Myanmar

Myanmarská ekonomika zakončovala rok 2020 s relativně nízkým propadem HDP a ve srovnání s předchozími lety velmi nízkou inflací, díky čemuž např. HDP přepočtený na paritu kupní síly dokonce mírně vzrostl. Za daných podmínek byly v zemi veškeré předpoklady pro velmi dynamické oživení v post-pandemické době.

Nadějné vyhlídky země, která v uplynulé dekádě patřila mezi nejrychleji rostoucí na světě, však násilně přerušil vojenský převrat uskutečněný 1. 2. 2021 a následná nestabilita v politické, bezpečnostní i socioekonomické oblasti. Dle předběžných odhadů jsou hospodářské důsledky převratu již dva měsíce po puči závažnější, než byly dopady pandemie covidu-19 za celý předchozí rok. Výše škod bude záviset na tom, jak rychle dojde ke stabilizaci hospodářství a státní správy. Ve statistikách a predikcích dostupných v době vypracování této publikace zatím nejsou promítnuty.

V období od dubna 2020 do ledna 2021 vláda podpořila pandemií zasaženou ekonomiku opatřeními v celkové hodnotě odpovídající 2,6 % HDP. Celkovou národní strategii boje s hospodářskými následky pandemie vláda shrnula v Plánu na ekonomickou podporu, který obsahoval konkrétní kroky v oblasti daňových úlev, zvýhodněných půjček zvlášť zasaženým podnikům a podpory domácností. V roce 2021 měl následovat Plán na obnovu a reformu ekonomiky, který měl podpořit ekonomický růst po odeznění pandemie.

Vojenský režim vzešlý z únorového převratu deklaruje, že uvedené strategie považuje za nadále platné, avšak podrobí je aktualizaci s cílem dosažení rychlejšího otevření ekonomiky a „realističtějších výsledků“ v oblasti hospodářského růstu. Faktem je, že veřejnost na vojenský puč reaguje nebývale vytrvalými protesty a podmínkami fakticky setrvalé generální stávky, a to i za cenu značných ztrát v podobě ušlých zisků a mezd.

Za těchto podmínek je jen obtížně představitelné, že by neuznaná vojenská vláda dosáhla jakýchkoliv pozitivních hospodářských výsledků, nota bene v podmínkách přibývajících sankcí ze strany mezinárodního společenství. Otevření ekonomiky, která se nyní uzavřela z vlastního rozhodnutí na protest proti uchvácení moci, se režimu nedaří ani s uplatněním tuhých represí.

Za podmínek faktického uzavření ekonomiky, odchodu zahraničních investorů a návratu části obyvatel z měst na venkov, nový režim jako jednu ze svých ekonomických priorit uvádí podporu zemědělství, které bylo již před převratem nejvýznamnějším sektorem hospodářství. Lze očekávat, že těžba nerostů i vzácných dřev, která nebyla významně přerušena, rovněž nabude na významu v popřevratové ekonomice.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

V zemi se snaží vládnout neuznaný vojenský režim a většina dostupných odhadů (vč. např. EIU) předpokládá, že tento stav může trvat po většinu roku 2021. Případná účast ve veřejných zakázkách vypsaných orgány tohoto režimu proto s sebou nese riziko sankcí, reputačních škod, ale i problémů s financováním a pojištěním takového exportu. V přehledu perspektivních odvětví proto uvádíme ty sektory, u kterých lze předpokládat odběratele z řad firem a koncových zákazníků.

Za situace, kdy firmy mají po řadu měsíců omezený obrat a lidé účastnící se stávek pobírají snížené či žádné mzdy, lze navíc očekávat výraznou proměnu v kupní síle a spotřebitelském chování. „Spotřebitelská třída“ se nejspíše zúží na segment populace s nejvyššími příjmy, resp. úsporami. Zároveň se sníží poptávka ze strany firem, které budou mít své provozy omezené či přerušené (ze sektorů relevantních pro ČR např. stavebnictví, zdravotnictví). Také tyto faktory byly vzaty v potaz při hledání potenciálních exportních příležitostí.

Nábytkářský průmysl

S postupujícím odchodem zahraničních průmyslových firem nabývají na prominenci sektory zpracovávající přírodní zdroje, jimiž Myanmar oplývá. K nim vedle těžby nerostů, která je dlouhodobě kontrolovaná armádou a pro exportéra přináší řadu rizik, patří také dřevozpracující průmysl a související výroba, včetně nábytkářství.

Nový režim, ale i zbytky soukromého sektoru, které se stále drží v chodu, budou hledat cesty, jak zvýšit konkurenceschopnost svých výrobků ze dřeva, ratanu, bambusu a dalších dřevin. V této souvislosti poroste zájem o nové dřevozpracující technologie, ale také o služby v oblasti designu a marketingu nábytku, a jiných dřevěných produktů na světových trzích. V omezené míře lze očekávat také zájem o prémiový evropský nábytek.

Sklářský a keramický průmysl

České sklo je dnes v Myanmaru zastoupeno zejména ručně vyráběnými dekorativními výrobky, křišťálovými lustry a v poslední době také kvalitním stolním sklem. Poptávka po těchto výrobcích je dlouhodobě vysoká, což perspektivně vytváří prostor pro vstup nových aktérů na trh.

Důvodem vysoké poptávky je obecně rostoucí zájem o luxusní zboží v dobách krize a nestability, kdy lidé více než jindy upřednostňují výrobky, které dokážou uchovat hodnotu. Ze zpráv od distributorů lze usuzovat, že po pominutí aktuální nestability a restrikcí vzroste také poptávka po stolním a barovém skle, a to z důvodu částečného znovuotevření hotelů a restaurací, ale také kvůli uspořádání řady dosud odložených společenských akcí (například svateb).

Výše uvedený trend se samozřejmě netýká pouze skla, v současné době je prostor pro vstup na trh také s jinými výrobky obdobné kategorie, např. hodinek, porcelánu či luxusního nábytku.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství a navazující potravinářský průmysl tvoří 37,5 % HDP země a zaměstnává přibližně 70 % ekonomicky aktivních obyvatel, což jej činí zdaleka nejvýznamnějším sektorem ekonomiky. Režim vzešlý z únorového vojenského převratu podporu zemědělství uvádí jako jednu ze tří klíčových priorit své hospodářské politiky. Mezi dílčí cíle podpory zemědělství a potravinářství má patřit posílení soběstačnosti země a navýšení produkce výrobků, které jsou dosud převážně dováženy.

Pokud bude nový režim schopen avizovanou podporu poskytnout, může se tento vývoj projevit ve zvýšené poptávce po strojích a zařízeních na zpracování zemědělských výrobků (lisy na oleje, sušičky plodin apod.), stejně jako po zařízeních pro potravinářské závody (konzervárny, masokombináty). Myanmar teprve zavádí moderní formy chovu zvířat, což s sebou nese rostoucí poptávku po plemenných zvířatech a genetickém materiálu (zejm. kur a skot), po zařízeních pro velkokapacitní chovy a porážku, ale také po veterinárních léčivech, přípravcích a vybavení. Je pravděpodobné, že poptávka po hnojivech a potra­vinářských přípravcích bude i nadále růst.

Jakákoliv podpora zemědělství a potravinářství ze strany nového režimu či jiné příští vlády napomůže růstu obou sektorů. Vlastní obchodní výměna s výše uvedenými položkami probíhá čistě na rovině B2B. Exportéři se tudíž nemusí zapojovat do tendrů pořádaných neuznanou vládou. Oproti tomu zemědělské stroje (traktory, kombajny apod.) často nakupuje ve velkém ministerstvo zemědělství a následně je distribuuje jednotlivým farmářům. Výhodou zemědělství a potravinářství je také fakt, že tyto sektory nepřerušují svůj provoz ani v době generálních stávek, a tak je poptávka po materiálech a vybavení užívaných v těchto odvětvích méně volatilní.

Velvyslanectví ČR v Rangúnu
e-mail: yangon@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/yangon