Podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v posledním desetiletí trvale vysoký a od roku 2021 překročil 80 %. V obdobích vysoké poptávky nebo nízké dostupnosti vodních elektráren země doplňuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů tepelnými „špičkovými“ elektrárnami. Vláda i nadále podporuje rozšiřování obnovitelných zdrojů prostřednictvím politik, jako je Národní prohlášení o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, jehož cílem je usnadnit nové projekty a udržet energetickou bezpečnost.

Celkově Nový Zéland zůstává jedním ze světových lídrů ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, přičemž 85,5 % jeho elektřiny v roce 2025 pocházelo z obnovitelných zdrojů, což odráží jak výhody přírodních zdrojů, tak silnou politickou podporu. 

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkových dodávkách primární energie (TPES) na Novém Zélandu se v roce 2024 zvýšil na rekordních 45,4 %, oproti 42,9 % v roce 2023. Produkce energie z obnovitelných zdrojů se zvýšila o 4,42 % z 363 PJ v roce 2023 na 379 PJ v roce 2024, zatímco produkce energie z neobnovitelných zdrojů se snížila o 5,6 % ze 483 PJ na 456 PJ. Přímé využití obnovitelné energie se zvýšilo o 4,07 % z 32,5 PJ v roce 2023 na 33,8 PJ v roce 2024. To bylo z velké části způsobeno 6,17% nárůstem přímého využití obnovitelné energie v průmyslovém sektoru z 21,4 PJ v roce 2023 na 22,7 PJ v roce 2024. Kapacita výroby geotermální elektřiny se v roce 2024 zvýšila o 21 % oproti roku 2023. Důvodem nárůstu bylo otevření dvou nových geotermálních elektráren. Hydrogenerace, která tvořila 60,5 % čisté výroby v roce 2023, se zvýšila o 1,1 % (296 GWh) na 26 309 GWh. Kapacita větrných elektráren se za posledních 5 let téměř zdvojnásobila z 688 MW instalovaného výkonu v roce 2020 na 1265 MW instalovaného výkonu v roce 2024. Rostoucí trend pokračoval i v roce 2024, kdy se kapacita větrných elektráren od roku 2023 do roku 2024 zvýšila o 10 %.

Výroba ze solárních zdrojů vzrostla o 30,3 % (85 GWh) na 367 GWh, především díky dalším instalacím distribuovaných solárních panelů (například v domácnostech). Relativně se nezměnila i celostátní spotřeba elektřiny, která vzrostla o 0,2 % (69 GWh) 39 130 GWh v roce 2023. Výroba elektřiny z uhlí zaznamenala v roce 2024 velký nárůst, a to v důsledku kombinace nepříznivých hydroenergetických podmínek a nižších dodávek plynu. Spotřeba uhlí při výrobě elektřiny vzrostla o 225 %, z 5,68 PJ v roce 2023 na 18,47 PJ v roce 2024, což je meziroční více než trojnásobek. Spotřeba uhlí ve zbytku ekonomiky pokračovala v dlouhodobém poklesu a klesla z 18,64 PJ v roce 2023 na 17,22 PJ v roce 2024. Elektrárna Huntly společnosti Genesis, jediná uhelná elektrárna na Novém Zélandu, získává většinu uhlí z dolů v Indonésii. Produkce uhlí v roce 2024 klesla o 3,64 % z 65,78 PJ v roce 2023 na 63,38 PJ v roce 2024. Export také klesl o 9,78 %, z 36,74 PJ na 33,15 PJ, což odráží sníženou kapacitu přepravy uhlí do přístavů a na mezinárodní trhy.

Dodávka plynu za rok 2024 činila 115,70 PJ, což představuje pokles o 20,9 % (29,04 PJ) oproti úrovni z roku 2023, a to zejména v důsledku přirozeného poklesu zásob v nalezištích. Nejvýznamnější poklesy byly pozorovány v nalezištích Maui a Pohokura. Celková spotřeba plynu v ekonomice (včetně použití jako vstupní suroviny, energetického využití plynu a využití plynu při výrobě elektřiny) v roce 2024 činila 117,73 PJ, což představuje pokles o 22 % oproti spotřebě v roce 2023. Tento pokles byl způsoben především poklesem spotřeby ve společnosti Methanex.

Polovina spotřebované energie se využívá v dopravě a zemědělství, třetina v průmyslu, třetina v domácnostech a ¼ v komerční sféře. Konkrétně vodní elektrárny vyrábí  60 % elektřiny, geotermální elektrárny 18 %, větrné elektrárny 6,5 % a v omezeném rozsahu výrobu elektřiny zajišťují i solární elektrárny.   Zbytek elektřiny produkují elektrárny spalující zemní plyn (9,9 %), uhlí (2,9 %) a ropu. Přestože Nový Zéland těží ropu, plyn i uhlí, je čistým dovozcem ropy (dováží 2/3 ropy a ropných výrobků). Energetická soběstačnost NZ je na úrovni 73 %. V uhlí je to 154 % (velký vývoz) a v ropě 12 %. V roce 2022 vláda uzavřela rafinerii Marsden  Poin Oil Rafinery, jedinou v zemi, a stala se závislá na dovozu ropných derivátů jako je nafta a benzín. Ze 60 % dováží tyto produkty ze Singapuru.

Podle energetické strategie do roku 2050 místní vláda plánuje do roku 2030 zajistit ze 100 % výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (zejména geotermální, voda, vítr) s tím, že jen při špičkové spotřebě budou využívány elektrárny s plynovými turbínami. V současné době je roční produkce elektřiny v objemu 43 mld. kWh, spotřeba 39 mld. kWh a do roku 2050 je očekáván nárůst o dalších 10 až 60 mld. kWh. Nový Zéland má výrobní kapacity pro produkci elektřiny v objemu 9 790 MW

Vláda reflektuje světové trendy v oblasti klimatických změn i v oblasti snižování produkce emisí a proto plánuje dodatečné výrobní kapacity zajistit následujícími technologiemi a opatřeními: výstavba větrných a fotovoltaických farem s připojením do národní distribuční sítě, podpora střešních solárních systémů, budování nových geotermálních zdrojů, výstavba malých vodních elektráren včetně systému přečerpávacích elektráren, které budou sloužit jako „bateriové úložiště“ v době sucha, zavádění technologií využívajících mořské vodní síly (příliv, vlny), výstavba bateriových úložišť ke skladování elektrické energie vyrobené v příznivých klimatických obdobích a časech obnovitelnými zdroji. České firmy mohou nabídnout části nebo celé elektrárny vodní (generátory, automatizace, turbíny), prvky a díly plynových elektráren, větrné elektrárny nebo jen převodovky, automatizaci solárních farem, softwarové řešení „chytrých“ domů a energetických systému využívající umělou inteligenci. V případě vodíkových pohonů české firmy mohou zajistit vysokotlaké nádoby a ventily a pro výstavbu moderní rozvodné elektrické sítě linky vysokého napětí vč. stožárů, izolátoru, automatizace, retranslačních a transformátorových stanic.

Kvalitu sladké vody na Novém Zélandu ovlivňují různé lidské činnosti. To má dopad na zdraví ekosystémů a schopnost společnosti se bezpečně spojit se sladkovodním prostředím. Kvalita sladké vody je smíšená. V některých vodních útvarech představují úrovně kontaminantů riziko pro lidi a sladkovodní stanoviště, druhy a ekosystémy. Některé říční a jezerní ekosystémy vykazují známky degradace v důsledku nadměrného množství živin. Využívání půdy a lidské činnosti představují hlavní tlak na kvalitu sladké vody. 

Na Novém Zélandu se nakládání s odpady řídí komplexní strategií zaměřenou na minimalizaci odpadu a zlepšení účinnosti zdrojů. Vláda upřednostňuje snižování odpadu prostřednictvím různých iniciativ, jak je uvedeno ve Strategii pro účinné využívání odpadů a zdrojů. Současné postupy nakládání s odpady jsou sledovány prostřednictvím podrobných statistik odpadů, které poskytují pohled na efektivitu těchto strategií. Organizace jako WM New Zealand navíc nabízejí řešení udržitelného nakládání s odpady, čímž přispívají k celkovému úsilí o snižování odpadu v zemi.

Vláda přijala strategii, která stanoví cíle, kterých chce dosáhnout v oblasti efektivního nakládání s odpady a zdroji, a nástroje, které k dosažení těchto cílů použije. Tato strategie byla zveřejněna v březnu 2025 a nahrazuje strategii Te Rautaki Para v oblasti odpadů, kterou předchozí vláda přijala v březnu 2023.

Nový Zéland má jeden z největších objemů odpadu na osobu za rok v rozvinutém světě (17 mil. tun ročně, z toho 13 mil. tun je umístěno na skládky), objem odpadu na skládkách se za poslední dekádu zvýšil o polovinu a znečišťování vody pokračuje. Přestože má země zpracované strategické rozvojové dokumenty pro obě odvětví, zhoršující se situace přinutila vládu k reformnímu přístupu. V rámci boje proti klimatické změně vláda alokovala v 2021/2022 celkem 300 mil. NZD do dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství. Nový Zéland se zavázal snížit emise do roku 2050 na nulu.

Nový Zéland zůstává největším producentem odpadu na skládku na obyvatele mezi rozvinutými zeměmi, ale toky odpadu na skládky klesly v roce 2023 o 11 % ve srovnání s vrcholem v roce 2018.

Oblast odpadového hospodářství upravuje Waste Minimalisation Act z roku 2008, který byl v březnu 2023 doplněn novou Strategií pro odpadové hospodářství, jejímž cílem je do roku 2050 vybudovat z NZ stát s nízkými (nulovými) emisemi a s nízkým podílem odpadu a stavět prosperitu země na cirkulární ekonomice. V souvislosti s odpadovým zákonem byly vytvořeny fondy, ze kterých jsou financována opatření na redukci odpadu a jeho využívání. Příkladem je Plastic Innovation Fund v objemu 50 mil. NZD na snížení užívání plastických obalů. Další fond je vytvořen pro právní podporu environmentálních záležitostí a nejdůležitější je Waste Minimalisation Fund, do kterého plyne polovina z vybraných poplatků za odpad. Ročně se jedná o 10 až 15 mil. NZD na různé projekty k zajištění potřebné infrastruktury (třídění a zpracování odpadu, obalové hospodářství apod.), environmentálních služeb a vzdělávání. Ročně se jedná o zhruba tři desítky projektů.

Země recykluje 1,3 mil. tun odpadu ročně, ale 70 % odpadu je exportováno. Zákaz dovozu odpadu do Číny v roce 2018 uvrhl Nový Zéland do situace, kdy je nucen odpadové hospodářství řešit vlastními silami. Uvedený objem investic je určen na vybudování závodu na recyklaci plastů, regeneračních závodů komunálního a stavebního odpadu, zřizování měřících bodů v dopravě k lepšímu sběru dat o odpadech apod. V roce 2023 měla země k dispozici 581 odpadových zařízení, z toho 183 městských skládek.

Plocha zavlažované zemědělské půdy na Novém Zélandu se mezi lety 2002 a 2019 téměř zdvojnásobila, z 384 000 hektarů na 735 000 hektarů (91% nárůst), tedy 1,3 % rozlohy Nového Zélandu.

V oblasti vodního hospodářství existují pro české firmy příležitosti pro následující dodávky: služby v oblasti ochrany, odstraňování kontaminace a čištění vody, čištění průmyslových vod – služby i technologie, zavlažovací systémy včetně potrubí, pump, ale i automatizace řízení s důrazem na přesné zavlažování a automatizaci vodního hospodářství zemědělských farem, monitorovací stanice pro vodní hospodářství včetně čidel, protipovodňové systémy, přečerpávací vodní elektrárny a skladování vody v době sucha s jejím využitím pro zemědělství i energetiku, systémy předvídání povodní včetně systému včasného varování a to i s využitím vyspělého software a vesmírných technologií a UAV k monitorování a ohrazení vodních toků. V odpadovém hospodářství se jedná o dodávky kompostérů, technologií a linek na třídění odpadu, spalovny, automatizace provozů odpadového hospodářství. Další příležitostí jsou technologie pro zpracování elektronického a elektrického odpadu, který dosahuje 80 tis. tun ročně a jen jeho zlomek (2 %) je recyklován.

Zemědělství Nového Zélandu je na vysoké úrovni, což je dáno jak přírodními podmínkami (úrodná půda, mírné podnebí), tak i vyspělými technologiemi. Podílí se na HDP více než 6-7 %,  přibližně 10 % pracovní síly Nového Zélandu je přímo zaměstnáno v zemědělství a souvisejících odvětvích. Toto číslo zahrnuje farmáře, zemědělské pracovníky, zaměstnance v potravinářském průmyslu a ty, kteří pracují v zemědělských podpůrných službách. Živočišná výroba zahrnuje chov ovcí (25 mil.), hovězího dobytka (6 mil. na mléko a 4 mil. na maso), kuřat (118 mil.). Rostlinná výroba se soustředí zejména na pěstování ječmene, pšenice, kukuřice a brambor. Ze zeleniny se pěstuje nejvíce cibule, dýně a hrachoviny. Důležité je i z hlediska exportu sadařství a vinařství. 

 Exportní příjmy dosáhly v roce končícím 30. června 2025 fenomenálních 60,4 mld. NZD, čímž překonaly dřívější prognózu ve výši 59,9 mld. NZD. Očekává se, že tento trend bude pokračovat s působivým růstem na 62,0 mld. NZD v roce končícím 30. června 2026. Navzdory dynamickému globálnímu obchodnímu prostředí a přetrvávající nejistotě se očekává, že exportní příjmy z potravinářského a obilninového sektoru dosáhnou v letech 2025/26 dalšího růstu.  Dlouhodobě zůstávají výhledy pro export potravin a obilnin extrémně silné. Pokračující práce na zlepšení obchodních vztahů a přístupu na trh bude toto odvětví i nadále podporovat. V letech 2026/27 se očekává pokračování růstu exportních příjmů z potravinářského a obilninového sektoru, který se zvýší o další 2 procenta a dosáhne rekordních 63,2 mld. NZD.

Nový Zéland exportuje 85 až 90 % všech potravinářských komodit jako jsou mléčné výrobky (ročně 16 mld. NZD), hovězí a skopové maso (7,6 mld. NZD), ovoce a zelenina – kiwi, jablka, hrozny (3,7 mld. NZD). V poslední dekádě roste export mořských plodů a lososů z vlastních chovů. Samostatnou a velmi úspěšnou kapitolou je vývoz alkoholických nápojů, zejména vína (ročně téměř za 2 mld. NZD), vývoz vlny nebo produkce lesnictví v podobě dřeva.

Statistiky zahraničního obchodu se zemědělskými komoditami za rok 2025 – Vývoz zemědělských komodit kapitoly  1-24 HS dosáhl objemu 51,195 mld. NZD, zatímco dovoz 10,692 mld. NZD. Při započtení vlny, bavlny a zemědělských stoj se jedná o vývoz v objemu 60,4 mld. NZD a dovoz v objemu 12,4 mld. NZD. 

Mezi největší vývozní zemědělské komodity patří mléčné výrobky (27,151 mld. NZD), maso a masné droby (12,36 mld. NZD) a ovoce (8,802 mld. NZD), lesnictví 6,17 mld. NZD, mořské plody 2,224 mld NZD, osivo 0,338 mld NZD a u zpracovaných potravin 3,338 mld. NZD. Největšími dovozními zemědělskými komoditami je průmyslový potravinářský odpad (2,0 mld. NZD), různé potravinové přípravky (1,264 mld. NZD) a nápoje vč. lihovin a octa (0,857 mld. NZD). 

Význam zemědělství pro Nový Zéland souvisí se zvyšující se spotřebou potravin ve světě. Je plánována jeho intenzifikace s využitím nových technologií a hnojiv s cílem zajistit vyšší přidanou hodnotu i v návazném zpracování potravin. 

Pro české firmy skýtá novozélandský trh v sektoru agrární produkce i techniky řadu příležitostí. Dovoz potravin tvoří 13 % celkového dovozu Nového Zélandu. Mezi perspektivní patří vývoz českého chmele, krmiva pro hospodářská zvířata, nápojů alkoholických (zejména pivo) i nealkoholických (minerální vody, energetické nápoje), sladkostí a čokoládových výrobků. Pokud se týká strojů a technologií, jedná se o traktory a zemědělské stroje na úpravu půdy, sečení trávy a zpracování sena a slámy, lesnické stroje, zavlažovací systémy. Dále se jedná o technologie na zpracování zemědělské produkce jak živočišné tak rostlinné, technologie na výrobu nápojů (piva, nealkoholických i vína – například nádoby z ušlechtilé oceli), myčky a plničky lahví, konzervárenské stroje a linky, mlékárenské technologie a balící stroje. Zpracování, třídění a uskladnění zrnin (sila) je další příležitostí pro vývoz, stejně jako technologie ustájení hospodářského zvířectva nebo systém řízení a software pro vedení zemědělských farem.

Význam stavebnictví v hospodářství Nového Zélandu dokládá skutečnost, že na tvorbě HDP se podílí 7,8 %, zaměstnává přes 295 tis. pracovníků a ročně vytváří tržby  v objemu 94 mld. NZD  a v sektoru působí 81 tis. firem.

Na Novém Zélandu zahrnuje stavební sektor rezidenční výstavbu, komerční výstavbu a infrastrukturu, jako jsou silnice a energetické služby. Všechny segmenty rostly díky rostoucí poptávce po bydlení, kancelářích, silnicích, energii, pokládce optických vláken a zásobování vodou. Trh s bydlením na Novém Zélandu je v průběhu let důležitým tématem, přičemž větší metropolitní oblasti, jako je Auckland, čelí velkému nedostatku bytů. 

K urychlení výstavby obytných domů je v rámci „Housing Acceleration Fund“ připraveno 3,8 mld. NZD. Obor se řídí stavebním zákonem z roku 2004. Vláda klade důraz na zavádění nových inovativních technologií, projektování a materiálů s cílem zvýšit produktivitu a efektivnost odvětví a snížit emise a uhlíkovou stopu. 

Probíhající reforma certifikačního systému a norem zahraničních stavebních výrobků na Novém Zélandu – novela zákona o stavebnictví Nového Zélandu (zahraniční stavební výrobky, normy a certifikační systémy) byla přijata začátkem dubna 2025. Legislativa stanoví široký rámec, jehož cílem je usnadnit a urychlit procesy schvalování stavebních výrobků na Novém Zélandu. Byly schváleny tři klíčové změny, jejichž cílem je usnadnit používání výrobků a stavebních metod, které splňují specifické zahraniční normy, jež jsou rovnocenné nebo vyšší než normy na Novém Zélandu, a to prostřednictvím nových „specifikací stavebních výrobků“. 

V roce  2025 bylo zkolaudováno 36 619 nových domů, což je o 9,0 procenta více než v roce předchozím. V roce 2025 činila hodnota provedených stavebních prací 31 miliard dolarů, což je o 7,2 % méně než v roce 2024. Hodnota prací na bytových budovách činila 19 mld. NZD (pokles o 6,7 %) a hodnota prací na nebytových budovách činila 12 mld. NZD (pokles o 8,1 %). Ačkoli hodnota provedených stavebních prací v roce 2025 klesla, nárůst počtu povolení k výstavbě domů naznačuje, že se plánuje více projektů. To by mohlo vést k nárůstu stavební aktivity v budoucnu.

Výstavba infrastruktury vykazuje silný růst, který může kompenzovat zpomalující se poptávku v rezidenčním sektoru. V rozpočtu na rok 2023 vyčlenila vláda Nového Zélandu přibližně 71 mld. NZD na veřejné výdaje na infrastrukturu v příštích pěti letech, včetně škol, nemocnic, veřejné bydlení a železniční sítě 

S ohledem na klimatické změny a environmentální dopady jsou podporovány moderní inovativní technologie a postupy jako jsou „chytré“ budovy včetně IoT (internet věcí). Součástí budou bezpečnostní a regulační systémy, které zajistí úspory energií a vody a optimální vzduch. Dalším trendem je budování „zelených“ budov s minimálními dopady na životní prostředí. Těch stojí zatím zhruba 3 tisíce, ale dalších 25 tis. je ve výstavbě. Je podporována prefabrikace stavebních dílů, zavádění umělé inteligence, robotiky, 3D tiskáren, dronů, nanokrystalů a solárních buněk inovovaného typu.

Architekti a projektanti přijali filozofii regenerativního designu, aby zvrátili dopady výstavby na životním prostředí. Klíčové strategie používané v regenerativním designu zahrnují: využívání obnovitelných zdrojů energie (jako je solární a větrná energie); zachycení a opětovné použití vody (prostřednictvím zachycování dešťové vody, recyklace užitkové vody atd.); snížení odpadu a zdroje využití (začleněním kompostovacích systémů, recyklačních zařízení atd.); a používání netoxických materiálů s nízkým dopadem na zlepšení kvality vnitřního vzduchu a ochranu uživatelů budov před škodlivými látkami.

České firmy mají příležitost dodávat jak materiály (kovové plechy na střechy, dřevo a dřevěné díly, barvy a nátěrové hmoty, stavební materiál), železné konstrukce, inteligentní bezpečnostní a regulační systémy včetně software, stavební techniku (jeřáby, dopravníky, manipulační technika, nákladní vozy a speciální nástavby), tak programy pro optimalizaci výroby a projektování staveb. Výstavba moderních budov a hotelů si vyžaduje speciální stavební sklo nebo velké skleněné umělecké struktury.

Nový Zéland vynakládá na zdravotnictví 6 097 USD  na obyvatele, což je více než průměr OECD ve výši 5 967 USD (PPP). To se rovná 11 % HDP, oproti průměru 9,3 % v OECD. Na Novém Zélandu je veškerá populace pojištěna základním souborem služeb, zatímco v zemích OECD je to v průměru 98 % populace. Na Novém Zélandu připadá 3,7 praktických lékařů na 1 000 obyvatel (průměr OECD 3,9) a 11,7 praktických zdravotních sester (průměr OECD 9,2).

Rozpočtové výdaje na zdravotnictví (2024/2025) jsou přibližně 29,6 mld. NZD. To představuje více než 19 % všech vládních výdajů. Zdravotnictví se tím stává největší položkou ve státním rozpočtu. Prostředky určené pro program Vote Health se skutečně zvýšily z 18,2 mld. NZD v letech 2018–2019 na 29,6 mld. NZD v rozpočtu na období 2024–2025. Mezi klíčové iniciativy patří: zejména zvýšení základní úrovně Health New Zealand o 1,37 mld. NZD ročně, čímž se celkové výdaje na zdravotnictví v letech 2025/26 zvýšily na 32,7 mld. NZD. 

Navzdory všem investicím čelí zdravotní systém Nového Zélandu několika výzvám: v roce 2023/24 vykázal Health New Zealand deficit ve výši 722 mil. NZD, přičemž cílem bylo dosáhnout přebytku 54 mil. NZD. Analýza ukazuje, že reálný nárůst operačního financování byl pouze 0,4 %, což je považováno za nedostatečné pro řešení personálních problémů a dosažení ambiciózních zdravotních cílů.

V roce 2024 byl v rámci rozpočtu alokován balíček ve výši 16,68 mld. NZD na období tří let, zaměřený na pokrytí rostoucích nákladů a zajištění kvalitní péče pro obyvatele. Hlavní oblasti financování zahrnují nemocniční a specializované služby (3,44 mld. NZD), primární, komunitní a veřejné zdraví (2,12 mld. NZD), Pharmac (agentura pro nákup léčiv, 1,77 mld. NZD), rozšíření bezplatného screeningového programu na rakovinu prsu (31,2 mil. NZD), zvýšení bezpečnosti na pohotovostech (30,84 mil. NZD), vzdělávání nových lékařů (22 mil. NZD), podpora duševního zdraví pro mladé lidi (24 mil. NZD) na program Gumboot Friday, Tento balíček je součástí širšího plánu, který zahrnuje i předběžné závazky ve výši 5,48 mld. NZD pro rozpočty na roky 2025 a 2026.

V roce 2024 dosáhl trh se zdravotními technologiemi v Novém Zélandu hodnoty přibližně 2,1 mld. NZD. Očekává se, že do roku 2028 vzroste na 2,4 mld. NZD, což představuje roční přírůstek 4,5 %. Růst je podporován zejména expanzí soukromého sektoru, rozvojem screeningových programů a rostoucí poptávkou po diagnostických technologiích.

Novozélandské společnosti, jako například Fisher & Paykel Healthcare, jsou významnými exportéry. Tato firma se specializuje na zařízení pro respirační péči a spánkovou apnoe a její produkty jsou dostupné ve více než 120 zemích. Dalšími příklady jsou MARS Bioimaging, která vyvinula 3D barevné CT snímky, a MedTech-iQ Aotearoa, národní inovační platforma zaměřená na urychlení úspěchu novozélandského MedTech sektoru. 

Medical Technology Association of New Zealand sdružuje výrobce, dovozce, vývozce a distributory zdravotnických přístrojů a prostředků (mimo léky). Dovážené výrobky ve zdravotnictví musí splňovat požadavky místního regulátora, kterým je Medicine and Medical Device Safety Authority (MedSafe). Před prodejem musí být nové výrobky 30 dní zveřejněny na webové stránce organizace.  Klasifikace výrobků je podobná australské a EU, proto jsou akceptovány např. EU nebo US certifikáty. 

Health New Zealand je největším zaměstnavatelem v zemi s přibližně 80 000 zaměstnanci a ročním rozpočtem kolem 20 mld. NZD. Systém je financován z veřejných prostředků a zaměřuje se na zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče pro všechny obyvatele

S ohledem na priority v oblasti péče o obyvatele v zemi patří mezi perspektivní dovozní komodity následující produkty a služby: léčba onkologie, léčba cukrovky a obezity včetně vyšetření a léčby na dálku s využitím telekomunikačních prostředků, kardiovaskulární přístroje, léčba mentálního zdraví, léčba ledvinových onemocnění a nositelná/přenosná zařízení – např. kontrola vysokého tlaku. Zvláštní význam má modernizace sektoru s využitím inovativních, informačních a digitálních technologií. Příkladem je tzv. „telehealth“ využívající diagnostické prostředky na dálku, dále informační systémy na zpracování dat. Nákupem zdravotnické techniky, prostředků i léků je pověřena státní instituce Pharmac (Pharmaceutical Management Agency), která nakupuje výrobky v rámci tendrů pro okresní zdravotní rady a nemocnice v celé zemi a dociluje tak významných úspor.

České firmy mohou na novozélandský trh vyvážet zdravotnické prostředky (injekční stříkačky, stenty, testovací sady), zdravotnická zařízení a techniku (nemocniční lůžka, dětské inkubátory, vybavení nemocnic – systém rozvodu plynů, nemocniční nábytek, rentgeny, chirurgické nástroje, další vyšetřovací přístroje). Dodávky mobilních nemocnic, vyšetřoven, ambulancí by byly vhodné pro odlehlejší oblasti země. Samostatnou oblastí jsou informační a řídicí systémy nemocnic a ambulancí.

Nový Zéland má pokročilou digitální infrastrukturu, pokud jde o pokrytí sítě, nasazení 5G a rychlosti internetu, a řadí se mezi 20 nejlepších zemí na celém světě v oblasti pevné širokopásmové rychlosti a 40 nejlepších v oblasti mobilního výkonu.

Tento sektor je třetím největším exportním sektorem Nového Zélandu s příjmy přes 11,4 mld. NZD v roce 2024, zatímco hrubý domácí produkt  odvětví informačních médií a telekomunikací na Novém Zélandu měl v roce 2024 hodnotu  24 mld. NZD (8%). Informační, komunikační a technologický (ICT) sektor Nového Zélandu zahrnoval v roce 2024 přibližně 24 012 organizací. Startupové organizace v roce 2024 přilákaly 429 mil. NZD v investicích. Nový Zéland v roce 2024 vyvezl zboží za 7,9 mld. NZD v sektoru Hi-Tech výroby a 3,5 mld. NZD v oblast SW služeb.

Vláda Nového Zélandu uznává ICT jako důležitou součást zvyšování místní produktivity a posilování inovací. Spolupráce mezi vládou Nového Zélandu, bankami a technologickým sektorem vedla k prostředí seskupování a sdílení znalostí. V květnu 2022 společnost Microsoft New Zealand oznámila novou iniciativu na podporu startupů Software-as-a-Service/SaaS na Novém Zélandu). Do novozélandských technologických společností bylo v roce 2022 investováno rekordních 450 mil. NZD prostřednictvím 154 společností, což je o 8,2 % více než v roce 2021.

Software zůstává nejvíce financovaným sektorem, dostává 45 % celkových finančních prostředků, následuje Deeptech, který přitahuje 34 % celkových finančních prostředků. Mezi nejrůstovějšími Deeptech získal nejvíce finančních prostředků Cleantech se 72 %, následovaný Health Tech 13 % a Space Technology 12 %. Od roku 2016 je nejrychleji rostoucí částí rozmanitého technologického sektoru na Novém Zélandu sektor digitálních technologií, který roste ročním složeným tempem růstu 10,4 %.

Očekává se, že vývoz technologií ze země do roku 2027 dosáhne 20,5 mld. NZD (12,8 mld. USD). Vzhledem k tomu, že 14 % veškerých příjmů z exportu na Novém Zélandu pochází z technologií, je v současnosti druhým odvětvím s nejvyššími příjmy po mlékárenství. Spojené státy hrají klíčovou roli jako exportní trh, což může být známkou silné digitální ekonomiky Nového Zélandu. Tento export zahrnuje softwarové licence i počítačové služby

Technologický průmysl Nového Zélandu významně přispívá k HDP země, exportu a zaměstnanosti. Navzdory nedostatku pracovních sil a nedostatku znalostí na pevnině se růst pracovních míst v digitálním sektoru Nového Zélandu zrychluje. Celková zaměstnanost vzrostla na 119 520 zaměstnanců, především díky růstu pracovních míst v ICT průmyslu. Na podporu expertů digitálních technologií Nový Zéland v roce 2024 vydal 729 viz v kategorii podpory ICT, což však bylo o 67% méně než v roce předchozím.

Internetová konektivita Nového Zélandu se světem je hlavně přes kabel Southern Cross Cable. Hawaiki (kabel mezi Novým Zélandem, Austrálií a USA) Vstup společnosti Cable na trh poskytuje spotřebitelům přímé vysokorychlostní širokopásmové připojení mezi Spojenými státy a Novým Zélandem a vytváří nové příležitosti pro americké exportéry bohatého digitálního obsahu a také pro dodavatele podpůrných produktů a služeb.

V roce 2023 Space-X dosáhla dohody s mobilním operátorem One New Zealand (dříve Vodafone NZ), že bude od konce roku 2024 využívat satelity Starlink k pokrytí 100 % Nového Zélandu.

Nový Zéland se zavázal zajistit, že bude bezpečný, odolný a prosperující online. Aby toho dosáhl, Nový Zéland sdílí informace o hrozbách a osvědčené postupy s mezinárodními partnery. Nový Zéland také přispívá k budování mezinárodních kapacit kybernetické bezpečnosti, zejména v Tichomoří. Aktualizovaná strategie kybernetické bezpečnosti Nového Zélandu, doprovodný akční plán a národní plán pro řešení kybernetické kriminality zveřejněna v červenci 2019.

Příležitost pro české firmy na novozélandském trhu je zejména v oblasti služeb a produktů zaměřených na antivirové programy a další prvky kybernetické bezpečnosti. Další příležitostí jsou produkty pro e-learning a dodávky nebo spolupráce v oblasti kreativního a herního průmyslu. Deklarovaná masivní podpora digitálních technologií vytváří prostor pro české firmy dodávat ICT produkty včetně umělé inteligence pro vybraná výrobní odvětví (robotika, produkce leteckých, vesmírných a námořních prostředků, dopravní vnitropodniková doprava). Samostatnou oblastí jsou česká chytrá řešení v energetice (systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie), „smart home“ (internet věcí – zabezpečovací technologie, řízení teploty a ovzduší v domě), „smart agriculture & farm“ (automatizace a řízení chovu hospodářského zvířectva včetně sběru, vyhodnocení a úschovy dat, řízení v mlékárenství). Další příležitosti pro expanzi na novozélandský trh skýtají IT a digitální systémy a aplikace v oblasti zdravotnictví jako jsou online (real time) systémy vyšetřování a diagnostiky pacientů na dálku a systém získávání a zpracování dat. V oblasti dopravy se jedná o IT systémy s prvky umělé inteligence při řízení dopravy nebo trenažery pro piloty a letový provoz, rovněž s prvky umělé inteligence.