Nový Zéland: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Sydney (Austrálie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nový Zéland
  • New Zealand
  • Aotearoa

Složení vlády:

  • John Key - premiér
  • Bill English – ministr financí
  • Gerry Brownlee – ministr obrany
  • Steven Joyce – ministr hospodářského rozvoje
  • Jonathan Coleman – ministr zdravotnictví
  • Todd McClay - ministr obchodu
  • Murray McCully – ministr zahraničních věcí
  • Složení celé vlády NZ je na stránce www.beehive.govt.nz

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

V posledním sčítání lidu 2013 je zřetelný přírůstek obyvatel z Asie a Maorů, méně lidí se hlásí ke křesťanství, naopak přibývají hinduisté a muslimové. Počet obyvatel NZ stále roste, a to zejména díky imigraci. Patrné je také stárnutí populace na NZ (roční přírůstek osob starších 65 let je téměř 4 %).

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel: 4 689 460 (květen 2016)
  • Hustota obyvatel na km²: 16,8
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 69,6%

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a demografické složení

  • Průměrný roční přírůstek: 1,9 % (2015, 28 700 přirozený přírůstek + migrace 58 300)

Demografické složení:

  • 20,9 % - věk   0 - 14 let
  • 61,1 % - věk 15 - 64 let
  • 18 % - věk 65 let a více

Národnostní složení:

  • 74 % - přistěhovalci evropského původu
  • 14,9 % - Maorové (původní obyvatelstvo)
  • 11,8 % - přistěhovalci z Asie
  • 7,4 % - přistěhovalci z Oceánie

Náboženské složení:

  • 48,9% křesťané (11 % - anglikánská církev, 11,6 % - římští katolíci, 7,7 % - presbyteriáni, 2,4 % - metodisté)
  • 2% hinduisté, 1% muslimové, 42% ateisté

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ekonomické ukazatele Nového Zélandu

Položka / rok

2011

2012

2013

2014

2015

HDP  (v mld. NZD)

136,590

142,774

149,368

156,66

161,11

přírůstek HDP (v %)

1,4

2,7

2,74

3,3

2,8

HDP  (v NZD/1 obyv.)

30 991

32 341

33 381

34 518

35 217

míra inflace  (v %)

 1,9

0,9

1,39

1,54

1,43

míra nezam. (v %)

 6,3

6,9

6,2

5,7

6,0

kurs NZD k USD 31.12.2015

 0,78

0,82

0,82

0,74

0,68

kurs NZD k EUR 31.12.2015

 0,584

0,62

0,59

0,65

0,62

oficiální úroková míra  (v %)

2,5

2,5

2,5

3,5

2,5

Zdroje: www.stats.govt.nz, www.economywatch.com, www.rbnz.govt.nz

Nejdynamičtějším sektorem NZ ekonomiky jsou služby, které mají 70% podíl na HDP (nejrozvinutější jsou finanční, pojišťovací a obchodní služby a služby v cestovním ruchu), dále průmyslová výroba, zemědělství a zemědělská výroba, těžební průmysl, rybolov a lesnictví. Daří se i stavebnictví, o 17% meziročně stoupla rezidentní výstavba (zejména v Aucklandu a okolí), nerezidenční výstavba pokračuje v zemětřesením poničeném Christchurch.

V roce 2015 se HDP meziročně zvýšilo o 2,8 %,

Nezaměstnanost ke konci roku 2015 mírně stoupla na 6% (z červnových 5,8%), meziroční nárůst je 0,4%. Snížila se nezaměstnanost u mladých lidí (15-24 let) na 11%, což je nejnižší údaj za posledních 7 let. V roce 2015 bylo na NZ vytvořeno 34 tis. nových pracovních míst, z toho 20 500 ve stavebnictví a 7 900 v průmyslu.

Spotřebitelské ceny klesly ve 4. Q 2015 mezičtvrtletně o 0,5 %, a to zejména díky snížení cen pohonných hmot (o 7 %). Index spotřebitelských cen (CPI) ve 4. Q 2015 zaznamenal meziroční nárůst pouze o 0,1 %.

 Růst mezd byl meziročně 3,1%, průměrná roční mzda na NZ je 57.300 NZD.

Novozélandský dolar ve 2. pololetí 2015 i nadále mírně oslaboval, koncem roku 2015 se obchodoval 1 NZD za 0,675 USD (v lednu to bylo 0,764), k oslabení došlo i ve vztahu k ostatním měnám.

Kurzy k 31. 12. 2015: NZD-USD 0,68; NZD-EUR 0,62; AUD-GBP 0,45; NZD-AUD 0,93; AUD-CZK 16,74.

Podle zprávy Světové banky „Doing Business“ je Nový Zéland na 2. místě na světě ve snadnosti podnikání (po Singapuru) a patří mu 3. příčka v Indexu ekonomické svobody (po Hongkongu a Singapuru).

NZ vláda má také jako jednu ze svých priorit zvýšení přílivu přímých zahraničních investic do všech částí NZ, které uvádí ve své „Investment Attraction Strategy“. FDI by měly pomoci dosáhnout cíle NZ vlády, která k roku 2025 předpokládá podíl NZ exportu ve výši 40% HDP. V tomto ohledu bude NZ v následující dekádě potřebovat 160-200 mld. NZD. Zvýšit by se měl také podíl investic do vědy a výzkumu v NZ. NZ firmy by měly dle vládní strategie nazvané „Business Growth Agenda“ zvýšit podíl investic do R&D na 1% DHP. Ministr pro vědu a inovace oznámil v září 2015 investice do VAVAI ve výši 96,5 mil. NZD v nejbližších 4 letech, přičemž 49,8 mil. NZD by mělo jít na projekty z oblasti životního prostředí a biologických výzkumů a 46,7 mil. NZD na projekty z oblasti nových průmyslových technologií, energetiky, infrastruktury a zdravotní péče.

NZ bude i nadále propagován jako významná turistická destinace a počet návštěvníků NZ rok od roku stoupá. Dle údajů z listopadu 2015 je meziroční nárůst 9%. NZ navštíví ročně přes 3 mil. turistů (pozn. počet obyvatel NZ je 4,5 milionu). Nejvíce turistů přijíždí z Číny, Austrálie a USA. NZ má velký zájem zejména na zvýšení počtu čínských turistů, meziroční nárůst počtu turistů z Číny je 23% a v roce 2015 výdaje čínských turistů na NZ překročily poprvé 1 mld. NZD. Vláda např. investuje v příštích 3 letech 1,5 mil. NZD do propagace nové linky mezi Christchurch a čínským Kantonem). Cestovní ruch je na druhém místě v NZ exportu.

Stoupá také počet mezinárodních studentů na NZ vysokých školách a vzdělávací služby jsou na 5. místě v NZ exportu.

Tempo růstu novozélandského hospodářství je závislé na vývoji globální ekonomiky. Pro novozélandskou ekonomiku bude důležitý vývoj v asijských odbytištích. Vliv na ekonomiku mají i kurs dolaru a klimatické podmínky vzhledem k zemědělskému charakteru země a jeho vývozu (nízké ceny komodit).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet se většinou schvaluje v květnu. Finanční rok trvá od 1.7. do 30.6.

 


 

Státní rozpočet

Položka / Finanční rok

2011/2012

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/2017

Příjmy (v mil. NZD)

60 565

62 939

67 300

71 900

74 900

78 500

Výdaje (v mil. NZD)

69 076

71 781

71 500

73 100

74 900

77 400

Saldo (v mil. NZD) (očištěno)

-8 511

-8 842

-2 900

-700

0

1 100

Zdroj: www.treasury.govt.nz, www.treasury.govt.nz

Státní rozpočet na rozpočtový rok 2015-2016 byl zveřejněn v květnu 2015. NZ je na 1. místě v transparentnosti zveřejňovaného státního rozpočtu (viz International Open Budget Index 2015).

V rozpočtu na rok 2015-16 s příjmy i výdaji na úrovni 74,9 mld.NZD  jsou následující priority: podpora dětí z nejchudších rodin (790 mil.NZD) a celkově sociální služby 24,6 mld.NZD, zdravotní péče (15,9 mld.NZD) a školství (13,1 mld.NZD). Na podporu ekonomického růstu vláda investuje např. 80 mil.NZD na granty pro výzkum a vývoj 25 mil.NZD na zřízení regionálních výzkumných center. Vláda se rozhodla investovat 939 mil.NZD do infrastruktury – rychlý internet, regionální silnice, železnice, cyklostezky či rekonstrukce Lincoln University. Vláda ještě slíbila dalších 108  mil.NZD  na obnovu zemětřesením poničené město Christchurch, celkově se účet na obnovu vyšplhal na 16,5 mld.NZD

15. 12. 2015 byla zveřejněna Půlroční zpráva o plnění rozpočtu a rozpočtový výhled na rok 2016. Ve zprávě se uvádí, že hospodářský růst NZ v roce 2015 zpomalil, a to jak z důvodu zpomalení růstu světové ekonomiky obecně, tak i z důvodu nižší domácí poptávky. Mírný růst je předpokládán i v roce 2016 spolu s mírným zvýšením nezaměstnanosti (cca 6,5%), nicméně ve střednědobém horizontu se předpokládá zvýšení tempa růstu. Růst HDP v 1. Q 2016 by měl být kolem 2,1%, meziročně cca 1,8%. Zpráva uvádí, že vliv na ekonomický růst NZ bude mít ekonomická situace v Číně, monetární politika USA, ceny surovin a komodit na světových trzích a také imigrace na NZ (pozn. dle statistických údajů zveřejněných v říjnu 2015 byl meziroční počet imigrantů v NZ v roce 2015 rekordní, 62.500 osob. Zvyšuje se také počet osob, které přijíždí na NZ na dlouhodobá tzv. „working holidays“ víza, od roku 2012 se jedná o 60% nárůst. NA druhou stranu se snižuje počet Novozélanďanů, kteří NZ opouští (většinou do Austrálie), v roce 2015 to bylo 25 tis. osob, v roce 2012 – 54 tis.). NZ přijímá také uprchlíky ze Sýrie. Roční kvóta je 750 osob a nad rámec této kvóty přijme v nejbližších dvou a půl letech nejméně ještě dalších 750 osob. Ze státního rozpočtu je na přesídlení syrských uprchlíků ročně alokována částka 58 mil. NZD, přijetí dalších 750 osob nad rámec kvóty bude NZ  stát 48,8 mil. NZD navíc.

Státní rozpočet na fiskální rok 2016-2017 byl zveřejněn 26.5.2016. Příjmy jsou stanoveny ve výši 78,5 mld. NZD, výdaje ve výši 77,4 mld. NZD, tj. NZ předpokládá v tomto fiskální roce rozpočtový přebytek ve výši 1,1 mld. NZD. Největší výdaje půjdou do zdravotnictví (16,2 mld. NZD), na vzdělávání (13,5 mld. NZD), na důchodové zabezpečení (12,9 mld. NZD) a na sociální služby (12,3 mld. NZD). V rámci těchto rozpočtových výdajů patří mezi vládní priority tzv. Inovační balíček ve výši 761 mil. NZD, tj. např. podpora VaVaI, terciálního vzdělávání nebo regionálního rozvoje, podpora veřejné infrastruktury ve výši 2,1 mld. NZD (např. výstavba nových škol - 883 mil. NZD; silnice a dálnice - 115 mil. NZD; železniční doprava - 190 mil. NZD; cyklostezky - 37 mil. NZD), investice do sociálních služeb ve výši 652 mil. NZD (např. investice do sociálního bydlení, zaměstnávání osob s tělesným postižením nebo do ochrany práv dětí) a investice do zdravotnictví ve výši 2,2 mld. NZD (např. investice do vývoje nových léčiv nebo do preventivní a primární péče). Návrh rozpočtu počítá také se zvýšením daně na tabák a tabákové výrobky od 1.1.2017 a v následujících 3 letech vždy o 10 % ročně. Vláda NZ se chce věnovat také oblasti zamezení daňovým únikům nadnárodních společností podnikajících na území NZ. Vládní výdaje půjdou také na financování obrany, kybernetické bezpečnosti, kultury nebo např. do obnovy města Chrischurch poničeného zemětřesením v roce 2011.

Návrh rozpočtu předpokládá růst HDP NZ ve výši 2,9 %, pokles nezaměstnanosti na 4,6 % a zvýšení mezd. Předpokládá se také zvyšující se spotřeba domácností a export služeb.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance od 2011-2015

Položka (v mil. NZD)/ rok k měsíci září

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet 

-6 775

-7 857

-8 746

-6 090

- 8 103

Kapitálový účet    

14 065

23

11

13

383

Finanční účet        

-66

5 490

-880

3 185

1 470

Zdroj: www.treasury.govt.nz

Dle informací Statistického úřadu NZ se deficit běžného účtu se v roce 2015 prohloubil na více než 8 mld. NZD  (3,3% HDP). Deficit byl způsoben zejména nižšími cenami vývozních surovin a zemědělské produkce, naopak pozitivní vliv na platební bilanci měly dobré výsledky obchodu se službami. Největší podíl na službách mají služby v cestovním ruchu. Počet zahraničních turistů na NZ stále stoupá, za poslední dva roky se počet turistů zdvojnásobil, přičemž nejvíce turistů přicestuje na NZ z Číny a Austrálie. Na Nový Zéland v roce 2015 přiteklo přes 4 mld. NZD zahraničních investic, přičemž největšími investory jsou opět Čína a Austrálie.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Problémem Nového Zélandu je relativně vysoké zahraniční zadlužení. Celková zadluženost na konci roku 2015 byla 135,8 mld. NZD (55,2 % HDP). Nový Zéland se snaží toto zahraniční zadlužení snižovat, v roce 2015 se dluh snížil o 5 mld. NZD a tento trend by měl pokračovat i v dalším období. V roce 2017/2018 se odhaduje snížení na 34% HDP. Pro fiskální rok 2019/2020 jsou předpovědi pozitivní, zadlužení by se mělo snížit až na 20% HDP.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém je řízen centrální bankou (The Reserve Bank of NZ). Právně upravuje bankovní systém The Reserve Bank of New Zealand Act 1989 a The Banking Act 1982 a některé další zákony.

Po deregulaci bankovního systému disponuje Nový Zéland vysoce vyspělým systémem bankovních a finančních služeb podporovaných nejnovějšími informačními technologiemi. Hlavní banky jsou napojeny na jednotný systém zpracování šeků (Interchange and Settlement Ltd.).

Počet bank, které mohou na trhu operovat, není stanoven zákonem. Zahraniční banky mají rovné postavení vůči domácím a vůči jejich operacím neexistují žádné restrikce. Devizová kontrola byla zrušena kromě požadavku na licenci k vykonávání devizových operací. Devizový platební režim je volný.

Na Novém Zélandu je registrováno celkem 17 bankovních ústavů, z toho pouze jedna banka je v držení novozélandského kapitálu. Dominantní jsou čtyři banky, a to Bank of New Zealand, ANZ Banking Group, Westpac a National Bank of New Zealand. První tři z nich jsou pod kontrolou australských peněžních ústavů, National Bank of NZ je kontrolována londýnskou bankou Lloyds. V červnu 2000 byla na NZ nově zaregistrována poslední banka z australské Big Four: Commonwealth Bank of Australia. Jako místní regionální banky v pozici spořitelen působí Auckland Savings Bank a Taranaki Savings Bank. Kromě bank působí na finančním trhu i další finanční společnosti a pojišťovny.

Korespondenční styk s novozélandskými bankami udržuje zejména ČSOB (Bank of New Zealand, ANZ, National, Westpac) a další hlavní české banky.

Burza cenných papírů se nachází v pěti městech a obchoduje s místními a zahraničními akciemi. V dlouhodobém horizontu se uvažuje o těsnějším propojení australského a NZ trhu s cennými papíry, resp. o jednotném burzovním systému.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nový Zéland má třetí nejnižší daňovou povinnost v zemích OECD. Na Novém Zélandu existují dvě základní přímé daně, a to daň z příjmu společností (Corporate Tax) ve výši 28 % a daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax). Neodvádí se příspěvky na sociální pojištění, neplatí se daň z kapitálového zisku ani daň z celkových mezd (payroll).

Daň z příjmu fyzických osob

Výše příjmu ročně

Daňová sazba
(od 1.10.2010)

0 – 14 000 NZD

10,5 %

14 001 – 48 000 NZD

17,5 %

48 001 – 70 000 NZD

30 %

nad 70 000 NZD

33 %

Zdroj: www.newzealandnow.govt.nz

Zboží a služby podléhají zdanění ve formě plošné nepřímé daně z přidané hodnoty GST (Goods and Services Tax) od1.10.2010 navýšené z 12,5 na 15 %. Alkoholické nápoje včetně piva, tabákové výrobky a pohonné hmoty pro automobily jsou dále zatíženy zvláštní spotřební daní (Excise Duty).

Oficiální fiskální rok, používaný v současné době i ve vládním výkaznictví, je na Novém Zélandu od 1. července do 30. června následujícího roku, velké množství privátních společností však používá finanční rok začínající 1. dubna a končící 31. března následujícího roku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: