MZV: Souhrnná teritoriální informace

Norsko je skandinávský stát, který získal nezávislost v roce 1905. Se svou rozlohou 385 178 km² je asi čtyřikrát větší než Česká republika. Kromě pevniny zahrnuje Špicberské ostrovy (Svalbard) a vzdálená území Jan Mayen, Bouvetův ostrov a ostrov Petra I. Má jedno z nejdelších pobřeží na světě a rozsáhlé teritoriální vody.

Jde o vyspělou zemi s výrazným mezinárodním profilem. Aktivně působí v mezinárodních organizacích, angažuje se v řešení konfliktů a patří mezi nejštědřejší poskytovatele rozvojové spolupráce (okolo 1 % HDP). Jeho zahraniční politika je založena na členství v NATO a úzkém napojení na EU prostřednictvím EHP a velkého počtu navazujících dohod. Norsko není členem EU, ale je její nejvíce integrovanou partnerskou zemí. Mezi hlavní priority patří Arktida, severská spolupráce a vztahy s EU a USA.

V reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci Norsko posiluje obranu a směřuje k výdajům až 5 % HDP do roku 2030 v souladu s Haagskými závazky. Země je také lídrem v ochraně životního prostředí. Její obchod se soustředí hlavně na EU, Spojené království a USA. EU a UK odebírají asi 90 % exportu.

Norsko je klíčovým energetickým hráčem – je největším vývozcem plynu do Evropy a významným dodavatelem ropy a surovin. Po roce 2022 se stalo hlavním dodavatelem plynu do EU. Průmysl využívá levnou elektřinu, téměř 90 % z vodních elektráren. Významná jsou i odvětví jako loďařství, petrochemie, zpracování dřeva, potravinářství a rybolov.

Hospodářský růst činil v roce 2025 asi 1,1 % a v roce 2026 se očekává kolem 1,5 %. Vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky, dosud závislé na ropě a plynu (15–20 % HDP). Prioritou jsou investice do infrastruktury, digitalizace, umělé inteligence a obrany. Do budoucna se očekává posun k nízkoemisní ekonomice, přičemž energetický sektor zůstane klíčový.

Rostoucí sektory zahrnují akvakulturu, obnovitelné zdroje, technologické inovace, ICT, dopravu a obranu. Příležitosti pro spolupráci s českými subjekty existují zejména v rámci fondů EHP/Norska, ve vědě a výzkumu či v infrastrukturních projektech. Výhodou je stabilní prostředí a podpora inovací, nevýhodou vyšší náklady a malý trh.

V rámci přístupu Norska na trh EU je Česko jednou z 15 členských zemí EU, které jsou zahrnuty mezi tzv. přijímající země Fondů EHP/Norska. Dne 4. listopadu 2025 byla v Praze podepsána Memoranda o porozumění mezi Českou republikou a donorskými státy (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), která stanovují rámec spolupráce a programové priority pro období 2021–2028. Pro toto programové období má Česká republika k dispozici více než 225 mil. EUR (cca 5,5 mld. Kč). Hlavními programovými oblastmi jsou zelená tranzice, demokracie a lidská práva a sociální inkluze a odolnost. Nově jsou mezi prioritami také výzkum a inovace, kultura, veřejné zdraví, vzdělávání a podpora romských komunit; část prostředků směřuje i na projekty reagující na dopady války na Ukrajině. Po podpisu Memorand probíhá příprava jednotlivých programů. Dohody o programech mají být finalizovány do roku 2026 a první výzvy se očekávají na přelomu let 2026 a 2027.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Norsko (309.37 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Norsko je konstituční monarchií s oficiálním názvem Norské království (Kongeriket Norge). Hlavou státu je od roku 1991 král Harald V. V době jeho nepřítomnosti v zemi či po dobu nemoci jej zastupuje jeho syn, korunní princ Haakon Magnus. Zákonodárným orgánem Norska je jednokomorový parlament Storting, v němž zasedá 169 poslanců. Na základě výsledků parlamentních voleb, které se konají každé čtyři roky, král jmenuje na doporučení předsedů parlamentních politických stran premiéra, který sestavuje kabinet.

Pro zahájení činnosti nové vlády ústava nevyžaduje vyslovení důvěry parlamentem (důvěra se prokáže při nejbližším hlasování o státním rozpočtu). Ústava nedovoluje čtyřleté volební období Stortingu zkrátit, konání předčasných parlamentních voleb v Norsku proto není možné. Vnitropolitická scéna je mimořádně kultivovaná a velmi stabilní. Hospodářské výsledky země přispívají k poklidnému formování domácí politiky. Vládní krize jsou v Norsku ojedinělé a vzhledem k ústavní absenci institutu předčasných voleb nejsou výjimečné ani menšinové vlády, které úspěšně vládnou celé volební období. Konsensuální způsob vládnutí a vysoká kvalita institucí nadále patří mezi hlavní charakteristiky norského politického systému; politická stabilita je očekávána i ve střednědobém horizontu.

Poslední parlamentní volby se konaly dne 8. září 2025. Další se uskuteční na podzim 2029. Právě poslední volby potvrdily u moci Stranu práce (Ap), která pokračuje ve vládnutí v menšinovém uspořádání. Předsedou vlády je lídr Ap Jonas Gahr Støre. Jeho menšinový kabinet se opírá o podporu menších levicových stran (např. Socialistická levice, Rudá strana a Zelení) a euroskeptické Strany středu, což může komplikovat prosazování některých politik, zejména v oblasti energetiky a klimatické transformace. Síla opozičních stran, zejména pravicové Pokrokové strany (FrP), vzrostla, což odráží mj. zvýšenou citlivost témat migrace a životních nákladů. Tento faktor může ovlivnit směřování politické soutěže před volbami v roce 2029.

Složení vlády:

• Jonas Gahr Støre – předseda vlády
• Jens Stoltenberg – finance
• Kjersti Stenseng – práce a sociální inkluze
• Sigrun Aasland – výzkum a vyšší vzdělávání
• Cecilie Myrseth – průmysl a obchod
• Åsmund Grøver Aukrust – mezinárodní rozvoj
• Espen Barth Eide – zahraniční věci
• Tore O. Sandvik – obrana
• Andreas Bjelland Eriksen – klima a životní prostředí
• Lene Vågslid – děti a rodina
• Bjørnar Selnes Skjæran – místní samospráva a regionální rozvoj
• Jon-Ivar Nygård – doprava
• Terje Aasland – ropa a energetika
• Marianne Sivertsen Næss – rybolov
• Lubna Jaffery – kultura a rovné příležitosti
• Jan Christian Vestre – zdravotnictví
• Nils Kristen Sandtrøen – zemědělství
• Kari Nessa Nordtun – školství
• Astri Aas-Hansen – spravedlnost
• Karianne Oldernes Tung – digitalizace a veřejná správa

1.2. Zahraniční politika země

Norská zahraniční politika klade velký důraz na multilaterální diplomacii, spolupráci se severskými partnery a také posilování bilaterálních vztahů s USA, Německem a dalšími geograficky blízkými členskými státy EU a NATO. V posledních letech posiluje důraz na bezpečnostní politiku, obrannou spolupráci (především se sousedními zeměmi a strategickými spojenci) a na roli Norska jako klíčového dodavatele energií pro Evropu.

Bilaterální relace se sousedním Ruskem byla po vypuknutí války na Ukrajině utlumena na nezbytné minimum – pokračuje pouze norsko-ruská praktická spolupráce ve vybraných oblastech v Arktidě (správa společných rybích zásob, záchranné operace na moři). Současně Norsko posiluje obranu a reaguje na zvýšené bezpečnostní riziko v regionu včetně hybridních hrozeb ze strany Ruska.

Norsko je od počátku ruské agrese jedním z nejpřesvědčenějších podporovatelů Ukrajiny. Všechny norské parlamentní strany si uvědomují důležitost, kterou má podpora Ukrajiny, odsuzují ruskou válku a jsou si vědomy negativních implikací konfliktu pro bezpečnost Norska i Evropy jako celku. To samé lze říci i o norské veřejnosti. Norsko se zavázalo každoročně poskytovat Ukrajině finanční pomoc o celkové výši 85 mld. NOK.

Pokud jde o vztah Norska k EU, norští i unijní představitelé s oblibou hovoří o Norsku jako o nejbližším partnerovi z nečlenských zemí (členství v EHP, zapojení v schengenské spolupráci, současná klíčová role Norska při zajištění energetické bezpečnosti EU, aj.). Význam Norska pro EU v posledních letech výrazně vzrostl zejména díky jeho postavení hlavního dodavatele zemního plynu (cca 30 % dovozu EU). Norské členství v EU přesto není aktuální, občané se v minulosti dvakrát vyslovili proti (53,6 % hlasů proti v referendu v roce 1972 a 52,3 % hlasů proti v roce 1994). Počet odpůrců vstupu země do EU stále mírně převažuje. Současná vláda tento většinový názor respektuje, snaží se však o posilování spolupráce s EU tam, kde v tom spatřuje přínos (mj. zdravotnictví, obrana a bezpečnost, zelená tranzice). Zároveň je Norsko hluboce integrováno do jednotného trhu, přičemž přejímá významnou část unijní legislativy.

Většina Norů podporuje status quo, tedy spolupráci na základě Dohody o EHP. Zároveň však přetrvává malý zájem a nedostatečná znalost evropské problematiky u většiny veřejnosti.

V důsledku rostoucího geopolitického napětí vláda aktivně posiluje vztahy s dalšími zeměmi. V současné době probíhá revize norské rozvojové politiky, jejímž cílem je zvýšit její efektivitu, lépe reagovat na aktuální globální výzvy a sladit ji s dlouhodobými prioritami norské zahraniční a bezpečnostní politiky. Průřezovými tématy norské zahraniční politiky jsou dlouhodobě zejména podpora multilateralismu a mezinárodního právního řádu, liberalizace mezinárodního obchodu, boj proti negativním dopadům klimatických změn, obhajoba lidských práv ve světě, hospodářsky udržitelné využívání oceánů či spolupráce v Arktidě. Nově je patrný silnější důraz na bezpečnostní dimenzi zahraniční politiky, včetně obrany, energetické bezpečnosti a strategické role Norska v Evropě.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 5 627 400 (k 20.5.2026)

Hustota zalidnění: 15 obyv./km²

Roční přírůstek: +44 137 obyv. za rok 2024

Demografické složení:

V roce 2014 překročil počet cizích státních příslušníků usazených v Norsku 10% podíl a na přelomu let 2024–2025 činil přibližně 17–18 % populace (cca 1 mil. osob), přičemž růst je nadále tažen zejména migrací z Ukrajiny po roce 2022. Největší národnostní menšinu tvoří občané Polska (129 tis.), následují občané Ukrajiny (zhruba 81 tis., jejichž počet v posledních letech výrazně vzrostl a patří k nejdynamičtěji rostoucím skupinám), Litvy (51 tis.), Sýrie (48 tis.), Somálska (43 tis.), Pákistánu (43 tis.) a Švédska (40 tis.). Struktura přistěhovalců se v posledních letech mění zejména vlivem válečné migrace z Ukrajiny a zpřísnění migrační politiky vůči zemím mimo EHP. Hromadné uprchlické vlny od poloviny 90. let 20. století se projevily ve vyšším počtu komunit z Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Íránu a Kosova žijících v Norsku (každá přes 10 tis.). V arktických oblastech žije okolo 50 tis. Sámů (Laponců).

V Norsku se v posledních letech výrazněji projevuje stárnutí populace. Od roku 2030 se očekává pokles počtu obyvatel v produktivním věku, což bude mít dopad na pracovní trh a veřejné finance. Průměrná délka života zůstává vysoká (cca 84 let ženy, 81 let muži). Většina obyvatelstva jsou členy státní evangelicko-luteránské církve (Norská církev). K římskokatolické církvi se hlásí cca 376 tis. věřících a k islámu cca 182 tis. stoupenců. Dlouhodobě roste podíl obyvatel bez náboženské příslušnosti a celkově dochází k postupné sekularizaci společnosti.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomická situace Norska je stabilní a velmi dobrá. Makroekonomické predikce pro rok
2026 počítají s mírným oživením ekonomiky, taženým spotřebou, veřejnými výdaji a exportem energie. Růst HDP v roce 2025 dosáhl přibližně 1,1 % a pro rok 2026 se očekává mírné zrychlení na cca 1,5 %.

Inflace zůstává relativně zvýšená. V roce 2026 by měla klesnout na přibližně 2,9 % a postupně se přibližovat cíli centrální banky (2 %). Růst reálných mezd bude pokračovat, i když mírnějším tempem (cca 1–1,5 % reálně v roce 2026). Fiskální stabilitu vládě dlouhodobě zajišťují prostředky převáděné z ropného fondu na pokrytí schodku státního rozpočtu, čímž se vyhýbá půjčování na mezinárodních trzích či vydávání státních dluhopisů. Rozpočtový přebytek sice zůstává vysoký, ale postupně klesá (cca 8,9 % HDP v roce 2026 oproti téměř 10 % v roce 2025).

Zatímco hodnota norské koruny v posledních letech citelně oslabila, v posledním období naopak mírně posiluje. Vůči USD se očekává průměr kolem 9,8 NOK/USD v roce 2026; její vývoj je ovlivněn cenami energií a měnovou politikou. Z výzev, které před Norskem v nadcházejícím období stojí, lze zmínit zejména snižující se produktivitu práce, nedostatek pracovních sil, stárnutí populace a nákladnou zelenou tranzici ropného průmyslu. Dále také přetrvávající závislost na příjmech z uhlovodíků a tlak na diverzifikaci ekonomiky.

Norsko je průmyslově vyspělou zemí s otevřenou ekonomikou a vysokou mírou sociálního blahobytu. Prostřednictvím Dohody o EHP a řady sektorových dohod je Norsko úzce provázáno s vnitřním trhem EU, kam směřuje téměř 90 % exportu (EU a UK společně). Významnou roli v národním hospodářství hraje těžba ropy a zemního plynu. Byť se vláda dlouhodobě snaží o prohloubení diverzifikace norské ekonomiky, produkty ropného průmyslu tvoří více než 60 % exportu a cca 15–20 % HDP.

Po omezení dodávek ruského plynu do Evropy v roce 2022 se Norsko stalo jejím hlavním dodavatelem, čímž se výrazně zvýšil jeho strategický ekonomický význam.

Další exportní komodity jsou založeny na tradičních norských odvětvích jako jsou ryby a mořské plody, hliník, potraviny a průmyslová hnojiva. Specifickým prvkem norského hospodářství je tzv. ropný fond, který je jedním z největších suverénních fondů světa a zároveň garantem fiskální stability země. Hodnota fondu přesahuje 20 000 mld. NOK (cca 2,1 bil. USD), což představuje historické maximum. Mezi největší položky dovozu z ČR patří osobní automobily a dopravní prostředky pro hromadnou přepravu zboží a osob, vč. přívěsů, stroje, zařízení a další strojírenské výrobky a výpočetní technika. Dovoz dále roste v souvislosti se silnou domácí poptávkou a posilující měnou.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Až 3 % z hodnoty ropného fondu může každoročně vláda použít na vyrovnání schodku státního rozpočtu. Kapitálové zisky ropného fondu v kombinaci s tímto 3% fiskálním pravidlem zajišťují vládě již řadu let značnou fiskální flexibilitu. V roce 2026 je plánováno čerpání přibližně 2,8 % hodnoty fondu, tedy stále pod stanoveným 3% limitem. Čerpání z fondu zůstává hlavním zdrojem financování rozpočtu a umožňuje vládě udržovat vysoké veřejné výdaje bez výrazného zadlužování.

Objem státního rozpočtu se v posledních dekádách neustále zvyšuje a s ním i rozsah státem poskytovaných veřejných služeb. V současné době je až třetina pracovních sil v zemi zaměstnána ve veřejném sektoru, který rovněž zodpovídá za více než 60 % HDP vytvářeného pevninskou ekonomikou (nezahrnuje těžbu ropy a zemního plynu). Rozpočtová politika zůstává expanzivní – pro rok 2026 počítá s dalším zvýšením výdajů zejména v oblastech zdravotnictví, obrany, komunálních služeb a trhu práce.

Přebytek běžného účtu zůstává velmi vysoký, ale postupně se snižuje (cca 14,2 % HDP v roce 2025 a kolem 11,8 % HDP v roce 2026). Příjmy z ropy a zemního plynu zůstávají klíčovým zdrojem veřejných financí a jsou citlivé na vývoj světových cen energií, které v roce 2026 vykazují zvýšenou volatilitu.

Rozpočtový přebytek zůstává vysoký, ale postupně klesá (cca 9,9 % HDP v roce 2025 a 8,9 % HDP v roce 2026). Veřejný dluh zůstává relativně nízký a stabilní (výhled cca 38 % HDP do konce dekády), přičemž fiskální pozice Norska patří mezi nejsilnější v Evropě, zejména díky ropnému fondu.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Norsku je vysoce rozvinutý, s vysokou finanční inkluzí a silnou přítomností zahraničních, zejména severských institucí. Dohled vykonává centrální banka Norges Bank, která zároveň spravuje ropný fond a vydává norskou měnu. Vedle ní působí i specializované státní banky podporující bydlení, vzdělávání, regionální rozvoj, zemědělství či rybářství.

Sektor je stabilní a zdravý. Na trhu působí zhruba dvě desítky komerčních bank, z nichž klíčovou roli hrají DNB, Nordea a Danske Bank Norge. Doplňuje je více než 120 místních spořitelen. Systém zahrnuje také leasingové a faktoringové společnosti, pojišťovny a hypoteční instituce.

Dlouhodobým trendem je konsolidace sektoru, rušení poboček a omezení hotovostních služeb ve prospěch digitalizace. Norsko patří mezi nejvyspělejší digitální ekonomiky s téměř univerzálním využíváním online bankovnictví a bezhotovostních plateb. Vklady jsou pojištěny až do výše 2 mil. NOK.

Stát zároveň posiluje roli veřejných institucí v oblasti exportního financování. Základní úroková sazba na počátku roku 2026 činí kolem 4 % a očekává se její postupné snížení k 3,5 % a stabilizace okolo 2,5–2,6 % ve středním období.

Hlavní rizika souvisejí s vysokým zadlužením domácností, citlivostí na vývoj trhu nemovitostí a globální ekonomiku. Přesto si bankovní sektor udržuje vysokou stabilitu.

2.4. Daňový systém

Norsko má vysoké zdanění, které je široce přijímáno jako prostředek financování sociálního státu. Daňový systém je poměrně složitý, ale stabilní; jeho úpravy se mění podle politického cyklu. V posledních letech se mírně zpřísňuje, zejména u majetkových daní a vyšších příjmů.

Daňovou povinnost mají rezidenti (fyzické i právnické osoby) ze všech příjmů, domácích i zahraničních. Rezidentem se firma stává registrací, fyzická osoba po šesti měsících pobytu. Nerezidenti platí daň pouze z příjmů dosažených v Norsku. Příjmy zahraničních pracovníků bez rezidentství jsou zdaněny 25 % (PAYE), příjmy sportovců a umělců 15 %. Součástí zdanění je i příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 8 %.

Daň z příjmu právnických osob činí 22 % (u některých finančních služeb až 25 %). Ztráty lze odečítat po dobu deseti let. Sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. U fyzických osob je základní sazba daně z příjmu 22 %, doplněná dalšími složkami (obecní, krajská a státní daň a odvody).

Systém doplňují další daně, včetně majetkové a progresivní daně z příjmu (0–17,4 %). Celkové zdanění fyzických osob je vysoké a progresivní složka byla v posledních letech posílena. Sazby DPH činí 25 % (základní), 15 % (potraviny) a 12 % (např. doprava a ubytování) a dlouhodobě zůstávají stabilní.

Mezi Českem a Norskem platí smlouva o zamezení dvojího zdanění. V následujících letech bude daňový systém nadále využíván k podpoře zelené transformace a financování sociálních výdajů.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy upraveny v rámci Dohody o EHP mezi zeměmi EU a zeměmi ESVO. Česko a Norsko uzavřely dohodu o podpoře a ochraně investic. Norsko je dle statistiky za rok 2024 celkovou hodnotou dovozu zboží a služeb z Česka 28. nejvýznamnějším obchodním partnerem, u vývozu do Česka je na 15. místě. Prudký nárůst dovozu zemního plynu během let 2022–2023 je příčinou nárůstu obratu vzájemného obchodu a pasivní bilance z pohledu Česka. Tento trend přetrvává i nadále, přičemž význam norských dodávek plynu pro český (resp. evropský) trh zůstává vysoký.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Pro Norsko představuje EU primární trh, kam směřují 2/3 norského exportu a odkud pochází 2/3 dovozu. EU zároveň zůstává dominantním zdrojem dovozu, a to díky hluboké integraci v rámci EHP. S ohledem na množství vyvezeného zemního plynu a dalších produktů ropného průmyslu si Norsko ve vztahu k EU udržuje výrazně pozitivní obchodní bilanci. Od r. 2022 je Norsko největším dodavatelem zemního plynu pro EU. Podíl norského plynu na dovozu EU činí přibližně 30 %, což výrazně posiluje strategickou pozici Norska v evropské energetické bezpečnosti.

Exportní struktura zůstává silně koncentrovaná – uhlovodíky tvoří více než 60 % norského vývozu, což představuje klíčový faktor obchodní bilance.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: Norský statistický úřad (ssb.no)

3.2. Přímé zahraniční investice

Díky materiálnímu bohatství, nízké úrovni kriminality a volnému přístupu ke vzdělání zaujímá Norsko dlouhodobě přední příčky v Indexu lidského rozvoje. Zároveň se také řadí mezi země s nejlepším podnikatelským prostředím na světě a dle EIU patří mezi první desítku globálního žebříčku podnikatelského prostředí (2026–2030). Přestože Norsko není členem EU, je integrováno do evropského jednotného trhu prostřednictvím Dohody EHP, Schengenské dohody a více než stovky dalších dohod. Kombinací všech těchto faktorů je Norsko zajímavým prostředím pro zahraniční investory. Atraktivitu dále posiluje stabilní politické prostředí, kvalitní infrastruktura, vysoká úroveň digitalizace a transparentní regulační rámec.

Celkový objem PZI v Norsku zůstává vysoký. Norsko je hlavně příjemcem investic ze zemí EU. Největší podíl představují investice ze sousedního Švédska, Lucemburska, Nizozemska, USA a Velké Británie. PZI nejčastěji směřují do těžby nerostných surovin, finančního sektoru, zpracovatelského a automobilového průmyslu. Tyto čtyři oblasti tvoří více než polovinu všech PZI v Norsku. V posledních letech roste význam investic i do ne-ropných sektorů, zejména ICT, služeb, biotechnologií, námořních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Obecně je přístup k zahraničním investicím pozitivní, i když v posledních letech dochází k mírnému zpřísnění investičního screeningu, zejména u investorů mimo EHP.

Potenciál pro české investice existuje zejména v oblastech energetiky, ICT, obrany, infrastruktury a environmentálních technologií.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Přidružení Norska k EU prostřednictvím Dohody o EHP a dalších smluv je klíčovým prvkem norské ekonomiky a obchodní politiky. Země má garantovaný přístup na evropský trh, naopak Dohoda nepokrývá některé oblasti, které Norsko považuje za citlivé z hlediska národních zájmů – např. rybolovná politika.

Těžiště obchodní spolupráce představuje energetika, která povyšuje partnerství EU a Norska na strategickou úroveň. Cílem vlády je být i nadále spolehlivým dodavatelem zemního plynu, a tím přispívat ke snižování emisí v Evropě. Největšími evropskými odběrateli plynu jsou Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Francie.

V rámci naplňování závazku postupné liberalizace vzájemného obchodu se zemědělskými produkty vyplývající ze Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP) se EU společně s Norskem v r. 2018 dohodly na prohloubení vzájemné obchodní výměny s vybranými typy zemědělských produktů. V roce 2023 uzavřela EU s Norskem tzv. Zelenou alianci, v rámci níž se obě strany dohodly na společném rozvoji obnovitelných zdrojů energie a souvisejících technologií. Přestože je Norsko součástí jednotného trhu, není v celní unii, a dovozy některého zboží tak mohou podléhat clu (např. alkohol, zemědělské výrobky). Tato skutečnost negativně vystavuje Norsko dopadům obchodních vztahů EU se třetími zeměmi.

Smlouvy s Českem

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy Česka a Norska upraveny v rámci Dohody o EHP mezi zeměmi EU a zeměmi ESVO. Česko a Norsko uzavřely bilaterální dohody např. o podpoře a ochraně investic (1992), o vzájemné pomoci v celních otázkách (1999) či o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů (2005) a pravidelně se sjednává i Memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu EHP v rámci jednotlivých časově ohraničených programových obdobích.

3.4. Rozvojová spolupráce

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní infrastruktura

Díky energetické soběstačnosti, systému státních pobídek a progresivní legislativě si Norsko udržuje postavení světového lídra v oblasti čisté mobility. Norská vláda současně pokračuje v rozvoji silniční a železniční infrastruktury, což zahrnuje jak výstavbu nových úseků, tak modernizaci těch stávajících. Vzhledem k náročným terénním a klimatickým podmínkám je tato činnost spojena mimo jiné s budováním mnoha mostů a tunelů. Norsko také usiluje o ekologizaci dopravy. Vláda implementuje nový národní dopravní plán, který počítá s investicemi do dopravní infrastruktury ve výši přes 110 mld. EUR během let 2025-36. Pro české subjekty se nabízí možnost dodat významné stavební komponenty (mosty, konstrukce, razící stroje a podobně) či stavební technologie. Rozvoj dopravní infrastruktury je dlouhodobou prioritou současné norské vlády, která klade důraz na konektivitu napříč norskými regiony.

▶ Energetika

Norsko má motivaci i prostředky k naplnění ambiciózních klimatických cílů, a chce tak do roku 2035 snížit emise o 75 % v porovnání s rokem 1990. Již nyní například vodní elektrárny zajišťují zhruba 90 % výroby veškeré elektřiny v zemi. Produkci elektřiny bude nezbytné výrazně navýšit, a tak poroste zájem o investice do obnovy vodních elektráren, především pak o výstavbu větrných turbín nebo transformátorů a úložišť elektrické energie. Pokračovat bude podpora projektů pro komerční využití vodíku a pro rozvoj technologií na zachycování a skladování CO2 (CCS).

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Obrana a bezpečnost se v důsledku zhoršení bezpečnostní situace v Evropě dostaly do popředí politické pozornosti i v Norsku. Vláda nyní vydává na obranu zhruba 2,1 % HDP (3,35 % HDP včetně vojenské pomoci Ukrajině) v souladu s dlouhodobým plánem pro rozvoj obranného sektoru z roku 2024. Ten počítá s investicemi ve výši 140 mld. EUR během následujících 12 let. Prostředky budou směřovat do posílení námořnictva, protileteckých kapacit, lidských zdrojů či vybudování dvou nových brigád.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Udržení vysoké kvality a rozšíření dostupnosti zdravotnických služeb i v odlehlejších regionech je jednou z priorit levostředové vládní koalice. I proto norské zdravotnictví v roce 2026 obdrží od státu celkem asi 23 mld. EUR. Náklady na tento sektor v posledních letech stále rostou, a to kvůli kombinaci faktorů pandemie, zvyšování nákladů a stárnutí populace. Modernizace stávajících a budování nových zařízení s sebou nese značnou poptávku po dodávkách vybavení, a to včetně lékařských nástrojů a zdravotnických pomůcek.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Výzkum a vývoj patří mezi strategické priority norské vlády. V roce 2026 norská vláda vyčlenila pro vědu a výzkum 51,3 mld. NOK (přibližně 112 mld. CZK). Norskou vědu definují priority Dlouhodobého plánu pro výzkum a vysokoškolské vzdělávání 2023-2032, kterými jsou oceány a pobřeží; zdraví; klima, životní prostředí a energie; průmyslové technologie; bezpečnost a připravenost; důvěra a komunita. Součástí těchto cílů jsou také kvantové technologie a čtyři nová kvantová centra. V řadě případů lze spolupráci navázat v rámci bilaterálních projektů Fondů EHP/Norska, jejichž nové programové období se nyní rozbíhá. V rámci tohoto období získá ČR 225 milionů EUR (přibližně 5,5 mld. CZK). Nové projekty budou vyhlašovány od druhé poloviny roku 2026.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Dynamický vývoj v odvětví ICT je neustálým zdrojem příležitostí. Kontinuální vylepšování a posilování již tak robustní digitální infrastruktury je jednou z priorit nejen centrální vlády, ale i jednotlivých obcí. Poptávka po digitalizaci dalších odvětví či služeb je v Norsku značná, tento proces navíc úzce souvisí s probíhající zelenou tranzicí. Odhady zároveň uvádějí, že v roce 2030 bude Norsko potřebovat o 40 000 více kvalifikovaných pracovníků v oboru ICT než dnes.

▶ Těžební a ropné technologie

Norsko je zemí s významnými zásobami minerálů a vzácných kovů, které ovšem zatím nejsou ekonomicky využívány. Naleziště Fen v jižním Norsku se dle nových odhadů z roku 2026 stalo největším nalezištěm vzácných kovů v Evropě a třetím největším na světě. Kromě toho skýtá velké možnosti i mořské dno v oblasti pobřežního šelfu. Norsko navíc trápí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v oblasti důlního inženýrství a v souvisejícím vědecko-výzkumném sektoru. Vláda se o problematiku těžby kovů a minerálů zajímá a je nakloněná dalšímu rozvoji tohoto odvětví.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

4.2. Oslovení

4.3. Obchodní schůzka

4.4. Komunikace

4.5. Doporučení

4.6. Státní svátky

Přehled svátků:

• Nový rok (1. 1.)
• Velikonoce (pohyblivé svátky – velikonoční čtvrtek, pátek, neděle a pondělí)
• Nanebevstoupení Páně (pohyblivý svátek – 40 dnů po Velikonocích)
• Svatodušní neděle a pondělí (pohyblivý svátek – 50, resp. 51 dnů po Velikonocích)
• Svátek práce (1. 5.)
• Den ústavy (17. 5.)
• Vánoce (25.-26. 12.)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Norsku působí značný počet podniků se zahraniční účastí, přičemž dominantní postavení mají investoři ze severských zemí a EU. K licencovaným obchodním aktivitám patří dovozy alkoholu (včetně piva s obsahem alkoholu vyšším než 4,75 %) a potravin všeho druhu. Obě kategorie jsou pod tlakem mezinárodních závazků zvolna liberalizovány. Každý nový podnikatelský subjekt v Norsku musí být oficiálně zapsán v Norském registračním centru (Brønnøysundregistrene), které plní funkci odpovídající obchodnímu rejstříku. Zde je možno rovněž získat běžné majetkoprávní informace o registrovaných firmách.

Registrační centrum přiděluje subjektům jedinečné registrační číslo, sloužící potřebám různých úřadů. Informace poskytované centrem jsou právně závazné. Zavedení tohoto systému výrazně přispělo nejen ke snížení duplicity vyžadovaných informací, ale prostřednictvím větší transparentnosti i ke snížení ekonomické kriminality. Proces registrace je rychlý a digitalizovaný, obvykle v řádu několika dní.

Norský obchodní zákoník umožňuje založit následující druhy obchodních společností:

• akciová společnost (limited liability company, „aksjeselskap“ – AS, se základním kapitálem ve výši 30 000 NOK);
• společnost s ručením neomezeným (company of unlimited liability, „ansvarlig selskap“ – ANS – každý vlastník má osobní zodpovědnost za všechny dluhy, popř. „delt ansvar“ – DA – kolektivní zodpovědnost za všechny dluhy, jednotliví vlastníci pouze do určité výše);
• podnik OSVČ (self-employed business, „enkeltpersonsforetak“);
• družstvo nebo částečné vlastnictví a další typy společností (např. asociace, neziskové nevládní organizace atd.);
• případně také pobočka zahraniční společnosti ((tzv. NUF – forma stále využívaná, avšak její význam oproti minulosti spíše klesá a je často vnímána jako méně důvěryhodná ve srovnání s klasickými norskými právními formami).

Forma akciové společnosti, z důvodu náročnosti právních a daňových podmínek, vyžaduje asistenci specializovaných komerčně-právních kanceláří. Při vstupu na trh mohou podnikatelé využít podpory veřejných institucí a agentur zaměřených na podporu investic a podnikání. Podnikatelé, kteří v rámci svého podnikání prodávají zboží či služby, musí být registrování v rejstříku plátců DPH. Klíčovým nástrojem pro elektronickou komunikaci se státní správou je portál Altinn, který umožňuje registraci, podávání dokumentů i správu podnikání online.

5.3. Marketing a komunikace

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém veřejných zakázek v Norsku upravuje zákon vycházející z evropské směrnice 2014/24/EU. Vztahuje se na nákup zboží, služeb i stavební práce nad přibližně 100 000 NOK bez DPH. Zadavatelé musí zachovávat rovné podmínky a nesmějí diskriminovat dodavatele podle původu. V praxi se však většina dokumentace předkládá v norštině a často se vyžaduje i zpracování nabídek v tomto jazyce nebo alespoň jejich klíčových částí.

Na trhu působí zhruba 3000 veřejných zadavatelů na centrální i místní úrovni. Veřejné zakázky tvoří významnou část ekonomiky, přesto podíl zahraničních firem zůstává relativně nízký, i když trh je v rámci EHP otevřený. Největší úspěch mají firmy ze Švédska, Dánska, Finska nebo Velké Británie. V posledních letech roste důraz na inovace, digitalizaci a udržitelnost. Od roku 2019 se postupně rozvíjí i systém inovativních zakázek, který umožňuje intenzivnější dialog mezi zadavatelem a dodavateli už v rané fázi řízení.

Specifická pravidla platí pro strategické sektory, zejména ropný a energetický průmysl. Výběrová řízení zde často probíhají formou licencí, například při průzkumu a těžbě ropy a plynu na kontinentálním šelfu. Podobný model se postupně uplatňuje i v oblasti offshore větrné energetiky.

Většina veřejných zakázek se zveřejňuje v databázi Doffin, kterou spravuje státní agentura pro e-government. Registrace je povinná pro zadavatele i dodavatele a pro firmy je bezplatná. Zakázky lze vyhledávat podle regionu, oboru nebo klíčových slov, což umožňuje relativně snadnou orientaci v trhu.

Klíčovou roli hrají také finanční limity. Zakázky nad přibližně 1,75 mil. NOK (u státních institucí nižší) podléhají pravidlům EHP a musejí být zveřejněny nejen v databázi Doffin, ale i v evropském systému TED. U těchto zakázek platí přesnější pravidla, včetně stanovených lhůt a postupů. V některých případech může zadavatel využít i jednací řízení s prvky vyjednávání.

Celkově norský systém veřejných zakázek klade důraz na transparentnost, kvalitu a férové podmínky. Zároveň se stále více zaměřuje na environmentální a společenské aspekty, což odráží rostoucí význam udržitelnosti a ESG kritérií při výběru dodavatelů.

Databázi tendrů EU a EHP (včetně Norska) lze nalézt v online verzi Dodatku k Úřednímu věstníku EU.

Pro více informací kontaktujte Velvyslanectví ČR v Oslo.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

5.9. Veletrhy a akce

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Oslu
Fritzners gate 14, 0244 Oslo
tel.: (+ 47) 2212 1031
tel. konzulární pohotovosti: (+420) 222 420 222
e-mail: oslo@mzv.gov.cz

Provozní doba v pracovních dnech od 8:30 do 17:00, úřední hodiny konzulárního oddělení viz webové stránky úřadu Velvyslanectví poskytuje základní informace k poptávkám českých a norských firem dle Katalogu služeb jednotné zahraniční sítě. Česko-norským obchodním vztahům se věnuje rovněž kancelář CzechTrade ve Stockholmu. Působnost pro Norsko má také zahraniční zastoupení CzechTourism ve Stockholmu.

V Norsku dále působí tři honorární konzuláty ČR, které jsou kontaktním místem jak pro české občany dlouhodobě pobývající v Norsku, tak pro návštěvníky z Česka, kteří se v rámci své cesty ocitli v nouzi. Do agendy těchto honorárních konzulátů patří též rozvoj dvoustranných obchodních styků a turistiky. Termín osobní návštěvy na těchto úřadech je nutno sjednat předem.

Honorární konzulát ČR v Trondheimu
Tungaveien 38, Postboks 1862 Lade, 7440 Trondheim
tel. (+47) 9151 8879
e-mail: trondheim.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát ČR v Sjøveganu
St. Hansveien 36, Lavangnes, 9350 Sjøvegan
tel. (+47) 9097 5599
e-mail: sjovegan.honorary@mzv.gov.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Mezinárodní telefonní předvolba Norska: +47
• Zdravotnická záchranná služba: 113
• Policie: 112
• Požární služba: 110
• Univerzální infolinka pro kontakty na fyzické a právnické osoby: 1881
• Lékařská pohotovost v Oslo: 116 117
• Zubní pohotovost v Oslo: 2267 3000
• Odtahová služba: 9870 2222 (Falck), 2321 3100 (NAF), 2208 6000 (Viking)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Portál vlády a ministerstev
• Parlament (Storting)
• Sbírka zákonů a právních předpisů
• Obchodní rejstřík
• Centrální banka
• Statistický úřad
• Daňový úřad
• Celní úřad
• Cizinecký a imigrační úřad
• Úřad pro ochranu duševního vlastnictví
• Osloská burza cenných papírů
• Průvodce podnikáním v Norsku
• Svaz norského obchodu a průmyslu
• Obchodní komora v Oslo
• Databáze norského exportu
• Digitální portál veřejné správy a služeb
• Databáze firem a dodavatelů
• Ředitelství petrolejářského průmyslu
• Portál veřejných zakázek
• Státní investiční agentura
• Financování exportu
• Norský námořní úřad a registr lodí
• Zahraniční rozvojová spolupráce
• Veletrhy a výstavy v metropolitní oblasti Oslo
• Portál trhu práce
• Informace pro zahraniční návštěvníky Norska
• Ředitelství silnic
• Informace o počasí
• Velvyslanectví Norska v ČR