Nový Zéland má velmi dobře rozvinutý energetický sektor, který se zejména v oblasti výroby elektřiny opírá o obnovitelné zdroje a napomáhá tím i k dosažení stanovených cílů v oblasti klimatických změn a snižování emisí. K zajištění cílů dekarbonizace vláda vytvořila The Government Innovation in Decarbonization Fund (GIDI). V květnu 2022 bylo schváleno navýšení fondu na 650 mil. NZD během příštích 4 roků. Vláda má zpracované strategie rozvoje energetického sektoru až do roku 2050, stejně jako strategii energetické účinnosti a udržitelného rozvoje odvětví.

K pokrytí své energetické spotřeby, spoléhá Nový Zéland na kombinaci domácích a dovážených paliv. V roce 2023 zůstala národní soběstačnost beze změny na 73 procentech.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřeba mírně klesla z rekordního maxima z roku 2022, pokles o 0,8 % na 30,1 % v roce 2023. Přispěla k tomu zvýšená spotřeba rafinovaných ropných produktů (např benzín a letecká paliva). Úroveň výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla rekordně nejvyšší úrovně díky nárůstu výroby z vodních, větrných a solárních elektráren. Celková výroba elektřiny zůstala v roce 2023 stabilní na úrovni 43 488 GWh. Vodní elektrárny tvořily 60,5 % výroby;  došlo ke zvýšení o 1,1 % (296 GWh) na 26 309 GWh.

Výroba z větrných elektráren vzrostla o 13,0 % (369 GWh) na 3 206 GWh, se zprovozněním větrných elektráren Kaiwera Downs Stage 1 a Harapaki. Výroba ze solárních zdrojů vzrostla o 30,3 % (85 GWh) na 367 GWh, především díky dalším instalacím distribuovaných solárních panelů (například v domácnostech). Relativně se nezměnila i celostátní spotřeba elektřiny, která vzrostla o 0,2 % (69 GWh) na 39 130 GWh v roce 2023.

Polovina spotřebované energie se využívá v dopravě a zemědělství, třetina v průmyslu, třetina v domácnostech a ¼ v komerční sféře. Konkrétně vodní elektrárny vyrábí  60 % elektřiny, geotermální elektrárny 18 %, větrné elektrárny 6,5 % a v omezeném rozsahu výrobu elektřiny zajišťují i solární elektrárny.   Zbytek elektřiny produkují elektrárny spalující zemní plyn (9,9 %), uhlí (2,9 %) a ropu. Přestože Nový Zéland těží ropu, plyn i uhlí, je čistým dovozcem ropy (dováží 2/3 ropy a ropných výrobků). Energetická soběstačnost NZ je na úrovni 73 %. U uhlí je to 154 % (velký vývoz) a v ropě 12 %. V roce 2022 vláda uzavřela rafinerii Marsden  Poin Oil Rafinery, jedinou v zemi, a stala se závislá na dovozu ropných derivátů jako je nafta a benzín. Ze 60 % dováží tyto produkty ze Singapuru.

Podle energetické strategie do roku 2050 místní vláda plánuje do roku 2030 zajistit ze 100 % výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (zejména geotermální, voda, vítr) s tím, že jen při špičkové spotřebě budou využívány elektrárny s plynovými turbínami. V současné době je roční produkce elektřiny v objemu 43 mld. kWh, spotřeba 39 mld. kWh a do roku 2050 je očekáván nárůst o dalších 10 až 60 mld. kWh. Nový Zéland má výrobní kapacity pro produkci elektřiny v objemu 9 790 MW

Nový Zéland spotřebuje 41,47 mld. kWh elektrické energie za rok. Na hlavu to je v průměru 7 939 kWh. Nový Zéland může být zcela soběstačný s domácí energií. Celková produkce všech zařízení na výrobu elektrické energie je 44 mld. kWh, což je také 107 % vlastní potřeby. Zbytek vyrobené energie se buď vyváží do jiných zemí, nebo se nevyužije. 

Vláda reflektuje světové trendy v oblasti klimatických změn i v oblasti snižování produkce emisí a proto plánuje dodatečné výrobní kapacity zajistit následujícími technologiemi a opatřeními: výstavba větrných a fotovoltaických farem s připojením do národní distribuční sítě, podpora střešních solárních systémů, budování nových geotermálních zdrojů, výstavba malých vodních elektráren včetně systému přečerpávacích elektráren, které budou sloužit jako „bateriové úložiště“ v době sucha, zavádění technologií využívajících mořské vodní síly (příliv, vlny), výstavba bateriových úložišť ke skladování elektrické energie vyrobené v příznivých klimatických obdobích a časech obnovitelnými zdroji. Dalším opatřením snižujícím ekologickou i energetickou zátěž bude převod vozového parku osobního i nákladního na elektrifikaci i vodíkový pohon, podpora „chytrých“ obydlí a spotřebičů čerpajících energii mimo špičku. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokovala v letech 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství.

České firmy mohou nabídnout části nebo celé elektrárny vodní (generátory, automatizace, turbíny), prvky a díly plynových elektráren, větrné elektrárny nebo jen převodovky, automatizaci solárních farem, softwarové řešení „chytrých“ domů a energetických systému využívající umělou inteligenci. V případě vodíkových pohonů české firmy mohou zajistit vysokotlaké nádoby a ventily a pro výstavbu moderní rozvodné elektrické sítě linky vysokého napětí vč. stožárů, izolátoru, automatizace, retranslačních a transformátorových stanic.

Na Novém Zélandu se nakládání s odpady řídí komplexní strategií zaměřenou na minimalizaci odpadu a zlepšení účinnosti zdrojů. Vláda upřednostňuje snižování odpadu prostřednictvím různých iniciativ, jak je uvedeno ve Strategii pro účinné využívání odpadů a zdrojů. Současné postupy nakládání s odpady jsou sledovány prostřednictvím podrobných statistik odpadů, které poskytují pohled na efektivitu těchto strategií. Organizace jako WM New Zealand navíc nabízejí řešení udržitelného nakládání s odpady, čímž přispívají k celkovému úsilí o snižování odpadu v zemi.

Nový Zéland má jeden z největších objemů odpadu na osobu za rok v rozvinutém světě (17 mil. tun ročně, z toho 13 mil. tun je umístěno na skládky), objem odpadu na skládkách se za poslední dekádu zvýšil o polovinu a znečišťování vody pokračuje. Nový Zéland zůstává největším producentem odpadu na skládku na obyvatele mezi rozvinutými zeměmi, ale toky odpadu na skládky klesly v roce 2023 o 11 % ve srovnání s vrcholem v roce 2018.  Přestože má země zpracované strategické rozvojové dokumenty, zhoršující se situace přinutila vládu k reformnímu přístupu. Základní dokument k řízení životního prostředí (Resources Management Act) z roku 1991, s dodatkem v roce 2020, je již překonán a v současné době probíhá diskuse o nových, reformovaných dokumentech. Jedním z nich bude zákon o přizpůsobení se klimatu. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokuje v 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství. Nový Zéland se zavázal snížit emise do roku 2050 na nulu.

Oblast odpadového hospodářství upravuje Waste Minimalisation Act z roku 2008, který byl v březnu 2023 doplněn novou Strategií pro odpadové hospodářství, jejíž cílem je do roku 2050 vybudovat z NZ stát s nízkými (nulovými) emisemi a s nízkým podílem odpadu a stavět prosperitu země na cirkulární ekonomice. V souvislosti s odpadovým zákonem byly vytvořeny fondy, ze kterých jsou financována opatření na redukci odpadu a jeho využívání. Příkladem je Plastic Innovation Fund v objemu 50 mil. NZD na snížení užívání plastických obalů. Další fond je vytvořen pro právní podporu environmentálních záležitostí a nejdůležitější je Waste Minimalisation Fund, do kterého plyne polovina z vybraných poplatků za odpad. Ročně se jedná o 10 až 15 mil. NZD na různé projekty k zajištění potřebné infrastruktury (třídění a zpracování odpadu, obalové hospodářství apod.), environmentálních služeb a vzdělávání. Ročně se jedná o zhruba tři desítky projektů.

Země recykluje 1,3 mil. tun odpadu ročně, ale 70 % odpadu je exportováno. Zákaz dovozu odpadu do Číny v roce 2018 uvrhl Nový Zéland do situace, kdy je nucen odpadové hospodářství řešit vlastními silami. Uvedený objem investic je určen na vybudování závodu na recyklaci plastů, regeneračních závodů komunálního a stavebního odpadu, zřizování měřících bodů v dopravě k lepšímu sběru dat o odpadech apod. V roce 2023 měla země k dispozici 581 odpadových zařízení, z toho 183 městských skládek.

Dalším vládním opatřením na snížení odpadu a k podpoře recyklace je od roku 2022 zavedené zvýšení poplatků za odpad z 10 NZD za tunu stanovených v roce 2009 na 60 NZD. Poplatky se nyní budou platit nejen z komunálního odpadu, ale i z odpadu ze stavebnictví a demolicí. Dosud poplatkům podléhalo jen 10 % z celkového objemu odpadu.      

S cílem zajistit dostatečné množství čisté vody byl již v roce 2020 přijat strategický reformní dokument „National Policy Statement for Freshwater“, který stanovuje standardy, regulační postupy a další kroky. V rámci vládního programu „Vote Environment“ bylo v červnu 2020 vyčleněno na čištění kontaminované vody 433 mil. NZD. Další prostředky plynou z reformních balíčků i vládního programu „Jobs for Nature“ v objemu 1,3 mld. NZD, vytvořeného na oživení ekonomiky po pandemii.

Plocha zavlažované zemědělské půdy na Novém Zélandu se mezi lety 2002 a 2019 téměř zdvojnásobila, z 384 000 hektarů na 735 000 hektarů (91% nárůst), tedy 1,3 procenta rozlohy Nového Zélandu.

V oblasti vodního hospodářství jsou vládní opatření zaměřena zejména na ohrazení vodních cest a zamezení kontaminace hospodářskými zvířaty, opatření k eliminaci kontaminace vody zemědělskými hnojivy a pesticidy nebo eliminaci nadměrné spotřeby vody v době sucha aj. 

V oblasti vodního hospodářství existují pro české firmy příležitosti pro následující dodávky: služby v oblasti ochrany, odstraňování kontaminace a čištění vody, čištění průmyslových vod – služby i technologie, zavlažovací systémy včetně potrubí, pump, ale i automatizace řízení s důrazem na přesné zavlažování a automatizaci vodního hospodářství zemědělských farem, monitorovací stanice pro vodní hospodářství včetně čidel, protipovodňové systémy, přečerpávací vodní elektrárny a skladování vody v době sucha s jejím využitím pro zemědělství i energetiku, systémy předvídání povodní včetně systému včasného varování a to i s využitím vyspělého software a vesmírných technologií a UAV k monitorování a ohrazení vodních toků. V odpadovém hospodářství se jedná o dodávky kompostérů, technologií a linek na třídění odpadu, spalovny, automatizace provozů odpadového hospodářství. Další příležitostí jsou technologie pro zpracování elektronického a elektrického odpadu, který dosahuje 80 tis. tun ročně a jen jeho zlomek (2 %) je recyklován.

Zemědělství Nového Zélandu je na vysoké úrovni, což je dáno jak přírodními podmínkami (úrodná půda, mírné podnebí), tak i vyspělými technologiemi. Podílí se na HDP více než 5 %, zaměstnává 143 tis. pracovníků a zemědělská výroba, lesnictví a rybolov přispěly na tvorbu HDP v roce 2021 produkcí v objemu 12,8 mld. NZD.  Živočišná výroba zahrnuje chov ovcí (26 mil.), hovězího dobytka (6 mil. na mléko a 4 mil. na maso) a kuřat (118 mil.). Rostlinná výroba se soustředí zejména na pěstování ječmene, pšenice, kukuřice a brambor. Ze zeleniny se pěstuje nejvíce cibule, dýně a hrachoviny. Důležité je i z hlediska exportu sadařství a vinařství. 

Odvětví potravin a obilnin představovalo 81,1 % vývozu zboží z Nového Zélandu ve finančním roce do 30. června 2024. Za posledních 10 let vývoz potravin a vlákniny rostl v průměru o 3,2 % ročně, zatímco vývoz ostatního zboží rostl v průměru jen o 1,5 %.

Nový Zéland exportuje 85 až 90 % všech potravinářských komodit jako jsou mléčné výrobky (ročně 16 mld. NZD), hovězí a skopové maso (7,6 mld. NZD), ovoce a zelenina – kiwi, jablka, hrozny (3,7 mld. NZD). V poslední dekádě roste export mořských plodů a lososů z vlastních chovů. Samostatnou a velmi úspěšnou kapitolou je vývoz alkoholických nápojů, zejména vína (ročně téměř za 2 mld. NZD), vývoz vlny nebo produkce lesnictví v podobě dřeva.

Statistiky zahraničního obchodu se zemědělskými komoditami za rok 2024 ukazuji, že vývoz zemědělských komodit kapitoly  1-24 HS dosáhl objemu 53,3 mld. NZD, zatímco dovoz 11,15 mld. NZD. Při započtení vlny, bavlny a zemědělských stoj se jedná o vývoz v objemu 59,9 mld. NZD a dovoz v objemu 13,2 mld. NZD. Mezi největší vývozní zemědělské komodity patří mléčné výrobky (23,2 mld. NZD), maso a masné droby (11,4 mld. NZD) a ovoce (6,67 mld. NZD). Největšími dovozními zemědělskými komoditami je průmyslový potravinářský odpad (2,0 mld. NZD), různé potravinové přípravky (1,1 mld. NZD) a nápoje vč. lihovin a octa (0,9 mld. NZD). 

Podle českých statistik za rok 2023 se do ČR z NZ dovezly agrární komodity kap. 1-24 HS v objemu 302,7 mil. CZK: maso a droby za 78,8 mil. CZK, krmivo za 72,1 mil. CZK a jedlé přípravky za 34,9 mil. CZK. Český export ve stejných komoditách dosáhl objemu 33,6 mil. CZK (14 mil. CZK jedlé přípravky, 6,4 mil. CZK cukr a cukrovinky, 4,6 mil. CZK přípravky ze zeleniny a ovoce). 

Význam zemědělství pro Nový Zéland souvisí se zvyšující se spotřebou potravin ve světě. Je plánována jeho intenzifikace s využitím nových technologií a hnojiv s cílem zajistit vyšší přidanou hodnotu i v návazném zpracování potravin. Jen technologie zavlažování v uplynulých 15 letech zvýšily plochu zavlažované půdy o 91 %. Současně nové technologie mají přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, právě zemědělství se na jejich produkci podílí celou polovinou. 

Pro české firmy skýtá novozélandský trh v sektoru agrární produkce i techniky řadu příležitostí. Dovoz potravin tvoří 13 % celkového dovozu Nového Zélandu. Mezi perspektivní patří vývoz českého chmele, krmiva pro hospodářská zvířata, nápojů alkoholických (zejména pivo) i nealkoholických (minerální vody, energetické nápoje), sladkostí a čokoládových výrobků. Pokud se týká strojů a technologií, jedná se o traktory a zemědělské stroje na úpravu půdy, sečení trávy a zpracování sena a slámy, lesnické stroje, zavlažovací systémy. Dále se jedná o technologie na zpracování zemědělské produkce jak živočišné tak rostlinné, technologie na výrobu nápojů (piva, nealkoholických i vína – například nádoby z ušlechtilé oceli), myčky a plničky lahví, konzervárenské stroje a linky, mlékárenské technologie a balící stroje. Zpracování, třídění a uskladnění zrnin (sila) je další příležitostí pro vývoz, stejně jako technologie ustájení hospodářského zvířectva nebo systém řízení a software pro vedení zemědělských farem.

Význam stavebnictví v hospodářství Nového Zélandu dokládá skutečnost, že na tvorbě HDP se podílí 6,3 %, zaměstnává přes 300 tis. pracovníků (10,7 % práceschopného obyvatelstva) a ročně vytváří hodnoty v objemu 17,6 mld. NZD; v sektoru působí 81 tis. firem. 

Přes dílčí propad stavebnictví v době pandemie covid-19 bylo stavebnictví v uplynulém období druhým nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím. Na novou infrastrukturu, která zahrnuje výstavbu nových silnic, železnic, mostů, škol, nemocnic, obytných domů a elektráren, bylo pro období 2021-2025 vyčleněno celkem 57,3 mld. NZD. Jen k urychlení výstavby obytných domů je v rámci „Housing Acceleration Fund“ připraveno 3,8 mld. NZD. Obor se řídí stavebním zákonem z roku 2004. Vláda klade důraz na zavádění nových inovativních technologií, projektování a materiálů s cílem zvýšit produktivitu a efektivnost odvětví a snížit emise a uhlíkovou stopu. Vláda v roce 2020 vyhlásila klimatický nouzový stav a nově zřízená komise pro klimatické změny v následujícím roce zveřejnila doporučení ke snížení emisí. Cílem je do roku 2050 snížit uhlíkové emise na nulu. Pro stavebnictví byl připraven zvláštní program ke zmírnění emisí, snížení spotřeby energií a vody nebo k regulaci teploty a vzduchu a další opatření.

V residenčním sektoru ve finančním roce 2022-2023 bylo celostátně vydáno 44 529 nových stavebních povolení, což představuje meziroční pokles o 12,2 %.Výstavba infrastruktury vykazuje silný růst, který může kompenzovat zpomalující se poptávku v rezidenčním sektoru. V rozpočtu na rok 2023 vyčlenila vláda Nového Zélandu přibližně 71 mld. NZD na veřejné výdaje na infrastrukturu v příštích pěti letech, včetně škol, nemocnic, veřejného bydlení a železniční sítě. Vláda investovala do infrastruktury v roce 2022 celkem 17,3 mld. NZD, což je nejvyšší úroveň za posledních 20 let. 

Vysoké náklady na materiál a pracovní sílu, narušení dodavatelských řetězců a nedostatek dovedností jsou stále limitující pro odvětví. Tyto výzvy způsobují, že náklady na výstavbu rostou rychleji, než se očekávalo. V roce 2023 se cena stavebních prací meziročně zvýšila o 19%.

V roce 2021 bylo kolaudováno rekordních 44 tis. domů. Hlavní trendy ve stavebnictví, co se týče použitých materiálů: většina domů využívá plechové střechy, dřevěné stavební prvky a podlahy, sklolaminátové izolace a dřevotřískové desky. Roste také poptávka po mobilních domech. S ohledem na klimatické změny a environmentální dopady jsou podporovány moderní inovativní technologie a postupy jako jsou „chytré“ budovy včetně IoT (internet věcí). Součástí budou bezpečnostní a regulační systémy, které zajistí úspory energií a vody a optimální vzduch. Dalším trendem je budování „zelených“ budov s minimálními dopady na životní prostředí. Těch stojí zatím zhruba 3 tisíce, ale dalších 25 tis. je ve výstavbě. Je podporována prefabrikace stavebních dílů, zavádění umělé inteligence, robotiky, 3D tiskáren, dronů, nanokrystalů a solárních buněk inovovaného typu.

Pasivní budovy získávají na celosvětovém měřítku, včetně Nového Zélandu. Tyto budovy minimalizují spotřebu energie pomocí technik, jako je izolace, vzduchotěsnost, ventilace a pasivní solární energie, což snižuje potřebu dodatečného vytápění a chlazení.

České firmy mají příležitost dodávat jak materiály (kovové plechy na střechy, dřevo a dřevěné díly, barvy a nátěrové hmoty, stavební materiál), železné konstrukce, inteligentní bezpečnostní a regulační systémy včetně software, stavební techniku (jeřáby, dopravníky, manipulační technika, nákladní vozy a speciální nástavby), tak programy pro optimalizaci výroby a projektování staveb. Výstavba moderních budov a hotelů si vyžaduje speciální stavební sklo nebo velké skleněné umělecké struktury.

Rozpočtové výdaje na zdravotnictví (2024/2025) jsou přibližně 28 mld. NZD. To představuje více než 19 % všech vládních výdajů. Zdravotnictví se tím stává největší položkou ve státním rozpočtu.

Vláda zveřejnila v říjnu 2023 Strategii pro zdravotnictví na příštích 10 let. Cílem nastíněné reformy je zajistit rovnost přístupu ke zdravotní péči pro všechny obyvatele včetně původního obyvatelstva a zlepšit výstupy sektoru. 

Zdravotnictví a péče o postižené je financována zejména ze státního rozpočtu. Zhruba ¾ prostředků vyčleněných na zdravotnictví je vloženo do programu „Vote Health“, který je hlavním zdrojem financování zdravotnictví. Systém zdravotnictví v zemi zahrnuje kromě veřejného i privátní sektor v poměru 4 : 1. Celkem 1,3 mil. obyvatel má privátní zdravotní pojištění. 

Navzdory všem investicím čelí zdravotní systém Nového Zélandu několika výzvám. V roce 2023/24 vykázal zdravotní systém v zemi deficit ve výši 722 mil. NZD, přičemž cílem bylo dosáhnout přebytku 54 mil. NZD. Analýza ukazuje, že reálný nárůst operačního financování byl pouze 0,4 %, což je považováno za nedostatečné pro řešení personálních problémů a dosažení ambiciózních zdravotních cílů.

V roce 2024 byl v rámci rozpočtu alokován balíček ve výši 16,68 mld. NZD na období tří let, zaměřený na pokrytí rostoucích nákladů a zajištění kvalitní péče pro obyvatele. Hlavní oblasti financování zahrnují nemocniční a specializované služby v objemu 3,44 mld. NZD, primární, komunitní a veřejné zdravotnictví 2,12 mld. NZD, Pharmac (agentura pro nákup léčiv) 1,77 mld. NZD, rozšíření bezplatného screeningového programu na rakovinu prsu 31,2 mil. NZD, zvýšení bezpečnosti na pohotovostech 30,84 mil. NZD, vzdělávání nových lékařů 22 mil. NZD na školení 25 nových lékařů ročně, podpora duševního zdraví pro mladé lidi 24 mil. NZD.

V roce 2024 dosáhl trh se zdravotními technologiemi v Novém Zélandu hodnoty přibližně 2,1 mld. NZD. Očekává se, že do roku 2028 vzroste na 2,4 mld. NZD, což představuje roční přírůstek 4,5 %. Růst je podporován zejména expanzí soukromého sektoru, rozvojem screeningových programů a rostoucí poptávkou po diagnostických technologiích.

Novozélandské společnosti, jako například Fisher & Paykel Healthcare, jsou významnými exportéry. Tato firma se specializuje na zařízení pro respirační péči a spánkovou apnoe a její produkty jsou dostupné ve více než 120 zemích. Dalšími příklady jsou MARS Bioimaging, která vyvinula 3D barevné CT snímky a MedTech-iQ Aotearoa, národní inovační platforma zaměřená na urychlení úspěchu novozélandského MedTech sektoru. V roce 2024 došlo k rozhodnutí zrušit Therapeutic Products Act, což sníží regulační bariéry pro dovoz a výrobu zdravotnických prostředků; tato změna má podpořit růst trhu, avšak vyvolává obavy ohledně bezpečnosti pacientů, protože některé produkty, jako například chirurgické síťky, dosud vyžadovaly schválení regulačními orgány.

Medical Technology Association of New Zealand sdružuje výrobce, dovozce, vývozce a distributory zdravotnických přístrojů a prostředků (mimo léky). Dovážené výrobky ve zdravotnictví musí splňovat požadavky místního regulátora, kterým je Medicine and Medical Device Safety Authority (MedSafe). Před prodejem musí být nové výrobky 30 dní zveřejněny na webové stránce organizace.  Klasifikace výrobků je podobná australské a EU, proto jsou akceptovány např. EU nebo US certifikáty. 

Zdravotnický sektor (Health New Zealand) je největším zaměstnavatelem v zemi s přibližně 80 000 zaměstnanci a ročním rozpočtem kolem 20 mld. NZD. Systém je financován z veřejných prostředků a zaměřuje se na zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče pro všechny obyvatele

S ohledem na priority v oblasti péče o obyvatele v zemi patří mezi perspektivní dovozní komodity následující produkty a služby: léčba onkologie, léčba cukrovky a obezity včetně vyšetření a léčby na dálku s využitím telekomunikačních prostředků, kardiovaskulární přístroje, léčba mentálního zdraví, léčba ledvinových onemocnění a nositelná/přenosná zařízení – např. kontrola vysokého tlaku. Zvláštní význam má modernizace sektoru s využitím inovativních, informačních a digitálních technologií. Příkladem je tzv. „telehealth“ využívající diagnostické prostředky na dálku, dále informační systémy na zpracování dat. Nákupem zdravotnické techniky, prostředků i léků je pověřena státní instituce Pharmac (Pharmaceutical Management Agency), která nakupuje výrobky v rámci tendrů pro okresní zdravotní rady a nemocnice v celé zemi a dociluje tak významných úspor.

České firmy mohou na novozélandský trh vyvážet zdravotnické prostředky (injekční stříkačky, stenty, testovací sady), zdravotnická zařízení a techniku (nemocniční lůžka, dětské inkubátory, vybavení nemocnic – systém rozvodu plynů, nemocniční nábytek, rentgeny, chirurgické nástroje, další vyšetřovací přístroje). Dodávky mobilních nemocnic, vyšetřoven, ambulancí by byly vhodné pro odlehlejší oblasti země. Samostatnou oblastí jsou informační a řídící systémy nemocnic a ambulancí.

Nový Zéland má pokročilou digitální infrastrukturu, pokud jde o pokrytí sítě, nasazení 5G a rychlosti internetu, a řadí se mezi 20 nejlepších zemí na celém světě v oblasti pevné širokopásmové rychlosti a 40 nejlepších zemí v oblasti mobilního výkonu.

Tento sektor je třetím největším exportním sektorem Nového Zélandu s příjmy přes 8,7 mld. NZD ročně, zatímco HDP odvětví informačních médií a telekomunikací na Novém Zélandu měl v roce 2022 hodnotu téměř 6 mld. NZD. Sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) zahrnuje přibližně 7 500 organizací.

Vláda Nového Zélandu uznává ICT jako důležitou součást zvyšování místní produktivity a posilování inovací. Spolupráce mezi vládou Nového Zélandu, bankami a technologickým sektorem vedla k prostředí seskupování a sdílení znalostí. V květnu 2022 společnost Microsoft New Zealand oznámila novou iniciativu na podporu startupů Software-as-a-Service/SaaS na Novém Zélandu. Do místních technologických společností bylo v roce 2022 investováno rekordních 450 mil. NZD prostřednictvím 154 společností, což je o 8,2 % více než v roce 2021.

Po několika letech rekordní aktivity se v roce 2023  investiční trh pro začínající investory vrací na úroveň před pandemií a vykazuje dlouhodobý růstový trend. Software zůstává nejvíce financovaným sektorem, dostává 45 % celkových finančních prostředků, následuje Deeptech (progresivní technologické start-upy), který přitahuje 30 % celkových finančních prostředků (v rámci tohoto sektoru nejvíce finančních prostředků získaly čisté technologie), následovaný zdravotnickými technologiemi s 13 % a vesmírnými technologiemi s 12 %. Od roku 2016 je nejrychleji rostoucí částí rozmanitého technologického sektoru na Novém Zélandu sektor digitálních technologií, který roste s ročním tempem růstu 10,4 %.

Významnou a silnou stránkou v tomto ohledu je rozmanitost exportních trhů tohoto sektoru, odolnost vůči otřesům a schopnost vyhnout se konfliktu s klimatickými cíli. Pokud budou věci pokračovat tak, jak mají, očekává se, že vývoz technologií ze země do roku 2027 dosáhne 20,5 mld. NZD (12,8 mld. USD). Vzhledem k tomu, že 14 % veškerých příjmů z exportu na Novém Zélandu pochází z technologií, je v současnosti druhým odvětvím s nejvyššími příjmy po mlékárenství. Navzdory pandemickým omezením zůstal růst sektoru silný, 31 firem vykázalo tržby ve výši 100 mil. NZD nebo více, včetně čtyř firem, které přesáhly 1 mld. NZD. Spojené státy hrají klíčovou roli jako exportní trh, což může být známkou silné digitální ekonomiky Nového Zélandu. Tento export zahrnuje softwarové licence i počítačové služby

Technologický průmysl Nového Zélandu významně přispívá k HDP země, exportu a zaměstnanosti. Navzdory nedostatku pracovních sil a nedostatku znalostí na pevnině se růst pracovních míst v digitálním sektoru Nového Zélandu zrychluje s ročními přírůstky okolo 10 %.

Internetová konektivita Nového Zélandu se světem je hlavně přes kabel Southern Cross Cable. Hawaiki (kabel mezi Novým Zélandem, Austrálií a USA) Vstup společnosti Cable na trh poskytuje spotřebitelům přímé vysokorychlostní širokopásmové připojení mezi Spojenými státy a Novým Zélandem a vytváří nové příležitosti pro americké exportéry bohatého digitálního obsahu a také pro dodavatele podpůrných produktů a služeb.

V roce 2023 Space-X dosáhla dohody s mobilním operátorem One New Zealand (dříve Vodafone NZ), že bude od konce roku 2024 využívat satelity Starlink k pokrytí 100 % Nového Zélandu. Stejně tak v roce 2023 globální poskytovatel satelitních služeb Lynk a novozélandská telekomunikační společnost 2degrees oznámily zkušební verzi technologie, která umožňuje zákazníkům připojit se z oblastí mimo pokrytí pozemními mobilními sítěmi. 

Nový Zéland se zavázal zajistit, že bude bezpečný, odolný a prosperující online. Aby toho dosáhl, sdílí informace o hrozbách a osvědčené postupy s mezinárodními partnery. Nový Zéland také přispívá k budování mezinárodních kapacit kybernetické bezpečnosti, zejména v Tichomoří. Strategie kybernetické bezpečnosti Nového Zélandu, doprovodný akční plán a národní plán pro řešení kybernetické kriminality byly zveřejněny v červenci 2019 a již aktualizovány.

Příležitost pro české firmy na novozélandském trhu je zejména v oblasti služeb a produktů zaměřených na antivirové programy a další prvky kybernetické bezpečnosti. Další příležitostí jsou produkty pro e-learning a dodávky nebo spolupráce v oblasti kreativního a herního průmyslu. Deklarovaná masivní podpora digitálních technologií vytváří prostor pro české firmy dodávat ICT produkty včetně umělé inteligence pro vybraná výrobní odvětví (robotika, produkce leteckých, vesmírných a námořních prostředků, dopravní vnitropodniková doprava). Samostatnou oblastí jsou česká chytrá řešení v energetice (systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie), „smart home“ (internet věcí – zabezpečovací technologie, řízení teploty a ovzduší v domě), „smart agriculture & farm“ (automatizace a řízení chovu hospodářského zvířectva včetně sběru, vyhodnocení a úschovy dat, řízení v mlékárenství). Další příležitosti pro expanzi na novozélandský trh skýtají IT a digitální systémy a aplikace v oblasti zdravotnictví jako jsou online (real time) systémy vyšetřování a diagnostiky pacientů na dálku a systém získávání a zpracování dat. V oblasti dopravy se jedná o IT systémy s prvky umělé inteligence při řízení dopravy nebo trenažery pro piloty a letový provoz, rovněž s prvky umělé inteligence.

Novozélandská strategie letectví a vesmírného průmyslu pro období 2024–2030 se zaměřuje na rozvoj suverénních vesmírných schopností, vytvoření světových regulačních rámců, otevření obchodních a investičních příležitostí, vytvoření odborné pracovní síly a akceleraci inovací v oblasti letectví a vesmíru. Nový Zéland plánuje stát se globálním centrem pro výzkum, vývoj a testování v těchto sektorech, s důrazem na udržitelnost a mezinárodní spolupráci.

Nový Zéland je domovem několika leteckých a kosmických společností, které se specializují na návrh, výrobu a servis široké škály letadel a vesmírných technologií. Mezi významné společnosti v tomto sektoru patří Air New Zealand, vlajková loď země, která provozuje vnitrostátní i mezinárodní lety. Mezi další významné hráče v tomto odvětví patří Pacific Aerospace, která vyrábí lehká letadla, bezpilotní letouny (UAV) a speciální letadla; Rocket Lab, společnost zabývající se vypouštěním malých družic do vesmíru; a GCH Aviation, provozovatel vrtulníků, který nabízí charterové služby, záchrannou lékařskou službu a turistické lety. Tyto společnosti spolu s několika dalšími pomáhají růstu a rozvoji novozélandského leteckého a kosmického průmyslu a přispívají k ekonomice země a její reputaci jako centra inovací a technologií.

Letecký průmysl Nového Zélandu představuje významný segment národní ekonomiky. Podle údajů z roku 2019 přímo přispíval k hrubému domácímu produktu (HDP) země přibližně 3,1 %, přičemž celkový ekonomický dopad, včetně nepřímých a vyvolaných efektů, činil přibližně 6,3 % HDP.  

Pokud do tohoto sektoru zahrneme i širší související oblasti, jako je turistika, která je silně závislá na letecké dopravě, dosahuje celkový ekonomický přínos leteckého průmyslu až 11,5 % HDP. V roce 2023 Air New Zealand, národní letecký dopravce, přímo přispěla k ekonomice částkou 2,7 mld. NZD a podpořila více než 130 000 pracovních míst, což představuje přibližně 5,6 % pracovních míst v zemi. 

Celkově lze tedy říci, že letecký průmysl, včetně přidružených odvětví, tvoří významnou část novozélandské ekonomiky, podporující nejen dopravu a obchod, ale i zaměstnanost a turistiku.

V roce 2023 dosáhly importy leteckých a vesmírných technologií hodnoty 1,97 mld. NZD, což představuje meziroční nárůst o 2,8 %. Očekává se, že do roku 2028 vzrostou exporty na 580 mil. NZD, což je nárůst o 1,6 % ročně. Místní producenti letecké techniky v roce 2023 dodaly do rezortu obrany dodávky v objemu 382,7 mil. NZD, přičemž vojenské letouny tvořily 57,6 %.

Kvůli globálním problémům s údržbou motorů byla některé letadla dočasně vyřazeny z provozu, což ovlivnilo ziskovost. V první polovině fiskálního roku 2025 zaznamenala Air New Zealand pokles zisku o 18 % na 106 mil. NZD. Nový výzkum ukazuje, že Nový Zéland potřebuje průměrně 100 nových pilotů ročně, aby pokryl rostoucí poptávku.

Novozélandský vesmírný sektor se rychle rozrůstá, přičemž v roce 2019 měl hodnotu 1,7 mld. NZD a do roku 2030 se plánuje jeho růst na 10 mld. NZD. Země se zaměřuje na malé satelitní starty, vývoj suborbitálních letadel a spolupráci s mezinárodními partnery, včetně NASA.

Mezi klíčové společnosti patří např. Rocket Lab, Společnost, původně založená na Novém Zélandu, která se specializuje na malé raketové starty. V roce 2023 provedla rekordní počet misí a v roce 2024 získala významné vládní financování. V roce 2023 také získala výrobní zařízení SailGP Technologies ve Warkworth, čímž posílila své výrobní kapacity pro rakety Electron a Neutron. Další významnou společností je Dawn Aerospace, která vyvíjí suborbitální raketoplán Dawn Mk-II Aurora, který dosáhl v listopadu 2024 rychlosti nad zvukovou bariérou (Mach 1,1) a stal se tak prvním novozélandským letadlem s tímto výkonem. V březnu 2025 získala povolení pro komerční lety s nákladem. Společnost Kea Aerospace vyvíjí solárně poháněné letadlo Kea Atmos, které v únoru 2025 dosáhlo výšky přes 56 000 stop a letělo 8 hodin a 20 minut. Letadlo je určeno pro monitorování životního prostředí, námořní dohled a řízení katastrof.

Nový Zéland plánuje do roku 2030 zdvojnásobit velikost svého vesmírného a pokročilého leteckého sektoru. Klade důraz na rozvoj suverénních vesmírných schopností, vytváření světových regulačních rámců, otevírání obchodních a investičních příležitostí, budování odborné pracovní síly a akceleraci inovací. V roce 2024 byla zahájena jednání o Memorandu o spolupráci mezi Novým Zélandem a Coloradem, zaměřená na snížení bariér pro investice v technologickém, leteckém a vesmírném průmyslu.

Pro české firmy a výzkumné instituce představuje Nový Zéland atraktivní partnerství v oblasti vývoje nových technologií, testování letadel a satelitů, a spolupráce na výzkumných projektech. Země nabízí příznivé podmínky pro inovace a mezinárodní spolupráci.

V roce 2023 dosáhly výdaje na výzkum a vývoj (R&D) v Novém Zélandu v podnikatelském sektoru výše 3,7 mld. NZD, což představuje meziroční nárůst o 17 % ve srovnání s rokem 2022. Tento růst byl podporován zejména sektorem služeb, včetně počítačových služeb, vědeckého výzkumu a technických služeb. Počet podniků provádějících R&D v roce 2023 činil 2 286, což je pokles o 2,3 % oproti předchozímu roku. Průměrné výdaje na R&D na podnik se zvýšily o 20 % na 1,6 mil. NZD. V roce 2023 bylo v podnikatelském sektoru zapojeno do R&D celkem 21 000 pracovníků na plný úvazek, což je nárůst o 3,9 % oproti roku 2022. Z toho 14 000 tvořili výzkumníci, což představuje nárůst o 23 % ve srovnání s předchozím rokem. 

Vláda Nového Zélandu si stanovila cíl zvýšit celkové výdaje na R&D na 2 % HDP do roku 2028, což má podpořit rozvoj vysoce kvalifikované a produktivní ekonomiky. V oblasti školství se očekává, že v roce 2025 bude v primárním vzdělávání potřeba 2 550 učitelů, včetně 1 260 nových domácích absolventů a 260 nových zahraničních učitelů. V sekundárním vzdělávání se předpokládá potřeba 2 240 učitelů, včetně 860 nových domácích absolventů a 270 nových zahraničních učitelů. 

Tato čísla ukazují na rostoucí investice do výzkumu, vývoje a vzdělávání v Novém Zélandu, což odráží snahu o podporu inovací a zajištění kvalitního vzdělávání pro budoucí generace.

V roce 2022 činily výdaje na výzkum, vývoj a inovace za všechny obory 5,25 mld. NZD, o rok dříve to bylo 4,7 mld. NZD. Počet podniků působících v této oblasti vzrostl oproti roku 2020 o 1 % na celkem 2 343 podniků. Podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP vzrostl z 0,79 % v roce 2019 na 0,87 % v roce 2021, což odráží aktivní snahu vlády zvýšit tento ukazatel na cílovou hodnotu 2 % HDP.

V roce 2025 zahájila vláda největší reformu vědeckého, inovačního a technologického systému za více než 30 let. Sedm stávajících Crown Research Institutes (CRI) bylo sloučeno do čtyř nových veřejných výzkumných organizací v oborech: 1) Zemědělský sektor a biotechnologie – organizace vznikla spojením AgResearch, Plant & Food Research, Scion a Manaaki Whenua. 2) Životní prostředí a klima sloučením NIWA a GNS Science. 3) Zdravotnictví a forenzní vědy – přeorganizováním ESR. 4) Pokročilé technologie – nově byla vytvořena organizace zaměřená na umělou inteligenci, kvantové technologie a syntetickou biologii.

Pro podporu inovací a podnikání byla zřízena nová agentura Invest New Zealand, která funguje jako jednotné místo pro přímé zahraniční investice, s cílem zvýšit exporty a přitáhnout investice do technologických odvětví.

V oblasti vzdělávání se Univerzita v Canterbury (UC) zaměřuje na transformaci raného dětství a vědeckého vzdělávání. Byly jí přiděleny prostředky ve výši téměř 600 000 NZD na projekty, které mají za cíl inovovat přístupy k hodnocení a výuce v těchto oblastech. Kromě toho organizace Digital Natives Academy v Rotorua nabízí mladým lidem, zejména z komunity Māori, přístup k technologiím a bezplatné školení v oblastech jako kódování, robotika, digitální pohoda a vývoj her, čímž podporuje rozvoj digitálních dovedností mezi mladými lidmi.

Vláda si stanovila cíl zvýšit celkové výdaje na výzkum a vývoj na 2 % HDP do roku 2028, což má pomoci vybudovat vysoce kvalifikovanou, znalostní a produktivní ekonomiku.

Endeavour Fund Investment Plan 2025–2027 stanovuje investice do vědy, technologie a inovací s cílem dosáhnout pozitivního dopadu na ekonomiku, životní prostředí a společnost. Tento plán podporuje výzkum, který má vysoký potenciál transformovat Nový Zéland a zaměřuje se na oblasti s budoucí hodnotou a růstem.

Klíčovými hráči v systému výzkumu, vývoje a inovací jsou vládní agentury, jako je např. inovativní agentura Callaghan Innovation, podporovaná Ministerstvem pro podnikání, inovace a zaměstnanost (MBIE), dále špičkové akademické instituce (např. University of Auckland a University of Otago), a nezávislé výzkumné organizace, jako jsou Crown Research Institutes (CRIs), které byly reorganizovány do čtyř nových organizací. Soukromý sektor také hraje významnou roli, s více než 1 500 firmami zapojenými do systému daňových pobídek pro výzkum, vývoj a inovace, které doposud podpořily soukromé investice do R&D ve výši přes 788 mil. NZD.

Země těží z robustní spolupráce mezi vládními agenturami, akademickými institucemi a soukromým sektorem, které společně pracují na rozvoji inovací a pokroku v prioritních sektorech. S ohledem na hospodářské zaměření země se mezi prioritní sektory řadí především zemědělství, dále klimatické změny a odolnost vůči přírodním katastrofám a s tím související čisté energetické zdroje. S ohledem na stárnutí populace sem logicky patří i sektor zdravotnictví. Vláda si uvědomuje nutnost technologického pokroku a poměrně zaostalé odvětví průmyslu, proto mezi další její priority patří vyspělá průmyslová výroba včetně Průmyslu 4.0, ICT a kosmického průmyslu. 

Ve všech uvedených oborech mají české firmy své, na mezinárodních trzích osvědčené výrobky a řešení a geografická vzdálenost by je neměla odradit od spolupráce s partnery na Novém Zélandu. Příkladem takové spolupráce jsou již realizované dodávky zemědělských strojů.