MZV: Souhrnná teritoriální informace

Mongolsko se nachází ve východní Asii, po Kazachstánu je to druhý největší vnitrozemský stát na světě. Na severu sousedí s Ruskem a na jihu s Čínou. Svojí rozlohou je země 20x větší než ČR, ale vzhledem k pouhým 3,5 mil. obyvatel se řadí k zemím s nejnižší hustotou zalidnění.

Ekonomika Mongolska je zatím stále zejména v rukou těžebního průmyslu – zhruba čtyři pětiny veškerého vývozu pochází právě odtud a těžba tvoří asi čtvrtinu celkového HDP. Přesto se reálné HDP v roce 2024 podařilo zvýšit o 5,3 % a pro rok 2025 se očekává ještě vyšší růst kolem 6,5 %. Inflace, která ke konci loňského roku dosáhla v průměru 9,0 %, v dubnu 2025 klesla na 8,6 %, a celoroční odhad pro letošek je zhruba 9,5 %. Vláda Mongolska proto aktivně podporuje rozvoj nových odvětví – zejména cestovního ruchu – a snaží se zvýšit domácí spotřebu, aby postupně snížila závislost na těžbě a podpořila sektor služeb. Mezi hlavní hybné síly budoucího růstu patří rozšíření podzemní těžby mědi v dolu Oyu Tolgoi, které zásadně zvýší exportní kapacity, a rovněž větší investice do domácí infrastruktury a průmyslu, jež oživují trh služeb a spotřebu. Podíl jednotlivých odvětví na HDP se pro rok 2025 odhaduje takto: zemědělství 12,1 %, průmysl 38,2 % a služby 49,7 %.

Vzhledem ke specifickému trhu (jazyková bariéra, kulturní odlišnosti) není pro české subjekty jednoduché na mongolském trhu podnikat bez místního partnera. Obchodní příležitosti většinou zajišťuje mongolská firma. V případě kapitálových účastí, či výrobní spolupráce je vhodné, aby kromě mongolského partnera byl přítomen i český zástupce, ať již kvůli mongolskému zvyku upřednostňovat osobní jednání, nebo pro potřebu odborně vést místní zaměstnance.

Převládající podíl dovozů z České republiky uskutečňují mongolské firmy, které jsou obvykle i prodejci dovezeného zboží. Mezi perspektivní obory pro české podnikatele patří zemědělství, potravinářství, těžební, a vodohospodářský průmysl. V zemi je poptávka po technologiích na zpracování masa a mléka, zařízeních na zpracování kůže a čištění vlny. Českým firmám se daří uplatňovat ve stavbách čistíren odpadních vod, masokombinátů, mlékárenských a pekárenských technologií, strojů v lesnictví, v automatizaci uhelných elektráren, při dodávkách měřících přístrojů energetického sektoru a pásové techniky do těžebních dolů.

Významným prvkem relace je udělování pracovních víz Mongolům v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Cílem Programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do ČR potřebují přivést kvalifikované zahraniční pracovníky. Původní akcent z oborů v automobilovém a masném průmyslu je nyní rozšířen prakticky bez omezení.

Mongolsko v oblasti lidských práv dospělo po právní stránce dále než řada jeho nejbližších i vzdálenějších asijských sousedů. Jako jedna z mála asijských zemí ve svém právním řádu v roce 2015 zakázalo trest smrti. S ohledem na svou ekonomickou situaci a geografická specifika stojí v Mongolsku v lidskoprávní oblasti v popředí zájmu především zdravé a bezpečné životní prostředí, příznivé pracovní podmínky, právo na vzdělání, právo na sociální záruky, nebo právo na prospěch ze sdílených zdrojů, kterými oplývá. Mongolsko je příkladné v přebírání mezinárodních smluvních lidskoprávních závazků, má však problémy s jejich implementací jak z finančních důvodů, tak kvůli svým kulturním zvykům a tradicím. Mezi jinými se jedná o závazky týkající se práv dítěte, žen, osob se zdravotním postižením, obránců lidských práv, osob LGBTI, politické participace, svobody médií nebo práv v kontextu obchodních aktivit, zejména nadnárodních korporací.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Mongolsko (435.4 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Ústava z roku 1992 stanovila oficiální název země „Mongolsko“. Mongolsko je polo-prezidentskou republikou, vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, v jejím čele stojí předseda jmenovaný prezidentem. Členové vlády jsou jmenováni přímo premiérem. Funkci prezidenta od posledních voleb konaných 25. června 2021 zastává Uchnaagijn Chürelsüch, který kandidoval za Mongolskou lidovou stranu. Prezident je volen na jedno funkční období v délce šesti let bez možnosti znovuzvolení v po sobě jdoucích volbách. Prezident má omezené pravomoci a je zodpovědný parlamentu, který se nazývá Státní velký chural. Parlament je jednokomorový a po novele volebního zákona z roku 2024 má 126 křesel. Poprvé je založen na smíšeném systému: 78 poslanců bylo ve volbách 28. června 2024 zvoleno většinovým systémem, zatímco zbývajících 48 poslanců bylo zvoleno poměrným systémem. Kvórum pro vstup do parlamentu bylo stanoveno na 4 %.

Ve volbách v roce 2024 zvítězila Mongolská lidová strana (MLS), která i přes značné oslabení od posledních voleb získala nadpoloviční většinu křesel v parlamentu. Navzdory tomu se rozhodla vytvořit koalici s dvěma dalšími nejsilnějšími stranami, které se dostaly do parlamentu. Demokratická strana (DS), která získala 42 zástupců a osm ministerských postů, a liberální HUN s osmi poslanci a dvěma ministry, se připojily k nové vládě. Široká koalice nyní disponuje ústavní většinou 118 hlasů ve 126 členném parlamentu. V opozici zůstavají pouze marginální strana Zelených a Národní koalice.

Složení vlády:

Luvsannamsrai OYUN-ERDENE, Předseda vlády (MLS)

Luvsannyam GANTUMUR,1. místopředseda vlády a ministr ekonomického rozvoje (DS)

Sabuyan AMARSAIKHAN, Místopředseda vlády (MLS)

Togmid DORJKHAND, Místopředseda vlády a ministr pro investice (HUN)

Endenebileg ODBAYAR, Člen vlády, předseda národního výboru pro monitorování, kontrolu a hodnocení / nová (kontrolní) pozice (DS)

Raviikh ERDENEBUREN, Člen vlády, předseda národního výboru pro urbanizaci a výstavbu hlavního města / nová pozice (DS)

Buya TULGA, Člen vlády, předseda národního výboru pro obnovu hraničních přechodů (MLS)

Nyam-Osor UCHRAL,Vedoucí kabinetu předsedy vlády (MLS)

Borkhuu DELGERSAIKHAN,Ministr rozvoje cest a dopravy (MLS)

Chinbat NOMIN, Ministryně cestovního ruchu, kultury, sportu a mládeže (MLS)

Batmunkh BATTSETSEG, Ministryně zahraničních vztahů (MLS)

Bold JAVKHLAN, Ministr financí (MLS)

Battogtokh CHOIJLSUREN, Ministr energetiky (MLS)

Sandag BYAMBATSOGT, Ministr obrany (MLS)

Luvsantseren ENKH-AMGALAN, Ministr pro rodinu a sociální ochranu (MLS)

Jadamba ENKHBAYAR, Ministr potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu (MLS)

Togtmol MUNKHSAIKHAN,Ministr zdravotnictví (MLS)

Isevegdori TUVAAN, Ministr průmyslu a nerostného bohatství (DS)

Jamba BATSUURI, Ministr urbanistiky a výstavby sídlišť (DS)

Oyunsaithan ALTANGEREL, Ministr spravedlnosti a vnitra (DS)

Saldan ODONTUYA, Ministryně životního prostředí a změny klimatu (DS)

Isend BAATARKHUU, Ministr digitálního rozvoje, inovací a komunikací (DS)

Pureysuren NARANBAYAR, Ministr školství (HUN)

1.2. Zahraniční politika země

Mongolská zahraniční politika je zásadně ovlivněna její geografickou polohou mezi dvěma geopolitickými velmocemi – Čínou a Ruskem. Prioritou mongolské diplomacie zůstává udržování stabilních vztahů s Čínou, která zůstává zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem a odebírá přes 80 % mongolského exportu, zejména nerostných surovin. Tato silná hospodářská závislost vede vládu k obezřetnosti – například se zdržuje kritiky čínské politiky vůči etnickým Mongolům ve Vnitřním Mongolsku. Čínsko-mongolské vztahy byly v posledních letech posíleny zrušením covidových omezení v roce 2023 a lze očekávat další prohlubování spolupráce, včetně investic do infrastruktury a sektoru obnovitelných zdrojů energie, financovaných čínskými institucemi.

S Ruskem udržuje Mongolsko přátelské vztahy, které slouží jako částečná protiváha čínskému vlivu. Země si nemůže dovolit zásadní zhoršení vztahů se svým severním sousedem, mimo jiné kvůli závislosti na dovozu rafinovaných ropných produktů a zemního plynu z Ruska. Již před invazí na Ukrajinu si nově zvolený prezident Chürelsüch (2021) zvolil Rusko jako cíl své první zahraniční cesty, čímž signalizoval strategický význam vzájemných vztahů. Mongolsko pravděpodobně setrvá v neutrální pozici a bude se vyhýbat přímé kritice ruského postupu na Ukrajině. Svědčí o tom i pozvání prezidenta Putina k oficiální návštěvě a odmítnutí zadržet jej na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu.

Jedním z významných trojstranných projektů je plánovaný plynovod Power of Siberia 2, který má propojit ruská plynová pole v západní Sibiři s čínskou infrastrukturou přes území Mongolska. Ačkoliv Rusko i Mongolsko mají o projekt značný zájem a výstavba měla začít v roce 2024, byla odložena. Klíčovým faktorem je váhavý postoj Číny – hlavního odběratele i investora. Zdržení je oficiálně připisováno rozdílům v cenové politice a finančních podmínkách, pravděpodobně však souvisí se snahou Číny o diverzifikaci energetických zdrojů a omezení závislosti na Rusku. Projekt zůstává geopoliticky citlivým tématem, jehož osud závisí na dalším vývoji vztahů mezi třemi zúčastněnými státy.

V reakci na hospodářskou závislost na dvou sousedech uplatňuje Mongolsko tzv. politiku „třetího souseda“, tedy strategické posilování vztahů s dalšími rozvinutými demokraciemi mimo bezprostřední okolí – například se Spojenými státy, Japonskem, Jižní Koreou, Indií a v širším smyslu také s evropskými státy, včetně Česka. Tato politika slouží k diverzifikaci zahraničněpolitických partnerů a upevnění mezinárodní rovnováhy. V tomto rámci budou v Mongolsku nadále působit i mezinárodní finanční a neziskové organizace skrze projekty rozvojové pomoci a spolupráce.

V lednu 2025 Mongolsko a Francie podepsaly investiční dohodu v hodnotě 1,6 miliardy USD na rozvoj uranového dolu Zuuvch-Ovoo v provincii Dornogovi. Projekt, realizovaný prostřednictvím společného podniku Badrakh Energy (Orano a státní MonAtom), představuje významný krok v rámci politiky „třetího souseda“ a posiluje postavení Mongolska na globálním trhu s kritickými surovinami.

Evropská unie navázala s Mongolskem bilaterální vztahy v roce 1989. Od roku 2017 má v Ulánbátaru rezidentní velvyslankyni. Mongolsko dlouhodobě usiluje o bezvízový styk s členskými státy Schengenského prostoru. Významným krokem v tomto směru bylo zavedení bezvízového režimu pro krátkodobé pobyty turistů ze zemí EU od března 2023, prozatím platného do roku 2025. Tato iniciativa je součástí vládní kampaně „Years to Visit Mongolia“ (2023–2025), která má za cíl podpořit příjezdový turismus. Spolupráce s EU se zaměřuje na rozšiřování obchodní výměny a podporu exportu do EU v rámci Dohody o partnerství a spolupráci z roku 2017 (PCA). Mongolsko může díky režimu GSP+ bezcelně vyvážet do EU až 6200 výrobků, z nichž téměř 90 % tvoří textilní a oděvní zboží.

Mongolsko zároveň strategicky posiluje vazby se státy tzv. „bližšího západu“ ve Střední Asii, zejména s Kazachstánem, Uzbekistánem a Kyrgyzstánem. Výsledkem je otevření nových ambasád, zavedení bezvízového styku a nárůst vzájemného obchodu. Tyto státy navíc Mongolsko vnímá jako klíčové tranzitní uzly pro přepravu surovin směrem na Blízký východ a do Evropy.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Mongolska je 3,50 mil. Průměrná hustota zalidnění je 2,1 osob/km2, v Ulánbátaru 317,3 osob/km2, na venkově kolem 0,9 osob/km2.   Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku je 41,5 %. Podíl městského obyvatelstva je 67,5 %.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:  

• 2024: 1,1 %
• 2023: 1,4 %
• 2022: 1,5 %
• 2021: 1,6 %
• 2020: 1,9 %

Etnické složení obyvatelstva:

• 87,7 % Chalchové (Khalkh – angl., Халх – mong.)
• 2,7 % Durvúdové (Durvud – angl., Дөрвөд – mong.)
• 1,9 % Bajadi (Bayad – angl., Баяд – mong.)
• 1,7 % Burjati (Buryat – angl., Бурят – mong.)

dále angl.: Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin. Nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh – angl., Казах – mong.) – 5,9 %    

Náboženské skupiny: 

• 51,7 % buddhismus
• 3,2 % islám
• 2,5 % šamanismus
• 1,3 % křesťanství
• 40,6 % ateisté či agnostici  

Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské právo.  

Podle odhadů se k budhismu hlásí více jak polovina obyvatelstva, z níž většina jej ani aktivně nepraktikuje, obecně jen sdílí budhistickou filozofii a bez hlubší znalosti zachovává některé budhistické rituály a tradice. V roce 2023 Dalajláma vyhlásil reinkarnaci třetího nejvýznamnějšího duchovního vůdce v tibetském buddhismu, kterým se má stát etnický Mongol.

Nad 40 % obyvatel se považuje za ateisty či agnostiky. Šamanismus, taktéž nazývaný mongolské lidové náboženství (tangerismus), praktikuje podle statistik 2,5 % populace (cca 76 tis. lidí). Mongolský šamanismus je animistické a šamanské etnické náboženství, které bylo Mongoly praktikováno od dávných dob. Jeho raná podoba spojená s kmenovou organizací mongolské společnosti se změnila s příchodem tibetského buddhismu do země v 16. století. Od roku 1990 v Mongolsku výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří se hlásí ke křesťanství, a to z původních několika stovek osob na cca 70 tisíc. Islám vyznává převážně kazašské etnikum sídlící v západních oblastech Mongolska, jejich počet se odhaduje na 100 tisíc.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Mongolska je silně závislá na těžebním průmyslu, který tvoří přibližně 90 % exportu a 30 % HDP země. Zemědělství, zejména chov dobytka, představuje zhruba 15 % HDP, zatímco sektor služeb se podílí přibližně 52 %. Hlavními vývozními artikly jsou uhlí, měď, zlato a ropa, přičemž dominantními odběrateli zůstávají Čína a Rusko. Mongolská vláda se v posledních letech snaží o strategickou diverzifikaci hospodářství – podporuje turistický ruch, stimuluje domácí spotřebu a investuje do vzdělávání a technologických inovací. Tato snaha o vyváženější ekonomický model je součástí širší politiky „nového oživení“, která byla potvrzena i po parlamentních volbách v červnu 2024.

V květnu 2025 vykazuje mongolská ekonomika jasné známky oživení. Růst HDP by měl letos dosáhnout 6,2–6,6 %, oproti 4,9–5 % v roce 2024. Klíčovým tahounem zůstává těžba, zejména zvýšená produkce v dole Oyu Tolgoi, kde byla zahájena podzemní těžba mědi. Export zboží a služeb by měl letos vzrůst o více než 6 %, zatímco fixní investice se zpomalí na 8 %, ale zůstanou nadprůměrné vzhledem k vládním megaprojektům a zahraničním investicím do těžby. Spotřeba domácností, která byla silně podpořena růstem mezd v letech 2023–2024, se stabilizuje, neboť její dynamiku začíná tlumit rostoucí inflace.

Vláda se kromě podpory těžby soustředí také na decentralizaci hospodářství z přetíženého Ulánbátaru. Mezi klíčová opatření patří výstavba nových dopravních spojení – například železniční trasy Gashuunsukhait–Gantsmod, která má zefektivnit vývoz uhlí do Číny. Na mezinárodní úrovni Mongolsko v lednu 2025 podepsalo také dohodu s francouzskou společností Orano o těžbě uranu, jejíž realizace se však očekává až po roce 2028. V oblasti zeleného rozvoje si vláda stanovila závazek snížit emise skleníkových plynů o 27,2 % do roku 2030 a nadále pokračuje v rozsáhlé zalesňovací kampani „Miliarda stromů“. Přesto však environmentální výzvy, jako je degradace půdy, desertifikace a nadměrná pastva, zůstávají aktuální hrozbou.

Inflace dosáhla v dubnu 2025 úrovně 8,6 %, což představuje zvýšené inflační tlaky zejména v oblasti potravin a energií. Centrální banka očekává, že inflace v průběhu roku 2026 klesne ke střednědobému cíli 5 % ± 2 procentní body, což by mohlo vytvořit prostor pro mírnější měnovou politiku. V roce 2026 se zároveň předpokládá mírné zpomalení růstu HDP na 4,9 %, což bude důsledkem odeznívání fiskální expanze a částečného utlumení exportní dynamiky. Celkově zůstává ekonomický výhled Mongolska pro rok 2025 pozitivní, avšak podmíněný citlivostí na externí šoky a strukturální zranitelnosti spojené s dominantní rolí surovinového sektoru.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet Mongolska vykázal v letech 2023 a 2024 přebytky ve výši 3,5 % a 1,7 % HDP. V roce 2025 vláda přechází k obezřetnějšímu hospodaření – po vetu prezidenta Chürelsücha byl schválen vyrovnaný rozpočet se škrty v provozních i kapitálových výdajích. Díky těmto úsporám a silným příjmům z těžby se očekává mírný přebytek ve výši 0,3 % HDP.

Veřejný dluh zůstává dobře řízený a relativně nízký. Mongolské zákony stanovují strop pro veřejný dluh na úrovni 60 % HDP, přičemž aktuálně tento poměr klesl pod 40 %. Tento pokles je důsledkem výrazného nárůstu nominálního HDP, způsobeného růstem těžební produkce, a zároveň i vyšších než očekávaných příjmů z exportních daní a poplatků. To snížilo potřebu nové zadluženosti a zvýšilo fiskální prostor pro vládu. V rámci dlouhodobého strategického plánování byl rovněž založen Chinggis Fund – suverénní fond, jehož cílem je akumulovat a efektivně reinvestovat výnosy z nerostných surovin.

Platební bilance však vykazuje opačný trend – po přebytku ve výši 121 milionů USD v roce 2023 zaznamenal běžný účet v roce 2024 deficit 1,7 miliardy USD, což odpovídá přibližně 8 % HDP. Tento vývoj je především důsledkem růstu dovozu zboží a služeb, zvýšených investičních výdajů a spotřeby, která byla stimulována předešlou fiskální expanzí.

Do budoucna zůstává Mongolsko zranitelné vůči výkyvům cen komodit, které již v minulosti vedly k fiskálním nerovnováhám. Klíčové riziko představuje vývoj v Číně – hlavním odběrateli mongolských surovin. Slábnoucí růst, přetlak kapacit v ocelářství a dekarbonizační politika mohou omezit poptávku po koksovatelném uhlí, což by negativně zasáhlo příjmy státního rozpočtu. Na druhé straně se očekává rostoucí zájem o měď, která je zásadní pro zelenou transformaci a jejíž zásoby má Mongolsko ve velkém. Právě diverzifikace těžby směrem k této surovině může posílit dlouhodobou fiskální stabilitu země.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Mongolska je vysoce koncentrovaný – pět největších bank drží přibližně 85 % všech bankovních aktiv. Dozor nad sektorem vykonává centrální banka (Bank of Mongolia, BOM), která kromě měnové politiky dbá na stabilitu a regulaci finančního trhu. Po období uvolněné měnové politiky BOM na začátku roku 2025 kvůli rostoucí inflaci (9,6 % v lednu) ukončila snižování sazeb a udržuje základní úrokovou sazbu na úrovni 10 %. Cílem je zkrotit inflaci a podpořit stabilitu měny vůči americkému dolaru. Přenos této politiky na úrokové sazby komerčních úvěrů a vkladů je však v Mongolsku slabší a nebrání dalšímu růstu úvěrování. Podíl nesplácených úvěrů činí zhruba 8 % – relativně nízkou, ale zvyšující se hodnotu.

K posílení odolnosti sektoru přistoupila vláda k opatřením na podporu kapitalizace bank prostřednictvím veřejných nabídek akcií (IPO) a k modernizaci regulace. V čele trhu stojí Khan Bank, největší banka v zemi s podílem na trhu okolo 30 % a silnou přítomností ve venkovských oblastech. Následuje Golomt Bank, zaměřená na digitalizaci a investiční bankovnictví, a dále Trade and Development Bank (TDB) s rozsáhlou nabídkou finančních služeb. XacBank hraje klíčovou roli v oblasti mikrofinancování a State Bank, vlastněná státem, zajišťuje dostupnost základních služeb v méně rozvinutých regionech. Celý sektor se postupně posouvá směrem k větší transparentnosti, digitalizaci a udržitelnému financování, což je v souladu s širšími ekonomickými reformami země.

2.4. Daňový systém

Obecně platí, že daň z příjmu fyzických osob je od roku 2023 vybírána progresivně: 10 % do 120 mil. MNT, 15 % mezi 120–180 mil. MNT a 20 % nad 180 mil. MNT. Nerezidenti platí jednotnou sazbu 20 % z příjmů z Mongolska. Některé příjmy jsou osvobozeny nebo podléhají konečné srážkové dani.

Spotřební daň se vztahuje na alkohol, osobní automobily, cigarety, tabák, pohonné hmoty a vybrané luxusní zboží. Zdaněna jsou také hrací zařízení. Od roku 2027 se plánuje nová daň na slazené nápoje (nad 5 g cukru na 100 ml), se sazbou 500 MNT/l. Daň z nemovitostí činí 0,6–2 % z hodnoty podle lokality a typu objektu a je placena ročně.

DPH na zboží, služby a práce vyprodukované či dovezené do Mongolska je standardně 10 %. Diskutuje se o snížení na 5 % a zvýšení prahu pro registraci z 50 na 400 mil. MNT. Povinná registrace platí při obratu nad 50 mil. MNT; dobrovolná od 8 mil. MNT, nebo při investici přes 2 mil. USD.

Od roku 2024 bylo zavedeno vracení DPH turistům bez ohledu na útratu. Instalace příslušné techniky probíhá na hraničních přechodech.

Rezidentní PO platí daň z celosvětových výnosů, nerezidentní pouze z příjmů generovaných v Mongolsku. Daň z příjmů PO činí: 1 % z tržeb do 300 mil. MNT (s výjimkami – těžba, alkohol, tabák), 10 % do 6 mld. MNT a nad tuto hranici 600 mil. MNT + 25 % z rozdílu.

Níže uvedené příjmy jsou zdaněny zvláštní sazbou z hrubého základu: 

• Nájmy, royalties, dividendy, úroky – 10 %;
• Prodej práv – 10 %;
• Sázky, loterie apod. – 40 %;
• Prodej nemovitostí – 2 %

Sazba 20 % platí pro nerezidentní PO z dividend, úroků, záruk, licencí, služeb, prodeje zboží, pronájmu aktiv a převodu zisku do zahraničí.

Daňové výjimky se vztahují např. na DPH u dovozů paliv, potravin či v zemědělství.

Od 1. ledna 2024 vzrostla městská daň z 1 % na 2 % pro cigarety, alkohol, služby barů, restaurací, hotelů, rekreačních zařízení, myček a autoservisů.

Minimální mzda činí 792 000 MNT, stropy pro odvody na sociální zabezpečení odpovídají aktuálním limitům a sazby zůstávají beze změn.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi ČR a Mongolskem dosáhla v prosinci 2024 obratu 914 milionů CZK (meziroční nárůst o bezmála 79,6%), což je nejvyšší hodnota za posledních 25 let. ČR export činil 887 mil. CZK (nárůst o 85,6 %) a import 30 mil. CZK. Hlavními exportními položkami byly letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety, pyrotechnické výrobky, farmaceutické a hygienické přípravky, alkoholické nápoje a potraviny, diagnostické přístroje, sklo, lepenka a plasty. Dovoz zahrnoval různé suroviny živočišného původu, jako jsou kosti a vlasy, dále textilie, léčiva a výrobky z plastů.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

MN za využití GSP+ mechanismů do EU vyváží až 6200 výrobků bezcelně. Obrat zahraničního obchodu Mongolska s EU v roce 2024dosáhl hodnoty 948 mil. EUR (nárůst oproti roku 2023 o 9,7 %). Dovoz do EU byl v hodnotě 128,3 mil. EUR (narůst o 4 %). EU do MN vyvezlo zboží v hodnotě 819,4 mil. EUR (nárůst o 10,6 %).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obrat zahraničního obchodu Mongolska za 2024 činil 24,7 mld. EUR, vývoz 14,8 mld. EUR (meziroční pokles o 9,3 %), dovoz 9,9 mld.EUR (nárůst o 9 %). Saldo zahraničního obchodu bylo v přebytku 8,1 mld. EUR. Na obratu zahraničního obchodu měly největší podíl Čína (72 %) a Rusko (10 %).

Zdroj: EIU

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (FDI) zůstávají klíčovým prvkem mongolské ekonomiky, přičemž dominantní podíl nadále směřuje do těžebního sektoru. V roce 2024 zaznamenalo Mongolsko čistý příliv FDI ve výši přibližně 3,1 miliardy USD, což představuje mírný pokles oproti 3,4 miliardám USD v roce 2022. FDI představují přibližně 60 % všech investic v zemi, což odráží zásadní roli zahraničního kapitálu při financování rozvoje hospodářství. Těžba zaujímá v roce 2024 přibližně 79 % všech FDI. Následují velkoobchod a maloobchod (8,7 %), finanční služby (3,4 %), odborné a technické činnosti (3,1 %) a veřejná správa (2,3 %). Těžební sektor tak nadále dominuje investičnímu prostředí, především díky zásobám mědi, uhlí, zlata a uranu.

Mezi hlavní investory patří Nizozemsko, Spojené království, Singapur, Čína a Hongkong, přičemž investice směřují jak do těžby, tak do sektoru služeb a digitální ekonomiky. Rok 2025 přinesl důležité projekty – především dohodu s francouzskou firmou Orano o výstavbě uranového dolu Zuuvch-Ovoo (1,6 mld. USD), který má produkovat až 2 600 tun uranu ročně do roku 2044, a rozjezd podzemní těžby v dole Oyu Tolgoi. Od roku 2028 se zde očekává produkce až 500 000 tun mědi ročně, čímž se důl zařadí mezi největší na světě. Navzdory těmto pozitivním trendům zůstává investiční prostředí zatíženo riziky – zejména regulatorní nejistotou a závislostí na čínských přístavech. Vláda se však snaží zlepšit podnikatelské podmínky a diverzifikovat ekonomiku – podporuje obnovitelné zdroje, e-commerce, zemědělství a turismus. Úspěch těchto snah bude záviset na stabilním a předvídatelném regulačním rámci a geopolitickém vývoji.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

• Vztahy EU s Mongolskem upravují mimo jiné tyto vybrané smlouvy:
• Dohoda o civilním letectví (2009)
• Úmluva o předávání odsouzených osob (2016)
• Dohoda o partnerství a spolupráci, PCA (2017)
• Úmluva o vzájemné administrativní pomoci v daňových otázkách (2020)

Smlouvy s ČR

Vzájemné vztahy ČR a Mongolska upravuje řada dvoustranných a meziresortních smluv:

• Smlouva mezi ČR a Mongolskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic (1998)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o vzájemném zaměstnávání občanů České republiky a občanů Mongolska (1999)
• Smlouva o hlavních směrech spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem přírody a životního prostředí Mongolska (2001)
• Smlouva o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou Mongolska (2005)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o leteckých službách (2017)
• Smlouva mezi vládou ČR a vládou Mongolska o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem (2019)
• Smlouva mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska o spolupráci v oblasti školství a vědy (2019).
• Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem (2019, do platnosti vstoupila 1. 3. 2023)

Během státní návštěvy prezidenta Mongolska U. Chürelsücha v Praze v březnu 2025 byly podepsány následující dohody:

• Společná deklarace o komplexním partnerství mezi Mongolskem a Českou republikou
• Dohoda o policejní spolupráci, zaměřená na sdílení zkušeností v oblasti kriminologie a boje proti organizovanému zločinu
• Dohoda o vzdělávání, která poskytuje mongolským studentům větší možnosti studia na českých univerzitách
• MoU v zemědělství, podporující výměnu technologií a export mongolských produktů do Evropy
• Dohoda o ochraně přírody, zaměřená na ochranu kriticky ohroženého dvouhrbého velblouda

3.4. Rozvojová spolupráce

Bilaterální spolupráce

Mongolsko je příjemcem rozvojové pomoci a v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010–2017, kterou vláda schválila v květnu 2010, patřila mezi prioritní partnerské země ČR s programem spolupráce. Rozvojová spolupráce se soustředila především do oblastí energetiky, zásobování vodou a sanitace, zemědělství a lesnictví. ČR poskytla Mongolsku v období 1996–2017 rozvojovou pomoc ve výši více než 50 mil. USD, což řadí ČR mezi nejvýznamnější donory. Garantem poskytované ZRS je od roku 2010 Česká rozvojová agentura (ČRA).

Čeští investoři mohou v Mongolsku mimo jiné využít programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Cílem programu je v souladu se Strategií ZRS ČR 2018-2030 podpořit prostřednictvím bankovních záruk soukromé investice na rizikových trzích v rozvojových zemích. Podmínkou podpory je udržitelnost realizovaných investic, jejich rozvojový dopad a přidaná hodnota pro partnerskou zemi. Podpora je poskytována ve formě bankovní záruky za úvěr. Záruka je poskytována pouze k úvěrům bank, které mají s Národní rozvojovou bankou uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zahraniční rozvojové spolupráce. Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách Národní rozvojové banky.

Multilaterální spolupráce

ČR se podílí na práci agentur OSN, brettonwoodských institucí i orgánů EU. Účastní se diskusí o rozvoji prostřednictvím příslušných pracovních skupin a platforem WB, EU, OSN i OECD. Přispívá finančně na činnost těchto institucí a dbá na implementaci přijímaných závazků. Mezinárodní organizace implementují v Mongolsku projekty ve vodohospodářství, zpracování odpadu a zdravotnictví.

V Mongolsku hraje významnou roli při realizaci multilaterálních rozvojových projektů česká nezisková organizace Člověk v tísni. Naplňování závazků ČR bude vycházet z celkového objemu české rozvojové spolupráce a z možností a stavu českého rozvojového systému.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Těžební a ropné technologie

Mongolská ekonomika staví na bohatství svých více než 8 000 nalezišť uhlí, mědi, zlata a dalších nerostných surovin, díky nimž těžební sektor v roce 2023 tvořil zhruba čtvrtinu HDP a přes 90 % vývozních příjmů (rekordních 15 miliard USD). Vláda prosazuje modernizaci procesů – od zavádění tzv. „zelené těžby“ s dekarbonizací provozů, recyklací vody a digitalizací až po rozvoj downstream kapacit prostřednictvím komoditní burzy a podpory domácího zpracování s vyšší přidanou hodnotou. Současně připravuje první ropnou rafinerii a podporuje projekty jako plynovod Power of Siberia 2, které směřují k energetické soběstačnosti. Tyto kroky vytvářejí pro české podniky široké příležitosti – od dodávek pokročilého těžebního a ekologického zařízení, automatizačních a procesních technologií až po konzultační či školicí služby v oblasti surovinových a ropných projektů.

▶ Voda a životní prostředí

Intenzivní urbanizace a důsledky klimatických změn zhoršují mongolské výzvy v oblasti vodních zdrojů a životního prostředí. Rychlý rozvoj Ulánbátaru přetížil stávající zásobovací a kanalizační sítě, což si vynucuje rozsáhlé investice do nových zdrojů pitné vody, moderních čistíren odpadních vod a účinných systémů nakládání s odpady. Paralelně se budují průmyslové parky (např. pro zpracování kůží), jež vyžadují špičkovou environmentální infrastrukturu. Mongolská vláda spolu s mezinárodními partnery, jako jsou Millenium Challenge Corporation či EBRD, tak financuje klíčové projekty na zajištění udržitelných vodních zdrojů, rozšíření kapacity čistíren a modernizaci odpadového hospodářství. To otevírá českým firmám prostor pro dodávky technologií na čištění vody, systémy sběru a recyklace odpadu, řešení pro průmyslové odpadní vody, environmentální poradenství i protipovodňová opatření.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství v Mongolsku, kde pracuje téměř třetina populace, stojí na pasteveckém chovu dobytka na stepích, neboť drsné klima a krátké vegetační období (asi 100 dní) limitují pěstování plodin. Chov masa, mléka, vlny a kašmíru tvoří zhruba 80 % produkce, avšak nízká produktivita na zvíře, nadměrné spásání a časté choroby snižují výnosy. Aby země dosáhla potravinové soběstačnosti, spustila vláda program „Zásobování potravinami a bezpečnost potravin“ (2022–2027) s rozpočtem 1,7 bilionu MNT, který podporuje rozšíření orné půdy, modernizaci farmářských strojů, investice do mlékárenských a masokombinátních linek a zlepšení veterinární péče. Intenzifikace živočišné výroby zahrnuje stavbu chráněných farem s automatizovaným krmením a moderními dojičkami, což doprovází zvýhodněné úvěry a dotační programy.

Celá Mapa oborových příležitostí (MOP) je dostupná na webu MZV ČR.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Vzhledem ke specifickému trhu, jazykové bariéře (znalost jazyků je slabá) i kulturním odlišnostem není jednoduché pro české subjekty na mongolském trhu podnikat bez místního partnera. Obchodní příležitosti většinou zajišťuje mongolská firma, v případě kapitálových účastí či výrobní spolupráce je vhodné, aby kromě mongolského partnera byl přítomen i český zástupce, ať již kvůli mongolskému zvyku upřednostňovat osobní jednání, nebo potřebě odborně vést místní zaměstnance.

4.2. Oslovení

Při prvním kontaktu je vhodné dodržet několik specifik mongolské etikety. Mongolové mají sice tři jména (osobní, patronymum po otci a rodové příjmení), ale v oslovení používají pouze osobní jméno. Na vizitkách bývá křestní jméno vytištěno velkými písmeny a patronymum malými; rodové jméno (nejbližší našemu příjmení) sice figuruje v dokladech, ale v běžném styku se nepoužívá. Při představování tedy oslovujte mongolského partnera jeho křestním jménem – není nutné uvádět tituly či funkce, což platí i pro zahraničního partnera. Například pokud se setkáte s panem Ganbaatarem, jednoduše jej zdravíme „pane Ganbaatare” (resp. mongolsky křestním jménem).

Standardním pozdravem při setkání je podání ruky. Mongolové si běžně podávají pravici; chcete-li projevit zvláštní úctu, můžete při pozdravu současně užít mongolské oslovení „hatagtai” (madam) vůči ženě, nebo „noeyen” (pane) vůči muži. Při úvodním představování je také zvykem vyměnit si vizitky. Vizitku podávejte a přijímejte oběma rukama najednou – tím projevíte respekt. Vizitky mívají standardní náležitosti (jméno, pozice, společnost, kontakty) a u zahraničních podnikatelů se doporučuje oboustranná vizitka v mongolštině a angličtině. Při setkání s novým partnerem je slušné se krátce představit (jménem a firmou) a případně zmínit, kdo Vás na schůzku vyslal či uvedl. Hierarchie v pozdravech není přehnaně formální – přednost má spíše starší nebo výše postavený člověk, kterému představujeme kolegy a mladší členy delegace. Celkově je ale atmosféra při představování přátelská a zdvořilá, bez nadměrného ceremoniálu.

4.3. Obchodní schůzka

Optimální je, když Vás obchodnímu partnerovi představí někdo, koho váš potenciální partner již zná. Pokud to není možné, je doporučené s dostatečným časovým předstihem zaslat e-mail. Jakmile se blíží datum plánované schůzky, je dobré se znovu ozvat a připomenout se.

Úterý je pověrčivě považováno za špatný den, a proto je lepší Mongoly nenutit, aby se v úterý vypravovali na pracovní cesty, nebo zahajovali významné projekty či aktivity. Vhodný čas k jednání jinak není ničím limitován, spíše však až po 10. hodině dopolední. Bývá pravidlem, že zpoždění nikoho neznepokojí, avšak i v Mongolsku platí, že dodržením smluveného času schůzky vyjadřujete respekt k partnerovi a svědčí o Vaší serióznosti.

Při jednáních Mongolové spíše oceňují neformální přístup, na etiketu si moc nepotrpí. Mongolové se často usmívají, žertují, s požitkem poslouchají žerty druhých, nahlas mluví a smějí se. V řídce obydleném Mongolsku nebyla životní konkurence tak vysoká, jako např. v Číně, a proto si nevynutila tolik „sebeobranných“ klišé, jakými jsou neustálé úsměvy, úklony a superlativy, typické např. pro Japonce.

Je příznivě hodnoceno, když cizinec pozve svého mongolského partnera k jednání na pracovní oběd nebo večeři. Místo schůzky vybírejte s ohledem na svého partnera, tedy dbejte na to, aby byl výběr jídel bohatý na tradiční mongolské pokrmy. Zahraniční zástupci firem jednající s místními partnery mívají většinou připravené oboustranné vizitky v mongolském a anglickém jazyce. Vizitky bývají standardního typu, obsahují jméno, funkci a podnik s adresou včetně e-mailu a telefonního čísla. Vizitky, ale i různé pozornosti a dárky jsou přijímány s úctou, podávají se a přijímají oběma rukama současně.

Už během první schůzky mohou české podnikatele překvapit otázky spíše osobní povahy. Jejich účelem je identifikace styčných bodů pro budování vztahu a získání důvěry. Je to tím, že na rozdíl od nás Mongolové od sebe příliš neodlišují osobní a pracovní život. Tyto světy se mnohdy prolínají a během obchodní schůzky je to nejvíce patrné. Mongolové podobně jako další obyvatelé Asie, ve snaze neuvést protistranu do nepříjemné situace, neumí příliš říkat „ne“, ačkoli není vždy v jejich silách slíbené zařídit. Vytáčky a určitá hra na schovávanou už by měly Evropanovi naznačit, že mongolský partner nechce nebo nemůže říci „ano“. Pokud jej ale k „ano“ přimějeme, je nutné být na uvedené připraven a informace ověřovat z několika zdrojů. Upřímnost a otevřenost je přesto vyšší než jinde v Asii.

Mongolská obchodní kultura je založena na jasné vertikální hierarchii, opravdovou rozhodovací pravomoc má pouze velmi úzké vedení firmy. Proto je důležité si nejen prostudovat oficiální organizační strukturu dané společnosti, ale také se dopátrat k osobám, které ve skutečnosti rozhodovací pravomoc mají a na ty se zaměřit hned od začátku.

Typický mongolský obchodník používá při jednáních nepřímou komunikaci, přímou odpověď od něj mnohdy nedostanete, hlavně v otázkách, ve kterých se vaše názory rozcházejí. Běžně se setkáte s tím, že vám partner do očí slíbí něco, co později nesplní. Není to proto, že by vás chtěl oklamat, ale proto, že si vás nepřeje odmítnout z důvodu snahy o zachování tváře. Nejlepší je se do podobné situace vůbec nedostávat a předem u partnera odhadnout jeho (ne)zájem z kontextu společné komunikace.

Do obchodních jednání se nejvíce promítá faktor zachování si tváře, který je hluboce zakotven v mongolské kultuře. S tím je potřeba pracovat a přizpůsobit komunikační strategii.

Jisté chování je v Mongolsku vnímáno jako neslušnost. Jedná se především o nadužívání levé ruky, levou rukou se nic nepodává ani nepřijímá, hlasité smrkání (nikoliv však mlaskání při jídle), postávání v prostoru dveří či procházení mezi sloupy jurty, házení předmětu při podávání. Zajímavou reakci vyvolává nechtěné kopnutí pod stolem či šlápnutí na nohu. Pokud se někoho omylem dotknete či kopnete nohou, aktéři si automaticky podávají ruku. Nepodání ruky po nechtěném šlápnutí na nohu druhému člověku je pak vnímáno jako neslušnost. Toto již zcela zautomatizované gesto pak činí milé společenské obtíže Mongolům při cestách po západě.

Mongolové vnímají čas jinak než Evropané, vysvětlením je dřívější nomádský způsob života, kdy lidé čas potřebný pro překonání velkých vzdáleností neměřili na minuty či hodiny, ale rozlišovali čas před polednem a čas po poledni, a to ještě v závislosti na aktuálním stavu počasí. Tento „koncept času“ Mongolům do určité míry zůstal i dodnes. Dochvilnost nepatří mezi jejich silné stránky a nepřikládají ji velkou důležitost (byť se situace zlepšuje, zejména u mladší generace). Často se stává, že smluvený partner dorazí na schůzku o půl hodiny později a ani se nad tím nepozastaví. Předem smluvené termíny v obchodních případech nemusí být s ohledem na tento faktor dodrženy a může docházet k prodlení jak s platbami od zákazníků, stejně tak u termínů dodávek zboží či služeb.

Způsob oblékání Mongolů byl ovlivněn především klimatickými podmínkami a kočovným způsobem života. Tradiční oděv se nazývá dél a všestranně se využívá. Díky svému provedení může posloužit jako hlavní oděv, kabát, nebo dokonce jako deka. Jeho výhoda spočívá v tom, že svého nositele dobře chrání proti silným mongolským mrazům a ostrým paprskům slunce. V současné době se dél z kvalitní látky a bohatě zdobený vyšíváním nosí při slavnostních událostech zejména v  hlavním městě. Při obchodní schůzce nosí muži běžný oblek většinou v tmavých barvách. U žen se oblečení liší, některé se oblékají zcela evropsky (kalhotový kostýmek nebo sukně) a jiné dávají přednost tradičnímu délu z hedvábí s vyšíváním.

Jednou z předních vlastností Mongolů je jejich pohostinnost. Pokud vás váš obchodní partner pozve do restaurace, čekejte tradiční národní kuchyni. Mongolové ale raději zvou své obchodní partnery k sobě domů. Zahraniční strana musí pozvání opětovat. Nabídnuté místo k sezení okamžitě přijměte, aniž byste se rozhlíželi po jiném. Od stolu se neodchází, dokud všichni nedojí, když se sedí u stolu, nohy se přes sebe nepřekládají, ani nenatahují před sebe, pokud se sedí na zemi, tak je máme pod sebou. Jíst či pít ve stoje je neslušné, nápojové číše se podávají pravou rukou, jež je pod zápěstím podpíráno levou rukou, věci přijímáme oběma rukama. Je krajně neslušné jakékoliv nabízené pokrmy odmítat, pokud projevíte zájem, můžete je posléze slušně vrátit.

Velmi pravděpodobně budete vyzváni k pití alkoholu, pokud nepijete, je mnohem jednodušší si nechat nalít a skleničku nedopíjet, prázdná sklenička signalizuje, že nemáte dost a je zvykem hostitele vám ji udržovat plnou. To stejné platí o jídle, nechcete-li přidat, nechte něco na talíři. Dalším specifikem rozšířeným v celém regionu je mlaskání, které se chápe jako vnímání pokrmu všemi smysly, tj. že vám chutná.

4.4. Komunikace

Jazyková bariéra: Úředním jazykem je mongolština a většina Mongolů nemluví plynně cizími jazyky. Angličtina a ruština jsou nejrozšířenější cizí řeči, avšak zejména mimo mladou generaci je úroveň znalosti omezená. Zajímavostí je, že až 20 tisíc Mongolů rozumí česky – jedná se převážně o absolventy českých a slovenských škol z dob dřívější spolupráce. Přesto při oficiálních jednáních obvykle komunikace probíhá v mongolštině s tlumočením. Doporučuje se zajistit si profesionálního tlumočníka, pokud nemáte ve svém týmu mongolsky hovořícího kolegu. Partner ocení, pokud základní materiály (prezentace, vizitky, brožury) budete mít k dispozici i v mongolštině. Stejně tak učiní dobrý dojem, pokud se naučíte několik zdvořilostních frází v mongolském jazyce (pozdrav, poděkování apod.) – snaha přizpůsobit se je velmi ceněna.

Přímá vs. nepřímá komunikace: Mongolský komunikační styl bývá méně přímý než český. Zejména nepříjemným tématům nebo nesouhlasu se vyhýbají otevřenou konfrontací. V praxi se často stává, že partner neřekne přímo “ne”, i když není schopen či ochoten vyhovět. Může přitakat nebo mlhavě přislíbit, co později nesplní – nikoli ze zlého úmyslu, ale z obavy, aby vás neodmítl a nezpůsobil ztrátu tváře (vaší i své). Pro efektivní komunikaci je nutné číst mezi řádky: pokud partner odpovídá neurčitě, mění téma nebo se vyhýbá závaznému potvrzení, může to znamenat skrytý nesouhlas či problém. Naučte se vnímat i neverbální signály a celkový kontext rozhovoru. Nejlepší je pokud možno předejít situaci, kdy by Mongol musel přímo odmítnout – například formulovat návrhy tak, aby měl prostor pro alternativy, a ověřovat si skutečný zájem průběžně. Pokud přece jen získáte od mongolské strany příslib či souhlas, důkladně jej potvrďte a průběžně kontrolujte, zda vše platí – ideálně z více zdrojů či při osobních hovorech. Na druhou stranu, ve srovnání s některými jinými asijskými kulturami (např. japonskou) jsou Mongolové ve vyjadřování otevřenější a přímočařejší. Často hovoří hlasitě a bez ostychu projeví emoce, což odráží jejich srdečnou povahu. Nemusíte se tedy obávat, že by vše halili do nejasných frází – důležité je ale respektovat cit pro společenskou harmonii a vystříhat se hrubé přímosti či kritiky.

Efektivní komunikace: Při jednáních s Mongoly se osvědčuje pozitivní a optimistický tón. Vyvarujte se negativních či chmurných témat (smrt, nemoci apod.), která jsou považována za nevhodná při společenské konverzaci. Na začátku hovoru je naopak vhodné se zeptat na zdraví rodiny, popř. nezávazně pohovořit o dětech či společných zájmech – tím navodíte příjemnou atmosféru. Mongolové rádi probírají i své podnikání, farmu či plány, pokud se jich zeptáte. Naslouchejte pozorně a dejte najevo zájem o jejich vyprávění – budujete tím vztah. V komunikaci upřednostňujte osobní setkání nebo telefon, zejména v počáteční fázi vztahu. E-maily samozřejmě používejte pro formální nabídky a shrnutí dohod, ale počítejte s tím, že na psanou komunikaci nemusí mongolská strana reagovat tak pohotově. Rychlejší a účinnější bývá připomenout se telefonicky či využít místního zástupce, který věc na místě projedná. Celkově platí, že trpělivost a vstřícnost v komunikaci nese ovoce – uspěchaný nebo příliš agresivní styl může Mongoly odradit.

Jména a tituly: Jak již bylo zmíněno, oslovování probíhá křestním jménem. Při prvním hovoru můžete přidat zdvořilostní „pane/paní” (případně mongolské noeyen/hatagtai), ale jinak nejsou formální tituly nezbytné. Pokud si nejste jisti výslovností jména, požádejte o zopakování – ocení to více, než kdybyste jméno komolili. Mnozí Mongolové si pamatují česká jména díky historickým vazbám, takže se může stát, že narazíte na partnera se základy češtiny; přesto je lepší vést oficiální jednání v angličtině/mongolštině s tlumočením.

4.5. Doporučení

Při jednání s mongolskými partnery je důležité respektovat místní zvyklosti a vyvarovat se chování, které by mohlo být považováno za nezdvořilé. Níže uvádíme několik doporučení:

Používání rukou: Vždy podávejte předměty, vizitky či dary pravou rukou, ideálně podepřenou levou – je to znak úcty. Levá ruka se považuje za nečistou a její samostatné použití není vhodné.

Chování u stolu: Neodmítejte nabízené jídlo či pití – v Mongolsku je to výraz pohostinnosti. Pokud si nepřejete přidat, ponechte trochu na talíři. Nejí se ani nepije ve stoje a v jurtě se nesedí na prahu ani se neprochází mezi sloupy.

Osobní prostor: Srdečné potřesení rukou je běžné. Pokud někomu nechtěně šlápnete na nohu, ihned podejte ruku na usmířenou – je to výraz slušnosti. Dávejte pozor na prostor kolem sebe, zejména pod stolem.

Gesta: Vyvarujte se hvízdání v místnosti, ukazování prstem na lidi či hlasitého smrkání u stolu – je vhodnější se omluvit a odejít. Naopak srkání či mlaskání při jídle není považováno za nevhodné, spíše za pochvalu pro kuchaře.

Respekt k tradicím: Mongolové jsou hrdí na svou historii – oceňte např. odkaz Čingischána, ale vyhněte se politickým narážkám na Čínu nebo Rusko. Náboženská témata se běžně v obchodě neřeší, přesto je vhodné respektovat zvyky, jako je nesundávat pokrývku hlavy při vstupu do jurty či nešlapat na její práh.

Čas a trpělivost: Očekávejte flexibilní pojetí času – zpoždění neznamená nespolehlivost, spíše kulturní rozdíl. Mějte časové rezervy a buďte tolerantní. Zároveň si však hlídejte klíčové milníky – pomůže častý osobní kontakt či zapojení místního partnera.

4.6. Státní svátky

• 1. leden – Nový rok
• 1–3. den prvního lunárního měsíce – tradiční Nový rok „Tsagaan sar” podle lunárního kalendáře. Jedná se o jeden z nejdůležitějších svátků pro Mongoly. Je také oslavován některými turkickými etniky.
• 8. březen – MDŽ
• Květen – Den Buddhy – pohyblivý svátek věnovaný třem významným událostem v Buddhově životě (narození, osvícení a odchodu z lidského světa)
• 1. červen – Den dětí
• 11–15. červenec – tradiční svátek Naadam, festival je také nazýván „Eriin gurvan naadam“ neboli „Tři mužské hry“. Tyto hry jsou mongolský zápas, jízda na koni a lukostřelba a jsou jedinými v celé zemi. Navzdory názvu festivalu se i ženy účastní lukostřelby a jízdy na koni, ovšem nikoliv mongolského zápasu. Největší hry se tradičně pořádají v Ulánbátaru mezi 11—13. červencem.
• Listopad – Narozeniny Čingischána – pohyblivý svátek (první den prvního měsíce zimy podle lunárního kalendáře)
• 26. listopad – Den samostatnosti republiky – připomínka založení Mongolské lidové republiky v roce 1924
• 29. prosinec – Den nezávislosti – připomíná zisk nezávislosti na mandžuské dynastii Čching v roce 1911

Pracovní doba na úřadech je obvykle pondělí až pátek od 8:30 hod. do 17:30 s hodinovou přestávkou na oběd (12:30-13:30); o sobotách, nedělích a svátcích je volno. Prodejní doba je podobná, existují obchody s 24 hodinovou pracovní dobou, mnohé obchody jsou otevřeny i v sobotu, řada z nich pak i v neděli.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Registrace podnikání: Založení společnosti v Mongolsku zůstává relativně jednoduchým procesem. Registrace probíhá prostřednictvím Státního registračního úřadu (General Authority for State Registration). Po obdržení osvědčení o registraci je společnost povinna se registrovat u příslušného daňového úřadu podle sídla společnosti. Roční obnovení certifikátu není obecně vyžadováno, nicméně některé specifické licence nebo povolení mohou mít omezenou platnost a vyžadovat pravidelné obnovení.

Dovozní režim: Dovoz zboží do Mongolska obecně nepodléhá zvláštním povolením. Importéři však musí být registrováni u daňového úřadu a Státního registračního úřadu. Dovozní licence jsou vyžadovány pouze pro určité kategorie zboží, jako jsou chemikálie, lidská krev a orgány, výbušniny a zbraně. Tyto licence vydávají příslušná resortní ministerstva.

Zahraniční investice: Mongolsko obecně nediskriminuje zahraniční investory, včetně těch z České republiky. Existují však dvě hlavní výjimky:

1. Minimální investice: Zahraniční investor musí při zakládání společnosti investovat minimálně 100 000 USD. Toto pravidlo se nevztahuje na mongolské občany.
2. Vlastnictví nemovitostí: Zahraniční fyzické a právnické osoby nesmí vlastnit nemovitosti v Mongolsku. Mohou však získat právo užívání pozemků na dobu pěti let s možností jednorázového prodloužení o dalších pět let.

Mimo tyto výjimky mají zahraniční a domácí investoři stejná práva při zakládání, prodeji, převodu akcií, užívacích práv společnosti a movitého majetku. Neexistují zákonné ani regulační limity na zahraniční vlastnictví a kontrolu investic, s výjimkou zákona, který umožňuje mongolské vládě získat až 50% podíl v ložiscích nerostných surovin považovaných za „strategické“.

Clo a dovozní poplatky: Mongolský celní zákon umožňuje dočasné celní úlevy pro strojírenské produkty a zařízení dovážené za účelem výstav a veletrhů, pokud budou re-exportovány do jednoho roku. Importér musí obdržet povolení pro dočasný dovoz osvobozený od cla. Doplňkové dovozní clo je zavedeno na dopravní prostředky (na základě stáří vozidla) a na alkohol a tabák. Clo u importovaného tabáku činí 20–30 % podle klasifikace.

Zóny volného obchodu (FTZ): Od roku 2004 byly v Mongolsku otevřeny tři zóny volného obchodu:

1. Altanbulag: Na severní hranici s Ruskou federací.
2. Zamiin-Uud: Na jižní hranici s Čínou.
3. Tsagaannuur: Na západě země v provincii Bajan-Ölgii, sousedící s Ruskou federací.

V posledních letech se diskutuje o zavedení nové zóny volného obchodu u nového mezinárodního letiště v Ulánbátaru. Stávající FTZ jsou však relativně neaktivní a vyžadují další rozvoj.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Mongolská legislativa umožňuje zřízení několika forem podnikatelských subjektů:

1. Společnost s ručením omezeným (LLC) je nejběžnější formou podnikání v Mongolsku, vhodná pro malé a střední podniky. Může být založena jedním nebo více společníky, přičemž maximální počet společníků je 50. Zahraniční investor, který vlastní alespoň 25 % podílu ve společnosti, musí vložit minimálně 100 000 USD do základního kapitálu. Základní kapitál může být složen v penězích nebo jiných aktivech oceněných v peněžní hodnotě. Registrace společnosti probíhá u Státního registračního úřadu (LERO). Po registraci je nutné společnost zaregistrovat u daňového úřadu a sociálního pojištění.
2. Akciová společnost (JSC) je vhodná pro větší podniky, které plánují získávat kapitál prostřednictvím emisí akcií. Existují dva typy: otevřená (akcie obchodovatelné na burze) a uzavřená (akcie nejsou veřejně obchodovatelné). Počet akcionářů není omezen. Základní kapitál pro veřejné JSC musí být minimálně 10 mil. MNT. Řízení společnosti zahrnuje valnou hromadu akcionářů, představenstvo a výkonný orgán. Registrace společnosti probíhá u LERO.
3. Partnerství je méně běžnou formou podnikání v Mongolsku, vhodnou zejména pro profesionální služby a malé podniky. Existují tři typy partnerství: Neomezené partnerství: Všichni partneři ručí neomezeně za závazky společnosti. Omezené partnerství: Kombinace partnerů s omezeným a neomezeným ručením. Profesionální partnerství: Určeno pro licencované odborníky, jako jsou právníci a účetní. Registrace opět u LERO.
4. Zastoupení zahraniční společnosti (Representative Office) slouží k reprezentaci zahraniční společnosti bez právní subjektivity. Nemůže vykonávat komerční činnost a její aktivity jsou omezeny na marketing, průzkum trhu a navazování kontaktů. Registrace u LERO a platnost registrace je 1–2 roky s možností prodloužení.
5. Pobočka zahraniční společnosti (Branch) funguje jako prodloužená ruka mateřské společnosti. Může vykonávat komerční činnost jménem mateřské společnosti. Nicméně mongolské zákony neposkytují jasný postup pro registraci pobočky zahraniční společnosti, a proto se v praxi doporučuje založit dceřinou společnost (LLC) místo pobočky.
6. Trvalé zařízení (Permanent Establishment) je daňový koncept, který se vztahuje na zahraniční subjekty vykonávající činnost v Mongolsku. Zahraniční subjekt má trvalé zařízení v Mongolsku, pokud vykonává činnost nebo uzavírá smlouvy na území Mongolska. V takovém případě je povinnost registrace k dani a odvádění daní z příjmů generovaných v Mongolsku.

Seznam dokumentů potřebných k registraci jednotlivých forem právnických osob najdete na stránkách Státního registračního úřadu.

5.3. Marketing a komunikace

V Mongolsku je marketing a reklama zahraničních společností obecně povolena, avšak podléhá specifickým právním regulacím. Zákon o reklamě z roku 2002, aktualizovaný v roce 2015, stanovuje pravidla pro reklamu, která musí být pravdivá, jasně identifikovatelná a nesmí klamat spotřebitele. Zakázána je reklama, která porušuje spravedlivou soutěž, uvádí spotřebitele v omyl nebo poškozuje jejich zájmy. Použití jména, obrazu, hlasu nebo jiných identifikačních prvků jednotlivce v reklamě vyžaduje předchozí souhlas dotčené osoby nebo jejího právního zástupce. Srovnávací reklama je povolena, pokud je pravdivá a neznevažuje konkurenci. Dodržování zákona kontroluje Státní inspekce duševního vlastnictví, přičemž porušení může vést k pokutám a požadavkům na nápravu.

Zákon o ochraně osobních údajů z roku 2021 upravuje shromažďování, uchovávání a využívání osobních údajů pro marketingové účely. Zasílání nevyžádaných obchodních sdělení (např. e-mailů, SMS) bez předchozího souhlasu příjemce je zakázáno. Porušení zákona může vést k pokutám až do výše 20 milionů MNT (přibližně 5 800 USD) pro právnické osoby.

Pro běžného mongolského spotřebitele je klíčová cena zboží. V širokém sortimentu spotřebního zboží se prosazuje zejména zboží z Číny, v menší míře z Ruska, Korejské republiky a Turecka. Spotřebitelské chování zejména ve městech stále více ovlivňuje reklama. Nové druhy zboží se prakticky bez reklamy neobejdou. Největší účinek mají reklamní kampaně v televizi a tisku. Pro představu cena celostránkové barevné reklamy v prestižním společenském časopise se pohybuje v rozmezí 500–1000 EUR. Velmi intenzivně je využívaná reklama na sociálních sítích, zejména na Facebooku. V hlavním městě se hojně využívají velkoplošné billboardy.

Firmy, domácí i zahraniční, se prezentují na výstavách či konferencích, kterých je během roku v Ulánbátaru velké množství, a jsou rovněž mediálně propagovány. Mongolská národní obchodní a průmyslová komora (MNCCI) podporuje ekonomické a obchodní vztahy. MNCCI nabízí služby svým členům i zahraničním firmám, pořádá různé výstavy a veletrhy a pomáhá s organizací podnikatelských misí do Mongolska.

V Mongolsku platí přísná omezení týkající se reklamy na alkoholické nápoje. Zákon o reklamě výslovně zakazuje propagaci alkoholických výrobků v určitých médiích a stanovuje omezení týkající se obsahu a umístění takových reklam. Například inzerenti nesmí propagovat alkoholické produkty v médiích, která jsou přístupná nezletilým, a reklamy nesmí obsahovat obsah, který by mohl být považován za nevhodný nebo klamavý.

Kromě toho zákon o kontrole alkoholických nápojů a boji proti alkoholismu reguluje výrobu, dovoz, vývoz, prodej a konzumaci alkoholických nápojů. Tento zákon stanovuje pravidla pro reklamu a propagaci alkoholických výrobků s cílem omezit jejich spotřebu a chránit veřejné zdraví.

V praxi to znamená, že zahraniční společnosti působící v Mongolsku musí být obezřetné při plánování marketingových kampaní pro alkoholické produkty. Je důležité zajistit, aby veškeré reklamní materiály byly v souladu s místními zákony a předpisy. Doporučuje se konzultovat s právními odborníky nebo místními marketingovými specialisty, aby byla zajištěna plná shoda s platnými zákony a efektivní oslovení cílového trhu.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Mongolsko je aktivním členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a signatářem klíčových mezinárodních dohod, včetně Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). V posledních letech prošla legislativa v oblasti duševního vlastnictví významnými reformami, které přiblížily mongolský právní rámec mezinárodním standardům.

V roce 2021 Mongolsko přijalo nový zákon o patentech, který posílil práva žadatelů a harmonizoval patentový proces s požadavky PCT. Zákon zavedl nové postupy pro podávání a posuzování patentových přihlášek, čímž zvýšil transparentnost a efektivitu systému.

V oblasti autorských práv byla v květnu 2021 schválena nová verze zákona o autorských právech a právech souvisejících. Tento zákon zavedl přísnější požadavky na činnost kolektivních správců práv a stanovil nové kritéria pro jejich licencování vládou. Byla také vytvořena Rada pro autorská práva, která dohlíží na dodržování legislativy v této oblasti.

Ochrana práv duševního vlastnictví je v Mongolsku zajišťována několika institucemi. Úřad pro duševní vlastnictví Mongolska (IPOM) je hlavním orgánem odpovědným za registraci a správu práv duševního vlastnictví. Dále hrají klíčovou roli Generální celní správa, která má pravomoc zadržovat zásilky porušující práva duševního vlastnictví na hranicích, a Ekonomická kriminální jednotka Národní policie, která může zahájit trestní stíhání proti porušovatelům těchto práv.

Navzdory těmto legislativním a institucionálním opatřením zůstávají v Mongolsku výzvy v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví. Pirátské kopie knih, hudebních a filmových nosičů jsou stále běžné, a to i přes existenci zákonů zakazujících takové praktiky. Mongolsko také čelí omezeným kapacitám pro sledování a potírání porušování práv v oblasti průmyslového vlastnictví, což může být překážkou pro efektivní ochranu těchto práv.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Mongolsku prošly v posledních letech významnými reformami, které mění způsob jejich zadávání, hodnocení a dohledu. Původní decentralizovaný systém, kdy jednotlivá ministerstva vyhlašovala vlastní tendry, byl nahrazen centralizovanějším přístupem s cílem zvýšit transparentnost a efektivitu.

Od 1. ledna 2024 je účinný nový Zákon o zadávání veřejných zakázek, který zavádí plně elektronický systém zadávání zakázek prostřednictvím portálu www.tender.gov.mn a rovněž https://ub-procurement.mn/. Tento systém umožňuje kompletní digitalizaci procesu od vyhlášení tendru až po uzavření smlouvy, čímž se minimalizuje lidský faktor a zvyšuje se transparentnost. Během výběrových řízení jsou upřednostňováni domácí výrobci, pokud jejich produkty splňují požadované standardy kvality. Zahraniční dodavatelé se nemohou účastnit tendrů na dodávku zboží, které může být zajištěno domácími výrobci, pokud je toto omezení stanoveno.

Byl zaveden systém „černé listiny“, na kterou jsou zařazeny subjekty, které porušily pravidla výběrových řízení. Tyto subjekty jsou veřejně oznámeny a nemohou se účastnit dalších výběrových řízení.

Nový návrh zákona o veřejných zakázkách klade důraz na kvalitu nabídek místo pouhé nejnižší ceny. Hodnocení nabídek bude zahrnovat environmentální a sociální dopady. Tendry s odhadovanými náklady do 10 miliard MNT nebudou vyžadovat finanční záruky, což umožní 99 % výběrových řízení probíhat bez těchto požadavků. Procesy zadávání zakázek budou prováděny digitálně s využitím umělé inteligence. Právní spory budou řešeny nezávislou radou na základě mezinárodních standardů a většinových rozhodnutí.

Projekty financované mezinárodními organizacemi, jako jsou EBRD, ADB, WB, JICA a další, mají specifické předvýběrové aktivity a vlastní výběrová řízení. Tyto organizace často vyžadují dodržování mezinárodních standardů a transparentnosti. Velvyslanectví ČR v Mongolsku poskytuje podporu českým firmám při hledání obchodních příležitostí a zprostředkovává v rámci svých možností kontakty s mongolskými partnery. Mongolské poptávky jsou vkládány na portál BusinessInfo.cz.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Všeobecně přijímaným principem v Mongolsku je snaha o mimosoudním urovnání sporů. Nedo­káže-li se strany dohodnout, přesouvají se spory ke státním soudům. V přítomnosti rozhodčí doložky se postupuje podle ní: arbitráž probíhá buď u Mongolského mezinárodního arbitrážního centra (MIAC) při MNCCI, nebo – není-li sjednáno jinak – před příslušným soudem cizího státu. Mongolsko je od roku 1958 signatářem Newyorské úmluvy, což zaručuje uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů. Vedle arbitráže jsou k dispozici zákonné postupy mediace a smírčího řízení.

O ochranu práv investorů se stará vládou zřízená Rada na ochranu investic (Investment Protection Council of Mongolia), jež usiluje o úzkou spolupráci se zahraničními partnery a stabilní vztahy.

Mongolský bankovní sektor se každoročně rozšiřuje a modernizuje – ve vedení velkých bank působí zahraniční odborníci. Trh je kvůli zařazení do 7. rizikové skupiny OECD náročný na získání úvěrových záruk. Při velkých dodávkách je třeba konkurovat preferenčním podmínkám, které nabízejí firmy z JP, KR, SRN či USA (odkládání splátek apod.). V praxi některé mongolské podniky platí až 90 % ceny předem, což se doporučuje, pokud není platba jinak zajištěna.

Pro běžné transakce se využívají hotovostní i bezhotovostní platby. Zatímco hotovost dominuje zejména ve venkovských oblastech, v metropolích a mezi firmami se prosazují bankovní převody a elektronické platby. Pro operace v USD, EUR či CNY jsou standardem mezinárodní převody přes SWIFT. Doporučuje se ve smlouvách jasně definovat platební podmínky a při prvních obchodech využít akreditivy či dokumentární inkasa.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Dne 4. ledna 2023 přijala mongolská vláda rozhodnutí, které umožňuje 30denní bezvízový pobyt pro turisty ze 34 zemí, včetně České republiky. 

1. Občané ČR mohou cestovat do Mongolska bez víza pro turistické účely na dobu 30 dní (kategorie K2), pro přeshraniční turistiku (K3), účast na kulturních nebo uměleckých událostech, sportovních událostech, filmové produkci a tvorbu obsahu (kategorie K4) a pro tranzit (K6).
2. Čeští občané, kteří cestují do Mongolska za oficiálními, obchodními nebo jinými účely než těmi uvedenými v bodě 1), musí předem požádat o vízum.
3. Turisté, kteří přicestovali do Mongolska v režimu bez víz, mohou svůj pobyt prodloužit o dalších 30 dní. Pro tento účel je třeba podat žádost o prodloužení u Imigrační agentury Mongolska, a to osobně nebo online na adrese: immigration.gov.mn

Toto rozhodnutí platí od 4. ledna 2023 do 31. prosince 2025.

Žadatelé o ostatní víza mohou nadále žádat prostřednictvím portálu www.evisa.mn

Kromě mezinárodního letiště Chingis Khaan v Ulánbátaru lze k cestám do Mongolska využít pouze dva železniční hraniční přechody, a to Sukhbaatar/Naushki (s RF) a Zamiin Uud/Ereen (s ČLR) a dále s RF tři silniční přechody – Altanbulag/Kyakhta, Tsagaannuur/Tashanta a Ereentsav/Solovyosk a 4 silniční přechody s ČLR Zamiin Uud/Ereen, Bulgan-Yarant/Takashiken, Bichigt/Zuun-khatavch a Sumber/Rsahann (s ČLR). Pracovní doba na jednotlivých přechodech se liší. Před výběrem/použitím silničního přechodu doporučujeme ověřit aktuální otevírací dobu hraničního přechodu prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru nebo Velvyslanectví Mongolska v Praze. Vjezd motorovým vozidlem do Mongolska s jinou SPZ, než je jeden z hraničních států, lze uskutečnit jen na mezinárodních hraničních přechodech. Pro tranzit vozidla přes Rusko, nebo Čínu je potřeba povolení, o které je nutné požádat ještě před odjezdem a to na Velvyslanectví Ruska či ČLR v České republice.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro cestování nezměnily.

Mongolsko je významným zdrojem pracovních sil pro český průmysl. Počet zaměstnaneckých karet pro Mongoly se v roce 2024 ztrojnásobil na 3170 ročně.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní vztahy v Mongolsku jsou upraveny Zákoníkem práce ze dne 14. května 1999. Standardní pracovní týden činí 40 hodin, s výjimkami pro sezónní práce. Od 1. dubna 2025 byla minimální mzda zvýšena na 792 000 MNT měsíčně . Průměrná měsíční mzda dosáhla v roce 2024 hodnoty 2 332 400 MNT.

Sociální zabezpečení včetně zdravotního pojištění činí 12,5 % pro zaměstnance a 13,5 % pro zaměstnavatele. Daň z příjmu fyzických osob u nerezidentů je stanovena ve výši 20 % z příjmů pocházejících z mongolských zdrojů. Podle mongolského zákona o provádění vyrovnání v národní měně musí být všichni zahraniční pracovníci, s výjimkou některých případů (např. diplomatické mise), vypláceni v mongolské měně (MNT) převodem na bankovní účet vedený v Mongolsku. Mzda může být následně převedena do zahraničí bez dodatečných srážek.

Pracovní povolení je vyžadováno pro všechny zahraniční zaměstnance firem a zastupitelských kanceláří. Jeho získání může trvat až 4 týdny před odjezdem a 2 týdny po příjezdu do Mongolska. Před vycestováním je nutné si zařídit pracovní vízum na příslušné mongolské ambasádě (např. v Praze). Po vstupu do země se musí pracovník do 7 pracovních dnů zaregistrovat na Imigračním úřadu, jinak mu hrozí pokuta až 1 000 000 MNT. Samotné pracovní povolení vydává Ministerstvo práce a sociální ochrany; žádost se podává na Služebním centru pracovního úřadu, přičemž se předem platí poplatek 384 000 MNT za každý měsíc platnosti povolení. Dále se hradí jednorázové poplatky za služby (žádost o povolení k zaměstnání – 15 000 MNT, průkaz povolení k zaměstnání – 2 000 MNT). Po získání pracovního povolení je nutné si zařídit dlouhodobé pracovní vízum a následně povolení k pobytu na Imigračním úřadu.

Mongolská vláda stanovuje kvóty pro zaměstnávání zahraničních pracovníků, a to jak pro společnosti bez, tak se zahraniční investicí. Kvóty se pohybují v rozmezí 5–80 % v závislosti na sektoru, výši investice a počtu zaměstnanců společnosti. Například společnosti zabývající se zahraničním obchodem mají kvótu 5 % (firma musí zaměstnávat alespoň 20 zaměstnanců, aby mohla zaměstnat jednoho cizince), společnosti s průzkumnými či těžebními licencemi na nerostné suroviny mají kvótu 10 %, a firmy těžící ropu či zemní plyn až 80 %.

Zdravotnická zařízení v Mongolsku jsou jak státní, tak soukromá. Za ošetření je třeba vždy platit v hotovosti; cestovní pojištění pro případné proplacení v České republice je proto žádoucí a je jednou z podmínek pro udělení mongolského víza. Evakuace těžce zraněných nebo nemocných osob z Mongolska do zemí s vyšší úrovní lékařské péče je velmi složitá a nákladná. V Ulánbátaru se nachází několik nemocnic; cizincům se doporučují privátní zařízení, jako je například nemocnice INTERMED nebo soukromá nemocnice Songdo v centru města. Songdo má slušný standard a je prioritně diagnostickým centrem s malou lůžkovou částí; lékaři ambulantní části obvykle nemají stálé pacienty, jedná se tedy spíše o kliniku zajišťující přesnou a rychlou diagnostiku, kterou si pacienti dále nosí k posouzení svým ošetřujícím lékařům.

Očkování nejsou pro cestu do Mongolska povinná, doporučuje se však vakcinace proti TBC, žloutence, břišnímu tyfu, dětským chorobám a případně proti vzteklině.

5.9. Veletrhy a akce

Pro představu uvádíme některé významné mezinárodní veletrhy, které se budou konat v roce 2025 v Mongolsku.

Mongolian Economic Forum 2025 Termín: 8.–9. července 2025; Místo: Vládní palác, Ulánbátar;  Zaměření: Makroekonomika, investice, udržitelný rozvoj, technologie;  Popis: Klíčová platforma pro diskusi o ekonomických prioritách Mongolska po parlamentních volbách. Témata zahrnují zelenou energii, městský rozvoj, dopravu, zemědělství a umělou inteligenci. Web: meforum.mn

MinePro & Mining Week 2025 Termín: 11.–13. září 2025;   Místo: Taij Mountain, Nalaikh, Ulánbátar;   Zaměření: Těžba, financování, ESG, udržitelnost;   Popis: Mezinárodní konference a výstava zaměřená na odpovědnou těžbu a investiční trendy. Součástí je také obchodní mise organizovaná ve spolupráci s mezinárodními partnery.; Web: miningweek.mn

BARILGA EXPO 2025 Termín: 12.–14. září 2025;   Místo: Buyant Ukhaa Sports Palace, Ulánbátar;   Zaměření: Stavebnictví, stavební materiály, infrastruktura;   Popis: Největší stavební veletrh v Mongolsku, který poskytuje platformu pro prezentaci produktů a služeb v oblasti stavebnictví a infrastruktury.

Mongolia-EU Business and Investment Forum 2025 Termín: 13.–14. října 2025 Místo: Hotel Shangri-La, Ulánbátar (bude potvrzeno);   Zaměření: Obchod, investice, spolupráce mezi Mongolskem a EU;   Popis: Fórum zaměřené na posílení obchodních a investičních vztahů mezi Mongolskem a Evropskou unií, s důrazem na sektory jako energetika, infrastruktura a technologie.

International Beauty & Health Expo Mongolia 2026 Termín: Březen 2026 (přesné datum bude upřesněno);   Místo: Buyant Ukhaa Sports Palace, Ulánbátar;   Zaměření: Kosmetika, zdraví, wellness, lifestyle;   Popis: Přední veletrh v oblasti krásy a zdraví v Mongolsku, který představuje nejnovější produkty a trendy v kosmetickém a zdravotnickém průmyslu.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru
Embassy Street 9 P.O.Box: 665
Tel.: +976-11-321 886, 00976-11-311 053
Fax: +976-11-323 791, 00976-11-326 661
E-mail: ulaanbaatar@mzv.gov.cz
Obchodně-ekonomický úsek: ulaanbaatar.commerce@mzv.gov.cz
Konzulární úsek: ulaanbaatar.consulate@mzv.gov.cz, mobilní telefon konzulární pohotovosti: (+976) 9902 1880, úřední hodiny: Po-Pá: 8:15 – 16:45.

Velvyslanectví se nachází asi 500 metrů jižně od hlavního náměstí, resp. Ministerstva zahraničních vztahů a je poblíž hotelu Shangri-la a Velvyslanectví Japonska. Z letiště se do centra města dostanete autem (taxíkem) za 45min a více v závislosti na aktuální dopravní situaci ve městě.

V Mongolsku kromě velvyslanectví nepůsobí žádné další české agentury.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 102

Ambulance: 103

Hasiči: 101

Imigrační služba: +976-18001882

Úřad pro mimořádné situace: 105 

Informace – letiště: 19001980

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Prezidentská kancelář: president.mn
• Parlament (Velký státní chural): www.parliament.mn
• Vláda: mongolia.gov.mn
• Národní bezpečnostní rada: nsc.gov.mn
• Ministerstvo zahraničních vztahů: www.mfa.gov.mn
• Ministerstvo průmyslu a nerostného bohatství: mmhi.gov.mn
• Ministerstvo financí: www.mof.gov.mn
• Ministr potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu: mofa.gov.mn
• Ministerstvo zdravotnictví: moh.gov.mn
• Ministerstvo rozvoje cest a dopravy: mrt.gov.mn
• Ministerstvo energetiky: energy.gov.mn
• Ministerstvo urbanistiky a výstavby sídlišť: mcud.gov.mn
• Ministerstvo školství: meds.gov.mn
• Ministerstvo cestovního ruchu, kultury, sportu a mládeže: moc.gov.mn
• Ministerstvo životního prostředí a změny klimatu: met.gov.mn
• Ministerstvo pro rodinu a sociální ochranu: mlsp.gov.mn
• Ministerstvo spravedlnosti a vnitra: mojha.gov.mn
• Ministerstvo obrany: mod.gov.mn
• Ministerstvo ekonomického rozvoje: en.med.gov.mn
• Ministerstvo digitálního rozvoje, inovaci a komunikací: mddc.gov.mn
• Centrální banka: www.mongolbank.mn
• Národní statistický úřad: www.nso.mn
• Mongolská rada pro cestovní ruch: tourism.ub.gov.mn
• Imigrační úřad: immigration.gov.mn
• E-visa Mongolia: www.evisa.mn

Ekonomické a obchodní instituce

• Mongolská národní obchodní a průmyslová komora: www.mongolchamber.mn

Mezinárodní organizace v Mongolsku

• Světová banka: www.worldbank.org
• Asijská rozvojová banka: www.adb.org
• OSN www.un.int
• Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) v Mongolsku: www.ebrd.com
• Světová zdravotnická organizace: www.who.int
• Mezinárodní měnový fond (MMF): www.imf.org
• Obchodní a rozvojová banka: www.tdbm.mn
• Rozvojová banka: www.dbm.mn

Legislativa

• Mongolská ústava: www.constituteproject.org
• Investiční zákon: nda.gov.mn
• Firemní zákon: mrpam.gov.mn
• Obecný daňový zákon: en.mta.mn
• Zákon o dani z přidané hodnoty: en.mta.mn
• EU-Mongolsko (vztahy): www.eeas.europa.eu