Norsko

Rozcestník informací o Norsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V důsledku pandemie covidu-19 došlo v Norsku během roku 2020 k propadu hospodářské aktivity. V mezinárodním srovnání a zejména v evropském kontextu přesto nebyla kontrakce norského hospodářství nijak dramatická a již v 2. polovině roku došlo k otočení trendu a mírnému růstu HDP.

K brzkému zahájení procesu stabilizace národní ekonomiky přispěla kombinace několika příznivých faktorů a opatření, jako např. opětovné stoupání ceny ropy, relativně nízká míra šíření nákazy v zemi, účinná fiskální podpora vlády udržující finanční likviditu firem a domácností a také nulová základní úroková sazba usnadňující přístup investorů a spotřebitelů k finančním prostředkům.

V 1. čtvrtletí roku 2021 došlo ke zpomalení tempa hospodářské obnovy v důsledku zhoršení pandemické situace v zemi. Zpřísněná vládní opatření dopadají vedle služeb výrazně více než v předchozím období i na maloobchod. Objem investic v soukromém sektoru zůstává na nízké úrovni, stejně tak jako hodnota norské koruny, která napomáhá především norským vývozcům.

V letošním roce plánuje norská vláda i nadále poskytovat širokou paletu finančních kompenzací firmám a jednotlivcům, avšak celkový objem vyplacené podpory by měl být zhruba o polovinu nižší než v roce 2020, kdy dosáhl zhruba 7% HDP. Cílem vlády je omezit rychlý růst deficitu státního rozpočtu a snížit v současné době nadlimitní čerpání prostředků z tzv. ropného fondu.

V rámci hospodářské obnovy hodlá vláda klást velký důraz na tvorbu nových pracovních míst a pokrok v diverzifikaci národní ekonomiky, stále ještě výrazně závislé na příjmech z produkce a prodeje fosilních paliv, a s tím související rozvoj dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury.

V dlouhodobějším časovém horizontu směřuje norské hospodářství ke klimatické neutralitě, což se odráží v dynamičtějším rozvoji odvětví napomáhajících zelené tranzici, jako jsou např. nízkoemisní doprava, obnovitelné zdroje energie a CCS, digitální služby, akvakultura a „modrá“ ekonomika.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

V nadcházejícím období budou mezi rychle se rozvíjející sektory v Norsku patřit akvakultura, energetika s důrazem na obnovitelné zdroje a nízkoemisní řešení, technologické inovace, digitalizace, mořská ekonomika, dopravní infrastruktura, obrana či těžba podmořských minerálů. Příležitosti pro navázání spolupráce mezi českými a norskými firmami stále existují i v rámci fondů EHP/Norska.

Ve zbytku roku 2021 se očekává vyhlášení dalších projektových výzev například v programech zdraví či životní prostředí a opětovně také v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci. Nové příležitosti k navázání obchodních a investičních vztahů s norskými subjekty nabízí i vládou finančně stále více podporovaný rozvoj arktických oblastí Norska, zejména s cílem podnítit rozvoj dopravní a energetické infrastruktury, posílit záchranné kapacity a schopnosti v oblasti, včetně zabezpečení proti sesuvům půdy a lavinám.

Automobilový průmysl

V Norsku dochází k masivní elektrifikaci vozového parku, kdy během roku 2020 bylo 54 % nově prodaných vozů vybaveno elektromotorem a kolem 20 % byla hybridní vozidla. Na konci roku 2020 tvořily elektrické a hybridní vozy již 13 % všech registrovaných osobních vozidel v Norsku. Cílem vlády je dosáhnout 50% elektrifikace vozového parku do roku 2030. V případě dálkových autobusů a nákladních vozidel by velkou roli měl vedle elektrifikace sehrát i vodík.

Od roku 2025 se počítá se zákazem registrace nových vozidel do 3,5 t s klasickým pohonem, poté bude možné přihlásit výhradně bezemisní automobily. Totéž bude platit pro městské autobusy a lehká užitková vozidla. Politickým cílem Norska je snížit objem emisí skleníkových plynů v dopravě o 50 % do roku 2030 a do roku 2050 být zcela bez emisí.

Na rozvoj elektromobility v Norsku reaguje i nedávno ohlášený plán společností Equinor, Hydro a Panasonic postavit v zemi továrnu na výrobu lithiových baterií, která by měla být spuštěna v roce 2025.

Norové poptávají kvalitní a v náročných klimatických podmínkách odolné vozy s příznivým poměrem vybavení a ceny – typicky rodinné automobily pro sportovně orientované klienty. Velikost vozového parku v Norsku, která více než počet obyvatel odráží rozlehlost jeho území, obnáší trvalou poptávku po kvalitním provozním vybavení (pneu­matiky a náhradní díly).

Dopravní průmysl a infrastruktura

Rozvoj silniční a železniční dopravy v Norsku je dlouhodobou prioritou vlády, která v kontextu hospodářské obnovy související s pandemií covidu-19 nabývá dále na významu. Vládní investice do údržby stávající infrastruktury a budování nové dosáhnou během letošního roku téměř 9 mld. USD, což je o 8 % více než v roce 2020. Více než třetina těchto prostředků bude využita na opravy silnic, budování nových úseků páteřních komunikací E18, E39 a E6 a modernizaci silničních tunelů na celém území Norska.

Výrazné navýšení investic vláda plánuje také v oblasti železniční infrastruktury. Půjde zejména o zdvojení některých částí vytížených železničních tratí Vestfold, Dovre a Østfold a elektrifikaci menších tratí v regionu Trøndelag. Na trati Gjøvik by pak mělo dojít k instalaci nového signalizačního zařízení ERTMS, které by se následně mělo rozšířit do dalších částí země. V současné době jde o jeden z největších ICT projektů v Norsku.

Diskutuje se také o výstavbě zcela nové vlakové tratě od města Bodø (poblíž Lofotských ostrovů) směrem na sever do Narviku a dále do Tromsø a Švédska. Výstavba této trati za severním polárním kruhem je i v souladu se strategií vlády o rozvoji Arktidy.

Zvýšení kapacity drah v Norsku vyvolá potřebu nových hnacích vozidel i vagonů pro veřejnou dopravu. Do soutěží na provozování osobní a nákladní dopravy na jednotlivých tratích a na dodávky kolejových vozidel se mohou hlásit též firmy z ČR. Norská vláda prostřednictvím státní společnosti Norske tog AS plánuje další akvizice nových vlakových souprav.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Páteří norského hospodářství zůstává i nadále ropný sektor, který tvoří zhruba 15 % HDP země. Pandemie covidu-19 sice vedla v průběhu roku 2020 ke snižování těžby ropy na norském kontinentálním šelfu a k omezení investic do průzkumu a rozvoje nalezišť, avšak vláda ve snaze zvýšit likviditu petrolejářských firem a udržet pracovní místa a navýšit investice do rozvoje sektoru nabídla petrolejářským společnostem štědré daňové úlevy. S ohledem na význam ropného průmyslu pro norské hospodářství bude vláda i nadále aktivně podnikat kroky za účelem rychlého oživení investiční aktivity ve všech oblastech energetického průmyslu.

Podle aktuálních odhadů Norského ředitelství ropy ještě více než polovina komerčně využitelných norských zásob ropy a zemního plynu zůstává nevytěžena. Ministerstvo pro ropu a energetiku stále otevírá nové oblasti k průzkumu a těžbě, naposledy v rámci 25. licenčního kola (listopad 2020 – únor 2021) otevřela jednu novou oblast v Norském moři a osm dalších v arktickém Barentsově moři.

V roce 2021 by měla proběhnout další dvě licenční kola otevírající další prostory především v severní části kontinentálního šelfu. I nadále proto mohou české společnosti vyhledávat příležitosti v oblasti kovozpracovatelského průmyslu. Výrobky tohoto odvětví mohou najít uplatnění při výstavbě nových těžebních zařízení a ropné a plynové infrastruktury.

Energetický průmysl

V souvislosti s naplňováním klimatických závazků Norsko čím dál více klade důraz na domácí spotřebu čisté elektrické energie. Poptávka po ní bude v nadcházejících letech růst a s ní i zájem norských energetických společností o investice do malých vodních elektráren, větrných turbín, transformátorů, úložišť elektrické energie a solár­ních panelů.

Na počátku letošního roku vláda poprvé uvolnila v Severním moři zóny pro rozvoj plovoucích větrných elektráren. V oblastech Utsira Nord a Sørlige Nordsjø II by měly být v nadcházejících letech na ploše zhruba 3 500 km2 instalovány výrobní kapacity na produkci elektrické energie o výkonu až 4 500 MW ročně.

V Norsku se nachází zhruba 50 % kapacity evropských vodních rezervoárů pro výrobu elektrické energie a více než 1600 vodních elektráren zajišťuje až 94 % výroby veškeré elektrické energie v zemi. Stávající infrastruktura je obvykle již několik desítek let stará a k její obnově a modernizaci bude v nadcházejících letech třeba investic v řádu desítek mld. norských korun.

Prostřednictvím grantů začíná vláda výrazně podporovat i pilotní projekty pro komerční využívání vodíku, který by podle nové vládní Strategie pro hydrogen zveřejněné v roce 2020 měl výrazně přispět k omezení produkce emisí v norské nákladní silniční a námořní dopravě. Vláda dále významně podporuje rozvoj technologií na zachytávání a skladování CO2 (CCS).

V současné době se na projektu rozvoje technologie CCS v Norsku podílí několik významných mezinárodních aktérů, mezi něž patří například finská společnost Fortum, německý Heidelberg, francouzský Total a britsko-holandský Shell. Na norské straně jsou nejvýznamnějšími partnery státní energetická společnost Equinor a firma Aker Solutions.

Vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec CCS je velmi komplexní a v norském pojetí je velmi úzce propojen s již existující ropnou a plynovou infrastrukturou v Severním moři, existuje v tomto nově vznikajícím průmyslovém odvětví mnoho příležitostí pro firmy z oblastí těžkého průmyslu, logistiky a dopravy či ICT.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zatímco objem produkce tradičního rybářského odvětví v Norsku dlouhodobě stagnuje, průmyslový chov ryb (zejména lososů) je velice dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které se postupně stává klíčovým hospodářským sektorem v pobřežních oblastech. Norsko v současné době patří mezi desítku největších světových producentů chovných ryb a řadí se mezi trojici nejvýznamnějších světových vývozců produktů akvakulturního průmyslu.

Hodnota vyvezených chovných ryb dosahuje až 8 mld. USD ročně a jedná se o téměř tři čtvrtiny celkové hodnoty vytvářené norským rybářským sektorem. Vedle sádek umísťovaných v mořských pobřežních vodách se začíná v Norsku rozšiřovat i pevninská akvakultura, která má být dlouhodobě udržitelnější a díky využívání technologicky velmi vyspělých zařízení na čištění a cirkulaci vody má i produkce dosahovat vyšší kvality než produkty mořských chovů.

S ohledem na rostoucí oblibu konzumace rybích produktů v Evropě i ve světě má akvakultura v Norsku velký potenciál dalšího rozvoje a bude vytvářet řadu příležitostí v oblasti biotechnologií, automatizace a pro budování infrastruktury.

Velvyslanectví ČR v Oslo
e-mail: commerce_oslo@mzv.cz
www.mzv.cz/oslo




• Teritorium: Evropa | Norsko | Zahraničí