Převody nemovitostí a daňové důsledky

30. 5. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Rekodifikace soukromého práva změnila pojetí nemovitých věcí. Vlastnictví staveb pevně spojených se zemí je neoddělitelně vázáno k vlastnictví pozemku. V této souvislosti došlo k nové úpravě daňových předpisů, mj. daňové povinnosti z úplatného i bezúplatného převodu nemovitých věcí a některých důsledků pro daň z příjmu.

Podrobný obsah


Současně s rekodifikací soukromého práva, jehož vlajkovou lodí je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla vyvolána potřeba přizpůsobit nové soukromoprávní úpravě také další právní předpisy, které se soukromoprávní problematikou více či méně souvisí. V souvislosti se změnou v pojetí nemovitých věcí, znovuzavedením zásady do českého právního řádu, že povrch ustupuje půdě (v římském právu známou jako „superficies solo cedit“, což je právní zásada, podle které je vlastnictví všech staveb, které se nacházejí na pozemku a jsou pevně spojené se zemí, neoddělitelně vázáno k vlastnictví tohoto pozemku) a terminologickými změnami nové právní úpravy vyvstala také potřeba nové úpravy daňových předpisů. Mimo jiné se tato změna dotkla i těch, které souvisí s převody nemovitých věcí.

Ve vztahu k převodům nemovitostí se jedná zejména o daňovou povinnost z úplatného i bezúplatného převodu nemovitých věcí včetně některých důsledků pro daň z příjmu.

Do přijetí rekodifikace soukromého práva byla právní úprava daňových důsledků při převodu nemovitostí obsažena v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Ten byl zrušen zákonným opatřením senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí, dále pak zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, byla daň dědická a darovací zahrnuta pod daň z příjmů.

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, bylo novelizováno zákonem vyhlášeným 5. 8. 2016 ve Sbírce zákonů ČR pod číslem 254/2016 Sb., účinným od 1. 11. 2016. Tato novela je významná právě v tom, že nově daň z nabytí nemovitosti zaplatí nabyvatel. Zároveň zaniká ručení nabyvatele za úhradu daně v případech, kdy byl plátcem převodce.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Předmět daně

Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je buď:

  • i. pozemkem, stavbou, jednotkou (přičemž není rozhodné, zda se jedná o jednotku bytovou nebo nebytovou),
  • ii. právem stavby,
  • iii. spoluvlastnickým podílem na nemovité věci uvedené v bodech i. a ii.

Předmětem daně je také nabytí vlastnického práva k nemovité věci, které bylo nabyto na základě zajišťovacího převodu práva a dále úplatného postoupení pohledávky zajištěné zajišťovacím převodem práva.

V případě vypořádání spoluvlastnictví k více nemovitým věcem, jejichž spoluvlastníci jsou totožní, je předmětem daně jen ta hodnota nemovitých věcí, kde jeden ze spoluvlastníků získává více, než mu náleželo dle velikosti jeho spoluvlastnického podílu na celé nemovité věci.

Pokud jde o nabytí vlastnictví k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ní, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí této sítě a která se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnickém podílu na takové budově. Tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považují za nemovitou věc.

Poplatník daně

Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je v případě kupních a směnných smluv nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci.

Při převodu nemovité věci do společného jmění manželů či nabytí nemovité věci do jejich společného jmění jsou manželé poplatníky daně společně a nerozdílně. Tedy daňové přiznání podávají pouze jedno a v daňovém řízení vystupuje jeden z nich jako společný zmocněnec.

Vyloučení daně a osvobození od daně

Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí není nabytí vlastnického práva k nemovité věci při

  • i. provádění pozemkových úprav,
  • ii. přeměnách právnických osob s výjimkou převodu jmění na společníka,
  • iii. poskytnutí náhrady při vyvlastnění.

Ve stanovených případech je od daně osvobozeno také nabytí vlastnického práva k nemovité věci v případě nabytí členským státem Evropské unie, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí, případně právnickou osobou s majetkovou účastí státu Evropské unie. Tyto případy jsou však již v zásadě velmi specifické a jdou nad rámec tohoto článku.

Významná a praktická je pak skutečnost, že je zachováno osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí v případě prvního úplatného nabytí vlastnického práva k novostavbám.

Jedná se o první nabytí vlastnického práva k následujícím nemovitým věcem:

  • i. pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu,
  • ii. dokončené nebo užívané stavbě rodinného domu,
  • iii. dokončené nebo užívané jednotce, která:
    • nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek.
    • na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.

K osvobození od povinnosti hradit daň z nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem, které je vypočteno v předchozím odstavci je nezbytné, aby k prvnímu úplatnému převodu vlastnického práv došlo v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu, jednotky v bytovém domě nebo jednotky změněné stavební úpravou, a to od toho dne, který nastane dříve.

Dále jsou osvobozena od daně z nabytí nemovitých nabytí vlastnického práva k jednotce, která byla ve vlastnictví družstva, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je nájemcem tohoto družstevního bytu. V případě vzniku společného jmění manželů postačí, když podmínku pro osvobození od daně splní alespoň jeden z manželů.

Od daně z nabytí nemovitých věcí je dále osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je předmětem finančního leasingu, jejím uživatelem.

V neposlední řadě je od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci při provádění reorganizace v rámci insolvenčního řízení nebo vložení nemovité věci do sociálního družstva nebo evropského fondu sociálního podnikání.

Sazba

Sazba daně se nemění a zůstává ke dni uveřejnění tohoto článku na 4% ze základu daně. Výsledná sazba daně se vypočte jako součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby daně.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Stanovení základu daně

Je stanoveno, že základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj.

Nabývací hodnotou je:

  • i. sjednaná cena,
  • ii. srovnávací daňová hodnota,
  • iii. zjištěná cena, nebo
  • iv. zvláštní cena.

Rozhodný den pro stanovení nabývací hodnoty je den, kdy došlo ke změně vlastnictví.

Stanovení nabývací hodnoty je provedeno srovnáním sjednané ceny ve smlouvě, srovnávací daňové hodnoty, zjištěnou cenou nebo zvláštní cenou.

Zjednodušeně se dá říci, že u převážné většiny kupních či směnných smluv se tato nabývací hodnota stanoví porovnáním sjednané (kupní) ceny a srovnávací daňové hodnoty. Vyšší z nich je nabývací hodnotou, od které se odvíjí základ daně a vyměřuje daň.

Pro úplné vysvětlení je však vysvětlit obsah jednotlivých pojmů a způsob určení výše jejich hodnoty:

Sjednaná cena:

  • je cena sjednaná jako kupní cena ve smlouvě o převodu vlastnictví nemovité věci,
  • v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci směnou nemovitých věcí se pro účely určení sjednané ceny nepřihlíží k hodnotě pozbývané nemovité věci za podmínek, že nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí a nabývací hodnotou není výlučně sjednaná cena.

Srovnávací daňová hodnota:

  • je částka odpovídající 75 % směrné hodnoty, nebo zjištěné ceny,
  • v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci směnou nemovitých věcí za podmínky, že nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je srovnávací daňová hodnota částka odpovídající 100 % směrné hodnoty nebo zjištěné ceny.

Poplatník si pak může zvolit, zda k určení srovnávací daňové hodnoty použije směrnou hodnotu, nebo zjištěnou cenu.

Pro určení srovnávací daňové hodnoty se vždy použije zjištěná cena, v případech, kdy poplatník neposkytne údaje o nemovité věci nutné k určení směrné hodnoty, nebo pokud nelze určit směrnou hodnotu převáděné nemovitosti.

K určení srovnávací daňové hodnoty v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k více nemovitým věcem, jejichž spoluvlastníci jsou totožní, se souhrn hodnot všech podílů spoluvlastníka na nemovitých věcech po vypořádání a před vypořádáním určí buď použitím zjištěné ceny, nebo použitím směrné hodnoty.

Zjištěná cena je cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku, soudem jmenovaným znalcem. Tedy cena stanovená na základě znaleckého posudku.

Zvláštní cena je cena stanovena v rámci mnoha různých změn vlastnictví nemovitých věcí, například se jedná o:

  • i. exekuce a výkon rozhodnutí, tedy cenu dosaženou vydražením nebo předražku při nedobrovolné změně majitele nemovitosti, například v rámci prodeje v exekuci nebo výkonem rozhodnutí.
  • ii. obchodní korporace, kdy jde o cenu sjednanou ve společenské smlouvě při vkladu nemovité věci do osobní společnosti,
  • iii. cenu určenou znalcem při vkladu nemovité věci do družstva
  • iv. zvyšování základního kapitálu kapitálové společnosti, nebo příplatku společníka na vytvoření vlastního kapitálu obchodní společnosti v případě nepeněžitého vkladu,
  • v. cenu dosaženou prodejem věcí v rámci nařízené likvidace pozůstalosti nebo z pozůstalosti osobou spravující pozůstalost

V ostatních případech může jít např. o prodej nemovitých věcí z majetku členského státu Evropské unie nebo jiného státu, vypořádání spoluvlastnictví soudem, případně jiné náhrady poskytnuté na základě zvláštních zákonů (např. vyvlastnění nebo náhrada při zániku práva stavby).

Směrná hodnota vychází z cen nemovitých věcí v místě, ve kterém se nachází nemovitá věc, ve srovnatelném časovém období s tím, že se zohledňuje druh, poloha, účel, stav, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovité věci. Je stanovena správcem daně, tedy finančním úřadem na základě informací o nemovité věci, které mu poskytne poplatník a dále na základě znalostí finančního úřadu o hodnotách nemovitostí, které byly ve stejné lokalitě předmětem převodu v minulosti. Ta vychází z cen obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase, tj. se zohledněním druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci.

Zvláštní ustanovení se týká zemědělských pozemků, které vychází výlučně z ceny určené podle bonitovaných půdně ekologických jednotek a u lesních pozemků ze základní ceny určené podle souborů lesních typů za podmínek stanovených zákonem.

Současně s výše uvedeným platí, že směrná cena se neurčuje u lesního pozemku s lesním porostem, pozemku, který je vodní plochou, stavby hromadné garáže a pozemku, jež je jeho součástí a nedokončené stavby, nebo jednotky a pozemku, jehož součástí je nedokončená stavba.

Při nesouladu mezi druhem pozemku uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem platí skutečný stav.

Vzhledem k výše uvedeným termínům pak je potřeba určit, která výše uvedená cena bude rozhodná pro určení nabývací hodnoty.

Pokud uvažujeme nejčastější případ převodu vlastnického práva k nemovité věci tedy koupi a směnu, pak se nabízí dvě varianty:

1. Pokud si poplatník zvolí, že srovnávací cena bude odvozena od zjištěné ceny (podle znaleckého posudku), pak je poplatník povinen k daňovému přiznání doložit znalecký posudek. Tedy sám osloví znalce jmenovaného soudem, který na objednávku poplatníka provede zpracování znaleckého posudku. Znalecký posudek je pak přílohou daňového přiznání.

  • V daňovém přiznání si poplatník vypočte srovnávací daňovou hodnotu – tedy vypočte 75% zjištěné ceny na základě znaleckého posudku a porovná je s cenou sjednanou (kupní). Ta částka, která je vyšší, je nabývací hodnotou a z té je stanovena (vyměřena) daň z nabytí věcí nemovitých.
  • Tento postup pak má další výhodu v tom, že poplatník si může cenu, kterou zaplatil za zapracování znaleckého posudku uplatnit jako uznatelný výdaj, tj. pro stanovení základu daně odečíst od nabývací hodnoty odměnu a náklady, které prokazatelně zaplatil znalci za znalecký posudek.
  • Takto vypočtenou daň je poplatník povinen uhradit ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

2. Ppro určení nabývací hodnoty nejběžněji převáděných nemovitých věcí má poplatník možnost zvolit, že podkladem pro stanovení základu daně bude směrná hodnota, tedy že poplatník nebude obstarávat znalecký posudek. Směrná hodnota je stanovena finančním úřadem na základě vyhlášky Ministerstva financí pro postup určení směrné hodnoty.

  • K daňovému přiznání pak poplatník nedokládá znalecký posudek, ale je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro jednotlivé nabývané nemovité věci a uvede údaje nutné k určení směrné hodnoty, jimiž jsou údaje týkající se velikosti, druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci. Správce daně na základě těchto údajů vypočte směrnou hodnotu, z ní vypočte srovnávací daňovou hodnotu (75 % směrné hodnoty). Pro stanovení nabývací hodnoty (základu daně) pak obě částky porovná. Základem daně je pak vyšší částka.
  • Pokud poplatník vybere tento způsob pro stanovení nabývací hodnoty, vyčíslí v daňovém přiznání zálohu na daň ve výši 4% ze sjednané ceny, a tuto zálohu zaplatí ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. K daňovému přiznání nedokládá znalecký posudek, ale je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro jednotlivé nabývané nemovité věci, kde uvede přesnou identifikaci nemovitosti, stavebně technické parametry a údaje vztahující se k bezprostřednímu okolí nabývané nemovitosti. Správce daně na základě údajů takto získaných od poplatníka a dále údajů, kterými sám disponuje, vypočte směrnou hodnotu. Z této hodnoty následně vypočte srovnávací daňovou hodnotu (75 % směrné hodnoty) a porovnáním s cenou sjednanou stanoví základ daně. Daň je ze strany finančního úřadu (správce daně) vyměřena platebním výměrem. Rovná-li se vyměřená daň přiznané záloze, platební výměr se nedoručuje. Je-li vyměřená daň vyšší než záloha, rozdíl mezi daní a zálohou je splatný ve lhůtě do 30 dnů od doručení platebního výměru. Pokud je však rozdíl mezi směrnou hodnotou a sjednanou cenou menší než 200 Kč stanoví se daň ve výši uhrazené zálohy stanovené ze sjednané ceny.

Pokud bychom chtěli srovnat oba výše uvedené postupy pro stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí, které budou nejčastěji používány, je třeba konstatovat, že při stanovení základu daně pomocí směrné hodnoty může dojít k situaci, kdy bude poplatník daně překvapen výší směrné hodnoty vypočtené správcem daně. Doplacení daně pak bude povinností poplatníka. V rámci smluvních podmínek je vhodné doporučit zajištění úhrady takového doplatku.

Porovnávaná hodnota nemovitých věcí oceněná znaleckým posudkem je pro účely porovnání s cenou sjednanou snížena na 75 % své výše. Dojde tak k vyloučení některých velkých disproporcí mezi sjednanou cenou (a tedy tržní) a vyšší cenou dle znaleckého posudku, která se stávala neřešitelnou například v případě neprodejných anebo těžko prodejných nemovitostí a dále zejména v případě některých částí centra velkých měst (zejména pak centra Prahy). V neposlední řadě je pak velkou výhodou při zpracování znaleckého posudku zvýšená jistota v případě vyměření výše daně a její úhradě mezi kupujícím a prodávajícím.

V některých případech je pak nabývací hodnota stanovena výlučně jako sjednaná cena, není tedy potřeba ani zpracovat znalecký posudek ani finanční úřad nebude stanovovat směrnou hodnotu. Jedná se mimo jiné o situace, jde-li o nabytí vlastnického práva k nově vybudované jednotce ujednané ve smlouvě o výstavbě, která vznikla nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou domu.

Stejně tak v některých případech je nabývající hodnota stanovena výlučně jako zjištěná cena na základě znaleckého posudku, jak již bylo naznačeno výše. Jde o případy nabytí vlastnického práva k nemovité věci na základě:

  1. finančního leasingu podle zákona upravujícího daně z příjmů,
  2. zajišťovacího převodu práva,
  3. úplatného postoupení pohledávky zajištěné zajišťovacím převodem práva,
  4. nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu nebo jeho části, jejichž je tato nemovitá věc součástí.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Daňové přiznání

Daňové přiznání je poplatník povinen podat k místně příslušnému správci daně, tedy finančnímu úřadu podle místa, kde se nemovitá věc nachází. V případě že se bude jednat o místní příslušnost vícero správců daně, rozhodující je místně příslušný správce daně z příjmů poplatníka. Obecná ustanovení, týkající se podávání daňového přiznání se i nadále řídí daňovým řádem.

Výše uvedené zákonné opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí se pak bude týkat speciálních ustanovení určených ke správě daně z nabytí nemovitých věcí.

Manželé, kteří kupují nemovitou věc, již nemusí podávat každý své daňové přiznání, ale podají pouze jedno přiznání. Manželé si mezi sebou zvolí zástupce, který daňové přiznání podá, jedná se o institut společného zmocněnce nebo zástupce.

Daňové přiznání je poplatník povinen podat do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva nabyvatele. Pokud tedy katastr nemovitostí rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva při prodeji nemovité věci dne 15. 3. 2014, pak musí být daňové přiznání k dani z nabytí nemovité věci podáno do 30. 6. 2014.

K daňovému přiznání poplatník připojí kupní smlouvu s vyrozuměním katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí. Dále pak znalecký posudek pokud se poplatník rozhodl stanovit nabývací hodnotu pomocí stanovené ceny. Dále poplatník může doložit náklady na obstarání znaleckého posudku pro stanovení ceny zjištěné, tedy doklad o zaplacení odměny a nákladů znalci za znalecký posudek určující zjištěnou cenu. Všechny výše uvedené přílohy je možné doložit pouze v kopii.

Písemnost, která je přílohou daňového přiznání se však nevyžaduje v případech, kdy správce daně může takovou informaci získat nebo si ji ověřit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačních systémů veřejné správy, tyto skutečnosti správce daně zveřejní na své úřední desce.

Pokud je daň z nabytí nemovitostí menší než 200 Kč, daň se nestanoví, tedy není potřeba podávat daňové přiznání a ani se taková daň neplatí.

Vzájemné darování  

Zákon pamatuje také na možnosti obcházení povinnosti hradit daň z nabytí nemovitých věcí a to tak, že v případě, že bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí o koupi nebo směnu. Vzájemným darováním se tak nelze vyhnout povinnost hradit daň z nabytí nemovitých věcí.

Zánik daňové povinnosti

Daňová povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí zaniká za předpokladu, že vlastníkem nemovité věci bude v opět původní vlastník, a to v těchto případech:

  • i. odstoupení od smlouvy, na jejímž základě bylo nabyto vlastnické právo k nemovité věci,
  • ii. zdánlivosti nebo neplatnosti právního jednání, na základě kterého bylo nabyto vlastnické právo k nemovité věci,
  • iii. splnění rozvazovací podmínky,
  • iv. zrušení smlouvy v důsledku neúměrného zkrácení,
  • v. zrušení vyvlastnění, nebo
  • vi. zániku zajišťovacího převodu vlastnického práva k nemovité věci s výjimkou případu, kdy se převod tohoto práva stane nepodmíněným.

Zánik daňové povinnosti je třeba uplatnit v rámci daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání. Daňová povinnost pak zaniká ke dni nabytí účinnosti rozhodnutí finančního úřadu o stanovení daně na základě daňového přiznání s tím, že daň lze stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.

Daň z příjmů fyzických osob a převody nemovitostí

Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, byla daň dědická a darovací zahrnuta pod daň z příjmů.

Od 1. 1. 2014 se osvobození od daně dědické, které se dříve vztahovalo na poplatníky v I. a II. skupině podle příbuzenského vztahu (příbuzní v řadě přímé a pobočné), se rozšířilo také na poplatníky ve III. skupině (všichni ostatní). To v podstatě znamená, že se daň dědická již neplatí, a to i ve vztahu k nemovitostem.

Osvobozeno od daně darovací je nabytí nových staveb. Osvobození se vztahuje také na nabytí nemovitých věcí na základě finančního leasingu, nevztahuje se však na vklady do základního kapitálu obchodních společností.

Ve vztahu k dani z příjmu pak stále platí stejně jako v dosavadní právní úpravě osvobození prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Stejně tak dále platí i osvobození, pokud je bydliště kratší než 2 roky, ale prostředky získané prodejem jsou použity na uspokojení bytové potřeby.

Pro manžele platí, že stačí, aby podmínky osvobození splnil jeden z nich, nebyl-li majetek zařazen do obchodního majetku jednoho z nich.

Dále je osvobozen od daně z příjmu příjem z prodeje nemovitých věcí neosvobozený podle předchozího odstavce, ale přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem 5 let.

Dále je osvobozen příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor, jako náhrady za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, vyplacená uživateli této jednotky za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal.

Společně s příjmy z nájmu jsou zdaňovány příjmy z pachtu, kdy nájem spočívá pouze v užívání věci, kdežto pacht spočívá nejen v používání věci, ale také v braní plodů a užitků z ní. Stejně tak se zdaňují příjmy z výměnku, který zřídí původní vlastník výměnku, a to tak, že si v souvislosti s převodem nemovitosti vymíní pro sebe či pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určenou ve smlouvě. Nabyvatel se pak zavazuje takové zaopatření poskytnout. Půjde o bydlení v rámci převáděné nemovitosti, které však také může zahrnovat poskytnutí peněžitých nebo naturálních dávek, osobní péči ve stáří či nemoci apod. Všechny tyto příjmy by měl výměnkář zdanit daní z příjmu. Samotné ocenění hodnoty těchto plnění dosud není stanoveno.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek