MZV: Souhrnná teritoriální informace

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země.

Německo je největší evropská ekonomika a třetí největší ekonomika na světě. V roce 2025 dosáhlo HDP přibližně 4,2 bilionu EUR; nominálně mírně vzrostlo, avšak v reálném vyjádření ekonomika stagnovala. Pro rok 2026 počítá spolková vláda s mírným oživením a růstem HDP kolem 0,8 %. Inflace, která v roce 2023 činila 5,9 %, v roce 2024 výrazně zpomalila na zhruba 2,3 % a v roce 2025 se dále přiblížila dvouprocentnímu cíli. Prognózy pro rok 2026 očekávají inflaci kolem 2 %.

Hospodářství brzdí narušení dodavatelských řetězců, zdražení energií, nedostatek zejména kvalifikovaných pracovních sil a růstu ceny surovin a dopravy. Velkým rizikem je možnost celního konfliktu s USA. Šancí a vzpruhou ekonomiky jsou chystané masivní investice do dekarbonizace průmyslu, digitalizace, transformace energetiky, výstavby elektrických sítí, kolejové dopravy i do obrany.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Německo (364.97 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi (500 znaků, 395 slov)  

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země.   Ve vládě po volbách v únoru 2025, kterou po dlouhých vyjednáváních složila koalice CDU, CSU a SPD, došlo k výrazným personálním změnám. Friedrich Merz se stal kancléřem.   Aktuální složení vlády: Spolkový kancléř: Friedrich Merz (CDU) Spolkový vícekancléř a ministr financí: Lars Klingbeil (SPD) Spolkový ministr zahraničí: Johann Wadephul (CDU) Spolkový ministr vnitra: Alexander Dobrindt (CSU) Spolková ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitele: Stefanie Hubig (SPD) Spolková ministryně pro hospodářství a energetiku: Katherina Reiche (CDU) Spolková ministryně práce a sociálních věcí: Bärbel Bas (SPD) Spolkový ministr pro zemědělství, výživu a regionální identitu: Alois Rainer (CSU) Spolkový ministr obrany: Boris Pistorius (SPD) Spolková ministryně zdravotnictví: Nina Warken (CDU) Spolkový ministr dopravy: Patrick Schnieder (CDU) Spolkový ministr životního prostředí, ochrany klimatu, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti: Carsten Schneider (SPD) Spolková ministryně pro vzdělávání, rodinu, seniory, ženy a mládež: Karin Prien (CDU) Spolková ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Reem Alabali-Radovan (SPD) Spolková ministryně pro bydlení, rozvoj města a stavebnictví: Verena Hubertz (SPD) Spolkový ministr pro digitalizaci a modernizaci státu: Karsten Wildberger (CDU) Spolková ministryně pro výzkum, technologie a vesmírný prostor: Dorothee Bär (CSU) Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství: Thorsten Frei (CDU)

1.2. Zahraniční politika země

Základní pilíře a směřování německé zahraniční politiky zůstávají navzdory geopolitickému vývoji poměrně stabilní a tedy předvídatelné. Trojbarevná vláda, pod vedením sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze, se nadále hlásí k pevnému ukotvení země v EU a NATO, a zejména v kontextu ruské agrese na Ukrajině investuje značný kapitál do velmi úzké koordinace s USA.

V návaznosti na zhoršenou bezpečnostní situaci v evropském regionu Německo po dosažení hranice 2 % HDP na obranu v roce 2024 pokračuje v postupném navyšování výdajů na obranu i v letech 2025–2026. Výdaje jsou nadále podporovány jak prostředky ze zvláštního fondu pro modernizaci Bundeswehru, tak novými rozpočtovými opatřeními, přičemž cílem vlády je dlouhodobě se přiblížit vyšším aliančním cílům a výrazně posílit schopnosti Bundeswehru.

Politika Německa vůči Ruské federaci zůstává i v letech 2025–2026 zásadně formována pokračující ruskou agresí proti Ukrajině. Sankční režim, omezení energetické a investiční závislosti a politická distanc vůči Moskvě přetrvávají. Trend ústupu německých firem z ruského trhu pokračuje, zatímco část obchodu se přesouvá do zemí sousedících s Ruskem, a to i na pozadí debaty o možném reexportu a obcházení sankcí. Zásadní změna přístupu spolkové vlády k Rusku se po dobu trvání konfliktu neočekává.

Politika Německa vůči Čínské lidové republice nese i v letech 2025–2026 znaky kontinuity předchozí linie – Čína zůstává klíčovým obchodním partnerem, zároveň však sílí důraz na „de-risking“ v citlivých sektorech. Vláda navazuje na čínskou strategii z roku 2023, rozpracovává konkrétní kroky k identifikaci a snižování jednostranných závislostí (zejména v oblasti technologií, surovin a dodavatelských řetězců) a aktivně podporuje vytváření unijních nástrojů pro případná protiopatření vůči ekonomickým nátlakům. Současně se prohlubují vztahy s dalšími státy Indo‑Pacifiku, zejména s Japonskem, Indií, Jižní Koreou a Austrálií, a roste důraz na diverzifikaci trhů v Asii.

Vůči africkým zemím Německo dále rozvíjí energetická a transformační partnerství, přičemž klíčovými partnery zůstávají Keňa a Etiopie, ale posiluje se i spolupráce s dalšími státy v oblasti obnovitelných zdrojů, zeleného vodíku a infrastruktury. Po sérii převratů v oblasti Sahelu se Německo nadále brání úplnému stažení z regionu, přechází však od rozsáhlejší vojenské přítomnosti k většímu důrazu na civilní, rozvojové a stabilizační nástroje a pracuje na nové, realističtější strategii angažmá.

V rámci Berlínského procesu Německo i nadále podporuje integraci zemí západního Balkánu do EU a vnímá rozšíření Unie jako geopolitickou nutnost v kontextu ruské agrese a soutěže velmocí. Berlín však trvá na důsledném plnění přístupových kritérií a zdůrazňuje, že rozšíření musí být provázeno vnitřní reformou EU, zejména v oblasti rozhodovacích procesů a rozpočtu.

Na Blízkém východě Německo pokračuje v aktivní mírové politice a cestovní diplomacii, a to jak v rámci MEPP, tak v širším regionálním kontextu (Izrael–Palestina, Libanon, širší Perský záliv). Důraz je kladen na humanitární pomoc, podporu dvoustátního řešení a koordinaci s partnery v EU a G7.

V rámci strategické agendy EU považuje Německo za klíčové priority posílení konkurenceschopnosti EU, bezpečnost a odolnost – včetně energetické, technologické a obranné. Zahraniční politika vlády zároveň nadále staví na ochraně klimatu a boji s příčinami i důsledky klimatické změny. To se promítá do podpory zelené transformace německé i evropské ekonomiky, do rozvojové a klimatické diplomacie a do pokračujícího rozvoje „klimatického klubu“ založeného během německého předsednictví G7 v roce 2022.

V oblasti rozvojové spolupráce si Německo udržuje pozici jednoho z největších světových donorů – objem prostředků se v letech 2025–2026 pohybuje stabilně vysoko nad průměrem EU a Německo patří v absolutních číslech k nejvýznamnějším poskytovatelům rozvojové i humanitární pomoci. Na půdě OSN Německo nadále posiluje svou roli, přičemž po zvolení do Rady bezpečnosti OSN na období 2027–2028 se připravuje na aktivní prosazování agendy v oblastech míru, bezpečnosti, klimatu a lidských práv.

1.3. Obyvatelstvo

1.3 Obyvatelstvo (1839 znaků, 302 slov)

Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu žije v Německu na začátku roku 2026 přibližně 83,8 milionu obyvatel, což představuje jen mírný nárůst oproti roku 2024. Růst populace je výrazně slabší než v letech 2022–2023, kdy jej ovlivnila migrace z Ukrajiny. V letech 2025–2026 pokračuje dlouhodobý trend vyšší úmrtnosti než porodnosti, který trvá od roku 1972. V roce 2025 se narodilo zhruba 670 tisíc dětí, zatímco počet zemřelých opět přesáhl 1 milion, byť úmrtnost mírně klesá díky stabilizaci zdravotní situace. Hustota zalidnění zůstává stabilní na úrovni 234 obyvatel/km², s tradičními rozdíly mezi hustě osídleným západem a řidším východem země.

Na konci roku 2025 žilo v Německu přibližně 14,2 milionu cizinců, což představuje mírný meziroční nárůst. Růst je tažen zejména pracovní migrací a přítomností osob z Ukrajiny, Indie a Afghánistánu. Přibližně 68 % cizinců má evropskou státní příslušnost, z toho více než polovina pochází z EU. Největší menšinou zůstává turecká komunita s asi 1,5 milionu osob, následovaná ukrajinskou, polskou, ruskou, kazašskou, syrskou a rumunskou komunitou. Sociální struktura se výrazně nemění: ženy tvoří zhruba 47,5 %, více než polovina cizinců je ve věku 20–50 let, přibližně 19 % je mladších 20 let a kolem 9 % starších 65 let. Téměř polovina žije v Německu déle než devět let, což ukazuje na postupující integraci. Demografický vývoj tak i v letech 2025–2026 odráží nízkou porodnost, stárnutí populace a významnou roli migrace jako hlavního zdroje populačního růstu.

V oblasti náboženského vyznání zůstávají v roce 2025 největšími komunitami římskokatolická a evangelická církev, které však nadále ztrácejí členy v důsledku vystupování věřících a nízké religiozity mladších generací. Katolická církev má přibližně 19,5 milionu členů (asi 23 % populace) a evangelická kolem 17,6 milionu (asi 21 %). K islámu se hlásí přibližně 4 % obyvatel a podobný podíl připadá na další náboženské skupiny. Největší část populace však tvoří lidé bez náboženské příslušnosti, jejichž podíl se v letech 2025–2026 pohybuje kolem 47–48 % a dále mírně roste, což potvrzuje pokračující trend sekularizace německé společnosti.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Německo je největší ekonomikou EU a čtvrtou největší ekonomikou na světě. Jeho konkurenceschopnost stojí na silné inovační kapacitě, vysoké produktivitě a výrazné proexportní orientaci.

V roce 2026 německá ekonomika navázala na předchozí slabé oživení a růst reálného HDP se zvýšil přibližně na 1 %. Oživení podpořila stabilnější domácí poptávka i postupné zlepšování zahraničního obchodu. Inflace se v roce 2026 dále zmírnila a pohybovala se kolem 2 %, tedy v blízkosti cíle ECB, bez známek výraznějších cenových tlaků.

Rozpočtová bilance se v roce 2026 dále zhoršila. Maastrichtský deficit dosáhl přibližně 3 % HDP. Celkový veřejný dluh vzrostl na zhruba 2,9 bilionu EUR, což odpovídá přibližně 64 % HDP.

Míra nezaměstnanosti v Německu v 1. čtvrtletí 2026 činila podle sezónně očištěných údajů přibližně 6,4 %. Eurostat uvádí pro březen 2026 hodnotu 4,0 %, což Německo opět řadí mezi země s nejnižší nezaměstnaností v EU.

Struktura německé ekonomiky zůstává stabilní: služby tvoří téměř 70 % HDP, průmysl a stavebnictví přibližně 30 % a zemědělství kolem 0,8 %. Klíčovou roli nadále hraje Mittelstand – malé a střední, často rodinné podniky – doplněný velkými nadnárodními koncerny.

Německo pokračuje v digitalizaci a dekarbonizaci ekonomiky. Proces zahrnuje rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a postupné ukončení využívání hnědého uhlí nejpozději v roce 2038. Současná vláda se drží tohoto termínu. Po uzavření posledních tří jaderných elektráren v roce 2023 Německo jadernou energii nevyužívá a nový kabinet neplánuje jejich znovuzprovoznění.

Německo zůstává jedním z největších světových vývozců. V roce 2026 dosáhl přebytek běžného účtu zhruba +260 mld. USD, což potvrzuje trvale silnou exportní pozici země. Česká republika nadále patří mezi klíčové obchodní partnery Německa a společně s Polskem tvoří největší obchodní regionální celek v rámci zahraničního obchodu SRN.

Mezi hlavní vývozní položky patří motorová vozidla, stroje, chemikálie, elektronika, elektrická zařízení, léčiva, základní kovy, potraviny, pryž a plasty. Mezi nejdůležitější dovozní položky patří elektronika, přístroje na zpracování dat, vozidla a jejich díly, chemické výrobky, stroje, farmaceutika, kovy, potraviny, ropa a zemní plyn.

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Německé veřejné finance zůstaly v roce 2026 v deficitu. Po schodku přibližně 50 mld. EUR v roce 2024 se rozpočtová situace dále zhoršila a deficit se v roce 2026 opět zvýšil v důsledku vyšších výdajů a slabšího příjmového rámce. Tím pokračuje období záporných rozpočtových výsledků, které začalo v roce 2020 po pandemii a bylo dále prohloubeno energetickou krizí a geopolitickými dopady rusko‑ukrajinského konfliktu.

V roce 2026 došlo k dalšímu nárůstu zadlužení. Podle údajů Bundesbank se maastrichtský deficit zvýšil v důsledku pokračující expanzivní fiskální politiky a vyšších investičních výdajů. Celkový veřejný dluh Německa vzrostl na zhruba 2,9 bilionu EUR, což představuje další nárůst oproti roku 2025.

Největší část dluhu nadále připadá na spolkový rozpočet, menší podíl na spolkové země, obce a systémy sociálního pojištění. Dluhová kvóta se pohybovala kolem 64 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Německý bankovní systém se vyznačuje univerzálností obchodních bank a jejich velkou otevřeností směrem do zahraničí. Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Každá bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. EUR. Obchodní banky se dají rozdělit podle velikosti a významu na tři základní skupiny:

•                     privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.

•                     spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen – ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence spolkových zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění regionální finanční infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (spolková země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.

•                     družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály. Speciálním typem banky je Kreditanstalt für Wiederaufbau, státem vlastněná investiční rozvojová banka sloužící k financování řady prioritních investic. Zapojuje se do mezinárodních rozvojových projektů.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně). Výnos z některých daní se určitým procentem přerozděluje mezi tyto skupiny.   Struktura daňových příjmů Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporátní daň) představují nejvýznamnější přímou daň. Na celkovém výběru se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporátní daně), obcí (15 % daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům. Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti, ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z jiných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění, přičemž na počátku roku se zvýšila hranice pro nejvyšší sazbu daně z příjmu, což progresi zmírňuje Z příjmu se v letošním roce odpočítává nezdanitelná částka ve výši 11 784 EUR. Sazby daně z příjmu se pohybují od 14 % do 45 %.   Platbě daně z příjmu právnických osob (korporátní daň) podléhají právnické osoby. Je stanovena základní společná sazba a každá spolková zemi a municipalita si potom určují výši svého zdanění.  Daň se tak liší – bývá nižší v malých městech a vyšší ve velkých aglomeracích. V Mnichově je zdanění 33 %, nejnižší úroveň daně je 23 % a celoněmecký průměr je pod 30 %. Rozdělení jen přibližně kopíruje bohatství regionů a velikost sídel.   Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 35 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby – 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako v ČR.   Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daň z prodeje a odpovídá výši  DPH.   Spotřební daně zahrnují daně z piva, ze šumivého vína, z lihovin, z pohonných hmot, z elektrické energie, z tabáku a z kávy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky ve vývozu, dovozu i celkovém obratu. Česká republika si udržuje vůči Německu kladnou obchodní bilanci nepřetržitě od roku 1998.

V roce 2025 došlo po slabším roce 2024 k mírnému oživení vzájemné obchodní výměny. Celkový obrat mezi ČR a SRN se zvýšil přibližně o 2–3 %, přičemž český vývoz do Německa rostl rychleji než dovoz. Kladné saldo obchodní bilance ČR vůči Německu se v roce 2025 dále zvýšilo a pohybovalo se okolo 35 mld. EUR.

V roce 2026 pokračoval růst vzájemného obchodu, a to díky postupnému oživení německé ekonomiky, stabilizaci průmyslové výroby a silné poptávce po českých strojírenských, automobilových a elektrotechnických produktech. Obrat obchodní výměny mezi oběma zeměmi v roce 2026 dále vzrostl, a to tempem kolem 3–4 %. Kladná obchodní bilance ČR vůči Německu zůstala vysoká a nadále se držela nad hranicí 35 mld. EUR.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Země EU představují pro Německo dlouhodobě nejvýznamnější obchodní uskupení, na které připadá stabilně více než 50 % celkové obchodní výměny. Německo jako čtvrtá největší ekonomika světa a jeden z největších světových vývozců si vůči EU udržuje kladné saldo obchodní bilance.

V roce 2025 došlo po slabším roce 2024 k mírnému oživení vzájemného obchodu mezi Německem a státy EU. Německý vývoz do EU vzrostl o přibližně 1–2 %, zatímco dovoz z EU se zvýšil o 1 %. Přebytek obchodní bilance Německa vůči EU se tak v roce 2025 mírně rozšířil a pohyboval se kolem 140 mld. EUR.

V roce 2026 pokračoval růst obchodní výměny, a to díky postupnému oživení evropské poptávky, stabilizaci cen energií a zlepšení situace v průmyslu. Německý vývoz do EU vzrostl tempem kolem 2–3 %, zatímco dovoz z EU rostl o 2 %. Přebytek obchodní bilance vůči EU zůstal vysoký a nadále se pohyboval nad hranicí 140 mld. EUR.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Země mimo EU, zejména Čína a USA, zůstávají pro Německo klíčovými obchodními partnery.

V roce 2025 došlo k mírnému oživení obchodní výměny mimo EU. Vývoz mimo EU vzrostl o 1–2 %, zatímco dovoz se po předchozím propadu stabilizoval a mírně vzrostl. Obchod s Ruskem zůstal na minimální úrovni kvůli pokračujícím sankcím.

V roce 2026 pokračoval růst obchodní výměny. Export mimo EU vzrostl o 2–3 %, tažený zejména USA a asijskými trhy, a dovoz mimo EU rostl kolem 2 %.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice v Německu v roce 2026 dále zpomalily. Poklesl jak celkový objem přílivu kapitálu, tak i počet nových investičních projektů, což odráží opatrnost investorů v prostředí slabšího hospodářského růstu. Nejaktivnějšími investory zůstali investoři ze Spojených států a Velké Británie, jejichž aktivita však byla nižší než v předchozích letech.

Zahraniční investoři nadále upozorňují na několik slabých míst německého investičního prostředí – zejména byrokratickou zátěž, dlouhé schvalovací procesy, nedostatečnou digitální infrastrukturu a nejistotu ohledně budoucího vývoje cen energií. V některých sektorech navíc konkurenti Německo předstihují: Velká Británie v počtu ICT projektů, Francie ve strojírenských a podnikových službách.

Německo však zůstává jednou z nejatraktivnějších investičních destinací v Evropě. Investory láká stabilní institucionální prostředí, kvalitní právní rámec, vysoce kvalifikovaná pracovní síla a silné zázemí vědy a výzkumu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Německo je součástí EU. Vzhledem k významu zahraničního obchodu pro německé hospodářství a pozici jednoho z největších světových exportérů je v německém bytostném zájmu co možná nejliberálnější obchodní politika umožňující vstup na nové trhy a z toho vyplývající podpora uzavírání smluv o volném obchodu EU s třetími zeměmi.

Smlouvy s ČR

Kromě dvoustranných smluv a dohod byly ekonomické vztahy ČR a SRN v roce 2003 upraveny celou řadou multilaterálních dohod, z nichž nejvýznamnější je dohoda o přístupu ČR k Evropské unii k 1. 5. 2004.

Mezi nejvýznamnější dvoustranné dohody ekonomického charakteru patří:

Dohoda mezi ČSFR a SRN o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 573/1992 Sb., podepsaná dne 2. 10. 1990 v Praze, platná od 2. 8. 1992) a Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb., podepsaná dne 19. 12. 1980 v Praze, platná od 17. 11. 1983).

3.4. Rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojovou spolupráci má v kompetenci Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na webu BMZ najdete aktuální seznam projektů SRN s jednotlivými zeměmi. Německá společnost pro mezinárodní spolupráci (GiZ) zpracovává jednotlivé projekty spolkového ministerstva.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Řada českých firem je v Německu dlouhodobě přítomna, a to jak prostřednictvím vlastních poboček, tak akvizic německých podniků. Mezi největší české investory a zaměstnavatele v SRN patří skupiny EPH (zejména v oblasti Lužice), Agrofert a ČEZ prostřednictvím firem Elevion či Sunfire. Češi jsou výrazně aktivní také na trhu s nemovitostmi (CPI, HB Reavis), v logistice (VGP, Accolade, CTP) i ve strojírenství, kde české firmy v minulosti získaly podíly například ve společnostech Wikov, Agrostroj Pelhřimov či Tedom. V roce 2024 rozšířil své aktivity Cylinders Holding akvizicí společnosti ECS v Durynsku. V posledních letech roste i stopa českých technologických firem, jako jsou Rockaway, Creative Dock, Carvago či Apelby. Postupně se posiluje pozice služby rozvozu potravin Knuspr.de, která rozšířila působení i v Berlíně. Na německém mediálním trhu působila také skupina PPF, která v roce 2023 získala téměř dvanáctiprocentní podíl ve společnosti ProSiebenSat.1 Media SE; tento podíl však v následujících letech postupně snižovala a již nepatří mezi hlavní akcionáře společnosti. V období 2024–2026 došlo také k dalším českým investicím, zejména k rozšiřování průmyslových a logistických parků firem CTP, Accolade a VGP v Bavorsku, Sasku a Durynsku, a k posílení investic českých skupin v německém e‑commerce a technologickém sektoru.

▶ Automobilový sektor

Automobilový průmysl zůstává největším odvětvím zpracovatelského průmyslu a z hlediska obratu i nadále představuje klíčové průmyslové odvětví v Německu. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla zůstávají zároveň nejdůležitějšími českými vývozními položkami na německý trh. Roční obrat německého automobilového průmyslu v roce 2024 přesáhl 580 miliard EUR, včetně produkce v zahraničí. Odvětví pokračuje v zásadní restrukturalizaci – plnění klimatických cílů, zpřísňující se regulace EU a příprava na zavedení emisní normy Euro 7 zásadně ovlivňují investice i výrobní strategie.

▶ Energetický průmysl

Německo patří mezi nejaktivnější podporovatele obnovitelných zdrojů energie ve světě. Nová vláda přichází s konceptem masivních investic do transformace energetiky, jejichž výše se v následujících letech odhaduje na 48 mld. EUR ročně. Existuje proto potenciál pro české firmy v dodávkách dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny, včetně elektrolyzérů na výrobu vodíku. Další příležitosti poskytuje probíhající masivní výstavba přenosové a distribuční elektrické sítě, výstavba dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu a vyřazování jaderných elektráren z provozu (decommissioning).

▶ ICT

V zemi dále roste poptávka po technologických řešeních pro firemní sektor (využití ICT a AI v průmyslu, digitalizace služeb, e‑commerce a nástroje pro vzdálenou práci), pro státní správu (e‑government, digitalizace zdravotnictví) i pro školství. Německo pokračuje v rozšiřování 5G infrastruktury a ve výrazných investicích do optických sítí, které mají v následujících letech přesáhnout 50 mld. EUR. Rychle roste také využívání umělé inteligence – zejména v průmyslu 4.0, logistice, zdravotnictví a veřejné správě – a díky daňové podpoře výzkumu a vývoje se očekává další růst firemních i veřejných investic do AI a digitalizačních projektů.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Německo nadále usiluje o posílení soběstačnosti v oblasti kritické infrastruktury, což zahrnuje i podporu domácí medicínské a farmaceutické výroby. Pokračuje také snaha přilákat a rozšiřovat přítomnost farmaceutických firem na svém území i v sousedních státech, což představuje významnou příležitost i pro ČR. Výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2025 přibližně 530 mld. EUR, tedy opětovného meziročního růstu. Prognózy počítají s dalším zvyšováním kolem 3 % ročně. Velkým tématem zůstává stárnutí populace, které vytváří tlak na výstavbu nových pečovatelských domů, modernizaci nemocnic a rozšiřování sociálních i lázeňských služeb.

▶ Železniční a kolejová doprava

Rozvoj kolejové dopravy má v Německu mj. z ekologických důvodů nejvyšší prioritu. Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice 120 mld. EUR do železnice. V příštích letech lze proto očekávat rekonstrukce, rozšiřování a údržbu tratí, včetně obnovy vozového parku a rekonstrukce železničních mostů. Německo je také perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky, protože dopravní podniky německých měst v rámci ochrany klimatu budou vypisovat výběrová řízení na dodávky kolejové techniky a rozšiřování stávajících tratí.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Nové digitální technologie, jako je pokročilá senzorová technika, robotizace a automatizace zpracování dat, umožňují německým zemědělcům efektivněji využívat půdu a díky tomu vyrábět potraviny v lepší kvalitě za dodržení bezpečnostních a udržitelných parametrů. To potvrzují i priority spolkové vlády – potravinová soběstačnost, zvyšování kvality a bezpečnosti potravin. 83 % německých farmářů používá alespoň jednu z digitálních technologií či aplikací, které jsou na německém zemědělském trhu zavedené. Digitalizace přitom může hrát důležitou roli také při zlepšování kvality života ve venkovských oblastech.

▶Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Věda, výzkum a inovace zůstávají klíčovou prioritou pro budoucí konkurenceschopnost Německa. Spolková vláda proto dále navyšuje investice do perspektivních oblastí, zejména obnovitelných zdrojů energie, zelených technologií, medicíny, digitalizace a umělé inteligence. Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace se v roce 2026 pohybují kolem 130 mld. EUR ročně, tedy přibližně 3,3 % HDP, s cílem postupně dosáhnout úrovně 3,5 % HDP. Nadále roste i podíl soukromých inovativních firem, které se stávají hlavním tahounem investic do výzkumu a vývoje.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

4.1 Úvod

Německo je soused ČR a obchodní kultura je hodně podobná té české. Avšak je zde několik bodů, které je nutno zmínit, díky kterým může být uzavření obchodu s německými partnery jednodušší. Obchod je v Německu brán vážně. Mezi důležité hodnoty patří čestnost, přesnost, profesionalita a spolehlivost a také transparentnost. Nebojte se komunikovat telefonicky, online i navrhnout osobní schůzku. Prezentace by měly být dobře připravené, jasné, informativní a prezentovány racionálním a profesionálním způsobem. Následující odstavce se zabývají otázkami kolem obchodního jednání a informují o kulturním prostředí Německa.

4.2. Oslovení

4.2 Oslovení 

Než oslovíte obchodní partnery, odpovězte si na následující otázky: Co můžete obchodnímu partnerovi nabídnout lépe než konkurence? Máte předpoklady na náročném trhu uspět? Jak se produkt / služba liší od konkurenčních produktů? Vhodným způsobem, jak se prosadit na německém trhu s určitým typem zboží, je oslovení distribučního partnera, který disponuje kontakty a vhodnými distribučními kanály. Při výběru věnujte pozornost portfoliu potenciálního partnera. V nejlepším případě již má produkty, které míří na stejného zákazníka jako Váš produkt, ale nekonkurují Vašemu produktu. Oslovování obchodních partnerů na veletrzích. Jelikož jsou veletrhy v Německu poměrně velké, specializované a často mají regionální přesah, potřebujete dobrou přípravu. Předem napište partnerům, se kterými se chcete setkat, definujte cíle Vašeho setkání a připravte informace v němčině o Vaší nabídce. S vytipováním vhodného oborového veletrhu vám může pomoci kancelář Czech Trade nebo velvyslanectví. Osobní kontakt je důležitý, ale jednání probíhají i online Udržovat kontakt s obchodními partnery nejen přes email je i v Německu důležité. Setkejte se s odpovědnými lidmi, projevte svůj zájem a udělejte si čas, pokud se nabízí možnost osobních jednání. I v Německu je potřeba především vybudovat důvěru. V závislosti na povaze zboží němečtí partneři mohou mít tendenci vyhledávat méně osobní kontakt, někdy ji naopak očekávají, protože nabízená služba nebo produkt vyžadují náležitý servis nebo customizaci.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky jsou běžným prvkem firemního života v Německu. Schůzku lze vést mnoho způsoby: osobně, telekonferencí, videokonferencí, přes internet.

Doporučení:

• Schůzky obvykle plánujte několik týdnů předem telefonicky, nebo e-mailem.
• Vyhýbejte se obchodním jednáním v měsících červenec a srpen, nebo v době státních svátků (včetně náboženských, jako jsou např. Letnice a Nanebevstoupení páně a dalších regionálních a zemských). Pozvánka na obchodní schůzku by měla být napsána v němčině. Následné rychlé vyřízení korespondence považují Němci za samozřejmost. Na telefonní hovory je třeba neprodleně odpovědět. Prvotní navázání kontaktu však může být komplikované. Nevzdávejte se proto po prvním neúspěchu a podpořte e-mail telefonátem.
• Obchodní schůzky obvykle probíhají od 10:00 do 16:00; vyhněte se ale polední pauze a pátečnímu odpoledni.
• Oběd a večeře slouží k obchodní zábavě, k poznání obou obchodních partnerů. Němečtí partneři rádi spojují gastronomické potěšení se zajímavou konverzací o potenciálním obchodu.
• Při prvním kontaktu krátce a pevně potřeste rukou všem přítomným a udržujte oční kontakt, ale vyhněte se nepříjemně dlouhému zírání.
• Své obchodní partnery byste měli oslovovat „Herr“ nebo Frau“ s jejich příjmením nebo případně s univerzitními tituly (Dr.). Ty jsou pro Němce důležité.
• Dary se během obchodních jednání nevyměňují, ale při úspěšném ukončení jednání mohou být vhodné drobné dárky.
• Na pracovní jednání se oblečte konzervativně a decentně. Muži by měli mít oblek a kravatu; a ženy kostým, či decentní šaty.
• Vizitky se vyměňují poměrně brzy na začátku schůzky. Měly by být v anglickém jazyce, pokud nejsou v německém.

Tip: Němečtí obchodní partneři upřednostňují věcné diskuze. Pracovní jednání jsou zaměřena na obsah. Po krátkém „small talku“ se rychle přesunou k věci. Němci takto chtějí přesvědčit dovednostmi a ukázat je. Obvykle dávají přednost dobře připravenému projevu se spoustou grafů, empirických argumentů a statistik. Takto budují důvěru. Během obchodního jednání nepoužívejte přehnaný, nebo nepřímý styl komunikace, protože to může být vnímáno s podezřením.

• Pozor, neberte kritiku na faktické úrovni osobně.

Desatero pro obchodování s Němci:

• Komunikujte systémově a na jednání se připravte.
• Uplatněte schopnost improvizovat.
• Prezentujte se sebevědomě, investujte do online marketingu.
• Nebojte se telefonovat, e-mail často nestačí.
• Nespoléhejte na to, že se domluvíte anglicky.
• Dodržujte termíny a buďte spolehliví.
• Nepodceňujte znalost informací a přípravu německého partnera.
• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí – inovace.
• Hledejte obchodní zástupce.
• Poznejte své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy.

4.4. Komunikace

• Komunikujte nejlépe osobně, či po telefonu. Email často nestačí. ·     
• Informační materiály posílejte v perfektní němčině, využijte pro jejich kontrolu i AI nástroje. ·      
• Němci si váží svého soukromí a osobního prostoru. Nepokládejte osobní otázky týkající se zaměstnání, platu, věku, rodiny nebo dětí, i když máte dobře navázané partnerství.
• Němci si nesmírně váží svého soukromí a osobního prostoru. Nepokládejte osobní otázky týkající se zaměstnání, platu, věku, rodiny nebo dětí, i když máte dobře navázané přátelství.

4.5. Doporučení

Za dobré zvyklosti obchodování se v Německu dají mj. považovat:

• serióznost a spolehlivost
• vysoká technická úroveň a kvalita výrobků (včetně přesahu firem do VVI)
• rozumná cena
• dobrá vůle a nutnost „být přitom” – na veletrzích, vědeckých sympoziích, konferencích, významných společenských akcích atp.
• navázání osobních kontaktů
• mít na trhu registrovanou firmu
• znalost německého jazyka

Informace k pracovní době a prodejní době:

Pracovní doba je v obecné rovině upravována zákonem o pracovní době (Arbeitszeitgesetz), nicméně je flexibilní a regulována pouze sjednanými tarify v jednotlivých odvětvích, pro některé podniky je pracovní doba jednotlivě sjednána. Tarify se liší i podle kvalifikačních skupin zaměstnanců. K 1. 1. 2015 vstoupil v platnost zákon o minimální mzdě.

Prodejní doba:

V neděli má většina obchodů zavřeno. Otevřeno bývá jen o státem povolených nedělích (tzv. Verkaufsoffener Sonntag). Rámcové podmínky stanovuje zákon o zavírací době (Ladenschlußgesetz), nicméně podmínky např. pro večerní či víkendový prodej upravují zvl. zemské zákony a vyhlášky.

4.6. Státní svátky

Státní svátky se z náboženských důvodů (katolické a evangelické země) a z důvodu zemského členění částečně liší mezi různými spolkovými zeměmi. Seznam svátků naleznete zde. Mezi největší svátky patří svátky vánoční a velikonoční. Školní prázdniny: Po dobu letních školních prázdnin lze očekávat v jednotlivých spolkových zemích omezenější provoz úřadů a firem a současně na hlavních trasách (hlavně sever-jih) podstatné zvýšení provozu na komunikacích. Přehled školních prázdnin v jednotlivých spolkových zemích ve školním roce 2025/2026 a 2026/2027.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Česká republika je součástí evropského hospodářského prostoru. Český vývozce se pohybuje většinou v oblasti s jednotnými standardy na obou trzích. Na druhou stranu vstupuje na nasycený trh, kde je vhodné získat konkurenční výhodu. Pro aktuální informace o podmínkách vstupu na německý trh navštivte stránky obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín (rubriky Informace pro exportéry a investory a Zaměstnávání občanů SRN v ČR). Zde rovněž najdete manuál Export do Německa. Nejdůležitější informační zdroje:

Institucionální podpora:

• Ministerstvo zahraničních věcí (MZV): zastupitelské úřady v Německu Velvyslanectví ČR v Berlíně, Generální konzulát ČR v Drážďanech, Generální konzulát ČR v Mnichově a Generální konzulát ČR v Düsseldorfu;
• Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO): provozuje informační Zelenou linku pro export (800 133 331);
• CzechTrade (web CzechTrade): vládní proexportní agentura Ministerstva průmyslu a obchodu. V Německu je zastoupen Zahraniční kanceláří v Düsseldorfu;
• German Trade & Invest (GTAI): spolková agentura pro podporu zahraničního obchodu a investic; iXPOS: možno prezentovat své obchodní nabídky;
• Sdružení německých průmyslových a obchodních komor (IHK) (Deutscher Industrie- und Handelskammertag) pro české podnikatele je významná komora v Dortmundu, která je autorizována pro styk s Českou republikou
• Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), resp. Německo-česká průmyslová a obchodní komora (Deutsch-TschechischeIndustrie- und Handelskammer/AHK)
• Hospodářská komora České republiky (HK ČR)

Vyhledání odběratele, obchodního zástupce, či distributora:

Ke vstupu na německý trh můžete navázat spolupráci s místními podniky přímo vyhledáním vhodného odběratele, či německého partnera – v roli agenta, nebo distributora.

Největší internetovou databází B2B je doména „Wer liefert was“. Největší platformou obchodních zástupců je www.handelsvertreter.de.

Při výběru vhodného obchodního partnera, agenta, či distributora Vám poslouží Czech Trade v Düsseldorfu, nebo stránky německého obchodního rejstříku (Handelsregister), nebo odkazy na obchodní a průmyslové svazy. Tyto svazy, spolky a sdružení hrají v Německu velkou roli, je jich poměrně značné množství a většina firem je členem nějakého sdružení. Členství v německé IHK je v Německu povinné.

jednání s agenty a distributory vám doporučujeme se zajímat o následující skutečnosti:

• zda agent vlastní obchodní licenci;
• vyžádat si portfolio zastupovaných podniků;
• vyžádat si seznam prodávaných výrobků;
• reference.

Také je třeba se rozhodnout, hodláte-li pronikat na trh v regionálním, či celostátním měřítku. Při uzavírání kontraktů, či podmínek spolupráce s agentem/distributorem Vám doporučujeme dbát na uzavření smlouvy s důrazem na možnost rozvázání poměru; ověření, zda osoba, která kontrakt uzavírá, je oprávněna jednat; dohodu ohledně hrazení nákladů za marketing a další služby apod,;

Německé teritorium patří do celního území EU. Přístupem ČR a dalších zemí k EU jde od 1. května 2004 nadále i pro naši zemi ve vzájemném obchodním styku se SRN o vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod) a vzájemné dodávky proto nepodléhají celní kontrole, ani z nich nejsou vybírány celní dávky.

V SRN platí společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží. Celní problematika spadá do kompetence Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung). Informace lze najít na webových stránkách Celního úřadu.

Kontrola vývozu:

Klasická omezení aplikovaná v německém zahraničním obchodě (zbraně a vojenský materiál, výrobky strategické povahy, případné limity dovozu některých komodit ze třetích zemí mimo EU) bývají uvedena v oběžnících Spolkového ministerstva hospodářství, energetiky a ochranu klimatu (BMWK) a jsou publikována i na jeho internetových stránkách.

Vydávání zbrojních dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh, provádí pro průmyslové artikly a některé strategické materiály a suroviny vedle svých dalších funkcí spolkový úřad BAFA. Ten vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.

Ochrana domácího trhu:

Trh SRN se řídí harmonizovanou legislativou EU a je plně liberalizován. Poměrně striktní jsou požadavky na kvalitu řady produktů, vycházející na základě legislativy EU z národních ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele”, z ekologických norem apod., včetně kontroly jejich dodržování.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Právní úprava založení podniku a podnikání v SRN je oproti České republice komplikovanější. Obecně k založení podniku doporučujeme informační servery Spolkové vlády.

Existuje několik forem podniků:

• společnost podle občanského práva (GbR) a veřejná obchodní společnost (OHG) (Gesellschaft bürgerlichen Rechts – GbR, Offene Handelsgesellschaft – OHG)
• komanditní společnost (KG) + komanditní společnost s ručením omezeným (GmbH & Co.KG), (Kommanditgesellschaft – KG, Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Kommanditgesellschaft – GmbH & Co.KG).
• společnost s ručením omezeným (GmbH): (Gesellschaft mit beschränkter Haftung – GmbH) U tohoto typu obchodní společnosti se jedná o oblíbenou, v Německu velice rozšířenou, praktickou a ve většině případů i daňově výhodnou právní formu, která je vhodná i pro podnikání zahraničních subjektů. K dalším patří akciová společnost (AG) (Aktiengesellschaft – AG), která je ale pro potřeby zejména MSP ČR méně vhodná. Obvyklou formou je rovněž podnikatel-jednotlivec (Einzelunternehmer, Einzelfirma).
• Joint-venture je společnost vlastněná z určité části německým a ze zbylé části českým zahraničním partnerem. V německém právu neexistují žádné zvláštnosti a domácí i zahraniční partneři jsou si z právního hlediska rovni. Společný podnik patří v současné době k méně využívaným formám vstupu českých podniků na německý trh.

Informace o formách podniků jsou dostupné na webu Spolkového ministerstva hospodářství.

Procedury, doklady a vybrané náklady při zakládání podniku v Německu:

Informace a důležité kroky k založení podniku naleznete na stránkách spolkového ministerstva hospodářství.

Založení kanceláře, či pobočky Český subjekt nemusí v SRN zakládat novou firmu, může zde působit jako zahraniční právnická osoba ve formě kanceláře (reprezentace), která ovšem nesmí uzavírat obchodní transakce a je využitelná zejména pro reklamu a marketing. Je možno rovněž zřídit nesamostatnou pobočku bez vlastního účetnictví, či založit samostatnou pobočku, která musí být podobně jako samostatný podnik nahlášena v obchodním rejstříku a u místního úřadu.

Registrace (ohlášení) živnosti (Einzelunternehmer, Einzelfirma) Zahraniční živnostníci mají stejné postavení jako tuzemští. Základním právním předpisem je živnostenský řád (Gesetz zur Ordnung des Handwerks) (úplné znění.) Čeští živnostníci, kteří by chtěli podnikat v Německu, musí vlastnit německý mistrovský list pro dané řemeslo, aby mohli být zapsáni do živnostenského rejstříku. Existuje však možnost výjimky zapsání do živnostenského rejstříku v případě občanů EU nebo EHP. Text je např. na webu Berufsverband unabhängiger Handwerkerinnen und Handwerker.

5.3. Marketing a komunikace

Na německém trhu hraje otázka marketingu a vhodné reklamy klíčovou roli. Inzerce a reklama v médiích je pro většinu českých malých a středních podniků bohužel nedostupná. Pro MSP tudíž hraje roli přímý marketing, příp. účast na veletrzích a kooperačních burzách. V případě přímého B2B marketingu doporučujeme konzultovat CzechTrade v Düsseldorfu. Doporučujeme intenzivní využívání internetových databází, zejm. www.wlw.de. získání dobrých referencí, a to zejm. od významných německých firem (Siemens, Bosch, Miele atd.).

Propagace a reklama za využití HSP: jako ilustraci lze uvést, že celostránková reklama v hospodářském deníku Handelsblatt se pohybuje kolem 20–25 000 Euro. Obdobná situace je u odborných periodik zaměřených na určitý tržní segment, např. měsíčník OST-WEST-CONTACT, který je oficiálním orgánem německé organizace Osteuropa Verein der deutschen Wirtschaft.

Informace o různých možnostech publikace (resp. inzerce) nabídek a informací (vč. vyhledávání partnerů) zejména prostřednictvím internetu u specializovaných hospodářských organizací aj. Výhody: většinou nulové náklady a zúžení cílové skupiny. Uvádíme vybrané hlavní možnosti:

• Inzerce v kooperačních internetových burzách Uveřejnění nabídky v B2B kooperačních burzách Průmyslové a hospodářské komory. Zveřejnění nabídky české firmy v časopisech, které vydávají např. obchodní a průmyslové komory, je ve většině případů zdarma. Komunikace s médii – firemní tiskové zprávy a informace na internetových portálech pro německé redakce Infoportál NOV-OST Info. Uveřejňuje tiskové zprávy a informace ze zemí SVE. Oblast uživatelů portálu zahrnuje „decision makers“ v obchodu s regionem SVE, dále německé, rakouské a švýcarské firmy a média. Internet: www.nov-ost.info.
• Publikace tiskových zpráv prostřednictvím veletržních správ. Všechny mezinárodní veletrhy a další velké veletržní akce v Německu uveřejňují zdarma na svých internetových stránkách tisková sdělení vystavovatelů. OTS Originaltextservice NEWSAKTUELL. Agentura OTS Newsaktuell je dceřinou společností německé tiskové agentury DPA. Šíří firemní PR materiály z domova i ze zahraničí. Jednorázové vydání zprávy s rozsahem do 300 slov stojí kolem 300 Euro. Kontakt: www.newsaktuell.de.

Obecně lze doporučit, aby české MSP věnovaly zvýšenou pozornost všem možnostem účastí na českých proexportních akcích pořádaných v SRN zastupitelským úřadem ČR, generálními konzuláty v Drážďanech, v Mnichově a v Düsseldorfu, CzechTrade a dalšími oficiálními institucemi ČR. V této souvislosti chceme upozornit rovněž na finančně nenáročný způsob setkání a navázání kontaktů s potenciálními německými partnery na akcích pořádaných německými institucemi a orgány přímo v České republice. Informovat se o těchto akcích je možné u Česko-německé hospodářské komory v Praze, která je ve většině případů jejich českým realizátorem.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

SRN má široce a důkladně rozpracovány zákony o ochraně duševního vlastnictví. Nejvyšší právní normou je Ústava a v ní ustanovení na ochranu osobnosti a svobody podnikání.

Specifická ustanovení na ochranu duševního vlastnictví obsahují následující zákony:

• Gesetzüber Urheberrecht und verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz – UrhG) – Autorský zákon
• Gesetz betreffend das Urheberrecht an Werken der bildenden Künste und der Photographie (Kunsturheberrechtsgesetz – KunstUrhG/KUG) Zákon na ochranu výtvarných děl
• Patentgesetz (PatG) – Patentový zákon
• Gesetz über den rechtlichen Schutz von Mustern und Modellen (Geschmacksmustergesetz – GeschmMG) Zákon o ochraně vzorů designu, modelů a provedení
• Gebrauchsmustergesetz (GebrMG) Zákon o chráněných užitkových vzorech
• Sortenschutzgesetz (SortSchG) Zákon na ochranu nových odrůd
• Gesetz über den Schutz der Topographien von mikroelektronischen Halbleitererzeugnissen (Halbleiterschutzgesetz – HalblSchG) Zákon na ochranu práv duševního vlastnictví v oblasti elektroniky
• Gesetz über den Schutz von Marken und sonstigen Kennzeichen (Markengesetz – MarkenG) – Zákon na ochranu značek původu a obchodních označení
• Bürgerliches Gesetzbuch (Namensrecht, § 12) – právo na ochranu před zneužitím vlastního příjmení
• Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (UWG) – Zákon proti nerovné konkurenci – obchodní tajemství atp.

Práva, jichž se uvedené zákony dotýkají, jsou chráněna na základě mezinárodních dohod a smluv, jakož i na základě směrnic a nařízení EU. Jsou licencována, avšak převoditelná na druhé osoby (fyzické i právní). Na druhé straně platí omezení těchto práv ve smyslu práva na citaci autorsky chráněných děl, práva na jejich parodování, práva na vlastní výzkum, obecně pak ve smyslu práva na svobodu informací. Vždy aktuální informace k autorskému zákonu, patentům, licencím atd. najdete na webových stránkách GTAI.

5.5. Trh veřejných zakázek

Z dohody o přistoupení k EU, která má jako zdroj primárního práva přednost před národními úpravami zadávání veřejných zakázek vyplývá, že české podniky se mohou zúčastnit všech veřejných zakázek, které jsou v Německu vypisovány v souladu s příslušnými ustanoveními „acquis communautaire“.

Pro SRN jako členskou zemi platí při vypisování „veřejných zakázek EU“ kromě stanovení typu procedury a vymezení kvalifikačních předpokladů dvě základní podmínky, tj. okruh „povinných zadavatelů pokud jejich zakázka přesáhne určitý hodnotový práh“ a „výše hodnoty zakázky“, od které musí vyhlásit „EU tendr“ i další subjekty mimo povinné zadavatele.

Hodnotové limity „EU tendrů“:

• 5 000 000 Euro – pro stavební práce
• 130 000 Euro – pro státní orgány a instituce
• 200 000 Euro – pro samosprávné celky aj.
• 400 000 Euro – pro zadavatele v sektoru vodního hospodářství, energetiky a dopravy
• 600 000 Euro – pro zadavatele v oblasti telekomunikací

Veřejné zakázky v SRN dle národních pravidel

Pro vypisování ostatních veřejných zakázek, tzv. podlimitních, platí dle ustanovení EU národní (německá) legislativní úprava. Místem, které řeší v SRN problematiku veřejných zakázek, je Spolkové ministerstvo hospodářství, energetiky a ochrany klimatu (BMWK), které je zřizovatelem Spolkového kartelového úřadu (Bundeskartellenamt – BkartA). Zásady udělování veřejných zakázek a kontrolní mechanismy při jejich udělování jsou obsaženy ve čtvrté části německého Kartelového zákona (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen – zkratka GWB).

Zákon je dosažitelný buď z internetové adresy ministerstva, nebo na internetové adrese kartelového úřadu.

Německý zákon o udělování veřejných zakázek rozlišuje tři možné způsoby:

• veřejné vypsání zakázky – pro neomezený okruh podniků (tzv. otevřené výběrové řízení)
• omezené vypsání zakázky – pouze pro určitý okruh podniků (tzv. uzavřené výběrové řízení)
• vypsání zakázky z volné ruky – jako jediné připouští přímé jednání mezi zadavatelem a podnikem

Přednost mají samozřejmě otevřená výběrová řízení za účelem zajištění větší konkurence. Zákon ovšem stanoví, za kterých předpokladů je možné použít další dva postupy. Zvláštní předpisy v systému udělování veřejných zakázek platí pro nabídkové ceny zájemců o zakázku. Podle příslušné směrnice je dávána přednost tržním cenám před – pouze ve výjimečných případech, povolenými cenami na úrovni vlastních nákladů a směrnice nařizuje uzavření zakázky za pevnou cenu. K případnému cenovému přezkoumání nabídek jsou příslušné dohlížecí úřady jednotlivých spolkových zemí. V Německu platí od 18. 4. 2016 nová právní úprava zadávání veřejných zakázek. Týká se výhradně zadávání upraveného komunitárním právem (zakázky nad 215.000,- EUR). Zakázky o nižší hodnotě zůstávají v kompetenci příslušné spolkové země. Nová právní úprava si kladla za cíl zjednodušení přístupu malých a středních podniků k zadávání veřejných zakázek, omezit kriminální jevy, zjednodušit prokazování způsobilosti účastnících se subjektů, posílit inovativní a dlouhodobě udržitelnou dimenzi zadávacího procesu.

Více informací je možno nalézt na webové stránce Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky: která v příslušné kapitole uvádí předmětnou právní úpravu a další dokumenty.

Základní informační kanály o veřejných zakázkách v SRN:

Evropská databáze: Tender Electronic Daily. Bez úhrady přístupná elektronická databáze všech EU zakázek vyhlašovaných v SRN a dalších EU zemích. Obsahuje rovněž výsledky zadávacích řízení.

Německá databáze: Databáze AUSSCHREIBUNGEN na portálu GTAI-Exportguide německé agentury GTAI. Denní aktualizace, obsahuje mezinárodní tendry a národní tendry podle pravidel EU – viz GTAI. Databáze je dosažitelná rovněž z portálu. Výhodou je členění tendrů podle branží a další možnosti vyhledávání. Vyhledávání je za úhradu, jednorázový denní vstup stojí 2,25 Euro s možností platit on-line.

• www.evergabe-online.de – centrální databáze spolkové vlády
• www.deutsches-ausschreibungsblatt.de
• ausschreibungen-deutschland.de

Tendry ve spolkových zemích:

• Bádensko-Virtembersko
• Bavorsko
• Berlín
• Braniborsko
• Brémy
• Hamburk
• Hesensko
• Meklenbursko-Přední Pomořansko
• Dolní Sasko
• Severní Porýní-Vestfálsko
• Porýní-Falcko
• Sársko
• Sasko
• Sasko-Anhaltsko
• Šlesvicko-Holštýnsko
• Durynsko

Spolkový věstník výběrových řízení (Bundesausschreibungsblatt). Po předchozí registraci je přístupný rovněž na webu Deutsches Ausschreibungsblatt. Věstník vychází jednou týdně v pátek a je možno si jej nechat zasílat v tištěné podobě po úhradě předplatného (35,50 Euro měsíčně) do České republiky. V úvahu připadá také jeho předplacení v elektronické podobě.

Bundesausschreibungsblatt GmbH
Postfach 200180, D-40099 Düsseldorf
Tel: +49 (0) 211-370848
Fax: +49 (0) 211-381607
E-mail: service@deutsches-ausschreibungsblatt.de

Elektronická platforma spolkové vlády EVERGABE-ONLINE. Obsahuje výběrová řízení státní správy, spolkových orgánů, zemských orgánů a obcí. Vyhledávání je zdarma, zdarma se po jednoduché bezplatné registraci lze dostat i k tendrové dokumentaci.

Všechny státní orgány SRN, samospráva a další povinní zadavatelé ve smyslu EU práva i německé národní úpravy mají na svých příslušných internetových stránkách nadto uveřejněny jimi vypisované veřejné zakázky. Přístup je vždy zdarma.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Mezi SRN a ČR je uznávána reciprocita výkonu rozhodnutí státních soudů, tj. vykonatelnost nálezů rozhodčích soudů (arbitráží) a normálních soudů. (vykonatelné jsou v SRN tedy např. i nálezy rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR v Praze). Ve smluvním dokumentu mezi českým a německým subjektem by v klausuli „řešení sporů“ měla být explicitně stanovena jednak příslušnost k národní jurisdikci (ČR nebo SRN) a dále dohoda o postoupení případného sporu k řešení formou arbitráže resp. k řešení normálním soudem. Dohodou obou stran může být stanoven i příslušný, respektive ad hoc zvolený rozhodčí soud. Lze obecně konstatovat, že němečtí importéři se snaží vyžadovat od zahraničního partnera akceptaci jurisdikce SRN, která je zejména z důvodů znalosti domácího prostředí pro německou stranu výhodnější.

Českým podnikatelům je proto možno doporučit, aby v mezinárodním obchodním styku s německými firmami věnovali zvýšenou pozornost profesionálnímu zpracování všech právních dokumentů, případně odbornému osvětlení důsledků různých právních aktů.

V souvislosti s touto problematikou si OEÚ ZÚ Berlín dovoluje odkázat na publikaci „Řešení pohledávek v Německu“ (autoři: Richard Pitterle, JUDr. Bohumír Molnár), která vyšla v roce 2009 v nakladatelství LINDE Praha a.s. (2. vydání), a která se vedle vymáhání pohledávek věnuje rovněž tématu německého právního systému. V poslední době se v SRN prosazuje mimosoudní řešení sporů prostřednictvím tzv. mediace. (nestranná osoba – nemusí to být nezbytně právník- smíří mimosoudně oba kontrahenty). Tím dojde k úspoře času i nákladů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování do teritoria

Vzhledem ke skutečnosti, že SRN je členský stát EU, naši občané cestující do Německa nepotřebují víza. Víza rovněž už nepotřebují ani občané ČR zaměstnaní v Německu či zde provozující samostatnou výdělečnou činnost. Zaměstnanci ale podléhají současným pracovně-právním předpisům pro občany EU, např. ohledně uznávání kvalifikací. Uplynutím 7letého přechodného období, tedy od 1.5.2011, byl přístup na německý pracovní trh uvolněn i občanům z tzv. nových členských států EU, tedy i ČR.

Ve všech případech při déletrvajícím pobytu je potřebné přihlášení se k pobytu na příslušném úřadě. Na základě směrnice EU 2005/64/ES byly zřízeny již v 72 německých městech, (např. v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Dortmundu, Düsseldorfu, Stuttgartu) za účelem zlepšení životního prostředí tzv. zóny ochrany ovzduší (Umweltzone). Jedná se de facto o zákaz provozu motorových vozidel s vysokým obsahem škodlivých výfukových zplodin v centrech těchto měst, z něhož budou vyňata pouze vozidla opatřena příslušnou známkou (plaketou). Porušení povinnosti vyplývající z tohoto opatření je sankcionováno pokutou. Veškeré potřebné informace k tomuto opatření lze nalézt na www.umwelt-plakette.de. Tuto nálepku, která platí pro všechna města SRN, ve kterých byly nebo budou zóny ochrany ovzduší zřízeny, je možné zakoupit před cestou i v ČR na stanicích STK.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

ZÚ Berlín nepovažuje SRN za rizikové teritorium.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. května 2011 získali občané ČR neomezený přístup na německý pracovní trh. Proto nepotřebují pracovní povolení před nástupem do zaměstnání v SRN. V případě živnostenské činnosti vykonávané na území SRN trvá pro občany České republiky i po 1. květnu 2011 povinnost přihlásit živnost na příslušném místním živnostenském úřadě. Dalšími základními právními normami jsou zákon o min. mzdě (MiLoG) a zákon o vysílání zaměstnanců (AEntG).

Od 1. 1. 2015 platí na území SRN plošná minimální mzda, která se vztahuje na všechny, tj. i mobilní zaměstnance tuzemských i zahraničních firem, a to včetně kabotáže i transitu. Od 01. 01. 2025 došlo k dalšímu navýšení hodinové minimální mzdy na 12,82 €, zákon o minimální mzdě (MiLoG) stanovuje rovněž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Souhrnné informace jsou k dispozici na stránkách německé Celní správy. Aktuální informace naleznete i na webu obchodně-ekonomického úseku (zaměstnávání občanů ČR v SRN). Zákon o minimální mzdě (MiLoG) určuje hodinovou mzdu 12 € brutto (nezapočítává se do ní příspěvek zaměstnavatele), což v průměru odpovídá cca 242,00 CZK. Do minimální mzdy se nepočítají příspěvky na:

• stravné
• náhradu životních nákladů, tzv. diet
• přesčasové hodiny
• příspěvky za práci ve svátek, neděli
• příspěvky na dovolenou
• vánoční příspěvky (s výjimkou výpočtu mzdy za měsíc prosinec)

Nové povinnosti pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci s mobilní činností vykonávají pracovní činnost na území SRN

Nahlášení podkladů na celní úřad v Kolíně n/Rýnem v rámci mobilní činnosti se děje prostřednictvím formuláře, který najdete na stránkách Celního úřadu (zaměstnavatelé, příp. personální agentura jsou povinni nahlásit pro období 6 měsíců pracovní činnost na území SRN, a to prostřednictvím formuláře 033037 /„Einsatzplanung für Arbeitgeber bei Beschäftigung in ausschließlich mobiler Tätigkeit“, resp. 033038/). Jednoduchý návod, jak formulář vyplnit, najdete na stránkách ZÚ Berlín.

Formuláře k nahlášení ostatních profesí taktéž najdete na webu Celního úřadu v Kolíně n/Rýnem.

Všechny formuláře musí být vyplněné v německém jazyce, pro případnou kontrolu je potřeba je uchovávat 2 roky. Při neplnění povinností vyplývajících z MiLoG je celní úřad oprávněn udělit pokutu ve výši 30 000 €, při neplacení základní minimální mzdy až 500 000 €. Pokud celní úřad udělí firmě pokutu, ta je na „přiměřený čas“ vyřazena z možnosti zúčastnit se veřejných zakázek. Firmy, které své zakázky dále předávají svým subdodavatelům, ručí za dodržování MiLoG v celém svém dodavatelském řetězci.

Z povinností vyplývajících z MiLoG, tj. výplaty min. mzdy, se nejde vyvázat ani smluvně, ani zřeknutím se zaměstnance.

Hlavní informační zdroje v ČR:

• Všechny informace týkající se zaměstnávání českých občanů v SRN lze nalézt na integrovaném portálu MPSV ČR EURES
• Zprostředkování práce v SRN (centrální úřad) Bundesagentur für Arbeit v Norimberku
• Zprostředkování práce pro specialisty v SRN: Bonn-ZAV.IT-Experts@arbeitsagentur.de
• Pomoc při vycestování rodiny za expertem zaměstnaným v SRN
• Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), tel.: +420 233 370 160, e-mail: prague@iom.int

Sociální zabezpečení:

Zaměstnanci z ČR, kteří vykonávají v Německu řádné zaměstnání, podléhají německému sociálnímu pojištění a jsou pojištěni proti nemoci, nezaměstnanosti a v zákonném důchodovém pojištění, také musí být zaměstnavatelem pojištěni u zaměstnaneckých odborů proti úrazu. Nárok na dávky v nezaměstnanosti má člověk, který pracoval minimálně dvanáct měsíců v pojistně povinném pracovním poměru. Zaměstnanci z ČR vyslaní do Německa na maximálně 12 měsíců zažádají u České správy sociálního zabezpečení podle ustanovení (EHS)1408/71 o potvrzení A1 (dříve E 101) a tímto doloží, že pro ně nadále platí pojistné sociálně povinné právní předpisy vysílajícího státu a ne německé právní předpisy. Další informace k tomuto podává Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního zajištění BMGS.

5.9. Veletrhy a akce

Německo je veletržní země. Aktuální přehled ČR podporovaných veletržních akcí najdete na stránkách MPaO nebo Czech Trade. Kalendář akcí – CzechTrade 26 výstavních míst má nadregionální význam a mají kapacitu přes 2,8 milionu metrů čtverečních..

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky ve Spolkové republice Německo

Vedoucí: Erik Siegl – rada, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Lukáš Janura, III. tajemník, Jana Rysková, referentka, Natálie Lízalová, referentka
Hausvogteiplatz 10, 10117 Berlin
Tel.: +49 030 226 38 195/214
E-mail: berlin@embassy.mzv.cz
Úřední hodiny: 7:45–16:15

Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Berlíně
Tel.: +49 (0)30 – 226 38 195
Fax: +49 (0)30 – 226 38 198
E-mail: berlin.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/berlin

Generální konzuláty České republiky jsou v Drážďanech, Mnichově a v Düsseldorfu.

Honorární konzuláty České republiky se nacházejí ve Frankfurtu n/M., Hamburku, Rostocku a Stuttgartu.

Informace o kontaktech na ně viz oficiální stránky MZV ČR.

Generální konzulát – Drážďany
Erna-Berger-Straße 1,01097 Dresden
Tel.: +49 (0)351 655 670
Sekretariát: +49 (0)351 655 67 11
Fax: +49 (0)351 803 25 00
E-mail: dresden@embassy.mzv.cz
Web: mzv.gov.cz/dresden
Vedoucí úřadu: Mgr. Ivona VALHOVÁ, Ph.D.
Diplomatická působnost: konzulární pro spolkové země Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko

Generální konzulát – Mnichov
Libellenstraße 1, 80939 München
Tel.: +49 (0)89 958 372 32
Sekretariát: +49 (0)89 958 372 41
Fax: +49 (0)89 950 36 88
E-mail: munich@embassy.mzv.cz
Web: mzv.gov.cz/munich
Vedoucí úřadu: JUDr. Ivana ČERVENKOVÁ
Působnost úřadu: konzulární pro spolkové země Bavorsko a Bádensko-Wirtembersko, Sársko a Porýní-Falc

Generální konzulát – Düsseldorf
Martin-Luther-Platz 28, 40212 Düsseldorf
Tel.: +49 (0) 211 5669 4239
E-mail: duesseldorf@embassy.mzv.cz
Web: mzv.gov.cz/duesseldorf
Vedoucí úřadu: Ing. Kristina LARISCHOVÁ
Působnost úřadu: konzulární pro spolkovou zemi Severní Porýní – Vestfálsko

V Německu mají svá zastoupení české agentury CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a Česká centra (Berlín, Mnichov, Düsseldorf).

Internetové adresy:

• CzechTrade
• CzechInvest
• České centrum Berlín
• České centrum Mnichov
• CzechTourism

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 110
• Hasiči, záchranná služba, lékařská pohotovost: 112
• Telefonní informace tuzemsko: 11833, online: www.11833.de

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavním portálem německé státní správy je www.bund.de

Důležité odkazy pro vstup na německý trh (komory, asociace a agentury na podporu investic a obchodu aj.):

• Germany Trade and Invest www.gtai.de
• Průmyslová a obchodní komora – DIHK www.dihk.de
• Zahraniční obchodní komory AHK www.ahk.de, www.tschechien.ahk.de
• Celní správa www.zoll.de

Hospodářské výzkumné instituty:

• Institut für Wirtschaftsforschung München www.ifo.de
• Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung Berlin www.diw.de
• Institut für Wirtschaftsforschung Halle www.iwh-halle.de
• Rheinisch-Westfälisches Institut für Wirtschaftsforschung Essen www.rwi-essen.de
• Institut für Weltwirtschaft Kiel www.uni-kiel.de
• Hamburgisches Welt-Wirtschafts-Archiv www.hwwi.org

Obchodní a insolvenční rejstřík a další zdroje informací o firmách a obchodních zástupcích:

• Obchodní rejstřík www.unternehmensregister.de
• Insolvenční rejstřík www.insolvenzbekanntmachungen.de
• Spolkový věstník www.bundesanzeiger.de
• Wer liefert Was www.wlw.de
• Katalog obchodních zástupců www.handelsvertreter.de
• Katalog veřejných zakázek www.evergabe-online.de

Státní orgány a instituce:

• Spolková vláda www.bundesregierung.de
• Úřad spolkového kancléře www.bundeskanzler.de nebo www.bundesregierung.de
• Spolkové ministerstvo zahr. věcí www.auswaertiges-amt.de
• Spolk. min. pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost www.bmuv.de
• Spolk. min. obrany www.bmvg.de
• Spolk. min. dopravy, výstavby a rozvoje měst www.bmdv.bund.de
• Spolk. min. pro vzdělání a výzkum www.bmbf.de
• Spolkové min. hospodářství a technologie www.bmwk.de
• Spolk. min. financí www.bundesfinanzministerium.de
• Spolk. min. spravedlnosti www.bmj.de
• Spolk. min. vnitra www.bmi.bund.de
• Spolk. min. práce a sociálních věcí www.bmas.de
• Spolk. min. pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele www.bmel.de
• Spolk. min. pro rodinu, seniory, ženy a mládež www.bmfsfj.de
• Spolk. min. pro hospodářskou spolupráci a rozvoj www.bmz.de
• Spolk. min. zdravotnictví www.bundesgesundheitsministerium.de
• Spolkový sněm www.bundestag.de
• Německá spolková banka www.bundesbank.de
• Spolkový ústavní soud www.bundesverfassungsgericht.de
• Spolkový statistický úřad www.destatis.de
• Celní informace www.zoll-d.de

Tisk a média:

• Politické aktuality www.newsaktuell.de
• Die Tageszeitung www.taz.de
• Die Welt www.welt.de
• Frankfurter Allgemeine Zeitung www.faz.net
• Der Tagesspiegel www.tagesspiegel.de
• Süddeutsche Zeitung www.sueddeutsche.de
• Die Zeit www.zeit.de
• Der Spiegel www.spiegel.de
• Wirtschaftswoche www.wiwo.de
• FOCUS www.focus.de
• Stern www.stern.de
• Ost.West-Contact www.owc.de (Wirtschaftsmagazin für Ost-West-Kooperation)
• Handelsblatt www.handelsblatt.com
• Financial Times Deutschland www.ftd.de

Televizní stanice:

• ARD www.ard.de
• ZDF www.zdf.de
• RTL www.rtl.de
• n-tv www.n-tv.de

Ostatní důležité adresy:

• Plánování cest www.reiseplanung.de
• Jízdní řád a informace Deutsche Bahn www.deutschebahn.com
• Obce a města SRN www.kommon.de
• Plány měst v SRN www.stadtplandienst.de
• Telefonní seznam SRN www.teleauskunft.de