Zemědělství a navazující potravinářský průmysl tvoří 24 % HDP země a zaměstnává přes 50 % ekonomicky aktivních obyvatel, což jej činí zdaleka nejvýznamnějším sektorem ekonomiky. Po vojenském převratu v roce 2021 a následném utlumení provozu řady průmyslových závodů se význam tohoto odvětví rok od roku zvyšuje a současný vojenský režim považuje podporu zemědělství za jednu z priorit hospodářské politiky. Hlavní důraz je přitom kladen na posílení soběstačnosti země, zvýšení produkce výrobků, které jsou doposud převážně dováženy, ale i zvýšení objemu vyvážených zemědělských a potravinářských výrobků.

Zvyšuje se tak poptávka po strojích a zařízeních na zpracování zemědělských výrobků (lisy na oleje, sušičky plodin, mlýny na rýži a zemědělské plodiny obecně), stejně jako po zařízeních pro potravinářské závody (konzervárny, masokombináty). Zájem je také o zavlažovací zařízení a systémy pro zajištění celoroční produkce a současně pro snížení spotřeby vody, přičemž vojenský režim specificky podporuje instalaci irigačních zařízení na solární pohon. Myanmar teprve zavádí moderní formy chovu zvířat, což s sebou nese rostoucí poptávku po plemenných zvířatech a genetickém materiálu (zejm. kur a skot), po zařízeních pro velkokapacitní chovy a porážku, ale také po veterinárních léčivech, přípravcích a vybavení. Na místním trhu navíc rok od roku zdražují hnojiva, čímž se cena těchto výrobků přibližuje nabídce českých firem a činí je tak více konkurenceschopné.

Obchodní výměna s řadou uvedených položek probíhá čistě na rovině B2B. Exportéři se tak nemusí zapojovat do tendrů pořádaných neuznaným a mezinárodně sankcionovaným režimem s doprovodnými právními, reputačními a finančními riziky. Oproti tomu zemědělské stroje (traktory, kombajny apod.) často nakupuje v objemnějším množství ministerstvo zemědělství a následně je distribuuje jednotlivým farmářům.

Nad rámec státní politiky, která je značně zaměřená na produkci pro domácí trh, také vzrůstá zájem samotných zemědělských a potravinářských firem o navýšení exportního potenciálu svých produktů. Proto ve větší míře poptávají služby v oblasti certifikace potravin: je zájem o mezinárodní certifikáty Bio/Organic, s nástupem nové legislativy EU lze očekávat také zájem o certifikaci konvenčních produktů v souvislosti s odlesňováním, nucenou prací apod. Poptávána jsou rovněž šetrná a povolená hnojiva a další přípravky vhodné pro použití v ekologickém zemědělství.

Myanmar zažil téměř naprosté ochromení systému zdravotní péče, když většina lékařů a zdravotníků ve veřejném sektoru vstoupila do stávky proti vojenskému převratu v únoru 2021. Vojenský režim situaci ještě zhoršil kontinuálním pronásledováním stávkujících a postihy soukromých klinik, které stávkující lékaře často i doposud zaměstnávají. Myanmarské zdravotnictví se z tohoto otřesu doposud nevymanilo, dopady na způsob, jakým obyvatelé řeší své zdravotní potíže, lze označit za dlouhodobé a dalekosáhlé.

Zákazníci tak v čím dál větší míře poptávají prostředky a přístroje, které mohou využít doma k samoléčbě či na radu neformálně působících lékařů. Vedle volně prodejných léků a doplňků se jedná např. o tlakoměry, glukometry, ale také fyzioterapeutické přístroje a vybavení pro domácí použití. Předpokládá se, že myanmarské lékárny a obchody se zdravotnickými pomůckami v roce 2025 utrží přibližně 0,9 mld. USD a tato částka každoročně osciluje kolem 1 mld. USD.

Přestože šoky, které v posledních několika letech soukromé zdravotnictví utrpělo, postupně překonává, situaci nově komplikují dovozní licence na zdravotnický materiál, které je čím dál častěji obtížnější získat. I přesto se ale v zemi obnovuje poptávka po standardních lékařských přístrojích a vybavení pro klinickou praxi. Zájem je o velké přístroje typu RTG, léčiva a zdravotnické nástroje a pomůcky. U přístrojů je pak nezbytná odolnost vůči častým výkyvům v elektrické rozvodné síti.

Myanmarští lékaři také stále více projevují zájem o zkoušení inovativních postupů, zejména pokud vedou k lepšímu využití stávajících kapacit a infrastruktury. Prosadit se zde proto mohou například zdravotnické start-upy či společnosti s inovativními produkty typu materiálů urychlujících hojení, nových metod pro sterilizaci a dezinfekci, či softwaru zlepšujícího účinnost stávajícího vybavení.

Zhoršující se kvalita veřejné infrastruktury rovněž vede stále více zdravotnických zařízení k zájmu o vlastní energetickou soběstačnost, vlastní zásoby čisté vody a zařízení na likvidaci odpadů.

Vzhledem k nestabilitě měny a nespolehlivosti místního finančního sektoru movitější část obyvatelstva většinu svých úspor drží buď v hotovosti v cizích měnách (nejčastěji v amerických dolarech), či ve hmotných aktivech, jako jsou zlato, drahé kameny, umělecké předměty, starožitnosti a jiné převážně luxusní výrobky, které spotřebitelé vnímají jako investici. Proměnlivá bezpečnostní situace v zemi navíc podporuje poptávku po movitých investičních předmětech oproti dříve široce preferovaným nemovitostem, které se rok od roku stávají pro značnou část obyvatelstva stále méně dostupnou komoditou. Zákony o cizích měnách z let 2021 a 2022 výrazně omezují možnosti Myanmarců legálně držet větší množství valut, což ještě zvyšuje význam a poptávku po předmětech, do nichž lze investovat. Mimo movité investiční předměty jsou to například investice do kvalitnějšího mezinárodního vzdělání.

Z českých výrobků se tak nabízí zejména prémiové dekorativní sklo. Uplatnění přitom naleznou jak výrobky vyšší střední třídy, tak špičkové ručně vyrobené kusy, v obou případech pro odlišnou příjmovou kategorii investora. Pro uplatnění na myanmarském trhu je naprosto nezbytné, aby výrobce i distributor své produkty chápal a prezentoval jako luxusní a zdůrazňoval jejich dlouhodobou a nadčasovou hodnotu. U ručních výrobků lze jednoznačně doporučit prezentaci de facto jako umělecké dílo, s certifikátem pravosti, nejlépe i s uvedením mistra, který daný kus vytvořil. Omezená, ale stále existující je rovněž poptávka po užitkovém stolním či barovém skle vyšší kvality a po svítidlech z křišťálového skla. I zde platí, že výrobky je nutné prezentovat jako prémiové.

Potenciál pro nábytkářství vychází především ze snahy země o větší vertikální integraci svého dřevozpracujícího průmyslu. Myanmar disponuje zásobami vzácných a tvrdých dřev světového významu a také má třetí největší zásoby bambusu a ratanu na světě. V současné době přitom dřevozpracující průmysl generuje obrat pouze okolo 330 mil. USD ročně. Další růst odvětví limitují jak existující sankce, které komplikují vývoz dřeva do většiny vyspělých zemí, tak skutečnost, že myanmarským dřevozpracujícím společnostem se i nadále nedaří vyvážet hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Soukromý sektor v zemi má přitom zájem o zapojení se do globálních hodnotových řetězců a modernizaci domácí výroby. V této souvislosti vyvstává poptávka po strojích a vybavení pro nábytkářství a dřevařskou výrobu. Potenciál je ve všech článcích výrobního procesu, kromě samotné těžby: přístroje a vybavení pro pily, papírny či výrobny celulózy i koncové producenty nábytku a ostatních dřevařských předmětů. V případě výroby nábytku rovněž existuje zájem o přípravky (laky, lepidla apod.) či služby v oblasti designu a marketingu. Vzhledem k sankcím a zvyšujícím se nárokům exportních trhů v oblasti uhlíkového účetnictví a problematice odlesňování je pozornost v rostoucí míře věnována také certifikačním službám.

Myanmar měl k prosinci 2024 nainstalovaný výkon 6 520 MW. Energetický mix země tvoří z 50 % vodní energie z celkově 28 vodních elektráren, z 43 % zemní plyn z celkově 27 plynových elektráren, z 2 % uhlí, ze 4 % solární energie a z 1 % nafta. Poptávka po domácí elektrické energii roste přibližně o 15 % ročně a podíl elektrifikace země je 68,69 %. K dispozici má osm solárních elektráren připojených k národní síti o celkovém instalovaném výkonu 240 MW. Uvedené výkony navíc nezahrnují ostrovní systémy na úrovni domácností či obcí (tzv. mini-gridy), které jsou hlavními zdroji energie v řadě venkovských oblastí, kam dosud nebyla zavedena rozvodná síť. 

Oproti tomu průměrná celostátní poptávka po elektrické energii se pohybuje okolo 4 400 MW denně, ale ve třetím čtvrtletí roku 2024 bylo vyprodukováno pouze necelých 2 400 MW, což energetické potřeby země pokrylo zhruba z 55 %. Vojenský režim navíc za současné energetické krize masivně podporuje elektromobilitu, což poptávku po elektřině dále navyšuje.

Režimní podpora obnovitelných zdrojů, ale i bytostný zájem firem a spotřebitelů tak směřují zejména do dvou oblastí: do budování záložních zdrojů elektrické energie v oblastech již elektrifikovaných, avšak s nedostatečnou dodávkou elektrického proudu ze sítě, a do zajištění alternativních zdrojů elektrické energie v místech, která nebudou v nejbližších letech elektrifikována. Pro dodavatele to v praxi znamená, že zde existuje reálný zájem o celkové dodání řešení pro montáž solárních panelů na střechy domů či závodů spolu se zařízeními pro skladování elektrické energie po dobu, kdy panely elektřinu negenerují, nebo po technologiích a dokonce i projektech na klíč pro velké solární parky, které by měly zásobovat obce či menší město. Země má přitom značný potenciál v solární energii. Dle odhadů Centra pro mezinárodní růst při London School of Economics by v Myanmaru při plném využití jejího potenciálu mohlo být ročně vyrobeno až na 52 TWh elektřiny.

V případě bateriových a dalších úložišť je možné počítat rovněž se zájmem u odběratelů, kteří sami solární energii negenerují, ale nutně potřebují záložní zdroj elektrické energie pro dobu odstávek sítě, k nimž v současné době dochází až po dobu 20 hodin denně. Platí navíc, že zejména u firem, které mají energeticky náročné provozy, je více než po bateriových úložištích poptávka po dieselových generátorech, jejichž výkon dokáže lépe zabezpečit energetické nároky konkrétních výrobních programů.

Stavebnictví a realitní sektor v širším slova smyslu patřil k prvním odvětvím myanmarské ekonomiky, které se poměrně záhy po prvotním šoku z vojenského převratu v roce 2021 odrazily ode dna. Růst rezidenční a v menší míře i komerční výstavby byl hnán snahou jak dokončit projekty zahájené před pandemií v roce 2020, tak zájmem firem i movitějších spotřebitelů investovat do nemovitostí volné finanční prostředky. Realitní byznys tak do určité míry těží z dosud trvající nestability finančního sektoru a zpřísňujících se pravidel pro držbu hotovosti. Proměnlivá bezpečnostní situace v zemi také přivádí stále více myanmarských investorů k zájmu o koupi nemovitosti v zahraničí. Jakkoliv většinu této poptávky absorbuje sousední Thajsko, roste zájem o nemovitosti ve vzdálenějších lokalitách včetně Evropy. Vedle zájmu o zahraniční investování tak samozřejmě stoupá poptávka po souvisejících realitních a právních službách.

Nárůst stavebních prací překonal možnosti místního trhu dodávat stavebníkům potřebné stavební materiály, což dlouhodobě vede k jejich rostoucím cenám. V případě cementu došlo jen po zemětřesení v březnu 2025 lokálně k nárůstu ceny až o dvojnásobek a cena většiny ostatních stavebních materiálů rovněž plíživě roste. Nákupčí myanmarských developerů proto stále intenzivněji hledají a poptávají konvenční stavební materiály a myanmarští projektanti a investoři se stávají otevřenější inovacím.

Zájem o nové materiály a techniky například v oblasti izolace stále přetrvává v důsledku zhoršujícího se stavu veřejných sítí, kdy většina míst v Rangúnu má pravidelně k dispozici elektrickou energii pouze v rozmezí 4 až 8 hodin denně, přičemž v menších městech je situace často ještě daleko horší. Nedostatečně izolované budovy není možné účinně klimatizovat. Stavebníci i investoři se tak stále více zajímají o energetickou účinnost budov a zajištění náhradních zdrojů elektrické energie a vybavení nových i stávajících staveb izolačními rozvody, které jsou vhodné pro paralelní fungování vlastního zdroje elektrické energie a rozvodné elektrické sítě. Zájem o vyšší účinnost budov existuje jak u rezidenčních tak komerčních budov.

Také v oblasti služeb dominují témata jako účinnost a udržitelnost, tedy oblasti, v nichž mají evropští poskytovatelé již vybudovanou expertízu a dobrou pověst. Zájem je jak o celkové projekty nových budov tak rekonstrukce směřujících k vyšší udržitelnosti a úspornosti nebo služby v podobě plánování dílčích systémů budov (např. zdroj elektrické energie, vodovody, vzduchotechnika, odpady apod.). Projekty se zájmem o zapojení evropských realizátorů obvykle patří k vyloženě prémiovému segmentu. Při přípravě a prezentaci projektu je proto vhodné dbát vedle jeho úspornosti a udržitelnosti také na osobní pohodlí budoucích uživatelů a na jejich záměr posílit pořízením příslušné nemovitosti osobní status. U služeb a techniky související se správou a údržbou budov vzniká poptávka především v důsledku zhoršené bezpečnostní situace v zemi a značné nespolehlivosti dodávek energií. Uspět tak mohou především řešení, která pomohou zmírnit dopady těchto negativních jevů.