Řecko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Athénách (Řecko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo
(EUR)

 

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

2011

283,0

38.

101,4

137,8

47.

104,3

420,8

44.

102,3

145,2

2012

219,6

43.

77,6

130,4

52.

94,6

350,0

50.

83,2

89,2

2013

216,8

44.

98,7

160,1

50.

122,8

376,9

49.

107,7

56,7

2014

242,8

45.

113,4

192,3

50.

120,1

438,1

47.

116,2

53,5

2015

281,2

41.

114,4

206,2

50.

107,2

487,4

47.

111,3

75,0

 Zdroj: ČSÚ, MPaO

Český vývoz do Řecka v důsledku krize klesa, propad oproti rekordnímu roku dosáhl 40%. V roce 2014 vývoz znovu meziročně vzrostl o 13,4 % a růst exportu pokračoval i v r. 2015 o 14,4 %, i přes zavedení kontroly pohybu kapitálu se silným dopadem na dovozní možnosti řeckých importérů. Na druhé straně dovoz z Řecka vykazuje trvale růstový trend. Vývoj vzájemné obchodní výměny kopíruje celkovou tendenci řeckého zahraničního obchodu. Bilance vzájemného obchodu je nadále aktivní ve prospěch ČR, i když její přebytek dlouhodobě klesal, r. 2015 tento trend otočil k mírnému nárůstu přebytku.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Vývoz

 

2014

2015

Změna 2015/14
(%)

Třída STIC

Hodnota
(mil. €)

Podíl  (%)

Hodnota
(mil. €)

Podíl (%)

0 - Potraviny a živá zvířata

12,7

5,2

17,8

6,4

40.2

1 - Nápoje a tabák

6,0

2,4

8,6

3,0

43,3

2 - Suroviny nepoživatelné

1,3

0,5

1,5

0,5

15,4

3 - Minerální paliva a oleje

0,2

0,0

0,1

0,0

-50,0

4 - Živočišné a rostlinné oleje

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5 - Chemikálie

26,9

11,0

28,3

10,1

5,2

6 - Prům. výr. dle suroviny

31,5

12.8

34,2

12,2

8.5

7 - Stroje a přepravní zařízení

135,6

55,2

146,8

52,4

8,3

8 - Různé průmyslové zboží

31,5

12,8

43,2

15,4

37,1

9 - Zboží neklasifikované

0,1

0,0

0,1

0,0

0,0

Celkem

245,7

100,0

280,2

100,0

14,0

Zdroj: ČSÚ, MPO

V roce 2015 vrostl český vývoz meziročně o 14,0 %. Je pozitivní, že v nejvýznamnější vývozní položce stroje a přepravní zařízení (SITC7), která tradičně činí více než polovinu našeho celkového vývozu do Řecka, po letech poklesu došlo opět k nárůstu o 8,3 %. Výrazný byl rovněž nárůst u položky různé průmyslové zboží (SITC5) a průmyslové výrobky dle surovin (SITC6)a chemikálie (SITC5), jejichž relativní váha je významná. Vysoký asi 40 % přírostek vývozu potravin a nápojů není z hledika objemu méně významný.

 

Hlavní položky českého vývozu do Řecka

Kód SITC

Název komodity

2015 (mil. €)

2015/14 (%)

781

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

43,5

-6,3

764

Zařízení telekomunikační, přísl. pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu

28,5

212,7

752

Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferie

27,3

6,6

894

Kočárky, dětské hračky, hry a sportovní potřeby

18,2

242,9

625

Pneumatiky pryžové a duše

6,3

1,6

741

Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly

5,9

23,0

761

Monitory a projektory, televizní přijímače, i kombinované

5,7

-32,1

778

Přístroje elektrické (baterie, žárovky apod.)

5,7

0,0

111

Nápoje nealkoholické

5,1

--

024

Sýry a tvaroh

4,5

--

 Zdroj: ČSÚ

Hlavní vývozní komoditou jsou tradičně osobní automobily (téměř 20 %), jejichž vývoz však v posledních letech klesal nebo stagnuje vzhledem k poklesu prodeje osobních automobilů na řeckém trhu. Na druhé straně průběžně roste odbyt zařízení k automatizovanému zpracování dat a periferních jednotek a zařízení telekomunikační, příslušenství pro záznam, reproduktory. Zcela nestandardní byl v posledních třech letech nárůst vývozu kočárků, hraček a sportovních potřeb. Rostoucí tendenci má rovněž další tradiční položka pneumatiky pryžové a duše. Tradiční strojírenské položky českého vývozu zaznamenaly v letech hospodářské krize silný propad. V r. 2015 se mezi přední vývozní komodity zařadily zcela nestadardní položky, a to nealkoholické nápoje a sýry/tvaroh.

Dovoz

 

2014

2015

Změna 2015/13
(%)

třída STIC

Hodnota
 
(mil. €)

Podíl (%)

Hodnota
 
(mil. €)

Podíl (%)

0 - Potraviny a živá zvířata

25,8

18,6

36,0

17,5

0,6

1 - Nápoje a tabák

14,3

7,4

14,4

7,0

0,7

2 - Suroviny nepoživatelné

1,7

0,9

2,1

1,0

23,5

3 - Minerální paliva a oleje

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4 - Živočišné a rostlinné oleje

2,0

1,0

2,9

1,4

45,0

5 - Chemikálie

52,0

27,1

54,5

26,4

4,8

6 - Prům. výr. dle suroviny

38,3

19,9

55,8

23,1

45,7

7 - Stroje a přepravní zařízení

27,1

19,3

25,6

12,4

-5,3

8 - Různé průmyslové zboží

10,7

5,6

14,5

7,0

35,3

9 - Zboží neklasifikované

0,4

0,2

0,4

0,2

100,0

Celkem

192,3

100,0

206,2

100,0

7,2

Zdroj: ČSÚ, MPO

V roce 2015 stoupl český dovoz z Řecka meziročně o 7,2 %. Nárůst dovozu (absolutní i relativní) se realizoval zejména u skupin chemikálie (SITC5), různé průmyslové zboží (SITC8) a průyslové výrobky dle surovin (SITCž). Stroje a přepravní zařízení (SITC7) a tradičně potraviny a živá zvířata (SITC0), vykázaly stagnaci či malý pokles.

Hlavní položky českého dovozu z Řecka

Kód SITC

Název komodity

2015 (mil. €)

2015/14 (%)

542

Léčiva

41,3

-4,0

684

Hliník

33,8

145,9

057

Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené

13,8

0,7

682

Meď

12,0

206,9

772

Přístroje elektr. ke spínání obvodů, odpory apod.

11,9

-7,8

054

Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená apod. kořeny, hlízy aj.

6,7

-15,2

112

Nápoje alkoholické

6,7

--

121

Tabák zpracovaný, odpadový tabák

5,8

--

845

Součásti oděvní z materiálu textilního i pletené

4,5

--

778

Přístroje elektrické (baterie, žárovky apod.)

4,5

0,0

 Zdroj: ČSÚ

Hlavními tradičními dovozními komoditami z Řecka do ČR jsou suroviny (hliník a měď), ovoce a zelenina, nápoje, tabák aj. Léčiva, která nově přibyla v posledních letech vystoupila i v r. 2015 na nejvyšší příčku dovozu, i když a oproti loňskému roku posílila stagnovala.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

 

2013

2014

2015

(mil. €)

Příjmy

Výdaje

Saldo

Příjmy

Výdaje

Saldo

Příjmy

Výdaje

saldo

celkem

1 763

3 395

-1 631

1 981

3 354

-1 372

2 181

4 661

-2 480

cest. ruch

1 394

2 815

-1 431

1 491

2 626

   -1 135

1 500

3 010

-1 511

doprava

249

264

-16

339

509

-170

440

584

-129

os. služby

38

258

-220

70

187

-117

173

1 053

-880

Zdroj: ČNB-Zprávy o vývoji platební bilance

Bilance vzájemného obchodu službami je dlouhodobě deficitní a její schodek se zvyšuje. Mezi službami dominuje oboustranný cestovní ruch s asi 66 % obratu. Právě rostoucí schodek bilance cestovního ruchu způsobený velkým rozdílem mezi počtem řeckých turistů navštěvujících ČR a českých turistů GR, je hlavní příčinou zvyšujícího se deficitu bilance služeb. V r. 2015 navštívilo ČR 43,5 tis. řeckých turistů (0,5 % celkového počtu zahraničních návštěvníků ČR), což znamená meziroční nárůst o 17,0%, a Řecko 436 tis. turistů z ČR (1,9 % celkového počtu zahraničních návštěvníků ČR), tzn. meziroční nárůst o 25,6 %.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Přímé zahraniční investice dle evidence České národní banky (mil. CZK)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy ČR z Řecka

26,7

0,4

0,0

-40,6

-427,0

Výdaje ČR do Řecka

0,5

4,9

13,6

22 596,8

0,0

Saldo

26,2

-4,5

-13,6

22 556,2

-427,0

Zdroj: ČNB-Zprávy o vývoji platební bilance

Přímé zahraniční investice dle evidence Řecké centrální banky (mil. €)

 

2011

2012

2013

2014

2015

PZI z ČR do Řecka

0,0

11,8

0,6

3,6

 na

PZI z Řecka do ČR

-6,2

-6,5

-6,4

-8,7

 na

 Zdroj: Řecká centrální banka

Nejvýznamnější PZI s českou účastí:

Česko-řecký kapitálový fond Emma Delta Hellenic Holdings Ltd. odkoupil v r. 2013 33% podílu v řecké sázkové a loterijní společnosti OPAP (622 mil. eur uhrazeno hotově a 30 mil. eur v 10 ročních splátkách).

Portfoliové investice dle evidence České národní banky (mil. CZK)

 

2011

2012

2013

2014

2015 1/

Příjmy ČR z GR

4 327,0

43,6

93,8

99,2

72,9

Výdaje ČR do GR

3,0

3,9

10,9

10,0

15,7

Saldo

4 324,0

39,7

82,9

89,2

57,2

Zdroj: ČNB-Zprávy o vývoji platební bilance

1/ za období do 30.6.2015

Z hlediska českých portfoliových inveśtic převládají majetkové investice do akcií a podílových listů před investicemi do řeckých dluhopisů. Řečtí investoři zase investují více do českých dluhopisů.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

  1. Dohoda o vypořádání finančních otázek mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím řeckým (Praha, 22.7.1964)
  2. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Řecké republiky o mezinárodní silniční dopravě a Protokol z r. 1992 (Athény, 6.6.1977, č. 117/1979 Sb.)
  3. Dlouhodobý program rozvoje hospodářské, průmyslové a technické spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou (Praha, 4.7.1984)
  4. Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou  republikou a Helénskou republikou a Protokol z r. 1993 (Praha, 4.7.1984)
  5. Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Athény, 23.10.1986, č. 98/1989 Sb.)
  6. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Řecké republiky o spolupráci a vzájemné pomoci celních správ obou států (Praha, 15.5.1991, č. 228/1996 Sb.)
  7. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Řecké republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha , 3.6.1991, č. 102/1993 Sb.)
  8. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Řecké republiky o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci (Athény, 25.5.2000, č. 60/2002 Sb. m. s.)
  9. Ujednání mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem zemědělství Řecké republiky o ekonomické, vědecké a technické spolupráci v oblasti zemědělství (Praha, 16.11.2000, č. 90/2004 Sb. m. s.)
  10. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Řecké republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Athény, 22.11.2006)

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce:

Vývoz do Řecka:

  • MITAS a.s.
  • ŠKODA AUTO a.s.
  • VARTA AUTOBATERIE s.r.o.
  • IVAX PHARMACEUTICALS
  • SCHOTT ČR s.r.o.
  • SILON s.r.o.
  • JIP-PAPÍRNY VĚTŘNÍ a.s.
  • LINDE FRIGERA s.r.o.
  • PANASONIC AVC s.r.o.
  • ZETOR TRACTORS a.s.

Dovoz z Řecka:

  • PHIL. MORRIS ČR a.s.
  • KAUFLAND ČR v.o.s.
  • ALFUN s.r.o.
  • LIDL ČR v.o.s.
  • CEBALSON s.r.o.
  • IBG Praha s.r.o.
  • GASTON s.r.o.
  • MORAVIA CANS
  • MAXXIUM CZECH s.r.o.
  • GLAXOSMITHKLINE s.r.o.
  • ČEROZFRUCHT s.r.o.
  • PENNY MARKET

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Řecko poskytlo v r. 2014 na oficiální zahraniční rozvojovou spolupráci (ZRS) 247 mil. USD, tj. 0,11 % HNP, což je o 19,0 % méně než v r. 2013, kdy tato částka činila 239 mil. USD, tj. é,10 % HNP. V důsledku hospodářské krize se od r. 2009 postupně snižuje výše ZRS, vrcholu dosáhla v r. 2008, kdy přesáhla 600 mil. USD.

V r. 2014 bylo 81 % ZRS, tj. 201 mil. USD, vynaloženo prostřednictvím multilaterálních programů a 19 %, tj. 46 mil. USD, bilaterálně. Z této částky bylo 36 % vyplaceno v zemích příjemců pomoci (16 % Evropa, 7 % Afrika, 12 % Asie a 1 % ostatní), zbývajících 64 % krylo náklady vynaložené v Řecku spojené především s pomocí uprchlíkům a školným pro občany ZRS.

Z hlediska teritoriálního rozdělení byly hlavními příjemci bilaterální pomoci Ukrajina (2,35 %), Albánie (1,75 mil. USD), Palestinská samospráva (1,52 mil. USD), Lidová republika Kongo (0,83 mil. USD), Sýrie (0,8 mil USD), Egypt (0,73 mil. USD), Írán (0,68), Turecko (0,6), Moldavsko (0,57), Bělorusko (0,44) a Srbsko (0,44), které patří do skupiny 18 prioritních zemí Řecka poskytované ZRS.

Z hlediska účelového zaměření bylo 21 mil. USD vynaloženo na migraci, 12,5 mil. USD na sociální infrastrukturu a služby se silným akcentem na vzdělání (11 mil. USD), 1,2 mil USD na humanitární pomoc a 0,2 mil USD na oblast životního prostředí. 

Z částky 201 mil. USD určené na multilaterální pomoc bylo 181 mil. USD distribuováno prostřednictvím EU programů (65 % jako příspěvek do rozpočtu EU a 35 % na rozvojovou spolupráci), 14 mil. USD prostřednictvím programů OSN a 6 mil. USD prostřednictvím dalších mezinárodních organizací.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: