Odpovědnost za přestupky podle přestupkového zákona

V polovině roku 2017 nabyl účinnosti přestupkový zákon, který podstatně změnil, zjednodušil a zpřesnil problematiku správní odpovědnosti.

Dříve roztroušená právní úprava byla sjednocena do zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „přestupkový zákon“), dále doplněném zákonem č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

Související zákony:

Související právní průvodci:

Úvod

Významným přínosem nové úpravy je sjednocení přestupků, správních deliktů podnikajících fyzických osob a správních deliktů právnických osob, které jsou nově zahrnuty pod jednotný pojem „přestupek“.

Zákon o odpovědnosti za přestupky poskytuje obecnou právní úpravu správní odpovědnosti, která dosud chyběla. Přestupkový zákon v sobě zahrnuje normy hmotněprávní (zejm. obsahující obecná ustanovení o odpovědnosti včetně jejího zániku, okolnostech vylučujících protiprávnost, správních trestech a jejich ukládání, ochranných opatřeních), ale i právní normy procesního charakteru (upravující řízení o přestupcích).

Je však nutné upozornit, že v některých případech se i nadále může aplikovat stará právní úprava přestupků a správních deliktů, a to vzhledem ke skutečnosti, že z důvodu zákazu retroaktivity se odpovědnost za přestupek „posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku (…) příznivější“ (§ 2 odst. 1 přestupkového zákona).

Termínem „v době spáchání přestupku“ se rozumí okamžik, kdy pachatel protiprávně konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat; okamžik, kdy nastal nebo měl nastat následek protiprávního jednání, pak není pro určení právní úpravy rozhodující.

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s problematikou odpovědnosti za přestupky podle nového přestupkového zákona, když důraz je kladen na především na vybrané právní instituty.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme