Norsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Velmi solidní strukturální úroveň norského trhu je zajišťována hustou a plně kompatibilní sítí soukromoprávních institucí dovozců, vývozců, velkoobchodníků, maloobchodníků a odvětvově členěných jednotek, zajišťujících přímou realizaci obchodních toků zboží a služeb. Roli zastřešující organizace plní sdružení na podporu aktivit norských podnikatelských subjektů Virke.

Norský trh je v podstatě otevřený. Ochranářská pravidla jsou uplatňována v obchodu se zemědělskými výrobky (zvláště potraviny) a s alkoholem. Sledovanou komoditou s vysokým daňovým zatížením jsou rovněž osobní automobily. Další citlivou oblastí místního trhu je obchod s rybami a rybími výrobky. Nicméně i v těchto oblastech dochází v rámci Dohody o EHP k liberalizaci a unifikaci obchodních pravidel v souladu s legislativou EU a zásadami WTO.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Většina významnějších obchodních kontaktů hospodářských subjektů ČR v Norsku byla a stále je realizována prostřednictvím smluvních zástupců. Zástupce (většinou je vyžadována exkluzivita) má s ohledem na specifika norského trhu a norskou mentalitu podstatně lehčí pozici při umisťování zboží cizí provenience na trhu, než zahraniční výrobce bez znalosti těchto specifik a bez lokálně ověřené prestiže.

Ke standardním formám nalezení obchodního partnera patří setkání na výstavách a veletrzích, účast na obchodních seminářích a maximální využívání informačních zdrojů.

Přímou asistenci při vyhledávání obchodních partnerů poskytuje zastoupení CzechTrade.

Jako samozřejmost se považuje naprosto seriozní jednání, poctivé plnění závazků, odborná kvalita a jazyková vybavenost. Porušování těchto norem je spojeno s rizikem ztráty dobrého jména a vzhledem k velikosti trhu zpravidla i možnosti dále podnikat v Norsku. Ve snaze dosáhnout velkého zisku některé zahraniční firmy, zejména malí a střední podnikatelé, na základě obecných informací, že Norsko je zemí vysokých cen, nerozumně kalkulují výši svého zisku do nabídkových cen, které se poté stávají nadprůměrně vysokými a jsou příčinou ztráty zájmu o nabídku.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Norsko má zajištěn přístup k jednotnému trhu EU prostřednictvím Dohody o EHP. Zahraniční obchod mezi Norskem a ČR se řídí Dohodou o rozšíření EHP, která vstoupila v platnost v roce 2005.

Pro vývoz českého zboží do Norska platí tento režim:

  • jsou plně zrušena cla na vývoz průmyslových výrobků a textilu;
  • jsou plně zrušena množstevní omezení na vývoz průmyslových výrobků;
  • jsou plně zrušena množstevní omezení na vývoz zemědělských výrobků;
  • pro vývoz zpracovaných zemědělských výrobků platí režim, v jehož rámci je uplatňován princip zemědělského komponentu jako základu pro výpočet cla z hodnoty použité zemědělské suroviny;
  • vývoz ostatních zemědělských produktů se řídí ustanoveními kapitoly o zemědělství;
  • u dovozu zpracovaných zemědělských výrobků je clo uplatňováno pouze na zemědělský komponent a tarifikace všech dosavadních dovozních poplatků je kumulována do cla;
  • množstevní omezení jsou v podstatě zrušena, v platnosti zůstává pouze všeobecně platné omezení při dovozu uranových rud, uranu přírodního i obohaceného a vyhořelých i nevyhořelých palivových článků pro jaderné reaktory.

Pro dovoz norského zboží do ČR platí stejný režim jako pro dovoz zboží ze zemí EU.

Rozhodnutí o norských dovozních a vývozních licencích v rámci citlivých položek přísluší ministerstvům zahraničních věcí, obrany, hospodářství a rybolovu či ropného průmyslu a energetiky dle příslušné komodity. Při zahraniční směně se klade obecně zvýšený důraz na ekologické aspekty a ochranu zdraví spotřebitele a zvířat. Celní úřad vydává ročně celní sazebník, který je zpracován podle norského systému označování a kódování zboží a je rozdělen na 21 oddílů a 97 kapitol.

U dovozu do Norska jsou uplatňována určitá ochranářská opatření u zemědělských produktů (potraviny, živá zvířata, živočišné a rostlinné výrobky) v podobě dovozních cel. Norsko uplatňuje nejvyšší cla na dovoz zemědělských produktů na světě v průměrné výši 49,4 %. Norská vláda dále od roku 2013 zvýšila dovozní cla na maso a masné výrobky (151 %) a na mléko a produkty z něj (66,6 %).

Alkoholické nápoje jsou zatíženy zvláště vysokými cly a je požadováno označení maximální výše obsahu alkoholu v jednotce prodávaného množství (na rozdíl od české normy požadující údaje o minimální výši). Stát uplatňuje svůj monopol nejen při výrobě alkoholických nápojů, ale i při jejich prodeji.

K ochranářským opatřením patří i přímé státní subvence do vybraných sektorů. Mezi odvětví s nejvyššími subvencemi patří zemědělství, rybolov, těžba některých nerostných surovin a oblast služeb souvisejících s pobřežní lodní dopravou. Skrytou formou subvenční politiky jsou i regionální preference a systém úlev, které jsou poskytovány podnikům a organizacím s trvalým sídlem v zapolárních oblastech.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

V Norsku je registrováno více než 1 600 společných podniků se zahraniční účastí. K licencovaným obchodním aktivitám patří dovozy alkoholu (včetně piva) a potravin všeho druhu. Obě kategorie jsou pod tlakem mezinárodních závazků pozvolna liberalizovány.

Každý nový podnikatelský subjekt v Norsku musí být oficiálně zapsán v Norském registračním centru (Brønnøysundregistrene), které plní funkci odpovídající Obchodnímu rejstříku ČR. Zde je možno rovněž získat běžné majetkoprávní informace o registrovaných firmách.

Systém jednotné registrace byl zaveden v roce 1998, kdy nahradil registraci zajišťovanou místními úřady fungujícími při obchodních soudech. Centrum přiděluje registrovanému subjektu jedinečné registrační číslo, sloužící potřebám různých úřadů. Informace poskytované centrem jsou právně závazné. Zavedení tohoto systému výrazně přispělo nejen ke snížení duplicity vyžadovaných informací, ale prostřednictvím větší transparentnosti i ke snížení ekonomické kriminality; lhůta provedení registrace se zkrátila na 1-7 dní.

Norský obchodní zákoník umožňuje založit následující druhy obchodních společností:

  • akciová společnost (limited liability company, aksjeselskap“ – AS);
  • společnost s ručením neomezeným (company of unlimited liability, „ansvarlig selskap“ – ANS – každý vlastník má osobní zodpovědnost za všechny dluhy, popř. „delt ansvar“ – DA – kolektivní zodpovědnost za všechny dluhy, jednotliví vlastníci pouze do určité výše);
  • podnik OSVČ (self-employed business, „enkeltpersonsforetak“);
  • případně také družstvo nebo částečné vlastnictví a další typy společností (např. asociace, neziskové nevládní organizace atd.).

Forma akciové společnosti, z důvodu náročnosti právních a daňových podmínek, vyžaduje asistenci specializovaných komerčně právních kanceláří. Při zakládání společnosti může poskytnout informační podporu státní agentura Innovation Norway-Invest in Norway.

Podnikatelé, kteří v rámci svého podnikání prodávají zboží či služby, musí být registrování v rejstříku plátců DPH.

Informace o zakládání podniků a zahájení podnikání v Norsku jsou publikovány na zvláštním portálu Ministerstva hospodářství Altinn v angličtině. Portálu lze využít jako průvodce pro začínající podnikatele v Norsku.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Norský trh s ohledem na svou omezenou velikost a norskou mentalitu dává přednost zboží dodávanému tradičním dodavatelem a v ověřené kvalitě. I přes tuto skutečnost se však novým výrobkům a novým obchodním spojením neuzavírá. Podmínkou proniknutí na trh je především serióznost, důstojná prezentace a samozřejmě kvalita.

Propagační a reklamní kampaně jsou běžnou součástí obchodních aktivit. Propagačně lze využít všechny prostředky, které jsou za tímto účelem využívány v ekonomicky vyspělém světě. Za jednu z nejefektivnějších forem prezentace je v Norsku považována firemní účast na specializovaných veletrzích a výstavách, doplněná vhodnou mediální kampaní, případně odborným seminářem. Podmínkou úspěchu je však dostatečná připravenost takové akce včetně předchozího oslovení potenciálních partnerů.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Tato oblast je v Norsku v gesci Norského patentového úřadu, Ministerstva hospodářství, Ministerstva spravedlnosti a (při sjednávání mezinárodních dohod) také Ministerstva zahraničních věcí. Norský Patentový úřad působí jako vládní úřad, který spadá pod Ministerstvo hospodářství.

Podepsáním Dohody o EHP přistoupilo Norsko k mnoha významným ujednáním v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

V důsledku členství ve WTO pozměnilo Norsko rovněž svou legislativu v souladu s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. Norsko je signatářskou zemí Smlouvy o patentové spolupráci a přistoupilo k Evropské patentové konvenci.

Případ porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům v Norsku není t. č. znám.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Specifický výběrový systém existuje pouze u ropného sektoru, respektive u vybraných jednotlivých akcí strategického průmyslového významu (výstavby hliníkáren, cementáren atd.). Gestorem těchto tendrů je Ministerstvo hospodářství a Ministerstvo ropného průmyslu a energetiky.

Největší výběrová řízení jsou vypisována k průzkumu a využití nalezišť ropy a plynu. Koncese se udělují na dobu deseti let s opcí prodloužení na třicet let. O každém takovémto výběrovém řízení jsou poskytovány veřejné informace.

Většina veřejných tendrů je realizována z rozpočtových nákladů krajských a okresních státních orgánů, které tyto informace zveřejňují v elektronické databázi veřejných zakázek.

Databázi tendrů EU a EHP (včetně Norska) lze nalézt v online verzi Dodatku k Úřednímu věstníku EU.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Norové se obecně snaží případným obchodním sporům v maximální možné míře vyhnout a jsou otevřeni nalezení dohody. Není-li urovnání sporu jednáním možné, k dispozici je standardní systém komerčně právních kanceláří, obchodních komor a konzultačních firem. Náklady i na relativně jednoduchý právní spor jsou však značné.

Stejně jako v ostatních zemích EHP pomáhá tuzemským podnikatelům a občanům neformálně a bezplatně řešit problémy na vnitřním trhu Norska české centrum SOLVIT. Na centrum SOLVIT se mohou podnikatelé a občané obracet v případě, že se cítí být poškozeni špatnou aplikací evropského práva některým ze státních orgánů členského státu EU, resp. EHP (tedy i Norska).

Podnikatelé se mohou na centrum obracet zejména, když se dostanou do potíží s přístupem zboží a služeb na trh v jiném členském státě EU, resp. EHP, dále v případě práva usadit se v jiné členské zemi za účelem podnikání, při uznávání diplomů a profesních kvalifikací, ale i v otázce daní, veřejných zakázek či hraniční kontroly. Podnikatelé se v zahraničí mohou setkat také s problémy se sociálním zabezpečením nebo s registrací motorových vozidel.

V každém státě EU, resp. EHP, je centrum SOLVIT a výhodou systému je, že jednotlivá centra jsou elektronicky propojena, což umožňuje rychlou komunikaci a spolupráci mezi nimi.

Kromě obvyklých podnikatelských rizik žádná zvláštní rizika v oblasti investic ani v obchodě s Norskem neexistují. Ratingové hodnocení bankovních a investičních rizik se pohybuje vysoko v hodnotách třídy „A“. Kredit Norska nebyl zpochybněn ani během globální finanční a následné hospodářské krize let 2008-2012.

Platební podmínky používané při obchodní výměně s Norskem se neliší od podmínek běžně používaných ve vyspělých evropských zemích. Norští podnikatelé jsou známi svým rezervovaným přístupem a seriózností. Od svých obchodních partnerů vyžadují spolehlivost a přímé jednání. Z těchto postojů se odvíjí i jejich platební morálka, která je obvykle velmi dobrá.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

K norskému standardu korektních obchodních mravů patří počáteční rezervovanost, solidnost, serióznost, diskrétnost a smysl pro poctivé plnění závazků. Porušování těchto norem je zpravidla spojeno s rizikem ztráty dobrého jména a možnosti dále podnikat v Norsku, neboť norská podnikatelská komunita je relativně malá a informačně propojená.

Úředním jazykem jsou dvě rovnoprávné verze norštiny (převládající bokmål a nynorsk). Běžná je znalost angličtiny.

Státní svátky v Norsku: Nový rok (1. 1.), Velikonoce (pohyblivé svátky - velikonoční čtvrtek, pátek a pondělí), Nanebevstoupení Páně (pohyblivý svátek - 40 dnů po Velikonocích), Svatodušní pondělí (pohyblivý svátek - 51 dnů po Velikonocích), Svátek práce (1. 5.), Den ústavy (17. 5.), Vánoce (25.-26. 12.), Silvestr (31. 12.).

Obvyklá pracovní doba je od 8.00 do 15.30 h anebo od 9.00 do 16.30 h. V odvětvích, kde to je možné, řada zaměstnanců pracuje v pátek z domova. V červenci mají výrobní závody tři týdny podnikové celostátní dovolené.

Obvyklá prodejní doba v supermarketech je od pondělí do soboty od 9 do 21 h; v ostatních obchodech v pracovních dnech od 9 do 17 h, ve čtvrtek je otevírací doba prodloužená, v sobotu od 9 do 13-16 h. Jen omezená část malometrážních prodejen s potravinami smí mít otevřeno v neděli.

Banky jsou otevřeny v pracovních dnech od 9.30 do 15.30 h, existuje však hustá síť bankomatů (minibank) a téměř za vše lze v maloobchodě platit běžnými mezinárodními platebními kartami.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

ČR i Norsko jsou součástí schengenského prostoru. Pro cesty do Norska potřebuje český občan cestovní doklad, kterým je cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnou zónou, platný po celou dobu pobytu.

V Norsku neexistuje zvláštní přihlašovací povinnost. Zařízení poskytující hromadné ubytování (hotely, penziony, kempy) však musejí návštěvníky registrovat a odesílat policii hlášení.

Občané České republiky mohou od května 2009 na území Norska pracovat bez pracovního povolení.

Norsko je členem Dohody o EHP, není však členem EU, takže celní podmínky při dovozu do Norska nepodléhají systému Unie. Vozidla s českou registrační značkou mohou řídit jen osoby bez trvalého pobytu v Norsku. Při pobytu přesahujícím 6 měsíců musí auto být zaregistrováno v Norsku. Za nedodržení se vyměřuje pokuta. Při turistické cestě je možné dovézt zboží bezcelně za maximálně 6 000 NOK. V Norsku není dovoleno držet jakékoli byť minimální množství drog. Bližší informace o dovozních a vývozních limitech a celních sazbách zveřejňuje norský Celní úřad.

Za použití vybraných silničních komunikací (dálnice, vybrané mosty a tunely, vjezd do center větších měst) se účtují proměnlivé poplatky při projetí mýtnou branou. Ve vozidlech rezidentů jsou instalovány čipy a mýtné se účtuje automaticky. Registrační značky předem neregistrovaných vozidel (včetně aut se zahraniční značkou) jsou při průjezdu mýtnou branou vyfotografovány. Řidič má možnost úhradu mýtného provést platební kartou, kterou před cestou registruje u výběrčí firmy AutoPASS. V opačném případě obdrží poštou na domácí adresu fakturu, navýšenou o poplatek za ruční zpracování.

V Norsku cizincům nehrozí z politického ani bezpečnostního pohledu žádná mimořádná rizika. Ve větších městech je vhodné uplatňovat pravidla obecné ostražitosti (mít pod trvalou kontrolou vlastní zavazadla a doklady, peníze a cennosti rozdělit na více míst).

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Informace o pracovněprávních podmínkách v Norsku jsou uvedeny na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Neexistuje zvláštní přihlašovací povinnost. V případě, že si v Norsku občan ČR hledá práci, může bez povolení pobývat až půl roku. Pokud zamýšlí v Norsku pobývat déle, o pracovní povolení žádat nemusí, avšak je třeba, aby se zaregistroval u policie nebo ve Středisku služeb pro zahraniční pracovníky. Ti, kteří splňují podmínky pro registraci, obdrží nově namísto povolení k pobytu potvrzení o registraci, které je vydáváno na neomezenou dobu.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V Norsku platí Evropský průkaz zdravotního pojištění pro poskytnutí nezbytné lékařské péče ve státních zdravotnických zařízeních za stejných podmínek a za stejnou cenu jako norským pojištěncům. Ošetření zubů hradí pacienti v plné výši.

Při cestách do Norska se doporučuje být vybaven navíc cestovním pojištěním, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, stomatologická léčba, repatriace apod.).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: