Norsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Norsko je skandinávským státem, nezávislým od roku 1905. Rozlohou je čtyřnásobně větší než ČR (385 178 km2), velikostí populace poloviční. V severojižní ose se pevninské Norsko rozprostírá přes 13 stupňů severní šířky a například vzdušná vzdálenost mezi městy Vardø za Polárním kruhem a jihonorským Kristiansandem je stejná jako z Prahy do Madridu. Součástí Norska je též souostroví Špicberky (Svalbard) a neobydlené ostrovy Jan Mayen v severním Atlantiku, Bouvetův ostrov v jižním Atlantiku a ostrov Petra I. v Antarktidě. Norsko též vykonává dohled v Zemi královny Maud v Antarktidě.

Kontinentální Norsko je hornaté. Tři čtvrtiny území pokrývají pohoří, na území Norska se nachází největší ledovec v kontinentální Evropě. Pobřeží je členité řadou fjordů a lemují ho desetitisíce ostrovů a ostrůvků, díky nimž délka norského pobřeží činí 67 112 km. V Severním moři a Barentově moři využívá Norsko rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, ve fázi průzkumu jsou ložiska rud (železo, měď, uran).

Podnebí je mírné, oceánské, moře vlivem Golfského proudu nezamrzá. Počasí převažuje deštivé, zejména podél západního pobřeží.

Norsko je konstituční monarchií, hlavou státu je od roku 1991 král Harald V. V době jeho nepřítomnosti v zemi či po dobu nemoci jej zastupuje jeho syn, korunní princ Haakon Magnus.

Zákonodárným orgánem Norska je jednokomorový parlament Storting, v němž zasedá 169 poslanců. Na základě výsledků parlamentních voleb, které se konají každé 4 roky, král jmenuje na doporučení předsedů parlamentních politických stran premiéra, který sestavuje kabinet. Pro zahájení činnosti nové vlády ústava nevyžaduje vyslovení důvěry parlamentem (důvěra se prokáže při příštím hlasování o státním rozpočtu).

Vnitropolitická scéna je mimořádně kultivovaná a velmi stabilní. Hospodářské výsledky země nepochybně přispívají k poklidnému formování domácí politiky. Vládní krize jsou v Norsku ojedinělé a vzhledem k ústavní absenci institutu předčasných voleb nejsou výjimečné ani menšinové vlády, které úspěšně a bez výrazných potíží vládnou celé volební období.

Poslední volby se konaly v září 2013. Menšinovou vládu vytvořily Konzervativní strana (Høyre, ve volbách 26,8 % hlasů) a Pokroková strana (16,4 %). Tyto strany mají ve Stortingu jen 77 poslanců, pro získání většiny proto uzavřely dohodu o spolupráci s Liberální stranou (Venstre, ve volbách 5,2 % hlasů) a s Křesťanskou lidovou stranou (5,6 %), které mají ve Stortingu dohromady 19 křesel. Dohoda těmto stranám dává možnost vstoupit do vlády, toho však nevyužily a vládu podporují formou hlasování v parlamentu. V parlamentní opozici jsou Dělnická strana (dlouhodobě nejsilnější politický subjekt v Norsku, ve volbách 30,8 % hlasů), Strana středu (5,5 %), Socialistická levicová strana (4,1 %) a Strana zelených (2,8 %).

Norsko je vyspělou zemí, která se výrazně profiluje na mezinárodní scéně, ať již prostřednictvím členství v mezinárodních organizacích, přímým angažmá (role prostředníka při nalézání řešení mnoha různých mezinárodních konfliktů) či formou štědré zahraniční rozvojové pomoci (trvale okolo 1 % HDP).

Norsko je členem OSN (UNCRO, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNIFIL,UNMIBH, UNMOP, UNPREDEP, UNTSO), NATO, EAPC, OBSE, Rady Evropy, OECD, WTO, MMF, ESVO, ASEM, Severské rady, Arktické rady, Rady států regionu Baltského moře, Rady Barentsova moře, Interpol, Intersat, Inmarsat aj.

Základnu norské zahraničně-politické orientace představuje transatlantická vazba ukotvená členstvím v NATO a úzkým přidružením k EU prostřednictvím Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Největší zahraničněpolitickou prioritu představuje dálný Sever, severská spolupráce a kultivace vztahů s EU a s USA. Norsko rovněž patří mezi světové lídry v environmentální oblasti a při naplňování tzv. rozvojových cílů tisíciletí. V posledních letech se zahraničně-obchodní politika více orientuje na rychle se rozvíjející země tzv. skupiny BRIC a na asijské země.

Norsko je rozvinutý průmyslový stát s velkým přírodním bohatstvím. Je druhým největším evropským vývozcem ropy a významným dodavatelem elektrooceli a hliníku. Energetickou náročnost těchto odvětví pokrývá výrobou levné a ekologické elektřiny, která z 99 % pochází z vodních elektráren. V metropolitní oblasti hlavního města Oslo se generuje čtvrtina průmyslové výroby státu a sídlí zde dvě třetiny firem z oboru informačních a komunikačních technologií. Významné postavení má strojírenství, loďařství, petrochemický, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Zemědělství se potýká s náročnými podmínkami, pouze 3 % území pokrývá zemědělsky využitelná půda. O to větší význam má lov a zpracování ryb: Norsko drží druhou příčku na světě v objemu výlovu. Norská lodní flotila, nákladní i rybářská, patří k největším na světě.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Norské království (Kongeriket Norge)

Složení vlády:

  • předsedkyně vlády: Erna Solberg
  • ministryně financí: Siv Jensen
  • ministr pro místní rozvoj a modernizaci: Jan Tore Sanner
  • ministr dopravy: Ketil Solvik-Olsen
  • ministr zahraničních věcí: Børge Brende
  • ministryně pro záležitosti EHP a EU: Elisabeth Aspaker
  • ministryně hospodářství: Monica Mæland
  • ministr pro klimatické otázky a životní prostředí: Vidar Helgesen
  • ministryně pro záležitosti dětí a rovné příležitosti: Solveig Horne
  • ministr zdravotnictví: Bent Høie
  • ministr spravedlnosti a veřejné bezpečnosti: Anders Anundsen
  • ministr ropného průmyslu a energetiky: Tord Lien
  • ministryně obrany: Ine Eriksen Søreide
  • ministryně pro imigraci a integraci: Sylvi Listhaug
  • ministr školství: Torbjørn Røe Isaksen
  • ministr rybolovu: Per Sandberg
  • ministryně práce a sociálních věcí: Anniken Hauglie
  • ministryně kultury: Linda Cathrine Hofstad Helleland
  • ministr zemědělství a výživy: Jon Georg Dale

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 5 213 985 (k 1. 1. 2016)

Hustota zalidnění: 14 obyv./km2

Roční přírůstek: +48 183 obyv. (2015-2016)

Zásadní podíl na přírůstku obyvatelstva má migrace občanů ze států EU/EHP, jež dosáhla vrcholu v roce 2011, a přistěhovalectví z třetích zemí, které kulminovalo během migrační vlny Evropou v roce 2015. Do dalších let se vláda snaží redukovat počty nově příchozích azylantů zpřísněním přistěhovalecké politiky.

V roce 2014 překročil počet cizích státních příslušníků usazených v Norsku podíl 10 %. Největší národnostní menšinu tvoří suverénně občané Polska (99 tis.), následují občané Švédska (45 tis.), Litvy (41 tis.) a dále Somálska, Německa a Iráku. Hromadné uprchlické vlny od poloviny 90. let 20. století se projevily ve vyšším počtu občanů Bosny a Hercegoviny, Eritrey, Íránu, Kosova, Pákistánu a Sýrie žijících v Norsku (každá z národností přes 10 tis.). V zapolárních oblastech žije okolo 20 tis. Sámů (Laponců).

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Norsko patří v evropském kontextu k „mladým“ zemím, demografické složení je následující:

  • 0-12 let: 15,6 %
  • 13-19 let: 8,6 %
  • 20-44 let: 33,9 %
  • 45-66 let: 27,6 %
  • 67-79 let: 10,1 %
  • nad 80 let: 4,2 %

Průměrná délka života: ženy 84,1 let a muži 80,3 let.

Většina obyvatelstva (3 799 tis.) je členy státní evangelicko-luteránské církve (Norská církev). K římskokatolické církvi se hlásí cca 296 tis. a k islámu cca 141 tis. věřících.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

Nominální HDP/obyv. (NOK)

563 683

590 847

604 075

613 016

603 319

Vývoj objemu HDP

1,0 %

2,7 %

1,0 %

2,2 %

1,6 %

Míra inflace

2,7 %

1,6 %

1,5 %

3,1 %

2,4 %

Míra nezaměstnanosti

3,3 %

3,2 %

3,5 %

3,5 %

4,4 %

Po řadě let nepřetržitého růstu norské ekonomiky, který garantovaly příjmy z ropy a zemního plynu, nastal v druhé polovině roku 2014 zlom. Světový pokles cen ropy a menší poptávka po ní postavily před vládu hlavní úkol zvládnout pokles výkonnosti norské petrochemie a s tím související výpadek příjmové stránky státního rozpočtu.

Hospodaření státu se musí přizpůsobit nové ekonomické realitě. To obnáší odklon od závislosti rozpočtu na tržbách z ropy a nutnost restrukturalizace hospodářství pro získání dalších zdrojů příjmu z odvětví mimo těžební sektor, od hi-tech průmyslových technologií po ekologické zemědělství. Další iniciativy zahrnují programy na podporu vzdělávání, výzkumu a inovací, na lepší využití pracovní síly, zvýšení produktivity a zefektivnění veřejných výdajů. Pokud se restrukturalizace nebude dařit, vláda upozorňuje, že bude nutné zavést úsporná opatření.

Dlouhodobou ochranu pozice Norska jako jedné z nejbohatších zemí Evropy zajišťuje Norský vládní penzijní fond Global (tzv. ropný fond), který je největším suverénním fondem světa a spravuje majetek v objemu cca 7 000 mld. NOK. Jeho příjmy jsou veškeré tržby státu z ropy, které zhodnocuje investicemi v zahraničí.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016 (plán)

Příjmy

1 290 729

1 291 821

1 278 757

1 227 409

1 174 855

Výdaje

996 144

1 063 124

1 127 099

1 194 464

1 259 079

Saldo

294 585

228 697

151 658

32 945

-84 224

Údaje v mil. NOK

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet (mil. NOK)

344 901

368 588

307 725

266 661

282 551 

Kapitálový účet (mil. NOK)

1 499

1 279

1 377

1 122

870 

Finanční účet (mil. NOK)

97 690

284 983

253 461

275 275

181 462

Devizové rezervy (mld. NOK)

270,1

332, 6

329,6

451,5

461,3

Veřejný dluh vůči HDP (%)

27,5

29,1

29,7

27,3

31,6

Norsko ve sledovaném období nevykazovalo žádnou zahraniční zadluženost. Stát si půjčuje v rámci Norska především na zajištění cash-flow, neboť volné prostředky kumuluje ve Vládním penzijním fondu Global. V letech velkých výnosů z ropy a plynu je pro stát výhodnější vydávat dluhopisy, tj. půjčovat si peníze, neboť jejich úročení je nižší, než výnos z prostředků uložených v penzijním fondu. Norsko tak na tom, že si peníze půjčuje, řadu let vydělávalo.

Mnohem výraznější problém představuje jednak zadlužení podnikové sféry, jejíž úvěry více než dvojnásobně převyšují dluh vlády, a pak zejména zadlužení domácností. Státní finance jsou tedy v Norsku dobře ošetřené, to však neplatí o finanční situaci firem a rodin.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Dohled nad finančním trhem zajišťuje a norskou měnu vydává centrální banka Norges Bank, která je též pověřena rolí správce Vládního penzijního fondu Global a realizací obchodních operací s jeho prostředky na světových finančních trzích. Mezi státní banky patří vedle Norges Bank osm dalších bank, plnících specifické úkoly úvěrové činnosti na úseku bydlení, vzdělávání, rozvoje územních samosprávných celků, rozvoje zemědělství, rybářství a poštovních služeb.

Norský bankovní sektor je zdravý a stabilní. V současnosti operují na norském trhu dvě desítky komerčních bank, mezi nimiž hrají rozhodující roli DNB, Nordea Bank Norge a Danske Bank Norge. Vedle toho existuje přes 120 místních spořitelen. Jak obchodní banky, tak spořitelny jsou univerzálními bankovními ústavy. Bankovní a finanční systém dotváří menší finanční domy specializované na leasingové a faktoringové operace a samozřejmě i pojišťovací, zajišťovací a hypoteční společnosti. Současný trend v norském bankovnictví se vyznačuje snižováním počtu finančních institucí, rušením poboček a hotovostní služby v nich, redukcí počtu pracovníků s důrazem na elektronické bankovní služby. Vklady v norských bankách jsou garantovány až do výše 2 mil. NOK.

Hlavní norské obchodní banky založily samostatnou společnost Eksportfinans pro poskytování exportních úvěrů. Pro finanční zajištění zahraničních operací a vydávání garancí působí státní zajišťovací a garanční společnost GIEK.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Norsku platí daně všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta, a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace a fyzická osoba po šesti měsících legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností v Norsku. Příjem z nemovitostí na norském území je vždy zdaněn v Norsku.

Norský daňový zákon rozlišuje dvě základní formy příjmů: 1. příjem všeobecný (odečítají se výdaje, kapitola 3 zákona), 2. příjem osobní (příjem ze závislé činnosti, kapitola 4 zákona).

Daň ze zisku právnických osob je 25 %. Ztráty lze zohlednit jako odečitatelnou položku po dobu deseti let. Sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance platí firma.

U fyzických osob se celková daň skládá z dílčích daní, mezi které patří obecní daň, krajská daň, státní daň a sociální nemocenská dávka. Mimo toto základní schéma jsou státem uplatňovány další daně jako je daň z majetku a progresívní daň z vysokých příjmů. Sazby daně jsou v intervalu 25-47 %.

Sazby DPH činí 25 % (základní sazba), 15 % (potraviny) a 10 % (osobní doprava, ubytování, poplatek z televizního přijímače, vstupné do divadla, kin, muzeí apod.).

Podrobnosti o daňovém systému Norska lze získat na webu norského Daňového úřadu.

Mezi ČR a Norskem je v platnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: