Polsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.

Složení vlády Polské republiky:

  • Beata Szydło – předsedkyně vlády
  • Piotr Gliński – první místopředseda vlády a ministr kultury a národního dědictví
  • Mateusz Morawiecki – místopředseda vlády a ministr rozvoje
  • Jarosław Gowin – místopředseda vlády a ministr vědy a vysokého školství
  • Mariusz Błaszczak – ministr vnitra a administrativy
  • Antoni Macierewicz – ministr národní obrany
  • Witold Waszczykowski – ministr zahraničních věcí
  • Paweł Szałamacha – ministr financí
  • Zbigniew Ziobro – ministr spravedlnosti
  • Dawid Jackiewicz – ministr státního majetku
  • Anna Zalewska – ministryně národního vzdělávání
  • Jan Szyszko – ministr životního prostředí
  • Elżbieta Rafalska – ministryně práce a sociální politiky
  • Krzysztof Jurgiel – ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Andrzej Adamczyk – ministr infrastruktury a stavebnictví
  • Konstanty Radziwiłł – ministr zdravotnictví
  • Marek Gróbarczyk – ministr mořského hospodářství a vnitrozemské plavby
  • Anna Streżyńska – ministryně digitalizace
  • Witold Bańka – ministr sportu a turistiky
  • Beata Kempa – ministryně, vedoucí Kanceláře předsedkyně vlády
  • Elżbieta Witek – ministryně, vedoucí politického kabinetu premiérky a mluvčí vlády
  • Mariusz Kamiński – ministr, koordinátor zpravodajských služeb
  • Krzysztof Tchórzewski – ministr (po vzniku ministerstva energetiky bude pověřen jeho vedením)
  • Henryk Kowalczyk – ministr, předseda tzv. Stálého výboru vlády

Poznámka: jedná se jednobarevnou vládu vládnoucí strany PiS (Právo a spravedlnost), důvěru získala v dolní komoře polského parlamentu dne 18.11.2015 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Trendy demografických jevů se v roce 2015 nelišily od předcházejícíh let. Ke konci roku 2015 dosáhl počet obyvatel v Polsku cca. 38,446 mil. osob, tj. o 41 tis. méně, než ke konci roku 2014. Uplynulý rok byl již třetím rokem v řadě, ve kterém došlo k poklesu počtu obyvatel. V roce 2015 bylo zaznamenáno cca. 372 tisíc živě narozených a cca. 388 tisíc úmrtí.

Tempo přirozeného úbytku obyvatelstva v roce 2015 činilo -0,01‰, což znamená, že na každých 10 tisíc. obyvatel připadá úbytek  obyvatele.

Z hlediska počtu obyvatel, Polsko je na 33. místě mezi zeměmi světa a na 6. v Evropské unii. Podle hustoty obyvatelstva patří do skupiny středně obydlených evropských zemí - na 1 km2 připadá 123 lidí.

Národnostní složení při sčítání lidu v r. 2001 bylo následující: 96,7 % Poláci, 0,5 % Slezané 0,4 %, Němci 0,1 % Bělorusové 0,1 %, Ukrajinci 0,1%. V roce 2011, kdy bylo umožněno uvádět více národností, vzrostl podíl Slezanů na 2,1%, Kašubů na 0,6 % a Němců na 0,3%.

Obyvatelstvo podle etnické identity v roce 2002 a 2011

Etnická identita

2002
(jen jedna možnost)

2011 (dvě možnosti)

Celkem

jednorodá (jednoduchá)

složitá (dvojitá)

Celkem

38 230 080

38 511 824

x

x

Deklarace národně-etnické příslušnosti

37 455 195

37 989 955

37 072 615

917 339

polská

36 983 720

37 393 651

36 522 211

871 440

jiná než polská

471 475

1 467 743

550 404

917 339

Z toho:

 

slezská

173 153

846 719

375 635

471 085

kašubská

5 062

232 547

16 377

216 170

německá

152 897

147 814

44 549

103 265

ukrajinská

30 957

51 001

27 630

23 370

běloruská

48 737

46 787

30 195

16 592

romská

12 855

17 049

9 899

7 149

ruská

6 103

13 046

5 176

7 870

americká

1 541

11 838

813

11 026

lemkovská

5 863

10 531

5 612

4 919

anglická

800

10 495

1 193

9 303

italská

1 367

8 641

 912

7 729

francouzská

1 633

7 999

1 094

6 905

litevská

5 846

7 863

4 830

3 032

židovská

1 133

7 508

1 636

5 871

Bez národní-etnické příslušnosti

-

399

x

x

Neurčena

774 885

521 470

x

x

Zdroj: Polský statistický úřad

Před druhou světovou válkou bylo Polsko mnohonárodnostním státem. Poláků bylo méně než 70%, Ukrajinci tvořili 14%, Židé 9%, Bělorusové a Němci po 3%.

Dnes je Polsko homogenní s 97% podílem obyvatel polské národnosti (včetně Slezanů). Německá menšina, zejména kolem Opole, činí asi 170 tis. obyvatel. Bělorusové, v počtu asi 50 000, žijí na východě Polska kolem Bialystoku, Ukrajinců je přes 30 000 (v Podkarpatském vojvodství). Podle Ústavy jsou ještě uznanými národnostními menšinami Arméni, Češi (ve městě Zelov a kolem Střelína), Litevci, Rusové, Slováci (v Malopolsku) a Židé. Vedle národnostních menšin byl přiznán statut etnických menšin Karaimům, Lemkům, Romům a Tatarům.

Svobodu vyznání v Polsku garantuje ústava a doplňující zákon o svobodě vyznání (zákon Dz. U. z 2000 r. Nr 26, poz. 319). Pouze 6% Poláků se deklaruje ateisty, nevěřícími či nerozhodnými. Církev, a to zejména římsko-katolická, má velký vliv jak v politice, kultuře, tak každodenním životě. K římsko-katolickému náboženství se hlásí cca. 87% Poláků, tj. 33,7 mil. osob.

  • římskokatolické – 92,8 %
  • pravoslavní - 0,7 %
  • Svědkové Jehovovi - 0,3%
  • evang. - augsburského vyzn. - 0,2 %
  • řečtí katolíci - 0,1 %
  • starokatolíci - 0,1 %
  • buddhisté – cca. 0,04%
  • muslimové – 0,013%
  • domorodá náboženství – cca. 0,01%
  • judaismus – 0,004%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele Polska v období 2010–2015

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015*)

HDP (mld. PLN)

1 412,70

1 566,50

1 628,9

1 656,3

1 719,1

1 789,7 

HDP per capita ( v PLN)

37 317

40 356

41 934

43 184

44 919

46 551

HDP (% r/r)

3,7

5,0

1,6

1,3

3,3

3,6

Nezaměstnanost (%)

12,3

12,5

13,4

13,4

11,5

9,8

Reálná mzda brutto (% r/ r)

1,5

1,2

-0,1

2,5

3,4

4,2

Export (mil. EUR)

120 373,1

136 693,9

143 456,1

154 994,0

165 773,6

178 710,3

Export v EUR (% r/r)

13,2

8,1

3,4

6,5

4,6

7,8

Import (mil. EUR)

134 188,4

152 568,4

154 040,4

156 978,0

168 432,3

175 031,7

Import v EUR (% r/r)

13,7

6,2

-1,5

2,9

4,7

3,9

Inflace (% roční průměr)

2,6

4,3

3,7

0,9

0,0

-0,9

Deficit státního rozpočtu
(v mil. PLN)

-109 728

-76 174

-60 159

-66 697

-56 958

-46 666

(v % HDP)

-7,6

-4,9

-3,7

-4,0

-3,3

-2,6

Státní dluh
(v mil. PLN)

770 451

851 429

878 415

926 115

866 501

917 772

(v % HDP)

53,6

54,8

54,0

56,0

50,5

51,3

* předběžné výsledky
Zdroj: Polský statistický úřad

Polsko prošlo v posledních 25 letech úspěšnou hospodářskou transformací. Ekonomika je velmi odolná vůči vnějším šokům, nelze identifikovat výraznější nerovnováhy. Hlavní výzvy představují demografický vývoj, fiskální udržitelnost a posun ekonomiky směrem vzhůru v rámci globálních hodnotových řetězců.

Polská ekonomika vykazuje silný a relativně stabilní hospodářský růst. Hlavní výzvu představuje proměna růstového modelu z ekonomiky intenzivně využívající  levnou a málo kvalifikovanou pracovní sílu na ekonomiku založenou na kvalifikovanější pracovní síle
a inovacích. Odolnost polské ekonomiky vůči globálním šokům je obdivuhodná. Růst produktivity práce je brzděn rozšířeným využíváním nestandardních/neformálních pracovních úvazků. Značnou část exportů tvoří zboží s nízkou technologickou hodnotou.

Rizikem je ztráta kredibility a předvídatelnosti fiskální politiky. Patrná je absence jasné střednědobé fiskální strategie především s ohledem na navrhovaná opatření nové polské vlády - v zemi probíhá intenzivní debata o budoucích opatřeních týkajících se penzijního systému, zdravotnictví atd. Klíčové jsou zde také čtyři vládní priority – implementace Obecného pravidla proti vyhýbání se daním, zefektivnění daňové administrativy, zpřísnění boje proti podvodům s DPH a omezení hotovostních transakcí mezi korporacemi.

Riziko je vnímáno i v kontextu cenového vývoje. Domácí vývoj nabádá spíše k další měnové expanzi, náznaky inflace prozatím nelze pozorovat, důležitá jsou rovněž externí rizika obecně vyplývající ze současné kondice světové ekonomiky. Nízké klíčové sazby by se měly držet dále na stávající úrovni. Stabilní bankovní systém představuje značnou výhodu.  Daň z aktiv bank a pojišťoven zavedená v roce 2015 však zvýšila náklady finančního sektoru. Možné dopady vládního návrhu na konverzi ve francích denominovaných hypoték představují značné riziko, podobně nepříznivě působí i nedávné snížení úvěrového ratingu.

Panují obecné obavy z budoucí podoby podnikatelského prostředí a kredibility Polska jako obchodního partnera (již se projevilo např. v odložení některých významných zahraničních investic). Nejistota pramení především z možného zavedení specifických sektorových daní, jež by daly konkurenční výhodu vybraným aktérům. Nepříznivě působí i již zmíněné snížení ratingu ekonomiky. Větší důraz by mohl být kladen na inovace, výzkum a vývoj, možné nástroje podpory apod. Rozvoj infrastruktury trpí značnými nedostatky, chybí jasná investiční strategie a kvalitní administrace projektů.

V oblasti daní je až příliš velký důraz kladen na DPH, přičemž prostor na zvýšení výnosů se nabízí spíše ve zkvalitnění daňové administrativy a zvýšení majetkových či environmentálních daní. Co se týče samotné DPH, panuje shoda o potřebě jejího výrazného zjednodušení. S ohledem na ceny komodit je právě nyní vhodná doba pro implementaci zelených daní. Polsko by mělo výrazně snížit závislost na uhlí. Není však možné opomenout význam energetické bezpečnosti, která je v Polsku klíčovým tématem.

Podle vládou schváleného dokumentu „Program konvergence, aktualizace 2015“ by měl růst HDP Polska v roce 2016 činit 3,8 %. Nezaměstnanost v letošním roce by měla klesnout na 7,6 %. Odhadovaná deflace v roce 2016 by měla dosáhnout 0,2 %. V období 2017-2018 by polská ekonomika měla růst tempem 3,9 % a 4 %.

Aktualizace programu konvergence je součástí přijatého „Mnoholetého finančního plánu státu na léta 2015-2018“ připraveného ministerstvem financí.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy, výdaje a saldp (mld. PLN)
 

2010

2011

2012

2013

2014

2015
(I-XI)

2016 *odhad

Příjmy

250,3

277,6

287,6

27926

283,5

263,7

313,8

Výdaje

294,9

302,7

318,0

321,3

312,5

299,9

368,5

Saldo

-44,69

-25,11

-30,4

-42,2

-28,9

-36,1

-54,7

Zdroj: Ministerstvo financí PR

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance za posledních 5 let (v mil. EUR)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

-19 485

-19 654

-14 456

-5 031

-8 303

-1 011

Obchodní bilance

-10 940

-13 295

-8 131

-335

-3 255

2 135

vývoz

118 081

132 459

141 024

149 096

158 619

171 861

dovoz

129 021

145 754

149 155

149 431

161 874

169 726

Bilance služeb

3 297

5 167

6 004

7 646

8 572

9 828

příjmy

26 757

29 381

31 948

33 588

36 271

39 223

výdaje

23 460

24 214

25 944

25 942

27 699

29 395

Prvotní důchody (saldo)

-11 797

-12 284

-12 204

-11 915

-13 225

-12 100

příjmy

9 617

10 234

11 636

11 594

11 406

11 090

výdaje

21 414

22 518

23 840

23 509

24 631

23 190

Druhotné důchody (saldo)

-45

758

-125

-427

-395

-874

příjmy

5 156

6 035

6 092

6 038

5 942

5 786

výdaje

5 201

5 277

6 217

6 465

6 337

6 660

Kapitálový účet

6 446

7 254

8 549

9 006

10 034

10 154

příjmy

6 898

8 545

9 060

9 498

10 809

10 775

výdaje

452

1 291

511

492

775

621

Finanční účet

-23 286

-19 686

-8 901

-4 478

-3 234

7 618

Přímé investice - aktiva

7 051

3 412

1 055

-2 525

4 606

2 576

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

467

4 581

-30

-188

3 168

1 685

Dluhové cenné papíry

6 584

-1 169

1 085

-2 337

1 438

891

Přímé investice - pasiva

13 536

13 274

5 770

658

12 824

5 577

Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů

9 488

7 965

2 148

-2 060

7 792

5 033

Dluhové cenné papíry

4 048

5 309

3 622

2 718

5 032

544

Portfoliové investice - aktiva

-120

-610

340

1 651

4 194

9 927

Majetkové cenné papíry

484

-474

442

919

1 780

9 003

dluhové cenné papíry

-604

-136

-102

732

2 414

924

Portfoliové investice - pasiva

21 796

11 730

15 635

1 776

2 661

6 934

Majetkové cenné papíry

5 559

2 176

2 815

1 994

2 297

3 666

dluhové cenné papíry

16 237

9 554

12 820

-218

364

3 268

Ostatní investice - aktiva

2 987

2 716

1 722

1 215

3 100

4 575

NBP

-21

0

1

0

1

0

vláda

181

55

244

45

-5

8

obchodní banky

1 303

1 621

178

-725

484

30

ostatní sektory

1 524

1 040

1 299

1 895

2 620

4 537

Ostatní investice - pasiva

9 817

5 014

-2 787

2 613

98

-2 923

NBP

1 317

-1 066

273

1 414

-1 168

-72

vláda

2 029

1 964

1 438

2 140

1 955

-16

obchodní banky

4 242

-171

-3 682

240

976

-1 853

ostatní sektory

2 229

4 287

-816

-1 181

-1 665

-982

Finanční deriváty

449

119

-2 133

-526

-16

-813

Oficiální rezervní aktiva

11 496

4 695

8 733

754

465

941

Saldo chyb a opomenutí

-10 247

-7 286

-2 994

-8 453

-4 965

-1 525

Zdroj: Národní banka PL

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Polskou centrální bankou je Narodowy Bank Polski (NBP) www.nbp.pl. Plní úkoly dané Ústavou Polské republiky, Zákonem o NBP a Zákonem O bankovním právu. Tyto zákony právně zajišťují nezávislost NBP na jiných státních orgánech Polsku. Ve vztahu k ostatním bankám v Polsku plní NBP regulační funkce, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti depozit uložených v bankách, jakož i stability bankovního sektoru, za něž je odpovědná.

Dozor nad bankovním sektorem, kapitálovým, pojišťovacím a penzijním trhem vykonává Komise finančního dohledu (www.knf.gov.pl). Dohled nad činností Komise vykonává předseda vlády.

K zákonům, které byly zavedeny v posledních letech a které významně ovlivnily finanční systém a zejména bankovní sektor v Polsku, patří:

  • Zákon ze dne 25. ledna 2013, kterým se mění zákon o zárukách poskytnutých státem a některými právnickými osobami. - Dz.U. 2013 nr 0 poz. 198
  • Zákon ze dne 12. července 2013, kterým se mění zákon o platebních službách a některé další zákony. - Dz.U. 2013 nr 0 poz. 1036
  • Zákon ze dne 26. července 2013, kterým se mění zákon o Bankovním garančním fondu  a některé další zákony. - Dz.U. 2013 nr 0 poz. 1012
  • Zákon ze dne 27. září 2013 týkající se státní podpory na pořízení prvního bytu pro mladé lidi. - Dz.U. 2013 nr 0 poz. 1304
  • Zákon ze dne 19. dubna 2013., kterým se mění zákon o SKOK (družstevních záložnách) a některé další zákony. - Dz.U. 2013 nr 0 poz. 613 nařízení vlády ze dne 7. ledna 2013. - Dz.U. 2013 poz. 90
  • Zákon ze dne 15. ledna 2016 o daních z určitých finančních institucí - Dz.U. 2016 poz. 68

Velkou roli hrají - právně nezávazné, ale s velkým dopadem pro polský bankovní sektor – rekomendace (doporučení) Komise finančního dohledu. Nejdůležitější vydané v roce 2013 byly:

  • Rekomendace M - týkající se řízení operačního rizika v bankách - uchwała nr 8/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 8 stycznia 2013 r.
  • Rekomendace T - týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení maloobchodního úvěrového rizika - uchwała nr 59/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 26 lutego 2013 r.
  • Rekomendace S - týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení úvěrových expozic zajištěných hypotékou  - uchwała nr 148/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 18 czerwca 2013 r

Struktura bankovního sektoru

V roce 2015 realizovalo v Polsku provozní činnost celkem 629 bank. V důsledku spojení a změn právní formy, které se konaly v posledních letech, se počet komerčních bank snížil a v roce 2015 činil 38.

Počet poboček úvěrových institucí v roce 2015 se nezměnil a činil 28.

V důsledku fúzí v družstevním bankovním sektoru se počet bank snížil ve srovnání s předcházejícím rokem a na konci 2015 činil 563 subjektů.

Všechny družstevní banky (s výjimkou jedné) jsou sdruženy ve dvou strukturách: v Bance polských družstev SA ve Varšavě nebo v Družstevní bankovní skupině - Banka SA v Poznani.

Vlastnická struktura polského bankovního sektoru se nijak výrazně nezměnila. Podíl zahraničního kapitálu na vlastnictví bankovního sektoru v Polsku nadále činí přes 60%. V roce 2015 došlo
k mírnému nárůstu podílu na aktivech bank kontrolovaných tuzemskými investory (z 38,5% na konci 2014 roku na 38,8% ke konci září 2015) - zejména v důsledku převzetí banky Nordea  bankou PKO Bank Polski  a banky Alior státní pojišťovnou PZU.  

Navzdory klesajícímu počtu subjektů provádějících bankovní činnost v posledním období (v důsledku fúzí) by v dlouhodobém horizontu měla situace v bankovním sektoru zůstat relativně stabilní.

Největší banky dle počtu poboček

PKO Bank Polski

Bank Pekao

BZ WBK

Bank BGŻ BNP Paribas

Credit Agricole Bank Polska

Bank Millennium

ING Bank Śląski

Alior Bank

Raiffeisen Polbank

Eurobank

Bank Pocztowy

Getin Noble Bank

Bank BPH

mBank

Santander Consumer Bank

Deutsche Bank

Sygma Bank

Plus Bank

BOŚ

Idea Bank

Citi Handlowy

Největší banky dle počtu klientů

PKO Bank Polski

Bank Pekao

mBank

BZ WBK Bank

ING Bank Śląski

Getin Noble Bank

Alior Bank

Credit Agricole Bank Polska

Bank Millennium

BGŻ BNP Paribas

Bank Pocztowy

Eurobank

Citi Handlowy

Raiffeisen Polbank

T-Mobile UB

Deutsche Bank

BOŚ

Plus Bank

Polský pojišťovací trh ovládají zahraniční investoři, kteří drží cca. 70,25% celkového podílů – 59,49% ve společnostech poskytujících životní pojištění (I díl) a 81,94% v pojišťovnách majetku (II díl).

K 31 prosinci 2015 mělo oprávnění k výkonu pojišťovací činnosti v Polsku celkem 61 pojišťoven. Činnost v oblasti životních pojištění (I díl) vedlo 28 společnosti a ostatní osobní pojištění a pojištění majetku (II díl) provádělo 33 společností.

Pojišťovny s největším podílem na trhu v roce 2015

 

I díl

 

II díl

1

PZU Życie SA

29,30%

1

PZU SA

32,47%

2

AVIVA TUnŻ

8,04%

2

STU ERGO HESTIA SA

13,65%

3

METLIFE TUnŻiR SA

6,95%

3

TUiR WARTA SA

13,16%

4

OPENLIFE TU Życie SA

6,42%

4

TU ALLIANZ POLSKA SA

6,28%

5

TUnŻ WARTA SA

5,98%

5

COMPENSA TU SA VIG

4,37%

 

Celkem

56,69%

 

Celkem

69,93%

Doporučené informační zdroje:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v Polsku

Základními právními předpisy upravujícími daňový systém v Polsku jsou:

  • 1. Ústava Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej, Dz.U. 1997 nr 78 poz. 483),
  • 2. Zákon ze dne 29. srpna 1997, Daňový řád (Ordynacja podatkowa, Dz.U. 1997 nr 137 poz. 926),
  • 3. Věcné daňové zákony upravující přímo všechny typy daní existujících v Polsku.

Základní rozdělení daní je následující.

A. Přímé daně:

  1. Daň z příjmu fyzických osob

podatek dochodowy od osób fizycznych (PIT)

Základ pro výpočet daně v PLN

Daň

Více než

do

 

 

85 528

18% minus částka snižující daň z příjmu 556 zł 02 gr

85 528

 

14 839 zł 02 gr + 32% přebytku částky 85 528 zł

Zákon o dani z příjmů fyzických osob:
http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19910800350&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/pit

  1. Daň z příjmu právnických osob

podatek dochodowy od osób prawnych (CIT)

Podle §19, zákona o daních z příjmů, (ustawa z dnia 15 lutego 1992 r. o podatku dochodowym od osób prawnych (Dz. U. z 2014 r. poz. 851, ze zm.), daň z příjmu právnických osob činí 19% základu pro výpočet daně.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/cit

  1. Daň dědická a darovací

podatek od spadków i darowizn

Základním právním předpisem je zákon ze dne 28. července 1983. ve věci zdanění darů a dědictví: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19830450207&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/psd

  1. Daň z veřejnoprávní činnosti (PCC)

podatek od czynności cywilnoprawnych

Daň PCC upravuje zákon ze dne 9. září 2000: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20050410399&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/pp/niezbednik-podatnika/pcc

  1. Daň z pozemku

podatek rolny

Předmětem zdanění jsou zemědělské půdy, které jsou zařazeny do rejstříku pozemků a budov jako zemědělské půdy nebo jako pozemek osázený stromy a keři na zemědělské půdě, s výjimkou půdy používané pro jiné účely než zemědělská činnost jako podnikatelské aktivity.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-rolny

  1. Daň z lesa

podatek leśny

Předmětem zdanění jsou lesy - lesní půdy zařazeny do evidence pozemků a budov jako lesy, s výjimkou lesů používaných pro provádění jiných ekonomických aktivit než lesnické činnosti.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-lesny

  1. Daň z nemovitostí

podatek od nieruchomości

Předmětem zdanění jsou pozemky, budovy nebo jejich části, konstrukce nebo jejich části související s podnikáním.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-od-nieruchomosci

  1. Silniční daň

podatek od środków transportowych

Předmětem zdanění jsou:

  • nákladní vozidla s maximální hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • traktory a vozidla upravená pro použití s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • přívěsy a návěsy, které spolu s motorovým vozidlem mají celkovou přípustnou hmotnost nad 7 tun a vyšší,
  • autobusy.

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-od-srodkow-transportowych

  1. Tonážní daň

podatek tonażowy

Toto zdanění upravuje Zákon ze dne 24. srpna 2006. o tonážní dani: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20061831353&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/inne-podatki/podatek-tonazowy

  1. Daň z těžby některých nerostných surovin

podatek od wydobycia niektórych kopalin

Daň z těžby nerostných surovin existuje v Polsku od 18. dubna 2012 tzn. od nabytí účinnosti zákona ze dne 2. března 2012 o dani z těžby nerostných surovin:
http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20120000362&type=3

Daň je vybírána z těžby mědi a stříbra a je příjmem státního rozpočtu. Daň vybírá Celní správa Polské republiky.

http://www.finanse.mf.gov.pl/inne-podatki/podatek-od-wydobycia-niektorych-kopalin

11. Bankovní daň

podatek od niektórych instytucji finansowych


Dne 1. února 2016 vstoupil v platnost zákon ze dne 15. ledna 2016 o daních určitých finančních institucí:

http://isap.sejm.gov.pl/Download;jsessionid=51832DEBB4CEE5A60580EB6949310A98?id=WDU20160000068&type=2

Zákon o bankovní dani zavádí tzv. bankovní daň. Podle zákona je tato daň vybírána od bank (tuzemských a poboček zahraničních bank, poboček úvěrových institucí), pojišťoven, družstevních spořitelen a úvěrových družstev a úvěrových společností.

Předmětem zdanění jsou aktiva finančních institucí. Z daně jsou vyjmuté státní dluhopisy. Daň činí 0,0366% z daňového základu měsíčně, což je 0,44% hodnoty aktiv ročně.

V případě bank a družstevních spořitelen se bankovní daň vztahuje na bankovní společnosti s aktivy v minimální hodnotě 4 mld. PLN, u pojišťoven s aktivy v minimální hodnotě 2 mld. PLN a pro úvěrové společnosti v hodnotě 200 mil. PLN. Od bankovní daně je osvobozena státní banka Bank Gospodarstwa Krajowego a další státní banky, které mohou vzniknout v budoucnosti.

http://www.finanse.mf.gov.pl/finanse/inne-podatki/podatek-od-niektorych-instytucji-finansowych 

B. Nepřímé daně:

  1. DPH

podatek od towarów i usług (VAT)

Základní sazba činí 23 %, pro některé zboží a služby jsou stanoveny snížené sazby 8% a 5. Podrobný seznam zboží podléhajícího sníženým sazbám se nachází v příloze zákonu o dani z přidané hodnoty:  

http://isap.sejm.gov.pl/Download;jsessionid=BB296AADC7CE645B1ABB2D890BFBD21E?id=WDU20040540535&type=3 .

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/vat

  1. Spotřební daň

podatek akcyzowy

Spotřební dan je v Polsku, stejně jako v ostatních zemích EU, uvalena na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje či tabákové výrobky. Základním právním předpisem upravujícím spotřební daň v Polsku je zákon ze dne 6. prosince 2008 o spotřební dani:

http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20090030011&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/akcyza

  1. Daň z hazardu

podatek od gier

Předpisy týkající se hazardních her upravuje zákon ze dne 19. listopadu 2009 o hazardních hrách, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2010:

http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU20092011540&type=3

http://www.finanse.mf.gov.pl/web/wp/pp/niezbednik-podatnika/podatek-od-gier-hazardowych

Ostatní poplatky:

Kolkovné – Opłata skarbowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/pp/niezbednik-podatnika/oplata-skarbowa

Poplatek za užívání místa pro prodej na tržišti - Opłata targowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-targowa

Lázeňský poplatek a pobytová taxa - Opłata uzdrowiskowa i opłata miejscowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-uzdrowiskowa
http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-miejscowa

Poplatek za vlastnictví psa - Opłata od posiadania psów

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-od-posiada-psow

Reklamní poplatek - Opłata reklamowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/podatki-i-oplaty-lokalne/oplata-reklamowa

http://www.finanse.mf.gov.pl/pp/niezbednik-podatnika/inne-oplaty

Polská vláda uvažuje také o zdanění velkých maloobchodních prodejců a hodlá zavést daň z obratu na prodejce s měsíčními tržbami přesahujícími 1,5 mil. zlotých.  Původní návrh ministerstva financí počítal s 0,7% daní z obratu pod 300 mil. PLN a 1,3% zdaněním obratu nad tuto hranici. Návrh počítal také s 1,9% zdaněním prodeje o víkendech a svátcích. V poslední době se hovoří spíše o progresivní dani se sazbami 0,8% a 1,4%. Návrh ještě musí projít legislativním procesem.

Administrace daní v Polsku

Daňová správa v Polsku zahrnuje: 16 finančních ředitelství (izba skarbowa), 400 finančních úřadů, včetně 20 specializovaných finančních úřadů zaměřujících se na obsluhu tzv. velkých plátců, které byly zprovozněny ministrem financí 1. ledna 2004.

Kontaktní údaje lze najit na webové stránce: http://www.mf.gov.pl/administracja-podatkowa/administracja-podatkowa/struktura-organizacyjna/izby-i-urzedy-skarbowe

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou  o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6330

Doporučené informační zdroje:

Ministerstvo financí PR: http://www.finanse.mf.gov.pl/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: