Rumunsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bukurešti (Rumunsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Rumunsko (România)
  • Aktuální složení vlády:  V rumunských parlamentních volbách, které proběhly 11. prosince 2016 se volilo, jak do Senátu, tak do Poslanecké sněmovny. Ve volbách zvítězila levice, resp. největší Sociálně demokratická strana (PSD) se ziskem 45,43 % do Senátu a 45,26 % do Poslanecké sněmovny. Nová rumunská vláda  vedená premiérem Sorinem Grindeanem se etablovala 4. ledna 2017.  Bližší informace ke složení rumunské vlády lze získat na http://gov.ro/en/government/the-cabinet-of-ministers .

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 19,86 mil. (2016)  
  • Hustota obyvatel: cca 90 obyvatel na 1 km2

Národnostní složení:

  • 89,5 % Rumunů,
  • 6,7 % Maďarů,
  • 2,5 % Romů,
  • 0,3 % Němců, 
  • 0,3 % Ukrajinců,
  • 0,2 % Turků,
  • a dále Srbové, Tataři, Slováci, Češi, a jiní.

Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3,8 tis. osob, nyní odhadem 2,7 tis. osob) v rumunském Banátu se zmenšuje hlavně kvůli postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. Zdejší Češi a Slováci jsou od roku 1990 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku. Svaz je organizovaný do čtyř samosprávných oblastních filiálek: bihorské, aradské, temešvárské a jihobanátské se sídlem v Nové Moldavě, přičemž většina Čechů se nachází právě v jihobanátské filiálce. Předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku je Adrian-Miroslav Merka, e-mail: adrian_miroslav@yahoo.com.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

HDP v r. 2016 dosáhl se 4,8 % růstem hodnoty 759 mld. RON. Růst HDP byl podpořen především zahraniční poptávkou, automobilovým průmyslem, IT a dopravou.  Světová banka odhaduje, že v roce 2017 bude v Rumunsku 3,7 % růst HDP, v roce 2018 cca 3,4 % růst HDP a v roce 2019 cca 3,2% růst HDP.

Průmyslová výroba  rostla 5,5% tempem.  

Nezaměstnanost  se drží pod 6 %.  Počet nezaměstnaných v roce 2016 klesl na 507 tis. a zdejší nezaměstnanost dosáhla v prosinci 2016 po hospodářské krizi v roce 2008 nové minimální 5,5 % úrovně. 

Spotřebitelské ceny měřené indexem spotřebitelských cen byly v prosinci 2016 o 0,5 % nižší než v prosinci 2015.  Roční míra spotřebitelských cen činila -,1,5 %.

Průměrná hrubá nominální mzda v roce 2016 činila 716 EUR a průměrná čistá mzda činila 518 EUR. Nejvyšší růst mezd byl zaznamenán v ropném a plynárenském průmyslu. Výraznější růst mezd byl zaznamenán v lesnictví, realitních službách, telekomunikacích, vodním hospodářství a energetickém sektoru. Mzdy se zvýšily rovněž ve farmaceutickém průmyslu, nápojovém průmyslu, v bankovnictví a chemickém průmyslu. Nejnižší mzdy byly zaznamenány v ubytovacích a stravovacích službách Počínaje lednem 2017 byly zaměstnancům ve veřejném sektoru vzdělávání navýšeny platy o 15 % a důchodcům byly navýšeny důchody o 5,25 %.  Průměrný měsíční důchod se v r. 2016  meziročně zvýšil o 6,3 % a činil  211 EUR. K 1. únoru 2017 byla upravena minimální měsíční hrubá mzda z 1250 RON na 1450 RON (322 EUR).

 

Základní makroekonomické údaje - srovnání 2011 - 2016, výhled 2017

 

2012

2013

2014

2015

2016  

2017  

HDP (mld. RON)

597

637

668

711

759

(812) 

HDP na osobu (tis. EUR)

6,70

7,20

7,50

8,00

8,60 

(9,00) 

Reálný růst HDP (%)

0,60

3,50

3,10

3,90

4,80

(4,30) 

Inflace (av; %)

4,95

1,55

0,83

1,00

0,55

 x 

Nezaměstnanost

(%, na konci roku)

6,80

7,10

6,80

6,80

6,00

(5,90) 

Zdroj: INS, NBR, BCR Research

Makroekonomická situace 2012-2016, výhled 2017

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (%, y/y real)

0,60

3,50

3,00

3,70

4,80

(4,30)

Soukromá spotřeba (%, y/y, real)

1,50

-2,40

3,70

5,90

7,30

(6,00)

Investice (%, y/y, real)

3,80

-5,40

-3,50

8,80

(5,0)

(6,50)

Běžný účet (% HDP)

-4,50

-0,80

-0,50

-1,10

(-2,00)

(-2,40)

PZI (% HDP)

1,60

1,90

1,60

1,90

(1,20)

(2,00)

Inflace (%, y/y, průměr)

3,50

 

4,00

 

1,10

-0,60

(-1,30)

(2,10)

Rozpočtový deficit (% HDP, ESA)

-2,90

-2,20

 

-1,40

 

-1,50

 

 

-2,41

 

(-3,50) 

Směnný kurz EUR/RON (průměrný)

4,24

4,46

4,42

4,45

4,54

(4,62)

Zdroj: INS, NBR, BCR research

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  Státní rozpočet 2012-2015,  Státní rozpočet + rozpočet sociálního zabezpečení 2016

 

2012

2013

2014

2015

2016 (nová metodika)

Výdaje (mil. RON)

104 569,8

116 359,3 

119 254,6

126 532,6

242 000

Příjmy (mil. RON)

87 171,5

 

98 182,5 

100 932,3

107 413,0

 

223,700

Saldo

-17 398,3

 

-18 176,8 

-18 322,3 

-19 119,6 

-18,300

Zdroj: www.bnr.ro

 

Dle údajů Ministerstva financí Rumunska vykázal konsolidovaný schodek státního rozpočtu Rumunska v roce 2016 deficit ve výši 18,3 mld. RON, resp. 2,41 % HDP. Rozpočtové příjmy dosáhly výše 223,7 mld. RON  a byly v nominálním vyjádření o 4,3 % nižší než v roce 2015. Výdaje z rozpočtu činily 242 mld. RON a byly 0,6 % nižší než v roce 2015. S ohledem na snížení DPH k 1. lednu 2016 z 24 % na 20 % byl u příjmu z DPH zaznamenán 9,6 % pokles.

 

Po dlouhých jednáních byl shcválen 16. února 2017 zákon o státním rozpočtu a zákon o rozpočtu sociálního zabezpečení (nová metodika oba rozpočty sčítá). Rozpočet na rok 2017 vychází z 5,2 % ekonomického růstu, 1,4 % míry inflace a čisté průměrné mzdy 2274 RON. Rozpočtové příjmy jsou plánovány ve výši 254,7 mld. RON a rozpočtové výdaje jsou stanoveny ve výši 278,8 mld. RON. Rozpočet nepřekročuje limit rozpočtového schodku ve výši 3 % HDP a zajišťuje dodržování závazků přijatých Rumunskem včetně alokace finančních prostředků ve výši 2 % HDP na obranu.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mise Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu

Rumunsko bylo 1. ledna 2007 přijato za členský stát Evropské unie. K 10. výročí členství Rumunska v Evropské unii vydala Evropská komise zprávu, ve které konstatuje, že Rumunsko během svého desetiletého členství  dosáhlo zásadního pokroku. Zdejší reformy však musí pokračovat a vnitřní záruky musí být posíleny tak, aby byla zajištěna udržitelnost reforem. Evropská komise poukázala na zpochybňování nezávislosti soudnictví, váhu soudních rozhodnutí, jakož i jisté snahy o zvrácení některých reforem. Evropská komise odhaduje, že hospodářský růst Rumunska se letos zpomalí na 4,4 % a v roce 2018 dokonce na  3,7 %. Dle Evropské komise budou v Rumunsku postupně růst spotřební ceny, přičemž jejich akceleraci předpokládá v roce 2018.

 

Evropská komise se  shoduje s Mezinárodním měnovým fondem v tom, že Rumunsko dosáhlo významného pokroku v řešení ekonomické nerovnováhy a obnovení růstu země, ale nicméně zde může dojít k ohrožení tohoto pozitivního stavu. Příčinou může být schválený státní rozpočet na r. 2017, který dává impuls k dalšímu růstu již tak vysoké spotřeby. Mezinárodní měnový fond doporučil Rumunsku maximální fiskální zdrženlivost, obezřetnou politiku a obnovení strukturálního reformního úsilí. Fiskální stimul v podobě snižování nebo dokonce zrušení některých daní v Rumunsku sice může v krátkodobém horizontu zvýšit zdejší spotřebu, ale může tím ohrozit veřejné finance. Je třeba se proto vyhnout nadměrnému zvyšování minimální mzdy a mzdových výdajů. Tempo budoucích růstů mezd by mělo být mírné a mělo by vyvážit sociální otázky spojené s konkurenceschopností, růstem produktivity a vyhlídkami na zaměstnání. Dále doporučuje se zaměřit na opatření k omezení silné stimulace spotřeby směrem k politice zajišťující růst investic a výrobní struktury ekonomiky. Rumunsko musí zvýšit svou výkonnost v oblasti čerpání evropských dotací, výrazně zlepšit výběr daní, zajistit lepší legislativní předvídatelnost a musí pokračovat v boji proti korupci.

 

Dle Mezinárodního měnového fondu učinilo Rumunsko velký pokrok v boji proti korupci. Nízká úroveň korupce a silné instituce mají  přímý vliv na ekonomický rozvoj a daří se díky tomu lépe vybírat daně, zvyšovat efektivnost alokace veřejných zdrojů a zatraktivňovat ekonomické prostředí pro zahraniční investory. Mezinárodní měnový fond ocenil aktivity Národní banky Rumunska, které měly za výsledek výrazný pokles špatných úvěrů v bankovním sektoru. Národní banka Rumunska by měla proto nadále pokračovat v monitoringu vývoje úvěrového trhu a být obezřetná v případě, že by došlo k výraznější úvěrové expanzi na straně komerčních bank. Zatímco celkový objem úvěrů v rumunské ekonomice rostl pomalu, hypoteční úvěry zde zaznamenaly velký boom. Na tom se podepsal především vládní garanční program "Prima Casa", jenž má za cíl podporovat získávání půjček na bydlení.

 

 

Platební bilance 2012-2016 (v mld. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Běžný účet

-5

-1,5

-0,69

-1,9

(-4,1)

Kapitálový a finanční účet

 5

0,2

0,2

 6,2

(6,3)

Zdroj: Rumunská národní banka

 

Veřejný dluh koncem roku 2016 činil 37,6 % HDP, t.j. 339 mld. RON. Běžný účet platební bilance skončil v roce 2016 schodkem ve výši 4,1 mld. (v roce 2015 činil schodek cca 1,94 mld. EUR). Příjmová část platební bilance činila 77,6 mld. EUR a výdajová část 81,7 mld. EUR. Zvýšený deficit běžného účtu byl zapříčiněn zvýšením deficitu prvotních důchodů (přeshraničních plateb z oblasti zaměstnanosti a investic, úroků a dividend) a obchodu se zbožím. Bilance zboží a služeb (bilance výkonů) byla v roce 2016 pasivní ve výši 1,7 mld. EUR s meziročním nárůstem 743 mil. EUR.

 

Celkový zahraniční dluh vzrostl v roce 2016 o 2,1 mld. EUR a dosáhl úrovně 92,5 mld. EUR. Dlouhodobý zahraniční dluh se v roce 2016 snížil o 1,4 mld. EUR a činil 69,1 mld. EUR (74,7 % z celkového zahraničního dluhu), meziročně klesl o 2 %. Krátkodobý zahraniční dluh činil ke konci prosince 2016 cca 23,4 mld. EUR (25,3 % z celkového zahraničního dluhu) a vzrostl proti roku 2015 o 17,8 %. Ke konci roku 2016 činil poměr devizových rezerv centrální banky ke krátkodobému zahraničnímu dluhu podle zbytkové splatnosti 90,1 % oproti 97,9 % na konci roku 2015. Rezerva zlata zůstala nezměněna (103,7 tun).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Rumunský bankovní systém byl  v roce 2016 vysoce koncentrovaný a zahrnoval 37 bankovních institucí. Pokud jde o původ akcionářů jsou to především  banky rakouské s  36,7% podílem na trhu,  banky s francouzským kapitálem (13,3 %) a kapitálem řeckým (12,4 %). Celkový čistý zisk rumunského bankovního sektoru za rok 2016 činil 4,3 mld. RON, což je o 0,2 mld. RON méně než v roce 2015. Tři největší banky (Banca Transilvania, BCR a BRD) v roce 2016 registrovaly zisk v hodnotě 3,04 mld. RON, což představuje 70% z celého zisku zdejšího bankovního systému. Nejlepší bankou z tohoto pohledu je již druhým rokem Banca Transilvania. Největší bankou je banka BCR, člen rakouské skupiny Erste. Mezi další významné bankovní instituce patří banky BRD, Banca Transilvania, UniCredit Tiriac Bank, CEC Bank, Raiffeisen Bank, ING Bank, Alpha Bank a Bancpost. Rumunský bankovní sektor je jedním z mála bankovních sektorů v Evropské unii, který nepotřeboval během krize na záchranu finančních institucí veřejné peníze. Zdejší bankovní sektor  prokázal v době krize strukturální stabilitu a provedl optimalizaci úvěrového portfolia. Rumunské národní bance se v r. 2016 podařilo držet cenovou stabilitu, finanční stabilitu i stabilitu směnných kurzů. V případě Rumunska prozatím tedy hovoříme o nízké inflaci, ale ne deflaci. Úrokové sazby se po celý rok 2016 pohybovaly na historických minimech. Pozn. Rumunsko je jedním z 5 členských států Evropské unie, kde nebyly použity od skončení hospodářské krize veřejné prostředky na podporu finančního sektoru. Banky jsou v Rumunsku dobře kapitalizované a likvidní.

 

Evropská investiční banka (EIB) se  postupně v Rumunsku více zaměřuje na investice, které přispívají k růstu a zaměstnanosti, urychlují absorpci finančních prostředků Evropské unie a přispívají ke zlepšení životní úrovně rumunských občanů. EIB poskytla v roce 2016 Rumunsku úvěry ve výši 1,04 mld. EUR.

 

BNR:

Rumunská bankovní soustava je organizována dvoustupňovým systémem s obchodními bankami nad nimiž vykonává dozor Národní banka Rumunska (BNR). BNR je sice pod kontrolou parlamentu, ale těší se poměrně nezávislému postavení na vládě a je hlavním regulátorem bankovních transakcí. Poskytuje povolení a je hlavním dozorčím orgánem trhu. Rumunská národní banka má svou vnitřní roli při udržování finanční stability. Povinnosti spojené se stabilitou zajišťuje  prostřednictvím regulací, dohledem nad institucemi a efektivním přenosem opatření měnové politiky. BNR provádí dozor nad optimálním fungováním platebních systémů, identifikuje rizika a zranitelnost  finančního systému. V oblasti finanční stability spolupracuje s dalšími regulačními a dozorčími orgány jednotlivých oblastí rumunského finančního systému. Více informací o rumunském bankovním systému lze získat na  www.bnr.ro (Národní banka Rumunska).

 

Rumunsko splňuje makroekonomická a maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny.

 

Podrobné informace k pojišťovnictví v Rumunsku lze získat na www.1asig.ro

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V roce 2015 byl  v Rumunsku schválen zákon 227/2015, tzv. Fiskální kodex. Většina  nových daňových opatření dle Fiskálního Kodexu začala platit k 1. lednu 2016.

V Rumunsku postupně dochází ke snižování daňové zátěže s cílem podpořit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investory.

V Rumunsku je zavedena paušální 16% sazba daně z příjmu fyzických osob. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 16 %. Výnosy z dividend vyplácené k 1. lednu 2016 podléhají 5% dani z příjmů. Počínaje 1. lednem 2018 bude na příjmy z distribuovaných dividend aplikována 0% daň.

Počínaje 1. lednem 2017 byla snížena základní sazba DPH na 19 %. Další snížení na 18 % se předpokládá v roce 2018. Současně jsou snížené sazby DPH u potravinářských výrobků 9% a u některých forem zábavy včetně knih 5%.  Pokud jde o daňové pobídky, rumunský Fiskální kodex obsahuje 16% osvobození od daně ze zisku z reinvestovaného zisku v nových technologických zařízeních používaných pro podnikatelské účely a osvobození od daně z příjmu ve výši 16% pro zaměstnance pracující v oblasti IT a výzkumu a vývoje.

  

Odpisy

V Rumunsku jsou povoleny některé zrychlené odpisy - například zrychlené odepisování až 50% v prvním roce, možnost využití 20 % investovaných fixních prostředků pro snížení daňového základu apod.. Více informací (přesná pravidla odpisů, detailnější daňové podrobnosti a další změny) je dostupných na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro.

Investiční pobídky

V Rumunsku byl přijat zákon o investičních pobídkách, který přesně stanoví podmínky pro jejich využití a specifikuje nabízené pobídky.  Pro další podrobnosti doporučujeme oslovit vládní agenturu pro zahraniční investice InvestRomania: www.investromania.gov.ro .

 

Upozornění

Vzhledem k vývoji daní a daňové legislativy mohou informace zastarávat.  Doporučujeme si v každém případě ověřit  aktualní stav  na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro. Své dotazy můžete směřovat také na agenturu InvestRomania www.investromania.gov.ro, případně na Romanian Business http://rbd.doingbusiness.ro/en.

Na adrese www.TaxOnline.ro lze získat informace o nově vydaných dokumentech v oblasti daňové problematiky, návrhy zákonů, oficiální sdělení a oběžníky.  Tax & Legal Alerts

Další informace:

 Výběrem daní v Rumunsku je pověřena agentura  Agenția Națională de Administrare Fiscală (ANAF), www.minfinate.gov.ro.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: