MZV: Souhrnná teritoriální informace

Nový Zéland je souostrovím, ležícím 1600 km jihovýchodně od Austrálie. Skládá se ze dvou hlavních ostrovů (Severní a Jižní) a mnoha menších. Ostrovy patří mezi nejzajímavější oblasti světa díky své ojedinělé biodiverzitě. Pták kiwi, kterého lze nalézt pouze na Novém Zélandu, patří mezi národní symboly a je to také běžné oslovení pro Novozélanďany.  

Nový Zéland je konstituční monarchie s parlamentním vládním systémem. Z voleb konaných 14. října 2023 vzešla jako vítězná National Party a v listopadu 2023 se stal premiérem její lídr Christopher Luxon.   

Nový Zéland je druhou největší ekonomikou v Oceánii a na 52. místě ve světě. Hospodářství země zažilo po mírném propadu v období pandemie prudké oživení o 5,2 % v roce 2021 a o 2,4 % v roce následujícím. V roce 2023 HDP vzrostl pouze o 0,6 % a největším faktorem byl pokles velkoobchodu a rovněž maloobchodu. A propad hospodářství pokračoval i v roce 2024, kdy HDP zaznamenal propad o -0,5 %. Od roku 2025 se hospodářství Nového Zélandu jen pomalu zotavuje a po lepším výkonu ve 4. čtvrtletí a po propadech na začátku roku se celkový hrubý domácí produkt za celý rok 2025 mírně zvýšil o 0,2 %. Z jednotlivých odvětví růst zaznamenal maloobchod i velkoobchod, zemědělství a prodej nemovitostí, zatímco stavební výroba a těžební průmysl se potýkaly s výrazným propadem. Inflace za celý rok se zvýšila o 3,1 % a největší vliv na to měla cena elektřiny a poplatky místních úřadů. Ceny potravin vzrostly o 4,5 %. Běžný účet dosáhl na konci roku 2025 deficitu 16,3 mld. NZD (3,7 % HDP), o rok dříve byl nižší 15,4 mld. NZD (3,5 % HDP). Mezinárodní investiční pozice k 31.12.2025 se pohybovala v záporné hodnotě -197,2 mld. NZD (44,3 % HDP), kdy aktiva činila 480,5 a pasiva 677,8 mld. NZD. Devizové rezervy vzrostly ve 4. čtvrtletí na 48,7 mld. NZD a zahraniční dluh se rovněž zvýšil na 233,9 mld. NZD (52,6 % HDP). Pozitivnější byl vývoj u zahraničního obchodu, kde se projevil vliv v roce 2024 uzavřené FTA EU – Nový Zéland. Celkový vývoz zboží se zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 14 % na 80,7 mld. NZD, dovoz posílil o 4 % na 82,9 mld. NZD s celkovým obchodním deficitem ve výši 2,2 mld. NZD. To je zlepšení oproti předchozímu roku, kdy dosáhl výše 7,9 mld. NZD. Výrazné přírůstky zaznamenaly mléčné výrobky (+ 21 %, objem vývozu 24,3 mld. NZD) a ovoce o 4,4 % (kiwi 4,4 mld. NZD a jablka 1,3 mld. NZD). V dovozu jsou na předním místě dopravní prostředky, stroje a zařízení a farmaceutické výrobky. Mezi hlavní obchodní partnery patří Čína, Austrálie a EU. Vývoz služeb činil 34,5 mld. NZD, dovoz služeb 35,2 mld. NZD s deficitem 0,7 mld. NZD. Ve vývozu NZ dominuje cestovní ruch, dopravní služby, IT služby a poradenské služby. V dovozu rovněž cestovní ruch a doprava.

Výhled pro rok 2026 hovoří o zrychlení ekonomického růstu a přírůstku HDP o 2,1 % při snížení inflace na 2,7 %. Státní rozpočet bude hospodařit s deficitem -2,5 % HDP a běžný účet s deficitem -2,3 % HDP, v hodnotovém vyjádření 6,6 mld. USD. Nezaměstnanost se sníží na 4,9 %. Uvedené predikce mohou být výrazně ovlivněny vývojem událostí na Blízkém východě.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Nový Zéland (306.29 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název země je kromě New Zealand také maorské Aotearoa. Nový Zéland je konstituční monarchie s parlamentním systémem a má nepsanou ústavu. Hlavou státu je v současnosti král Karel III. Zástupkyní krále na Novém Zélandu je generální guvernérka Cindy Kiro, která složila přísahu 21.9.2021. Volby do jediné, 120-ti členné komory Parlamentu, se konají každé 3 roky. Smíšený volební systém zahrnuje 72 mandátů volených v přímých volbách v jednotlivých volebních okrscích a 48 mandátů v poměrném volebním systému.

V 54. Parlamentu, který vzešel z voleb konaných 14. října 2023, mají 68 křesel tři vládní strany: Národní strana, Strana ACT a New Zealand First. Opoziční labouristická strana má mandátů 34, zbylí poslanci hlasují podle konkrétních témat. Premiérem je Christopher Luxon, předseda Národní strany. Jeho strana má ve vládě 14 ministrů a další dvě strany po třech. Mezi hlavní úkoly vlády patří oživit ekonomiku, snížit životní náklady, dostat inflaci pod kontrolu, snížit úrokovou míru, stejně jako ceny nájmů a paliv.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Nového Zélandu (NZ) se orientuje primárně na anglofonní země, vyspělé demokracie a rozvíjející se tichomořské ostrovní ekonomiky. Tichomořský region představuje pro zahraniční politiku NZ jednu z klíčových priorit, zejména oblast Polynésie a Melanésie. Vláda pracuje s rozvojovou pomocí o objemu cca 1 mld. NZD ročně, přičemž až okolo 90% je poskytováno bilaterálně a 60% prostředků je věnováno na rozvoj pacifických států. Mezi obecné pripority zahraniční politiky NZ patří volný obchod, lidská práva a jaderné odzbrojení. Nejbližším partnerem NZ je tradičně Austrálie, kam směřují první zahraniční cesty nových premiérů. Austrálie je největším investorem v zemi a druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem po Číně. Historicky blízkou zemí je Spojené království.

Nový Zéland je i přes svou velikost aktivní v multilaterální politice. V roce 2020 se NZ připojil k doposud největší obchodní dohodě o volném obchodu, tzv. RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership), podepsal dohodu DEPA (Digital Economy Partnership Agreement) s Chile a Singapurem a aktivně vystupuje v rámci WTO, APEC či PIF (Pacific Island Forum). S EU uzavřel smlouvu o volném obchodu FTA EU – New Zealand, která vstoupila v platnost 1. května 2024. Již v prvním roce po vstupu FTA v platnost narostla obchodní výměna o 8%, očekává se však nárůst až 0 30%. Úspěch EU-NZ FTA byl jedním z faktorů, který později přiměl k podpisu FTA s EU také Austrálii.

1.3. Obyvatelstvo

V prosinci 2025 žilo na Novém Zélandu 5,34 mil., což představuje mírný nárůst oproti údaji za prosinec 2024. Mužská populace činila v roce 2023 celkem 2 583 100 a ženská populace 2 616 000 osob. Hustota osídlení činí 18 obyvatel na km2. Kolem 86,4 % obyvatelstva na Novém Zélandu žije v městských aglomeracích, přičemž polovina obyvatelstva žije ve čtyřech největších městech NZ (Auckland, Hamilton, Wellington a Christchurch). 77 % obyvatelstva žije na Severním ostrově NZ, 23 % na Jižním. Největší podíl obyvatelstva tvoří přistěhovalci evropského původu (70,2 %), původní obyvatelé Maoři (16,5 %) a přistěhovalci asijského původu (15,1 %). Průměrný věk je 38,0 let. Na Novém Zélandu se nejčastěji mluví pěti jazyky: angličtina, maorština, samojština, čínština a hindština. Kromě nejrozšířenější angličtiny patří mezi oficiální jazyky i maorština a novozélandská znaková řeč. Každý obyvatel Nového Zélandu má právo použít i tyto dva jazyky v jakémkoliv právním řízení. V roce 2020 se ke křesťanské víře na Novém Zélandu hlásilo 37,4 % obyvatelstva (z toho 15,4 % protestanté, 10,1 % katolíci a 11,9 % ostatní křesťanské skupiny). Téměř polovina obyvatelstva (48,6 %) podle sčítání lidu v roce 2018 nevyznává žádnou víru, poprvé tak tato skupina předčila křesťanskou populaci Nového Zélandu. Rovněž se zvyšuje podíl obyvatelstva vyznávající menšinová náboženství jako hinduismus (2,7 %), maorská náboženství (1,3 %), islám (1,3 %) a buddhismus (1,1 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Nový Zéland je druhou největší ekonomikou v Oceánii a na 52. místě ve světě. Hospodářství země zažilo po mírném propadu v období pandemie prudké oživení o 5,2 % v roce 2021 a o 2,4 % v roce následujícím. V roce 2023 HDP vzrostl pouze o 0,6 % a největším faktorem byl pokles velkoobchodu a rovněž maloobchodu. A propad hospodářství pokračoval i v roce 2024, kdy HDP zaznamenal propad o -0,5 %. Od roku 2025 se hospodářství Nového Zélandu jen pomalu zotavuje a po lepším výkonu ve 4. čtvrtletí a po propadech na začátku roku se celkový hrubý domácí produkt za celý rok 2025 mírně zvýšil o 0,2 %. Z jednotlivých odvětví růst zaznamenal maloobchod i velkoobchod, zemědělství a prodej nemovitostí, zatímco stavební výroba a těžební průmysl se potýkaly s výrazným propadem. Inflace za celý rok se zvýšila o 3,1 % a největší vliv na to měla cena elektřiny a poplatky místních úřadů. Ceny potravin vzrostly o 4,5 %. Nezaměstnanost dosáhla v průměru za celý rok 2025 úrovně 5,28 %. Běžný účet dosáhl na konci roku 2025 deficitu 16,3 mld. NZD (3,7 % HDP), o rok dříve byl nižší 15,4 mld. NZD (3,5 % HDP). Příliv přímých zahraničních investic v roce 2025 dosáhl 2,4 mld. USD. Mezinárodní investiční pozice k 31.12.2025 se pohybovala v záporné hodnotě -197,2 mld. NZD (44,3 % HDP), kdy aktiva činila 480,5 a pasiva 677,8 mld. NZD. Devizové rezervy vzrostly ve 4. čtvrtletí na 48,7 mld. NZD a zahraniční dluh se rovněž zvýšil na 233,9 mld. NZD (52,6 % HDP). Pozitivnější byl vývoj u zahraničního obchodu, kde se projevil vliv v roce 2024 uzavřené FTA EU – Nový Zéland. Celkový vývoz zboží se zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 14 % na 80,7 mld. NZD, dovoz posílil o 4 % na 82,9 mld. NZD s celkovým obchodním deficitem ve výši 2,2 mld. NZD. To je zlepšení oproti předchozímu roku, kdy dosáhl výše 7,9 mld. NZD. Výrazné přírůstky zaznamenaly mléčné výrobky (+ 21 %, objem vývozu 24,3 mld. NZD) a ovoce o 4,4 % (kiwi 4,4 mld. NZD a jablka 1,3 mld. NZD). V dovozu jsou na předním místě dopravní prostředky, stroje a zařízení a farmaceutické výrobky. Mezi hlavní obchodní partnery patří Čína, Austrálie a EU. Vývoz služeb činil 34,5 mld. NZD, dovoz služeb 35,2 mld. NZD s deficitem 0,7 mld. NZD. Ve vývozu NZ dominuje cestovní ruch, dopravní služby, IT služby a poradenské služby. V dovozu rovněž cestovní ruch a doprava.

Zemědělství je významnou součástí hospodářství, mezi nejvýznamnější exportní komodity patří mléčné výrobky, maso a vlna. Současně vláda podporuje masivní nástup digitálních technologií i rozvoj turismu vč. studijního. V březnu 2023 vláda  zveřejnila Plán na transformaci průmyslu. Na tvorbě HDP se v roce 2024 podílelo zemědělství 5,5 %, průmysl  19,6 % a služby 74,9 %. V zemi žije 5,34 mil. obyvatel a HDP na osobu je přes 52 tis. USD v paritě kupní síly.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, StatNZ

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Devizové rezervy vzrostly ve 4. čtvrtletí 2025 na 48,7 mld. NZD a zahraniční dluh se rovněž zvýšil na 233,9 mld. NZD (52,6 % HDP). Pozitivnější byl vývoj u zahraničního obchodu, kde se projevil vliv v roce 2024 uzavřené FTA EU – Nový Zéland. Celkový vývoz zboží se zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 14 % na 80,7 mld. NZD, dovoz posílil o 4 % na 82,9 mld. NZD s celkovým obchodním deficitem ve výši 2,2 mld. NZD. To je zlepšení oproti předchozímu roku, kdy dosáhl výše 7,9 mld. NZD.

Státní rozpočet se zpravidla schvaluje v květnu. Finanční rok trvá od 1.7. do 30.6. Deficit rozpočtu za finanční rok 2020-2021 dosáhl výše 1,3 % HDP, v následujícím roce 2021-2022 se deficit zvýšil na 2,4 % HDP a v roce 2022-2023 deficit činil 2,2 %. v roce 2023-2024 zaznamenal deficit 3,0 % HDP a poslední údaj za rok 2024-2025 hovoří o deficitu 3,04 % HDP. Nedošlo tedy k předpokládanému postupnému snížení deficitu a nelze předpokládat dosažení cíle 0,4 % HDP v roce 2026.

Rozpočet na rok 2023-2024 se zaměřil především na zmírnění tlaku na životní náklady obyvatel a zároveň na investice do oblastí, které podpoří budoucí hospodářský růst. Současně řeší následky přírodních katastrof, jako jsou záplavy v Aucklandu a cyklon Gabrielle. Jedná se o vyčlenění značných finančních prostředků na vybudování odolnější infrastruktury, která bude lépe připravena na budoucí extrémní počasí. Některé konkrétní iniciativy v rozpočtu zahrnují:

– Snížení nebo odstranění vybraných výdajů pro rodiče, starší obyvatele, studenty a děti.
– Zlevnění péče o děti, aby se pomohlo zejména rodičům ve finanční tísni.
– Zrušení poplatků za léky na předpis, což sníží náklady na zdravotní péči.
– Výstavba energeticky úspornějších domů.
– Snížení nákladů na veřejnou dopravu pro mladé Novozélanďany, čemuž předcházelo snížení nákladů pro držitele průkazu Community Service Card.

Deficit běžného účtu dosáhl za rok 2020 (finanční rok 2019-2020) hodnoty 0,8 % HDP, zatímco v roce 2021 se již prohloubil na 5,8 % HDP a v roce 2022 deficit dosáhl dokonce 8,1 % HDP a v hodnotovém vyjádření 33,8 mld. NZD/19,8 mld. USD. V roce 2023 deficit činil 27,9 mld. NZD, což reprezentuje 6,9 % HDP. V roce 2024 dosáhl deficit běžného účtu 3,/ % HDP a v roce 2025 deficit činil 3,5 % HDP.  

Veřejný dluh NZ je podstatně nižší než v ostatních zemích světa, ale i zde zaznamenává růst. Veřejný dluh vzrostl z 28,4 % HDP v roce 2019 na 28,7 % v roce 2021 a 30,8 % v roce 2022. V roce 2023 činil  32,30 % HDP. Během roku 2024 se státní dluh zvýšil na 44,3 % HDP a za rok 2025 již vyčnívá údaj s 52,6 % HDP. Splácení dluhu zůstane zvládnutelné díky silné poptávce investorů s rizikem dalšího růstu úrokové míry, což může splácení zkomplikovat. Devizové rezervy na konci roku 2022 činily 11,1 mld. USD a na konci roku 2023 10,6 mld. USD. Na konci roku 2025 devizové rezervy činily 48,7 mld. NZD/28,6 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém je řízen centrální bankou (The Reserve Bank of NZ). Právně upravuje bankovní systém The Reserve Bank of New Zealand Act 1989 a The Banking Act 1982 a některé další zákony. Po deregulaci bankovního systému disponuje Nový Zéland vysoce vyspělým systémem bankovních a finančních služeb podporovaných nejnovějšími informačními technologiemi. Hlavní banky jsou napojeny na jednotný systém zpracování šeků (Interchange and Settlement Ltd.). Počet bank, které mohou na trhu operovat, není stanoven zákonem. Zahraniční banky mají rovné postavení vůči domácím a vůči jejich operacím neexistují žádné restrikce. Devizová kontrola byla zrušena kromě požadavku na licenci k vykonávání devizových operací. Devizový platební režim je volný. Na Novém Zélandu je registrováno celkem 17 bankovních ústavů, z toho pouze jedna banka je v držení novozélandského kapitálu. Dominantní jsou čtyři banky, a to Bank of New Zealand, ANZ Banking Group, Westpac a National Bank of New Zealand. První tři z nich jsou pod kontrolou australských peněžních ústavů, National Bank of NZ je kontrolována londýnskou bankou Lloyds. V červnu 2000 byla na NZ nově zaregistrována poslední banka z australské Big Four: Commonwealth Bank of Australia. Jako místní regionální banky v pozici spořitelen působí Auckland Savings Bank a Taranaki Savings Bank. Kromě bank působí na finančním trhu i další finanční společnosti a pojišťovny. Korespondenční styk s novozélandskými bankami udržuje zejména ČSOB (Bank of New Zealand, ANZ, National, Westpac) a další hlavní české banky. Burza cenných papírů se nachází v pěti městech a obchoduje s místními a zahraničními akciemi. Reserve Bank of New Zealand (RBNZ) zvýšila v květnu 2023 úrokovou sazbu (OCR) z 5,25 % na 5,50 %. Základní úroková míra centrální banky se v průběhu roku 2024 snížila na 4,75 % aby na konci roku dosáhla 5,5 %. V průběhu roku 2025 došlo ke snižování sazby a v dubnu 2026 centrální banka sazbu snížila až 2,25 %.

2.4. Daňový systém

Nový Zéland má třetí nejnižší daňovou povinnost v zemích OECD. Na Novém Zélandu existují dvě základní přímé daně, a to daň z příjmu společností (Corporate Tax) ve výši 28 % a daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax). Neodvádí se příspěvky na sociální pojištění, neplatí se daň z kapitálového zisku ani daň z celkových mezd (payroll). Zboží a služby podléhají zdanění ve formě plošné nepřímé daně z přidané hodnoty GST (Goods and Services Tax), od 1.10.2010 navýšené z 12,5 na 15 %.

Alkoholické nápoje včetně piva, tabákové výrobky a pohonné hmoty pro automobily jsou dále zatíženy zvláštní 15 % spotřební daní (Excise Duty). Sazby spotřební daně z alkoholu se od 1. července 2023 pohybují v rozmezí od 53,170 centů za litr nápoje do 64,571 NZD za litr alkoholu v závislosti na druhu alkoholického výrobku.

Daň z příjmu fyzických osob je progresívní od 10,5 % do 39,0 %. V roce 2026 se daň z příjmů fyzických osob z příjmů do 15 600 NZD zdaňovala sazbou 10,5 %. Příjmy do 53 500 NZD sazbou 17,5 %,  do 78 100 NZD sazbou 30 %, do 180 000 NZD sazbou 33 % a nad 180 000 NZD sazbou 39 %.

Oficiální fiskální rok, používaný v současné době i ve vládním výkaznictví, je na Novém Zélandu od 1. července do 30. června následujícího roku, velké množství privátních společností však používá finanční rok začínající 1. dubna a končící 31. března následujícího roku.

V zemi probíhá diskuse o zavedení daně pro digitální služby a dále o snížení korporátní daně.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Český export v roce 2025 poklesl na nejnižší úroveň za poslední dekádu, téměř o 13 % od předchozího roku a NZ se usadil podle objemu na 78. příčce na světě. Podle objemu vývozu se opět na 1. místo dostaly osobní vozy, následují stroje pro automatické zpracování dat, elektrické generátory, pneumatiky, zemědělské stroje, elektrické akustické přístroje, trubky z plastů, integrované obvody. V dovozu pokles činil téměř 40 % a ústup na 83. místo. Pořadí komodit v dovozu: zbytky z potravinářského průmyslu (krmivo – moučka z masa a drobů), skopové a hovězí maso, vlna, zemědělské stroje, různé jedlé přípravky, lékařské přístroje.

Český export do NZ se v roce 2024 rapidně snížil na 1,9 mld. CZK. Zejména se snížil vývoz automobilů Škoda, které tvořily jen 28 % vývozu. Naopak dovoz se zvýšil na 1,2 mld. CZK.  Ve vývozu se NZ propadl na 75. příčku a v dovozu se posunul na 79. Český export do NZ se v roce 2023 udržel téměř na stejné úrovni jako v roce předcházejícím. Došlo jen k mírnému propadu o 2,1 % a podle objemu byl Nový Zéland na 62. místě v českém exportu (zhoršení o 3 místa). Nejúspěšnější českou vývozní komoditou už po několik let zůstávají osobní vozy Škoda, které tvořily v roce 2023 celkem 60 % českého vývozu na Nový Zéland.. Český dovoz z NZ v roce 2023 zaznamenal oproti předchozímu roku nárůst o 6,8 %. V teritoriálním členění podle objemu dovozu se NZ dostal o jedno místo výše na 85. místo. Vlna a elektrické stroje a zařízení na přenos zvuku a obrazu jsou hlavní položky českého dovozu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU byla v roce 2025 stále 4. největším obchodním partnerem, přestože lze pozorovat pozitivní vliv uzavřené FTA EU – NZ. Podle NZ statistik celkový obrat obchodní výměny zaznamenal ve vývozu zboží a služeb NZ do EU objemu 8,2 mld. NZD, zatímco dovoz z EU částky 13,9 mld. NZD s deficitem 5,7 mld. NZD v neprospěch Nového Zélandu. V roce 2025 největší navýšení exportu do EU zaznamenaly mléčné výrobky (+ 60 % oproti roku 2024), maso jehněčí a hovězí (+ 20 %) a ovoce (kiwi a jablka). Mezi největší položky exportu z EU do NZ patří dopravní prostředky a farmaceutické výrobky. Služby tvoří 22 % obchodní výměny. Vývoz z NZ do EU dosáhl objemu 2,1 mld. NZD (cestovní ruch, digitální služby) a dovoz do NZ celkem 3,1 mld. NZD (dopravní služby, licenční poplatky, software a poradenské služby). Mezi hlavní obchodní partnery v EU patří Německo, Nizozemsko, Francie a Itálie. Díky FTA ušetřili NZ exportéři 110 mil. NZD. Celkový objem FDI z EU na Novém Zélandě podle údajů z roku 2024 dosáhl objemu 7,59 mld. NZD, meziroční nárůst 23,6 %. Obecně příliv zahraničních investic má přísnější režim než v jiných srovnatelných zemích. Důsledkem toho je objem FDI v zemi na úrovni 39 % HDP, zatímco průměr v OECD je 52 %.

Níže uvedené statistiky EK ukazují v roce 2025 nárůst exportu zboží z NZ do EU (pozitivní vliv uzavřené FTA EU-NZ), ale naopak stagnaci či dokonce mírný pokles EU vývozu do NZ, což je dáno omezenou absopční kapacitou malého trhu na Novém Zélandě.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

 NZ zboží se nejvíce vyváží do: Číny, Austrálie, USA, Japonska, R. Korea. Současně největší dovozy jsou z Číny, Austrálie, USA, Japonska a Thajska.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Celkový objem přímých zahraničních investic (PZI) v NZ činil v roce 2020 91,5 mld. USD. V roce 2021 příliv PZI činil 5,3 mld. USD a rok 2022 byl rekordní, kdy příliv PZI dosáhl 8,3 mld. USD. V roce 2023 došlo naopak k rekordně nízkému přílivu v objemu 3,7 mld. USD.  V roce 2024 příliv PZI činil 5,0 mld. USD a v roce 2025 historicky nejnižší úrovně posledních let s objemem 2,4 mld. USD.

Celkové PZI z EU v NZ činily v březnu 2023 6,06 mld. NZD, o rok dříve 5,87 mld. NZD. Celkový objem FDI z EU na Novém Zélandě podle údajů z roku 2024 dosáhl objemu 7,59 mld. NZD, meziroční nárůst 23,6 %.

Zahraniční investice jsou monitorovány úřadem Overseas Investment Office. Zahraniční subjekt musí obdržet souhlas k investici v následujících případech: nákup tzv. „citlivé půdy“, nákup obchodního majetku za více jak 100 mil. NZD, kvóty na rybolov. To se nevztahuje na tzv. permanent residents z řad cizinců. Zahraniční investice upravuje zákon a nařízení The Overseas Investment Pact and Regulations 2005. Od roku 2011 se úřad OIO řídí směrnicí ministra financí zejména ve vztahu k nákupu půdy. Vláda poskytuje investiční pobídky ve formě 15% daňové úlevy na způsobilé činnosti, zejména v oblasti inovací a leteckého průmyslu. Více informací: RDTI NZ. Další informace o grantech na výzkum a vývoj naleznete na Callaghan Innovation.

Nový Zéland nabízí permanent residency pro investory nad 1,5 mil. NZD (znalosti angličtiny a min. pětiměsíční pobyt v roce) a nad 10 mil. NZD, kdy nutnost znalosti angličtiny odpadá a stačí, když stráví 44 dní ze tří let na Novém Zélandu. V 11/2018 vstoupil v platnost zákaz nákupu nemovitostí (Overseas Investment Amendment Bill) nerezidentním cizincům, vyjma občanů Austrálie a Singapuru.

ČNB registrovala na konci roku 2022 v NZ české investice za 2,0 mil. Kč a naopak NZ investice v ČR za 107,6 mil. Kč. Na konci roku 2023 registorvaný český kapitál v NZ činil 4,9 mil. Kč. NZ registrovaný kapitál v ČR měl hodnotu 131,3 mil. Kč.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Spolupráce NZ a EU se v současné době opírá o Dohodu o spolupráci (Partnership Agreement on Relations and Cooperation – PARC) mezi NZ a EU, která je v platnosti od roku 1999. NZ má s EU dále podepsané dohody o spolupráci v oblasti vědy a techniky z roku 2009.

Smlouva o volném obchodu FTA EU – Nový Zéland

Smlouvou o volném obchodě mezi EU a Novým Zélandem (FTA EU-NZ) vstoupila v platnost 1. května 2024. Rozhovory o dohodě byly zahájeny v červnu 2018 a po 12 kolech jednání uzavřeny 30. června 2022. Od 1. 5. 2024 se pro EU exportéry otevřel novozélandský trh pro bezcelní dovozy. Ročně evropské firmy uspoří na clech 140 mil. EUR. Dosud platná cla, dosahující až 10 %, byla odstraněna u průmyslových i zemědělských výrobků včetně motorových vozidel, strojů, farmaceutických výrobků, vína nebo čokolády. Naopak pro NZ firmy došlo po vstupu smlouvy v platnost k odstranění cel u 91 % obchodu se zbožím a do sedmi let se podíl zvýší na 97 %. Očekává se, že bilaterální obchod se zvýší během příští dekády o 30 %. Údaje za první rok platnosti smlouvy dokazují nárůst exportu o 30 % zejména u NZ firem při vývozu do EU. Evropský export do Nového Zélandu poněkud zaostává za tímto cílem. Během celého roku 2025 probíhaly „roadshow“ k propagaci smlouvy o volném obchodě a programu Horizon Europe ve vybraných městech NZ. Propagace FTA vyvrcholila na Business Summit EU-New Zealand ve dnech 23. a 24. října 2025 v Aucklandu. Jako follow-up k business fóru v Aucklandu a na podporu FTA připravuje Nový Zéland podnikatelskou misi vedenou ministrem obchodu McClayem do Evropy. Termín nebyl dosud stanoven. Delegace EU ve Wellingtonu vyzývá jednotlivé ČS EU, aby navrhly a zorganizovaly pro NZ delegaci významné akce typu semináře, fóra apod. EK oslovil s ohledem na reciprocitu zastoupení MPO ČR.

Smlouvy s ČR

Dne 26.10.2007 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojímu zdanění (vstoupila v platnost v srpnu 2008).

Smlouva mezi Republikou československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních, Londýn, 11.11.1924, č. 46/1936 Sb.

Smlouva mezi Republikou československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců změněná Protokolem ze 4. června 1926, Londýn, 11.11.1924, č. 211/1926 Sb. a další.

Dodatková úmluva o civilním řízení soudním mezi Republikou československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Praha, 15.2.1935, č. 47/1936 Sb.

Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Nového Zélandu o vzájemném uvolněn í sekvestrovaných peněžních pohledávek (výměna nót 7.11. 1946, 30.7.a 8.8. 1947), Wellington, 8.8.1947, č.71/1948 Sb.

Reciproční prohlášení o částečném osvobození příjmů od zdanění sjednané výměnou nót (Československá socialistická republika – Nový Zéland), Wellington, 20.5.1969

Dohoda o programu pracovní dovolené, Praha, 11.11.2004

3.4. Rozvojová spolupráce

Nový Zéland je vysoce rozvinutý stát a jako takový nepřijímá žádnou rozvojovou pomoc. Je však stejně jako Austrálie regionálně významným poskytovatelem pomoci zejména do zemí asijsko-pacifického regionu. Dle strategického plánu „New Zealand Aid Programme“ bylo v uplynulých letech v rámci zahraniční pomoci poskytnuto 60 % pacifickému regionu. Více informací o poskytované rozvojové pomoci lze nalézt na webové stránce New Zealand Ministry of Foreign Affairs and Trade.  

Vláda v roce 2018 oznámila, že oficiální rozvojová pomoc se v období do roku 2021–2022 zvýší na 0,28 % HND. Tento cíl sice splnila, ale Nový Zéland není v souladu s mezinárodními závazky schopen dosáhnout poměru ODA k HND ve výši 0,7 %. 
V roce 2023 se poměr ODA k HND zvýšil na 0,31 %. Novější údaje nejsou k dispozici, jen  konstatování, že v roce 2024 se ODA snížila o 17,2 % oproti realitě roku 2022. A výhled na rok 2026 hovoří o dalším snížení. Další zdroj z OECD predikuje snížení ODA NZ v období 2024-2029 o 31 %.

Vláda Nového Zélandu stanovuje celkový rozpočet mezinárodní rozvojové spolupráce na tříleté období a ministerstvo zahraničí rozděluje finanční prostředky do 5 skupin v rámci víceletých plánů. Nový Zéland poskytuje zpravidla ODA ve formě grantů. Prostředky mezinárodní rozvojové spolupráce na období od července 2021 do června 2024 byly původně vyčleněny v objemu 2,55 mld. NZD, ale po poslední revizi byly prostředky navýšeny na 3,01 mld. NZD v následujícím členění: rozvojová spolupráce v Tichomoří 1 804,38 mil. NZD, globální rozvojová spolupráce 403,62 mil. NZD, humanitární pomoc 176,58 mil. NZD, mnohostranné agentury a partnerství 434,36 mil. NZD, ostatní fondy 9,0 mil. NZD, nerozdělené prostředky 178,72 mil. NZD, fond pro financování opatření v oblasti klimatu 222,65 mil. NZD, strategický fond pro mezinárodní rozvoj (záporný zůstatek z důvodu zpoždění dodávek, ale očekává se, že do konce tříletého období bude opět vyrovnaný).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

V roce 2025 bylo 85,5 % elektřiny na Novém Zélandu vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny na Novém Zélandu je i nadále dominována obnovitelnými zdroji, především vodní a geotermální energií, doplněnou větrnými a solárními zdroji. Ačkoli si země stanovila vládní cíl dosáhnout 90 % podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2025, skutečný podíl dosáhl 85,5 %, což je mírný pokles oproti 88,1 % v roce 2023 ovlivněný klimatickými podmínkami. V rámci boje proti klimatické změně vláda podporuje investice do obnovitelných zdrojů, dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství. Lze očekávat zájem o výstavbu nových vodních děl a osazení turbínami, zájem je taktéž o vodíkové technologie.

▶ Voda a životní prostředí

Novozélandská vláda aktivně pracuje na reformách národního směřování hospodaření se sladkou vodou s cílem učinit systém praktičtějším, efektivnějším a regionálně přizpůsobivějším. Podle údajů OECD je Nový Zéland třetí zemí s největším plýtváním v OECD. Novozélandská ekonomika po zákazu dovozu odpadu do ČLR z roku 2018 hledá nová řešení recyklace a zpracování odpadu. Vláda investuje do infrastrukturních projektů na recyklaci (včetně analýzy možnosti zavedení systému vratných lahví) a do snížení emisí z organických materiálů a hydrofluorokarbonátů. Potenciál se naskýtá i ve zpracování e-odpadu – Nový Zéland ho vyprodukuje 80 000 tun ročně, ale zrecykluje pouhá 2 %.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělský sektor patří k nejdůležitějším odvětvím na Novém Zélandu a jeho přímý příspěvek k hrubému domácímu produktu se obvykle pohybuje kolem 6–7 %. Pastevní zemědělství a zahradnictví tvoří většinu zemědělského sektoru. Zemědělství, lesnictví a rybolov je hlavní výrobní a exportní odvětví na Novém Zélandu a v roce 2024 činil HDP tohoto odvětví více než 14,4 mld. NZD. Nový Zéland je významným světovým producentem a vývozcem mléka a mléčných výrobků, hovězího a skopového masa, ovoce a vlny. Dalším důležitým sektorem je sadařství (kiwi, jablka) a vinařství, rybolov a lesnictví.

▶ Stavebnictví

Stavebnictví je zásadním pilířem novozélandské ekonomiky. V roce 2024 přispělo 7,8 % k reálnému hrubému domácímu produktu země ve výši více než 21,8 mld. NZD. Stavebnictví zaměstnávalo 295 tis. lidí (10,2 % celkové pracovní síly země) v roce 2025. Budovy na Novém Zélandě jsou obecně na kvalitativně nižší úrovni než v EU; dlouhodobou snahou vlády je zajistit populaci dostatek kvalitního bydlení. Situaci komplikuje krize na nemovitostním trhu, očekává se ale, že výstavba bytů bude akcelerovat. Vítána mohou být ekologická, energeticky úsporná a kvalitní smart-buildings zařízení, inovativní inženýrská stavební řešení, moderní povrchové a stavební materiály a úpravy.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Zdravotní systém Nového Zélandu se skládá z veřejného, soukromého a dobrovolného sektoru a výdaje na zdravotnictví tvoří zhruba 11 % HDP. Přibližně 85 % novozélandské zdravotní péče je financováno vládou, kdy občané Nového Zélandu dostávají bezplatnou nebo dotovanou zdravotní péči. Rozpočet veřejného zdravotnictví Nového Zélandu na rok 2025 zahrnuje zvýšení provozních prostředků organizace Vote Health o 7 mld. NZD v průběhu prognózovaného období na podporu financování rekordních investic do zdravotnických služeb. V roce 2023 novozélandská vláda zveřejnila Strategii pro zdravotnictví, která podporuje zásadní reformu s cílem dokončit centrální národní zdravotní systém. Vzhledem k aktivním vazbám na další tichomořské ostrovy je NZ často považován za „odrazový můstek“ do Tichomoří.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Technologický sektor je i nadále silným motorem růstu a inovací, v roce 2024 přispěl k HDP 23,8 mld. NZD a tvořil 8 % národního hospodářství a zaměstnával 119 520 lidí (4,8 % pracovní síly). Technologie si také upevnily pozici třetího největšího exportního zdroje Nového Zélandu s prodejem zboží a služeb do zahraničí v hodnotě 11,4 mld. NZD. Kumulativní tvorba příjmů pro poskytovatele ICT na Novém Zélandu se odhaduje na 99,85 mld. NZD za roky 2023-2028. Strategie kybernetické bezpečnosti byla zveřejněna již v roce 2019 a v roce 2022 vláda představila Digitální strategii, na kterou navazují roční akční plány zpřesňující desetiletý plán transformace a zavádění digitálních technologií. Pro české poskytovatele smart řešení může být výhodná provázanost s australskými asociacemi.

▶ Civilní letectví, vesmír

Nový Zéland se v posledních letech etabloval jako dynamický hráč v oblasti letectví a vesmírného průmyslu. Země využívá své strategické geografické výhody, jako jsou nízká hustota osídlení a příznivé povětrnostní podmínky, k rozvoji inovativních technologií a testovacích zařízení. Nový Zéland se zaměřuje na udržitelnost a inovace v letectví. V roce 2024 byly zahájeny testy elektrických letadel, která by mohla snížit emise v regionálních letech. Země také podporuje vývoj pokročilých letadel a testování nových technologií v reálných podmínkách.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Nový Zéland v roce 2025 procházel zásadními reformami ve výzkumu, vývoji, inovacích a vzdělávání, které mají za cíl posílit ekonomiku, podporovat technologický pokrok a zlepšit kvalitu života obyvatel. V roce 2024 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 6,4 mld. NZD, tedy nárůst o 21 % oproti roku 2022, kdy byla naposledy shromažďována data o výzkumu a vývoji pro všechna odvětví (podniky, vláda a vysokoškolské vzdělávání). Výdaje na výzkum a vývoj vzrostly z 1,49 % HDP na 1,54 %, počet zaměstnanců na plný úvazek se zvýšil o 9 % na 42 000. Výzkumně-vývojová infrastruktura je podporována kombinací vládních, akademických a soukromých organizací, které spolupracují na podpoře inovací v různých prioritních sektorech, kam patří především zemědělství, zdravotnictví, ICT, čisté energie, pokročilé průmyslové výroby, odolnosti vůči přírodním katastrofám a kosmické technologie.

Podrobnější informace k jednotlivým oborům najdete na odkazu MOP Nový Zéland.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Společenský a obchodní styk je určován anglosaskými zvyklostmi, což vychází z převážně evropského, resp. britského původu obyvatel. Předpokládá se velmi dobrá znalost anglického jazyka a všeobecných reálií oblasti. Obvyklé je oslovování křestním jménem.

4.2. Oslovení

Networking a osobní setkání jsou základem obchodního světa na Novém Zélandu. Ideální příležitost tak představuje účast na veletrhu. V osobním kontaktu je obvyklé po seznámení se přejít na oslovování křestním jménem.

4.3. Obchodní schůzka

Naplánování schůzky nejméně týden předem se považuje za běžnou praxi. Obchodní schůzky je bezpodmínečně nutné sjednat telefonicky/emailem předem v pracovní době, která je od pondělí do pátku od 9:00 do 17:00. Když sami navrhnete čas schůzky, je na místě se zeptat svého kontaktu, zda jim čas schůzky vyhovuje, a pokud ne, dovolte jim navrhnout lepší alternativu. Plánování schůzek během prosince až ledna se nedoporučuje vzhledem k letním prázdninám a dovoleným. Novozélandští partneři jsou známi svou solidností. Nový Zéland je zemí s prakticky neexistující korupcí. Při prvním osobním styku je cizinec mnohdy překvapen specifickou výslovností anglického jazyka. Návštěvník NZ bývá často konfrontován s maorskou kulturou a lze doporučit se s problematikou maorského obyvatelstva seznámit. Základní znalost problematiky bývá výhodou i při obchodním jednání. Hlavními rysy obchodního jednání jsou dochvilnost, konkrétnost, přímočarost a plnění dohodnutých závěrů, které je obvyklé písemně potvrdit. Potrpí si též na rychlý telekomunikační styk, takže nepružnost, opožděné reakce či neplnění příslibu mohou vést až ke ztrátě důvěry a zakázky. Jednání ve městech mohou být odlišná než v regionech, kde jednání mohou být více konzervativní. I přes neformální způsob a přátelský průběh obchodních jednání se při oficiálním setkání vyžaduje společenské oblečení (tmavý oblek). Při prvním obchodním jednání by neměl být nabízen alkohol. Přinášení dárků na schůzky se nepovažuje za standardní postup. Určitě byste však měli přinést a nabídnout vizitku a také přijmout vizitku toho, s kým se setkáváte. Firmy na Novém Zélandu berou due diligence velmi vážně. Měli byste očekávat, že obchodní partneři vyhledají a prozkoumají Vaše podnikání a předpokládají, že uděláte totéž.

4.4. Komunikace

Očekává se plynulá komunikace v anglickém jazyce. Vzhledem k počtu imigrantů žijících na Novém Zélandu a značnému cestovnímu ruchu jsou bez problému přijímány akcenty a různě pokročilé úrovně angličtiny. V případě, že český obchodník nezvládá hovořit anglickým jazykem na plynulé komunikační úrovni, má problémy porozumět nebo nemá dostatečnou slovní zásobu k vyjádření obchodních záležitostí, pak by měl být při jednání přítomen tlumočník. Při komunikaci během obchodního jednání doporučujeme vyhnout se sarkasmu a hraničním tématům pro humor.

4.5. Doporučení

Kromě obeznámení se s cestovními a zdravotními charakteristikami cestování do teritoria se před cestou doporučuje seznámit se s maorskou problematikou, historií a reáliemi NZ.

4.6. Státní svátky

1. a 2. ledna Nový rok
6. února Waitangi Day
Březen/duben – Velikonoční svátky – Good Friday (Velký pátek) a Easter Monday (Velikonoční pondělí): pohyblivé datum
25. dubna ANZAC Day
5. června King´s Birthday (narozeniny krále)
14. července Matariky
čtvrté pondělí v říjnu Labor Day (den práce)
25. prosinec Christmas Day (1. svátek vánoční)
26. prosinec Boxing Day (2. svátek vánoční)

Ve Wellingtonu, Aucklandu a Christchurch se slaví místní svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Z hlediska českých vývozců na NZ trh je nejdůležitějším subjektem dovozce (distributor) s napojením na hlavní místní odběratele nebo dealery, který volí vlastní prodejní techniku dle místních zvyklostí pro daný druh zboží (vlastní dealerská síť, direct mailing apod.). Nelze podceňovat geografickou rozlehlost Nového Zélandu a přímé obchodní náklady zástupce, zejména náklady distribuce zboží. Největší místní dovozci zastupují zpravidla významné světové firmy a výběr vhodného partnera u nově zaváděných výrobků je složitý.

Česká firma může ustanovit vlastního agenta či zástupce nebo ustanovit jako zástupce místní registrovanou firmu. Pro prodej strojního zařízení, strojírenských technologií a komponentů lze doporučit spolupráci s místními inženýrskými firmami (engineering consultants), neboť v tomto ohledu je nutná těsná spolupráce s investorem na bázi řešení konkrétních projektů. I na Novém Zélandu zesiluje tlak konečných uživatelů na nákup zboží přímo z výrobních závodů. Řetězce supermarketů s potravinami a spotřebním zbožím (Woolworths apod.) a některé obchodní domy mají vlastní dovozní oddělení a užívají i vlastní značky (home brands, private brands) a přímé napojení na výrobu. Řada českých vývozců využívá napojení australských firem na NZ trh a uzavírá zastupitelské smlouvy s australskými partnery i pro Nový Zéland. S ohledem na geografickou vzdálenost mezi NZ a Austrálií je třeba zvážit vhodnost tohoto řešení a vzít do úvahy zastupitelskou smlouvu přímo s novozélandským subjektem. Pro dostupný kontakt s novozélandskými dovozci bez nutnosti cestovat na NZ je možno využívat významné evropské výstavní akce, které zástupci z Nového Zélandu pravidelně navštěvují. Seznamy dovozců/distributorů, prodejců mají k dispozici obchodní komory sídlící v nejdůležitějších novozélandských obchodních centrech, oborová sdružení, poradenské a marketingové firmy a konzultanti v oblasti průzkumu trhu.

Při dovozu jsou vyžadovány obchodní faktura, námořní nebo letecký konosament, balící listy – pokud zboží podléhá fyzické kontrole a celní deklaraci. Pro celní účely není předepsána žádná forma obchodní faktury, doprovodné doložky nebo další zvláštní doklady. Celní dozor provádí New Zealand Customs Department. Celní správa disponuje elektronickým systémem zpracování celních deklarací (New Zealand Customs‘ Casper Enhancements System), který byl uveden do provozu v polovině 90. let. Přes 90 % deklarací je vyřízeno automaticky a ve velmi krátké době. Podrobnější informace lze nalézt na webové adrese New Zealand Customs Service. Celní systém zahrnuje též povolovací řízení v případě dovozu produktů, které podléhají zvláštním zdravotnickým předpisům, a to včetně napojení na ministerstvo zemědělství a rybolovu a ministerstvo zdravotnictví. Novozélandský celní tarif je založen na harmonizovaném celním sazebníku CCC (Customs Co-operation Council) a bruselské nomenklatuře pro celní deklarace. Úhrada cla a daně je prováděna automaticky a je možno využít dvacetidenního odkladu platby. Pro správné určení deklarovaného zboží se doporučuje využít služeb kvalifikovaného celního agenta. Celní sazby jsou často nulové, u některého zboží jsou sazby 5 nebo 10 %. Nový Zéland poskytuje preferenční režim zemím s uzavřenou Dohodou o volném obchodu. Od 1. května 2024 vstoupila v platnost FTA EU – New Zealand, která přinese usnadnění vzájemného obchodu i pro české firmy.

Vývoz strategických zemědělských produktů kontrolují marketingové organizace NZ Dairy Board, NZ Apple and Pear Marketing Board, NZ Meat Producers Board, NZ Wool Board, NZ Fishing Industry Board, NZ Kiwifruit Board. Hlavním úkolem těchto organizací je asistence při uplatňování důležitých vývozních komodit na zahraničních trzích, vytváření jednotné marketingové strategie, propagace včetně zavádění obchodních značek na světový trh a kontrola kvality vyváženého zboží. Dairy Board, Apple and Pear Board a Kiwifruit Board si zachovávají monopolní postavení a realizují vývoz mléčných produktů, mléka, jablek, hrušek a kiwi. Ostatní udělují oprávnění k vývozu zahraničí firmám, u nichž je garance zabezpečení kvality a techniky vývozu. Získání licence je formální záležitost a nemá restriktivní charakter. Cílem je zamezení vytvoření špatného image NZ vývozců v zahraničí.

Nový Zéland je malou otevřenou ekonomikou, která si chrání svůj trh zejména v oblasti sanitární a fytosanitární.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční společnost, která si přeje podnikat na Novém Zélandu, musí být zaregistrována podle zákona o společnostech z roku 1993. a předkládat výroční účetní zprávu. Účetní zpráva musí obsahovat veškerou činnost společnosti – tedy i v zemi původu nebo jiných zemích.

• Dceřinná společnost (subsidiary) – separátní právní entita.

• Pobočka (branch) – registrována pro obchodní aktivity na NZ, není oddělená právní entita.

Právní formy společností určuje Partnership Act 1908 a Companies Act 1993. Obchodní činnost upravuje Fair Trading Act 1986. Všechny společnosti musí být zapsány v podnikovém (obchodním) rejstříku (Registrar of Companies) a od daňového úřadu (Inland Revenue Department) dostávají přiděleno daňové registrační číslo, tzv. IRD number.

Na Novém Zélandu je využíváno několik forem podnikání:

· společnosti s omezeným ručením – Limited (Ltd.) – naprosto převažující forma podnikání,

· společnosti s ručením neomezeným,

· partnerství (partnership), příp. partnerství s omezeným ručením (limited partnership),

· podniky jednotlivce (individual proprietors),

· trusty (trusts),

· joint ventures.

Zvláštním druhem činnosti je zástupce – agent. Pokud zahraniční firma ustanoví zástupce, jehož povinností je pouze získávat objednávky, zajišťovat sklad vzorků a poskytovat technickou pomoc novozélandským zákazníkům, nepovažuje se tato činnost za vykonávání obchodní činnosti novozélandským subjektem a činnost zástupce nepodléhá kontrole místních úřadů. Vzhledem k výše uvedeným podmínkám a objemu dodávek je pro české firmy praktičtější ustanovení agenta na komisní bázi.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučujeme využít zejména účast na specializovaných výstavách, a to ideálně opakovaně. Účast na velkých profesně zaměřených veletrzích, ať už v Austrálii tak na NZ, považujeme za vhodnou formu propagace a kontaktu s distributory při vstupu na novozélandský trh, ačkoliv náklady na pronájem výstavní plochy jsou velmi vysoké.

Doporučujeme věnovat velkou pozornost formální stránce veškerých propagačních materiálů, zejména jazykové správnosti ověřené rodilým mluvčím. Je třeba klást velký důraz na preciznost zpracování, správné používání odborných anglických výrazů a pravidelnou aktualizaci uveřejňovaných údajů na webových stránkách.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V rámci FTA EU – NZ, která vstoupila v platnost 1. května 2024, je k IPR uvedeno, že jak NZ tak EU se budou řídit svými závazky v rámci WTO Agreement on Trade-Related Intellectual Property (TRIPs).

Novozélandské subjekty většinou vyžadují u obchodních smluv doložku, dle které se řídí smlouva novozélandským právem. Za kompromisní řešení je považováno ustanovení Mezinárodní arbitráže při Obchodní komoře v Paříži jako příslušné instituce k řešení sporu. Praktickým mimosoudním řešením je urovnání prostřednictvím právní kanceláře se specializací na obchodní právo. Na NZ neexistuje sdružení obchodních arbitrů nebo arbitrážní řízení při obchodních komorách, což zřejmě vyplývá z vysoké korektnosti a solidnosti obchodních vztahů. Novozélandští obchodní partneři jsou mezinárodně uznáváni jako čestní obchodníci plnící své závazky. Obdobně jako Austrálie i Nový Zéland patří mezi země, které ochranu práv duševního vlastnictví pečlivě střeží a dodržují. Za ochranu práv duševního vlastnictví je na Novém Zélandě zodpovědný Intellectual Property Office of New Zealand. Podrobnější informace o této problematice lze nalézt na následující webové stránce Intellectual Property Office of New Zealand.

5.5. Trh veřejných zakázek

Vláda Nového Zélandu vydává přibližně 45 mld. NZD na veřejné zakázky, v průměru ročně 18% HDP (rekord v roce 2022 s 20,8 % HDP), a nakupuje širokou škálu zboží a služeb od dodavatelů třetích stran. Účast zahraničních subjektů na vládních zakázkách je možná vzhledem k tomu, že Nový Zéland přistoupil v srpnu 2016 k mezinárodní Dohodě o zadávání veřejných zakázek v rámci WTO (GPA – Government Procurement Agreement). Pro českého dodavatele je však přímá účast značně komplikovaná. Důležitým článkem v nabídkovém řízení je v tomto případě vlastní zastoupení, místní zástupce, pověřená inženýrská fima apod.

Veřejné zakázky jsou uveřejňovány na GETS (Government Eletronic Tender Service) jako budoucí příležitosti (Future Procurement Opportunities) nebo lze vyhledat již probíhající nebo minulé tendrové zakázky. Když ministerstva uzavírají smlouvy s dodavateli, existují konkrétní zásady, které musí být dodrženy během trvání smlouvy. Mezi tyto zásady obvykle patří: Security Policy for Contractors and Consultants Supplier Code of Conduct 2019 ICT Acceptable Use Policy 2020.

Ministerstva mohou pozměnit nebo doplnit zásady, které musí dodavatelé dodržovat (zejména pokud v projektu existují konkrétní požadavky (např. práce s dětmi nebo jinými zranitelnými osobami). Zvýšit šance na výhru veřejné zakázky lze skrze kontakt s dalšími dodavateli a konzultanty, kteří již obchodují s vládou. Zkušenosti s veřejnými zakázkami na NZ lze získat i při práci jako subdodavatel pro společnost, která již má probíhající projekty s vládou NZ. Rady lze čerpat i ve skupině MFAT Suppliers and Consultants Group na LinkedIn. Tato skupina a její podskupiny propojuje současné dodavatele a mezinárodní profesionály a specialisty. MFAT také poskytuje vysvětlení pro neúspěšné uchazeče o veřejnou zakázku, to má sloužit ke zlepšení budoucích nabídek. Všechny tendry na Novém Zélandu lze nalézt na webové stránce GETS – Government Electronic Tender Service, kde se lze zdarma zaregistrovat a získat podrobné informace.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk v obchodních vztazích probíhá výhradně na úrovni podnikatelských subjektů. V obchodních kruzích je zvykem bezpodmínečně plnit všechny smluvní podmínky včetně plateb. Nejpoužívanějším nástrojem platebního styku je bankovní akreditiv. Platební morálka je velmi dobrá. Standardní podmínky a průměrná doba splatnosti faktur a jejich proplácení na Novém Zélandu jsou 30 dní. Většina společností platí účty 20. dne každého měsíce a u větších společností tomu tak obvykle bývá. Malé a střední podniky mají tendenci platit sporadicky; to může být denně, týdně nebo kdykoli chtějí. Z tohoto důvodu je velmi důležité zdokumentovat platební cyklus pro pozdější použití, pokud faktura zůstane nezaplacená. Vyžadovat zálohu v průmyslových odvětvích, jako jsou kreativní, profesionální služby, stavebnictví a zdravotnictví je běžné. Pokud máte solidní úvěrové postavení, můžete zvážit žádost o zálohu případ od případu nebo i o platbu předem.

Na Novém Zélandu existuje mnoho agentur pro vymáhání pohledávek, mnoho z nich pracuje na principu „žádná výhra, žádný poplatek“, ale jejich poplatky mohou být vysoké, pokud dlužník zaplatí. Spolupráce s právníkem při vymáhání vašeho dluhu může být nákladná. Máte-li pochybnosti, že dlužník může dluh splácet, spolupráce s právníkem není nejlepší volba, protože zaplatíte vysokou částku za jeho služby i přes to, že vymáhaná pohledávka nebude zaplacena.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Po zkušenostech s pandemií Covid-19 doporučujeme sledovat webové stránky NZ Immigration. Níže jsou obecně platné informace nezohledňující mimořádná opatření.

K cestě na NZ je třeba cestovní pas ČR s platností o 3 měsíce delší, než je doba pobytu na NZ. Češi mohou pobývat na NZ za účelem turistiky po dobu 90 dní bez víza. Od 1. 10. 2019 je pro cestující, kteří spadají do bezvízového režimu pro krátkodobý pobyt (tj. včetně občanů ČR) povinné zajištění tzv. New Zealand Electronic Travel Authority – NZeTA. NZeTA je možné zajistit pouze elektronicky, prostřednictvím zvláštní aplikace nebo na webové stránce New Zealand Electronic Travel Authority (NZeTA). Zpracování žádosti je do 72 hodin a NZeTA je platné 2 roky. Poplatek 17 NZD za podání žádosti přes mobilní aplikace, součástí je i poplatek na podporu turistiky (IVL), který činí 100 NZD. MZV ČR upozorňuje, že existence bezvízové dohody není zárukou automatického povolení vstupu na NZ. Od 11/2019 přešly NZ úřady na eVisas, tj. udělování elektronických víz bez vylepování štítku do cestovních dokladů. O pobyt nad 3 měsíce Češi žádají online na portále New Zealand Immigration Office.

Dne 11. 10. 2004 byla v Praze podepsána Dohoda o programu pracovní dovolené mezi ČR a NZ (Working Holiday Scheme). Enterpreneur Work Visa, nahradila Long term business visa, mají přilákat více podnikatelů na Nový Zéland. Podmínka: kapitál minimálně 100 tis. NZD a v minulých pěti letech neprodělat bankrot.

Doprava: Na Novém Zélandu můžete legálně řídit až 12 měsíců, pokud máte mezinárodní řidičský průkaz (IDP) v angličtině a současně původní národní řidičský průkaz. Na Novém Zélandu jezdí vozidla po levé straně silnice. Běžná je autobusová doprava a velká města mají příměstskou železniční dopravu. Funguje zde UBER. Pronájem vozidla přes autopůjčovny je na NZ velice běžné. Ubytování lze rezervovat online. Doporučení: cestovat do NZ jen s kreditní/debetní kartou. NZ nepatří mezi zdravotně riziková teritoria, není předepsáno žádné očkování. Doporučujeme chránit si pokožku před ostrým sluncem krémem proti slunci a pokrývkou hlavy.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů z ČR na Novém Zélandu je možné pouze na základě příslušných víz. Dále má ČR s NZ uzavřenou smlouvu Working Holiday Visa, která zajišťuje pro každý rok 1200 míst, pro rok 2023 byla kvóta navýšena na 2400 míst pro české občany mezi 18-35 lety, kteří na NZ mohou zůstat po dobu jednoho roku. Mzda se liší podle typu zaměstnání, minimální mzda pro dospělého člověka je 23,50 NZD/hodina od 1.4.2025.

Základní informace o zaměstnávání a pracovních místech jsou k dispozici na webu Applying for Jobs | Work in New Zealand | Live and Work New Zealand.

Na této webové stránce Immigration New Zealand najdete následující informace:

• Informace o možnosti zaměstnání imigrantů
• Informace pro zájemce o dočasné zaměstnání
• Studium a práce
• Pracovní prázdniny pro mladé lidi ve věku od 18 do 35 let

5.9. Veletrhy a akce

EMEX (inovace, robotika, strojírenství): Auckland, 26.-28. květen 2026

SouthMACH, (inovace, strojírenství, zeměděl. technika): Christchurch, 26.-27. květen 2027 

Comms Connect, Christchurch (komunikační technologie): 27.-28. květen 2026, Wellington

International Conference on Computer, Communication and Information Sciences, and Engineering ICCCISE, Auckland, 1.-2. prosinec 2026

Fine Food New Zealand (pohostinství): 20.-22. červen 2027, Auckland

Fieldays, Hamilton (zemědělství, technologie): 10.-13. červen 2026

The Food Show, Christchurch, 27.-29.3.2026

New Zealand Agricultural Show 2024, 12.-14. listopad 2026, Christchurch

Go Green Expo, Auckland, 16. -17. květen 2026

NZ Hair & Beauty Expo in Auckland, 13.-14. červen 2026

CONZTRUCT, různá místa: Rotorua, Hamilton a Auckland, největší stavební veletrh v zemi, červen – srpen 2026 

BuildNZ, Auckland, 15.-17. července 2026

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Canbeře Adresa:
3 Beale Crescent, Crescent, ACT 2600
tel: +61 2 6290 1386
e-mail: canberra@mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/canberra
obchodně-ekonomický úsek: canberra.commerce@mzv.gov.cz
konzulární oddělení: canberra.consulate@mzv.gov.cz
Působnost úřadu a konzulární obvod: pro Australské společenství, Nový Zéland, Republika Fidžijských ostrovů, Republiku Vanuatu, Šalamounovy ostrovy, Nezávislý stát Samoa, Království Tonga a Cookovy ostrovy

Generální konzulát ČR v Sydney
Adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel: +61 2 9581 0111
e-mail: sydney@mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/sydney
konzulární oddělení: sydney.consulate@mzv.gov.cz
Působnost úřadu a konzulární obvod: pro Australské společenství, Nový Zéland, Republika Fidžijských ostrovů, Republiku Vanuatu, Šalamounovy ostrovy, Nezávislý stát Samoa, Království Tonga a Cookovy ostrovy

CzechTrade Sydney
Luboš Matějka – ředitel
Adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel: +61 474 135 224
e-mail: lubos.matejka@czechtrade.cz
web: www.czechtrade.cz/australie-a-novy-zeland

Honorární generální konzulát Auckland
Gregory Shanahan – honorární generální konzul pro Severní ostrov NZ
Adresa: Level 1, 110 Customs Street West, 1010 Auckland, New Zealand
Poštovní adresa: P.O.Box 106-740, 1010 Auckland, New Zealand
Tel: +64 9 306 5883
Fax: +64 9 300 3197
e-mail: auckland@honorary.mzv.cz
Honorární generální konzulát ČR v Aucklandu zpracovává v rámci své kompetence konzulární a obchodně-ekonomickou agendu pro Severní ostrov Nového Zélandu.
Provozní hodiny úřadu: pondělí–pátek 9.00–17.00 hod.

Honorární konzulát ČR Queenstown
Lada Nobilisová – honorární konzulka pro Jižní ostrov NZ (do dubna 2026)
Adresa: 11-17 Church St., 3rd floor, 9300 Queenstown
Tel: +64 21 264 5227
e-mail: queenstown@honorary.mzv.cz
Provozní hodiny úřadu: středa 14.00–16.00

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Národní směrové číslo (country code) Nového Zélandu je +64. Celá telefonní síť v zemi využívá osmimístných místních telefonních čísel. Existují čtyři oblastní směrová čísla (area codes):
3 – Christchurch, Dunedin
4 – Wellington, Upper Hutt, Lower Hutt
6 – New Plymouth, Palmerston North
7 – Hamilton, Rotorua
9 – Auckland

Důležitá telefonní čísla:

• Univerzální pohotovostní číslo Nového Zélandu: 111
• Výhradně v případech nouze, tj. ohrožení zdraví a života, se udržuje konzulární pohotovost na telefonním čísle: +61 411 895 954 (Generální konzulát ČR v Sydney)
• Linka vízového oddělení novozélandského imigračního oddělení fungující od pondělí do pátku mezi 8:00 a 22:00 místního času: 0508 558 855 (v případě volání z Nového Zélandu) a +64 9 914 4100 (v případě volání mimo Nový Zéland)
• Linka exportního oddělení: +0800 824 605, e-mail: exports@mfat.govt.nz

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Server státní správy NZ: www.govt.nz
Server vlády NZ: www.beehive.govt.nz
Oficiální stránky premiérky NZ: www.dpmc.govt.nz
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu NZ: www.mfat.govt.nz
Ministerstvo vnitra NZ: www.dia.govt.nz
Ministerstvo obchodu, inovací a zaměstnaní NZ: www.mbie.govt.nz
Ministerstvo pro ekonomický vývoj NZ: www.mbie.govt.nz
Ministerstvo financí NZ: www.treasury.govt.nz
Ministerstvo dopravy NZ: www.transport.govt.nz
Ministerstvo pro primární průmyslová odvětví (zemědělství) NZ: www.mpi.govt.nz
Oddělení regionálního vývoje NZ: www.growregions.govt.nz
Ministerstvo pro digitální ekonomiku a komunikaci NZ: www.digital.govt.nz
Ministerstvo životního prostředí NZ: www.environment.govt.nz
Ministerstvo zdravotnictví NZ: www.health.govt.nz
Ministerstvo obrany NZ: www.defence.govt.nz
Ministerstvo školství NZ: www.education.govt.nz
Oddělení státního pokladníka NZ: www.treasury.govt.nz
Ministerstvo sociálních věcí NZ: www.publicservice.govt.nz

Delegace Evropské unie na NZ: www.eeas.europa.eu
Agentura na podporu zahraničního obchodu New Zealand Trade and Enterprise: www.nzte.govt.nz
Czech Australian New Zealand Association: www.canza.cz
Obchodní rada Nového Zélandu v Dubai: www.nzbc.me
Evropsko-novozélandská obchodní rada: www.nzebc.org.nz
Auckland Chamber of Commerce: www.aucklandchamber.co.nz
Wellington Chamber of Commerce: www.wecc.org.nz
Export New Zealand: www.exportnz.org.nz
Canterbury Employers‘ Chamber of Commerce: www.cecc.org.nz
Daňová správa: www.ird.govt.nz
Federální celní správa: www.customs.govt.nz
Informace o novozélandských zákonech: www.legislation.govt.nz
New Zealand Law Society: www.lawsociety.org.nz
Financial Market Authority NZ: www.fma.govt.nz
Novozélandský statistický úřad: www.stats.govt.nz

Czech – New Zealand Business Association, Michal Kadlec – výkonný ředitel: tel. +64 9 476 7789, e-mail: m.kadlec@businexnz.com, info@cnzba.co.nz

Informace o vízech a žádostech pro jejich žadatele je možné zajistit prostřednictvím Visa Verification Service.

Zpravodajské zdrojena Novém Zélandu:
NZ Herald: www.nzherald.co.nz
Stuff NZ: www.stuff.co.nz