Rusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Ruská federace
  • Rusko
  • Российская Федерация - Россия

Hlava státu:

Hlavou státu je od 7. května 2018, prezident Vladimir Vladimirovič Putin, který vyhrál prezidentské volby konané 18. března 2018 se ziskem 76,69 % hlasů v prvním kole voleb.

Složení vlády:

Aktualizovaná informace o struktuře vlády RF na webu ruské vlády:

  • předseda vlády: MEDVEDĚV Dmitrij Anatoljevič
  • první místopředseda: SILUANOV Anton Germanovič
  • místopředsedkyně: GOLODĚC Olga Jurjevna
  • místopředseda: GOLIKOVA Taťjana Aleksejevna
  • místopředseda: KOZAK Dmitrij Nikolajevič
  • místopředseda: MUTKO Vitalij Leontjevič
  • místopředseda: GORDĚJEV Alexej Vasiljevič
  • místopředseda: AKIMOV Maxim Alexejevič
  • místopředseda: BORISOV Jurij Ivanovič
  • místopředseda: ČUJNĚNKO Konstantin Anatoljevič
  • místopředseda a zmocněnec prezidenta v Dálnovýchodním federálním okruhu: TRUTNĚV Jurij Petrovič

I. Federální ministerstva, jejichž činnost řídí prezident RF:

Ministerstvo vnitra RF (MVD)
ministr: KOLOKOLCEV Vladimír Alexandrovič
119049 Moskva, ul. Žitnaja 16,
tel.: +7 495 667 02 99
web: www.mvd.ru

Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci živelných pohrom RF (MČS)
ministr: ZINIČEV Jevgenij Nikolajevič
103012 Moskva, Těatralnyj projezd 3
tel.: +7 495 983 79 01
web: www.mchs.gov.ru

Ministerstvo zahraničních věcí RF  (MID)
ministr: LAVROV Sergej Viktorovič
119200 Moskva, Smolenskaja-Sennaja ploščaď 32/34,
tel.: +7 499 244 16 06, +7 499 244 24 69
web: www.mid.ru 

Federální agentura pro otázky SNS, krajanů v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráce (Rossotrudničestvo)
Vedoucí: MITROFANOVA Jelena Valentinovna
125009 Moskva, ul. Vozdviženka 18/9,
tel.: +7 495 690 12 45
web: www.rs.gov.ru 

Ministerstvo obrany RF (Minoborony)
ministr: ŠOJGU Sergej Kužugetovič
119160 Moskva, ul. Znamenka 19,
tel.: +7 495 696 88 00
web: www.mil.ru 

  • Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci
  • Federální služba pro technickou a exportní kontrolu RF

Ministerstvo spravedlnosti (Minjust)
ministr: KONOVALOV Alexandr Vladimirovič
119991 Moskva, ul. Žitnaja 14,
tel.: +7 495 994 93 55
web: www.minjust.ru

  • Federální vězeňská služba (Federální služba výkonu trestů)
  • Federální služba výkonu soudních rozhodnutí 

II.  Federální služby a agentury, jejichž činnost řídí prezident RF:

Státní služba kurýrního spojení RF
TICHONOV Valerij Vladimirovič
109240 Moskva, Soljanka 8,
tel.: +7 495 606 13 40
web: www.gfs.gov.ru 

Služba vnjěší rozvědky RF
ředitel: NARYŠKIN Sergej Jevgenijevič
119034 Moskva, ul. Ostoženka 51/10,
tel.: +7 499 245 33 68, +7 499 255 79 38
web: www.svr.gov.ru

Federální služba bezpečnosti RF (FSB)
ředitel: BORTNIKOV Alexandr Vasiljevič
107031 Moskva, ul. Bolšaja Lubjanka 1/3,
tel.: +7 495 224 22 22
web: www.fsb.ru

Federální služba vojsk národní gardy (Rosgvradija)
ředitel: ZOLOTOV Viktor Vasiljevič
111250 Moskva, ul. Krasnokazarmennaja 9a,
tel.: +7 495 361 84 11
web: rosgvard.ru

Federální služba ochrany RF (FSO)
ředitel: KOCNĚV Dmitrij Viktorovič
109012 Moskva, Kreml
tel.: +7 495 982 08 76, +7 495 982 08 66
web: www.fso.gov.ru

Federální služba pro finanční monitoring (Rosfinmonitoring)
ředitel: ČICHANČIN Jurij Anatoljevič
107450 Moskva, ul. Mjasnickaja 39, strojenije 1
tel.: +7 495 627 33 97
web: www.fedsmf.ru 

Federální služba speciálních programů prezidenta RF (GUSP)
vedoucí: LNĚC Aleksandr Leonidovič
103132 Moskva, Staraja ploščaď 2/14
tel.: +7 495 606 43 24
web: www.gusp.gov.ru 

Hospodářská správa prezidenta RF („Upravdělami“)
vedoucí: KOLPAKOV Alexandr Sergejevič
109012 Moskva, Nikitnikov pereulok 2, 5. podjezd,
tel.: +7 495 606 35 63
web: www.udprf.ru 

Federální archivní agentura (Rosarchiv)
ředitel: ARTIZOV Andrej Nikolajevič
103132 Moskva, ul. Iljinka 12
tel: +7 495 190 55 33web: www.archives.ru

III. Federální ministerstva, jejichž činnost řídí vláda RF: 

Ministerstvo zdravotnictví RF (Minzdrav)
ministryně: SKVORCOVA Veronika Igorevna
127994 Moskva, Rachmanovskij pereulok 3,
tel.: +7 495 628 44 53, +7 495 627 24  00
web: www.minzdrav.ru 

  • Federální služba pro dozor v oblasti zdravotnictví
  • Federální lékařsko-biologická agentura

Ministerstvo kultury RF (Minkultury)
ministr: MEDINSKIJ Vladimír Rostislavovič
125993 Moskva, Malyj Gnězdnikovskij pereulok 7/6, budovy 1 a 2,
tel.: +7 495 629 10 10
web: www.mkrf.ru 

  • Federální agentura pro cestovní ruch (Rosturizm) 

Ministerstvo vědy a vyššího vzdělání RF (Minobrnauki)
ministr: KOTJUKOV Michail Michajlovič
125993 Moskva, ul. Tverskaja 11,
tel.: +7 495 539 55 19
web: www.mon.gov.ru 

  • Federální služba pro dozor v oblasti školství a vědy (Rosobrnadzor)
  • Federální agentura pro záležitosti mládeže (Rosmoloděž) 

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF (Minprirody)
ministr: KOBYLKIN Dmitrij Nikolajevič
123995 Moskva, ul. B. Gruzinskaja 4/6,
tel. +7 495 254 48 00
web: www.mnr.gov.ru 

  • Federální služba pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí (Rosgidromet)
  • Federální služba pro dozor v oblasti využívání přírodních zdrojů (Rosprirodnadzor)
  • Federální agentura vodních zdrojů (Rosvodresursy)
  • Federální agentura pro využívání nerostného bohatství (Rosnedra)
  • Federální agentura lesního hospodářství (Rosleschoz) 

Ministerstvo průmyslu a obchodu RF (Minpromtorg)
ministr: MANTUROV Denis Valentinovič
109074 Moskva, Kitajgorodskij projezd 7,
tel. +7 495 539 21 87, +7 495 539 21 72
web: www.minpromtorg.gov.ru

  • Federální agentura pro technické regulování a metrologii (Rosstandard) 

Ministerstvo RF pro rozvoj Dálného východu (Minvostokrazvitija)
Ministr pro rozvoj Dálného Východu:
KOZLOV Alexandr Alexandrovič
680030 Chabarovsk, ul. Šeronova 22,
tel. +7 4212 97 00 10
109544 Moskva, ul. Školnaja 25, 119121 Moskva, ul. Burdenko 14
web: www.minvostokrazvitia.ru 

Ministerstvo pro otázky Severního Kavkazu
ministr: ČEBOTAREV Sergej
109240 Moskva, trubnikovskij pereulok 19
tel. +7 495 537 06 44
web: www.minkavkaz.gov.ru 

Ministerstvo digitálního rozvoje, spojů a masových komunikací RF
ministr: NOSKOV Konstantin Jurjevič
125375 Moskva, ul. Tverskaja 7,
tel. +7 495 771 81 00, +7 495 771 80 00
web: www.minsvyaz.ru 

  • Federální služba pro dozor v oblasti spojů, informačních technologii a masových komunikací (Roskomnadzor)
  • Federální agentura pro tisk a masové komunikace (Rospečať)
  • Federální agentura spojů (Rossvjaz) 

Ministerstvo zemědělství RF (Minselchoz)
ministr: PATRUŠEV Dmitrij Nikolajevič
107139 Moskva, Orlikov pereulok 1/11,
tel. +7 495 607 80 00
web: www.msx.ru 

  • Federální agentura pro rybolov (Rosrybolovstvo) 
  • Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselchoznadzor)
    vedoucí: DANKVERT Sergej Alexejevič
    107139 Moskva, Orlikov pereulok 1/11,
    tel.: +7 495 607 51 11
    web: www.fsvps.ru 

Ministerstvo sportu RF (Minsport)
ministr: KOLOBKOV Pavel Anatoljevič
105064 Moskva, ul. Kazakova 18,
tel. +7 495 720 53 80,
web: www.minsport.gov.ru  

Ministerstvo stavebnictví a bytové komunální hospodářství (Minstroj)
Ministr: JAKUŠEV Vladimir Vladimirovič
127994 Moskva, ul. Sadovaja-Samotěčnaja, 10/23, str. 1
Tel.: +7 495 647 15 80
web: www.minstroyrf.ru  

Ministerstvo dopravy RF (Mintrans)
ministr: DITRICH Jevgenij Ivanovič
109012 Moskva, Rožděstvenka 1, budova 1,
tel. +7 499 495 00 00, +7 499 495 00 01
web: www.mintrans.ru 

  • Federální služba pro dohled v oblasti dopravy (Rosnadzor)
  • Federální agentura letecké dopravy (Rosaviacija)
  • Federální silniční agentura (Rosavtodor)
  • Federální agentura železniční dopravy (Rosželdor)
  • Federální agentura námořní a říční dopravy (Rosmorrečflot) 

Ministerstvo práce a sociální ochrany RF (Mintrud)
ministr: TOPILIN Maxim Anatoljevič
127994 Moskva, ul. Iljinka 21,
tel. +7 495 606 00 60
web: www.rosmintrud.ru  

  • Federální služba pro otázky práce a zaměstnanosti 

Ministerstvo financí RF (Minfin)
ministr: SILUANOV Anton Germanovič
109097 Moskva, Iljinka 9,
tel. +7 495 987 91 01
web: www.minfin.ru 

  • Federální daňová služba (FNS Ruska)
  • Federální finanční úřad (Kaznačejstvo Ruska)
  • Federální celní služba (FTS)
  • Federální služba pro regulování trhu s alkoholem (Rosalkogolregulirovanije)

Ministerstvo ekonomického rozvoje RF (Minekonomrazvitija)
ministr: OREŠKIN Maxim Stanislavovič
107993 Moskva, ul. 1. Tverskaja-Jamskaja 1, 3,
tel.: +7 495 650 86 39, +7 495 870 86 39
web: www.economy.gov.ru

  • Federální státní registrační, katastrální a kartografická služba (Rosjesetr)
  • Federální služba státní statistiky (Rosstat
  • Federální agentura pro správu státního majetku (Rosimušestvo)
  • Federální akreditační sužba (Rosakreditacija)
  • Federální služba intelektuálního vlastnictví 

Ministerstvo energetiky RF (Minenergo)
ministr: NOVAK Alexandr Valentinovič
107996 Moskva, ul. Ščepkina 42,
tel.: +7 495 631 98 58, +7 495 631 87 46
web: www.minenergo.gov.ru 

Ministr Ruské federace
odpovědný za činnost vládní komise koordinující systém „Otevřená vláda“:
ABYZOV Michail Anatoljevič
tel.: +7 495 989 57 82
web: www.open.gov.ru 

IV. Federální služby a federální agentury, jejichž činnost řídí vláda RF 

Federální antimonopolní služba (FAS Ruska)
vedoucí: ARTĚMJEV Igor Jurjevič
123995 Moskva, ul. Sadovaja-Kudrinskaja 11,
tel.: +7 495 795 76 53
web: www.fas.gov.ru 

Federální služba pro dozor v oblasti ochrany spotřebitelských práv a životní úrovně obyvatelstva (Rospotrebnadzor)
POPOVA Anna Jurevna
127994 Moskva, Vadkovskij perreulok 18, budovy 5 a 7
tel.: +7 499 973 26 90
web: www.rospotrebnadzor.ru 

Federální agentura pro státní rezervy (Rosrezerv)
vedoucí: GOGIN Dmitrij Jurjevič
109012 Moskva, Bolšoj Čerkasskij pereulok 6/7
tel.: +7 495 606 13 38, +7 495 606 10 57
web: www.rosrezerv.ru 

Federální služba ekologického, technologického a jaderného dozoru (Rostěchnadzor)
vedoucí: ALJOŠIN Alexej Vladislavovič
105066 Moskva, ul. A. Lukjanova 4, budova 1
tel.: +7 495 647 60 81
web: www.gosnadzor.ru 

Federální služba pro otázky národností
vedoucí: BARINOV Igor Vjačeslavovič
121069 Moskva, Trubnikovskij pereulok 19
tel.: +7 495 966 44 20
web: fadn.gov.ru

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2018 činil 146,87 mil. lidí a za rok 2017 vyrostl o 77,4 tis. lidí. Počet obyvatel se zvýšil pouze díky migračnímu přírůstku. Přirozený přírůstek v roce 2017 činil 134,4 tis. obyvatel. (Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16. 3. 2014, Ruská federace dne 18. 3. 2014 anektovala Krym. Česká republika tento jednostranný krok neuznává. Od roku 2014 udává ruská statistika údaje RF včetně Krymu).

Hustota obyvatel byla 8,57 na 1 km2 (k 1. 1. 2017), 68 % obyvatelstva žije v evropské části Ruska, která představuje cca 21 % území. Ve městech bydlí 74 %. 

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 75,9 mil., tj. 51,6 % celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky činného obyvatelstva činí 15 až 72 let.

Průměrná délka života v roce 2017 činila 72,6 let (67,5 u mužů a 77,6 u žen).

Celkem se v roce 2017 narodilo 1 690 tis. dětí. Zemřelo 1 824 tis. lidí.

Podíl mužů v RF činil 46 %, podíl žen 54 %. Značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži. Od věku 30 let začíná převládat počet žen a od věku 70 let již převyšuje skoro 2,5krát (na 1 000 mužů připadá 2 400 žen).

V roce 2017 bylo uzavřeno 1 050 tis. sňatků, rozvodů manželství bylo 611 tis.

Migrační přírůstek za rok 2017 činil 212 tis. osob. 

Národnostní složení:

  • Rusové: 77,71 % (111 017 tis.),
  • Tataři: 3,72 % (5 311 tis.),
  • Ukrajinci: 1,35 % (1 928 tis.),
  • Baškirové: 1,11 % (1 585 tis.),
  • Čuvaši: 1,01 % (1 436 tis.),
  • Čečenci: 1,00% (1431 tis.),
  • Arméni: 0,83 % (1 182 tis.), 
  • Národnost neuvedlo 3,99 %  (5 629 tis.) obyvatel.

V Rusku žije asi 180 dalších národností a etnických skupin. V roce 2010 bylo evidováno 22 národností, u kterých počet převyšuje 400 tis. lidí. (Národnostní složení Krymu je podle sčítání z října 2014 následující: Rusové 67,90 %, Ukrajinci 15,68 %, Krymští Tataři 10,57 %, Tataři 2,05 %, Bělorusové 0,99 %, Arméni 0,50 %).

Změny v národnostním složení obyvatelstva souvisí se třemi faktory: přirozený přírůstek různých skupin, změna etnického sebeuvědomění pod vlivem smíšených manželství, vnější migrace. 

Náboženské složení:

Ruská sčítání obyvatel nezohledňují náboženské vyznání, následující přehled vychází z průzkumu Levada-centra z roku 2013:

  • pravoslavní – 73,6 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících),
  • starověrci – 1,4 % (kolem 2 mil., kam patří hlavně Rusové, ale také Ukrajinci, Bělorusové, Karelové, Komi, Udmurti, Čuvaši a jiní),
  • muslimové – 7 %,
  • katolíci – 1 % (Poláci, Litevci, Němci a jiní),
  • protestanti – 1 %,
  • buddhisté – 1 % (kolem 900 tis.),
  • judaismus vyznává 1 % obyvatel,
  • ateisté (v Rusku terminologicky často „agnostici“) přibližně 14 % obyvatel. 

 

Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města 

Ruskou federaci tvoří 85 subjektů – 46 oblastí, 22 republik, 9 krajů, 3 města federálního významu (Moskva,  Sankt Petěrburg, Sevastopol), 4 autonomní okruhy a 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast). 

Všechny subjekty RF (regiony) jsou rozděleny do osmi federálních okruhů. Na základě Rozhodnutí prezidenta RF ze dne 13. 5. 2000 č. 849 ..O pravomocném zástupci prezidenta RF ve federálním okruhu"  bylo zřízeno 7 federálních okruhů: Centrální, Jižní, Severozápadní, Dálnovýchodní, Sibiřský, Uralský a Povolžský. Rozhodnutím prezidenta RF ze dne 19. 1. 2010 č. 82 „O úpravě seznamu federálních okruhů“ byl ze složení Jižního federálního okruhu vyčleněn Severokavkazský federální okruh. Každý okruh má administrativní centrum. Ústavní pravomoc prezidenta RF na území federálního okruhu realizuje pravomocný zástupce prezidenta RF. Dle ústavy RF není federální okruh subjektem administrativního dělení Ruska. Okruhy byly zřízeny na základě bývalého vojenského okružního členění RF. Celkem je v RF 1 114 měst, z toho 15 s více než miliónem obyvatel. 

Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva. Administrativní centrum – Moskva. 

Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něnecký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg. Administrativní centrum – Sankt-Petěrburg 

Severokavkazský federální okruh: Dagestánská republika (Respublika Dagestán), Ingušská republika (Respublika Ingušetija), Kabardinsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika-Alanie, Stavropolský kraj, Čečenská republika. Administrativní centrum – Pjatigorsk.

Jižní federální okruh: Adygejská republika (Respublika Adygeja), Kalmycká republika (Respublika Kalmykija), Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast, Rostovská oblast, a anektovaný Sevastopol a Krymská republika. Administrativní centrum – Rostov na Donu. 

Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika (Čavaš respubliki), Permský kraj, Kirovská oblast, Nižněnovgorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast. Administrativní centrum – Nižnij Novgorod.

Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťumenská oblast, Čeljabinská oblast, Chantymansijský autonomní okruh – JUGRA a Jamalsko-něněcký autonomní okruh. Administrativní centrum – Jekatěrinburg. 

Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvinská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibirská oblast, Omská oblast a Tomská oblast. Administrativní centrum – Novosibirsk. 

Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh. Administrativní centrum – Chabarovsk. 

Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon. 

Hlavní město Moskva má 12 330 126 obyvatel (k 1. 1. 2016).

Města s počtem obyvatel nad milion:

  • Moskva, Sankt Petěrburg (bývalý Leningrad), Nižnij Novgorod (bývalý Gorkij), Novosibirsk, Samara (bývalý Kujbyšev), Jekatěrinburg (bývalý Sverdlovsk), Omsk, Čeljabinsk, Kazaň, Perm, Rostov na Donu, Ufa, Volgograd, Krasnojarsk, Voroněž.

Republiky (22):

  • Республика Адыгея (Adygeja)
  • Республика Алтай (Altaj)
  • Республика Башкортостан (Baškortostán)
  • Республика Бурятия (Burjatija)
  • Республика Дагестан (Dagestán)
  • Республика Ингушетия (Ingušetie)
  • Кабардино-Балкарская Республика (Kabardino-balkarská)
  • Республика Калмыкия (Kalmykie)
  • Карачаево-Черкесская Республика (Karačajevo-čerkesská)
  • Республика Карелия (Karélie)
  • Республика Коми (Komi)
  • Республика Крым (Republika Krym)
  • Республика Марий Эл (Marij El)
  • Республика Мордовия (Mordvinská)
  • Республика Саха (Якутия) (Sacha – Jakutsko)
  • Республика Северная Осетия – Алания (Severní Osétie-Alánie)
  • Республика Татарстан (Tatarstán)
  • Республика Тыва (Tyva)
  • Удмуртская Республика (Udmurtská)
  • Республика Хакасия (Chakásie)
  • Чеченская Республика (Čečenská)
  • Чувашская Республика – Чувашия (Čuvašije)

