry bývají pro zahraniční firmy s referencemi lépe čitelné, ale náročné na dokumentaci, kvalifikaci a dodržení mezinárodních standardů.

Českým firmám se doporučuje pravidelně sledovat www.tender.gov.mn, www.ub-procurement.mn, portály ADB, World Bank, EBRD, JICA a BusinessInfo.cz. U větších příležitostí je vhodné vstoupit do kontaktu s potenciálním místním partnerem již před vyhlášením tendru, sledovat investiční plány ministerstev a města Ulánbátaru, připravit reference, certifikace a technickou dokumentaci předem a ověřit platební, záruční a servisní podmínky. Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru může v rámci možností upozorňovat na příležitosti a zprostředkovat základní kontakty, nenahrazuje však právní, překladatelské ani místní tendrové služby.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky v Mongolsku je vhodné nastavovat obezřetně, zejména u prvních obchodů s novým partnerem. U menších dodávek se používají zálohy, bankovní převody či platba proti dokumentům; u větších kontraktů se doporučuje neodvolatelný dokumentární akreditiv, ideálně potvrzený bankou mimo Mongolsko, případně bankovní záruka, dokumentární inkaso nebo pojištění pohledávek. Otevřený účet bez zajištění se u nových partnerů nedoporučuje. Splatnost faktur se obvykle pohybuje kolem 30–60 dnů, u veřejného sektoru, státních podniků a větších projektů však mohou nastat delší administrativní prodlevy.

Ve smlouvě je nutné jasně upravit měnu platby, harmonogram, sankce za prodlení, odpovědnost za bankovní poplatky, kurzové riziko a podmínky fakturace. V případě nezaplacení je nejprve vhodné usilovat o mimosoudní řešení: písemnou urgenci, osobní jednání, zapojení místního partnera, právníka či profesní komory. Pokud spor nelze vyřešit smírně, lze využít soudní řízení nebo arbitráž, pokud byla sjednána rozhodčí doložka. V Mongolsku působí Mongolian International Arbitration Center při MNCCI; Mongolsko je smluvní stranou Newyorské úmluvy. Zahraniční subjekt by formálně neměl být znevýhodněn, v praxi však rozhoduje kvalita smlouvy, dokumentace, jazyková příprava a znalost místního prostředí.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR mohou v roce 2026 cestovat do Mongolska za turistickým účelem bez víza na dobu do 30 dnů; pobyt lze u Imigrační agentury prodloužit. Pro služební, obchodní, pracovní či jiné neturistické účely je nutné předem ověřit vízovou kategorii a zpravidla požádat o vízum přes www.evisa.mn nebo zastupitelský úřad Mongolska. Cestovní pas musí být platný nejméně 6 měsíců před plánovanou cestou a doporučuje se mít volné stránky pro vstupní a výstupní razítka.

V Ulánbátaru je nejpraktičtější pohybovat se vozidlem s řidičem, taxislužbou nebo přes aplikace; chůze je vhodná jen na krátké vzdálenosti v centru. MHD je levná, ale pro služební cesty méně komfortní a hůře použitelná bez znalosti mongolštiny. Pronájem vozu je možný, doporučuje se však najmout vozidlo s místním řidičem, zejména mimo město; silnice, počasí a styl řízení mohou být náročné. Cesta z letiště Chinggis Khaan do centra trvá podle provozu přibližně 45–90 minut.

Pro služební cesty jsou vhodné hotely vyšší střední a vyšší kategorie v centru Ulánbátaru, např. Shangri-La, Blue Sky, Best Western Premier Tuushin, Kempinski, Novotel či Holiday Inn. Platební karty jsou v Ulánbátaru běžně přijímány v hotelech, restauracích a obchodech, mimo metropoli je nutná hotovost v MNT. Pitná voda z kohoutku se obecně nedoporučuje; vhodnější je balená nebo filtrovaná voda.

Bezpečnostní situace je obecně dobrá, rizikem jsou hlavně kapesní krádeže, opatrnost je vhodná na tržištích, v nočních podnicích a při pohybu v noci. V zimě je nutné počítat s extrémním chladem, smogem a dopravními komplikacemi. Před cestou je vhodné sjednat cestovní pojištění, ověřit aktuální vízové a vstupní podmínky a informovat místního partnera o přesném programu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovněprávní vztahy v Mongolsku upravuje revidovaný zákoník práce účinný od roku 2022. Standardní pracovní týden činí 40 hodin, mzda se vyplácí zpravidla v MNT a u zaměstnanců působících v Mongolsku je nutné počítat s odvody na sociální a zdravotní pojištění. Minimální mzda od 1. dubna 2025 činí 792 000 MNT měsíčně a v roce 2026 zůstává beze změny. Průměrná mzda ve 4. čtvrtletí 2025 dosáhla přibližně 2,88 mil. MNT měsíčně, s výraznými rozdíly mezi Ulánbátarem, těžbou, finančním sektorem, veřejnou správou a regiony.

Zaměstnávání cizinců vyžaduje pracovní povolení, které zpravidla zajišťuje mongolský zaměstnavatel nebo hostitelská organizace. Proces zahrnuje schválení zaměstnání cizince, vízové povolení, vstupní pracovní vízum, registraci po příjezdu, pracovní povolení a povolení k pobytu. Po příjezdu je nutné se v zákonné lhůtě registrovat u Imigrační agentury. Zaměstnavatelé musí respektovat kvóty pro zahraniční pracovníky, které se liší podle sektoru, velikosti firmy a typu činnosti; u některých odborných či investičních projektů mohou platit zvláštní režimy. V praxi je vhodné řešit pracovní vízum a povolení s předstihem a přes místního právníka či HR poradce.

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jsou financovány příspěvky zaměstnance i zaměstnavatele. Veřejné zdravotnictví je dostupné, avšak jeho kvalita je nerovnoměrná a mimo Ulánbátar omezená. Cizincům se doporučuje využívat soukromá zdravotnická zařízení v hlavním městě, např. Intermed, SOS Medica nebo Songdo, a mít sjednáno kvalitní mezinárodní zdravotní pojištění včetně evakuace. U vážnějších stavů může být převoz do zahraničí nutný, nákladný a logisticky složitý.

5.9. Veletrhy a akce

Mezi nejvýznamnější veletrhy a odborné akce v Mongolsku v období červen 2026 – květen 2027 patří zejména akce v Ulánbátaru zaměřené na průmysl, potravinářství, stavebnictví, těžbu, zdravotnictví a cestovní ruch.

Expo Mongolia 2026 – 4.–6. září 2026, Buyant Ukhaa Sports Palace, Ulánbátar. Mezinárodní víceoborový veletrh zaměřený na průmysl, infrastrukturu, energetiku, technologie, stroje a služby. Vhodný pro firmy hledající první vstup na mongolský trh, distributory a institucionální kontakty.

UBP International Food Industry Trade Fair 2026 – 10.–13. září 2026, Ulánbátar. Potravinářský veletrh pro zpracování potravin, nápoje, obaly, maloobchod a gastronomii. Relevantní pro české firmy v potravinářských technologiích, pivovarnictví, mlékárenství, pekárenství a balení.

BARILGA EXPO 2026 – podzimní ročník – 11.–13. září 2026, Buyant-Ukhaa Palace, Ulánbátar. 40. ročník hlavního stavebního veletrhu v zemi, zaměřený na stavební materiály, technické vybavení budov, developerské projekty, infrastrukturu a energeticky úsporná řešení.

MiningWeek & MinePro 2026 – 16.–18. září 2026, Nalaikh / Taij Mountain Area, Ulánbátar. Významná akce pro těžební průmysl, důlní technologie, servisní firmy, dodavatele zařízení, bezpečnost práce, ESG a financování těžebních projektů.

Mongolia Health Technology Expo 2026 – 25.–27. září 2026, Ulánbátar. Největší zdravotnická výstava v Mongolsku, v roce 2026 již 27. ročník. Vhodná pro dodavatele zdravotnické techniky, diagnostiky, nemocničního vybavení, laboratorních technologií a digitálního zdravotnictví.

Beauty Expo 2027 / International Beauty & Health Expo Mongolia – očekává se v únoru/březnu 2027 v Ulánbátaru. Akce propojuje kosmetiku, estetickou péči, wellness, zdravotnické služby a doplňky.

BARILGA EXPO 2027 – jarní ročník a Mongolia Mining 2027 – očekávají se v dubnu 2027 v Ulánbátaru; přesné termíny je třeba ověřit u organizátorů. Relevantní jsou zejména pro stavebnictví, infrastrukturu, důlní technologie, energetiku a průmyslové dodávky.

Ulaanbaatar Travel Expo 2027 – očekává se v květnu 2027. Veletrh cestovního ruchu zaměřený na destinace, hotely, dopravce a turistické služby; relevantní také pro propagaci incomingu do ČR a lázeňství

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru
Embassy Street 9 P.O.Box: 665
Tel.: +976-11-321 886, 00976-11-311 053
Fax: +976-11-323 791, 00976-11-326 661
E-mail: ulaanbaatar@mzv.gov.cz
Obchodně-ekonomický úsek: ulaanbaatar.commerce@mzv.gov.cz
Konzulární úsek: ulaanbaatar.consulate@mzv.gov.cz, mobilní telefon konzulární pohotovosti: (+976) 9902 1880, úřední hodiny: Po-Pá: 8:15 – 16:45.

Velvyslanectví se nachází asi 500 metrů jižně od hlavního náměstí, resp. Ministerstva zahraničních vztahů a je poblíž hotelu Shangri-la a Velvyslanectví Japonska. Z letiště se do centra města dostanete autem (taxíkem) za 45min a více v závislosti na aktuální dopravní situaci ve městě.

V Mongolsku kromě velvyslanectví nepůsobí žádné další české agentury.

Českým firmám je však k dispozici program PROPEA/Czech Business Support, realizovaný místním partnerem System Art Ventures Co. Ltd.

Kontakt PROPEA – System Art Ventures Co. Ltd.
Munkhtuya Tseveenbayar „Mugi“
Tel.: +976 9909 5306 / WhatsApp
E-mail: mugi@emongolia.eu
Adresa: No. 501, Baga Toiruu 49/1, 8-khoroo, Sukhbaatar District, Ulaanbaatar 14200

Čeští podnikatelé mohou Mugi oslovit v českém jazyce.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 102

Ambulance: 103

Hasiči: 101

Imigrační služba: +976-18001882

Úřad pro mimořádné situace: 105 

Informace – letiště: 19001980

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Státní instituce
Prezidentská kancelář: president.mn
Parlament / Velký státní chural: parliament.mn
Vláda Mongolska: mongolia.gov.mn; cabinet.gov.mn
Národní bezpečnostní rada: nsc.gov.mn
Právní informační systém: legalinfo.mn

Ministerstva
Ministerstvo zahraničních vztahů: mfa.gov.mn
Ministerstvo financí: mof.gov.mn
Ministerstvo ekonomiky a rozvoje: med.gov.mn
Ministerstvo spravedlnosti a vnitra: mojha.gov.mn
Ministerstvo obrany: mod.gov.mn
Ministerstvo životního prostředí a změny klimatu: met.gov.mn
Ministerstvo průmyslu a nerostného bohatství: mmhi.gov.mn
Ministerstvo energetiky: energy.gov.mn
Ministerstvo potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu: mofa.gov.mn
Ministerstvo rozvoje cest a dopravy: mrt.gov.mn
Ministerstvo výstavby a urbanistického rozvoje: mcud.gov.mn
Ministerstvo zdravotnictví: moh.gov.mn
Ministerstvo školství: moe.gov.mn
Ministerstvo rodiny, práce a sociální ochrany: mlsp.gov.mn
Ministerstvo kultury, sportu, cestovního ruchu a mládeže: moc.gov.mn
Ministerstvo digitálního rozvoje, inovací a komunikací: mddc.gov.mn

Ekonomické, obchodní a regulační instituce
Centrální banka / Bank of Mongolia: mongolbank.mn
Národní statistický úřad: nso.mn
Daňová správa: mta.mn; en.mta.mn
Celní správa: customs.gov.mn
Imigrační agentura: immigration.gov.mn
E-visa Mongolia: evisa.mn
Invest Mongolia: investmongolia.gov.mn
Portál veřejných zakázek: tender.gov.mn
Veřejné zakázky města Ulánbátaru: ub-procurement.mn
Mongolská národní obchodní a průmyslová komora: mongolchamber.mn
Mongolská burza: mse.mn
Finanční regulační komise: frc.mn
Trade and Development Bank: tdbm.mn
Development Bank of Mongolia: dbm.mn

Mezinárodní instituce a rozvojové organizace
EU Delegation to Mongolia: eeas.europa.eu
Světová banka: worldbank.org
Asijská rozvojová banka: adb.org
EBRD: ebrd.com
Mezinárodní měnový fond: imf.org
OSN v Mongolsku: mongolia.un.org
WHO: who.int

Média a ekonomické zdroje
MONTSAME: montsame.mn
Ikon: ikon.mn
GoGo Mongolia: gogo.mn
News.mn: news.mn
Mongolia Weekly: mongoliaweekly.org
Lemon Press: lemonpress.mn

U ministerstev a státních agentur se doporučuje ověřovat aktuálnost názvu a kompetencí, protože struktura vlády se v Mongolsku může měnit po změnách kabinetu.