MZV: Souhrnná teritoriální informace

Současná politická situace v Myanmarském svazu je charakterizována upevňováním vojenského režimu pod fasádou civilní vlády, která vznikla jako následek kontroverzních třífázových všeobecných voleb, které se uskutečnily v prosinci 2025 a lednu 2026. Armádou podporovaná strana Union Solidarity and Development Party (USDP) si připsala drtivé vítězství poté, co junta znemožnila účast hlavním opozičním skupinám a zabránila hlasování v konfliktních oblastech. Následně byl bývalý vůdce převratu, vrchní generál Min Aung Hlaing, dne 10. dubna 2026 jmenován prezidentem poté, co rezignoval na funkci velitele ozbrojených sil. Režim tuto změnu prezentuje jako návrat k ústavní demokracii s cílem normalizovat vztahy s mezinárodními organizacemi, jako je především ASEAN. Západní státy však výsledek voleb široce odsoudily jako zinscenované, zatímco intenzivní protirežimní válka nadále pokračuje.

Signály z podnikatelského sektoru prozatím naznačují, že současný stav konfliktu zřejmě přetrvá. Vnější tlaky, jakými jsou slabé obchodní a investiční toky a pokračující devizová omezení, se pravděpodobně v dohledné době nezmírní, neboť mezinárodní uznání nové vlády zůstane obtížnou překážkou vzhledem k obavám o dodržování zásad spravedlnosti a inkluzivity.

V rámci politiky „export na prvním místě“, která vyžaduje prokázání exportních příjmů za účelem zajištění přístupu k devizám na financování dovozu, je přístup k zahraniční měně fakticky omezen na exportéry, zatímco dovozci čelí vážnému nedostatku vstupů i hotových výrobků. To reálně způsobuje, že myanmarský kyat (čat) působí silněji, než by odpovídalo reálným fundamentům, a vede k významným provozním a finančním nesnázím pro podniky obchodujícími s Myanmarem.

Ekonomika by se měla v současném fiskálním roce pozvolna zotavovat, avšak zůstane slabá kvůli nepolevující nejistotě. Očekává se, že růst HDP ve fiskálním roce 2026 vzroste na 2,4 % v důsledku mírného oživení napříč sektory a obnovy po zemětřesení. Průmyslová produkce by měla vzrůst o 4,2 % kvůli stabilní poptávce ve zpracovatelském průmyslu a výrobě. Těžební sektor pravděpodobně poroste v důsledku silné globální poptávky. Navzdory rizikům zvýšené inflace se očekává nárůst služeb o 1,6 %, a to díky vyšší poptávce podpořené remitencemi a mezinárodní pomocí. Příliv remitencí se v červnu 2025 meziročně téměř zdesetinásobil, což významně podpořilo příjmy domácností. Zemědělství by mělo růst mírným tempem 1 % díky zmírnění intenzity konfliktů na venkově, včasnému příchodu a vývoje monzunových dešťů, méně extrémního počasí, lepší dostupnosti vstupů, lepší logistice a obnovení přeshraničního obchodu.

To vytváří podnikatelské příležitosti v oblastech, jako jsou dodávky stavebního materiálu, dodávky pro infrastrukturní projekty, služby v dodavatelských řetězcích textilního průmyslu, dodávky těžebního zařízení, zemědělských vstupu či zajišťování přeshraniční logistiky. Myanmar se tak nyní více zaměřuje na budování logistické infrastruktury s cílem stabilizovat obchodní toky a zajistit přístup kritickým dovozům, včetně paliv, průmyslových materiálů a spotřebního zboží. Rozvoj logistického sektoru je rovněž v souladu se silným důrazem na domácí výrobu, podporu exportu a lepší řízení dodavatelských řetězců.

Hodnoty Indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu (PMI) mimo jiné signalizuje expanzi již 7 po sobě jdoucích měsíců, taženou silnější poptávkou po potravinách a textiliích.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Myanmar (318.56 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Vůdce převratu Min Aung Hlaing zvítězil v parlamentním hlasování a stal se prezidentem země, čímž formálně upevnil svou moc nad politickým systémem ve válkou zasaženém státě, pět let poté, co svrhl demokraticky zvolenou vládu. Přechod z pozice nejvyššího generála na civilního prezidenta následoval po rozporuplných volbách konaných v prosinci a lednu 2025/2026, které drtivě vyhrála armádou podporovaná strana a které kritici i zástupci západních vlád označili za zmanipulované s cílem zachovat vojenskou vládu pod zdáním demokracie. Provojenská Union Solidarity and Development Party získala více než 80 % mandátů, zatímco aktivní příslušníci ozbrojených sil obsadili nevolené mandáty a tvoří tak čtvrtinu parlamentu.

V reakci na volby vytvořila stínová vláda národní jednoty (NUG) spolu se čtyřmi hlavními etnickými ozbrojenými skupinami jednotný politicko‑vojenský alianční blok. Tento blok, známý jako Steering Committee for the Emergence of a Federal Democratic Myanmar (SCEF), má za cíl vystupovat jednotně v mezinárodní diplomacii a urychlit ozbrojenou revoluci.

Navzdory přechodu k civilní prezidentské funkci Min Aung Hlainga pokračují ozbrojené střety v mnoha částech země, včetně oblastí Sagaing, Magway, severního státu Shan, Kayah, Kayin a Arakanského státu. Arakanská armáda nyní kontroluje všechny kromě tří z celkem 17 okresů Arakanského státu, zatímco odbojové síly, včetně Karen National Liberation Army, upevnily svůj vliv na velké části centrálního a jihovýchodního Myanmaru.

Vojenský režim v průběhu předchozích 5 let ztratil kontrolu nad rozsáhlými oblastmi země ve prospěch ozbrojeného odporu. Reagoval na to nasazením letectva a prováděním neselektivních útoků na vesnice pod kontrolou opozice, při nichž byly mimo jiné zničeny školy, domy i nemocnice.

Politické represe probíhají souběžně s rychle se zhoršující humanitární a ekonomickou krizí. Téměř čtvrtina obyvatel Myanmaru nyní čelí vysoké míře akutní potravinové nejistoty, zatímco více než třetina populace naléhavě potřebuje humanitární pomoc.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Myanmaru se silně orientuje na získání mezinárodní legitimity pro povolební prezidentský režim, přičemž se opírá o hluboké regionální vazby jako protiváhu k izolaci ze strany západních zemí. Po své inauguraci zahájil prezident Min Aung Hlaing diplomatickou ofenzivu, v rámci níž přijal spíše symbolická opatření, jako jsou amnestie pro politické vězně a snížení trestu pro opoziční představitelku Aun Schan Su Ťij a její údajný přesun do domácího vězení, aby naznačil návrat k ústavní demokracii. Tato strategie však do značné míry selhala v prolomení mezinárodní izolace režimu; Spojené státy americké i Evropská unie nadále uplatňují přísné sankce a i ASEAN prozatím zachoval svou přísnou politickou izolaci Myanmaru během summitu v Cebu v květnu 2026. Toto vyloučení vyvolalo ostrou reakci myanmarského ministerstva zahraničí a odhalilo hluboké a dosud nevyřešené napětí mezi novou vládou a jejími regionálními partnery.

Aby režim tuto izolaci překonal, opírá se o strategii úzkého sbližování s Čínou doplněnou o aktivní vyvažování vztahů prostřednictvím spolupráce s Ruskem. Čína zůstává klíčovou ekonomickou a politickou oporou Myanmaru, což dokládají jednání na vysoké úrovni v Nejpyijto zaměřená na urychlení strategických infrastrukturních projektů v rámci China–Myanmar Economic Corridor (CMEC). Aby se prezidentství nestalo plně závislým na Pekingu, současně posiluje vojenské a zpravodajské vazby s Moskvou. Režim dále udržuje pragmatickou, transakční diplomacii na hranicích s Indií a Thajskem s cílem řídit obchod a bezpečnost v pohraničních oblastech a zároveň se snaží zmírnit svou diplomatickou izolaci navazováním omezených vztahů i s geograficky vzdálenými zeměmi, jako je Somálsko či Nikaragua.

1.3. Obyvatelstvo

Myanmar je administrativně rozdělen na 7 států a 7 regionů, přičemž nižší správní jednotky tvoří okresy, správní oblasti (townships) a místní obvody (wards).

Státy: Arakanský, Čjinský, Kačjinský, Kajaský, Karenský, Monský, Šanský
Regiony: Irrawaddy (Ayeyarwady), Magway, Mandalay, Bago, Yangon, Sagaing, Tanintharyi

Hlavní město: Nejpyijto

Další města: metropole Yangon (Rangún) má 7,3 milionu obyvatel. Druhým největším městem je Mandalay (6,2 milionu), následují Nejpyijto, Taunggyi, Moulmein (Mawlamyine), Pegu (Bago), Myitkyina, Monywa, Basein (Pathein) a Pyay.

Myanmar je mnohonárodnostní zemí. Oficiální vládní statistiky uvádějí 135 etnických skupin. Většinovou populaci tvoří Barmánci, zatímco ostatní etnické skupiny představují přibližně 30 % obyvatelstva. Nejpočetnější z nich jsou Šanové, Karenové, Rohingové, Arakanci (Rakhinové), Kačjinové, Čjinové a Monové. Indové a Číňané, kteří jsou největšími nepůvodními skupinami, tvoří přibližně 5 % populace.

Dominantním náboženstvím je théravádský buddhismus (89,9 %), dalšími náboženstvími jsou křesťanství (6,3 %), islám (2,3 %), animismus a hinduismus (0,5 %).

Podle výsledků sčítání lidu zveřejněných na podzim 2024 má země 51 316 756 obyvatel, z toho bylo 32 191 407 osob skutečně sečteno a 19 125 349 osob bylo následně dopočítáno kvůli nepřístupnosti oblastí mimo kontrolu v té době úřadující Státní správní rady (SAC). Z evidovaných osob tvoří 15 105 215 muži a 17 086 192 ženy (tj. 46,9 % mužů a 53,1 % žen). Údaje ukazují mírný pokles populace za poslední desetiletí, způsobený nižší porodností, vyšší úmrtností a zvýšenou migrací (až 6 milionů aktuálně pobývajících mimo území Myanmaru).

Rozloha země činí 676 578 km². Průměrná hustota zalidnění je 76 obyvatel na km², přičemž nejvyšší hustota je v oblasti Rangúnu (717 osob/km²), následovaná Mandalají (203 osob/km²) a Nejpyijtem (160 osob/km²).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Myanmar v současnosti uplatňuje měnovou politiku „Export na prvním místě“: podniky musí upřednostňovat export svých výrobků, aby získaly přístup k výrazně omezeným devizovým rezervám. Stát zároveň zavádí přísná omezení dovozu základního zboží – jako jsou pohonné hmoty, jedlé oleje a farmaceutické výrobky – ve snaze vynutit jejich domácí náhradu. Protože však Myanmar nemá potřebnou infrastrukturu pro výrobu těchto komodit, tato politika nadále přímo způsobuje rozsáhlý nedostatek na trhu a hyperinflaci. Podle Světové banky se kurz myanmarského kyatu stabilizoval přibližně od října 2024 díky přísným kontrolám deviz a obchodu, a v průběhu roku 2025 postupně posiloval po prudkém oslabení v předchozím roce. Přístup k dovozům však zůstává omezený.

Myanmar nadto utrpěl hluboké strukturální škody v oblasti lidského kapitálu i infrastruktury. Slabá správa státu, netransparentní regulace a pokračující občanská válka brání jakémukoli oživení ekonomiky. Dřívější naděje na rychlý růst založený na strategické poloze země se rozplynuly; budoucí perspektivy jsou do značné míry závislé na zlepšení bezpečnostní situace a stability. Kolaps důvěry v bankovní sektor, odchod zahraničních investorů a potlačení soukromého podnikání zásadně proměnily každodenní život i vyhlídky milionů obyvatel.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Současný režim čelí výraznému poklesu příjmů v důsledku mezinárodních sankcí a omezené schopnosti vybírat daně od obyvatelstva. Hlavním zdrojem státních příjmů se nyní staly poplatky z těžby nerostných surovin. Režim na tuto situaci reaguje především snižováním „nezbytných výdajů“, mezi které řadí zejména školství, zdravotnictví a sociální služby. Místní média v březnu 2025 uvedla, že Centrální banka Myanmaru (CBM) měla k dispozici k březnu 2023 více než 6,8 miliardy USD devizových rezerv uložených ve 14 zahraničních bankách v Asii, Evropě a USA.

Riziku platební neschopnosti státního rozpočtu pravděpodobně zabrání pouze další ekonomická izolace, přísná kontrola přeshraničních finančních toků a omezení držby zahraničních měn. Na druhou stranu skutečnost, že kvůli mezinárodním sankcím má současný režim jen omezené možnosti dalšího zadlužování, je alespoň částečně pozitivní zprávou pro budoucí vývoj ekonomiky země.

Podle dostupných odhadů se očekává, že celkový rozpočtový deficit se prohloubí z 5,4 % HDP z fiskálního roku 2024/25 na 5,8 % HDP ve fiskálním roce 2025/26, především v důsledku růstu výdajů. Celkové výdaje měly vzrůst přibližně o 1,6 % na úroveň 29 % HDP, což odráží očekávaný nárůst výdajů na mzdy, zboží a služby a infrastrukturu. Příjmy se měly zvýšit o 1,3 % na 23,2 % HDP díky opatřením ve správě příjmů, vyšším daňovým sazbám (například u cigaret a alkoholu) a přísnějšímu vymáhání práva, včetně opatření proti pašování. Financování deficitu má i nadále zajišťovat především centrální banka. Veřejný dluh (z něhož více než dvě třetiny tvoří domácí dluh denominovaný v zahraniční měně) by měl setrvat nad 60 % HDP, přičemž negativní dopady slabší ekonomické aktivity a relativně vysokých deficitů jsou do značné míry vyrovnávány vysokou inflací.

Myanmar čelí riziku „ztracené generace“ a zhoršování rozvoje lidského kapitálu. Veřejné výdaje na zdravotnictví a školství klesly z přibližně 4 % HDP v roce 2020/21 na zhruba 2,2 % v roce 2023/24. Tyto hodnoty patří k nejnižším v regionu, kdy například Kambodža vydala na tyto oblasti 3,67 % HDP a Laos 2,58 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v zemi je regulován Centrální bankou Myanmaru, která v období po vojenském převratu uplatňuje stále přísnější dohled nad činností domácích i zahraničních bank působících v zemi. V rámci dohledu nad finančním sektorem lze hovořit o zneužívání legislativy proti praní špinavých peněz (AML) k omezení přístupu politické opozice (a s ní spojených společností) k finančním zdrojům. Úroveň kontroly, zejména v oblasti mezinárodních platebních transakcí, dosáhla takového stupně, že společnosti zapojené do zahraničního obchodu musí předem žádat centrální banku o povolení k odesílání či přijímání finančních prostředků ze zahraničí.

V zemi působí celkem 27 domácích komerčních bank, z nichž největší jsou KBZ, ADG, Yoma, AYA a CB. Součástí systému jsou rovněž čtyři státní banky, včetně vojenské Myanmar Economic Bank, na kterou byly uvaleny sankce ze strany EU, USA a dalších států. Dále zde působí tři banky jako dceřiné společnosti zahraničních bank a dalších 17 zahraničních bank vede v Myanmaru své pobočky. Služby poboček zahraničních bank jsou pravděpodobně nejméně rizikovou variantou pro zahraniční společnosti a organizace, protože tyto banky mohou provádět mezinárodní transakce prostřednictvím svých mateřských společností i v případě omezeného přístupu myanmarských finančních institucí k mezinárodním platebním systémům. Celý systém doplňuje 30 nebankovních finančních institucí, zaměřených především na mikrofinancování a mobilní platby.

Významným rysem bankovního systému země jsou stabilní, avšak relativně vysoké úrokové sazby. Referenční úroková sazba centrální banky se po dlouhou dobu držela na úrovni 10 %, následně byla od března 2020 snížena na 7 % v rámci opatření na ochranu ekonomiky před dopady pandemie koronaviru a od září 2024 byla zvýšena na 9 %, kde setrvává dodnes.

2.4. Daňový systém

Vojenský režim přistoupil ke snížení daňového zatížení pro většinu obyvatel (zejména zvýšením odpočtů a nezdanitelného minima), čímž de facto legalizoval skutečnost, že významná část jednotlivců odmítá platit daně. Zároveň vláda národní jednoty zavedla mechanismus dobrovolných daňových příspěvků do svého rozpočtu, přičemž na obchodní společnosti a osoby s vysokými příjmy je vyvíjen silný společenský tlak, aby tyto dobrovolné odvody platily. To ve výsledku vedlo ke zvýšení daňové progrese, kdy značná část daňové zátěže od obou „výběrčích“ dopadá na podnikový sektor a fyzické osoby s nadprůměrnými příjmy.

Daňový systém Myanmaru zahrnuje celkem 15 druhů daní ve 3 základních kategoriích:

• Daň z příjmů právnických osob – sazba 22 % (platí pro společnosti založené podle zákona o zahraničních investicích a zákona o obchodních společnostech).
• Daň z příjmů fyzických osob – progresivní daň se sazbami od 1 do 25 %. Z daňového základu lze odečíst 20 % (maximálně 10 milionů MMK), obdobně jako daňový kredit. Dále lze základ daně snížit až o 25 % odečtením darů registrovaným charitativním a náboženským organizacím. Příjmy z nezávislé činnosti do výše 4,8 milionu MMK se nezdaňují.
• Srážkové daně – například 15% daň z úroků pro nerezidenty.

Daň z podnikání, částečně obdobná DPH, se u většiny zboží uplatňuje v sazbě 3 až 15 %. Služby však této dani nepodléhají a na rozdíl od DPH jsou možnosti odpočtu vstupní daně výrazně omezené, takže předmětem zdanění je zpravidla celková hodnota zboží, nikoli pouze přidaná hodnota. Benzín, nafta, alkohol, cigarety, perly, drahé drahokamy a polodrahokamy podléhají zvláštní sazbě v rozmezí 30 až 200 %, která zhruba odpovídá kombinaci DPH a spotřební daně.

Klíčovou změnou podle zákona UTL 2026 je úprava hranice pro osvobození od daně z příjmů pro způsobilé začínající mikropodniky, malé a střední podniky, rodinné podniky a malé podniky založené na domácí produkci. S účinností od 1. dubna 2026 byla tato hranice zvýšena z 15 milionů MMK na 20 milionů MMK ročně. Osvobození se vztahuje na tři po sobě jdoucí roky včetně roku zahájení podnikání, přičemž příjmy nad tuto hranici zůstávají zdanitelné.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Český export do Myanmaru po převratu v roce 2021 značně poklesl. Nárůst v následujícím roce o 40 % odráží dílčí odbourání překážek. Další pokles v roce 2023 je dán především dlouhodobými výpadky v udílení dovozních povolení, které de facto pokračují do dnešního dne. Řada českých (i jiných evropských) společností přešla na dovoz po zemi, v takovém případě je však u příslušného zboží jako destinace často uváděna země s nejbližším přístavem (nejčastěji Thajsko). Důvodem tohoto řešení je výhodnější režim dovozních licencí pro přeshraniční obchod (viz kap. 5.1). Bezprecedentní, více než 1300% nárůst vývozu do Myanmaru v roce 2025 byl způsoben především dodáním českých letadel určených pro osobní přepravu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie zůstává i nadále čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Myanmaru. Předpovědi, že po převratu významně poklesne vzájemná obchodní výměna v důsledku uvalených sankcí, se nepotvrdily.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Myanmar dováží většinu zboží ze zemí ASEAN, z ČLR a z Indie. Toto zboží však zahrnuje celou řadu produktů evropských značek vyráběných v jižní a jihovýchodní Asii. Z českých značek můžeme například uvést výrobce traktorů dodávajícího své produkty na myanmarský trh ze svého závodu v Indii.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

S účinností od 16. března 2026 schválila Myanmar Investment Commission (MIC) dvě významné události pro zahraniční investory v Myanmaru: přijetí čínského jüanu (CNY) jako další měny pro zahraniční investice vedle amerického dolaru (USD) a zavedení minimálních kvalifikačních kritérií pro investory usilující o daňové úlevy či osvobození v podporovaných odvětvích.

Za poslední desetiletí Myanmar přilákal více než 36 miliard USD přímých zahraničních investic (FDI). Z toho více než 28,7 miliardy USD přiteklo během prvních pěti let (2016–2020), zatímco v pěti letech po převratu (2021–2025) to bylo jen něco přes 7,4 miliardy USD. Jinými slovy, zahraniční investice se ve sledovaném období propadly téměř o tři čtvrtiny.

Vzhledem k útlumu zahraničních investic se popřevratový Myanmar snaží získat nové investiční toky, zejména z Číny. V letech 2021–2025 tvořili čínští investoři 47 % celkových přílivů zahraničních investic. Zatímco v pěti letech před převratem vedl v objemu investic Singapur, v období po převratu převzala vedoucí roli Čína. Naopak, i když režim všemožně podporoval investice z Ruska, jejich skutečný objem zaostal za očekáváními.

V současnosti neevidujeme v zemi žádné české přímé zahraniční investice. Všechny české obchodní společnosti zde působí prostřednictvím obchodního zastoupení myanmarského partnera a tento model lze za současné politické, bezpečnostní a právní situace jednoznačně doporučit. Jakákoli investice v zemi by vyžadovala posouzení a schválení ze strany orgánů vojenského režimu, a potenciální investor by tak byl vystaven riziku právních sporů, aktivistických kampaní (a to na území i mimo území Myanmaru) a případně i útokům na své kanceláře či operace v zemi.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Evropská unie s Myanmarem doposud žádnou dohodu o volném obchodu (FTA) neuzavřela a taková dohoda zatím neexistuje ani na úrovni EU–ASEAN. Uvažovalo se o přípravě dohody o ochraně investic mezi EU a Myanmarem, je však nepravděpodobné, že by její vyjednávání bylo v nadcházejících letech zahájeno.

Dne 20. října 2015 byla v hlavním městě Nejpyijto podepsána Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Republiky Myanmarský svaz. Tato dohoda vytváří rámec pro intenzivní výměnu informací, společnou organizaci podnikatelských akcí a podporu konkrétních obchodních příležitostí. Dále předpokládá existenci společného orgánu – Smíšené komise pro hospodářskou spolupráci, jejíž činnost sehrává důležitou roli při podpoře českých exportních zájmů. Smíšená komise se schází střídavě v obou zemích a její činnost na české straně koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. První zasedání této komise proběhlo v Nejpyijto (2016) a druhé v Praze (2018). Třetí zasedání se připravovalo v Myanmaru, avšak vzhledem k pandemii COVID‑19 a složité vnitropolitické situaci není jisté, kdy se uskuteční.

• Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Barmského svazu, Praha, 15. 12. 1965, č. 14/1966 Sb.;  
• Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické republiky Barmského svazu, Rangún, 12. 1. 1978;  
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Myanmarského svazu o sukcesi dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót, Bangkok, 19. 12. 2002;  
• Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy, Nejpyijto, 31. 12. 2002.

3.4. Rozvojová spolupráce

Myanmar je příjemcem rozvojové pomoci. Podle Světové banky dosáhla celková rozvojová pomoc Myanmaru v roce 2022 hodnoty 1,1 miliardy USD, přičemž následně postupně docházelo k rapidnímu útlumu v důsledku vojenského převratu. Rozvojovou spolupráci s Myanmarem poskytuje rovněž Česká republika, především formou humanitární pomoci do oblastí zasažených dlouhodobými etnickými konflikty a extrémními projevy přírodních katastrof.

České společnosti se mohou do rozvojové spolupráce zapojit například účastí ve výběrových řízeních na dodávky zboží a technologií pro realizátory rozvojové spolupráce či humanitární pomoci. Mohou rovněž samy v zemi realizovat projekty v rámci programu B2B v gesci České rozvojové agentury a je také možné žádat o podporu investičních projektů v Myanmaru prostřednictvím programu Záruka ZRS.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

V zemi stále vládne mezinárodně neuznávaný vojenský režim. Případná účast ve veřejných zakázkách proto s sebou nese riziko sankcí, reputačních škod, ale i problémů s financováním a pojištěním. V přehledu perspektivních odvětví proto uvádíme ty sektory, u kterých lze předpokládat odběratele z řad firem a koncových zákazníků. Nepříznivé socio-ekonomické tlaky navíc ovlivňují kupní sílu a spotřebitelské chování. „Spotřebitelská třída“ se zužuje na segment populace s nejvyššími příjmy, respektive úsporami. Zároveň se snížuje poptávka ze strany firem, které z řady důvodů včetně častých výpadků elektrické energie přerušují či ukončují provozy. S ohledem na výše uvedené lze za perspektivní považovat obory, které mohou nabídnout vybavení či výrobní vstupy pro ty sektory myanmarské ekonomiky, které dosud fungují, a dále zboží poptávané nejvyšší vrstvou myanmarské společnosti, která jako jediná bude pravděpodobně schopná nakupovat evropské výrobky.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělský sektor v národním hospodářství Myanmaru sehrává stále stěžejní roli, neboť představuje více než jednu třetinu celkové zaměstnanosti země a přispívá přibližně čtvrtinou hrubé přidané hodnoty (GVA). Tento sektor je také významným zdrojem devizových příjmů, přispívajícím přibližně 18 % celkových exportních příjmů. Úrodná půda Myanmaru, hojné sladkovodní plochy a strategická poloha v jihovýchodní Asii vytvářejí silný potenciál pro rozvoj zemědělství, zejména pro export rýže, fazolí, luštěnin a dalších zemědělských produktů. Země disponuje rozmanitými agroekologickými zónami, které umožňují diverzifikaci nejen pěstovaných plodin, ale také chovu zvířat a akvakultury. Na druhou stranu se ale tento sektor rovněž potýká s dlouhodobými strukturálními problémy, které omezují jeho potenciál, a tak i jeho celkové přispění k ekonomickému rozvoji země.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Podle statistických údajů z roku 2025 disponuje Myanmar 33 specializovanými nemocnicemi, 97 všeobecnými nemocnicemi s odbornými službami, 276 všeobecnými nemocnicemi a 7722 staničními nemocnicemi. Roční dovoz farmaceutických prostředků do Myanmaru za rok 2025 převýšil hodnotu 500 milionů USD. Myanmar tak nabízí významné exportní příležitosti pro obchodní společnosti specializující se na oblasti všeobecných i vysoce odborných lékařských služeb, technickou odbornost a zdravotnické prostředky, jakými jsou zejména diagnostické přístroje a farmaceutické výrobky, ale i vysoce potřebná odborná vzdělávací zařízení.

▶ Automobilový sektor

I přes chronický nedostatek elektrické energie v zemi probíhá v Myanmaru zásadní proměna (elektro)automobilového sektoru. Trh, který byl kdysi ovládán japonskými ojetými vozy, reaguje na novou éru elektrifikace. Tento posun není pouhým trendem, ale nezbytností vyplývající z přísných vládních nařízení, včetně zákazu dovozu vozidel se spalovacím motorem vyrobených před rokem 2022 a vládních daňových pobídek pro nákup elektrických vozidel.

▶ Energetika

Energetický sektor Myanmaru i v roce 2025 čelil závažné krizi, masivnímu nárůstu přechodu na soukromě vlastněnou solární energii a obnoveným snahám bývalého vojenského režimu zajistit dostatek zahraničních investic do fosilních paliv. Průměrná národní poptávka po elektrické energii se stále pohybuje kolem 4 660 MW denně, ale v současnosti se v Myanmaru vyrábí pouze mezi 2 800 a 3 000 MW za den, což pokrývá jen okolo 60 % domácí spotřeby. Tento nedostatek je zapříčiněn zejména poruchami na elektrické rozvodné síti jak z důvodů přírodních katastrof a sabotáží, tak nedostatečných dodávek zemního plynu nezbytných pro výrobu elektrické energie. Vodní elektrárny, které se na energetickém mixu země podílejí z 51 %, ovšem nedisponují kapacitou tyto nedostatky zcela pokrýt.

Detailněji viz Mapa globálních oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

První kontakt s myanmarskými obchodníky je obvykle osobní (například setkání na veletrhu) nebo telefonický. Rozhodně nelze doporučit prvotní oslovení společnosti e-mailem. Především seniorní pracovníci a obchodníci svou e-mailovou schránku totiž pravidelně nekontrolují. Až v průběhu ústní komunikace je sjednán způsob zasílání psaných dokumentů (obvykle e-mailová adresa sekretářky či asistenta obchodníka). Se zprostředkováním kontaktu na konkrétní společnosti může pomoci obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu. Pro tyto účely je vhodné mít již připravený profil společnosti (například brožuru či leták ve formátu pdf). Obvykle totiž nestačí zaslat pouze odkaz na webové stránky, neboť zejména ředitelé větších společností si nechávají firemní prezentace tisknout svými sekretariáty.

4.2. Oslovení

Pokud jde o přímé oslovení myanmarského partnera v osobním kontaktu, platí několik jednoduchých pravidel. Barmánci obvykle nemají příjmení (některá menšinová etnika ano), všechna jejich jména jsou osobní („křestní“) a je zvykem partnery oslovovat celým jejich jménem. Kromě toho jménu předchází zdvořilostní oslovení, nejčastěji U (pan) a Daw (paní). Pokud je partner držitelem doktorského titulu, může být oslovován také jako Doctor (+ celé jméno; v písemné komunikaci zkratka Dr před jménem). Jiné akademické tituly se v oslovení nepoužívají. Barmská zdvořilostní oslovení běžně užívají také obchodníci čínského a indického původu. Příslušníci některých menšinových národnostních skupin mohou před jménem používat oslovení vycházející z jejich vlastních jazyků. Někteří obchodníci používají pro styk s cizinci mezinárodní (obvykle anglické) jméno či přezdívku. Pokud se takto na začátku jednání představí, je možné je touto přezdívkou oslovovat.

4.3. Obchodní schůzka

Sjednání a průběh schůzky

Při sjednávání schůzky se očekává zaslání profilu společnosti a často také formálního dopisu na hlavičkovém papíře s žádostí o schůzku (ten místní podniky archivují také například pro potřeby případných úředních kontrol, obvykle postačí sken podepsaného dopisu e-mailem). Na základě těchto informací místní společnost navrhne termín a místo schůzky. Pokud firma několik dní nereaguje, je možné se připomenout, ideálně telefonicky. Schůzka nejčastěji probíhá v sídle společnosti, obvykle v zasedací místnosti. Je běžné, že je obchodní partner do těchto prostor uveden a může i několik málo minut čekat na příchod zástupce myanmarské společnosti. Ve zdejších podmínkách se to nepokládá za nezdvořilé. Pokud je součástí schůzky pokrm, je schůzka vedena obvykle v restauraci. Je vhodné mít s sebou vizitky. Ty se jako jinde v Asii předávají a přijímají oběma rukama. Po převzetí vizitky je zdvořilé si ji alespoň po několik vteřin prohlédnout, ne ji ihned založit. Drobný dárek (například firemní pero apod.) není nutností, ale je přijímán pozitivně.

Načasování jednání

Schůzky nejčastěji probíhají mezi 9. a 17. hodinou. Partneři z řad veřejného sektoru, státních podniků a bank obvykle plánují poslední schůzku v daný den na 15. hodinu.

Kulturní specifika při jednání

Mnozí myanmarští obchodníci působí ve více než jednom oboru a vlastní vícero firem. Může se tak při jednání stát, že se hovor stočí k jiné věci, než kvůli které byla původně schůzka sjednána. Při jednání je proto dobré být flexibilní a mít alespoň rámcový přehled o celé šíři nabídky vlastní firmy, nejen o jednom konkrétním produktu.  Barmští obchodníci mohou občas působit jako nerozhodní. Důvodem je, že vždy primárně hledají dlouhodobá partnerství a chtějí si být jistí, že druhé straně mohou důvěřovat. Zároveň jsou velmi klidní a obvykle ani při výrazných komplikacích či průtazích neztrácejí nervy. 

Mnohé, v jiných zemích běžné služby a produkty, jsou v zemi zaváděny úplně poprvé. Stává se proto, že obchodníci sami s daným předmětem podnikání teprve začínají a mají jen dílčí technické a provozní znalosti. Zejména u dodávek výrobních celků proto nelze vždy očekávat zcela přesnou představu o všech technických parametrech poptávaného zařízení. Některé, pro dodavatele klíčové údaje, mohou vyplynout až ze samotného jednání. 

Výrazným rysem jednání s barmskými obchodníky, který částečně vychází z buddhistické etiky, je nápadně nekonfrontační styl komunikace. Je třeba se vyvarovat jakékoliv přímé kritice a slovní agresi (ani v žertu či vůči třetím osobám, například konkurenci). Pokud se v místnosti nachází buddhistický oltář či socha Buddhy, je vhodné při vstupu do místnosti vyjádřit tomuto předmětu úctu drobnou úklonou.

Myanmarští obchodníci a jejich styl vyjednávání

Vzhledem k obtížné vymahatelnosti práva preferují místní obchodníci dlouhodobé osvědčené vztahy založené na vzájemné důvěře a tato důvěra se musí postupně budovat. Jednání proto bývají někdy poměrně zdlouhavá a značná část času je věnována vzájemnému poznávání obou partnerů. To platí zejména v menších městech a v případě malých a středních podniků. 

Barmánci mají tendenci vystupovat klidně a vlídně, ale své skutečné emoce příliš neprojevují. Totéž platí pro většinu ostatních etnik. Otevřenější a emotivnější jednání lze očekávat u partnerů vyznávající převážně křesťanskou víru (Čjinové, Kačjinové, Karenové) a u obchodníků ze zdejší indické komunity. 

Etnické a regionální rozdíly v obchodních jednáních

Teritoriální rozdíly ve stylu obchodního jednání nejsou výrazné. Určité odlišnosti lze pozorovat spíše v závislosti na národnosti obchodního partnera (v Myanmaru žije 135 etnických skupin s vlastními jazyky a kulturou), případně na tom, zda pochází z velkých měst (Rangún, Mandalaj) či z menších sídel. Obchodníci z větších měst vedou jednání o něco rychleji a profesionálněji, zatímco partneři z menších měst a venkova potřebují na jednání více času. Jednání vedou osobněji a věnují velkou část rozhovoru vzájemnému poznávání.

Alkohol při pracovních jednáních

Není běžné nabízet ani podávat alkohol na jednáních vedených v kanceláři a v zásadě ani u pracovního oběda. Může být někdy v malém množství podáván při pracovní večeři. 

Vhodné oblečení

Doporučuje se běžný oblek či kostým, případně styl business casual (zejména pokud je součástí schůzky také prohlídka skladu či výrobních prostor). Většina barmských podnikatelů a obchodníků se na jednání se zahraničními partnery obléká podle západního způsobu oblékání. Není vyloučeno, že by někdo mohl přijít oblečen také v tradičním barmském oděvu a prosté obuvi. 

Ideální jednací tým

Je možné, zejména u malých a středních podniků, přijít na jednání i zcela sám. Nejčastěji se jednání účastní dvě až tři osoby (manažer + asistent/ka nebo technický expert, který má detailnější znalost výrobku). Pokud jednání vede obchodní skupina/koncern a dotýká se několika dceřiných společností nebo vícero divizí jedné společnosti, jednání se může účastnit také zástupce každé dotčené společnosti či divize. Věk a genderové složení týmu nehrají zásadní roli. 

Pozvání domů od obchodního partnera

Není obvyklé, aby myanmarský obchodník zval partnera přímo k sobě domů. Pokud se ale tak stane, je vhodné přinést menší dárek a být připraven se před vstupem do obydlí zout. Během návštěvy se doporučuje vyhnout se otevřené kritice nebo údivu nad odlišnými životními standardy bydlení a nevstupovat bez vyzvání do jiných částí obydlí.

4.4. Komunikace

Jazyková vybavenost

Přestože je Myanmar bývalou britskou kolonií, úroveň angličtiny zde během období vojenské diktatury a téměř úplné izolace země značně poklesla. Pouze postupně se alespoň ve větších městech navrací na dřívější vysokou úroveň. Obecně platí, že na vyšší úrovni je spíše psaná komunikace než mluvená angličtina. Nejmladší generace obchodníků a manažerů má za sebou často studium v zahraničí a nebývá problém se s nimi domluvit. Jazyková bariéra je patrná především u střední a starší generace (což jsou často ředitelé velkých společností). Zejména v menších městech a v odlehlejších oblastech může být problém vůbec najít někoho, kdo angličtinu ovládá. V takovém případě se jednoznačně doporučuje vzít si s sebou tlumočníka – průvodce.  Nejpoužívanějším jazykem v zemi je barmština a až na skutečně izolované oblasti (či lokality dlouhodobě ovládané povstalci) hovoří plynně barmsky i drtivá většina příslušníků etnických menšin. Čínská komunita komunikuje převážně jihočínskými dialekty (většina etnických Číňanů pochází z provincie Yunnan), ale často také ovládá mandarínštinu. Hlavním jazykem zdejší indické menšiny je hindština/urdština, menší část hovoří bengálsky a tamilsky. 

Úloha tlumočníka

Obrovskou výhodou je, pokud někdo v týmu ovládá barmštinu. Jazykové schopnosti především střední a starší generace podnikatelů mají své limity a zvláště u detailnějšího popisu technických parametrů výrobků je velmi užitečné, pokud někdo z týmu může v případě nepochopení dovysvětlit specifické údaje barmsky. Při jednáních mimo velká města se jednoznačně doporučuje přibrání tlumočníka-průvodce. Někdy se při jednáních stává, že vlastního tlumočníka má také barmská strana. Důvodem pak může být nejen jazyková bariéra, ale i možnost získat více času na promyšlení reakce během samotného překladu.

Komunikační tabu 

Náboženství je v Myanmaru velmi citlivé téma. Otevřená kritika buddhismu a jeho duchovních představitelů, i kdyby vycházela z fakticky pravdivých argumentů, je nemyslitelná a za jistých okolností i trestná. Citlivými tématy, kterým je lepší se vyhnout (i pokud místní partner sám zavede rozhovor tímto směrem), jsou dosud probíhající etnické konflikty a obecně politické otázky. Myanmarská společnost je spíše konzervativní, a proto se doporučuje vyhýbat se narážkám, žertům či dvojsmyslům s erotickým podtextem. 

Formy a prostředky komunikace

Pro uzavírání obchodů je zpravidla nezbytný osobní kontakt. Pokud společnost sama neplánuje návštěvu země, lze doporučit nalezení místního partnera (distributora či konzultační společnost), který tuto činnost zajistí. S tímto krokem může pomoci také obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu a několikanásobný realizátor programu PROPEA v teritoriu (viz kap. 6.1). 

V případě operativní komunikace se preferuje využití hlasových služeb (telefon či hovory přes Viber nebo WhatsApp apod.). E-mail slouží téměř výhradně k zasílání dokumentů a příloh. Na základě předchozí dohody je možné komunikovat také pomocí textových zpráv přes Viber, WhatsApp, Messenger apod. Pokud jde o e-mail, i manažeři či majitelé velkých společností stále častěji využívají adres veřejných poskytovatelů (zejména gmail.com). Užívání Gmailu (tedy nikoliv firemní) rozhodně není pokládáno za projev nedůvěryhodnosti společnosti nebo osoby.

4.5. Doporučení

Úspěšnému dosažení obchodních cílů na myanmarském trhu vždy napomůže dodržování několika jednoduchých pravidel: 

• Osobní vztah s obchodním partnerem je klíčem k úspěchu. Je možné do určité míry budovat osobní vztah i na dálku, ale rozhodně je třeba mezilidskou dimenzi obchodního vztahu systematicky rozvíjet především osobně.
• Zdvořilost za všech okolností. Je naprosto klíčové projevovat respekt, usmívat se, nestěžovat si a zejména nevyjadřovat přímou kritiku a nejednat konfrontačně.
• Připravit si důkladnou prezentaci projektu. U složitějších technických řešení je názorné grafické ztvárnění dobrou cestou, jak překonat jazykovou bariéru.
• Obrnit se trpělivostí. Jak v průběhu jednání, tak při realizaci projektu je třeba počítat s průtahy a za žádných okolností neztrácet nervy. Kdo ztrácí nervy, ztrácí v očích partnera tvář.
• Vždy hledat win-win řešení. Je vhodné jednat kooperativně, projevovat zájem o prospěch partnera a v žádném případě neusilovat o zjevnou převahu či jednostrannou výhodu.
• Určení přijatelné ceny je klíčové. Nabídnout příznivou cenu je vždy nejjednodušší cena. Nicméně i u nákladnějších projektů lze vždy alespoň částečně zdůvodnit všechny výhody a úspory, které Vaše řešení přinese oproti konkurenčním nabídkám (třeba i s nižší pořizovací cenou). Ne všichni místní partneři mají detailní provozní znalosti, a některé pro Vás samozřejmé přínosy a úspory nemusí být ihned zřetelné, jestliže nejsou podrobně vysvětleny.

4.6. Státní svátky

Většina náboženských svátků, které jsou zároveň dny pracovního klidu, má pohyblivé datum. Nejvýznamnějším svátkem je barmský Nový rok (Thingyan) v měsíci dubnu. V uplynulých šesti letech (2020–2025) byly veřejné oslavy Thingyanu i většiny dalších svátků omezeny nebo zcela zrušeny. Nejdříve kvůli pandemii COVID-19, od roku 2021 také kvůli zhoršené bezpečnostní situaci a neochotě velké části obyvatelstva podílet se na oslavách organizovaných vojenským režimem. V roce 2025 nadto z důvodu pochmurné nálady napříč celou zemi po úderu ničivého zemětřesení dne 28. 3. 2025. Oslavy Thingyanu v roce 2026 byly ve srovnání s předchozími lety poměrně radostnější.

Dále se v Myanmaru dodržují následující státní svátky:  

• Nový rok (1. 1.)
• Den nezávislosti (4. 1.) 
• Den unie (12. 2.)
• Den rolníků (2. 3.) 
• Den armády (27. 3.)
• Mezinárodní den práce (1. 5.)
• Den hrdinů (19. 7.)
• Svátek světel (Thadingyut, 26. 10.)
• Národní den (9. 12.)
• 1. svátek vánoční (25. 12.)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

S ohledem na tradiční zvyklosti se doporučuje pro prodej českého zboží využívat myanmarských zástupců znalých místního prostředí. V případě prodeje českého zboží místnímu distributorovi, který jej dále nabízí na trhu, není pro českou společnost nutné registrovat se či podnikat jakékoliv další kroky (vyjma poskytnutí dokumentů, certifikátů a vzorků, které distributor využije pro samotnou registraci zboží u místních orgánů). Totéž platí v případě jmenování místní společnosti výhradním distributorem nebo při poskytování licence či franšízy. Potenciální distributory a obchodní partnery lze vyhledat prostřednictvím Velvyslanectví ČR v Rangúnu.

Dle oznámení č. 4/2025 (účinného od 1. ledna 2026) platí, že všechny žádosti o importní a exportní licence/povolení zpracovávané prostřednictvím systému TradeNet 2.0 jsou platné maximálně 180 dní od podání. Pokud nejsou v této lhůtě schváleny, systém je automaticky zruší.

Registrace společnosti na 3 roky přijde na 150 000 MMK, registrace na 3 až 5 let 200 000 MMK. Roční poplatek za platformu TradeNet 2.0 činí 50 000 MMK, online podání žádosti přijde na 10 000 MMK a první dvouměsíční prodloužení licence pak na 50 000 MMK. Dovozci jsou nově omezeni na jednu žádost za kalendářní měsíc pro zboží se stejným kódem harmonizovaného systému (HS). Schválena může být vždy pouze jedna taková licence měsíčně.

Zboží lze vyvážet ze země (s výjimkou některých komodit, jako je např. teakové dřevo) výhradně na základě udělené exportní licence, která je rovněž zpoplatněna. Obdobně se vydávají také importní licence.

Od 1. července 2024 platí, že všechny dovozní zásilky do Myanmaru přepravované po moři i letecky musí mít platnou importní licenci a odpovídající povolení.

Dovozci mohou importovat produkty v souladu s příslušnými pravidly a předpisy, při zajištění potřebných devizových prostředků (určených pro export) nebo využitím jiných povolených metod dovozu.

Na dovoz, vývoz i tranzit se vztahují cla i poplatky:

• tranzit: 2,5 % hodnoty CIF (Cost, Insurance and Freight)
• export a import: dle celního sazebníku (0–40 % podle druhu zboží)

Myanmar rovněž uplatňuje vývozní cla na vybrané komodity, například:

• rýže: 100 MMK za tunu
• bambusové výrobky: 10 %
• kůže, luštěniny a další: 5 %

Podrobné a průběžně aktualizované informace o exportu a importu jednotlivých komodit i další praktické informace o správě zahraničního obchodu lze nalézt na Myanmar National Trade Portal.

Dříve byl obchod přes pozemní hranice zvýhodňován, v současnosti to však již neplatí. Podléhá stejným přísným digitálním kontrolám, pokročilejšímu ověřování a restriktivním licenčním postupům jako námořní doprava. Podle Export and Import Newsletter 3/2025 musí být 97 hlavních kategorií komodit, které dříve využívaly zjednodušený systém automatického licencování při námořní přepravě, nově posuzováno také při pozemní přepravě v rámci přísnějšího systému neautomatizovaného licencování.

Task Force proti boji nelegálnímu obchodu nadto provozuje po území Myanmaru rozsáhlou síť regionálních kontrolních stanovišť. Za  3,5 roku (leden 2022 – červen 2025) vedly zásahy státních orgánů k více než 25 231 případům zabavení, při nichž byly konfiskovány suroviny, kapitálové statky i neregistrovaná přepravní vozidla v hodnotě miliard MMK, které se pokusili pašeráci dostat do země pozemní trasou bez potřebného digitálního povolení v systému TradeNet 2.0.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

5.3. Marketing a komunikace

Pro propagaci a marketing lze využít inzerci v tisku i reklamní šoty v televizi. U mladší generace je nejúčinnější reklama prostřednictvím internetu, především přes sociální sítě (Facebook, Tik-Tok). V hojné míře jsou využívány také billboardy.

Pokud jde o vlastní formu marketingového sdělení, rozhodně se doporučuje spolupracovat s místní reklamní agenturou nebo alespoň agenturou působící v některé ze zemí ASEAN. Místní zákazníci jsou zvyklí na specifický obsah i zpracování reklamního sdělení (na evropské poměry značně výrazné) a reagují pozitivně na vizuály obsahující místní (či alespoň obecně asijské) modely a reálie. Naopak u luxusního zboží pocházejícího z Evropy může evropský styl sdělení s evropskými tvářemi a kulisami působit více autenticky, a právě místní reklamní agent bude mít lepší cit pro rozhodnutí, která z těchto strategií je pro konkrétní výrobek vhodnější. U reklamy je vhodné vyvarovat se společenským tabu v oblasti sexuality a náboženství (viz kap. 4.3).

Významné reklamní agentury:  

• Chili Agency
• Mango Media Group
• Milky Advertising Myanmar

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v Myanmaru na velice nízké úrovni. Země je členem WIPO (World Intellectual Property Organization), WTO a TRIPS (Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights/Obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví), avšak dosud plně nedostála svým závazkům vyplývajícím z těchto členství. Navíc vzhledem k obecně nízké úrovni vymahatelnosti práva není ani samotné přijetí příslušných zákonů dostatečnou zárukou odpovídající úrovně ochrany duševního vlastnictví pro české exportéry.

5.5. Trh veřejných zakázek

V zemi stále vládne mezinárodně neuznaný režim, vůči němuž Evropská unie (obdobně jako například USA, UK a Kanada) uplatňuje řadu sankcí. Vzhledem k právním a reputačním rizikům v žádném případě nelze v současné době doporučit realizaci obchodních aktivit na úrovni B2G.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Myanmar se nachází na černé listině Finančního akčního výboru (FATF) kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Z tohoto důvodu se mnohé komerční banky po celém světě zdráhají otevírat bankovní účty související s Myanmarem či zprostředkovávat peněžní převody, přestože by taková transakce neporušila žádný sankční režim.

Banky působící a/nebo zaregistrované v EU (respektive v nečlenských státech, které začlenily sankce EU do svého práva) jsou povinny:

• (a) neprovádět jakékoli bankovní převody ve prospěch sankcionovaných subjektů,
• (b) zmrazit finanční prostředky náležející sankcionovaným subjektům.

V drtivě většině případů proto probíhají platby v hotovosti, případně převodem, jestliže obchodní partner disponuje zahraničním bankovním účtem, nejčastěji u thajské či singapurské banky. Platební morálka bývá zpravidla dobrá, nicméně zejména s ohledem na prohlubující se krizi myanmarského hospodářství se vždy doporučuje prověřit solventnost obchodních partnerů.

Termín splatnosti faktur je možné určit smluvně. Je ovšem třeba věnovat pozornost formulaci, zda lhůta splatnosti začíná běžet dnem vystavení faktury nebo při předání zboží (což je v Myanmaru poměrně běžné ustanovení). 

Vymahatelnost práva je v zemi dlouhodobě na nízké úrovni a po vojenském převratu klesla ještě hlouběji. Rozhodnutí místních soudů, kterým obvykle přísluší řešení obchodních sporů, je nepředvídatelné a časově náročné. Je zde patrná tendence stranit místním subjektům, zejména těm, kteří mají vazby na současný vládnoucí režim.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR potřebují pro služební cestu do Myanmaru obchodní vízum. Žádá se o něj elektronicky prostřednictvím systému eVisa, přičemž poplatek činí 70 USD. Žádost je vyřízena do tří pracovních dnů, vízum má platnost 90 dní a maximální délka pobytu v zemi nesmí překročit 70 dní.

Žadatel musí mít cestovní pas platný nejméně 6 měsíců od vydání víza, dále zvací dopis od myanmarské společnosti nebo obchodní komory, kopii potvrzení o registraci společnosti či komory, která podnikatele zve, a barevnou fotografii pasového formátu.

Spolu se zhoršující se socioekonomickou situací došlo v zemi k nárůstu kriminality, a proto se doporučuje vyhnout se cestování MHD či pohybu mimo frekventované oblasti. Lze využít taxislužby, kdy jednotlivé jízdy po městě stojí v řádu jednotek USD. Vyplatí se zvážit instalaci mobilní aplikace Grab, která umožňuje objednání taxi, výpočet ceny a dokoce i platbu pomocí uložené platební karty. Prostřednictvím této aplikace si lze vedle taxi objednat také pronájem vozu či minibusu s řidičem na určený počet hodin či dní. Po příletu lze využít taxi přímo na letišti, řidiči s oprávněním vjezdu na letiště bývají obvykle prověření a spolehliví. Je běžné sjednat cenu před zahájením jízdy (taxametr se nepoužívá). Cesta z letiště na Velvyslanectví ČR stojí přibližně 25 tisíc kyatů (cca 10 USD).

Hotely, které jsou nabízeny prostřednictvím mezinárodních rezervačních systémů, bývají prověřené a kvalitní (s přihlédnutím k cenové kategorii a počtu hvězd). Platba ve většině hotelů i obchodů probíhá v místní měně. Lze platit hotově i kartou. Stejně jako ve většině tropických oblastí je během pobytu moudré vyhnout se konzumaci nebalené vody či vody z kohoutku (na některých místech je možné pít převařenou vodu, jinde ani po převaření, a proto je vhodné se vždy informovat na recepci příslušného hotelu).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

5.9. Veletrhy a akce

Vzhledem k významu osobních kontaktů pro úspěšné obchodování v Myanmaru představují veletrhy užitečnou příležitost k jejich navázání. Od srpna 2022 je opět možné veletrhy pořádat v prezenční formě. V důsledku zhoršené bezpečnostní situace v několika částech země se v současnosti téměř všechny obchodní výstavy koncentrují v Rangúnu. Některé pravidelné veletrhy, které jsou významné z hlediska struktury českého exportu, nemají v době publikace pevně stanovený termín. To ovšem neplatí například pro nejvýznamnější zemědělský veletrh Agri Tech Expo 2026, který se letos koná ve dnech 26.–28. června. Mezitím byl stanoven také termín potravinářského veletrhu MyanfoodBev 2026 na 1. listopad 2026.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Rangúnu (Embassy of the Czech Republic in Yangon)  

109/B2 Aung Taw Mu Lane Than Lwin Road, Bahan Township

110 41 Yangon, Republic of the Union of Myanmar  

tel.: +95 (0)1 2306174, +95 (0)1 2306175 

fax: +95 (0)1 505019 web: www.mzv.gov.cz/yangon

V případě nouze lze ambasádu kontaktovat telefonicky během úředních hodin nebo kdykoliv prostřednictvím nouzové linky Konzulárního operačního a informačního centra Ministerstva zahraničních věcí ČR na čísle +420 222 420 222.

Velvyslanectví se nachází na rohovém pozemku boční ulici Aung Taw Mu Lane v oblasti známé jako Golden Valley v městské části Bahan. Nalézt správnou adresu bez bloudění je v podmínkách Rangúnu často problém i pro zkušené taxikáře. Doporučujeme příjezd ze směru Inya Road a odbočit u hotelu Winner Inn do ulice Than Lwin Road. Boční ulice Aung Taw Mu Lane je poté druhá odbočka vpravo z ulice Than Lwin Road ve směru od Winner Inn. Cesta z letiště na velvyslanectví trvá přibližně 30 minut.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 199 

Dopravní policie: +95 1 500005 

Hasiči: 191 nebo +95 1 252011 

Záchranná služba: 192 nebo +95 1  256112, 265131 

Červený kříž: +95 1 682600 

Dotazy na telefonní čísla: 1876 

Imigrační úřad: +95 9 67431356

Mezinárodní letiště Rangún/Yangon: +95 1 533031

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Ministerstva vládnoucího režimu: 

• https://www.mofa.gov.mm/en/home-english/ (Ministerstvo zahraničních věcí) 
• www.mopf.gov.mm (Ministerstvo plánování a financí) 
• www.commerce.gov.mm (Ministerstvo obchodu) 
• www.cbm.gov.mm (Centrální banka) 
• www.dica.gov.mm (Government Company Registration Office) 
• www.mmsis.gov.mm (Statistická informační služba Myanmaru) 
• https://customs.gov.mm (Celní správa)

Orgány CRPH a NUG: 

• https://crphmyanmar.org (CRPH) 
• https://nugmyanmar.org (NUG)  

Obchodní komory: 

• www.umfcci.com.mm (Myanmarský svaz obchodních a průmyslových komor) 
• https://eurocham-myanmar.org (EuroCham – Obchodní komora EU v Myanmaru) 

Mezinárodní organizace: 

• https://www.worldbank.org/en/country/myanmar (Světová banka) 
• https://www.imf.org/en/Countries/MMR (Mezinárodní měnový fond)
• https://www.adb.org/where-we-work/myanmar (Asia Development Bank) 
• https://www.undp.org/myanmar (UNDP) 
• https://eeas.europa.eu/delegations/myanmar-burma_en (Delegace EU v Rangúnu)

Konzultační firmy: 

• https://www.deloitte.com/southeast-asia/en.html (Deloitte Touch Myanmar)
• https://home.kpmg/mm/en/home/about/offices/yangon-1.html (KPMG Yangon)
• https://www.thuraswiss.com (Thura Swiss) 

Média v anglickém jazyce: 

• https://www.gnlm.com.mm (The Global Newslight of Myanmar, oficiální deník vládnoucího režimu) 
• https://www.frontiermyanmar.net/en/ (Frontier Myanmar)
• https://www.irrawaddy.com (The Irrawaddy)
• https://myanmar-now.org/en/ (Myanmar Now)