Kraje (9):

  • Алтайский край (Altajský)
  • Забайкальский край (Zabajkalský)
  • Камчатский край (Kamčatský)
  • Краснодарский край (Krasnodarský)
  • Красноярский край (Krasnojarský)
  • Пермский край (Permský)
  • Приморский край (Přimořský)
  • Ставропольский край (Stavropolský)
  • Хабаровский край (Chabarovský) 

Oblasti (46):

  • Амурская область (Amurská)
  • Архангельская область (Archangelská)
  • Астраханская область (Astrachanská)
  • Белгородская область (Belgorodská)
  • Брянская область (Brjanská)
  • Владимирская область (Vladimirská)
  • Волгоградская область (Volgogradská)
  • Вологодская область (Vologodská)
  • Воронежская область (Voroněžská)
  • Ивановская область (Ivanovská)
  • Иркутская область (Irkutská)
  • Калининградская область (Kaliningradská)
  • Калужская область (Kalužská)
  • Кемеровская область (Kemerovská)
  • Кировская область (Kirovská)
  • Костромская область (Kostromská)
  • Курганская область (Kurganská)
  • Курская область (Kurská)
  • Ленинградская область (Leningradská)
  • Липецкая область (Lipecká)
  • Магаданская область (Magadanská)
  • Московская область (Moskevská)
  • Мурманская область (Murmanská)
  • Нижегородская область (Nižněgorodská)
  • Новгородская область (Novgorodská)
  • Новосибирская область (Novosibirská)
  • Омская область (Omská)
  • Оренбургская область (Orenburgská)
  • Орловская область (Orlovská)
  • Пензенская область (Penzenská)
  • Псковская область (Pskovská)
  • Ростовская область (Rostovská)
  • Рязанская область (Rjazanská)
  • Самарская область (Samarská)
  • Саратовская область (Saratovská)
  • Сахалинская область (Sachalinská)
  • Свердловская область (Sverdlovská)
  • Смоленская область (Smolenská)
  • Тамбовская область (Tambovská)
  • Тверская область (Tverská)
  • Томская область (Tomská)
  • Тульская область (Tulská)
  • Тюменская область (Ťjumenská)
  • Ульяновская область (Uljanovská)
  • Челябинская область (Čeljabinská)
  • Ярославская область (Jaroslavská) 

Autonomní oblast (1):

  • Еврейская автономная область (Židovská autonomní oblast)

Autonomní okruhy (4):

  • Ненецкий автономный округ (Něněcký)
  • Ханты-Мансийский автономный округ – Югра (Chanty-mansijský – JUGRA)
  • Чукотский автономный округ (Čukotský)
  • Ямало-Ненецкий автономный округ (Jamalo-něněcký). 

Pronajímané teritorium (1):

  • Город Байконур (město Bajkonur, Kazachstán) 

Zdroje:

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

2013

2014

2015

2016

2017

Počet obyvatel (mil.)

143,6

143,7

146,3

146,5

146,8*)

Inflace na konci roku (%)

6,8

11,4

12,9

5,4

2,5

HDP v běžných cenách (mld. rub.)

73 134

79 199

83 387

86 148

92 037

HDP (%)

1,3

0,6

-3,7

-0,2

1,5

HDP (na 1 obyv. v USD)

26 177

25 648

24 613

24 729

25 551

Přímé zahr. ivestice (mld. USD)

26,1

18,5

12,0

32,5

25,3**)

Reálné příjmy (%)

5,2

-0,7

-3,2

-5,8

-1,7

Nezaměstnanost (%)

5,5

5,2

5,6

5,5

5,2

Obchodní bilance (mld. USD)

180,5

180,5

148,4

90,2

114,9

Vývoz zboží (mld. USD)

521,8

496,8

341,4

281,8

352,9

Dovoz zboží (mld. USD)

341,2

307,8

193,0

191,6

237,9

Kurz EUR/RUB na konci roku

44,97

68,34

79,55

63,81

68,87

 Zdroj: Rosstat, Centrální banka, Federální celní služba

* ) včetně Krymu cca 2 mil. obyv.

** ) údaj za období 1.–9. 2017

 

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v roce 2017 (v %)

HDP

zemědělství

průmysl

služby

100

5

32

63

Zdroj: ministerstvo ekonomického rozvoje RF, Centrální banka, Federální celní služba

V roce 2017 ruská ekonomika vyšla z recese na cestu k oživení. Meziroční růst HDP dosáhl 1,5 %. Návratu k růstu přispěly posilující makroekonomická stabilita, vyšší ceny paliv a oživení globální ekonomiky. Domácí i investiční poptávka vzrostly.

V letech 2018–2020 díky vyšším cenám ropy, makroekonomické stabilizaci a oživení globální ekonomiky se očekává, že ruská ekonomika bude pokračovat v růstu. V letech 2018–2020 by ruská ekonomika měla růst tempem 1,7–1,8 %. Vzhledem k omezeným možnostem navyšování veřejných výdajů ekonomiku potáhne především domácí spotřeba. 

V letech 2018– 2020 bude pokračovat politika fiskální konsolidace, což společně s udržením nízké cílované inflace je potvrzením zaměření se ruských orgánů na posilování makroekonomické stability. Nové fiskální pravidlo, které vstoupí v platnost v roce 2019, by mělo snížit vlivy vnější volatility na rozpočet a reálný směnný kurz.

Výraznějšímu růstu ekonomiky bude bránit především její nízká efektivita, tj. nízká produktivita práce. Také demografická situace je nepříznivá. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se bude v následujících letech výrazně snižovat. K podpoře delšího pracovního věku je mimo jiné třeba zvýšení kvality zdravotních a vzdělávacích služeb. 

Možnosti růstu vnitřního trhu jsou omezené vzhledem k již relativně vysoké využitelnosti stávajících kapacit. Negativně také působí prohlubující se nevyrovnanost v distribuci příjmů obyvatelstva, stejně jako ekonomická nevyrovnanost ruských regionů. Většímu zapojení Ruska do mezinárodní ekonomické spolupráce především brání složitá geologická situace včetně sankčních omezení.

Prioritním cílem ekonomické politiky by mělo být omezení vysoké role státu v hospodářství, zvýšení investic a zlepšování obchodního prostředí včetně nastolení podmínek zdravé konkurence.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2017 dosáhly příjmy státního rozpočtu podle údajů ministerstva financí RF o plnění rozpočtu 15 089 mld. rublů, tedy cca 16 % HDP, což představovalo nárůst o cca 12 %. Rozpočtové výdaje byly zhruba na úrovni roku 2016 a dosáhly úrovně 16 420 mld. rublů, což představuje cca 19 % HDP. Deficit federálního rozpočtu činil 1 331 mld. rublů, tj. 1,4 % HDP (3,4 % v roce 2016).

Meziročně se navýšily příjmy z ropy a plynu o cca 23 %. V případě tzv. neenergetických příjmů došlo také k menšímu meziročnímu růstu o cca 6 %. Celkově se podíl příjmů z energetických zdrojů v roce 2017 zvýšil téměř na cca 40 % oproti 35 % v roce 2016, což dokumentuje vysokou závislost ekonomiky na cenách paliv a jiných surovin.

V prosinci 2017 schválený federální rozpočet na rok 2018 je pokračováním politiky fiskální konsolidace, tj. postupného snižování deficitu rozpočtu. Původní rozpočet na rok 2018 počítá s příjmy na úrovni 15 258 mld. rublů a výdaji 16 529 mld. rublů. Schodek rozpočtu by v roce 2018 měl činit 1,3 % HDP s cílem dalšího poklesu až na úroveň 0,8 % HDP v letech 2019–2020. Ve výdajové části rozpočet na rok 2018 počítá mimo jiné s nízkými výdaji na vzdělání, zdravotnictví a s poklesem výdajů na sociální politiku. Na druhou stranu s většími transfery do regionů a zachováním vysokých výdajů na obranu. Ruský rozpočet je ale standardně s ohledem na ekonomický vývoj (ceny na trhu s ropou, změny kurzu rublu aj.) v průběhu roku několikrát upravován, a to jak v příjmové, tak i ve výdajové části.

Ruský federální rozpočet (mld. RUB)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

13 020

14 497

13 659

13 460

 15 089

Výdaje

13 343

14 832

15 620

16 416

16 420

Saldo

-323

-335

-1 961

-2 956

 -1 331

Zdroj: údaje Ministerstva financí RF, Ministerstva ekonomického rozvoje RF 

Od 1. ledna 2019 vstoupí v platnost nové fiskální pravidlo, které má zásadním způsobem snížit nežádoucí vysokou závislost ruské ekonomiky a kurzu rublu na cenách ropy. Veškeré příjmy z ropy nad hranicí 40 USD/barel budou dle nového pravidla směrovány nikoliv na navyšování výdajů, ale výhradně na vytváření rezerv. Schválený systém intervencí umožňuje již nyní ministerstvu financí nákup zahraniční měny, pokud cena ropy překročí stanovenou hranici (40 USD/barel). Při stávajících cenách paliv lze v roce 2018 předpokládat postupné doplňování ruských rezerv.

Na začátku roku 2018 také zanikla působnost Rezervního fondu, který byl posledních deset let „záchranným polštářem“ rozpočtu. Vzhledem k tomu, že vláda veškeré zdroje ve fondu postupně vyčerpala, původní rozdělení dvou fondů na instrument určený k profinancování deficitu rozpočtu, tzv. Rezervní fond, a na dlouhodobější instrument financující penzijní pojištění a infrastrukturní projekty tzv. Fond národního blahobytu, ztratilo svůj smysl. Veškeré rezervní zdroje se budou nyní akumulovat v jediném Fondu národního blahobytu, jehož hodnota na začátku roku 2018 činila cca 65 mld. USD (cca 3,7 biliónů rublů), tj. cca 4 % HDP.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance RF (v mld. USD)

Účet

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

33,4

57,5

67,6

24,4

 35,2

Kapitálový účet

-0,4

-42,4

-0,3

-0,7

 -0,2

Finanční účet

24,1

23,5

70,6

19,1

 38,7

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Devizové rezervy RF (v mld. USD)

 

2013

2014

2015

2016

 2017

Devizové rezervy

509,6

385,4

368,1

377,7

 447,7

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Platební bilance Ruska v roce 2017 byla ovlivňována postupným mírným oživením ruské ekonomiky a stavem konjunktury na zahraničních trzích. Nepříznivě stejně jako v předchozích letech bilanci ovlivňovala zejména geopolitická rizika.

Čistý vývoz kapitálu soukromým sektorem se v roce 2017 meziročně zvýšil a dosáhl úrovně 24,8 mld. USD (18,4 mld. USD v roce 2016), a to zejména v důsledku snížení vnějších závazků v oblasti bankovního sektoru. V podmínkách omezeného přístupu na vnější trhy užití devizových rezerv umožnilo do určité míry kompenzovat vzrůstající nerovnováhu na vnitřním devizovém trhu. Ke zvýšení kladného salda běžného účtu oproti roku 2016 došlo především v důsledku cca čtvrtinového navýšení salda obchodní bilance, a to díky rostoucím cenám hlavních exportních položek, tj. paliv.

Devizové rezervy se v roce 2017 oproti roku 2016 zvýšily o 55 mld. USD. Na počátku roku 2018 dosáhla jejich hodnota výše 432,7 mld. USD.

Průměrný kurz rublu v roce 2017 činil cca 58 RUB/USD a 64 RUB/EUR. Za celý rok 2017 rubl vůči USD posílil o cca 5 % a vůči euru oslabil o cca 8 %.

Podle údajů Centrální banky RF se souhrnný vnější dluh Ruska v roce 2017 meziročně mírně zvýšil, a to o 9,4 mld. USD na 522,1 mld. USD. K navýšení došlo zejména u státního vnějšího dluhu, který ke konci roku 2017 vykázal hodnotu 59 mld. USD (oproti 48 mld. USD v roce 2016). Na bankovní sektor připadlo 103 mld. USD (119 mld. USD v roce 2016), tj. snížení o cca 14 %. V případě korporátního sektoru došlo v roce 2017 ke snížení na 345 mld. USD z 351 mld. USD v roce 2016.

Zadluženost vůči ČR 

Otázka zadluženosti vůči ČR byla završena v roce 2013, kdy 10. 9. 2013 byl v Moskvě podepsán příslušný dodatek k mezivládní dohodě o vypořádání zadluženosti.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Ruské federaci existuje tzv. dvoustupňový bankovní systém. První úroveň představuje Centrální banka jako emisní centrum a hlavní regulátor bankovního sektoru a druhou úroveň reprezentují úvěrové organizace, tj. komerční banky a nebankovní úvěrové organizace. Podle formy vlastnictví fungují v RF státní a soukromé banky, bankovní instituce se zahraničním kapitálem či 100% vlastněné zahraničním subjektem.

Státní banka se v Rusku definuje jako banka, ve které vlastní stát kontrolní balík akcií a dále banka, kterou kontroluje Centrální banka, státní organizace či regiony. Takových bank je v současné době v Rusku 29. Jedná se například o Sberbanku, Rosselchozbanku, VTB, Roseximbanku, Bank Moskvy, Gazprombanku, Dálněvýchodní banku aj.

Top 10 největších bank Ruska (podle výše aktiv, stav ke konci roku 2017)

Název banky

Čistá aktiva

(v mld. rublů)

Přirůstek/pokles aktiv v roce 2017

(%)

Sberbank Rossii

23 633

  4,2

VTB Bank

9 353

 -1,1

Gazprombank 5 613

  8,9

Bank VTB 24

3 719

 18,1

Nacionalnij kliringovyj centr

3 213

 39,1

Rosselchozbank

3 117

 11,2

Alfa Bank

2 699

  9,8

Bank FK Otrkytie

2 159

-23,4

Moskovskij kreditnyj bank

1 884

 29,5

Promsvjazbank

1 326

 -0,1

Zdroj: www.banki.ru

Poznámka: V tabulce není uveden Vněšekonombank, neboť se nejedná o banku, ale o státní korporaci. 

Základní charakteristiky bankovního sektoru kem konci roku 2017 (v mld. rublů)

 

Stav k 31. 12. 2016

Stav k 31. 12. 2017

Bankovní aktiva

80 365

85 192

Vlastní kapitál bank

  9 387   9 397

Úvěry právnickým osobám

30 135

30 193

Úvěry fyzickým osobám

10 804

12 174

Vklady obyvatelstva

24 200 25 987

Zisk běžného roku

    930

    790

Průměrná úroveň kapitálové přiměřenosti

    13 %

   13 %

Zdroj: Centrální banka RF 

Centrální banka Ruska (CBR) pokračuje ve svém postupném přechodu od restriktivní k neutrální měnové politice v režimu cílování inflace (s cílem 4% inflace). Za předpokladu udržení stávající úrovně inflace existuje v roce 2018 prostor pro další možné snižování klíčové sazby CBR (nyní 7,25 %) a tím i postupnému dalšímu zlevňování úvěrů nabízených komerčními bankami. Zájem o úvěry se v důsledku jejich lepší dostupnosti zvyšuje.

Finanční sektor je i přes nedávný pád několika významných bank relativně stabilní. CBR se na základě nového zákona z roku 2017 může zapojit do přímé finanční pomoci a sanace postižených bank prostřednictvím nového rezolučního mechanismu tzv. fondu pro konsolidaci bankovního sektoru, což by mělo přispívat k rychlejšímu řešení případných problémů. Celkově se bankovní sektor posouvá směrem k strukturálním likviditním přebytkům. Špatné úvěry, zdá se, dosáhly svého maxima.

Pro ruský bankovní sektor je charakteristický značný stupeň koncentrace. V pěti největších bankách bylo v roce 2017 soustředěno cca 56 % všech bankovních aktiv (54 % v roce 2016). V TOP 10 bankách bylo soustředěno cca 90 % celkového zisku bankovního sektoru. K 1. 1. 2018 bylo v celém bankovním sektoru dosaženo přebytku likvidity, resp. převýšení nabídky peněžních prostředků nad jejich poptávkou. K 1. 1. 2018 bylo Centrální bankou Ruska (CBR) registrováno 923 úvěrových organizací, ze kterých reálně fungovalo 561 (623 v roce 2016). Se zahraniční kapitálovou účastí bylo registrováno 160 úvěrových organizací, z nichž 65 bylo se 100% zahraničním kapitálem a 17 s více než 50% zahraničně kapitálovou účastí. Podíl zahraničních subjektů na ruském bankovním trhu se v roce 2017 opětovně poněkud snížil, a to o cca 1,5 %. Proces odebírání bankovních licencí v rámci tzv. očisty bankovního sektoru pokračoval i v průběhu roku 2017. Pro efektivní bankovně finanční činnost na ruském trhu pro nejbližší období je s ohledem na současnou situaci velmi pravděpodobné další omezování počtu bank, případně jejich fúze, ale také likvidace aj. formy konsolidace.

Největší pojišťovny a jejich ratingy (stav ke konci roku 2017)

 

Název   pojišťovny

Rating

1

Sogaz

A++

2

Sberbank strachovanie zizni

A++

3

RESO

A++

4

VTB

A++

5

Ingostrach

A++

Zdroj: Ministerstvo financí RF a Centrální banka RF 

Na 10 největších pojišťoven v Rusku připadá cca 70 % objemu pojistného. Podle ruské legislativy nesmí podíl zahraničního kapitálu v tomto sektoru přesáhnout 50 % z celkového kapitálu. Toto omezení se netýká jednotlivých společností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stávající daňový systém Ruska tvoří daně a poplatky federální, regionální, místní, tzv. anulované a zvláštní daňové režimy. Jeho legislativní podoba je publikována v Daňovém kodexu RF. Jedná se o dva federální zákony – Daňový zákoník, část první ze dne 31. 7. 1998, č. 146-FZ a Daňový zákoník (kodex), část druhá ze dne 5. 8. 2000, č. 117-FZ – v platném znění včetně posledních úprav zákona ze dne 30. 11. 2016 (FZ č. 401).

Federální daně a poplatky 

  • Daň z přidané hodnoty (18 % a na některé zboží 10 %)
  • Spotřební daně – alkohol, výrobky z tabáku, benzín aj. (pohyblivá sazba v závislosti mj. od technické specifikace)
  • Daň z příjmu fyzických osob (základní sazba 13 %)
  • Daň ze zisků organizací (základní sazba 20 %)
  • Daň z těžby nerostných surovin
  • Daň z vody
  • Platby za právo využívat přírodní bohatství a za využívání vodních biologických zdrojů
  • Státní clo 

Regionální daně a poplatky 

  • Daň z majetku organizací
  • Dopravní daň
  • Daň z hazardních her 

Místní daně a poplatky 

  • Pozemková daň
  • Daň z majetku fyzických osob
  • Obchodní daň 

Anulované daně 

  • Jednotná sociální daň (zrušena k 1. 1. 2010 a nahrazena pojistnými poplatky)

Zvláštní daňové režimy

  • Jednotná zemědělská daň
  • Zjednodušený daňový systém (účetnictví a výkaznictví pro subjekty malého podnikání, daňové režimy zón volného obchodu a uzavřených administrativních jednotek, režimy koncesních smluv a smluv o dělení produkce aj.)
  • Daně z patentů

Pozn.: Bližší podrobnosti lze získat na webových stránkách: www.minfin.ru a www.nalog.ru

Hlavní směry daňové politiky

Vládní dokument „Základní směry daňové politiky na rok 2017 a plánované období 2018 a 2019“ určuje priority v daňové oblasti, které mj. předpokládají:

  • Zdokonalit, resp. stimulovat malé a střední podnikání
  • Stanovit nedaňové platby mající daňovou podobu a zahrnout je do daňového zákoníku
  • Zdokonalit systém převodních cen
  • U daně z příjmu vyrovnat rozpočty subjektů RF z hlediska přerozdělování a pobídek k daňovým poplatníků v regionu Dálného východu
  • Zjednodušit proces DPH
  • Zdokonalit systém daňové administrace
  • Zvýšit spotřební daň z vína a tabákových výrobků
  • Upřesnit mechanismy zdanění těžby nerostných surovin

Daňová politika ve sledovaném roce směřuje k vytváření podmínek pro posilování ekonomického růstu. Problematickým s ohledem na probíhající a zvažované daňové úpravy se do určité míry jeví dodržení daňového moratoria do roku 2018.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: