Rumunsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bukurešti (Rumunsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 19,86 mil. (2016)  
  • Hustota obyvatel: cca 90 obyvatel na 1 km2

Národnostní složení:

  • 89,5 % Rumunů,
  • 6,7 % Maďarů,
  • 2,5 % Romů,
  • 0,3 % Němců, 
  • 0,3 % Ukrajinců,
  • 0,2 % Turků,
  • a dále Srbové, Tataři, Slováci, Češi, a jiní.

Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3,8 tis. osob, nyní odhadem 2,7 tis. osob) v rumunském Banátu se zmenšuje hlavně kvůli postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP  v r. 2015  s 3,7% růstem dosáhl hodnoty 713 mld. RON (160,4 mld. EUR). Na HDP měl vliv dynamický růst ve stavebnictví (8,8%),  soukromá spotřeba (5,9%) a vládní výdaje. Hrubé investice poklesly o 0,8 %. Dle oboru přispěl k ekonomickému růstu  hlavně sektor IT a průmysl.

Průmyslová výroba  rostla 2,7% tempem.  

Nezaměstnanost  se dlouhodobě drží pod 7 %. V březnu 2016 bylo  592 tis. nezaměstnaných.

Spotřebitelské ceny byly v únoru 2016 o 0,2 % vyšší než v únoru 2015, ceny potravin ve srovnání s loňským rokem klesly o 0,6 %, zatímco ostatní zboží se zdražilo o 0,65 % a ceny služeb vzrostly o 1,5 %.

V porovnání s průmyslovou výrobou se sektor stavebnictví rozvíjel velmi dynamicky (8,8 %). Úroveň stavebních prací v oblasti infrastruktury (zejména silniční a železniční) byla v roce 2015 však nižší (-2,3 %).

Průměrná hrubá nominální mzda  dosáhla v lednu 2016 úrovně 2765 RON. Průměrná hrubá měsíční mzda  postupně roste a v roce 2015 činila 2525 RON. Minimální odměna za práci vzrostla z 975 RON na 1050 RON s tím, že její  úprava proběhla ve dvou etapách - v lednu a červenci 2015.

Základní makroekonomické údaje - srovnání 2011 - 2015, výhled 2016

 

2011

2012

2013

2014

2015  

2016  

HDP (mld. RON)

565

597

637

668

713

(759) 

HDP na osobu (tis. EUR)

6,60

 

6,70

7,20

7,50 

8,10 

(8,60) 

Reálný růst HDP (%)

2,30

0,60

3,50

3,00

3,70

(4,10) 

Inflace (av; %)

3,10 

4,95

1,55

0,83

1,00

 x 

Nezaměstnanost

(%, na konci roku)

7,20 

6,80

7,10

6,80

6,80

Zdroj: INS, NBR 

Makroekonomická situace 2012-2015 a výhled 2016-2017:

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (%, y/y real)

0,6

3,5

3,0

3,7

(4,1)

(3,8)

Soukromá spotřeba (%, y/y, real)

1,5

-2,4

3,7

5,9

(4,9)

(3,9)

Investice (%, y/y, real)

3,8

-5,4

-3,5

8,8

(5,0)

(6,5)

Běžný účet (% HDP)

-4,5

-0,8

-0,5

-1,1

(-2,0)

(-2,4)

PZI (% HDP)

1,6

1,9

1,6

1,9

(2,0)

(2,0)

Inflace (%, y/y, průměr)

3,5

 

4,0

 

1,1

-0,6

(-1,3)

(2,1)

Rozpočtový deficit (% HDP, ESA)

-2,9

-2,2

 

-1,4

 

-1,5

 

 

(-3,0)

 

(-3,5) 

Směnný kurz EUR/RON (průměrný)

4,24

4,46

4,42

4,45

(4,45)

(4,45)

Zdroj: INS, NBR, BCR research

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  Státní rozpočet 2012-2016: 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Výdaje (mil. RON)

104 569,8

116 359,3 

119 254,6

126 532,6

132 213,9

Příjmy (mil. RON)

87 171,5

 

98 182,5 

100 932,3

107 413,0

 

105 013,8

Saldo

-17 398,3

 

-18 176,8 

-18 322,3 

-19 119,6 

-27 200,1

Zdroj: www.bnr.ro

RO splňuje makroekonomická a maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mise EK a MMF

Poslední návštěva hodnotící mise MMF se uskutečnila 15. března 2016, kdy vedoucí mise MMF pro Rumunsko  Andrea Schaechter byla vystřídána Rezou Baqirem. Dle MMF Rumunsko dosáhlo významného pokroku v řešení ekonomické nerovnováhy, obnovení růstu země a v boji proti korupci. Mise MMF ocenila snahu Rumunska v oblasti posílení efektivity, účinnosti a transparentnosti veřejné správy. Nicméně zde dochází  k možnému ohrožení  pozitivního stavu, neboť stanovený rozpočet na r. 2016 dává impuls k dalšímu růstu již tak vysoké spotřeby. MMF proto doporučuje rumunské vládě maximální zdrženlivost, obezřetnou politiku a obnovení strukturálního reformního úsilí.  Dále doporučuje také ukotvit fiskální politiku na cestě k oddlužení  a opustit dosavadní úrokovou sazbu, která je delší dobu beze změny. Současná úroveň dluhu k HDP není vysoká (pozn. dluh se mezi lety 2008 a 2015 ztrojnásobil), avšak ukazuje na možnou zranitelnost vůči náhlým zhoršením v oblasti veřejných financí. Mise MMF konstatovala, že inflace je v současné době negativní, ale očištěním od nedávných daňových změn roste. Klíčové priority mise MMF spatřuje ve zlepšení řízení v oblasti energetiky a odvětví dopravy státem vlastněných podniků. Je  nutné se vyhnout nadměrnému zvyšování minimální mzdy. Tempo budoucího růstu mezd by mělo být  mírné a vyvážit sociální otázky spojené s konkurenceschopností, růstem produktivity a vyhlídkami na zaměstnání. Dle MMF v r. 2016 zde existují  rizika spojená s předvolebním prostředím a vnějšími nejistotami.

EK předpovídá rumunské ekonomice další asi 4,1% růst, kde hlavním motorem bude v letech 2016 a 2017 vnitřní poptávka. Snížení sazby DPH z 24% na 20% k 1. lednu 2016, stejně jako zvýšení minimální mzdy, budou stimulovat spotřebu a ekonomický růst až na 4,2 %. Nicméně EK předpokládá v dalším období nárůst inflace a zpomalení růstu spotřeby s tím, že HDP by se mohl pohybovat okolo  3,7%. 

    

Platební bilance 2011-2015 (v mld. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný

-5,68

-5,04

-1,5

-0,69

-1,76 

Kapitálový a finanční

5,2

5

0,2

0,2

1,21

Zdroj: Rumunská národní banka

Veřejný dluh činil koncem roku 2015  cca 38,4 % HDP, t.j. 274 mld. RON a vzrostl proti roku 2014 o 8 mld. RON.  Zahraniční dluh dosáhl koncem r. 2015 výše 91 mld. EUR, což je o 3,8 mld. EUR méně než v r. 2014.  Dlouhodobý zahraniční dluh činil  71,2 mld. EUR (78,2 %  celkového zahraničního dluhu) a byl  o 6,3 % nižší  než v 2014. Krátkodobý zahraniční dluh  činil  19,8 mld. EUR. Zahraniční zadlužení postupně klesá a ekonomika si zvyká fungovat samostatně bez zahraničního zadlužení. Devizové rezervy činily v r. 2015 celkem 32,2 mld. EUR a  v 1. čtvrtletí 2016 mírně  klesly na 31,7 mld. EUR.  Rezerva zlata zůstává delší dobu nezměněna (103,7 tun s hodnotou cca 3,7 mld. EUR).

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)


Rumunský bankovní systém se skládá z 36 úvěrových institucí.  Pokud jde o původ akcionářů jsou to  banky rakouské s  36,7% podílem na trhu,  banky s francouzským kapitálem (13,3 %) a kapitálem řeckým (12,4 %). Počet místních bank se ke konci r. 2015 snížil ze 40 na 36 bank. Bankovní systém byl v r. 2015 poznamenán dvěmi významnými operacemi, kdy OTP Bank Romania převzala Banku Millennium a byla  dokončena akvizice Volksbank cestou Banky Transilvania.  Největší bankou je banka BCR, člen rakouské skupiny Erste. Rumunský bankovní sektor je jedním z mála bankovních sektorů v EU, který nepotřeboval během krize na záchranu finančních institucí veřejné peníze. Zdejší bankovní sektor  prokázal v době krize strukturální stabilitu a provedl optimalizaci úvěrového portfolia. Ukazatel solventnosti byl na vysoké úrovni (18.07%).  Úroveň finančního zprostředkování se na konci roku 2015 pohybovala  na 32% úrovni a objem čistých aktiv činil  cca 82 ​​mld. EUR. Bývalý viceguvernér národní banky Rumunska Cristian Popa byl k 1. březnu 2016 jmenován viceprezidentem Evropské investiční banky.

BNR:

Rumunská bankovní soustava je organizována dvoustupňovým systémem s obchodními bankami nad nimiž vykonává dozor Národní banka Rumunska (BNR). BNR je sice pod kontrolou parlamentu, ale těší se poměrně nezávislému postavení na vládě a je hlavním regulátorem bankovních transakcí. Poskytuje povolení a je hlavním dozorčím orgánem trhu. Rumunská národní banka má svou vnitřní roli při udržování finanční stability. Povinnosti spojené se stabilitou zajišťuje  prostřednictvím regulací, dohledem nad institucemi a efektivním přenosem opatření měnové politiky. BNR provádí dozor nad optimálním fungováním platebních systémů, identifikuje rizika a zranitelnost  finančního systému. V oblasti finanční stability spolupracuje s dalšími regulačními a dozorčími orgány jednotlivých oblastí rumunského finančního systému. V prvním čtvrtletí 2016  běžný účet platební bilance  zaznamenal deficit ve výši 1 472 mil. EUR.

Více informací o rumunském bankovním systému lze získat na  www.bnr.ro (Národní banka Rumunska).

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Právní rámec daňového systému byl upraven daňovým zákonem 571/2003 a  novelizován vládním nařízením č. 24/2005, které zavedlo pojem rovné (plošné) daně ve výši 16% pro všechny fyzické i právnické osoby s výjimkou tzv. mikropodniků ( obrat do 100.000 EUR, poradenské služby tvoří měně než 50 % obratu).  Zdejší 16% daň pro fyzické i právnické osoby se nevztahuje na příjmy z investování a z hazardních her. Daň v nočních klubech a kasinech je  5% z celkového zisku nebo 16% ze zisku. Rumunské právnické osoby, jsou všechny subjekty zapsané v obchodním (podnikovém) rejstříku v Rumunsku (www.onrc.ro). Z nejčastějších dotazů ohledně podmínek pro zřízení firmy vybíráme, že (zvláště po vstupu Rumunska do EU) ke zřízení není podmínkou, aby jednatel byl nutně rumunským občanem.

Rok 2016 přinesl  několik daňových snížení ve prospěch spotřebitelů, malých firem i příjemců dividend. Parlament v září 2015 schválil novou daňovou legislativu, tzv. Fiskální Kodex. Většina opatření z Fiskálního Kodexu začala platit k 1. lednu 2016, kdy byla snížena DPH z 24 % na 20 %. K 1.1.2017 má dojít k dalšímu snížení DPH a to z 20 % na 19 %. Od 1. ledna 2016 mají místní úřady možnost navýšit daně za neudržované budovy a pozemky až o 500 %.  K 1. 1. 2017  má být zrušena daň ze staveb konstrukcí, dodatečná spotřební daň za paliva a snížena  také daň za dividendy z 16 % na 5 %.  Ke stejnému datu budou majitelé bytů, které budou používat  k výdělečné činnosti, platit 10 krát vyšší daň než za byt používaný k bydlení. Nově vzniká  také povinnost k úhradě sociálního pojištění  i pro  OSVČ, které mají smlouvy na autorská práva. Od 1. června 2015 došlo u základních potravin (maso, ryby, mléko, vejce, drůbež, zelenina a ovoce), nealkoholických nápojů včetně točeného piva a služeb v pohostinství ke snížení DPH na 9 %. Snížení sazby DPH z 24 % na 20 % bude mít dopad na státní rozpočet ve výši cca 1,7 mld. EUR. Spolu se snížením daně z dividend z 16 % na 5 % se očekává pokles  příjmů  do rozpočtu cca ve výši 221 mil. EUR. Ve snaze podpořit zaměstnanost bylo rozhodnuto snížit daň z příjmů pro mikropodniky. Malé firmy, mikropodniky s minimálně dvěmi zaměstnanci  nově platí daň z příjmu ve výši 1 % a malé firmy s jedním zaměstnancem pak 2% daň. Zatímco firmy, které nenajmou žádné zaměstnance zaplatí 3% daň. Od roku 2016 se zvýšil pro mikropodnik strop pro příjmy z 65 tis. EUR na 100 tis. EUR.  V případě, že příjem takové malé firmy překročí 100 tis. EUR v rámci jednoho fiskálního roku, bude muset společnost platit daň ze zisku ve výši 16 %. Přijetím těchto opatření by mělo dojít ke snížení vlivu šedé ekonomiky a vzniku více legálních pracovních míst.

Odpisy

V Rumunsku jsou povoleny některé zrychlené odpisy - například zrychlené odepisování až 50% v prvním roce, možnost využití 20 % investovaných fixních prostředků pro snížení daňového základu apod.. Více informací (přesná pravidla odpisů, detailnější daňové podrobnosti a další změny) je dostupných na webových stránkách Ministerstva financí (v angličtině):  www.minfinate.gov.ro.

Investiční pobídky

v Rumunsku byl přijat zákon o investičních pobídkách, který přesně stanoví podmínky pro jejich využití a specifikuje nabízené pobídky.  Pro další podrobnosti doporučujeme oslovit  nově zřízenou vládní agenturu pro zahraniční investice InvestRomania (www.investromania.gov.ro).

Upozornění

Vzhledem k rychlému vývoji daní a daňových zákonů a jejím častým změnám mohou uvedené informace rychle zastarávat a je potřeba je brát pouze jako orientační. Doporučujeme všem českým firmám, které mají zájem o podnikání v Rumunsku, aby si vyžádaly v každém případě předem detailní aktualizaci od agentury InvestRomania nebo od Velvyslanectví ČR či kanceláře CzechTrade v Bukurešti. Velvyslanectví ČR v Bukurešti může na vyžádání doporučit také advokátní kanceláře s českým prvkem působící na rumunském trhu, které se touto problematikou zabývají.

Je možné konzultovat také stránky agentury InvestRomania www.investromania.gov.ro, případně Romanian Business Digest, kde lze nalézt slušně zpracované aktualizované informace nejen o daních, ale i dalších zajímavých věcech. Viz http://rbd.doingbusiness.ro/en.

Rumunští právníci a vláda se snaží vytvořit stabilní daňovou legislativu, nicméně rumunské zákony se mění a je velmi složité pojmout a zachytit všechny probíhající změny. Na adrese www.TaxOnline.ro lze získat informace o nově vydaných dokumentech v oblasti daňové problematiky, návrhy zákonů, oficiální sdělení a oběžníky.  Tax & Legal Alerts.

Další informace:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: