MZV: Souhrnná teritoriální informace

V Myanmaru nad ránem 1. února 2021 převzala veškerou moc v zemi armáda a veřejnost na vojenský převrat zareagovala protesty a stávkami, které zhruba na půl roku prakticky znemožnily realizovat obchodní výměnu. Masové demonstrace sice nový režim potlačil, nicméně část obyvatel zvolila ostřejší formy protestů, které vyeskalovaly do regulérního občanského konfliktu. Mezinárodní společenství reaguje na situaci v zemi rozšiřujícím se seznamem sankcí, který (spolu s úspěšným tlakem mezinárodních lidskoprávních organizací a myanmarské opozice) prakticky znemožňuje investovat v zemi, či se účastnit tendrů vypisovaných vojenským režimem.

I nadále však lze udržovat obchodní styky s myanmarskými soukromými podniky. Příležitosti pro vývoz lze nyní spatřovat především v oblasti zemědělské techniky a chemie, ve zdravotnictví a v energetice. V případě energetiky jde především o záložní či zcela autonomní zdroje elektřiny, po nichž roste poptávka v souvislosti s prohlubujícím se nedostatkem elektřiny v rozvodné síti.

Chaos, do něhož byla myanmarská ekonomika v roce 2021 uvržena, přinesl citelný pokles kupní síly spotřebitelů (i řady firem) a vyprazdňování středu spotřebitelského spektra. Dle Rozvojového programu OSN se až 49,7 % obyvatel propadlo do chudoby. Oproti tomu tlak na vyšší spotřebitelskou třídu nebyl tak enormní. Pro vývozce to znamená, že se snížil odbyt pro zboží střední kategorie, a chce-li na myanmarském trhu uspět, musí buď nabídnout mimořádně výhodnou cenu, nebo naopak mířit na prémiové zákazníky se zbožím nejvyšší kvality, se špičkovou prezentací a balením a případně řadou doplňkových služeb po celou dobu životnosti výrobku.

V současné době lze pozorovat pouze částečnou stabilizaci podmínek pro obchodní operace, kdy je otevřena alespoň část existujících cest pro dopravu zboží do země, jsou vydávána obchodní víza a v zemi ubylo viditelných protestů. „Nová normalita“ však také znamená podstatně větší uzavření země a nárůst administrativních překážek pro dovozce a již zmíněné propadnutí řady obyvatel do chudoby. V současné době proto poptávka po exportním zboží spíše klesá a v tuto chvíli nejsou k dispozici indikátory, které by nasvědčovaly brzkému pozitivnímu obratu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Myanmar (392.13 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

V Myanmaru dne 1. 2. 2021 proběhl vojenský převrat a od té doby země nemá mezinárodně uznanou vládu. Armádou byla ustavena tzv. Státní správní rada (State Administrative Council, SAC), v jejímž čele stojí hlavní strůjce puče, nejvyšší velitel vojenských sil armádní generál Min Aung Hlaing.

SAC zpočátku deklarovala zájem na zachování co největší kontinuity v oblasti hospodářské politiky, tomuto záměru se jí však nepodařilo dostát. Zejména ve druhé polovině roku 2021 tak postupně vykrystalizovala nová hospodářská doktrína režimu spočívající v důrazu na soběstačnost, omezování zahraničních hospodářských vlivů a posilující role státu v řízení hospodářských aktivit. Nový přístup zatím není ukotven v žádném uceleném dokumentu, nicméně tyto tendence lze poměrně spolehlivě abstrahovat z většiny kroků a prohlášení představitelů režimu, jakož i z nově přijímané legislativy.

Členové parlamentu, zvolení ve volbách v listopadu 2020, reagovali na převrat vytvořením dočasné struktury – Výboru reprezentujícího svazový parlament (Committee Representing Pyidaungsu Hluttaw, CRPH). Tento výbor ustavil dne 16. 4. 2021 paralelní Vládu národní jednoty (National Unity Government, NUG). NUG usiluje o mezinárodní uznání coby de iure vláda Myanmaru. NUG se v ekonomické oblasti snaží zabránit vojenskému režimu v přístupu k mezinárodnímu financování a usiluje o dispoziční práva k části myanmarských devizových rezerv deponovaných v zahraničí a dále o zavedení mezinárodních sankcí, zacílených především na těžební průmysl a energetiku.

Obyvatelstvo na převrat reagovalo masivními protesty, které byly ozbrojenými silami potlačovány se stále větší brutalitou. Část protestujících nakonec zvolila formu ozbrojeného odporu vůči SAC, kdy lidé začali spontánně formovat tzv. obranné síly lidu (People’s Defence Forces, PDF), které zejména ve venkovských oblastech vedou guerillový boj proti SAC. V zemi působí přibližně 450 jednotlivých PDF, které jsou jen zčásti koordinované. Řada z nich formálně uznává NUG za legitimní vládu v zemi, nicméně kontrola NUG nad činností konkrétních jednotek PDF je značně omezená.

Myanmar bude také v následujících letech politicky roztříštěný a ekonomicky křehký. Obchodním společnostem je důrazně doporučováno, aby prováděly své operace a plánované investice s maximální obezřetností. Územní kontrola vojenské junty značně oslabila a nyní ovládá přibližně 30-40 % území Myanmaru. Není ale pravděpodobné, že by zcela padla. Sjednat kompromis s ozbrojenými etnickými organizacemi je téměř nemožné, neboť junta považuje konflikt za nezbytný pro své vlastní přežití, zatímco nejednotnost odporu brání vytvoření jednotného vyjednávacího postavení. Vnější aktéří jako Čína, členské státy Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a západní země nejsou nicméně efektivně schopni zásadně proměnit myšlení místních aktérů s cílem nalezení trvalého smíru.

Není jisté, jak dlouho bude výše popsaná situace v zemi trvat. Původní odhady řady analytiků, že dojde ke stabilizaci poměrů v řádu měsíců, se zjevně nenaplnily a stále více expertů se kloní k závěru, že Myanmar může setrvat pod vládou vojenské junty několik příštích let. Neustávající odpor obyvatel proti SAC a stupňující se tvrdost represí ze strany ozbrojených sil dále zhoršují bezpečnostní situaci v zemi, přičemž ve velké části země probíhá de facto občanská válka.

1.2. Zahraniční politika země

Převrat v zemi a tvrdý postup vojenského režimu proti opozici způsobil značné ochlazení vztahů Myanmarské svazové republiky s většinou mezinárodního společenství. To se projevuje zejména ve vztahu k EU a jejím členským státům, k USA a dalším liberálním demokraciím, které vesměs odsoudily vojenský převrat a následný vývoj. Tyto země (včetně ČR) neuznaly vojenský režim jako legitimní vládu země a uplatňují vůči němu řadu sankcí.

Zdrženlivější postup vůči současné myanmarské de facto vládě zastávají sousední země, tedy Čína, Indie a státy ASEAN. Z ostatních velkých hráčů lze zmínit především Rusko, které dlouhodobě udržuje dobré vztahy s myanmarskou armádou, dodává do země vojenský materiál a patří k málo zemím, které udržují a rozvíjejí přímé vztahy s novým vojenským režimem.

Převrat přitom zvrátil deset let trvající trend stále většího otevírání se Myanmaru světu, během něhož země přilákala řadu investic, rozvinula obchodní vztahy s mnoha zeměmi, vítala rostoucí počet zahraničních turistů, vstupovala do řady mezinárodních organizací a postupně se snažila přejímat mezinárodní normy a postupy. Jako poslední výrazný projev tohoto trendu lze považovat přistoupení k dohodě RCEP v listopadu 2020, který mohl dát zemi výhody členství v největší zóně volného obchodu na světě. Zdá se však, že vzhledem ke vnitropolitickému vývoji v zemi a kolabující národní ekonomice Myanmar přinejmenším v nejbližších letech většinu těchto příležitosti promešká.

1.3. Obyvatelstvo

Myanmar je administrativně rozdělen na 7 států a 7 oblastí, dalšími nižšími správními jednotkami jsou okresy (districts), obvody (townships) a místní okrsky (wards). 

Státy: Arakanský (Rakhine), Čjinský (Chin), Kačjinský (Kachin), Kajaský/Karenninský (Kayah), Karenský (Kayin), Monský (Mon), Šanský (Shan). 

Oblasti: Iravadi (Ayeyarwady), Makwei (Magway), Mandalaj (Mandalay), Pegu (Bago), Rangún (Yangon), Sakain (Sagaing), Tenaserim (Tanintharyi). 

Hlavní město: Nejpyijto (Nay Pyi Taw).

Další města: metropole Rangún čítá 7,3 mil. obyvatel. Druhé největší město Mandalaj (6,2 mil.), dále Nay Pyi Taw, Taunggyi, Moulmein (Mawlamyine), Pegu (Bago), Myitkyina, Monywa, Basein (Pathein) a Pyay. 

Myanmar je multietnická země. Oficiální vládní statistiky uvádí 135 etnik. Většinovou populací jsou Barmánci, zatímco ostatní etnické skupiny tvoří okolo 30 % populace. Mezi nejpočetnější patří Šanové (Shan), Karenové (Karen nebo Kayin), Rohingyové, Arakanci (Arakanese nebo Rakhine), Kačjinové (Kachin), Čjinové (Chin) a Monové. Indové a Číňané, kteří jsou největšími ne-původními skupinami, tvoří přibližně 5 % populace. 

Dominantním náboženstvím je théravádový buddhismus (89,9 %), dalšími náboženstvími jsou křesťanství (6,3 %), islám (2,3 %), animismus a hinduismus (0,5 %). Podle výsledků sčítání lidu uveřejněných na podzim 2024 má země 51 316 756 obyvatel, přičemž 32 191 407 osob bylo skutečně sečteno a 19 125 349 osob následně dopočítáno prostým odhadem z důvodu nepřístupnosti oblastí, které nejsou pod územní kontrolou vládnoucí SAC. Ze sečtených osob je 15 105 215 mužů a 17 086 192 žen (v procentuálním vyjádření 46,9 % mužů a 53,1 % žen). Čísla ukazují mírný pokles v uplynulém desetiletí. Změny v populaci jsou zapříčiněny nižší porodností, vyšší úmrtností a zvýšenou migrací. 

Rozloha země činí 676 578 km². Celková hustota osídlení je 76 osob/km², nejvyšší hustota osídlení je v oblasti Rangúnu (717 obyvatel/km²), následované Mandalají (203 obyvatel/km²) a Nejpyijto (160 obyvatel/km²).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Myanmar se po vojenském převratu dne 1. 2. 2021 stal nejchudším státem sdružení ASEAN. Vzhledem k relativně početné populaci i přesto tvoří 7. největší ekonomiku tohoto společenství. 

Dosud trvající krize a de facto občanská válka způsobily hluboký propad HDP a výrazný nárůst inflace, která v roce 2024 dokonce lokálně atakovala až 40% hranici. Jakékoli snahy o stabilizaci ekonomiky tak přicházejí v důsledku komplexního narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců, ochromení finančního sektoru, obšírných mezinárodních sankcí a obtížnějšího získávání dovozních licencí ze strany vládnoucí Státní správní rady prakticky vniveč, což růst HDP Myanmaru oproti ostatním ekonomikám ASEAN citelně zpomaluje. 

Podle optimistických scénářů dojde během současného fiskálního roku k oživení ekonomiky a mírnému růstu HDP v roce 2026. Tyto odhady předpokládají, že růst bude tažen především sektorem zemědělství, který se dlouhodobě prokazuje jako jeden z nejodolnějších, a postupně obnovenou těžbou nerostných surovin. Významné výkyvy v cenách a poptávce po surovinách, stejně jako zásadní narušení zemědělského cyklu bojovými operacemi a nevyzpytatelností přírodních jevů, mohou ovšem zásadně ovlivnit platnost uvedené predikce. Další růst ekonomiky navíc brzdí stále citelnější nedostatek elektrické energie z důvodu chybějících investic do navyšování generační kapacity. Podaří-li se Myanmaru udržet alespoň mírný růst, bude to především díky odolnosti místního soukromého sektoru a spíše navzdory současnému vojenskému režimu, než díky jeho hospodářské politice.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Vojenský režim čelí výraznému snížení příjmů v důsledku mezinárodních sankcí a omezené schopnosti vybírat od obyvatelstva daně. Hlavním zdrojem státních příjmů jsou nyní poplatky z těžby nerostných surovin. Režim na tuto situaci reaguje zejména snižováním „nepodstatných výdajů“, za které považuje především vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby. Místní média v březnu 2025 informovala, že Centrální banka Myanmaru (CBM) měla více než 6,8 miliardy USD v devizových rezervách ve 14 zahraničních bankách v Asii, Evropě a USA k březnu 2023.

Pouze rostoucí uzavřenost ekonomiky, drakonická kontrola přeshraničních převodů a omezení držby cizích měn pravděpodobně zabrání insolvenci veřejného rozpočtu. Na druhou stranu skutečnost, že kvůli mezinárodním sankcím má současný režim jen omezené možnosti dalšího navyšování státního dluhu, je tato alespoň částečně dobrou zprávou pro budoucí vývoj ekonomické situace země.

Celkový rozpočtový deficit se má podle prognóz prohloubit z 5,4 % HDP ve fiskálním roce 2024/25 na 5,8 % HDP ve fiskálním roce 2025/26, a to zejména v důsledku zvýšených výdajů. Celkové výdaje se mají zvýšit přibližně o 1,6 % na 29 % HDP, což odráží očekávaný nárůst výdajů na mzdy, zboží a služby a infrastrukturu. Příjmy se také mají zvýšit o 1,3 % na 23,2 % HDP, a to v důsledku nedávných opatření ve správě příjmů, zvýšení daňových sazeb (včetně cigaret a alkoholu) a přísnějšího vymáhání práva, včetně zásahů proti pašování. Financování deficitu by mělo zůstat převážně v kompetencích centrální banky. Veřejný dluh (z něhož více než dvě třetiny tvoří domácí dluh denominovaný v MMK) by měl zůstat nad 60 % HDP, přičemž dopady slabší hospodářské aktivity a relativně vysokých fiskálních deficitů budou z velké části kompenzovány vysokou mírou inflace.

Myanmar čelí riziku ztracené generace a erozi rozvoje lidského kapitálu. Veřejné výdaje Myanmaru na zdravotnictví a vzdělávání poklesly z přibližně 4 % HDP v letech 2020/21 na přibližně 2,2 % v letech 2023/24. Tato čísla jsou nejnižší ve srovnání s regionálními sousedy, jako je Kambodža, která například na tyto služby vynaložila 3,67 % HDP, a Laos, který na ně vynaložil 2,58 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor je v zemi regulován Myanmarskou centrální bankou, která v době po vojenském převratu uplatňuje stále přísnější dohled nad operacemi domácích i v zemi usazených zahraničních bank. V rámci dohledu nad finančním sektorem lze hovořit o zneužívání AML legislativy pro omezování přístupu politické opozice (a potažmo i firem spojených s opozičními aktivitami) k finančním prostředkům. Míra kontroly zejména mezinárodního platebního styku dosáhla rozměrů, kdy firmy podnikající v importu a exportu musejí předem žádat centrální banku o povolení zaslat či přijmout peníze ze zahraničí.

V zemi působí celkem 27 domácích komerčních bank, z nichž největší jsou KBZ, ADG, Yoma, AYA a CB. Součástí systému jsou také čtyři státní banky včetně vojenské Myanmar Economic Bank, na níž EU, USA a další jurisdikce uvalily sankce. V zemi dále působí 3 banky, které jsou dceřinými společnostmi zahraničních bank (subsidiary banks), a dále své pobočky v Myanmaru má 17 zahraničních bank. Služby poboček zahraničních bank jsou patrně nejméně riskantní volbou pro zahraniční firmy a organizace, neboť tyto banky jsou schopné realizovat mezinárodní transakce skrze své centrály i v případě omezení přístupu myanmarských finančních institucí k mezinárodním platebním systémům. Celý systém doplňuje 30 nebankovních finančních institucí, zaměřujících se především na mikrofinance a mobilní platby.

Výraznou vlastností bankovního systému země jsou stabilní avšak poměrně vysoké úrokové sazby. Referenční úroková sazba centrální banky se roky držela na úrovni 10 %, poté byla od března 2020 v rámci opatření na ochranu ekonomiky před důsledky koronavirové pandemie snížena na 7 % a od září 2024 zvýšena na 9 % s platností do dnešního dne.

2.4. Daňový systém

Vojenský režim přistoupil ke snížení daňové zátěže pro většinu obyvatel (zejména navýšením odpočtů a nezdanitelného minima), čímž de facto legalizoval skutečnost, že značná část fyzických osob odmítá platit daně. Vedle toho Vláda národní jednoty přišla s mechanismem na dobrovolný odvod daní do jejího rozpočtu, přičemž existuje silný společenský tlak na firmy i osoby s vyššími příjmy, aby tyto dobrovolné příspěvky odváděly. Fakticky tak došlo k navýšení daňové progrese, kdy významná část daňové zátěže od obou „výběrčích“ spočívá na korporátní sféře a individuálních plátcích s nadprůměrnými příjmy.

Myanmarský daňový systém zahrnuje celkem 15 druhů daní ve 4 základních kategoriích:    

Daň ze zisku právnických osob – sazba ve výši 22 % (jedná se o firmy založené podle zákona o zahraničních investicích a zákona o obchodních společnostech).    

Daň z příjmu – progresivní daň se sazbou od 1 do 25 %. Od základu daně lze odečíst 20 % (maximálně do výše 10 milionů MMK) analogicky k daňovému kreditu. Kromě toho lze základ daně snížit až o 25 % odečtením darů registrovaným charitativním a náboženským institucím. Příjmy z jiné než závislé činností do výše 4,8 milionu MMK nejsou zdaněny vůbec. 

Daně vybírané srážkou – například 15% daň z úroků pro nerezidenty.

Obchodní daň, částečně obdoba DPH, se na většinu zboží uplatňuje ve výši 3 až 15 %. Služby však této dani nepodléhají a na rozdíl od DPH jsou možnosti odečtu daně na vstupu podstatně omezeny, takže předmětem zdanění je obvykle celková hodnota zboží, nikoli pouze přidaná hodnota. Benzín, nafta, alkohol, cigarety, perly, drahokamy a polodrahokamy mají zvláštní sazbu, která se pohybuje od 30 % do 200 % a přibližně odpovídá naší DPH a spotřební dani sloučené do jedné položky.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Český export do Myanmaru po převratu v roce 2021 značně poklesl. Nárůst v následujícím roce o 40 % odráží dílčí odbourání překážek. Další pokles v roce 2023 je dán především dlouhodobými výpadky v udílení dovozních povolení, které pokračují do dnešního dne. Řada českých (i jiných evropských) společností přešla na dovoz po zemi, v takovém případě je však u příslušného zboží jako destinace často uváděna země s nejbližším přístavem (nejčastěji Thajsko). Důvodem tohoto řešení je výhodnější režim dovozních licencí pro přeshraniční obchod (viz kap. 5.1).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie zůstává i nadále čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Myanmaru. Předpovědi, že po převratu významně poklesne vzájemná obchodní výměna v důsledku uvalených sankcí, se nepotvrdily.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Myanmar dováží většinu zboží ze zemí ASEAN, z ČLR a z Indie. Toto zboží však zahrnuje celou řadu produktů evropských značek vyráběných v jižní a jihovýchodní Asii. Z českých značek můžeme například uvést výrobce traktorů dodávajícího své produkty na myanmarský trh ze svého závodu v Indii.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle oficiálních údajů klesla úroveň přímých zahraničních investic v Myanmaru uprostřed pokračující nestability, násilí a porušování lidských práv ze strany Státní správní rady na nové minimum. Údaje zveřejněné Ředitelstvím pro investice a správu společností (DICA) ukazují, že od dubna do října, tedy prvních sedmi měsíců fiskálního roku 2024 – 2025, dosáhly tyto investice hodnoty pouze 226 milionů USD. Západní vlády sice uvalily cílené sankce na představitele myanmarské armády a jejich obchodní zájmy, ale nedostatek mezinárodní koordinace brzdí jejich efektivitu a sankce se tak nepodařilo zaměřit na všechny nekalé obchodní sítě v zemi. Členové ASEAN doposud žádné sankce na vojenskou juntu neuvalili. Singapur byl v předchozím fiskálním roce 2024–2025 (od dubna 2024 do března 2025) největším investorem v Myanmaru s odhadovaným kapitálem 460 milionů USD, včetně navýšeného kapitálu stávajícími podniky, jak ukazují statistiky DICA. Čína byla druhým největším investorem v zemi s odhadovaným kapitálem přes 94 milionů USD, který byl vytvořen 34 nově schválenými a stávajícími podniky. Thajsko se umístilo na třetím místě s více než 46 miliony USD od dvou nových a stávajících podniků.

V současné době v zemi neevidujeme žádné české PZI, všechny české společnosti zde působí prostřednictvím obchodního zastoupení myanmarského partnera a tento model lze v současné politické, bezpečnostní a právní situaci jednoznačně doporučit. Jakákoli investice v zemi by vyžadovala posouzení a schválení orgány vojenského režimu a potenciální investor se tak vystavuje riziku právních kroků, aktivistických kampaní (v obou případech i mimo Myanmar) a potenciálně i útoků na své myanmarské kanceláře a provozovny.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU nemá s Myanmarem uzavřenou žádnou FTA a taková dohoda zatím není ani na úrovni EU – ASEAN. Zvažovala se příprava dohody EU – Myanmar o ochraně investic, v nejbližších letech ale není pravděpodobné, že by se přikročilo k jejímu sjednávání.

Smlouvy s ČR

Dne 20. 10. 2015 byla podepsána v hlavním městě Nejpyijto Dohoda o obchodní a ekonomické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Republiky Myanmarský svaz. Dohoda vytváří rámec pro intenzivní výměnu informací, společnou organizaci podnikatelských akcí a konkrétních obchodních příležitostí. Dále zakotvuje existenci společného orgánu – Smíšené komise pro hospodářskou spolupráci, jejíž činnost má významné místo v prosazování českých exportních zájmů. Smíšená komise zasedá střídavě v obou zemích, její činnost je na české straně koordinována Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. První zasedání této komise se uskutečnilo v Nejpyijto (2016) a druhé zasedání proběhlo v Praze (2018). Třetí zasedání se připravovalo v Myanmaru, nicméně kvůli pandemii COVID-19 a složité vnitropolitické situaci v zemi není jisté, kdy bude toto zasedání možno uskutečnit. 

K dalším významným smlouvám mezi ČR a Myanmarem patří: 

• Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Barmského svazu, Praha, 15. 12. 1965, č. 14/1966 Sb.;  
• Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické republiky Barmského svazu, Rangún, 12. 1. 1978;  
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Myanmarského svazu o sukcesi dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót, Bangkok, 19. 12. 2002;  
• Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Republiky Myanmarský svaz o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy, Nejpyijto, 31. 12. 2002.

3.4. Rozvojová spolupráce

Myanmar je příjemcem rozvojové pomoci. Podle Světové banky dosáhla celková rozvojová pomoc Myanmaru v roce 2022 (poslední zveřejněný údaj) 1,1 miliardy USD. Rozvojovou spolupráci Myanmaru poskytuje také ČR. Ta se skládá především z humanitární pomoci oblastem postiženým vleklými etnickými konflikty a extrémními projevy přírodních jevů.

České společnosti se do rozvojové spolupráce mohou zapojit např. účastí ve výběrových řízeních na dodávky zboží a technologií pro realizátory humanitární pomoci. Samy mohou v zemi realizovat projekty z programu B2B v gesci ČRA a je rovněž možné požádat o podporu investičních záměrů v Myanmaru v rámci programu Záruka ZRS.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

V zemi se snaží vládnout mezinárodně neuznaný vojenský režim. Případná účast ve veřejných zakázkách vypsaných orgány tohoto režimu proto s sebou nese riziko sankcí, reputačních škod, ale i problémů s financováním a pojištěním takového exportu. V přehledu perspektivních odvětví proto uvádíme ty sektory, u kterých lze předpokládat odběratele z řad firem a koncových zákazníků. Nepříznivé socio-ekonomické tlaky navíc ovlivňují kupní sílu a spotřebitelské chování. „Spotřebitelská třída“ se zužuje na segment populace s nejvyššími příjmy, respektive úsporami. Zároveň se snížuje poptávka ze strany firem, které z řady důvodů vč. stále častějších výpadků elektrické energie přerušují či ukončují provozy (ze sektorů relevantních pro ČR např. stavebnictví a zdravotnictví). S ohledem na výše uvedené lze za perspektivní považovat obory, které mohou nabídnout vybavení či výrobní vstupy pro ty sektory myanmarské ekonomiky, které dosud fungují, a dále zboží poptávané nejvyšší vrstvou myanmarské společnosti, která jediná bude pravděpodobně schopná nakupovat evropské výrobky.

▶ Zemědělství a potravinářství

Myanmar pokračuje v úsilí o modernizaci zemědělství a potravinářského sektoru s důrazem na budování soběstačnosti, navýšení exportu zemědělských výrobků ze současných 1.1 mld. USD i přidané hodnoty zemědělských a potravinářských výrobků. Dochází tak k dlouhodobě zvýšené poptávce po zemědělských strojích, (bio)hnojivech, biopreparátech, zavlažovacích systémech a potenciálně také po osivu a genetickém materiálu. Zvláštní důraz je v rámci modernizace kladen na živočišnou výrobu, což navíc přináší příležitosti v oblasti veterinární medicíny (léčiva, vakcíny, přístroje a vybavení) a plemenářství. Značný potenciál vzniká rovněž u výrobků vhodných pro použití v ekologickém zemědělství a služeb spojených s certifikací potravin pro evropské trhy.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Prohlubující se nestabilita způsobená vojenským převratem a pokračujícím občanským konfliktem v zemi spolu s důsledky koronavirové pandemie vedly k rapidnímu zhoršení přístupu obyvatel ke zdravotní péči. Vznikla tak dlouhodobě vysoká poptávka po zdravotnickém vybavení a přístrojích určených k domácímu použití. Myanmarské zdravotnictví je z 80 % financováno přímými platbami pacientů a poptávka se stále více posunuje od služeb směrem k léčivům a zdravotnickému vybavení.

▶ Design, sklářství, textil

Vzhledem k vysoké nestabilitě měny a finančního systému obecně roste poptávka po komoditách a zboží, v němž lze uchovat naspořené prostředky movitější části myanmarské populace. Z českých produktů je to zejména luxusní dekorativní sklo. Poptávka je rovněž po skleněných svítidlech vyšší kvality (křišťálové lustry). Šanci na úspěch mají také prémiové hodinky a další výrobky vyšší třídy včetně luxusního nábytku. V případě nábytku navíc existuje poptávka po strojích, přípravcích, ale i designových službách pro rozvíjející se domácí výrobu a případně také o certifikaci výrobků na export.

▶ Energetika

Přibližně třetina obyvatel Myanmaru i nadále nemá přístup k elektřině z rozvodné sítě. Poptávka po elektrické energii zejména ve městech vzrůstá každý rok o 15 – 17 %, což vytváří takovou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, že by země potřebovala téměř zdvojnásobit svůj instalovaný výkon. Logickým důsledkem jsou stále častější odstávky elektrického proudu, které vedou řadu obyvatel a firem k pořizování záložních či zcela autonomních zdrojů elektrické energie v podobě solárních panelů či naftových generátorů. Současný vojenský režim na tuto situaci reaguje zaváděním daňových a celních pobídek pro import obnovitelných zdrojů a nezbytných technologií pro jejich provoz.

▶ Stavebnictví

Velikost sektoru stavebnictví se v Myanmaru pohybuje okolo 10 mld. USD ročně a více než polovina stavebních projektů je generována soukromým sektorem. Na místním trhu soustavně rostou ceny stavebních materiálů (např. jen po zemětřesení v březnu 2025 cena cementu lokálně vystoupala až na dvojnásobek), což často vede místní stavebníky k hledání nových dodavatelů a činí je tak více než dříve otevřené k využívání inovativních materiálů a technik, které dříve pokládali za cenově nevýhodné. Poptávka je rovněž po stavební technice a projekčních službách, zejména u projektů prezentujících se jako zelené či energeticky úsporné. Realitní sektor rovněž generuje zájem o služby a technologie v oblastech facility managementu a fyzické i energetické bezpečnosti budov. U movitější části populace lze rovněž pozorovat zájem o investice do nemovitostí v zahraničí, včetně Evropy, a související realitní služby.

Detailněji viz Mapa globálních oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

První kontakt s myanmarskými obchodníky je obvykle osobní (například setkání na veletrhu) nebo telefonický. Rozhodně nelze doporučit prvotní oslovení společnosti e-mailem. Zejména seniorní pracovníci a obchodníci svou e-mailovou schránku pravidelně nekontrolují. Až v průběhu ústní komunikace je sjednán způsob zasílání psaných dokumentů (obvykle e-mailová adresa sekretářky daného obchodníka). Se zprostředkováním kontaktu na konkrétní společnosti může pomoci obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu a realizátor programu PROPEA v teritoriu (viz kap. 6.1). Pro tyto účely je vhodné mít již připravený profil společnosti (například brožuru či leták ve formátu pdf). Obvykle totiž nestačí zaslat pouze odkaz na webové stránky, neboť zejména ředitelé větších společností si nechávají tyto firemní prezentace vytisknout od svých sekretářek.

4.2. Oslovení

Pokud jde o přímé oslovení myanmarského partnera při osobním kontaktu, platí několik jednoduchých pravidel. Barmánci obvykle nemají příjmení (některá menšinová etnika ano), všechna jejich jména jsou osobní („křestní“) a je zvykem partnery oslovovat všemi jmény. Vedle toho jménu předchází zdvořilostní oslovení, nejčastěji U (pan) a Daw (paní). Pokud je partner držitelem doktorského titulu, může být oslovován také jako Doctor (+ celé jméno; v písemném styku zkratka Dr před jménem). Jiné akademické tituly se v oslovení nepoužívají. Barmská zdvořilostní oslovení běžně užívají také obchodníci čínského a indického původu. Příslušníci některých menšinových národnostích skupin mohou před jménem používat oslovení vycházející z jejich vlastních jazyků. Někteří obchodníci používají pro styk s cizinci mezinárodní (obvykle anglické) jméno či přezdívku. Pokud se takto na začátku jednání představí, je možné je touto přezdívkou také oslovovat.

4.3. Obchodní schůzka

Sjednání a průběh schůzky

Při sjednávání schůzky se očekává zaslání profilu společnosti a často také formálního dopisu na hlavičkovém papíře s žádostí o schůzku (ten místní podniky archivují také například pro potřeby případných úředních kontrol, obvykle postačí sken podepsaného dopisu e-mailem). Na základě těchto informací místní společnost navrhne termín a místo schůzky. Pokud firma několik dní nereaguje, je možné se připomenout, nejlépe telefonicky. Schůzka nejčastěji probíhá v sídle společnosti, obvykle v zasedacích prostorách. Je běžné, že je obchodní partner do těchto prostor uveden a může i několik málo minut čekat na příchod představitele myanmarské společnosti. Ve zdejších podmínkách se to nepokládá za nezdvořilé. Pokud je součástí schůzky pokrm, je schůzka vedena obvykle v restauraci. Je dobré mít s sebou vizitky. Ty se jako jinde v Asii předávají a přijímají oběma rukama. Je zdvořilé po přijetí vizitky ji alespoň několik vteřin prohlížet, ne ji ihned založit. Drobný dárek (například firemní pero apod.) není nutností, ale je přijímán pozitivně.

Načasování jednání

Schůzky nejčastěji probíhají mezi 9. a 17. hodinou, partneři z řad veřejného sektoru, státních podniků a bank obvykle plánují poslední schůzku v daný den na 15. hodinu.

Kulturní specifika při jednání

Mnozí myanmarští obchodníci se věnují více než jednomu předmětu podnikání a vlastní vícero firem. Může se tak při jednání stát, že se hovor stočí k jiné věci, než kvůli které byla původně schůzka sjednána. Při jednání je proto dobré být flexibilní a mít alespoň rámcový přehled o celé šíři nabídky vlastní firmy, nejen o jednom konkrétním produktu.  Barmští obchodníci mohou působit jako nerozhodní. Důvodem je, že vždy primárně hledají dlouhodobá partnerství a chtějí si být jistí, že druhé straně mohou důvěřovat. Zároveň jsou velmi klidní a obvykle ani při výrazných komplikacích či průtazích neztrácejí nervy. 

Mnohé, v jiných zemích běžné služby a produkty, jsou v zemi zaváděny úplně poprvé. Stává se proto, že obchodníci sami s daným předmětem podnikání teprve začínají a mají jen dílčí technické a provozní znalosti. Zejména u dodávek výrobních celků proto nelze vždy očekávat zcela přesnou představu o všech technických parametrech poptávaného zařízení. Některé, pro dodavatele klíčové údaje, mohou vyplynout až ze samotného jednání. 

Výrazným rysem jednání s barmskými obchodníky, který částečně vychází z buddhistické etiky, je nápadně nekonfrontační styl komunikace. Je třeba se vyhnout jakékoliv přímé kritice a slovní agresi (ani v žertu či vůči třetím osobám, například konkurenci). Pokud se v místnosti nachází buddhistický oltář či socha Buddhy, je vhodné při vstupu do místnosti tomuto předmětu vyjádřit úctu drobnou úklonou.

Myanmarští obchodníci a jejich styl vyjednávání

Vzhledem k obtížné vymahatelnosti práva preferují místní obchodníci dlouhodobé osvědčené vztahy založené na vzájemné důvěře a tato důvěra se musí postupně budovat. Jednání proto bývají někdy poměrně zdlouhavá a velká část času je věnována vzájemnému poznávání obou partnerů. To platí zejména v menších městech a v případě malých a středních podniků. 

Barmánci mají tendenci vystupovat klidně a vlídně, ale své skutečné emoce příliš neprojevují. Totéž platí pro většinu ostatních etnik. Otevřenější a emotivnější jednání lze očekávat u partnerů vyznávající převážně křesťanskou víru (Čjinové, Kačjinové, Karenové) a u obchodníků ze zdejší indické komunity. 

Etnické a regionální rozdíly v obchodních jednáních

Teritoriální rozdíly ve stylu obchodního jednání nejsou značné, jisté odlišnosti lze pozorovat spíše v závislosti na národnosti obchodního partnera (v Myanmaru žije 135 etnických skupin s vlastními jazyky a kulturou), případně na tom, zda pochází z velkoměst (Rangún, Mandalaj) či z menších sídel. Obchodníci z větších měst vedou jednání o něco rychleji a profesionálněji, partneři z menších měst a venkova potřebují na jednání více času, vedou ho osobněji a věnují velkou část rozhovoru poznávání obchodního partnera.

Alkohol při pracovních jednáních

Není běžné nabízet alkohol na jednáních v kanceláři a v zásadě ani u pracovního oběda. Může být někdy v malém množství podáván při pracovní večeři. 

Vhodné oblečení

Doporučuje se běžný oblek či kostým, případně styl business casual (zejména je-li součástí schůzky také prohlídka skladu či výrobních prostor). Většina barmských podnikatelů a obchodníků se na jednání s cizinci obléká podle západního způsobu oblékání. Je však zcela běžné, že někdo přijde oblečen v tradičním barmském oblečení a prosté obuvi. 

Ideální jednací tým

Je možné, zejména u malých a středních podniků, přijít na jednání i zcela sám, nejčastěji se jednání účastní dva až tři lidé (manažer + asistent/ka nebo technický expert, který má detailnější znalost výrobku). Pokud jednání vede obchodní skupina/koncern a dotýká se několika dceřiných společností nebo více divizí jedné společnosti, jednání se může účastnit také zástupce každé dotčené společnosti/divize. Věk a genderové složení týmu nehrají zásadní roli. 

Pozvání domů od obchodního partnera

Není obvyklé, že by myanmarský obchodník partnera zval přímo k sobě domů. Pokud se ale tak stane, je vhodné vzít menší dárek a být připraven se před vstupem do obydlí zout. Při vlastní návštěvě se doporučuje vyhnout se otevřené kritice či údivu nad odlišnými standardy bydlení a nevstupovat bez pozvání do jiných částí obydlí, než kam byl host uveden.

4.4. Komunikace

Jazyková vybavenost

Přestože je Myanmar bývalou britskou kolonií, úroveň angličtiny zde během období vojenské diktatury a téměř úplné izolace země značně poklesla, a pouze postupně se alespoň ve větších městech vrací na dřívější vysokou úroveň. Obecně je na vyšší úrovni psaná komunikace než mluvená angličtina. Nejmladší generace obchodníků a manažerů má často za sebou studium v zahraničí a nebývá problém se s nimi domluvit. Jazyková bariéra je patrná především u střední a starší generace (což jsou často ředitelé velkých společností). Zejména v menších městech a v odlehlejších oblastech může být problém vůbec najít někoho, kdo angličtinu ovládá. V takovém případě se jednoznačně doporučuje vzít si s sebou tlumočníka – průvodce.  Nejčastějším jazykem v zemi je barmština a až na skutečně izolované oblasti (či lokality dlouhodobě ovládané povstalci) hovoří plynně barmsky i drtivá většina příslušníků národnostních menšin. Čínská komunita komunikuje převážně jihočínskými dialekty (většina etnických Číňanů pochází z provincie Yunnan), ale často ovládají i mandarínštinu. Hlavním jazykem zdejší indické menšiny je hindština/urdština, menší část hovoří bengálsky a tamilsky. 

Úloha tlumočníka

Je obrovskou výhodou, pokud někdo v týmu ovládá barmštinu. Jazyková vybavenost především střední a starší generace podnikatelů má své meze a zvláště u detailnějšího popisu technických parametrů výrobků je velmi užitečné, pokud někdo z týmu v případě nepochopení může konkrétní údaje dovysvětlit barmsky. Při jednáních mimo velká města je přibrání tlumočníka/průvodce silně doporučováno. Někdy se při jednáních stává, že má vlastního tlumočníka také barmská strana. Důvodem pak může být nejen jazyková bariéra, ale třeba i možnost získat více času na rozmyšlení odpovědi během doby, kdy se tlumočí. 

Komunikační tabu 

Náboženství je v Myanmaru velice citlivou otázkou. Otevřená kritika buddhismu a jeho duchovních představitelů, i kdyby vycházela z fakticky pravdivých argumentů, je nemyslitelná a za jistých okolností i trestná. Citlivými tématy, kterým je lepší se vyhnout (i pokud sám místní partner zavede rozhovor tímto směrem), jsou také dosud trvající etnické konflikty a obecně politické otázky. Myanmarská společnost je také konzervativnější, a proto se spíše doporučuje vyhýbat se narážkám, žertům či dvojsmyslům s erotickým podtextem. 

Formy a prostředky komunikace

Pro uzavírání obchodů je zpravidla nezbytný osobní kontakt. Pokud firma sama neplánuje návštěvu země, lze doporučit nalezení místního partnera (distributora, konzultační společnost), který tuto práci vykoná. S tímto krokem může pomoci také obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu a realizátor programu PROPEA v teritoriu (viz kap. 6.1). 

V případě operativní komunikace se preferuje využití hlasových služeb (telefon, hovory přes Viber, WhatsApp apod.). E-mail slouží téměř výhradně k zasílání dokumentů a příloh. Na základě předchozí dohody je možné komunikovat také pomocí textových zpráv přes Viber, WhatsApp, Messenger apod.  Pokud jde o e-mail, i manažeři či majitelé velkých společností stále častěji používají adresy veřejných poskytovatelů (zejména gmail.com). Užívání gmailové adresy (tedy nikoliv firemní) rozhodně není pokládáno za projev nedůvěryhodnosti dané společnosti či osoby.

4.5. Doporučení

Úspěšnému naplnění obchodních cílů na myanmarském trhu vždy napomůže respektování několika jednoduchých zásad: 

• Osobní vztah s obchodním partnerem je klíčem k obchodnímu úspěchu. Je možné alespoň do určité míry budovat osobní vztah i na dálku, ale rozhodně je třeba mezilidskou dimenzi obchodního vztahu vnímat a soustavně rozvíjet.
• Zdvořilost za všech okolností. Je naprosto klíčové vyjadřovat respekt, usmívat se, nestěžovat si a zejména nevyjadřovat kritiku na přímo a nejednat konfrontačně.
• Důkladně si připravit prezentaci projektu. V případě složitějších technických řešení je názorné grafické ztvárnění dobrou cestou, jak překonat jazykovou bariéru.
• Obrnit se trpělivostí. Jak v průběhu jednání, tak při realizaci projektu počítat s průtahy a za žádných okolností neztrácet nervy. Kdo ztrácí nervy, ztrácí v očích partnera tvář.
• Vždy hledat win-win řešení. Je dobré jednat kooperativně, dávat najevo zájem o prospěch partnera a v žádném případě neusilovat o zjevnou převahu či výhodu nad ním.
• Stanovení přijatelné ceny rozhoduje. Nabídnout příznivou cenu je vždy nejjednodušší, nicméně i u nákladnějších projektů lze alespoň zdůvodnit všechny výhody a úspory, které Vaše řešení má oproti konkurenčním nabídkám (třeba i s nižší pořizovací cenou). Ne všichni místní partneři mají detailní provozní znalosti, a některé pro Vás samozřejmé přínosy a úspory nemusí být stejně zřejmé také pro ně, jestliže nejsou řádně vysvětleny.

4.6. Státní svátky

Většina náboženských svátků, které jsou zároveň dny pracovního klidu, mají pohyblivé datum. Nejvýznamnějším svátkem je Barmský nový rok (Thingyan) v měsíci dubnu (nejčastěji v termínu 13. – 17. 4.). V posledních šesti letech (2020–2025) byly veřejné oslavy Thingyanu i většiny dalších svátků omezeny či zcela zrušeny, a to nejdříve z důvodu pandemie COVID-19, od roku 2021 také kvůli zhoršené bezpečnostní situaci a nechuti značné části obyvatel podílet se na oslavách organizovaných vojenským režimem a v roce 2025 navíc z důvodu pochmurné nálady po celé zemi po zásahu ničivého zemětřesení dne 28. 3. 2025.

Dále se v Myanmaru slaví následující státní svátky:  

• Nový rok (1. 1.)
• Den nezávislosti (4. 1.) 
• Svazový den (12. 2.)
• Den rolníků (2. 3.) 
• Den armády (27. 3.)
• Mezinárodní den práce (1. 5.)
• Den hrdinů (19. 7.) 
• Národní den (9. 12.)
• Vánoční svátek (25. 12.)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

S ohledem na tradiční zvyklosti se doporučuje pro prodej českého zboží využívat myanmarských zástupců znalých místního prostředí. V případě prodeje českého zboží místnímu distributorovi, který jej dále bude nabízet na trhu, není pro českou firmu nutné registrovat se či podnikat jakékoliv další kroky (vyjma poskytnutí dokumentů, certifikátů a vzorků, které distributor použije pro svou vlastní registraci zboží u místních orgánů). Totéž platí v případě jmenování místní společnosti výhradním distributorem či při poskytnutí jakékoliv licence či franšízy. Potenciální distributory a obchodní partnery lze vyhledat například s využitím služby programu PROPEA (viz kap. 6.1) a/nebo konzultovat s Velvyslanectvím ČR v Rangúnu.

Z legislativního hlediska obchodní společnosti, které chtějí v Myanmaru podnikat ve vývozních nebo dovozních operacích, musí být zaregistrovány u Ředitelství obchodu při Ministerstvu obchodu jako vývozce či dovozce. Registrační poplatky činí 5,000 kyatů na jeden rok nebo 10,000 kyatů na 2 roky. Zboží může být vyváženo (s výjimkou několika komodit jako je například týkové dřevo) na základě udělené vývozní licence, která je zpoplatněna. Obdobně jsou udělovány i dovozní licence. Od 1. července 2024 dále platí, že všechny dovozní zásilky do Myanmaru, které do země doputují po moři a vzdušnou cestou, musí podléhat platné dovozní licenci a příslušných povolení. Platnost licencí je 6 měsíců. Dovozci mohou dovážet všechny produkty v souladu s předepsanými pravidly a předpisy, s nutnou držbou devizových prostředků (určených na export) nebo s použitím jakýchkoli jiných povolených metod dovozu. Clo a celní poplatky jsou placeny při dovozu, vývozu i tranzitu. V případě tranzitu se jedná o 2,5 % z hodnoty CIF, v případě vývozu a dovozu v souladu s celním sazebníkem (podle typu komodity v rozpětí od 5 % do 40 %). Myanmar současně uplatňuje u vybraných komodit vývozní clo. U rýže činí 100 kyatů za jednu tunu, 10 % u bambusových výrobků a 5 % u kůže, luštěnin a dalších výrobků. Podrobné a průběžně aktualizované návody na vývoz a dovoz konkrétních zbožových tříd, stejně jako další užitečné informace o administraci mezinárodního obchodu, naleznete na Myanmar National Trade Portal.

Zvláštní režim dovozních a vývozních povolení se aplikuje u tzv. přeshraničního obchodu (border trade) na pozemních hraničních přechodech, kde se uplatňují zjednodušené procedury pro udílení dovozních a vývozních licencí. Vzhledem ke stále nižší ochotě vojenského režimu dovozní licence vydávat je tak přeshraniční mechanismus, původně zamýšlený jako úleva pro drobné obchodníky v periferních regionech stále častěji využíván i mezinárodními logistickými společnostmi. V praxi je zboží z Evropy dopraveno do přístavu v Thajsku a odtud dopraveno kamionem do Myanmaru. Zejména v případě jednorázových dovozů (například různé stroje a vybavení) se jedná o schůdnější variantu než přepravovat zboží do přístavu s rizikem, že licence nebude udělena a zboží „uvízne“ i na několik měsíců v celním skladě.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Forma zapsání podniku může být vlastnictví, spoluvlastnictví, společnost s ručením omezeným (Company Limited). Zapsání společností, které nezahrnují státní vlastnictví, je prováděno podle Myanmar Companies Act (zákon o podnicích). Zákon o zahraničních investicích zaručuje, že investice vložené v souladu s tímto zákonem nebudou znárodněny. Zároveň po ukončení aktivit zaručuje repatriaci podílu v podniku ve volné měně. Je dovolen transfer úspor zahraničních pracovníků. Při zřizování a registraci firmy musí zahraniční partner předložit písemný návrh u Komise pro zahraniční investice (Myanmar Investment Commission). Přiloženy musí být následující doklady: 

• předmět činnosti a finanční doklady mateřské společnosti (účetní uzávěrka za poslední rok s auditem), 
• bankovní posouzení obchodního nebo podnikatelského záměru,
• detailní kalkulace ekonomické oprávněnosti projektu, která zvlášť obsahuje údaje: odhadovaný roční zisk, odhadované roční příjmy, předpokládanou dobu návratnosti investic, výhledy na vytváření nových pracovních míst.

O právo k obchodování je nutné zažádat na Ministerstvu plánování a financí prostřednictvím Úřadu pro registraci firem (Companies Registration Office). Jestliže je předmětem podnikání nově registrované společnosti zahraniční obchod, je nutné se zaregistrovat jako dovozce či vývozce u Úřadu pro registraci vývozu a dovozu (Export-Import Registration Office) při Ministerstvu obchodu.

Zřízení nové společnosti zahraničním vlastníkem či spoluvlastníkem je z definice přímou zahraniční investicí. Vzhledem k velmi složité politické situaci v zemi (viz kap. 1.1) se případný investor vystavuje celé řadě reputačních, právních a v krajním případě i bezpečnostních rizik (viz kap. 3.2). S přihlédnutím k výše uvedenému doporučujeme zvážit, zda je zřízení nového podniku pro realizaci obchodních záměrů skutečně nezbytné, či zda je možné na trhu působit buď čistě prostřednictvím místního partnera, případně vstoupit na trh formou akvizice již existující společnosti.

5.3. Marketing a komunikace

Pro propagaci a marketing lze využít inzerci v tisku a reklamní šoty v televizi. U mladší generace je nejúčinnější reklama prostřednictvím internetu, především přes sociální sítě (FB, Tik-Tok). V hojné míře jsou využívány i billboardy.

Pokud jde o vlastní formu marketingového sdělení, rozhodně doporučujeme spolupracovat s místní reklamní agenturou či alespoň agenturou působící v některé ze zemí ASEAN. Místní zákazníci jsou zvyklí na specifický obsah i zpracování reklamního sdělení (na evropské poměry značně výrazné) a reagují pozitivně na vizuály obsahující místní (či alespoň obecně asijské) modely a reálie. Na druhou stranu u luxusního zboží původem z Evropy může evropský styl sdělení s evropskými tvářemi a kulisami působit více autenticky, a právě místní reklamní agent bude mít dobrý cit pro rozhodnutí, která z těchto strategií je pro konkrétní výrobek vhodnější. U reklamy je vhodné vyhýbat se společenským tabu z oblastí sexuality a náboženství (viz kap. 4.3).

Významné reklamní agentury:  

• Chili Agency
• Mango Media Group
• Milky Advertising Myanmar

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Myanmaru je na velice nízké úrovni. Země je členem WIPO (World Intellectual Property Organization), WTO a TRIPS (Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights), avšak dosud plně nedostála svým závazkům vyplývajícím z těchto členství. Navíc vzhledem k obecně nízké úrovni vymahatelnosti práva není ani samotné přijetí příslušných zákonů zárukou dostatečné úrovně ochrany duševního vlastnictví českých exportérů.

5.5. Trh veřejných zakázek

V zemi vládne mezinárodně neuznaný režim, vůči němuž EU (ale také USA, UK a Kanada) uplatňuje řadu sankcí. Vzhledem k právním a reputačním rizikům v žádném případě nelze v současné době doporučit provádění jakýchkoliv B2G obchodních operací. Nicméně, dojde-li v budoucnu ke stabilizaci poměrů v zemi a nástupu legitimní vlády, lze předjímat, že přinejmenším zpočátku budou tendry realizovány podle aktuálně platné úpravy:

V Myanmaru dosud neexistuje zastřešující zákon o veřejných zakázkách a jednotliví zadavatelé se řídí vlastními předpisy na svazové či regionální úrovni. Podmínky konkrétních tendrů se tudíž odlišují, a to jak v pravidlech a lhůtách jejich vypisování, tak v konkrétních kritériích pro stanovení kvalifikovaných uchazečů. Například vláda Rangúnské oblasti vede seznam kvalifikovaných dodavatelů, do něhož se firmy musí předem zaregistrovat, aby se mohly ucházet o jednotlivé zakázky. Tendry bývají obvykle ohlašovány formou inzerátu v národním či regionálním tisku a často i na webových stránkách zadavatele.

Po zveřejnění tendru si jednotliví zájemci musí u zadávající organizace zakoupit podrobnou dokumentaci k zakázce, která zahrnuje formulář přihlášky do tendru, detailní technické specifikace požadovaného plnění a údaje o procesní stránce zadávacího řízení včetně odkazu na konkrétní předpisy, jimiž je to které řízení upraveno.

Vlastní doba na zpracování nabídek bývá extrémně krátká, typicky jeden měsíc od vyhlášení tendru, u zakázek menšího rozsahu často i méně. Takto těsné termíny se užívají i u velkých strategických zakázek a výrazně zvýhodňují místní společnosti, zejména ty, které jsou schopny neformálními kanály zjistit informace o chystaném tendru již před jeho vyhlášením.

Způsob zadávání veřejných zakázek silně zvýhodňuje místní uchazeče a obchodní společnosti, které již v zemi působí, nejlépe ve formě joint-venture s místním partnerem. Zakázky jsou téměř vždy vypisovány v místní měně (s výjimkou mezinárodních tendrů, které jsou obvykle vypisovány v USD) a požaduje se fyzické předání přihlášky do tendru v sídle zadávající organizace. Samotná přihláška a doprovodná dokumentace musí být navíc obvykle vypracována v barmštině.

V podmínkách tendrů, které jsou výslovně otevřené zahraničním společnostem, je často specifikováno, jaká minimální část prací má být provedena v místě, případně kolik místních zaměstnanců se má na zpracování zakázky podílet. Pokud zahraniční společnost v řízení uspěje, musí v Myanmaru založit pobočku a ta následně uzavře smlouvu na provedení zakázky.

Mezinárodní tendry se přitom vypisují prakticky výhradně na dodání technologií či služeb, které v zemi nejsou běžně nabízeny. Zadavatel musí v rámci schvalování tendru svým nadřízeným orgánům doložit, že provedl šetření a že nenalezl místního dodavatele.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Myanmar se nachází na černé listině Finančního akčního výboru kvůli nedostatečnému boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Mnoho bank po celém světě se proto zdráhá otevírat bankovní účty související s Myanmarem a/nebo pomáhat s převody peněz, i když by konkrétní transakce neporušila žádný sankční režim. Banky působící a/nebo zaregistrované v EU (respektive v nečlenském státě, který začlenil sankce EU do svého vnitrostátního práva) jsou povinny (a) zdržet se provádění jakéhokoli bankovního převodu sankcionované straně a (b) zmrazit finanční prostředky patřící sankcionované straně.

V drtivě většině případů proto probíhají platby v hotovosti, případně převodem, jestliže obchodní partner disponuje zahraničním bankovním účtem, nejčastěji u thajské či singapurské banky. Platební morálka bývá obvykle dobrá, nicméně zejména s ohledem na prohlubující se krizi myanmarského hospodářství se vždy doporučuje prověřit solventnost obchodních partnerů. Termín splatnosti faktur je možné určit smluvně, je třeba věnovat pozornost formulaci, zda lhůta splatnosti začíná běžet dnem vystavení faktury nebo při předání zboží (což je v Myanmaru poměrně běžné ustanovení). Vymahatelnost práva je v zemi dlouhodobě na nízké úrovni a po vojenském převratu klesla ještě hlouběji. Rozhodování místních soudů, kterým obvykle přísluší řešení obchodních sporů, je nepředvídatelné a časově náročné. Je zde patrná tendence stranit místním obyvatelům, zejména těm, kteří jsou dobře zapsáni u aktuálně vládnoucího režimu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR potřebují pro služební cestu do Myanmaru obchodní vízum. Žádá se o něj elektronicky prostřednictvím systému eVisa a poplatek činí 70,- USD. Žádost je vyřízena do tří pracovních dnů, vízum má platnost 90 dní, přičemž délka pobytu v zemi nesmí překročit 70 dní.

Žadatel musí mít cestovní pas platný nejméně 6 měsíců po vystavení víza, dále zvací dopis od myanmarské společnosti nebo obchodní komory, kopii potvrzení o registraci společnosti či komory, která podnikatele zve, a barevnou fotografii v pasovém formátu.

Spolu se zhoršující se socioekonomickou situací došlo k nárůstu kriminality v zemi, a proto doporučujeme vyhnout se cestování MHD či pohybu pěšky mimo frekventovaná místa. Lze využít služeb taxi, kdy jednotlivé jízdy po městě stojí v řádu jednotek USD. Stojí za zvážení nainstalovat si mobilní aplikaci Grab, která umožňuje objednávání taxi, kalkulaci ceny a dokoce i platbu pomocí uložené platební karty. Prostřednictvím této aplikace lze vedle taxi objednat také pronájem vozu či minibusu s řidičem na stanovený počet hodin či dní. Při příletu lze využít taxi přímo na letišti, řidiči s oprávněním vjezdu na letiště bývají prověření a spolehliví. Je běžné sjednat cenu jízdného před započetím jízdy (taxametr se nepoužívá). Cesta z letiště na Velvyslanectví ČR stojí přibližně 20 tisíc kyatů (cca 10 USD).

Hotely, které jsou nabízeny prostřednictvím mezinárodních rezervačních aplikací, bývají prověřené a kvalitní (s přihlédnutím k cenové kategorii a počtu hvězd). Platba ve většině hotelů i obchodů probíhá v místní měně. Je možné platit hotově i kartou. Jako ve většině tropických oblastí je při pobytu třeba vyhnout se konzumaci nebalené vody či vody z kohoutku (někde je možné pít vodu po převaření, někde ani po převaření, a proto je vhodné se vždy informovat na recepci hotelu).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V obecné rovině se podmínky neliší od zaměstnávání ostatních cizinců. V zemi není zaveden systém udílení pracovních povolení, zájemce o práci v Myanmaru v zemi pobývá na základě obchodního víza a z pohledu myanmarského státu zde působí fakticky jako OSVČ. V zemi není systém všeobecných sociálních benefitů (jsou vázány na zaměstnání, typicky ve veřejném podniku či ve velké společnosti). 

Zdravotní péče se poskytuje za úplatu, a to jak ve veřejných klinikách a nemocnicích (aktuálně dosti redukovaných), které mimo nejnutnější případy nelze doporučit, tak v soukromých praxích, z nichž některé se odborným a hygienickým standardem přibližují těm evropským a zpravidla disponují i anglicky hovořícím personálem. K takovým pracovištím patří například: 

• CLL Health Primary Care: 16 Shin Saw Pu Street, Ahlone, tel: +95 9 880442255
• Grand Hantha International Hospital: Nar Nat Taw Street & Kyee Myindaing Kanner Road, Kamaryut Township, tel: +95 1 231 7600
• Pun Hlaing International Hospital: Hlaing Thayar Township, tel: +95 1 684 323
• Sakura Medical Center: 23 Shin Saw Pu Road, Sanchaung Township, tel: +95 1 512 668

5.9. Veletrhy a akce

Vzhledem k významu osobních kontaktů pro úspěšné obchodování v Myanmaru jsou veletrhy užitečnou příležitostí k navázání takových kontaktů. Od srpna 2022 je opět možné veletrhy realizovat ve fyzickém formátu. Kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v řadě částí země se v současné době prakticky všechny obchodní výstavy koncentrují v Rangúnu. Celá řada pravidelných, a s ohledem na strukturu českého exportu vyznamných akcí, nemá v době publikace stanovené datum. To se týká například nejvýznamnějšího zemědělského veletrhu Agri Livestock 2025, který každoročně probíhá v prosinci. Zatímco termín potravinářské výstavy Myanfood 2025 byl stanoven na 1. 11. 2025.

V Myanmaru je obvyklé, že se ve stejný čas na téže výstavní ploše pořádá několik často tematicky provázaných veletrhů současně. Ve dnech 16. – 19. prosince 2025 tak v různých sektorech haly Yangon Convention Center proběhne paralelně osm veletrhů: Mitatex se zaměřením na textilní technologie, MTG reprezentující textilní a oděvní průmysl, Myanmar Agrotek Foodtek věnující se zemědělství a potravinářství, Myanmar Metalexpo pro zpracovatele kovů, Myanmar Plas Print Pack orientovaný na plasty, obalovou techniku a tiskařství, Myanmar Print se zaměřením na technologii tisku, Myanmar Texprint pro textilní tisk a Myanmar Wood pokrývající dřevozpracující technologie. Při pořádání paralelních veletrhů na stejné ploše je zpravidla nutné mít vstupenku na každou výstavu zvlášť, přičemž existuje možnost zakoupení zvýhodněné vstupenky pokrývající všechny výstavy. Jednotlivé expozice budou svým rozsahem patrně menší, nicméně celý komplex osmi výstav současně bude nepochybně patřit k největším veletržním událostem v zemi. Realizátor plánuje soubor výstav v tomto formátu zopakovat také v roce 2026.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Rangúnu (Embassy of the Czech Republic in Yangon)  

109/B2 Aung Taw Mu Lane Than Lwin Road, Bahan Township   

110 41 Yangon, Republic of the Union of Myanmar  

tel.: +95 (0)1 2306174, +95 (0)1 2306175 

fax: +95 (0)1 505019 web: www.mzv.gov.cz/yangon

V případě nouze se lze obrátit v pracovní době na telefonické kontakty zastupitelského úřadu nebo kdykoli na nouzovou linku Konzulárního operačního a informačního centra MZV ČR na čísle +420 222 420 222.

Velvyslanectví se nachází na rohovém pozemku boční ulice Aung Taw Mu Lane v oblasti označované Golden Valley v městském obvodu Bahan. Nalezení správné adresy bez bloudění je v podmínkách Rangúnu často problémem i pro zkušené taxikáře. Doporučujeme příjezd ze směru Inya Road, s odbočkou u hotelu Winner Inn do ulice Than Lwin Road. Boční ulice Aung Taw Mu Lane je pak druhou odbočkou vpravo z ulice Than Lwin Road ve směru od Winner Inn. Cesta z letiště na velvyslanectví trvá přibližně 30 minut. 

PROPEA

Českým exportérům je dále k dispozici prověřená poradenská společnost Czech Business Yangon, zastoupená česky hovořící konzultantkou společnosti paní Andreou Hyniovou, která v uplynulých letech realizovala projekty z programu PROPEA. Cílem projektu je rozšířit a doplnit podporu českých exportérů a potenciálních investorů v Myanmaru o poskytování profesionálních služeb od expertů, kteří mají mnohaletou znalost myanmarského podnikatelského prostředí a disponují úzkými obchodními kontakty na myanmarské společnosti, obchodní a profesní asociace a další relevantní aktéry na myanmarském trhu. 

Czech Business Yangon Limited Company 

7D Ziongone Street  Nanthargone Ward, Insein Township 

Yangon, Republic of the Union of Myanmar 

tel.: +95 9 448024188 

e-mail: czechbusinessyangon@gmail.com

web: https://czechbusinessyangon.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 199 

Dopravní policie: +95 1 500005 

Hasiči: 191 nebo +95 1 252011 

Záchranná služba: 192 nebo +95 1  256112, 265131 

Červený kříž: +95 1 682600 

Dotazy na telefonní čísla: 1876 

Imigrační úřad: +95 9 67431356

Letiště Rangún/Yangon: +95 1 533031

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Ministerstva pod kontrolou SAC: 

• https://www.mofa.gov.mm/en/home-english/ (Ministerstvo zahraničních věcí) 
• www.mopf.gov.mm (Ministerstvo plánování a financí) 
• www.commerce.gov.mm (Ministerstvo obchodu) 
• www.cbm.gov.mm (Centrální banka) 
• www.dica.gov.mm (Government Company Registration Office) 
• www.mmsis.gov.mm (Statistická informační služba Myanmaru) 
• https://customs.gov.mm (Celní správa)

Orgány CRPH a NUG: 

• https://crphmyanmar.org (CRPH) 
• https://nugmyanmar.org (NUG)  

Obchodní komory: 

• www.umfcci.com.mm (Myanmarský svaz obchodních a průmyslových komor) 
• https://eurocham-myanmar.org (EuroCham – Obchodní komora EU v Myanmaru) 

Mezinárodní organizace: 

• https://www.worldbank.org/en/country/myanmar (Světová banka) 
• https://www.imf.org/en/Countries/MMR (Mezinárodní měnový fond)
• https://www.adb.org/where-we-work/myanmar (Asia Development Bank) 
• https://www.undp.org/myanmar (UNDP) 
• https://eeas.europa.eu/delegations/myanmar-burma_en (Delegace EU v Rangúnu)

Konzultační firmy: 

• https://www.deloitte.com/southeast-asia/en.html (Deloitte Touch Myanmar)
• https://home.kpmg/mm/en/home/about/offices/yangon-1.html (KPMG Yangon)
• https://www.thuraswiss.com (Thura Swiss) 

Média v anglickém jazyce: 

• https://www.gnlm.com.mm (The Global Newslight of Myanmar, oficiální deník vlády SAC) 
• https://www.frontiermyanmar.net/en/ (Frontier Myanmar)
• https://www.irrawaddy.com (The Irrawaddy)
• https://myanmar-now.org/en/ (Myanmar Now)