Polsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.

 

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

 

Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.

Složení vlády Polské republiky:

  • Beata Szydło – předsedkyně vlády
  • Piotr Gliński – první místopředseda vlády a ministr kultury a národního dědictví
  • Mateusz Morawiecki – místopředseda vlády, ministr rozvoje a ministr financí
  • Jarosław Gowin – místopředseda vlády a ministr vědy a vysokého školství
  • Mariusz Błaszczak – ministr vnitra a administrativy
  • Antoni Macierewicz – ministr národní obrany
  • Witold Waszczykowski – ministr zahraničních věcí
  • Zbigniew Ziobro – ministr spravedlnosti
  • Anna Zalewska – ministryně národního vzdělávání
  • Jan Szyszko – ministr životního prostředí
  • Elżbieta Rafalska – ministryně práce a sociální politiky
  • Krzysztof Jurgiel – ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Andrzej Adamczyk – ministr infrastruktury a stavebnictví
  • Konstanty Radziwiłł – ministr zdravotnictví
  • Marek Gróbarczyk – ministr mořského hospodářství a vnitrozemské plavby
  • Anna Streżyńska – ministryně digitalizace
  • Witold Bańka – ministr sportu a turistiky
  • Beata Kempa – ministryně, vedoucí Kanceláře předsedkyně vlády
  • Elżbieta Witek – ministryně, vedoucí politického kabinetu premiérky a mluvčí vlády
  • Mariusz Kamiński – ministr, koordinátor zpravodajských služeb
  • Krzysztof Tchórzewski – ministr (po vzniku ministerstva energetiky bude pověřen jeho vedením)
  • Henryk Kowalczyk – ministr, předseda tzv. Stálého výboru vlády

Poznámka: jedná se jednobarevnou vládu vládnoucí strany PiS (Právo a spravedlnost), důvěru získala v dolní komoře polského parlamentu dne 18.11.2015 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Na konci roku 2016 činil počet obyvatel v Polsku 38 433 tisíc osob, tj. o 4 tisíce méně, než v roce 2015. Tempo úbytku obyvatel činilo -0.01%, což znamená, že na každých 10.000 obyvatel ubyla Polsku
1 osoba (v roce 2015 to bylo -0,11%, tj. ubylo 11 osob). Rok 2016 byl již pátým rokem, ve kterém došlo k poklesu počtu obyvatel. Na celkový počet populace země mají vliv přirozené změny a zahraniční stěhování. Úbytek obyvatel v roce 2016 byl výsledkem záporné bilance přirozené změny, když počet zemřelých převýšil počet živě narozených dětí o téměř 6000. To znamená, že míra přirozeného přírůstku (na 1000 obyvatel) byla negativní a činila -0,2 ‰ (v předchozím roce to bylo -0,7 ‰). Druhým prvkem ovlivňujícím populaci je migrační saldo. Míra zahraniční migrace (trvalý pobyt) v roce 2016 byla kladná a činila 1,5 tis.

 

V roce 2016 bylo registrováno více než 382 tisíc živě narozených dětí - téměř o 13 tis. více než v předchozím roce. Porodnost činila 9,9 ‰ a byla vyšší o 0,3 ‰ ve srovnání s předchozím rokem. V roce 2016 bylo zaznamenáno 388 tisíc úmrtí - to je méně o téměř 7000 než v roce 2015. Míra úmrtnosti činila 10,1 ‰ (v roce 2015 - 10,3 ‰). V celkovým počtu obyvatel Polska ženy tvoří téměř 52%; poměr počtu mužů k počtu žen v populaci Polska činí 100:107.

 

Z hlediska počtu obyvatel je Polsko na 33. místě na světě a na 6. místě v Evropské unii. Podle hustoty obyvatelstva patří do skupiny středně obydlených evropských zemí - na 1 km2 připadá 122 lidí. Obyvatelé Polska tvoří cca. 7,5% z celkového počtu obyvatel EU.

 

Tab. 1 Základní demografické údaje

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Počet obyvatel celkem ( v tisících)

38 530

38 538

38 533

38 496

38 479

38 437

38 433

Skutečný nárůst

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

33

9

-5

-37

-17

-41

-4

v %

0,08

0,02

-0,01

-0,10

-0,04

-0,11

-0,01

Podíl věkové skupiny (%)

 

 

 

 

 

 

 

předproduktivní věk (0-17 let)

18,8

18,5

18,3

18,2

18,0

18,0

17,9

produktivní věk (18-59/64 let)

64,4

64,2

63,9

63,4

63,0

62,4

61,9

poproduktivní věk (60/65 let +)

16,8

17,3

17,8

18,4

19,0

19,6

20,2

Živě narození

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

413,3

388,4

386,3

369,6

375,2

369,3

382,3

na 1000 obyvatel

10,7

10,1

10,0

9,6

9,7

9,6

9,9

Zemřelí celkem

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

378,5

375,5

384,8

387,2

376,5

394,9

388,0

na 1000 obyvatel

9,8

9,7

10,0

10,1

9,8

10,3

10,1

Kojenecká úmrtnost

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

2,1

1,8

1,8

1,7

1,6

1,5

1,5

na 1000 živě narozených

5,0

4,7

4,6

4,6

4,2

4,0

4,0

Přirozený přírůstek

 

 

 

 

 

 

 

v tisících

34,8

12,9

1,5

-17,7

-1,3

-25,6

-5,8

na 1000 obyvatel

0,9

0,3

0,0

-0,5

-0,0

-0,7

-0,2

Zahraniční migrační saldo ( v tisících)

-2,1

-4,3

-6,6

-19,9

-15,8

-15,8

1,5

 

Národnostní složení při sčítání lidu v r. 2001 bylo následující: 96,7 % Poláci, 0,5 % Slezané 0,4 %, Němci 0,1 % Bělorusové 0,1 %, Ukrajinci 0,1%. V roce 2011, kdy bylo umožněno uvádět více národností, vzrostl podíl Slezanů na 2,1%, Kašubů na 0,6 % a Němců na 0,3%.

Tab.2 Obyvatelstvo podle etnické identity v roce 2002 a 2011

Etnická identita

2002
(jen jedna možnost)

2011
 (dvě možnosti)

Celkem

jednorodá (jednoduchá)

složitá (dvojitá)

Celkem

38230080

38511824

x

x

Deklarace národní-etnické příslušnosti

37455195

37989955

37072615

917339

polská

36983720

37393651

36522211

871440

jiná než polská

471475

1467743

550404

917339

v tom:

 

slezská

173153

846719

375635

471085

kašubská

5062

232547

16377

216170

německá

152897

147814

44549

103265

ukrajinská

30957

51001

27630

23370

běloruská

48737

46787

30195

16592

romská

12855

17049

9899

7149

ruská

6103

13046

5176

7870

americká

1541

11838

813

11026

lemkovská

5863

10531

5612

4919

anglická

800

10495

1193

9303

italská

1367

8641

912

7729

francouzská

1633

7999

1094

6905

litevská

5846

7863

4830

3032

židovská

1133

7508

1636

5871

Bez národní-etnické příslušnosti

-

399

x

x

Nestanovena

774885

521470

x

x

 

Před druhou světovou válkou bylo Polsko mnohonárodnostním státem. Poláků bylo méně než 70%, Ukrajinci tvořili 14%, Židé 9%, Bělorusové a Němci po 3%. Dnes je Polsko homogenní s 97% podílem obyvatel polské národnosti (včetně Slezanů). Německá menšina, zejména kolem Opole, čítá asi 170 tis. obyvatel. Bělorusové, v počtu asi 50 000, žijí na východě Polska kolem Bialystoku, Ukrajinců je přes
30 000 (v Podkarpatském vojvodství). Podle Ústavy jsou ještě uznanými národnostními menšinami Arméni, Češi (ve městě Zelov a kolem Střelína), Litevci, Rusové, Slováci (v Malopolsku) a Židé. Vedle národnostních menšin byl přiznán statut etnických menšin Karaimům, Lemkům, Romům
a Tatarům.

 

Svobodu vyznání v Polsku garantuje ústava a doplňující zákon o svobodě vyznání (zákon Ustawa z dnia 17 maja 1989 r. o gwarancjach wolności sumienia i wyznania Dz.U. 1989 nr 29 poz. 155 v platném znění z roku 2005 (Dz.U. 2005 nr 231 poz. 1965). Pouze 5,8% Poláků se deklaruje jako ateisté, nevěřící či nerozhodní. Církev, a to zejména římsko-katolická, má velký vliv jak v politice, kultuře, tak i každodenním životě. K římsko-katolickému náboženství se hlásí 92,8 % Poláků.

           

  • římskokatolické – 92,8 %
  • pravoslavní - 0,7 %
  • Svědkové Jehovovi - 0,3%
  • - augsburského vyzn. - 0,2 %
  • řečtí katolíci - 0,1 %
  • starokatolíci - 0,1 %
  • buddhisté – cca. 0,04%
  • muslimové – 0,013%
  • domorodá náboženství – cca. 0,01%
  • judaismus – 0,004%

 

Příští národní sčítání obyvatel se bude konat v roce 2021.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Základní makroekonomické ukazatele Polska za období 2011 – 2016

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016 *)

HDP (mld. PLN)

1566,813

1629,392

1656,842

1719,704

1799,321

1 851,171

HDP per capita ( v PLN)

40 669

42 285

43 033

44 686

46 790

48 208

HDP (% r/r)

5

1,6

1,4

3,3

3,8

2,7

Nezaměstnanost (%)

12,5

13,4

13,4

11,5

9,7

8,3

Reálná mzda brutto (% r/ r)

1,4

0,1

2,8

3,2

3,5

4,2

Export (mil. EUR)

136 693,90

143 456,10

154 994,00

165 773,60

179 578,20

183 633,90

Export v EUR (% r/r)

13,5

4,9

8

6,9

8,3

2,3

Import (mil. EUR)

152 568,40

154 040,20

156 978,00

168 432,30

177 232,90

178 873,90

Import v EUR (% r/r)

13,6

0,9

1,9

7,2

5,2

0,9

Inflace (% roční průměr)

4,3

3,7

0,9

0

-0,9

-0,6

*) předběžné výsledky

Zdroj: Hlavní statistický úřad PR, http://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/rachunki-narodowe/

 

Veřejný dluh

Informace o dluhu (v mln PLN)

a v poměru k HDP

2011

2012

2013

2014

2015

2016 *)

Dluh sektoru vládních institucí

(Dług sektora General Government)

847 706,3

875 084,6

922 755,2

863 963,2

919 576,0

1 006 281,6

v % HDP

54,1%

53,7%

55,7%

50,2%

51,1%

54,3%

Státní veřejný dluh

(Państwowy dług publiczny)

815 346,2

840 476,8

882 293,0

826 774,7

877 282,4

965 201,5

v % HDP

52,0%

51,6%

53,3%

48,1%

48,8%

52,1%

Dluh státní pokladny

(Dług Skarbu Państwa)

771 127,5

793 853,7

838 025,4

779 938,4

834 550,6

928 661,2

v % HDP

49,2%

48,7%

50,6%

45,4%

46,4%

50,1%

HDP (v mln. PLN)

1 566 813,0

1 629 392,0

1 656 842,0

1 719 704,0

1 799 321,0

1 851 171,0

*) předběžné výsledky

Zdroj: Ministerstvo financí PR
http://www.finanse.mf.gov.pl/zadluzenie-skarbu-panstwa

 

 

Deficit

Deficit státního rozpočtu

2011

2012

2013

2014

2015

2016 *)

2017**)

v mld. PLN

-25,2

-30,5

-42,2

-29,0

-42,6

-46,2

-59,3

% HDP

-1,6

-1,8

-2,5

-1,6

-2,3

-2,4

-2,9

*) předběžné výsledky

**) Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2017

Zdroj: Ministerstvo financí PR, http://www.finanse.mf.gov.pl/budzet-panstwa/plan-a-realizacja-budzetu

 

 

Deficit sektoru vládních institucí

2011

2012

2013

2014

2015

2016

v mln. PLN

-75 531

-60 138

-68 144

-59 991

-46 199

-44 735

% HDP

-4,8

-3,7

-4,1

-3,5

-2,6

-2,4

Zdroj: Hlavní statistický úřad PR, http://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/rachunki-narodowe/

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Tabulka státního rozpočtu - příjmů, výdajů a salda (v mld. PLN)

 

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

(odhad)

Příjmy

303

250,3

277,6

287,6

279,2

283,5

289,2

314,6

325,4

Výdaje

321,2

294,9

302,7

318

321,3

312,5

331,8

360,8

384,7

Saldo

-18,2

-44,69

-25,1

-30,4

-42,2

-28,9

-42,6

-46,1

-59,3

Zdroj: Ministerstvo financí PL

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

 Platební bilance Polska

 

 

mln. EUR

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Běžný účet

-19 485

-19 654

-14 456

-5 031

-8 534

-2 653

-1 273

Obchodní bilance

-10 940

-13 295

-8 131

-335

-3 255

2 213

1 949

vývoz

118 081

132 459

141 024

149 096

158 619

172 124

176 751

dovoz

129 021

145 754

149 155

149 431

161 874

169 911

174 802

Bilance služeb

3 297

5 167

6 004

7 646

9 059

10 915

13 700

příjmy

26 757

29 381

31 948

33 588

36 733

40 656

44 267

výdaje

23 460

24 214

25 944

25 942

27 674

29 741

30 567

Prvotní důchody (saldo)

-11 797

-12 284

-12 204

-11 915

-13 961

-14 935

-15 859

příjmy

9 617

10 234

11 636

11 594

11 605

11 196

10 983

výdaje

21 414

22 518

23 840

23 509

25 566

26 131

26 842

Druhotné důchody (saldo)

-45

758

-125

-427

-377

-846

-1 063

příjmy

5 156

6 035

6 092

6 038

5 942

5 808

5 668

výdaje

5 201

5 277

6 217

6 465

6 319

6 654

6 731

Kapitálový účet

6 446

7 254

8 549

9 006

10 034

10 158

4 510

příjmy

6 898

8 545

9 060

9 498

10 809

10 788

5 164

výdaje

452

1 291

511

492

775

630

654

Finanční účet

-23 286

-19 686

-8 901

-4 478

-4 689

1 297

884

Přímé investice - aktiva

7 051

3 412

1 055

-2 525

5 091

3 788

8 416

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

467

4 581

-30

-188

3 276

2 803

4 792

Dluhové cenné papíry

6 584

-1 169

1 085

-2 337

1 815

985

3 624

Přímé investice - pasiva

13 536

13 274

5 770

658

14 821

12 630

12 871

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

9 488

7 965

2 148

-2 060

8 967

10 848

8 305

Dluhové cenné papíry

4 048

5 309

3 622

2 718

5 854

1 782

4 566

Portfoliové investice - aktiva

-120

-610

340

1 651

4 229

9 975

-5 610

Majetkové cenné papíry

484

-474

442

919

1 793

8 975

-5 781

dluhové cenné papíry

-604

-136

-102

732

2 436

1 000

171

Portfoliové investice - pasiva

21 796

11 730

15 635

1 776

2 422

7 000

-2 191

Majetkové cenné papíry

5 559

2 176

2 815

1 994

2 194

3 744

-2 473

dluhové cenné papíry

16 237

9 554

12 820

-218

228

3 256

282

Ostatní investice - aktiva

2 987

2 716

1 722

1 215

3 071

4 757

2 027

NBP

-21

0

1

0

1

0

227

vláda

181

55

244

45

-5

34

193

obchodní banky

1 303

1 621

178

-725

484

30

298

ostatní sektory

1 524

1 040

1 299

1 895

2 591

4 693

1 309

Ostatní investice - pasiva

9 817

5 014

-2 787

2 613

277

-2 320

13 841

NBP

1 317

-1 066

273

1 414

-1 168

-72

15 082

vláda

2 029

1 964

1 438

2 140

1 964

-16

-88

obchodní banky

4 242

-171

-3 682

240

976

-1 741

-2 438

ostatní sektory

2 229

4 287

-816

-1 181

-1 495

-491

1 285

Finanční deriváty

449

119

-2 133

-526

-16

-854

142

Oficiální rezervní aktiva

11 496

4 695

8 733

754

456

941

20 430

Saldo chyb a opomenutí

-10247

-7 286

-2 994

-8 453

-6 189

-6 208

-2 353

 

Zdroj: Polská národní banka

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

 

Polskou centrální bankou je Narodowy Bank Polski (NBP) www.nbp.pl. Plní úkoly dané Ústavou PL, zákonem o NBP a zákonem O bankovním právu. Tyto zákony právně zajišťují nezávislost NBP na jiných státních orgánech PL. Ve vztahu k ostatním bankám v PL plní NBP regulační funkce, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti depozit uložených v bankách, jakož i stability bankovního sektoru, za něž je odpovědná.

 

Dozor nad bankovním sektorem, kapitálovým, pojišťovacím a penzijním trhem vykonává Komise finančního dohledu (www.knf.gov.pl).

Rozsah a principy dohledu definuje zákon ze dne 21. července 2006 o dohledu nad finančním trhem (http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20061571119&type=3)
a zákon ze dne 29. srpna 1997. – Bankovní právo. (http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19971400939&type=3 )

Dohled nad činností Komise vykonává předseda vlády.

 

K zákonům, které byly zavedeny v posledních letech a které významně ovlivnily finanční systém a zejména bankovní sektor v Polsku,  patří:

  • Zákon ze dne 25. ledna 2013, kterým se mění zákon o zárukách poskytnutých státem a některými právnickými osobami. - U. 2013 nr 0 poz. 198
  • Zákon ze dne 12. července 2013, kterým se mění zákon o platebních službách a
    některé další zákony. - U. 2013 nr 0 poz. 1036
  • Zákon ze dne 26. července 2013, kterým se mění zákon o Bankovním garančním fondu
    a některé další zákony. - U. 2013 nr 0 poz. 1012
  • Zákon ze dne 27. září 2013 týkající se státní podpory na pořízení prvního
    bytu pro mladé lidi. - U. 2013 nr 0 poz. 1304
  • Zákon ze dne 19. dubna 2013., kterým se mění zákon o SKOK (družstevních záložnách) a některé další zákony. - U. 2013 nr 0 poz. 613
  • nařízení vlády ze dne 7. ledna 2013. - U. 2013 poz. 90
  • Zákon ze dne 15. ledna 2016 o daních z určitých finančních institucí - U. 2016 poz. 68

 Velkou roli hrají právně nezávazné, ale s velkým dopadem pro polský bankovní sektor doporučení Komise finančního dohledu. Nejdůležitější vydané v roce 2013 byly:

  • Doporučení M - týkající se řízení operačního rizika v bankách - uchwała nr 8/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 8 stycznia 2013 r.
  • Doporučení T - týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení maloobchodního úvěrového rizika - uchwała nr 59/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 26 lutego 2013 r.
  • Doporučení S - týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení úvěrových expozic zajištěných hypotékou - uchwała nr 148/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 18 czerwca 2013 r

 

Struktura bankovního sektoru

 

V roce 2016 došlo ke spojení dvou komerčních bank a dvou družstevních bank, přeměny jedné komerční banky v pobočku úvěrové instituce, ukončení obchodní činnosti jedné pobočky úvěrové instituce a úpadku jedné družstevní banky.

 

Výsledkem toho se počet subjektů provádějících bankovní činnost snížil z 626 na konci roku 2015 na 621 koncem roku 2016. Počet komerčních bank klesl na 36, družstevních bank na 558 a počet poboček úvěrových institucí se nezměnil. Vlastnická struktura polského bankovního sektoru zaznamenala nárůst podílu aktiv bank kontrolovaných domácími investory (z 41,0% na konci roku 2015 na 43,4% koncem roku 2016).

 

Na konci roku 2016 tuzemští investoři kontrolovali 12 komerčních bank a všechny družstevní banky. Stát kontroloval 5 komerčních bank a zahraniční investoři 24 komerčních bank a všechny pobočky úvěrových institucí (kontrolní akciové podíly  byly ve vlastnictví investorů z 18 zemí - dominantní roli hrají investoři z Německa, Itálie a Španělska).

 

Vzhledem k tomu, že na konci roku 2016 došlo k uzavření smlouvy mezi polskými státními společnostmi PZU SA a PFR S.A. a UniCredit S.p.A. ohledně zakoupeni kontrolního podílu banky Bank Polska Kasa Opieki S.A. (Pekao SA) lze očekávat, že v roce 2017 se zvýší podíl domácích investorů na aktivech polského bankovního sektoru na více než 50%.

 

Navzdory klesajícímu počtu subjektů provádějících bankovní činnost by v dlouhodobém horizontu měla zůstat situace v bankovním sektoru relativně stabilní.

 

Subjekty s bilanční sumou přes 10 miliard PLN a jejich dominantní investoři  (k 31.12.2016)

 

banka

dominantní investor

1

Powszechna Kasa Oszczędności Bank Polski (PKO BP)

Skarb Państwa (Státní pokladna)

2

Bank Polska Kasa Opieki (PeKaO SA)

UniCredit

3

Bank Zachodni WBK

Banco Santander

4

mBank

Commerzbank

5

Bank Gospodarstwa Krajowego

Skarb Państwa (Státní pokladna)

6

ING Bank Śląski

ING Group

7

Bank BGŻ BNP Paribas

BNP Paribas

8

Bank Millennium

Banco Comercial Portugues

9

Getin Noble Bank

Leszek Czarnecki

10

Alior Bank

Powszechny Zakład Ubezpieczeń (státní pojištovna PZU S.A.)

11

Raiffeisen Bank Polska

Raiffeisen Bank International

12

Bank Handlowy w Warszawie

Citigroup

13

Deutsche Bank Polska

Deutsche Bank

14

Idea Bank

Leszek Czarnecki

15

Bank Ochrony Środowiska

Skarb Państwa (Státní pokladna)

16

Credit Agricole Bank Polska

Credit Agricole

17

Bank Polskiej Spółdzielczości

Banki spółdzielcze (družstevní banky)

18

Santander Consumer Bank

Banco Santander

19

SGB-Bank

Banki spółdzielcze (družstevní banky)

20

Bank BPH

General Electric

21

Euro Bank

Societe Generale

22

mBank Hipoteczny

Commerzbank

23

DNB Bank Polska

DNB ASA

 

Na konci roku 2016 působilo v rámci bankovního sektoru 23 bank, jejichž celková bilanční suma přesahovala 10 mld. PLN a které zahrnovaly 88,5% celkových aktiv bankovního sektoru (u 6 bank tato suma přesáhla 100 mld. PLN; bilanční suma PKO BP se blížila 300 mld. PLN). Z těchto subjektů jich bylo 8 pod kontrolou polského kapitálu a zbývající byly kontrolovány zahraničním kapitálem. Zároveň 12 bank, zahrnujících 68,6% aktiv sektoru, bylo kotováno na Varšavské burze cenných papírů, což svědčí o vysoké průhlednosti polského bankovního sektoru.

 


Polský pojišťovací trh

 

Polský pojišťovací trh ovládají zahraniční investoři, kteří drží cca. 70,25% z celkového podílu, přičemž 59,49% ve společnostech poskytujících životní pojištění (I díl) a 81,94% v pojišťovnách majetku (II díl).

K 31. prosinci 2016 mělo povolení k výkonu pojišťovací činnosti v Polsku celkem 62 pojišťoven. Činnost v oblasti životních pojištění (I díl) provádělo 27 společnosti a ostatní osobní pojištění
a pojištění majetku (II díl) provádělo 34 podniků a také 1 zajišťovna (PTR S.A.).

 

 

 

Pojišťovny s největším podílem na trhu v roce 2016

 

I díl

 

II díl

1

PZU Życie SA

33,68%

1

PZU SA

33,55%

2

AVIVA TUnŻ

8,11%

2

STU ERGO HESTIA SA

13,32%

3

OPENLIFE TU Życie SA

6,19%

3

TUiR WARTA SA

12,80%

4

METLIFE TUnŻiR SA

5,77%

4

TU ALLIANZ POLSKA SA

5,47%

5

Nationale-Nederlanden TUnŻ S.A.

5,69%

5

Generali T.U. S.A.

4,41%

 

Celkem

59,43%

 

Celkem

69,54%

 

Dnem 1. ledna 2016 vstoupil v platnost Zákon ze dne 11. září 2015 ohledně zahájení a provozování
z pojišťovacích a zajišťovacích činností (Dz. U. z 2015 r., poz. 1844 z późn. zm),
který zavádí do polského právního systému ustanovení směrnice Solventnost II.


To vedlo k mnoha změnám ve fungování pojišťoven a zajišťoven, jakož i v provádění dohledu nad tímto sektorem. Zavedený systém solventnosti zohledňuje rizikový profil, kterým čelí pojišťovny
a zajišťovny v rámci své podnikatelské činnosti. Pojišťovny a zajišťovny jsou povinny mj. mít vlastní dostatečné finanční prostředky k pokrytí dvou kapitálových požadavků: vlastní zdroje použitelné pro krytí solventnostního kapitálového požadavku (Solvency Capital Requirement – SCR) a použitelné základní vlastní zdroje ke krytí minimálního kapitálového požadavku (Minimum Capital Requirement – MCR).

Změnil se také rozsah zpráv, které jsou polské pojišťovny povinné předkládat dozorčím orgánům.

 

Doporučené informační zdroje:

 

Polská národní banka    

www.nbp.pl

 

Komise finančního dohledu       

www.knf.gov.pl

 

Polská komora pojišťoven

https://www.piu.org.pl

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Všeobecný daňový systém

 

Základními právními předpisy upravujícími daňový systém v Polsku jsou:

  1. Ústava Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej, Dz.U. 1997 nr 78 poz. 483),
  2. Zákon ze dne 29. srpna 1997, Daňový řád (Ordynacja podatkowa, Dz.U. 1997 nr 137 poz. 926),
  3. Věcné daňové zákony upravující přímo všechny typy daní existujících v Polsku.

 
Základní rozdělení daní je následující.

 

A) PŘÍMÉ DANĚ:

  1. Daň z příjmu fyzických osob
    (podatek dochodowy od osób fizycznych - PIT)

 

Základ pro výpočet daně v PLN

Daň

Více než

do

 

 

85 528

18%

minus částka snižující daň z příjmu

85 528

 

15 395 zł 04 gr + 32% přebytku částky 85 528 zł

 

Od 1. ledna 2017 je částka snižující daň z příjmu v daném zdaňovacím období závislá na výši příjmu a činí:

- 1188 zł – týkající se daňového základu nepřesahujícího 6 600 zł;

- 1188 zł snížená o částku vypočtenou podle vzorce: 631 zł 98 gr × (daňový základ – 6600 zł) ÷ 4400 zł - týkající se daňového základu vyššího než 6600 zł a nepřesahujícího částku 11000 zł;

- 556 zł 02 gr – týkající se daňového základu vyššího než 11 000 zł a nepřesahujícího částku 85 528 zł;

-556 zł 02 gr snížená o částku vypočtenou podle vzorce: 556 zł 02 gr × (daňový základ – 85528 zł) ÷ 41472 zł - týkající se daňového základu vyššího než 85.528 zł a nepřesahujícího částku 127.000 zł.

Zákon o dani z příjmů fyzických osob: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19910800350&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/pit

 

 

       2. Daň z příjmu právnických osob
           (podatek dochodowy od osób prawnych - CIT)

Podle §19 Zákona o daních z příjmů, (ustawa z dnia 15 lutego 1992 r. o podatku dochodowym od osób prawnych (Dz. U. z 2014 r. poz. 851, ze zm.), daň z příjmu právnických osob činí 19% základu pro výpočet daně nebo 15% základu pro výpočet daně (dle art. 19 ust. 1 pkt 2 zákona), pokud jde o malé poplatníky a daňové poplatníky, kteří začali podnikat a pokud zahájili svou činnost v daném fiskálním roce.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/cit

 

       3. Daň dědická a darovací
           (podatek od spadków i darowizn


Základním právním předpisem je zákon ze dne 28. července 1983 ve věci zdanění darů a dědictví: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19830450207&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/psd

 

       4. Daň z veřejnoprávní činnosti (PCC)
           (podatek od czynności cywilnoprawnych)


Daň PCC upravuje zákon ze dne 9. září 2000: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20050410399&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/pp/niezbednik-podatnika/pcc

 

 

       5. Daň z pozemku
           (
podatek rolny)

 

Předmětem zdanění je zemědělská půda, která je zařazena do rejstříku pozemků a budov jako zemědělská půda nebo jako pozemek osázený stromy a keři na zemědělské půdě, s výjimkou půdy používané pro jiné účely než zemědělskou činnost jako podnikatelskou aktivitu.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-rolny

 

 

        6. Daň z lesa
            (
podatek leśny)

 

Předmětem zdanění jsou lesy - lesní půda zařazená do evidence pozemků a budov jako lesy, s výjimkou lesů používaných pro provádění jiných ekonomických aktivit než lesnické činnosti.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-lesny

 

 

        7. Daň z nemovitostí 
            (podatek od nieruchomości)

Předmětem zdanění jsou pozemky, budovy nebo jejich části, konstrukce nebo jejich části související s podnikáním.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-od-nieruchomosci

 

 

         8. Silniční daň
            
(podatek od środków transportowych)

 

Předmětem zdanění jsou:

  • nákladní vozidla s maximální hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • traktory upravené pro použití s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností od 3,5 tuny a vyšší,
  • přívěsy a návěsy, které spolu s motorovým vozidlem mají celkovou přípustnou hmotnost 7 tun a vyšší,
  • autobusy.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-od-srodkow-transportowych

 

 

       9. Tonážní daň

           (podatek tonażowy)

 

Toto zdanění upravuje Zákon ze dne 24. srpna 2006 o tonážní dani: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20061831353&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/inne-podatki/podatek-tonazowy

 

 

10. Daň z těžby některých nerostných surovin
     
(podatek od wydobycia niektórych kopalin)

 

Daň z těžby nerostných surovin existuje v Polsku od 18. dubna 2012, tzn. od nabytí účinnosti zákona ze dne 2. března 2012 o Dani z těžby nerostných surovin: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20120000362&type=3


Daň je vybírána za těžbu mědi a stříbra a je příjmem státního rozpočtu. Daň vybírá Celní správa PR.

http://www.finanse.mf.gov.pl/inne-podatki/podatek-od-wydobycia-niektorych-kopalin

 

  1. Paušální daň z hodnoty produkce uvedené na trh
    (podatek od produkcji okrętowej)

 Zákon ze dne 6. července 2016 o aktivaci loďařského průmyslu a doplňkových průmyslů upravuje paušální zdanění některých příjmů (výnosů) loďařských podnikatelů.

 http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20160001206  


Paušální daň činí 1% daňového základu.


http://www.finanse.mf.gov.pl/inne-podatki/podatek-od-produkcji-okretowej

 

 

B: NEPŘÍMÉ DANĚ:

  1. DPH
    (podatek od towarów i usług - VAT)

Základní sazba činí 23 %, pro některé zboží a služby jsou stanoveny snížené sazby 8% a 5%. Podrobný seznam zboží podléhajícího sníženým sazbám se nachází v příloze zákonu o dani z přidané hodnoty:   http://isap.sejm.gov.pl/Download;jsessionid=BB296AADC7CE645B1ABB2D890BFBD21E?id=WDU20040540535&type=3 .

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/vat

 

 

        2. Spotřební daň
           
(podatek akcyzowy)


Spotřební daň je v Polsku, stejně jako v ostatních zemích EU, uvalena na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje či tabákové výrobky. Základním právním předpisem upravujícím spotřební daň v Polsku je zákon ze dne 6. prosince 2008 o spotřební dani: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20090030011&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/akcyza

 

       3. Daň z her
          
(podatek od gier)

Předpisy týkající se hazardních her upravuje zákon ze dne 19. listopadu 2009 o hazardních hrách, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2010:

 http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20092011540&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-od-gier-hazardowych

 

 

C: OSTATNÍ DANĚ:

 

        Bankovní daň

        (podatek od niektórych instytucji finansowych)

 

Dne 1. února 2016 vstoupil v platnost zákon ze dne 15. ledna 2016  o daních z určitých finančních institucí:

http://isap.sejm.gov.pl/Download;jsessionid=51832DEBB4CEE5A60580EB6949310A98?id=WDU20160000068&type=2

 

Zákon o bankovní dani zavádí tzv. bankovní daň. Podle zákona je tato daň je vybírána od bank (tuzemských a  poboček zahraničních bank, poboček úvěrových institucí), pojišťoven, družstevních spořitelen a úvěrních družstev a úvěrových společností. Předmětem zdanění jsou aktiva finančních institucí. Z daně jsou vyjmuté státní dluhopisy. Daň činí 0,0366% z daňového základu měsíčně, což je 0,44% hodnoty aktiv ročně. V případě bank, družstevních spořitelen a úvěrových družstev je od daně osvobozen majetek do hodnoty 4 mld. PLN. Pro pojišťovny jedná se o majetek v hodnotě 2 mld. PLN a pro úvěrové společnosti 200 mil. PLN. Od daně je osvobozena státní banka Bank Gospodarstwa Krajowego a i další státní banky, které mohou vzniknout v budoucnosti.

  
 
http://www.finanse.mf.gov.pl/finanse/inne-podatki/podatek-od-niektorych-instytucji-finansowych 

 


Poplatky:

  • Kolkovné
    (Opłata skarbowa)

http://www.finanse.mf.gov.pl/pp/niezbednik-podatnika/oplata-skarbowa

 

  • Poplatek za užívání místa pro prodej na tržišti
    (Opłata targowa)

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-targowa

 

  • Lázeňský poplatek a pobytová taxa
    (Opłata uzdrowiskowa i opłata miejscowa)

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-uzdrowiskowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-miejscowa

 

  • Poplatek za vlastnictví psa
    (Opłata od posiadania psów)

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-od-posiada-psow

 

  • Reklamní poplatek - Opłata reklamowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-reklamowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/pp/niezbednik-podatnika/inne-oplaty

 

 

Administrace daní v Polsku

 

Od 1. března 2017 funguje v Polsku Krajowa Administracja Skarbowa (KAS), struktura, která sdružuje daňovou správu, finanční správu a celní správu.

KAS - Krajowa Administracja Skarbowa (Národní daňová/finanční správa) je podřízena ministrovi zodpovědnému za veřejné finance (v současné době Mateusz Morawiecki), a jejím šéfem je náměstek ministra financí (nyní Marian Banaś).

 

Nový konsolidovaný tvar KAS se skládá z následujících jednotek:

    - 16 ředitelství finanční správy (pol. izby administracji skarbowej)

    - 400 finančních úřadů  (pol. urzędy skarbowe)

   -  16 daňově-celních úřadů  (pol. urzędy celno-skarbowe) - spolu s 45 územními pracovišti (pol. Delegatura)  a 143 celními odděleními  (pol. oddziały celne).

 

Ředitel ředitelství finanční správy dohlíží na plnění úkolů ze strany vedoucích finančních úřadů
a daňově-celních úřadů.


http://www.mf.gov.pl/krajowa-administracja-skarbowa/kas/struktura-organizacyjna

 

 

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou  o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6330

 

 

Doporučené informační zdroje:

 

Ministerstvo financí PR:

http://www.finanse.mf.gov.pl/

 

Krajowa Informacja Skarbowa:

http://www.kis.gov.pl/start

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: