Mongolsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoUlánbátar
Počet obyvatel3,40 mil.
Jazykmongolština (úřední)
Náboženství53 % buddhismus, 3 % islám, 2,3 % šamanismus, 2,2 % křesťanství, 38,6 % ateisté či agnostici
Státní zřízenípolo-prezidentská republika
Hlava státuUchnágijn Churelsuch
Hlava vládyLuvsannamsrajn Ojun-Erdene
Název měnytugrik (MNT)
Cestování
Časový posun+7h (v létě +6h)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. et Mgr. Jan Vytopil
Ekonomický úsekVardan Khachatryan, M.L.
Konzulární úsekMgr. Jiří Bednář
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 43,4
Hospodářský růst (%) 2,6
Inflace (%) 6,9
Nezaměstnanost (%) 7,1

Mongolsko se nachází ve východní Asii, po Kazachstánu je to druhý největší vnitrozemský stát na světě. Na severu sousedí s Ruskem a na jihu s Čínou. Svojí rozlohou je země 20x větší než ČR, ale vzhledem k pouhým 3,4 mil. obyvatel se řadí k zemím s nejnižší hustotou zalidnění.

Ekonomika je silně závislá na těžebním průmyslu, zejména na vývozu uhlí a měděné rudy. Vláda dlouhodobě usiluje o diverzifikaci ekonomiky posílením turistiky a domácí spotřeby. Tento proces byl zbrzděn pandemií covid-19. Reálný HDP v roce 2021 vzrostl pouze o 2,6 %, který výrazně ovlivnila vysoká inflace. Ekonomika se podle odhadů vrátí na své před-pandemické hodnoty nejdříve na konci 2022. Důvodem jsou trvající tvrdá proti-pandemická opatření čínské vlády, které mají za následek zpomalení a snížení objemu přepravovaného zboží na hranici. Z pohledu mongolské ekonomiky je nejvýraznějším problémem narušení exportu nerostných surovin do Číny a nově také narušení transportních cest ruskou agresí na Ukrajině.

Vzhledem ke specifickému trhu (jazyková bariéra, kulturní odlišnosti) není pro české subjekty jednoduché na mongolském trhu podnikat bez místního partnera. Obchodní příležitosti většinou zajišťuje mongolská firma. V případě kapitálových účastí, či výrobní spolupráce je vhodné, aby kromě mongolského partnera byl přítomen i český zástupce, ať již kvůli mongolskému zvyku upřednostňovat osobní jednání, nebo pro potřebu odborně vést místní zaměstnance.

Převládající podíl dovozů z České republiky uskutečňují mongolské firmy, které jsou obvykle i prodejci dovezeného zboží. Mezi obory perspektivní pro české podnikatele patří zemědělství, těžební, energetický, vodohospodářský, letecký, potravinářský, zdravotnický a farmaceutický průmysl. Pandemická krize ještě více akcentovala potřebu modernizace mongolských zdravotnických zařízení. V zemi je poptávka po technologiích na zpracování masa a mléka, zařízeních na zpracování kůže a čištění vlny. Českým firmám se daří uplatňovat ve stavbách čistíren odpadních vod, masokombinátů, mlékárenských a pekárenských technologií, strojů v lesnictví, v automatizaci uhelných elektráren, při dodávkách měřících přístrojů energetického sektoru a pásové techniky do těžebních dolů.

Významným prvkem relace je udělování pracovních víz Mongolům v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Cílem Programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do ČR potřebují přivést kvalifikované zahraniční pracovníky. Původní akcent z oborů v automobilovém a masném průmyslu je nyní rozšířen prakticky bez omezení.

Mongolsko v oblasti lidských práv dospělo po právní stránce dále než řada jeho nejbližších i vzdálenějších asijských sousedů. Jako jedna z mála asijských zemí také zakázalo ve svém právním řádu v roce 2015 trest smrti. S ohledem na svou ekonomickou situaci a geografická specifika stojí v Mongolsku v lidskoprávní oblasti v popředí zájmu především zdravé a bezpečné životní prostředí, příznivé pracovní podmínky, právo na vzdělání, právo na sociální záruky, nebo právo na prospěch ze sdílených zdrojů, kterými oplývá. Mongolsko je příkladné v přebírání mezinárodních smluvních lidskoprávních závazků, má však problémy s jejich implementací jak z finančních důvodů, tak kvůli svým kulturním zvykům a tradicím. Mezi jinými se jedná o závazky týkající se práv dítěte, žen, osob se zdravotním postižením, obránců lidských práv, osob LGBTI, politické participace, svobody médií nebo práv v kontextu obchodních aktivit, zejména nadnárodních korporací.


Souhrnná teritoriální informace (STI) Mongolsko (437.61kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Mongolsko (MZV) (82.26kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Ústava z roku 1992 stanovila oficiální název země „Mongolsko“. Mongolsko je polo-prezidentskou republikou, vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, v jejím čele stojí předseda jmenovaný prezidentem. Členové vlády jsou jmenováni přímo premiérem. Funkci prezidenta od posledních voleb konaných 25. června 2021 zastává Uchnaagijn Chürelsüch, který kandidoval za Mongolskou lidovou stranu. Novela ústavního zákona z listopadu 2019 upravuje délku prezidentského mandátu, a to již od voleb 2021. Podle novely zákona je prezident volen na jedno funkční období v délce šesti let bez možnosti znovuzvolení v po sobě jdoucích volbách. Prezident má omezené pravomoci a je zodpovědný parlamentu, který se nazývá Státní velký chural. Parlament je jednokomorový, má 76 křesel a poslanci jsou voleni přímo jednou za čtyři roky.

V posledních parlamentních volbách v červnu 2020 získala nadpoloviční většinu křesel (62 ze 76) Mongolská lidová strana a sestavila jednobarevnou vládu. Mongolská demokratická strana je druhou největší stranou v zemi a v parlamentu aktuálně drží 11 křesel. Jedno křeslo zaujímá zástupce Mongolské lidové revoluční strany a jeden zákonodárce je bez stranické příslušnosti. Další parlamentní volby se budou konat v červnu 2024.

V lednu 2022 byla založena dvě nová ministerstva (Ministerstvo ekonomického rozvoje a Ministerstvo digitálního rozvoje a komunikací). Ministerstvo ekonomického rozvoje dočasně vede ministr financí B. Žavchlan a Ministrem digitálního rozvoje a komunikací byl dočasně pověřen stávající ministr školství a vědy L. Ench-amgalan. Další změny se udály na postu Ministerstva životního prostředí, kdy byla z jejího čela dne 17. 1. 2022 odvolána Njamžavyn URTNASANA. Novým ministrem byl vzápětí jmenován Bat-Ulzín Bat-Erdene.

Složení vlády*:

Předseda vlády: Luvsannamsrajn OJUN-ERDENE

Místopředseda vlády: Sainbujangijn AMARSAJCHAN

Vedoucí úřadu vlády: Cendijn NJAMDORŽ

Ministr životního prostředí a turismu: Bat-Ulzín BAT-ERDENE 

Ministr obrany: Gantulgyn SAJCHANBAJAR

Ministryně zahraničních vztahů: Batmunchijn BATCECEG

Ministr financí: Boldyn ŽAVCHLAN

Ministr spravedlnosti a vnitra: Chišgégijn NJAMBÁTAR

Ministryně práce a sociálního zabezpečení: Ajušijn ARIUNZAJA

Ministr stavebnictví a urbanizace: Begzžavyn MUNCHBÁTAR

Ministr vzdělání a vědy: Luvsancerengijn ENCH-AMGALAN

Ministr rozvoje cest a dopravy: Luvsangijn CHALTAR

Ministryně kultury: Činbatyn NOMIN

Ministr těžby a těžkého průmyslu: Gelengijn JONDON

Ministr potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu: Zagdžavyn MENDSAJCHAN

Ministr energetiky: Nansalyn TAVINBECH

Ministr zdravotnictví: Seréžavyn ENCHBOLD

Ministr ekonomického rozvoje: Boldyn ŽAVCHLAN

Ministr digitálního rozvoje a komunikací: Luvsancerengijn ENCH-AMGALAN

*Platný k 14. 4. 2022

Vláda se letos bude soustředit především na implementaci parlamentem schváleného plánu na post-pandemickou obnovu země. Strategie na stimulaci a oživení ekonomiky zasažené pandemií si klade za cíl zajistit politickou a makroekonomickou stabilitu země,  efektivně implementovat dlouhodobou rozvojovou politiku Mongolska „Vize 2050“, podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, vytvořit příznivé podnikatelské prostředí, zlepšit investiční podmínky pro domácí i zahraniční subjekty a provést nové fiskální reformy. 

1.2. Zahraniční politika země

Zahraničně politickými prioritami Mongolska jsou oba jediní sousedé, Čína a Rusko. Dominantní obchodně-ekonomický vliv jinak nepříliš oblíbené Číny je vyvažován politickým vlivem Ruska. Země realizuje politiku vyvažování s cílem udržet nezávislost země. Je proto aplikována tzv. Politika Třetího souseda, kterým se myslí všechny další rozvinuté ekonomiky: USA, Japonsko, Korea, Indie atd. potažmo někdy i Česko.

Čína, nakupující více než 80 % mongolského exportu (podobně jako země EU z Česka) zůstává těžištěm zahraničních a hlavně ekonomických vztahů Mongolska. Zahraniční politika Mongolska se bude nadále spoléhat na udržení stabilních bilaterálních vztahů s Čínou, aby si zajistila obchodní odbytiště a investice plynoucí z Číny pro oživení svého hospodářství. I z tohoto důvodu se předpokládá, že bude mongolská vláda nadále ignorovat domácí protesty proti čínskému asimilačnímu programu vůči etnickým Mongolům ve Vnitřním Mongolsku a zdrží se její otevřené kritiky, aby tím neuškodila svým vztahům s Čínou. Mongolská vláda bude s ohledem na parlamentem přijatý „Plán obnovy“ země po pandemii usilovat o další čínské investice a to hlavně do sektorů jakou je energetika, doprava, nebo turismus. Čína bude Mongolsku vycházet vstříc pobídkou finanční pomoci ve formě měkkých úvěrů a asistence v rámci iniciativy Pás a stezka (Nová hedvábná stezka) zahrnující rozvoj dopravních spojení a uzavření dvoustranné dohody o volném obchodu.

S Ruskem Mongolsko udržuje přátelské vztahy, kterými do jisté míry politicky vyvažuje čínský vliv. Mongolsko je ve své zahraniční politice k oběma svým sousedům velmi opatrné. V mezinárodních otázkách dlouhodobě zaujímá neutrální pozici a tím si zachovává jejích přízeň. Příkladem je ruská invaze na suverénní území Ukrajiny. Mongolsko oficiálně ruskou invazi neodsoudilo a během hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu se spolu s dalšími 35 zeměmi (včetně Číny) zdrželo hlasování. Mongolsko bude usilovat o prohloubení hospodářské spolupráce s Ruskem a částečnou korekci velkého deficitu vzájemné obchodní bilance. Rusko je až na 5. místě co se týče mongolského vývozu dle zemí (po Číně, Švýcarsku, Singapuru a Jižní Koreji) a naopak je po Číně 2. největším dovozcem zboží do Mongolska. V mongolsko-ruské obchodní relaci je v současné době nejvíce diskutované téma výstavby ruského plynovodu Soyuz Vostok, který má vést z Ruska přes mongolské území do Číny. Pro Mongolsko by projekt znamenal možnost přímé účasti na stavebních pracích a zvýhodněný odběr části přepravovaného plynu pro uspokojení domácí poptávky. Čínský postoj k tomuto plynovodu prozatím zůstává nejasný. Čínskou poptávku v současnosti uspokojuje plyn ze Sibiře, mimo to byla v únoru 2022 podepsána nová smlouva o odběru ruského plynu po následujících 30 let z ropovodu Sachalin, který se bude teprve stavět. V neposlední řadě budou Mongolové spolu s Ruskem pokračovat ve společných vojenských cvičeních jako součást bilaterální vojenské spolupráce.

V rámci Politiky tzv. třetího souseda bude Mongolsko vyvíjet úsilí o diverzifikaci svých mezinárodních vztahů upevněním stávajících vazeb a obchodní spolupráce zejména s USA, Japonskem a Indií. Mezinárodní finanční a neziskové organizace budou v Mongolsku nadále realizovat projekty rozvojové pomoci a spolupráce.

Evropská unie navázala s Mongolskem bilaterální vztahy v roce 1989. Od roku 2017 má v Ulánbátaru rezidentní velvyslankyni. Mongolsko dlouhodobě usiluje o bezvízový styk s členskými státy Schengenského prostoru. Samo však umožňuje bezvízový styk ke krátkodobým pobytům pouze turistům ze SRN a vůči občanům ostatních schengenských států uplatňuje vízovou politiku. Spolupráce s EU se zaměřuje na rozšiřování obchodní výměny a podporu mongolského exportu do EU v rámci uzavřené Dohody o partnerství a spolupráci z roku 2017 (PCA). Mongolsko za využití GSP+ mechanismů může dodávat do Evropské unie až 6200 výrobků bezcelně (87 % tvoří oděvní a textilní výrobky). V roce 2021 dosáhla obchodní výměna mezi EU a Mongolskem 605 mil. EUR, a dosáhla na příčku čtvrtého největšího obchodního partnera.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Mongolska je 3,40 mil.

Průměrná hustota zalidnění je 2,1 osob/km2, v Ulánbátaru 317,3 osob/km2, na venkově kolem 0,9 osob/km2.

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku je 41,5 %.

Podíl městského obyvatelstva je 67,5 %.


Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 

2015: 2,2 %

2016: 2,1 % 

2017: 1,8 % 

2018: 1,9 % 

2019: 1,9 %

Zdroj: Asijská rozvojová banka (ADB)

Podle statistiky ADB byl průměrný roční přírůstek obyvatelstva mezi lety 2015—2020 1,9 %.


Demografické složení obyvatelstva (prosinec 2020)

Dle pohlaví: muži (49,3 %), ženy (50,7 %)

Dle věku: 0–14 let (30,94 %), 15–59 let (63,41 %), nad 60 let (6,65 %)


Etnické složení obyvatelstva

Mongolská etnika jsou následující: 87,7 % Chalchové (Khalkh – angl., Халх – mong.); 2,7 % Durvúdové (Durvud – angl., Дөрвөд – mong.); 1,9 % Bajadi (Bayad – angl., Баяд – mong.); 1,7 % Burjati (Buryat – angl., Бурят – mong.); dále angl.: Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin. 

Nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh – angl., Казах – mong.) – 5,9 % 


Náboženské skupiny

53 % buddhismus

3 % islám

2,3 % šamanismus

2,2 % křesťanství 

38,6 % ateisté či agnostici

Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské právo.

Podle odhadů se k budhismu hlásí více jak polovina obyvatelstva, z níž většina jej ani aktivně nepraktikuje, obecně jen sdílí budhistickou filozofii a bez hlubší znalosti zachovává některé budhistické rituály a tradice. Skoro 40 % obyvatel se považuje za ateisty či agnostiky. Šamanismus, taktéž nazývaný mongolské lidové náboženství (tangerismus), praktikuje podle statistik 2,3 % populace (cca 76 tis. lidí). Mongolský šamanismus je animistické a šamanské etnické náboženství, které bylo Mongoly praktikováno od dávných dob. Jeho raná podoba spojená s kmenovou organizací mongolské společnosti se změnila s příchodem tibetského buddhismu do země v 16. století. Od roku 1990 v Mongolsku výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří se hlásí ke křesťanství, a to z původních několika stovek osob na cca 70 tisíc. Islám vyznává převážně kazašské etnikum sídlící v západních oblastech Mongolska, jejich počet se odhaduje na 100 tisíc.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Mongolské hospodářství je silně závislé na těžebním sektoru, zejména na vývozu uhlí a měděné rudy, jeho růst je tak spjat s vývojem světových cen komodit. Vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky posílením turismu a domácí spotřeby. V roce 2021 se mongolská ekonomika nadále potýkala s negativními dopady covidu-19, reálný HDP vzrostl pouze o 2,6 %, který výrazně ovlivnila vysoká inflace. Mongolská vláda bude propad ekonomiky řešit posilováním bilaterálních vztahů s Čínou (největší obchodní partner) s cílem dále navýšit objem vývozu a tím zvýšit ekonomický výkon země.

Za rok 2022 se očekává restart ekonomiky a předpoklad růstu HDP je 6,1 %. Do velké míry bude tento růst poháněn poptávkou po nerostném bohatství ze strany Číny a investicemi do projektů rozvoje těžebního průmyslu, které se kvůli pandemické krizi odložily. Vládní „Plán obnovy“ země na stimulaci a oživení ekonomiky zasažené pandemií počítá s investicemi na 1) obnovu hraničních přechodů, 2) rozvoj energetiky, 3) rozvoj průmyslu, 4) obnovu měst a venkova, 5) obnovu zeleného rozvoje a 6) zvýšení státní produktivity.

Ochromení světové ekonomiky v důsledku covid-19 a války na Ukrajině přineslo růst cen komodit. To způsobilo zdražení výrobních nákladů a v konečném důsledku navýšení cen prodejců. Inflace bude nadále zesilovat oslabením mongolské měny MNT (tugrik) vůči americkému dolaru, což s sebou přinese zdražování dovozu zboží a služeb. Spotřebitelské ceny v lednu 2022 zaznamenaly velký narůst, když její celostátní index vzrostl meziročně o 14,6 % (největší roční nárůst za posledních 10 let), vyplývá to z údajů Mongolské centrální banky. S ohledem na inflaci bude tlak na růst mezd, čemuž se firmy budou bránit kvůli finančním ztrátám způsobeným covid-19 a nejistotě, která panuje na světových finančních trzích v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině. Míra nezaměstnanosti v Mongolsku byla v roce 2021 dle statistických dat Světové banky 7,1 %.

Obrat zahraničního obchodu Mongolska za 2021 činil 16,1 mld. USD, vývoz 9,2 mld. USD (nárůst o 21 %), dovoz 6,8 mld. USD (nárůst o 28,3 %) oproti stejnému období loňského roku. Saldo zahraničního obchodu bylo pozitivní 2,4 mld. USD. Na obratu zahraničního obchodu měla největší podíl Čína ve výši 63,1 % (nárůst objemu oproti předchozímu období o 8,4 %), dále Rusko 12,8 % (nárůst o 0,7 %). Export zboží a služeb se v roce 2021 reálně zvýšil o 7,4 % oproti odhadu 9,8 %. V roce 2022 se předpokládá narůst poptávky po uhlí a železné rudě, která bude tvořit hlavní podíl na vývozu Mongolska. Celkový objem mongolského vývozu bude záviset na tom, zda se podaří s Čínou dojednat zrušení hraničních restrikcí pro přepravu zboží.

Mongolský vývoz v roce 2021 dle zemí: Čína (83 %), Švýcarsko (9 %), Jižní Korea (2 %), Singapur (3 %), Rusko (1 %), ostatní země (2 %).

Mongolský dovoz v roce 2021 dle zemí je následovný: Čína (37 %), Rusko (29 %), Japonsko (7 %), Jižní Korea (5 %), Německo (3 %) a USA (3 %), ostatní země (16 %).

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 5-5,22,66,14,3
HDP/obyv. (USD/PPP) 12 881,1012 500,0013 050,0014 220,0014 990,0
Inflace (%) 7,33,76,98,26,3
Nezaměstnanost (%) 5,477,1N/AN/A
Export zboží (mld. USD) 50,346,38,69,710,5
Import zboží (mld. USD) 38,634,86,97,78
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 1,21,81,11,31,8
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 3,23,33,43,43,4
Konkurenceschopnost 62/6361/6360/64N/AN/A
Exportní riziko OECD 07.VII07.VII07.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, WB, ADB

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -3,7
Veřejný dluh (% HDP) 77,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) -1,6
Daně 2022
PO podkap. 2.4
FO 10 %
DPH 10 %

Mongolsko pokračovalo v reformách správy veřejných financí a dobré výsledky zaznamenalo zejména na poli přístupu k veřejným informacím, rozpočtového plánování, integrity finančních dat a externího auditu. Nicméně je zde stále prostor pro další reformy v oblasti uplatňování mezinárodních účetních standardů, střednědobého rozpočtového plánování, řízení fiskálních rizik a zdůrazňuje lepší využití hodnocení finanční výkonnosti země ke zlepšení poskytování vládních služeb.

Mongolsko bude v letech 2022–2023 nadále zaznamenávat velké rozpočtové deficity, ale fiskální pozice vlády se zlepší spolu se zrušením rozpočtového provizoria. Zvyšující se výběr daní, zvýšené ceny komodit a rostoucí poptávka Číny po nerostných surovinách budou mít pozitivní dopad na výši veřejných příjmů. Vláda bude postupně odejímat stimulační opatření zavedená během pandemie, včetně dočasných daňových výjimek a dodatečných opatření v oblasti nezaměstnanosti a sociálního zabezpečení. Očekáváme, že se fiskální deficit v roce 2022 sníží na ekvivalent 2,3 % HDP z odhadovaných 3,7 % HDP v roce 2021. Konsolidační úsilí vlády by mělo v daném roce pomoct snížit úroveň veřejného dluhu na 70 % HDP.

Zvýšení příjmů do státní pokladny a neopadající zájem mezinárodních investorů o mongolské národní dluhopisy pomůže vládě dostát svých závazků v oblasti splácení zahraničního dluhu. Náklady na nové půjčky se ovšem kvůli přísnější měnové politice USA prodraží. To bude pro Mongolsko ve střednědobém horizontu znamenat zvýšení zátěže při splácení zahraničního dluhu, která už dnes tvoří více než 90 % celkového veřejného dluhu.

Ratingová agentura Moody´s změnila ve 4Q 2021 rating Mongolska z B3 negativní na stabilní. K tomuto závěru agentura došla na základě údajů o stabilizaci rizik likvidity a vnějších tlaků. Mongolská vláda pro financování stimulačního balíčku během pandemie využila kombinaci zvýhodněných zdrojů a čerpání fiskálních rezerv, čímž došlo k uvolnění tlaků na likviditu. Refinancování půjček také snížilo splatnosti v roce 2021 a 2022. Dále došlo k většímu oživení těžebního sektoru než Moody´s ve své předchozí zprávě predikovala.


2.3. Bankovní systém

Obrovská rozloha Mongolska a nízký rozvoj infrastruktury stěžují přístup obyvatel venkova k bankovním službám, které se nachází ve větších městech. Drtivá většina registrovaných firem v Mongolsku jsou mikro, malé, nebo střední podniky, které z různých důvodů nevyužívají finanční služby. Nedostatek kapitálu snižuje možnosti firem najímat větší počet zaměstnanců, omezuje jejích růst a schopnosti přispět plným potenciálem ekonomice své země. Tento fenomén ovlivňuje mnoho faktorů, jedním z nich je nedostatečná finanční gramotnost, vysoké úrokové sazby, nedostatek přijatelného zajištění úvěrů a dlouhodobého financování. Stejně tak chybí adekvátní regulační rámec pro finanční ochranu spotřebitele.

V Mongolsku aktuálně působí 14 komerčních bank. Mezi největší patří Trade and Development Bank (TDB), Khan Bank, Golomt Bank a Khas Bank. Zákon o úrokových sazbách podporuje malé a střední podniky a doporučuje maximálně 18% roční zákonnou úrokovou sazbu u půjček do 100 milionů MNT a úvěrů na platy, maximální 12% roční zákonnou úrokovou sazbu u penzijních půjček, maximální 24% roční zákonnou sazbu u všech ostatních typů půjček. Úroková míra střednědobých úvěrů se v roce 2021 pohybovala kolem 14 %. V případě angažmá zahraniční banky, která poskytne mongolské bance zdroje k financování obchodního případu, je roční úroková míra cca 10–14 % díky vysoké rizikové marži lokální banky.

Rostoucí inflace a úrokové sazby s sebou přinesou prudké zvýšení zátěže na splácení dluhu domácností a firem a riziko platební neschopnosti malých a středních podniků. Rada centrální banky na svém lednovém zasedání přijala návrh na zvýšení základní úrokové sazby o 50 bazických bodů. Do konce roku 2022 by centrální banka mohla zvýšit základní úrokové sazby až o 200 bazických bodů na 8 %, aby ukotvila inflační očekávání.



2.4. Daňový systém

Obecně platí, že daň z příjmu fyzických osob je pro daňové poplatníky vybírána paušální 10% sazbou. Existují určité druhy příjmů, které jsou osvobozeny nebo podléhají konečné srážkové dani. Spotřební daň se platí z alkoholu, osobních automobilů, cigaret, tabáku, PHM a některého luxusního zboží. Zákon rovněž uvaluje daň na hrací zařízení. Sazba daně z nemovitého majetku je v rozmezí 0,6–1 % z hodnoty majetku a je placena ročně. DPH na zboží, služby a práce vyprodukované v Mongolsku a dovezené do Mongolska je jednotná ve výši 10 %.

Rezidentní PO platí v Mongolsku daň ze svých celosvětových výnosů. Nerezidentní PO platí daň pouze ze svých příjmů generovaných v Mongolsku. Rezidentní subjekty platí daň z příjmů z obchodních aktivit, prodeje práv, podílů, kurzových rozdílů, nájmu, prodeje movitého majetku.

Daň z příjmů právnických osob podléhá zdanění:

  • 1 % v případě ročních tržeb do 300 mil. MNT (tugriků)
  • 10 % s příjmy do 6 mld. MNT (tugriků)
  • Příjmy nad 6 mld. MNT (tugriků) podléhají dani 600 mil. MNT + 25% zdanění příjmu převyšující 6 mld. MNT

DPH ve výši 10 % je stanovena na zboží, služby a dovozy do Mongolska. Pokud je obrat společnosti vyšší než 10 mil. MNT, je nutné se registrovat u Daňové kanceláře a získat status plátce daně. Také je možné se registrovat dobrovolně, pokud zdanitelný obrat dosáhne 8 mil. MNT, nebo pokud byly v Mongolsku investovány 2 mil. USD, případně více. Příjmy ze zdrojů popsaných níže jsou při určování ročního zdanitelného příjmu vyloučeny a jsou zdaněny různými daňovými sazbami na hrubém základě:

  • Příjmy z vlastnictví zdrojů – nájmy, royalties (poplatky v těžebním sektoru), dividendy a úroky – 10 %
  • Příjmy z prodeje práv – 10 %
  • Příjmy ze sázek, loterie, atp. – 40 %
  • Příjem z prodeje nemovitého majetku – 2 %

Sazba 20 % se aplikuje na příjmy nerezidentních PO z dividend, úroku z úvěru a platby za vystavení garance, příjmy z honorářů, prodaného zboží, poskytnutou práci a služby na území Mongolska, pronájem hmotných a nehmotných aktiv a v případě, že kancelář převede vlastní zisk do zahraničí.

Mongolská vláda uděluje daňové výjimky včetně povinnosti platit DPH u dovozů základních paliv a potravinových produktů a u dovozů v sektorech podporujících růst (např. zemědělství).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Mongolsko s EU v roce 2017 uzavřelo Dohodu o partnerství a spolupráci. Za využití GSP+ mechanismů může do EU vyvážet až 6200 výrobků bezcelně. Obrat zahraničního obchodu Mongolska s EU v roce 2021 dosáhl 609,8 mil. EUR. Dovoz byl v celkové hodnotě 70,8 mil. EUR (37% nárůst). EU do Mongolska vyvezlo zboží v hodnotě 539 mil. EUR (meziroční nárůst o bezmála 23 %). Hlavními položkami mongolského exportu do EU byly surové materiály a textilie. EU do Mongolska vyváží stroje, léky, zdravotnická zařízení, kosmetické přípravky, chemikálie a potraviny.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 349,9426,9485,4439,4539
Import do EU (mil. EUR) 65,867,176,251,670,8
Saldo s EU (mil. EUR) -284,1-359,9-409,2-387,8-468,2

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

ČR má s Mongolskem uzavřenou Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic. V roce 2021 se z ČR do Mongolska vyvezlo zboží v celkové hodnotě 390 205 tis. CZK, dovoz do ČR dosáhl 13 202 tis. CZK. V meziročním srovnání došlo k nárůstu českého exportu do Mongolska o bezmála 18 % a importu o 21 %. Hlavní položky českého exportu byly přístroje, chemické výrobky, stroje, přepravní zařízení, zbraně, munice aj. Hlavní položky dovozu byly plasty, oděvy, produkty živočišné výroby, kožené a textilní výrobky.


20172018201920202021
Export z ČR (tis. CZK) 338 219283 747435 521331 449390 205
Import do ČR (tis. CZK) 34 96617 58714 22210 93013 202
Saldo s ČR (tis. CZK) -303 253-266 160-421 299-320 519-377 003

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mongolsko má s USA uzavřenu Dvoustrannou investiční dohodu. S Kanadou uzavřelo Dohodu o podpoře a ochraně zahraničních investic, s Japonskem Dohodu o ekonomickém partnerství. Celkový obrat zahraničního obchodu Mongolska za 2021 činil 15,2 mld. EUR, vývoz 8,7 mld. EUR (nárůst o 21 %), dovoz 6,4 mld. EUR (nárůst o 28 %) oproti stejnému období loňského roku. Saldo zahraničního obchodu bylo v přebytku 2,3 mld. EUR.

Na obratu zahraničního obchodu měly největší podíl Čína (63 %) a Rusko (13 %). Dramatický nárůst hodnoty mongolského exportu byl způsoben rostoucími světovými cenami nerostných surovin.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 4 920,55 533,05 991,46 000,56 803,3
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 3 620,94 926,55 131,94 448,25 816,0
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 1 299,6606,5859,51 552,3987,3

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Prioritou v zemi zůstávají přímé zahraniční investice do nerostných surovin. Rozsáhlé zásoby nerostných surovin pro investory představují potencionální lukrativní příležitosti. Avšak vysoce rizikové makroekonomické prostředí, malá angažovanost zúčastněných stran v implementaci jasných pravidel vyžadují obezřetnost.

Zažitý ekonomický model Mongolska postavený na exportu nerostných surovin a dovozu téměř všeho ostatního znamená, že vláda neklade velké překážky pro přístup zahraničních firem na trh. V posledních letech se daří zejména sektoru služeb zastoupených mezinárodními značkami (jako např.: franšízy multikin, fitness center, rychlého občerstvení, obchody se smíšeným zbožím atp.). Velký potenciál mají i investice do turismu, zemědělství, nebo také e-commerce. Investice do politicky citlivých sektorů mongolské ekonomiky jako je důlní a těžební průmysl s sebou přináší určitá rizika.

Od roku 1990 do 3Q 2020 do Mongolska směřovaly investice ze 123 zemí v celkové hodnotě 28,8 mld. USD. 5 zemí s nejvyšším objemem přímých zahraničních investic v Mongolsku od roku 1990 jsou Kanada, následována Čínou, Nizozemskem, Lucemburskem a Singapurem. Kanada se postarala o 26 % celkových PZI, v hodnotě 7,5 mld. USD, druhá Čína 19 % s 5,5 mld. USD, Nizozemsko 15 % s 4,3 mld. USD, Lucembursko přispělo 7 % tj. 2,1 mld. USD a pátý Singapur s podílem 5,6 % ve výši 1,6 mld. USD.

Nejvíce PZI tj. 70 % v hodnotě 20,2 mld. USD mířilo do důlního a těžebního sektoru, dále sektor obchodu a potravinářských služeb 16,8 %, (4,8 mld. USD), bankovní a finanční 3,2 % (941 mil. USD), doprava a infrastruktura 1,2 % (348,8 mil. USD) a stavební sektor 1,3 % (401 mil. USD).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Vztahy EU s Mongolskem upravují mimo jiné tyto vybrané smlouvy:  

  • Dohoda o civilním letectví (2009)
  • Úmluva o předávání odsouzených osob (2016)
  • Dohoda o partnerství a spolupráci, PCA (2017)
  • Úmluva o vzájemné administrativní pomoci v daňových otázkách (2020)


Smlouvy s ČR

Vzájemné vztahy ČR a Mongolska upravuje řada dvoustranných a meziresortních smluv a memorand:

  • Smlouva mezi ČR a Mongolskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic (1998)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o vzájemném zaměstnávání občanů České republiky a občanů Mongolska (1999)
  • Dohoda o hlavních směrech spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem přírody a životního prostředí Mongolska (2001)
  • Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou Mongolska (2005)
  • Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany Mongolska o vzájemné spolupráci (2012).
  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem lidského rozvoje a sociální ochrany Mongolska/dokument není mezinárodní smlouvou ve smyslu mezinárodního práva veřejného (2014)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o leteckých službách (2017)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem (2019)
  • Dohoda mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska o spolupráci v oblasti školství a vědy (2019).
  • Memorandum o spolupráci v oblasti civilního letectví mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem silnic a rozvoje dopravy Mongolska (2021)

Další dohody* o spolupráci v sociální, hospodářské, vzdělávací a kulturní oblasti byly podepsány během státní návštěvy ministra zahraničních věcí Mongolska D. Tsogtbaatara v Praze dne 20. 5. 2019.

*Pozn.: Probíhá ratifikační proces Sociální dohody



3.4. Rozvojová spolupráce

Bilaterální spolupráce

Mongolsko je příjemcem rozvojové pomoci a v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010–2017, kterou vláda schválila v květnu 2010, patřila mezi prioritní partnerské země ČR s programem spolupráce. Rozvojová spolupráce se soustředila především do oblastí energetiky, zásobování vodou a sanitace, zemědělství a lesnictví. ČR poskytla Mongolsku v období 1996–2017 rozvojovou pomoc ve výši více než 50 mil. USD, což řadí ČR mezi nejvýznamnější donory. Garantem poskytované ZRS je od roku 2010 Česká rozvojová agentura (ČRA).

Čeští investoři mohou v Mongolsku mimo jiné využít programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Cílem programu je v souladu se Strategií ZRS ČR 2018-2030 podpořit prostřednictvím bankovních záruk soukromé investice na rizikových trzích v rozvojových zemích. Podmínkou podpory je udržitelnost realizovaných investic, jejich rozvojový dopad a přidaná hodnota pro partnerskou zemi. Podpora je poskytována ve formě bankovní záruky za úvěr. Záruka je poskytována pouze k úvěrům bank, které mají s Národní rozvojovou bankou uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zahraniční rozvojové spolupráce. Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách Národní rozvojové banky

Multilaterální spolupráce

ČR se podílí na práci agentur OSN, brettonwoodských institucí i orgánů EU. Účastní se diskusí o rozvoji prostřednictvím příslušných pracovních skupin a platforem WB, EU, OSN i OECD. Přispívá finančně na činnost těchto institucí a dbá na implementaci přijímaných závazků. Mezinárodní organizace implementují v Mongolsku projekty ve vodohospodářství, zpracování odpadu a zdravotnictví.

V Mongolsku hrají významnou roli při realizaci multilaterálních rozvojových projektů české neziskové organizace Člověk v tísni a Charita. Naplňování závazků ČR bude vycházet z celkového objemu české rozvojové spolupráce a z možností a stavu českého rozvojového systému.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí cca 14 %. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu skotu (pastevectvím). Nově vzniká potřeba snížit počty skotu z důvodu klimatických změn, přecházet k chovu intenzivnímu a zvyšovat mléčnou produkci. České firmy se mohou ucházet o dodávky technologií v oblasti zpracování masa a mléka, ale také malé zemědělské techniky.

▶ Civilní letecký průmysl

Současná regionální letiště jsou zastaralá, nevyhovují požadavkům na spojení mezi hlavním městem, vzdálenými regiony a těžařskými centry. Mongolská vláda si v rozvojovém plánu země vytyčila cíl postavit až 5 regionálních letišť (Dornod, Chovd, Uvs, Murun a Undurchaan) a modernizovat dvě letiště a povýšit je na letiště mezinárodní. V Mongolsku není řešena záchranná nebo požární letecká služba, chybí vrtulníky a heliporty. Rozvíjí se také segment malého civilního letectví s cílem  komerční dopravy a amatérského létání. Mongolsko je svou rozlehlostí a nedostatečnou a zastaralou letištní infrastrukturou vhodným místem pro nabídku unikátního modulárního systému regionálních letišť. Poptávka je také po menších transportních letadlech určených pro regionální dopravu.

▶ Energetický průmysl

Většina elektrické a tepelné energie v zemi se vyrábí v tepelných elektrárnách. V malé míře jsou využívány vodní, větrné či solární zdroje. Poptávka přesahuje výrobní možnosti země o 30 %. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je žádoucí do roku 2030 zdvojnásobit produkci elektrické energie. Provinční vlády nabízejí významné zakázky na dostavbu elektráren (zejména uhelných). Zájem je i o dodávky kogeneračních jednotek, plynových zásobníků a chytrých elektroměrů.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Prioritou mongolské vlády a regionálních správ je zabezpečení nových zdrojů pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar a další provincie. Výstavba čistírny odpadních vod je plánována pro projekt nového průmyslového technologického centra Emmelt a komplex koželužen v Darchanu. Mezinárodní organizace v Mongolsku realizují projekty ve vodohospodářství, např. americká Millenium Challenge Corporation implementuje dlouhodobé projekty v Ulánbátaru a jejím okolí za CZK 7,5 mld. Příležitosti se pro české firmy nacházejí v odpadovém hospodářství (sběr, svoz, třídění a následné využití).

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Významnou oblastí, která v Mongolsku nabývá na důležitosti, jsou dodávky dopravních prostředků (autobusy, trolejbusy, vagóny) a účast na rekonstrukci dopravních sítí. Hlavní město Ulánbátar bude potřebovat v nadcházejících letech obnovit celkem 863 autobusů. Magistrát rovněž usiluje o dodávky tramvajového systému včetně výstavby mostů, které mají částečně vyřešit aktuální špatnou dopravní situaci ve městě.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Mongolská vláda využila pandemii k zesílení poptávky po přímé finanční podpoře od zahraničních donorů. Část grantů a úvěrů hodlá využít na nákupy techniky a přístrojů k modernizaci zdravotnických zařízení. CZK 930 mil. ze státního rozpočtu bude vynaloženo na výstavbu a modernizaci nemocnic. V mongolském zdravotnictví chybí kritická infrastruktura, vybavení JIP, operačních sálů, diagnostické přístroje, sterilizátory.

Celá Mapa oborových příležitostí (MOP) je dostupná zde.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Vzhledem ke specifickému trhu, jazykové bariéře (znalost jazyků je slabá) i kulturním odlišnostem není jednoduché pro české subjekty na mongolském trhu podnikat bez místního partnera. Obchodní příležitosti většinou zajišťuje mongolská firma, v případě kapitálových účastí či výrobní spolupráce je vhodné, aby kromě mongolského partnera byl přítomen i český zástupce, ať již kvůli mongolskému zvyku upřednostňovat osobní jednání, nebo potřebě odborně vést místní zaměstnance.

4.2. Oslovení

Mongolové mají tradičně 3 jména – křestní, patronymum (jméno po otci) a kmenové jméno. Systematicky však používají jen křestní jméno a to i v oslovení a oficiálním styku. Na vizitkách bývá křestní jméno uváděno velkým písmenem, patronymum malým (ale nepoužívá se) a v průkazech a pasech figuruje i rodové/kmenové jméno, které je obecně nejbližší našemu příjmení. Rodové jméno se ale jinak nevyužívá vůbec a nefiguruje ani na vizitkách. Mongolové se oslovují křestními jmény bez uvedení akademického titulu či pozice ve firmě a to platí i pro oslovení zahraničním partnerem.

Při pozdravu bývá pravidlem podání ruky, chcete-li zapůsobit, můžete zároveň použít mongolské slovo „hatagtai“ (madam) při kontaktu se ženou, nebo „noeyen“ (pane) s mužem. Na úvod se při pozdravu a představení vyměňují vizitky, projevem úcty je jejich podávání i přijímání oběma rukama.

4.3. Obchodní schůzka

Ideální je, když vás partnerovi představí někdo osobně. Pokud to nelze zajistit, napište s dostatečným předstihem formální dopis nebo e-mail. Blíže datu předpokládané schůzky se znovu připomeňte.

Úterý je pověrčivě považováno za špatný den, a proto je lepší Mongoly nenutit, aby se v úterý vypravovali na pracovní cesty, nebo zahajovali významné projekty či aktivity. Vhodný čas k jednání jinak není ničím limitován, spíše však až po 10. hodině dopolední. Bývá pravidlem, že zpoždění nikoho neznepokojí, avšak i v Mongolsku platí, že dodržením smluveného času schůzky vyjadřujete respekt k partnerovi a svědčí o Vaší serióznosti.

Při jednáních Mongolové spíše oceňují neformální přístup, na etiketu si moc nepotrpí. Mongolové se často usmívají, žertují, s požitkem poslouchají žerty druhých, nahlas mluví a smějí se. V řídce obydleném Mongolsku nebyla životní konkurence tak vysoká, jako např. v Číně, a proto si nevynutila tolik „sebeobranných“ klišé, jakými jsou neustálé úsměvy, úklony a superlativy, typické např. pro Japonce.

Je příznivě hodnoceno, když cizinec pozve svého mongolského partnera k jednání na pracovní oběd nebo večeři. Místo schůzky vybírejte s ohledem na svého partnera, tedy dbejte na to, aby byl výběr jídel bohatý na tradiční mongolské pokrmy. Zahraniční zástupci firem jednající s místními partnery mívají většinou připravené oboustranné vizitky v mongolském a anglickém jazyce. Vizitky bývají standardního typu, obsahují jméno, funkci a podnik s adresou včetně e-mailu a telefonního čísla. Vizitky, ale i různé pozornosti a dárky jsou přijímány s úctou, podávají se a přijímají oběma rukama současně.

Už během první schůzky mohou české podnikatele překvapit otázky spíše osobní povahy. Jejich účelem je identifikace styčných bodů pro budování vztahu a získání důvěry. Je to tím, že na rozdíl od nás Mongolové od sebe příliš neodlišují osobní a pracovní život. Tyto světy se mnohdy prolínají a během obchodní schůzky je to nejvíce patrné. Mongolové podobně jako další obyvatelé Asie, ve snaze neuvést protistranu do nepříjemné situace, neumí příliš říkat „ne“, ačkoli není vždy v jejich silách slíbené zařídit. Vytáčky a určitá hra na schovávanou už by měly Evropanovi naznačit, že mongolský partner nechce nebo nemůže říci „ano“. Pokud jej ale k „ano“ přimějeme, je nutné být na uvedené připraven a informace ověřovat z několika zdrojů. Upřímnost a otevřenost je přesto vyšší než jinde v Asii.

Mongolská obchodní kultura je založena na jasné vertikální hierarchii, opravdovou rozhodovací pravomoc má pouze velmi úzké vedení firmy. Proto je důležité si nejen prostudovat oficiální organizační strukturu dané společnosti, ale také se dopátrat k osobám, které ve skutečnosti rozhodovací pravomoc mají a na ty se zaměřit hned od začátku.

Typický mongolský obchodník používá při jednáních nepřímou komunikaci, přímou odpověď od něj mnohdy nedostanete, hlavně v otázkách, ve kterých se vaše názory rozcházejí. Běžně se setkáte s tím, že vám partner do očí slíbí něco, co později nesplní. Není to proto, že by vás chtěl oklamat, ale proto, že si vás nepřeje odmítnout z důvodu snahy o zachování tváře. Nejlepší je se do podobné situace vůbec nedostávat a předem u partnera odhadnout jeho (ne)zájem z kontextu společné komunikace.

Do obchodních jednání se nejvíce promítá faktor zachování si tváře, který je hluboce zakotven v mongolské kultuře. S tím je potřeba pracovat a přizpůsobit komunikační strategii.

Jisté chování je v Mongolsku vnímáno jako neslušnost. Jedná se především o nadužívání levé ruky, levou rukou se nic nepodává ani nepřijímá, hlasité smrkání (nikoliv však mlaskání při jídle), postávání v prostoru dveří či procházení mezi sloupy jurty, házení předmětu při podávání. Zajímavou reakci vyvolává nechtěné kopnutí pod stolem či šlápnutí na nohu. Pokud se někoho omylem dotknete či kopnete nohou, aktéři si automaticky podávají ruku. Nepodání ruky po nechtěném šlápnutí na nohu druhému člověku je pak vnímáno jako neslušnost. Toto již zcela zautomatizované gesto pak činí milé společenské obtíže Mongolům při cestách po západě.

Mongolové vnímají čas jinak než Evropané, vysvětlením je dřívější nomádský způsob života, kdy lidé čas potřebný pro překonání velkých vzdáleností neměřili na minuty či hodiny, ale rozlišovali čas před polednem a čas po poledni, a to ještě v závislosti na aktuálním stavu počasí. Tento „koncept času“ Mongolům do určité míry zůstal i dodnes. Dochvilnost nepatří mezi jejich silné stránky a nepřikládají ji velkou důležitost (byť se situace zlepšuje, zejména u mladší generace). Často se stává, že smluvený partner dorazí na schůzku o půl hodiny později a ani se nad tím nepozastaví. Předem smluvené termíny v obchodních případech nemusí být s ohledem na tento faktor dodrženy a může docházet k prodlení jak s platbami od zákazníků, stejně tak u termínů dodávek zboží či služeb.

Způsob oblékání Mongolů byl ovlivněn především klimatickými podmínkami a kočovným způsobem života. Tradiční oděv se nazývá dél a všestranně se využívá. Díky svému provedení může posloužit jako hlavní oděv, kabát, nebo dokonce jako deka. Jeho výhoda spočívá v tom, že svého nositele dobře chrání proti silným mongolským mrazům a ostrým paprskům slunce. V současné době se dél z kvalitní látky a bohatě zdobený vyšíváním nosí při slavnostních událostech zejména v  hlavním městě. Při obchodní schůzce nosí muži běžný oblek většinou v tmavých barvách. U žen se oblečení liší, některé se oblékají zcela evropsky (kalhotový kostýmek nebo sukně) a jiné dávají přednost tradičnímu délu z hedvábí s vyšíváním.

Jednou z předních vlastností Mongolů je jejich pohostinnost. Pokud vás váš obchodní partner pozve do restaurace, čekejte tradiční národní kuchyni. Mongolové ale raději zvou své obchodní partnery k sobě domů. Zahraniční strana musí pozvání opětovat. Nabídnuté místo k sezení okamžitě přijměte, aniž byste se rozhlíželi po jiném. Od stolu se neodchází, dokud všichni nedojí, když se sedí u stolu, nohy se přes sebe nepřekládají, ani nenatahují před sebe, pokud se sedí na zemi, tak je máme pod sebou. Jíst či pít ve stoje je neslušné, nápojové číše se podávají pravou rukou, jež je pod zápěstím podpíráno levou rukou, věci přijímáme oběma rukama. Je krajně neslušné jakékoliv nabízené pokrmy odmítat, pokud projevíte zájem, můžete je posléze slušně vrátit.

Velmi pravděpodobně budete vyzváni k pití alkoholu, pokud nepijete, je mnohem jednodušší si nechat nalít a skleničku nedopíjet, prázdná sklenička signalizuje, že nemáte dost a je zvykem hostitele vám ji udržovat plnou. To stejné platí o jídle, nechcete-li přidat, nechte něco na talíři. Dalším specifikem rozšířeným v celém regionu je mlaskání, které se chápe jako vnímání pokrmu všemi smysly, tj. že vám chutná.




4.4. Komunikace

Úředním a nejvíce užívaným jazykem v zemi je mongolština. Ze světových jazyků se nejčastěji používá angličtina a ruština, někteří umí i čínsky (korejsky, japonsky). Až 20 tisíc Mongolů ovládá češtinu. Oceňována je u cizinců znalost mongolštiny. Nadále však platí, že většina Mongolů cizí jazyky neovládá, respektive neumí na dostatečné úrovni, proto doporučujeme při jednáních využít pomoc tlumočníka.   Mongolové během debaty preferují pozitivní témata, vyhýbají se tématům jako smrt, nemoci, které jsou obecně vnímány jako negativní. Udržujte konverzaci v pozitivním duchu, je vhodné se na začátek zeptat na zdraví rodiny, případně na podnikání, chod farmy a jiné. Stejně jako mnoho dalších východoasijských národů i Mongolové upřednostňují osobní setkání, které jim pomáhá vytvořit si důvěru k partnerovi. Pokud to tedy naše možnosti umožňují, je ku prospěchu věci se s partnerem alespoň jednou osobně sejít. V neosobním kontaktu upřednostňují telefonický hovor před písemnou formou.


4.5. Doporučení

  • Respektovat kulturní odlišnosti a zvyky země
  • Zjistit postavení partnera v organizaci a jeho pravomoce
  • Navázat s partnerem osobní vztah
  • Být připraven na časovou náročnost obchodních jednání
  • Vyhýbat se přímé negativní kritice protistrany/uvádění partnera do trapných situací
  • Využívat pomoci tlumočníka

4.6. Státní svátky

  • 1. leden – Nový rok
  • 1–3. den prvního lunárního měsíce – tradiční Nový rok „Tsagaan sar” podle lunárního kalendáře. Jedná se o jeden z nejdůležitějších svátků pro Mongoly. Je také oslavován některými turkickými etniky.
  • 8. březen – MDŽ
  • Květen – Den Buddhy – pohyblivý svátek věnovaný třem významným událostem v Buddhově životě (narození, osvícení a odchodu z lidského světa)
  • 1. červen – Den dětí
  • 11–15. červenec – tradiční svátek Naadam, festival je také nazýván „Eriin gurvan naadam“ neboli „Tři mužské hry“. Tyto hry jsou mongolský zápas, jízda na koni a lukostřelba a jsou jedinými v celé zemi. Navzdory názvu festivalu se i ženy účastní lukostřelby a jízdy na koni, ovšem nikoliv mongolského zápasu. Největší hry se tradičně pořádají v Ulánbátaru mezi 11—13. červencem.
  • Listopad – Narozeniny Čingischána – pohyblivý svátek
  • 26. listopad – Den samostatnosti republiky – připomínka založení Mongolské lidové republiky v roce 1924
  • 29. prosinec – Den nezávislosti – připomíná zisk nezávislosti na mandžuské dynastii Čching v roce 1911

Pracovní doba na úřadech je obvykle pondělí až pátek od 8:30 hod. do 17:30 s hodinovou přestávkou na oběd (12:30-13:30); o sobotách, nedělích a svátcích je volno. Prodejní doba je podobná, existují obchody s 24 hodinovou pracovní dobou, mnohé obchody jsou otevřeny i v sobotu, řada z nich pak i v neděli.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Mongolsko má relativně nekomplikovaný proces registrace podniku, který nově probíhá pouze na Státním registračním úřadě. Certifikát vydaný novým společnostem je nutné každoročně prodlužovat. Společnost musí být zaregistrována u patřičné pobočky daňového úřadu (příslušnost dle zaregistrované adresy společnosti). Dovozy do Mongolska nepodléhají speciálním povolením. Importér však musí být registrován při daňovém úřadu a státním registračním úřadu. Dovozy nejsou předmětem žádných restrikcí, vyjma několika položek, na které se vztahují dovozní licence (např. chemické prostředky, lidská krev a orgány, výbušniny a zbraně). Licence jsou vystavovány příslušným resortním ministerstvem.

Obecně vzato Mongolsko nediskriminuje zahraniční investory ani investory z ČR a to až na dvě velké výjimky. 1) Aby si zahraniční investor v Mongolsku mohl založit společnost, musí investovat minimálně 100 000 USD. Mongolové žádnému investičnímu minimu nepodléhají. 2) Cizinci a zahraniční firmy nesmí v Mongolsku vlastnit nemovitost. Investoři mohou ke svým podnikatelským záměrům získat užívací práva k pozemkům na pět let s jednorázovým pětiletým obnovením. Mongolská vláda svým občanům žádná taková omezení neukládá. S výjimkou trhu s nemovitostmi, zahraniční a domácí investoři mají stejná práva zakládat, prodávat, převádět akcie, užívací práva společnosti a movitého majetku. Dále v Mongolsku neexistují zákonné ani regulační limity na zahraniční vlastnictví a kontrolu investic. Jedinou výjimkou je zákon, který mongolské vládě umožňuje získat až 50 % ložisek nerostných surovin, na který Státní velký chural nahlíží jako na „strategickou“ hodnotu pro stát.

Plošné celní tarify ve výši 5 % se aplikují na většinu importní produkce. Nulová celní sazba se týká např. živých zvířat určených pro chov, koní, ovcí, prasat, krav a koz, zařízení pro zpracování informací včetně náhradních dílů, zdravotnického zařízení, apod. Sezónní 15% clo se uvaluje na mouku a zeleninu k ochraně domácích výrobců/pěstitelů v období od 1. 8.  do 1. 4., mimo toto období je sazba ve výši 5 %. Na základě usnesení parlamentu ze dne 1. 5. 2020 bude určitý druh zeleniny (brambory, rajčata, mrkev, cibule, zelí, okurky, žlutá řepa) podléhat 30% dovoznímu clu (s platnostní od 1. 8. 2020). Současně se ruší veškeré celní poplatky za dovoz obilovin, olejnatých semen, krmných plodin a semena brambor.

Doplňkové dovozní clo je zavedeno na dopravní prostředky (na základě stáří vozidla 500 USD 0–3 let, 1000 USD 4–19 let, 2000 USD nad 10 let) a na alkohol a tabák. Clo u importovaného tabáku je 20–30 % podle klasifikace. Mongolský celní zákon umožňuje dočasné celní úlevy, které se mohou týkat strojírenské produkce a zařízení, která je dovážena pro účel výstav a veletrhů a bude re-exportována do 1 roku. Importér musí obdržet povolení pro dočasný dovoz osvobozený od cla.

Další informace o celních procedůrách jsou dostupné na webových stránkách mongolského celního úřadu a dovozních tarifech na portálu EU Access2Markets.

Zóny volného obchodu (FTZ)

Od roku 2004 byly v Mongolsku otevřeny tři zóny volného obchodu. Dvě z nich se nacházejí podél železnice Transmongolské magistrály, na kterou se v Ulan-Ude (Burjatsko, RF) připojuje Transsibiřská magistrála. 1) se nachází ve městě Altanbulag na severní hranici Mongolska s Ruskou federací a 2) na jihu Mongolska na mongolsko-čínském hraničním přechodu Zamiin-Uud. Třetí zóna volného obchodu je na západě země v pohraničním městě Tsagaannuur v provincii Bajan-Ölgii sousedící s RF. V posledních letech se také nahlas hovoří o zavedení nové zóny volného obchodu při novém mezinárodním letišti v Ulánbátaru. Stávající FTZ jsou relativně neaktivní a vyžadují další rozvoj.






5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Dle Zákona o obchodních společnostech a Investičního zákona je v Mongolsku možné založit společnost bez zahraniční investice (BENFI), nebo společnost se zahraniční investicí (BEFI). BEFI je definována jako společnost s aktivy, která jsou minimálně z 25 % vlastněna zahraničními investory a investice každého ze zahraničních investorů je v hodnotě min. 100 000 USD.

Mongolská legislativa umožňuje zřízení několika forem podnikatelských subjektů:

  • Limited Liability Company (LLC) – může mít až 50 akcionářů, nebo jen jednoho vlastníka (nejčastější forma, 80—90 %)
  • Joint Stock Company (JSC) – musí mít 10 mil. MNT kapitál vedený na mongolské burze a 1/3 představenstva nemohou být akcionáři
  • Akciová společnost může být otevřeného nebo uzavřeného typu
  • Společnost s ručením omezeným – počáteční vklad je poskytnut společníky a může mít formu peněžní či jiných aktiv (příslušně oceněných v peněžní hodnotě). Může mít jednoho či více společníků (fyzické či právnické osoby). Minimální základní vklad společnosti pro společnost se zahraniční investicí (BEFI) je 100 000 USD. Pro společnosti bez zahraniční investice (BENFI) není stanovena minimální výše základního vkla
  • Partnerství – Zákon o partnerství definuje tři typy této právní formy podnikání, které mohou realizovat aktivity generující zisk:
    • I. Neomezené = partneři společně ručí za závazky partnerství
    • II. Omezené partnerství s některými partnery s neomezeným ručením
    • III. Omezené partnerství = dvě nebo více fyzických osob s profesionální licencí mohou ustanovit tuto formu partnerství, závazky partnerů jsou limitovány výší jejich podílů na kapitálu
  • Zastupitelská kancelář – dle Investičního zákona mohou zahraniční právnické osoby v Mongolsku zřídit zastupitelskou kancelář, která nemá vlastní právní subjektivitu. Zastupitelská kancelář vykonává pouze zastupitelské funkce. Registrační procedura je podobná ostatním právním formám podnikání v Mongolsku.

Seznam dokumentů potřebných k registraci jednotlivých forem právnických osob najdete na webových stránkách Státního registračního úřadu.


5.3. Marketing a komunikace

Pro běžného mongolského spotřebitele je klíčová cena zboží. V širokém sortimentu spotřebního zboží se prosazuje zejména zboží z ČLR, v menší míře z RF, Korejské republiky a Turecka. Spotřebitelské chování zejména ve městech stále více ovlivňuje reklama. Nové druhy zboží se prakticky bez reklamy neobejdou. Největší účinek mají reklamní kampaně v televizi a tisku.

Pro představu cena celostránkové barevné reklamy v prestižním společenském časopise se pohybuje v rozmezí 500–1000 EUR. Velmi intenzivně je využívaná reklama formou SMS. V hlavním městě se hojně využívají velkoplošné billboardy. Firmy, domácí i zahraniční, se prezentují na výstavách či konferencích, kterých je během roku v Ulánbátaru velké množství, a jsou rovněž mediálně propagovány.

Mongolská národní obchodní a průmyslová komora (MNCCI) podporuje ze své podstaty ekonomické a obchodní vztahy. MNCCI nabízí služby svým členům i zahraničním firmám. Pořádá i různé výstavy a veletrhy, stejně tak pomáhá s organizací českých podnikatelských misí do Mongolska.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Mongolsko je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Podepsalo a ratifikovalo většinu dohod a konvencí, včetně WTO TRIPS. Proto zde v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví (registrace patentů a ochranných známek) platí mezinárodní standardy, za jejíž případné porušování hrozí právní postihy.

V Mongolsku je i Úřad duševního vlastnictví, Mongolský celní úřad, Národní policie a Úřad kontroly autorských práv, kteří chrání práva duševního vlastnictví. Činnost Úřadu pro kontrolu autorských práv však nesplňuje standardy, jaké známe z ČR. Falzifikáty existují u knižních publikací, hudebních a filmových nosičů. Mongolsko nedisponuje kapacitami pro sledování „kopírování“ průmyslových či obdobných statků.

5.5. Trh veřejných zakázek

Vyhlašování veřejných zakázek je v podstatě decentralizované. Zpravidla se publikují v tištěných novinách, nebo na www.tender.gov.mn a www.ub-procurement.mn. V březnu 2019 došlo ke změně zákona o veřejných zakázkách. Vládní ministerstva nově stojí mimo proces výběrových řízení. Ministerstvo má být pouze zodpovědné za své interní veřejné zakázky.

Všechny ostatní veřejné zakázky musí být vyřizovány nezávislou agenturou. Při výběrových řízeních jsou podporováni domácí výrobci, pokud splňují mezinárodní standardy a kvalitu. Zahraniční dodavatelé se nemohou účastnit v tendrech na dodávku zboží, kterou může zabezpečit domácí výrobce (pokud je toto omezení stanoveno). Je zřízena černá listina subjektů, které porušily pravidla výběrových řízení. Subjekty na černé listině se nemohou účastnit dalších výběrových řízení. Jsou zavedeny předvýběrové aktivity pro projekty mezinárodních organizací. Za výběrové řízení odpovídá vyhlašovatel soutěže.

Výběrová řízení na realizátory projektů rovněž vyhlašují mnozí mezinárodní donoři – EBRD (Evropská banka pro obnovu a rozvoj), MCC-Acount (Millenium Challenge Corporation – Account), ADB (Asian Development Bank), WB (World Bank), JICA (Japonská rozvojová agentura), aj. Velvyslanectví ČR vyřizuje dotazy českých firem ohledně možnosti prodeje zboží či nabídky dodávek zařízení z ČR a zprostředkovává v rámci svých možností vzájemné kontakty. Mongolské poptávky jsou vkládány na portál BusinessInfo.cz.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Všeobecně přijatým principem je snaha o řešení obchodních sporů dohodou. V případě, že to není možné, řeší se spory soudně. Pokud je ve smlouvě rozhodčí doložka, pak se spory řeší pomocí arbitrážních soudů; je-li žalobcem mongolská strana, je příslušnost k Arbitrážnímu soudu Mongolské národní obchodní a průmyslové komory, je-li žalobcem zahraniční účastník, obrací se k arbitrážnímu soudu dané země (není-li ve smlouvě dohodnuto jinak).

Řešením sporů dohodou, ochranou práv a zájmů investorů se v Mongolsku zabývá Rada na ochranu investic (Investment Protection Council of Mongolia), která byla založena vládou. Rada se snaží navázat s investory úzkou spolupráci a udržovat pevný vztah. Mongolský bankovní systém doznává každým rokem určitého zlepšení a rozšiřuje své produkty (ve vedení většiny velkých bank jsou zahraniční pracovníci). Vzhledem k rizikovosti trhu (7. skupina dle OECD) je obtížnější a dražší získávání garancí na úvěrování dovozu/vývozu. Při větších dodávkách je nutné konkurovat podmínkám nabízeným firmami z Japonska, Korejské republiky, SRN, USA apod., které umožňují odklad splátek a jiné zvýhodněné formy prodeje.

Platební morálka je rozdílná, některé firmy dokonce hradí 90 % zakázky předem, což lze doporučit jako v podstatě jediný vhodný způsob, není-li platba jinak zajištěna.


5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Požadovaným dokladem při cestě občana České republiky do Mongolska je cestovní pas, jehož platnost musí přesahovat dobu předpokládaného posledního dne pobytu na území Mongolska minimálně o 6 měsíců.

Občané České republiky s výjimkou držitelů diplomatických pasů musí při cestě do Mongolska požádat zavčas o vízum na příslušném zastupitelském úřadě Mongolska. Nově lze o turistické vízum zažádat online na webových stránkách Imigrační agentury Mongolska. Po udělení víza žadatel na svoji předem uvedenou e-mailovou adresu obdrží elektronické vízum (tzv. eVisa), kterým již může odcestovat do Mongolska. Nový eVisa systém žadatelům urychluje postup vyřízení víza a dále tím odpadá nutnost fyzické návštěvy mongolského velvyslanectví.

Kromě mezinárodního letiště Chingis Khaan v Ulánbátaru lze k cestám do Mongolska využít pouze dva železniční hraniční přechody, a to Sukhbaatar/Naushki (s RF) a Zamiin Uud/Ereen (s ČLR) a dále s RF tři silniční přechody – Altanbulag/Kyakhta, Tsagaannuur/Tashanta a Ereentsav/Solovyosk a 4 silniční přechody s ČLR Zamiin Uud/Ereen, Bulgan-Yarant/Takashiken, Bichigt/Zuun-khatavch a Sumber/Rsahann (s ČLR). Pracovní doba na jednotlivých přechodech se liší. Před výběrem/použitím silničního přechodu doporučujeme ověřit aktuální otevírací dobu hraničního přechodu prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Ulánbátaru nebo Velvyslanectví Mongolska v Praze. Vjezd motorovým vozidlem do Mongolska s jinou SPZ, než je jeden z hraničních států, lze uskutečnit jen na mezinárodních hraničních přechodech. Pro tranzit vozidla přes Rusko, nebo Čínu je potřeba povolení, o které je nutné požádat ještě před odjezdem a to na Velvyslanectví Ruska či ČLR v České republice.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro cestování aktuálně nezměnily.

Informace k vízové problematice pro mongolské žadatele směřující do ČR jsou dostupné na webové stránce velvyslanectví zde v příslušných subkapitolách ke krátkodobým (schengenským/jednotným) vízům, registračnímu systému pro podávání vízových a pobytových žádostí a k vládnímu Programu kvalifikovaný zaměstnanec.





5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní vztahy reguluje Zákoník práce z 14. 5. 1999. Standardní pracovní týden činí 40 hodin s výjimkami pro sezónní práce. Minimální mzda je určena legislativně, od 1. ledna 2017 činí 240 000 MNT/měsíčně (cca 92 EUR). Odvod na sociální zabezpečení včetně zdravotního je 12,5 % pro zaměstnance a 13,5 % pro zaměstnavatele. Mzdové náklady: průměrná měsíční hrubá mzda v Mongolsku dosahovala v 1Q 2021 1 314 900 MNT (cca 401 EUR).

Daň z příjmu fyzických osob u nerezidentů je ve výši 20 % u příjmu z mongolského zdroje. Dle mongolského zákona o Provádění vyrovnání v národní měně musí být všichni zahraniční pracovníci, až na výjimky (např. diplomatické mise), vypláceni v mongolské měně (MNT) převodem na MNT bankovní účet v Mongolsku. Mzda se může převádět do zahraniční bez dodatečných srážek.

Pracovní povolení je vyžadováno pro všechny zahraniční zaměstnance firem a zastupitelských kanceláří. Jeho získání může být časově náročné – až 4 týdny před odjezdem a 2 týdny v Mongolsku. Před vycestováním je nutné si zařídit pracovní vízum na některé mongolské ambasádě (např. v Praze). Po vstupu se pracovník musí do 7 pracovních dnů zaregistrovat na Imigračním úřadu, jinak mu hrozí pokuta až 1 mil. MNT (cca 305 EUR). Samotné pracovní povolení vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí, na Služebním centru pracovního úřadu se podají potřebné dokumenty a předem se platí poplatek 384 tis. MNT za každý měsíc pracovního povolení. Hradí se rovněž jednorázové poplatky za služby (žádost o povolení k zaměstnání – 1 osoba 15 000 MNT, průkaz povolení k zaměstnání – 2000 MNT). Jakmile je získáno pracovní povolení, je nutné si zařídit dlouhodobé pracovní vízum. Rovněž je nutné si na Imigračním úřadu návazně zařídit dlouhodobé povolení k pobytu.

Mongolská vláda stanovuje kvóty pro zaměstnávání zahraničních pracovníků. A to pro společnosti bez i se zahraniční investicí. Dle sektoru, výše investice a počtu zaměstnanců společnosti se kvóty pohybují v rozmezí 5–80 %. Společnosti zabývající se zahraničním obchodem mají kvótu 5 % (ve firmě musí být zaměstnáno alespoň 20 zaměstnanců, aby mohla zaměstnat jednoho cizince). Společnosti vlastnící průzkumné či těžební licence na nerostné suroviny mají kvótu 10 % a firmy těžící ropu či přírodní plyn až 80 %.

Zdravotnická zařízení jsou v Mongolsku jak státní, tak i soukromá. Za ošetření je třeba vždy platit v hotovosti, cestovní pojištění pro případné proplacení v ČR je proto žádoucí a je jednou z podmínek pro udělení mongolského víza. Evakuace těžce zraněných nebo nemocných osob z Mongolska do zemí s vyšší úrovní lékařské péče je velmi složitou a nákladnou záležitostí.

V Ulánbátaru je několik nemocnic, cizincům se doporučují nemocnice privátní, z nichž některé jsou již přístrojově vybavené na vysoké úrovni (např. INTERMED), nebo také soukromá nemocnice Songdo v centru města. Má slušný standard, jedná se však prioritně o diagnostické centrum – lůžková část je malá a lékaři ambulantní části obvykle nemají stálé pacienty, jde tedy charakterem spíše o kliniku, která zajišťuje velmi přesnou a rychlou diagnostiku, kterou si pacienti dále nosí k posouzení svým ošetřujícím lékařům.

Očkování nejsou pro cestu do Mongolska povinná, doporučit lze vakcinaci proti TBC, žloutence, břišnímu tyfu a dětským chorobám, případně proti vzteklině.

5.9. Veletrhy a akce

Organizátoří veletrhů a jiných akcí mohou, po zrušení většiny vládních opatření omezujících pohyb a setkávání osob vč. cestovních omezení pro zahraniční návštěvníky, opět pořádat akce v prezenční formě. Pro představu uvádíme některé významné mezinárodní veletrhy, které se budou konat v roce 2022.


AgroExpo 2022  

  • Místo konání: Ulánbátar, Hui Doloon Hudag  
  • Termín: 26.—28. 8.
  • Sektor: Zemědělství, potravinářství  Organizátor: AgroExpo


International New Energy Summit

Místo konání: UlánbátarTermín: 29.—30.  9.

Sektor: Energetika, obnovitelné zdroje

Organizátor: Mongolian Renewables Industries Association, Global Green Growth Institute, The Business Council of Mongolia, Erdenes Mongol Corporation. Stránky veletrhu zde.


Mongolia Mining 2022, International Mining & Oil Expo

Místo konání: Ulánbátar, Buyant Ukhaa Sports Palace  

Termín: 21—23. 09. 2022

Sektor: Důlní a těžební průmysl

Organizátor: Minex Mongolia Co., Ltd. Stránky veletrhu zde.


Expo Mongolia 2022

Místo konání: Ulánbátar, Misheel Expo Convention Center

Termín: 12.–14.10.2022

Sektor: multisektorová

Organizátor: JV Consult Mongolia LLC, JV Consult Messemanagement and Planetfair Group- Stránky veletrhu zde.



6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru

Embassy Street 9 P.O.Box: 665

Tel.: 00976-11-321 886, 00976-11-311 053,

Fax: 00976-11-323 791, 00976-11-326 661

E-mail: ulaanbaatar@embassy.mzv.cz

Obchodně-ekonomický úsek: commerce_ulaanbaatar@mzv.cz

Konzulární úsek: consular_ulaanbaatar@embassy.mzv.cz, mobilní telefon konzulární pohotovosti: (+976) 9902 1880, úřední hodiny: Po-Pá: 8:15 – 16:45.

Velvyslanectví se nachází asi 500 metrů jižně od hlavního náměstí, resp. Ministerstva zahraničních vztahů a je poblíž hotelu Shangri-la a Velvyslanectví Japonska. Z letiště se do centra města dostanete autem (taxíkem) za 45min a více v závislosti na aktuální dopravní situaci ve městě.

V Mongolsku kromě velvyslanectví nepůsobí žádné české agentury.

Kontakt na realizátora PROPEA Czech Business Support: e-mail: serod@b2bmongolia.com.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 102

Ambulance: 103

Požárníci: 101

Imigrační služba: +976-18001882

Úřad pro mimořádné situace: 105 

Informace – letiště: 19001980

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezidentská kancelář: http://www.president.mn

Parlament (Velký státní chural): http://www.parliament.mn/

Vláda: https://mongolia.gov.mn/

Národní bezpečnostní rada: http://www.nsc.gov.mn/?q=en

Ministerstvo zahraničních vztahů: http://www.mfa.gov.mn/

Ministerstvo těžby a těžkého průmyslu: http://www.mmhi.gov.mn/

Ministerstvo financí: https://www.mof.gov.mn/

Ministr potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu: http://www.mofa.gov.mn/

Ministerstvo zdravotnictví: https://moh.gov.mn/

Ministr rozvoje cest a dopravy: https://mrtd.gov.mn/

Ministry energetiky: http://energy.gov.mn/

Ministr stavebnictví a urbanizace: https://mcud.gov.mn/

Ministerstvo vzdělávání a vědy : https://meds.gov.mn/

Ministerstvo kultury: www.moc.gov.mn

Ministerstvo životního prostředí a turismu: https://met.gov.mn/

Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení: http://mlsp.gov.mn/

Ministerstvo spravedlnosti a vnitra: http://www.mojha.gov.mn/

Ministerstvo obrany: http://www.mod.gov.mn/

Ministerstvo ekonomického rozvoje: https://www.med.gov.mn/

Ministerstvo digitálního rozvoje a komunikací: https://mddc.gov.mn/

Centrální banka: https://www.mongolbank.mn/

Národní statistický úřad: http://www.nso.mn/

Mongolská rada pro cestovní ruch: https://tourism.ub.gov.mn/  

Imigrační úřad: https://www.immigration.gov.mn/


Ekonomické a obchodní instituce

Mongolská národní obchodní a průmyslová komora: https://www.mongolchamber.mn/

Česko-mongolská obchodní komora v Praze: https://czemgl.com/


Mezinárodní organizace v Mongolsku

Světová banka: https://www.worldbank.org/mn/country/mongolia

Asijská rozvojová banka: http://www.adb.org/countries/mongolia/main

OSN: http://www.un.int/mongolia

Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) v Mongolsku: https://www.ebrd.com/mongolia.html

Světová zdravotnická organizace: http://www.wpro.who.int/mongolia/about/en/

Mezinárodní měnový fond (MMF): http://www.imf.org/external/country/MNG/index.htm

Obchodní a rozvojová banka: http://www.tdbm.mn/index.php?weblang=en

Rozvojová banka: https://www.dbm.mn/


Legislativa

Mongolská ústava: https://www.constituteproject.org/constitution/Mongolia_2001.pdf

Investiční zákon: http://nda.gov.mn/backend/f/u78baubocG.pdf

Firemní zákon: https://mrpam.gov.mn/public/pages/16/company%20law_ENG.pdf

Obecný daňový zákon: http://en.mta.mn/app/f?id=4693&tid=30883

Zákon o dani z přidané hodnoty: https://en.mta.mn/c/view/12085  

EU-Mongolsko (vztahy): https://eeas.europa.eu/delegations/mongolia/1548/mongolia-and-eu_en

• Teritorium: Asie | Mongolsko | Zahraničí