Pákistán: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

6. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)
Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Příležitosti pro český export

 

Důlní, těžební a ropný průmysl

Primárně se jedná o průmyslové armatury, čerpadla, stroje pro automatické zpracování dat a měřící zařízení pro sektor zpracování plynu, který má v  Pákistánu obrovský potenciál. Tento sektor patří k finančně nejsilnějším, představuje proto solventní zákazníky. Protože se již buduje nebo plánuje řada nových projektů zejména v oblasti infrastruktury rozvodu plynu, je tato oblast velmi perspektivní pro české dodavatele. Další perspektivní komoditou jsou průmyslová čerpadla pro aplikace v energetice, vodním hospodářství, petrochemii, případně čerpadla pro zemědělské aplikace. Rovněž je zde trvalá poptávka po těžebních mechanismech, dopravníkových pásech, terénních nákladních automobilech, manipulačních a vysokozdvižných vozících. V tomto segmentu, podobně jako u strojírenského průmyslu, čeští výrobci musí být připraveni na konkurenční boj s dodávkami levných a méně kvalitních strojů čínské výroby, musí mít připraveny kvalitní prezentace a musí být připraveni dodat prototypy bezplatně. Dále je potřeba si uvědomit, že žádný důraz není kladen na bezpečnost práce, udržitelnost postupů ani obnovu těžebních oblastí.

 

Chemický průmysl

Chemický průmysl se podílí téměř 15 % na tvorbě HDP. Výroba hnojiv a zejména močoviny představuje nejrychleji rostoucí sektor pákistánského průmyslu. Bylo zde postaveno 9 výrobních závodů (1DAP, 3NP, 3SSP, 2CAN, 1NPK) s celkovou výrobou 8.965 tisíc tun ročně. Závody však vyrábí jen na 65 % instalované kapacity z důvodů nedostatku plynu. Výroba hnojiv je 2. největším spotřebitelem plynu po energetice. Výpadky plynu způsobují kromě snížení produkce také zvýšení ceny za vyrobenou tunu hnojiva. Největší exportní potenciál v tomto segmentu mají základní suroviny nezbytné pro výrobu hnojiv, louhy, silice a polymery. Velký potenciál mají i chemické barvy a barviva, následně používaná v textilním průmyslu, nejdůležitějším sektoru pákistánské ekonomiky. Dále je nedostatek nitroderivátů a karboxy imidových sloučenin.

 

Buničina, výroba celulózy

Samostatnou, velmi perspektivní exportní komoditou je buničina na výrobu celulózy. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, v Pákistánu je dřeva ať stavebního, nebo pro chemický, anebo nábytkářský průmysl nedostatek. Buničina již dnes představuje jednu z 5 nejvýznamnějších položek českého exportu do Pákistánu.

 

Papírenský průmysl

Z důvodu technologicky zastaralé, nekvalitní a kapacitně nedostačující místní výroby představují výrobky papírenského průmyslu, jako je toaletní papír, ubrousky, utěrky, atd.  již dnes největší položku českého exportu do Pákistánu. Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatelstva a hlavně rostoucí střední třídě zaznamenává poptávka po uvedených komoditách každoročně výrazný nárůst.

 

Energetický průmysl, know how a dodávky investičních celků v energetice

Zařízení pro energetiku považujeme za primární oborovou příležitost pro české firmy v Pákistánu. Pákistánská ekonomika má hluboké strukturální problémy, infrastruktura a primárně energetika jsou v katastrofálním stavu, celková instalovaná energetická kapacita je pouhých 21 GW. Pro srovnání celková instalovaná energetická kapacita v ČR představuje cca 15 GW, přitom ČR má 10 mil. obyvatel a Pákistán má přes 200 mil. obyvatel. Při distribuci a přenosu elektrické energie dochází ke ztrátám ve výši 20 % z důvodu zastaralé a špatně udržované infrastruktury. Vládní plány energetického rozvoje Pákistánu na období let 2014 - 2020 předpokládají instalaci dalších 8.000 MW výkonu ve formě tepelných a vodních elektráren a 2.000 MW ve formě jaderných elektráren. Díky těmto plánům se před českými firmami otevírají v pákistánském energetickém sektoru velké možnosti. Čeští resp. českoslovenští vývozci zboží investičního charakteru jsou cenově i technologicky konkurenceschopní a mají zde historicky velmi dobré jméno, podpořené referencemi z postavených a bezproblémově fungujících elektráren Balloki a Muridke (kombinovaný cyklus), Muzaffargharh a Guddu (spalování uhlí) a Mangla (vodní elektrárna). Je ovšem nezbytné si uvědomit, že pákistánská strana primárně láká zahraniční investory, nikoliv pouze dodavatele technologií na komerční bázi.

 

Kromě spolupráce se státním zákazníkem, společností Water and Power Development Board WAPDA (Pozn.: místní ČEZ) se otevírají i možnosti spolupráce se soukromými subjekty, tzv. Independent Power Producers IPP. Spolupráce se soukromými subjekty může zjednodušit problém financování, protože se většinou jedná o bonitní subjekty s dostatkem finančních zdrojů, pro které by použití standardního komerčního financování ve formě buyer´s credit nemuselo být problémem.

 

Alternativní zdroje energie

Velký potenciál mají alternativní zdroje na výrobu sluneční a větrné energie. V Pákistánu je přes 300 slunečních dní v roce a pobřežní pás jižní provincie Sindh se vyznačuje silnými a stabilními větry. Problémem je, jak ukázala současnost, nereálná tarifní politika státní distribuční energetické společnosti NEPRA. V rámci Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru CPEC budovaný 1000 MW solární park Quaid-e-Azam po svém dokončení ukázal, že stanovený tarif nepokrývá ani výrobní náklady. Operátor solárního parku jej zatím nespustil do provozu a podal žalobu na pákistánský stát. Soudní proces s největší pravděpodobností neskončí do konce r. 2017. Až do uzavření probíhajícího soudního procesu jsou pozastaveny veškeré další investice do solární energetiky v Pákistánu.

 

Podobně nereálné jsou tarify stanovené NEPRA na výkup větrné elektrické energie v pobřežním pásu provincie Sindh, proto výstavba větrných parků zatím vůbec nezačala.

 

Infrastruktura

Politickým a ekonomickým tématem č. 1 současného Pákistánu je výstavba Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru CPEC, což je Koridor 1 nové čínské ekonomické agendy OBOR. CPEC je potřeba chápat nejenom jako komoditní dopravní trasu, primárně sloužící k dovozu paliv a nerostů, ale rovněž jako komunikaci pro čínskou expansi do Střední Asie, na Blízký Východ a do Afriky. Pro české firmy existují možnosti subdodavatelsky se zapojit do velkých infrastrukturních projektů CPEC.

 

Plánuje se výstavba distribuční linky elektrické energie od západní hranice Číny na jih Pákistánu do přístavů v  Gwadaru a Karáčí.

 

Plánuje se výstavba 2.500 km sítě dálnic mezi největšími pákistánskými městy Lahore a Karáčí.

 

Plánuje se vybudování nadzemní dráhy v Lahore – tzv. Orange Line Metro Rail.

 

Kovozpracovatelský průmysl

Spíše nežli podporu exportu kusových zásilek, i když v případech výrobků s vysokou technologickou náročností zpracování se může jednat o velmi lukrativní zakázky, navrhujeme podporu sektoru výroby železa, oceli a výrobků z nich ve formě vývozu investičních celků. Pákistán má rozsáhlou základnu výroby železa a oceli, tyto podniky se ovšem potýkají s technologickou zastaralostí výrobních procesů a značnou opotřebovaností zařízení. Existují zde proto rozsáhlé možnosti dodávek investičních celků, jak ve formě nových technologických jednotek, tak ve formě méně finančně náročných rekonstrukcí stávajících výrobních provozů.

 

Obranný průmysl

Samostatnou kapitolu představuje podpora exportu speciálu. Obranně-bezpečností sektor identifikujeme jako nejperspektivnější oblast, ve které se můžou české firmy v Pákistánu angažovat. Česká republika se může stát významným partnerem při diverzifikaci dodavatelů vojenských technologií pro pákistánské ozbrojené síly. Existují zde velké možnosti dodávek ručních palních zbraní, munice, radarů, letounů L-39 NG a L-410/L-420, výzbroje pro boj s terorismem a materiálu OPZHN. Obrovský potenciál má tzv. zboží dvojího užití, válcovací stolice, lisy, obráběcí stroje, meteorologické radary, detektory, kontrolní a měřící zařízení. V obranně-bezpečnostním sektoru kromě dodávek pro pákistánské ozbrojené síly mají značný potenciál i komerční dodávky zbraní a munice pro civilní sektor.

 

Stavební průmysl

Stavebnictví a bytová výstavba vytváří 2,5 % HDP a zaměstnává cca 7 % pracovních sil. Vzhledem k počtu obyvatel (200 mil. obyvatel, 5 % každoroční přírůstek obyvatelstva), vzniká každoročně požadavek na 600.000 nových bytových jednotek, reálný přírůstek však činí pouze 300.000. Velký stavební boom je zvláště markantní v hlavním městě Islámábádu, bytová zástavba expanduje již daleko za hranice města, kde vzniká řada satelitních rezidenčních městeček, do jejichž výstavby investují Pákistánci žijící dlouhodobě v zahraničí. Tyto faktory představují výraznou poptávku po stavebních materiálech, kterou místní průmysl není schopen nasytit. Největší exportní potenciál mají dlaždice, obkladačky, výrobky z cementu, průmyslového skla, atd. Nezanedbatelnou komoditou je rovněž stavební dříví.

 

Strojírenský průmysl

Primárně se jedná o kovoobráběcí stroje, které mají v Pákistánu historicky velmi dobré jméno. České strojírenské firmy si v zemi udržují svoje distribuční sítě až do současné doby. V Pákistánu je dodnes primárním zdrojem obživy obyvatelstva středověké zemědělství, pakistánská vláda má velké plány na podporu místního průmyslu, to otevírá možnosti dodávek strojírenských zařízení i pro české dodavatele. Tito ovšem musí být připraveni na konkurenční boj s dodávkami levných a méně kvalitních strojů čínské výroby. Čeští výrobci musí mít připraveny kvalitní prezentace a musí být připraveni dodat prototypy bezplatně. Specifickou komoditou jsou kovoobráběcí a textilní stroje, kde české firmy dodávají ze svých poboček v Číně stroje původně české provenience.

 

Textilní a obuvnický průmysl

U textilního a obuvnického průmyslu, který je nosným sektorem pákistánské ekonomiky s 30 % podílem na tvorbě HDP, dochází k obdobně paradoxní situaci jako je tomu u zemědělského a potravinářského průmyslu, a to, že z důvodu primitivní a zastaralé domácí výroby musí Pákistán dovážet veškeré zboží vyšší kvality. Exportní potenciál má textilní a obuvnické zboží střední a vyšší kvality se zaměřením na střední třídu obyvatelstva.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Navzdory skutečnosti, že Pákistán má rozsáhlý zemědělský sektor, který zaměstnává třetinu obyvatel (70 mil.) a na tvorbě HDP se podílí téměř 40 %, konkrétně 21 % - zemědělství a 17,5 % - potravinářský průmysl, je produkce značně primitivní a omezuje se pouze na pěstování a zpracování rýže a tropického ovoce (hlavně mango a citrusy). Většina potravinářského zboží denní spotřeby se dováží ze zahraničí, a to hlavně z Číny. Velký exportní potenciál v tomto segmentu mají mléčné výrobky, hlavně syrovátka a sušené mléko, dále obilí, pohanka, mouka, potravinářské tuky a kyselina octová. Ve vzájemné obchodní výměně s ČR potravinářské výrobky vykazují rostoucí objemy, a to hlavně sušené mléko, které je již dnes mezi 10 největšími exportními komoditami. Samostatnou kapitolu představuje krmivo pro zemědělská zvířata, další velmi perspektivní segment.

 

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl se v Pákistánu potýká s nedostatkem základních surovin, a to jednak z důvodu jejich nedostatku v zemi, nebo z důvodu neschopnosti místního průmyslu existující suroviny vytěžit a zpracovat. Největší exportní potenciál má koks, jehož nedostatek výrazně pociťuji místní ocelárny, dále je nedostatek kaolinu, olovnatých rud a strusky k výrobě železa.

 

Dřevo

Samostatnou, velmi perspektivní exportní komoditou je dřevo. Teritorium Pákistánu pokrývají většinou polopouště, dřeva ať stavebního, nebo pro chemický, anebo nábytkářský průmysl je nedostatek. Dřevo již dnes představuje jednu z 5 nejvýznamnějších položek českého exportu do Pákistánu. (Pozn. zvzú: díky současnému i předpokládanému trendu přísnější kontroly AF-PK hranice rapidně ubylo objemu pašovaného dříví a jeho cena v PK výrazně stoupá).

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Zemědělský a potravinářský

průmysl

HS 1008 - Pohanka, proso, lesknice kanárská, obilí, ostatní

HS 1106 - Mouka krupice z luštěnin manioku ap ovoce aj

HS 1107 - Slad i pražený

HS 1109 - Lepek pšeničný i sušený

HS 1505 - Tuk z ovčí vlny a tukové látky, z něj lanolin

HS 2209 - Ocet stolní náhražky z kyseliny octové

HS 2309 - Přípravky používané k výživě zvířat

Zpracovatelský průmysl

HS 2507 - Kaolin jíly kaolinitické jiné i kalcinované

HS 2607 - Rudy olovnaté koncentráty

HS 2618 - Struska granulovaná z výroby železa oceli

HS 2620 - Struska,popel,zbytky obsahující kov sloučeniny kovů

HS 2704 - Koks polokoks z uhlí černého hnědého rašeliny

Chemický průmysl

HS 2904 - Sulfo- nitro- nitrosoderiváty uhlovodíků

HS 2925 - Sloučeniny s karboxyimidovou iminovou funkcí

HS 3215 - Barvy tiskařské inkousty tuše i tuhé

HS 3407 - Pasty modelovací dětské zubolékařské

HS 3602 - Výbušniny připravené ne práškové výmětné

HS 3606 - Ferocer aj slitiny pyroforické aj výr hořlavé

HS 3804 - Louhy odpadní z výroby dřevné buničiny

HS 3805 - Silice terpentýnová borová sulfátová aj

HS 3809- Přípravky k úpravě povrchu apretování ap výr

HS 3823 - Pojidla pro licí formy ost výr chem průmyslu

HS 3901 - Polymery ethyleny v primárních formách

HS 3913 - Polymery přírodní modifikované jn

HS 4401 - Dřevo palivové štěpky třísky piliny dřevěné

HS 4403 - Dřevo surové i odkorněně bez dřevní běli mízy

HS 4407 - Dřevo rozřezané,štípané,loupané,i hoblov,apod,,›6mm

HS 4418 - Výrobky stavebního truhlářství,tesařství apod,ze dřeva

HS 4702 - Buničina dřevná chemická pro chem zpracování

HS 4705 - Buničina dřevná polochemická

HS 4808 - Papír karton lepenka zvlněné krepované ap

HS 4812 - Filter blocks, slabs and plates, of paper pulp,

HS 4818 - Papír toal kapesníky ručníky aj z papíru apod

HS 4822 - Dutinky cívky potáče aj výztuže z papíru apod

Textilní a obuvnický

průmysl

HS 5112 - Tkaniny z příze vlněné česané chlupů jemných

HS 5309 - Tkaniny lněné

HS 5407 - Tkaniny z příze z hedvábí syntetického

HS 5603 - Textilie netkané i impregnované laminované aj

HS 5607 - Motouzy šňůry provazy lana i splétané apod

HS 5901 - Textilie povrstvené plátno malířské ztužené

HS 6404 - Obuv se svrškem z materiálů textilních

HS 6501 - Šišáky formy kloboukové nezformované z plsti

Stavební průmysl

HS 6801 - Kostky obrubníky desky dlažební z kamene přír

HS 6810 - Výrobky z cementu betonu kamene umělého

HS 6811 - Zboží osinkocementové buničitocementové apod

HS 6813 - Materiál třecí,výrobky z něho

HS 6814 - Slída zpracovaná výrobky i na podložce

HS 6903 - Výrobky ostatní žárovzdorné

HS 6907 - Dlaždice obkládačky ap keramické neglazované

HS 6908 - Dlaždice obkládačky ap keramické glazované

HS 6911 - Nádobí aj předměty pro domácnost z porcelánu

Kovozpracovatelský průmysl

HS 7106 - Stříbro surové i ve formě polotovarů prachu

HS 7204 - Odpad šrot železný ocelový odpad přetavený

HS 7223 - Dráty z oceli nerezavějící

HS 7224 - Ocel legovaná ost v ingotech aj tvarech zákl

HS 7229 - Dráty z oceli legované ostatní

HS 7309 - Nádrže cisterny ap z železa oceli nad 300 l

HS 7310 - Cisterny sudy kádě ap z železa oceli do 300 l

HS 7314 - Tkaniny rošty pletiva z drátu z železa oceli

HS 7315 - Řetězy řetízky jejich části z železa oceli

HS 7319 - Jehly jehlice špendlíky ap z železa oceli

HS 7325 - Výrobky lité ostatní z železa oceli

HS 7610 - Konstrukce hliníkové části desky profily apod

HS 7612 - Sudy barely plechovky ap z hliníku do 300 l

HS 7616 - Výrobky ostatní z hliníku

HS 8001 - Cín surový (neopracovaný)

HS 8101 - Wolfram výrobky z něj odpady šrot

Energetický průmysl

HS 8403 - Kotle k ústřednímu topení jiné

HS 8410 - Turbiny kola vodní regulátory

HS 8411 - Turbo-jets, turbo-propellers and other gas turbines,

Strojírenský průmysl

HS 8413 - Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny

HS 8419 - Stroje ke zpracování materialů změnou teplot

HS 8429 - Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem

HS 8445 - Stroje pro přípravu vláken spřádání aj přízí

HS 8451 - Stroje na praní žehlení barvení ap látek příz

HS 8452 - Stroje šicí nábytek kryty jehly aj k strojům

HS 8453 - Stroje pro zpracování kůží ap opravy obuvi aj

HS 8455 - Stolice tratě válcovací válce pro ně

HS 8457 - Centra obráběcí stroje obráběcí stavebnicové

HS 8467 - Nářadí ruční pneumatické s motorem ne elektr

HS 8468 - Stroje přístroje pro pájení svařování kalení

HS 8471 - Stroje automat zprac dat jednotky snímače ap

HS 8474 - Stroje k třídění prosévání ap zemin kamenů aj

HS 8501 - Motory elektrické generátory

HS 8502 - Soustrojí generátorová elektr měniče rotační

HS 8507 - Akumulátory elektrické vč separátorů

Obranný průmysl

HS 9305 - Části příslušenství zbraní revolverů pistolí

 

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Veletrhy a výstavy:

 

V Pákistánu je organizováno velké množství veletrhů a výstav, jejichž kvalita a význam se podstatně liší. Ve druhé polovině roku 2017 a v roce 2018 z hlediska kvality a významu pro české firmy doporučujeme následující veletrhy:

 

International Food and Technology Industry Exhibition

August 01-03, 2017

Lahore Expo Centre

Lahore, Pakistan

http://www.expolahore.com

Health Asia

August 22-24, 2017

Karachi Expo Center

Karachi, Pakistan

http://www.health-asia.com

Textile Asia

September 16-18, 2017

Lahore Expo Centre

Lahore, Pakistan

http://www.expolahore.com

Information and Communication Technology Asia

September 19-21, 2017

Karachi Expo Center

Karachi, Pakistan

http://www.itcnasia.com

Build Asia

December 18-20, 2017

Karachi Expo Center

Karachi, Pakistan

http://www.buildasia.net

Food Technology Asia

March 06-08, 2018

Karachi Expo Centre

Karachi, Pakistan

http://www.foodtechnologyasia.com

Auto Asia

March 13-15, 2018

Karachi Expo Centre

Karachi, Pakistan

http://www.autoasia.com.pk

Textile Asia

March 27-29, 2018

Karachi Expo Centre

Karachi, Pakistan

http://www.textileasia.com.pk

IDEAS Pakistan International Defence Exhibition & Seminar

November 27-30, 2018

Karachi Expo Center

Karachi, Pakistan

http://www.ideaspakistan.gov.pk

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: