Rusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Ruská federace
  • Rusko
  • Российская Федерация - Россия

Hlava státu:

Hlavou státu je od 7. května 2012, prezident Vladimir Vladimirovič Putin, který vyhrál prezidentské volby konané 4. března 2012 se ziskem 63,6 % hlasů v prvním kole voleb.

Složení vlády:

Aktualizovaná informace o struktuře vlády RF na webu ruské vlády.

  • předseda vlády: MEDVEDĚV Dmitrij Anatoljevič
  • první místopředseda: ŠUVALOV Igor Ivanovič
  • místopředsedkyně: GOLODĚC Olga Jurjevna
  • místopředseda: DVORKOVIČ Arkadij Vladimirovič
  • místopředseda: KOZAK Dmitrij Nikolajevič
  • místopředseda: MUTKO Vitalij Leontjevič
  • místopředseda a vedoucí Úřadu vlády: PRICHOĎKO Sergej Eduardovič
  • místopředseda: ROGOZIN Dmitrij Olegovič
  • místopředseda a zmocněnec prezidenta v Dálnovýchodním federálním okruhu:TRUTNĚV Jurij Petrovič
  • místopředseda: CHLOPONIN Alexandr Gennadijevič

I. Federální ministerstva, jejichž činnost řídí prezident RF:

Ministerstvo vnitra RF (MVD)
ministr: KOLOKOLCEV  Vladimír Alexandrovič
119049 Moskva, Žitnaja 16,
tel.: +7 495 667 02 99
web: www.mvd.ru

Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (MČS)
ministr: PUČKOV Vladimír Andrejevič
103012 Moskva, Těatralnyj projezd 3,
tel.: +7 495 400 90 61, +7 495 735 29 39, +7 495 400 98 19

web: www.mchs.gov.ru 

Ministerstvo zahraničních věcí RF  (MID)
ministr: LAVROV Sergej Viktorovič
119200 Moskva, Smolenskaja-Sennaja pl. 32/34,
tel.: +7 499 244 16 06, +7 499 499 244 45 81, +7 499 244 24 69
web: www.mid.ru 

Federální agentura pro otázky SNS, krajanů v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráce (Rossotrudničestvo)
Vedoucí: GLEBOVA Ljubov Nikolajevna
125009 Moskva, ul.Vozdviženka 18/9,
tel.: +7 495 690 12 45
web: www.rs.gov.ru 

Ministerstvo obrany RF (Minoborony)
ministr: ŠOJGU Sergej Kužugetovič
119160 Moskva, ul. Znamenka 19,
tel.: +7 495 696 88 00
web: www.mil.ru 

  • Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci
  • Federální služba pro technickou a exportní kontrolu RF

Ministerstvo spravedlnosti RF (Minjust)
ministr: KONOVALOV Alexandr Vladimírovič
119991 Moskva, Žitnaja ul. 14,
tel.: +7 495 994 93 55

web: www.minjust.ru

  • Federální vězeňská služba (Federální služba výkonu trestů)
  • Federální služba výkonu soudních rozhodnutí 

II.  Federální služby a agentury, jejichž činnost řídí prezident RF:

Státní služba kurýrního spojení RF
TICHONOV Valerij Vladimirovič
109240 Moskva, Soljanka 8,
tel.: +7 495 606 13 40
web: www.gfs.ru 

Služba vnější rozvědky RF
ředitel: NARYŠKIN Sergej Jevgenjevič

119034 Moskva, ul. Ostoženka 51/10,
tel.: +7 495 245 33 68, +7 495 255 79 38
web: www.svr.gov.ru 

Federální služba bezpečnosti RF (FSB)
ředitel: BORTNIKOV Alexandr Vasiljevič
107031 Moskva, ul. Bolšaja Lubjanka 1/3,
tel.: +7 495 224 22 22
web: www.fsb.ru

Federální služba vojsk Národní gardy RF (Rosgvardija)
ředitel: ZOLOTOV Viktor Vasiljevič

111250 Moskva, ulica Krasnokazarmennaja 9a

tel.:+7 495 361 80 05

web: www.rosgvard.ru

Federální služba ochrany Ruské federace (FSO)
ředitel: KOCNĚV Dmitrij Viktorovič

109012 Moskva, Kreml

tel. +7 495 910 41 33, +7 495 982 08 76, +7 495 982 08 66
web: www.fso.gov.ru 

Federální služba pro finanční monitoring (Rosfinmonitoring)
ředitel: ČICHANČIN Jurij Anatoljevič
107450, Moskva, Mjasnickaja 39, str, 1
tel.: +7 495 627 33 97
web: www.fedsmf.ru 

Hlavní správa speciálních programů prezidenta RF (GUSP)
vedoucí:  LINEC Aleksandr Leonidovič
103132 Moskva, Staraja ploščaď 2/14,
tel.: +7 495 606 43 24

web: www.gusp.gov.ru

Hospodářská správa prezidenta RF („Upravdělami“)
vedoucí: KOLPAKOV Alexandr Sergejevič
109012 Moskva, Nikitnikov per. 2, 5. podjezd,
tel.: +7 495 606 35 63
web: www.udprf.ru 

Federální archivní agentura (Rosarchiv)
ředitel: ARTIZOV Andrej Nikolajevič
103132 Moskva, ul. Iljinka 12
tel: +7 495 190 55 33web: www.archives.ru

III. Federální ministerstva, jejichž činnost řídí vláda RF: 

Ministerstvo zdravotnictví RF (Minzdrav)
ministryně: SKVORCOVA Veronika Igorevna
127994 Moskva, Rachmanovskij pereulok 3,
tel.: +7 495 628 44 53, +7 495 627 24  00
web: www.minzdrav.ru 

  • Federální služba pro dozor v oblasti zdravotnictví
  • Federální lékařsko-biologická agentura

Ministerstvo kultury RF (Minkultury)
ministr: MEDINSKIJ Vladimír Rostislavovič
125993 Moskva, Malyj Gnězdnikovskij per. 7/6, budovy 1 a 2,
tel.: +7 495 629 10 10
web: www.mkrf.ru 

  • Federální agentura pro cestovní ruch (Rosturizm) 

Ministerstvo školství a vědy RF (Minobrnauki)
ministr: VASILJEVA Olga Jurjevna
125993 Moskva, Tverskaja 11,
tel.: +7 495 539 55 19
web: www.mon.gov.ru 

  • Federální služba pro dozor v oblasti školství a vědy (Rosobrnadzor)
  • Federální agentura pro záležitosti mládeže (Rosmoloděž) 

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF (Minprirody)
ministr: DONSKOJ Sergej Jefimovič
123995 Moskva, B. Gruzinskaja 4/6,
tel. +7 495 254 48 00
web: www.mnr.gov.ru 

  • Federální služba pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí (Rosgidromet)
  • Federální služba pro dozor v oblasti využívání přírodních zdrojů (Rosprirodnadzor)
  • Federální agentura vodních zdrojů (Rosvodresursy)
  • Federální agentura pro využívání nerostného bohatství (Rosnedra)
  • Federální agentura lesního hospodářství (Rosleschoz) 

Ministerstvo průmyslu a obchodu RF (Minpromtorg)
ministr: MANTUROV Denis Valentinovič
109074 Moskva, Kitajgorodskij projezd 7,
tel. +7 495 539 21 87, +7 495 647 74 04
web: www.minpromtorg.gov.ru

  • Federální agentura pro technické regulování a metrologii (Rosstandard) 

Ministerstvo RF pro rozvoj Dálného východu (Minvostokrazvitija)
Ministr pro rozvoj Dálného Východu:
GALUŠKA Alexandr Sergejevič
680030 Chabarovsk, ul. Šeronova 22,
tel. +7 4212 97 00 10, +7 495 537 06 45
109544 Moskva, ul. Školnaja 25, 119121 Moskva, ul. Burdenko 14
web: www.minvostokrazvitia.ru 

Ministerstvo pro otázky Severního Kavkazu
ministr: KUZNĚCOV Lev Vladimirovič

357600 Jessentuki, ulica Internacionalnaja 2

tel.:+7 495 587 76 77

109240, Moskva, Trubnikovskij pereulok 19
 tel.: +7 495 771 76 77
web: http://www.minkavkaz.gov.ru/ 

Ministerstvo spojů a masových komunikací RF (Minkomsvjaz)
ministr: NIKIFOROV Nikolaj Anatoljevič
125375 Moskva, Tverskaja 7,
tel. +7 495 771 81 00, +7 495 771 80 00
web: www.minsvyaz.ru 

  • Federální služba pro dozor v o oblasti spojů, informačních technologii a masových komunikací (Roskomnadzor)
  • Federální agentura pro tisk a masové komunikace (Rospečať)
  • Federální agentura spojů (Rossvjaz) 

Ministerstvo zemědělství RF (Minselchoz)
ministr: TKAČEV Aleksandr Nikolajevič
107139 Moskva, Orlikov per., 1/11,
tel. +7 495 607 80 00
web: www.msx.ru 

  • Federální agentura pro rybolov (Rosrybolovstvo) 
  • Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselchoznadzor)

    vedoucí: DANKVERT Sergej Alexejevič

    107139 Moskgva, Orlikov pereulok 1/11

    tel.: +7 495 607 51 11

    web: www.fsvps.ru

Ministerstvo sportu RF (Minsport)
ministr: KOLOBKOV Pavel Anatoljevič
105064, Moskva, ul. Kazakova 18,
tel. +7 495 720 53 80,
web: www.minsport.gov.ru  

Ministerstvo pro výstavbu a bytové komunální hospodářství (Minstroj)
Ministr: MEŇ Michail Alexandrovič
127994, Moskva, ul. Sadovaja-Samotěčnaja, 10/23, str. 1
Tel.: +7 495 734 85 80, +7 495 645 72 96
web: www.minstroyrf.ru  

Ministerstvo dopravy RF (Mintrans)
ministr: SOKOLOV Maxim Jurjevič
109012 Moskva, Rožděstvenka 1, budova 1,
tel. +7 499 495 00 00, +7 499 495 00 01
web: www.mintrans.ru 

  • Federální služba pro dohled v oblasti dopravy (Rosnadzor)
  • Federální agentura letecké dopravy (Rosaviacija)
  • Federální silniční agentura (Rosavtodor)
  • Federální agentura železniční dopravy (Rosželdor)
  • Federální agentura námořní a říční dopravy (Rosmorrečflot) 

Ministerstvo práce a sociální ochrany RF (Mintrud)
ministr: TOPILIN Maxim Anatoljevič
127994, GSP-4, Moskva, ul. Iljinka 21,
tel. +7 495 606 00 60, +7 495 606 15 20
web: www.rosmintrud.ru  

  • Federální služba pro otázky práce a zaměstnanosti 

Ministerstvo financí RF (Minfin)
ministr: SILUANOV Anton Germanovič
109097 Moskva, Iljinka 9,
tel. +7 495 987 91 01
web: www.minfin.ru 

  • Federální daňová služba (FNS Ruska)
  • Federální finanční úřad (Kaznačejstvo Ruska)
  • Federální celní služba (FTS)
  • Federální služba pro regulování trhu s alkoholem (Rosalkogolregulirovanije)

Ministerstvo ekonomického rozvoje RF (Minekonomrazvitija)
ministr: OREŠKIN Maxim Stanislavovič
125993 Moskva, 1.Tverskaja-Jamskaja 1, 3,
tel. +7 495 650 86 39, +7 495 694 03 53

web: www.economy.gov.ru 

  • Federální státní registrační, katastrální a kartografická služba (Rosjesetr)
  • Federální služba státní statistiky (Rosstat
  • Federální agentura pro správu státního majetku (Rosimušestvo)
  • Federální akreditační sužba (Rosakreditacija)
  • Federální služba intelektuálního vlastnictví 

Ministerstvo energetiky RF (Minenergo)
ministr: NOVAK Alexandr Valentinovič
107996 Moskva, ul. Ščepkina 42,
tel.: +7 495 631 98 58, +7 495 631 87 46
web: www.minenergo.gov.ru 

Ministr Ruské federace
odpovědný za činnost vládní komise koordinující systém „Otevřená vláda“:
ABYZOV Michail Anatoljevič
tel.: +7 495 989 57 82
web: www.open.gov.ru 

IV. Federální služby a federální agentury, jejichž činnost řídí vláda RF 

Federální antimonopolní služba (FAS Ruska)
vedoucí: ARTĚMJEV Igor Jurjevič
123995 Moskva, Sadovaja-Kudrinskaja 11,
tel.: +7 495 795 76 53
web: www.fas.gov.ru 

Federální služba pro dozor v oblasti ochrany spotřebitelských práv a životní úrovně obyvatelstva (Rospotrebnadzor)
POPOVA Anna Jurevna
127994 Moskva, Vadkovskij per. 18, budovy 5 a 7
tel.: +7 499 973 26 90
web: www.rospotrebnadzor.ru 

Federální agentura pro státní rezervy (Rosrezerv)
vedoucí: GOGIN Dmitrij Jurjevič
109012  Moskva, Bolšoj Čerkasskij pereulok 6/7
tel.: +7 495 606 13 38, +7 495 606 10 57
web: www.rosrezerv.ru 

Federální služba ekologického, technologického a jaderného dozoru (Rostěchnadzor)
vedoucí: ALEŠIN Alexej Vladislavovič
105066 Moskva, ulica A. Lukjanova 4, budova 1
tel.: +7 495 647 60 81
web: www.gosnadzor.ru 

Federální agentura vědeckých organizací (FANO)
vedoucí: KOŤJUKOV Michail Michajlovič
119334, Moskva, Leninskij prospekt 32а (právnická adresa)
109992, Moskva, Soljanka 14 (poštovní adresa)
tel.: +7 499 606 01 01, +7  499 215 38 03
web: www.fano.gov.ru

Federální služba pro otázky národností
vedoucí: BARINOV Igor Vjačeslavovič
121069 Moskva, Trubnikovskij pereulok 19
tel.: +7 495 966 44 20
web: www.fadn.gov.ru

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2017 činil 146,8 mil. lidí a za rok 2016 vyrostl o 267 tis. lidí (0,19 %). Počet obyvatel se zvýšil jak díky přirozenému, tak i migračnímu přírůstku. Přirozený přírůstek v roce 2016 činil 5,4 tis. obyvatel. (Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16. 3. 2014, Ruská federace dne 18. 3. 2014 anektovala Krym. Česká republika tento jednostranný krok neuznává. Od roku 2014 udává ruská statistika údaje RF včetně Krymu).

Hustota obyvatel je 8,56 na 1 km2 (k 1. 1. 2016). 74,21 % obyvatelstva žije v evropské části Ruska, která představuje cca 25 % území. Ve městech bydlí 74,27 %. 

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 77,9 mil., tj. 53 % celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky činného obyvatelstva činí 15 až 72 let.

Průměrná délka života činila v roce 2016 71,1 let (67 u mužů a 77,3 u žen).

Celkem se v roce 2016 narodilo 1 893 tis. dětí. Zemřelo 1 888 tis. lidí. Počet narozených převyšuje počet zemřelých ve 39 subjektech RF.

Podíl mužů v RF činil 46 %, podíl žen 54 %. Tato značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži. Od věku 30 let začíná převládání počtu žen a od věku 70 let již převyšuje skoro 2,5krát (na 1 000 mužů připadá 2 400 žen).

V roce 2016 bylo uzavřeno 986 tis. sňatků, rozvodů manželství bylo 608 tis.

Migrační přírůstek za rok 2016 činil 262 000 osob. 

Národnostní složení:

  • Rusové: 77,71 % (111 017 tis.),
  • Tataři: 3,72 % (5 311 tis.),
  • Ukrajinci: 1,35 % (1 928 tis.),
  • Baškirové: 1,11 % (1 585 tis.),
  • Čuvaši: 1,01 % (1 436 tis.),
  • Čečenci: 1,00% (1431 tis.),
  • Arméni: 0,83 % (1 182 tis.), 
  • Národnost neuvedlo 3,99 %  (5 629 tis.) obyvatel.

V Rusku žije asi 180 dalších národností a etnických skupin. V roce 2010 bylo evidováno 22 národností, u kterých počet převyšuje 400 tis. lidí. (Národnostní složení Krymu je podle sčítání z října 2014 následující: Rusové 67,90 %, Ukrajinci 15,68 %, Krymští Tataři 10,57 %, Tataři 2,05 %, Bělorusové 0,99 %, Arméni 0,50 %).

Změny v národnostním složení obyvatelstva souvisí se třemi faktory: přirozený přírůstek různých skupin, změna etnického sebeuvědomění pod vlivem smíšených manželství, vnější migrace. 

Náboženské složení:

Ruská sčítání obyvatel nezohledňují náboženské vyznání, následující přehled vychází z průzkumu Levada-centra z roku 2013:

  • pravoslavní – 73,6 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících),
  • starověrci – 1,4 % (kolem 2 mil., kam patří hlavně Rusové, ale také Ukrajinci, Bělorusové, Karelové, Komi, Udmurti, Čuvaši a jiní),
  • muslimové – 7 %,
  • katolíci – 1 % (Poláci, Litevci, Němci a jiní),
  • protestanti – 1 %,
  • buddhisté – 1 % (kolem 900 tis.),
  • judaismus vyznává 1 % obyvatel,
  • ateisté (v Rusku terminologicky často „agnostici“) přibližně 14 % obyvatel. 

Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města 

Ruskou federaci tvoří 85 subjektů – 46 oblastí, 22 republik, 9 krajů, 3 města federálního významu (Moskva,  Sankt Petěrburg, Sevastopol), 4 autonomní okruhy a 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast). 

Všechny subjekty RF (regiony) jsou rozděleny do osmi federálních okruhů. Na základě Rozhodnutí prezidenta RF ze dne 13. 5. 2000 č. 849 ..O pravomocném zástupci prezidenta RF ve federálním okruhu"  bylo zřízeno 7 federálních okruhů: Centrální, Jižní, Severozápadní, Dálnovýchodní, Sibiřský, Uralský a Povolžský. Rozhodnutím prezidenta RF ze dne 19. 1. 2010 č. 82 „O úpravě seznamu federálních okruhů“ byl ze složení Jižního federálního okruhu vyčleněn Severokavkazský federální okruh. Každý okruh má administrativní centrum. Ústavní pravomoc prezidenta RF na území federálního okruhu realizuje pravomocný zástupce prezidenta RF. Dle ústavy RF není federální okruh subjektem administrativního dělení Ruska. Okruhy byly zřízeny na základě bývalého vojenského okružního členění RF. Celkem je v RF 1 114 měst, z toho 15 s více než miliónem obyvatel. 

Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva. Administrativní centrum – Moskva. 

Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něnecký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg. Administrativní centrum – Sankt Petěrburg 

Severokavkazský federální okruh: Dagestánská republika (Respublika Dagestán), Ingušská republika (Respublika Ingušetija), Kabardinsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika-Alanie, Stavropolský kraj, Čečenská republika. Administrativní centrum – Pjatigorsk.

Jižní federální okruh: Adygejská republika (Respublika Adygeja), Kalmycká republika (Respublika Kalmykija), Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast, Rostovská oblast a Krymská republika. Administrativní centrum – Rostov na Donu. 

Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika (Čavaš respubliki), Permský kraj, Kirovská oblast, Nižněgorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast. Administrativní centrum – Nižnij Novgorod.

Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťjumenská oblast, Čeljabinská oblast, Chantymansijský autonomní okruh – JUGRA a Jamalsko-něněcký autonomní okruh. Administrativní centrum – Jekatěrinburg. 

Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibirská oblast, Omská oblast a Tomská oblast. Administrativní centrum – Novosibirsk. 

Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh. Administrativní centrum – Chabarovsk. 

Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon. 

Hlavní město Moskva má 12 330 126 obyvatel (1. 1. 2016) 

Města s počtem obyvatel nad milion:

  • Moskva, Sankt-Petěrburg (bývalý Leningrad), Nižnij Novgorod (bývalý Gorkij), Novosibirsk, Samara (bývalý Kujbyšev), Jekatěrinburg (bývalý Sverdlovsk), Omsk, Čeljabinsk, Kazaň, Perm, Rostov na Donu, Ufa, Volgograd, Krasnojarsk, Voroněž.

Republiky (22):

  • Республика Адыгея (Adygeja)
  • Республика Алтай (Altaj)
  • Республика Башкортостан (Baškortostán)
  • Республика Бурятия (Burjatija)
  • Республика Дагестан (Dagestán)
  • Республика Ингушетия (Ingušetie)
  • Кабардино-Балкарская Республика (Kabardino-balkarská)
  • Республика Калмыкия (Kalmykie)
  • Карачаево-Черкесская Республика (Karačajevo-čerkesská)
  • Республика Карелия (Karélie)
  • Республика Коми (Komi)
  • Республика Крым (Republika Krym)
  • Республика Марий Эл (Marij El)
  • Республика Мордовия (Mordvinská)
  • Республика Саха (Якутия) (Sacha – Jakutsko)
  • Республика Северная Осетия – Алания (Severní Osétie-Alánie)
  • Республика Татарстан (Tatarstán)
  • Республика Тыва (Tyva)
  • Удмуртская Республика (Udmurtská)
  • Республика Хакасия (Chakásie)
  • Чеченская Республика (Čečenská)
  • Чувашская Республика – Чувашия (Čuvašije)

Kraje (9):

  • Алтайский край (Altajský)
  • Забайкальский край (Zabajkalský)
  • Камчатский край (Kamčatský)
  • Краснодарский край (Krasnodarský)
  • Красноярский край (Krasnojarský)
  • Пермский край (Permský)
  • Приморский край (Přimořský)
  • Ставропольский край (Stavropolský)
  • Хабаровский край (Chabarovský) 

Oblasti (46):

  • Амурская область (Amurská)
  • Архангельская область (Archangelská)
  • Астраханская область (Astrachanská)
  • Белгородская область (Belgorodská)
  • Брянская область (Brjanská)
  • Владимирская область (Vladimirská)
  • Волгоградская область (Volgogradská)
  • Вологодская область (Vologodská)
  • Воронежская область (Voroněžská)
  • Ивановская область (Ivanovská)
  • Иркутская область (Irkutská)
  • Калининградская область (Kaliningradská)
  • Калужская область (Kalužská)
  • Кемеровская область (Kemerovská)
  • Кировская область (Kirovská)
  • Костромская область (Kostromská)
  • Курганская область (Kurganská)
  • Курская область (Kurská)
  • Ленинградская область (Leningradská)
  • Липецкая область (Lipecká)
  • Магаданская область (Magadanská)
  • Московская область (Moskevská)
  • Мурманская область (Murmanská)
  • Нижегородская область (Nižněgorodská)
  • Новгородская область (Novgorodská)
  • Новосибирская область (Novosibirská)
  • Омская область (Omská)
  • Оренбургская область (Orenburgská)
  • Орловская область (Orlovská)
  • Пензенская область (Penzenská)
  • Псковская область (Pskovská)
  • Ростовская область (Rostovská)
  • Рязанская область (Rjazanská)
  • Самарская область (Samarská)
  • Саратовская область (Saratovská)
  • Сахалинская область (Sachalinská)
  • Свердловская область (Sverdlovská)
  • Смоленская область (Smolenská)
  • Тамбовская область (Tambovská)
  • Тверская область (Tverská)
  • Томская область (Tomská)
  • Тульская область (Tulská)
  • Тюменская область (Ťjumenská)
  • Ульяновская область (Uljanovská)
  • Челябинская область (Čeljabinská)
  • Ярославская область (Jaroslavská) 

Autonomní oblast (1):

  • Еврейская автономная область (Židovská autonomní oblast)

Autonomní okruhy (4):

  • Ненецкий автономный округ (Něněcký)
  • Ханты-Мансийский автономный округ – Югра (Chanty-mansijský – JUGRA)
  • Чукотский автономный округ (Čukotský)
  • Ямало-Ненецкий автономный округ (Jamalo-něněcký). 

Pronajímané teritorium (1):

  • Город Байконур (město Bajkonur, Kazachstán) 

Zdroje:

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

ukazatel

                           2012

                          2013

                          2014

                          2015

                          2016 

Počet obyvatel (mil.)

143,4

143,6

146,3

146,3

146,8*)

Inflace (%)

6,6

6,8

11,4

12,9

5,4

HDP (mld. rub.)

62 357,0

66 689,0

71 406,4

80 412,5

85 880,6

HDP (%)

3,6

1,3

0,6

-3,7

-0,2**)

HDP (na 1 obyv. v tis. rub)

438,0

466,3

489,1

549,6

585

Přímé zahr. ivestice (mld. USD)

39,0

26,1

18,5

12,0

19,0***)

Reálné příjmy (%)

4,2

5,2

-4,7

-4,0***

-5,9

Nezaměstnanost (mil. osob)

4,1

4,1

5,4

4,3

4,2

Obrat zahr. ochodu (mld. USD)

884,1

867,6

782,9

655,7

473,2

Export (mld. USD)

530,7

523,3

496,9

447,7

281,8

Import (mld. USD)

353,4

344,3

286,0

208,0

191,4

Údaje: Rosstat, Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, Centrální banka, Federální celní služba
* ) včetně Krymu cca 2 mil. obyv.

**) údaj Rosstatu, dle Ministerstva ekonomického rozvoje RF došlo k poklesu HDP o 0,6 % (důvodem diference je rozdílná metodika vyčíslení HDP)

***) údaje UNCTAD

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v roce 2016 (v %)

HDP

zemědělství

průmysl +   stavebnictví

služby

100

4,6

32,8

62,6

Zdroj: ministerstvo ekonomického rozvoje RF, Centrální banka, Federální celní služba

V roce 2016 se ruská ekonomika i nadále nacházela ve stádiu hospodářské recese. Meziroční pokles HDP Ruska v roce 2016 dosáhl 0,2 %. Tempo poklesu HDP ale v druhé polovině roku 2016 výrazně zpomalilo. Koncem roku 2016 již ekonomika vykazovala mírný růst, který v první polovině roku 2017 byl na úrovni cca 0,7 %.  Výraznějšímu ekonomickému růstu ve sledovaném období bránily především dlouhodobý pokles tuzemské poptávky, resp. snížení maloobchodních prodejů, přetrvávající pokles reálných příjmů a neuspokojivý vývoj v oblasti exportu a investic.  Také geopolitická nestabilita včetně prodloužení sankčního režimu sehrály svou negativní úlohu. Volatilita kursu domácí měny včetně jejího posílení v průběhu druhé poloviny roku spolu s latentními problémy v bankovně finančním sektoru a strukturálními problémy ruské ekonomiky ovlivňovaly přetrvávající stagnaci v hospodářské oblasti. K relativní makroekonomické stabilitě nadále přispívala politika Centrální banky Ruska, tj. uplatňování přísné fiskální a úvěrové politiky včetně udržování plovoucího měnového kurzu rublu a základní úrokové sazby, která se dostala na úroveň 10 %.

Negativní tendence ve vývoji ruské ekonomiky se odrazily v sociální oblasti, kde došlo ke zvýšení chudoby. Počet obyvatel s úrovní příjmů nižších než je tzv. životní minimum (cca 10 tis. rublů) dosahoval cca 15 % celkového počtu obyvatel země.

Prognózy růstu HDP pro rok 2017 z ruských i mezinárodních zdrojů se pohybují v rozmezí 1–2 %. Odhady růstu investic se pohybují od 1,8 do 2,5 %. Inflace by ěla dosahovat 4 %, což je úroveň inflačního Cíle centrální banky Ruska. Mezinárodní ratingová agentura Standard and Poor´s potvrdila svůj rating Ruska pro rok 2016 na úrovni BB+ se stabilním výhledem a na počátku roku 2017 rating vylepšila na pozitivní výhled. Agentura Moody´s počátkem roku 2017 zachovala stupeň svého ratingu k Rusku na stupni Ba1, ale zlepšila výhled s negativního na stabilní. Agentura Fitch zachovala stupeň BBB-, ale zlepšila výhled na stabilní prognózu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2016 dosáhly příjmy státního rozpočtu podle údajů ministerstva financí RF o plnění rozpočtu 13 459 mld. rublů tedy cca 15,7 % HDP. Rozpočtové výdaje dosáhly úrovně 16 426 mld. rublů, což představuje cca 19 % HDP. Deficit federálního rozpočtu činil 2 967 mld. rublů, tj. 3,5 % HDP (2,4 % v roce 2015).

S ohledem na ekonomický vývoj (vývoj cen na trhu s ropou, změny kurzu rublu aj.) byl v průběhu roku 2016 schválený rozpočet několikrát upravován, a to jak v příjmové, tak i ve výdajové části. Charakteristickým rysem rozpočtu byl meziroční pokles příjmů z ropy a plynu o 17,6 %, a to nehledě na postupné určité zvýšení cenové relace ropy ve druhé polovině roku až na cca 55 USD/barel. V případě tzv. neenergetických příjmů došlo naopak k růstu o 10,7 %, což bylo spojeno zejména s příjmy z privatizace největší ruské ropné společnosti Rosněft. Celkově se podíl příjmů z energetických zdrojů v roce 2016 snížil na cca 35 % oproti 45 % v roce 2015.

Ruský federální rozpočet (mld. RUB)

 

                         2012

                         2013

                          2014

                         2015

                          2016 

Příjmy

12 858,3

13 020,0

14 496,1

13 650,0

 13459,0

Výdaje

12 871,1

13 330,0

14 824,1

15 610,0

 16426,0

Saldo

-12,8

-310,0

-328,0

-196,0

 -2967

Zdroj: údaje Ministerstva financí RF, Ministerstva ekonomického rozvoje RF 

Část prostředků státního rozpočtu RF je evidována a spravována v tzv. Rezervním fondu odděleně. Cílem je financování výdajů státního rozpočtu v případě, že dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu plynoucích z ropy a plynu vlivem významného snížení cen těchto surovin na světových trzích. Objem Rezervního fondu a objem příjmů z ropy a plynu používaný k financování rozpočtových výdajů je zákonem vymezen procentním poměrem k vytvořenému HDP. V roce 2016 došlo ke značnému odčerpání tohoto fondu z důvodu pokrytí deficitu státního rozpočtu a také kurzových výkyvů.

Druhým samostatným fondem je Fond národního blahobytu RF, který slouží k spolufinancování dobrovolného penzijního připojištění občanů RF a k zabezpečení vyváženého rozpočtu (k pokrytí eventuálního deficitu) a Penzijního fondu RF. Fond národního blahobytu RF akumuluje zdroje z prodeje ropy a plynu, které vzniknou v případě převýšení příjmů ropného a plynového sektoru nad odvody do Rezervního fondu a nad prostředky použité na financování výdajů státního rozpočtu.

Celkový objem prostředků ve fondech dosáhl k 1. 1. 2017 u rezervního fondu hodnoty 16,3 mld. USD a v případě fondu národního bohatství hodnoty 71,8 mld. USD (v roce 2015 to bylo cca 50 mld. USD, resp. 78 mld. USD).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance RF (v mld. USD)

 

                        2012

                        2013

                        2014

                        2015

                        2016 

Běžný účet

66,8

32,6

59,5

69,0

 22,2

Kapitálový účet

-5,2

-0,4

-42,0

-0,3

 -1,4

Finanční účet

-26,5

-43,0

-50,6

68,7

 12,3

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Devizové rezervy RF (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

 2016

Devizové rezervy

537 600

509 600

385 460

368 100

 377 700

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Platební bilance Ruska v roce 2016 byla ovlivňována stejně jako v průběhu roku 2015 složitou vnitřní ekonomickou situací, stavem konjunktury na zahraničních trzích a geopolitickými riziky.

Čistý vývoz kapitálu se v roce 2016 meziročně snížil 3,7krát a dosáhl 15,4 mld. USD (56,9 mld USD v roce 2015), a to zejména v důsledku snížení vnějších závazků v oblasti bankovního sektoru. V podmínkách omezeného přístupu na vnější trhy užití devizových rezerv umožnilo do určité míry kompenzovat vzrůstající nerovnováhu na vnitřním devizovém trhu. K trojnásobnému snížení kladného salda běžného účtu oproti roku 2015 došlo především v důsledku větší dynamiky snižujícího se vývozu oproti poklesu v oblasti dovozu, resp. jeho nižší dynamice. Nevelká hodnota kladného salda finančního účtu byla dosažena v důsledku určité adaptace k vnější zdrojové základně ruské ekonomiky.

Devizové rezervy se v roce 2016 oproti roku 2015 zvýšily o 9,6 mld. USD. Na počátku roku 2017 dosáhla jejich hodnota výše 377,7 mld. USD.

Průměrný kurz rublu v roce 2016 činil cca 66 RUB/USD při jeho poměrně značné volatilitě v průběhu roku. Za celý rok 2016 rubl vůči USD posílil o 16,3 % a vůči euru o cca 20 %.

Podle údajů Centrální banky RF se souhrnný vnější dluh Ruska v roce 2016 meziročně mírně zvýšil, a to o 0,7 % z 515,3 mld. USD na 518,6 mld. USD. K určitému snížení o cca 1, 6 mld. USD došlo u státního vnějšího dluhu, který tak ke konci roku 2016 vykázal hodnotu cca 48,4 mld. USD (oproti cca 50 mld. USD v roce 2015). Na bankovní sektor připadlo 119,3 mld. dolaru (132,3 mld. USD v roce 2015), tj. snížení o cca 10 %. V případě korporátního sektoru došlo ke zvýšení z 340,6 mld. USD na 351 mld. USD, tj. o 3,2 %. Celková hodnota oficiálně vykazovaného vnitřního státního dluhu Ruska představovala cca 6 100 mld. rublů, tj. 7,1 % HDP.

Zadluženost vůči ČR 

Otázka zadluženosti vůči ČR byla završena v roce 2013, kdy 10. 9. 2013 byl v Moskvě podepsán příslušný dodatek k mezivládní dohodě o vypořádání zadluženosti.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Ruské federaci existuje tzv. dvoustupňový bankovní systém. První úroveň představuje Centrální banka jako emisní centrum a hlavní regulátor bankovního sektoru a druhou úroveň reprezentují úvěrové organizace, tj. komerční banky a nebankovní úvěrové organizace. Podle formy vlastnictví fungují v RF státní a soukromé banky, bankovní instituce se zahraničním kapitálem či 100% vlastněné zahraničním subjektem.

Státní banka se v Rusku definuje jako banka, ve které vlastní stát kontrolní balík akcií včetně 100% vlastnictví a dále banka, kterou kontroluje Centrální banka, státní organizace či regiony. Takových bank je v současné době v Rusku 25. Jedná se například o Sberbanku, Rosselchozbanku, VTB, Roseximbanku, Bank Moskvy, Gazprombanku, Dálněvýchodní banku aj.

 

Top 20 největších bank Ruska (podle výše aktiv, stav ke konci roku 2016)

Název banky

Čistá aktiva

(v mld. rublů)

Přirůstek/pokles aktiv v roce 2016

(%)

Sberbank Rossii

22 606,6

 0,8

VTB Bank

9 959,3

13,9

Gazprombank 5 267,7

5,7

Bank VTB 24

3 207,5

11,6

Bank FK Otkrytie

2 951,5

4,9

Rosselchozbank

2 760,2

8,2

Alfa Bank

2 341,8

8,1

Nacionalnyj kliringovyj centr

2 039,3

46,0

Moskovskij kreditnyj bank

1 363,8

22,5

Promsvjazbank

1 311,3

7,4

Unicredit bank

1 283.2

-2,9

Binbank

1 182,6

56,4

Raiffaisen bank

  833,3

-4,0

Rosbank

  783,7

-11,5

Bank Rossija

  736,7

31,9

BM bank

  680,3

-61,2
Rost bank

  611,7

59,6

Bank Sankt Peterburg

  588,8

5,7

Sovkombank

  501,3

1,9

Moskovskij oblastnoj bank

  477,0

2,6

Zdroj: www.banki.ru

Poznámka: V tabulce není uveden Vněšekonombank, neboť se nejedná o banku, ale o státní korporaci. 

Základní charakteristiky bankovního sektoru k 1. 12. 2016 (v mld. rublů)

 

Stav k 1.12.2015

Stav k 1.12. 2016

Bankovní aktiva

83 000

80 365

Vlastní kapitál bank

  8 891   9 235

Úvěry právnickým osobám

33 854

31 437

Úvěry fyzickým osobám

10 672

10 794

Vklady obyvatelstva

21 491 23 674

Zisk běžného roku

    264

     788

Průměrná úroveň kapitálové přiměřenosti

13 %

13 %

Zdroj: Centrální banka RF 

 

Pro ruský bankovní sektor v roce 2016 byl charakteristický, a to i navzdory určitému poklesu v porovnání s předchozím rokem, značný stupeň koncentrace. V pěti největších bankách bylo v roce 2016 soustředěno cca 54 % všech bankovních aktiv (60 % v roce 2015). V TOP 10 bankách bylo soustředěno cca 90 % celkového zisku bankovního sektoru. K 1. 1. 2017 bylo v celém bankovním sektoru dosaženo přebytku likvidity, resp. převýšení nabídky peněžních prostředků nad jejich poptávkou. V roce 2016 došlo k mírnému meziročnímu poklesu nominální hodnoty bankovních aktiv, a to o 3,5 %.  K 1. 1. 2017 bylo Centrální bankou Ruska registrováno 975 úvěrových organizací, z toho bankovních 908, ze kterých reálně fungovalo 623 (733 v roce 2015). Se zahraniční kapitálovou účastí bylo registrováno 174 úvěrových organizací, z nichž 67 bylo se 100% zahraničním kapitálem a 25 s více než 50% zahraničně kapitálovou účastí. Podíl zahraničních subjektů na ruském bankovním trhu se v roce 2016 opětovně poněkud snížil, a to o cca 1 % na celkových 21,7 %. Proces odebírání bankovních licencí v rámci tzv. očisty bankovního sektoru pokračoval i v průběhu roku 2016, kdy byla odebrána licence 97 bankám oproti 93 v roce 2015. Pro efektivní bankovně finanční činnost na ruském trhu pro nejbližší období je s ohledem na současnou situaci velmi pravděpodobné další omezování počtu bank, případně jejich fúze, ale také likvidace aj. formy konsolidace.

Ke konci roku 2016 dosáhl po krizovém období let 2014–15 bankovní sektor Ruska určité fáze obnovy. Nicméně doznívající hospodářská recese a stagnace spolu s provázejícími problémy ruské ekonomiky v roce 2016 včetně sankcí ovlivnily nepříznivě vývoj některých segmentů bankovního sektoru. Zaostávání bylo zřejmé zejména v úloze jeho financování (úvěrování). Úvěry zůstávají stále drahé, a to navzdory faktu jejich meziročního snížení vůči právnickým osobám skoro o 10 %. Klíčová sazba Centrální Banky Ruska byla po poslední úpravě v roce 2016 dále snížena na 10 % s cílem další adaptace ruské ekonomiky na aktuální vývoj situace, a to jak ve vnějším, tak i ve vnitřním ekonomickém prostředí. Finanční organizace kumulují více finančních prostředků než mohou reálně aktivně využít např. v úvěrové činnosti, což je jedna z příčin poklesu úvěruschopnosti především ve vztahu ke korporativnímu sektoru.

Růst ziskovosti bank je mj. ovlivněn obnovou bankovních rezerv vytvářených v úvěrové oblasti a také optimalizací výdajů v rámci bankovní činnosti.

Celkově došlo v roce 2016 v bankovním sektoru k částečnému překonání krizových momentů v porovnání s rokem 2015 (zvýšení ziskovosti, zlepšení situace v oblasti likvidity, dalšímu pokračování v optimalizaci počtu bank aj.). Nicméně například pro další zlevnění úvěrových prostředků bude nutné vytvořit adekvátní podmínky včetně dosažení inflačního cíle a potenciálního snížení základní sazby Centrální banky.

 

Některé tendence/problémy charakterizující vývoj bankovního sektoru Ruska v roce 2016:  

  • Značný nárůst ziskovosti bank, což dokumentuje například hodnota zisku sektoru ke konci roku 2016, která vykázala částku 788 mld. rublů (263,7 mld. rublů v roce 2015). To představuje více než trojnásobné zvýšení oproti roku 2015. Velký podíl na růstu zisku má největší banka Sberbank (cca 65 %). Celkově se počet ziskových bank ale snížil o 20 %.
  • Nedostatečný rozvoj klientského úvěrování včetně poměrně vysokého produktového rizika, nízký podíl hypotečního financování. Celkové snížení sumárního úvěrového portfolia bank.
  • Mírný nárůst rublových i devizových vkladů. Koncentrace vkladů fyzických osob (podíl Sberbanky v tomto segmentu činil cca 48 %).
  • Snížení zadluženosti po lhůtě splatnosti úvěrů.
  • Pokračování  procesu odebírání bankovních licencí a jeho mírný nárůst v porovnání s rokem 2015 v rámci ozdravování bankovního sektoru.
  • Meziroční zachování v podstatě počtu zahraničních bank na ruském trhu včetně těch se 100% účastí.
  • Pokračování tendence neadekvátní dynamiky změn sazeb u úvěrů a vkladů v návaznosti na změny klíčové sazby CB RF.

Pro další vývoj bankovního sektoru bude nutné realizovat také některé legislativní změny, zejména v oblasti tzv. proporcionální regulace a sanace s cílem zvýšení stability a konkurenceschopnosti celého sektoru. Důležitý význam bude mít také vývoj nových finančních a informačních technologií mj. s cílem zvýšení efektivity v boji s tzv. kyberkriminalitou. Proces očisty ruských bank by měl podle Centrální banky trvat ještě cca 2–3 roky. 

Pojišťovny 

Největší pojišťovny a jejich ratingy (stav k 1. 1. 2017)

 

Název   pojišťovny

Rating

1

Alfa strachovanije

A++

2

VSK strachovyj dom

A++

        3 VTB

A++

4

Ingostrach

A++

5

MAKS

A++

6

RESO

A++

7

Rosgosstrach

A++

8

Sogaz

A++

9

Soglasije

A++

10

Energogarant

A++

Zdroj: Ministerstvo financí RF a Centrální banka RF 

 

Ke konci roku 2016 na ruském pojišťovacím trhu působilo 330 registrovaných pojišťovacích společností, z čehož bylo cca 240 funkčních, a z nichž se cca 20 % nacházelo v tzv. zóně zvýšených rizik. Celkový objem kapitálu ruských pojišťovacích společností se mírně snížil na hodnotu cca 185 mld. rublů (189,2 mld. rublů v roce 2015). Podíl zahraničního kapitálu vzrostl o 5,5 % a dosáhl cca 22 % z celkové částky ústavního kapitálu ruských pojišťovacích společností. Celková částka pojistného se meziročně zvýšila o 15 %.  Celkově se také mírně zvýšil podíl pojistného k HDP, který dosáhl 1,4% podílu (oproti 1,2% podílu v roce 2015). V roce 2016 bylo na ruském pojišťovacím trhu odebráno více než 60 licencí (20 v roce 2015). Na 10 největších pojišťoven v Rusku připadá cca 70 % objemu pojistného.

Podle ruské legislativy nesmí podíl zahraničního kapitálu v tomto sektoru přesáhnout 50 % z celkového kapitálu. Toto omezení se netýká jednotlivých společností. Dříve se omezení týkalo hranice 25 %, ale v souvislosti se vstupem Ruska do WTO byla hranice posunuta na uvedených 50 %.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stávající daňový systém Ruska tvoří daně a poplatky federální, regionální, místní, tzv. anulované a zvláštní daňové režimy. Jeho legislativní podoba je publikována v Daňovém kodexu RF. Jedná se o dva federální zákony – Daňový zákoník (kodex), část první ze dne 31. 7. 1998, č. 146-FZ a Daňový zákoník (kodex), část druhá ze dne 5. 8. 2000, č. 117-FZ – v platném znění včetně posledních úprav zákona ze dne 30. 11. 2016 (FZ č. 401).

Federální daně a poplatky 

  • Daň z přidané hodnoty (18 % a na některé zboží 10 %)
  • Akcízy (spotřební daně) – alkohol, výrobky z tabáku, benzín aj. (pohyblivá sazba v závislosti mj. od technické specifikace)
  • Daň z příjmu fyzických osob (základní sazba 13 %)
  • Daň ze zisků organizací (základní sazba 20 %)
  • Daň z těžby nerostných surovin
  • Daň z vody
  • Platby za právo využívat přírodní bohatství a za využívání vodních biologických zdrojů
  • Státní clo 

Regionální daně a poplatky 

  • Daň z majetku organizací
  • Dopravní daň
  • Daň z hazardních her 

Místní daně a poplatky 

  • Pozemková daň
  • Daň z majetku fyzických osob
  • Obchodní daň 

Anulované daně 

  • Jednotná sociální daň (zrušena k 1. 1. 2010 a nahrazena pojistnými poplatky)

Zvláštní daňové režimy

  • Jednotná zemědělská daň
  • Zjednodušený daňový systém (účetnictví a výkaznictví pro subjekty malého podnikání, daňové režimy zón volného obchodu a uzavřených administrativních jednotek, režimy koncesních smluv a smluv o dělení produkce aj.)
  • Daně z patentů

Pozn.: Bližší podrobnosti lze získat na webových stránkách: www.minfin.ru a www.nalog.ru

Hlavní směry daňové politiky

Vládní dokument „Základní směry daňové politiky na rok 2016 a plánované období 2017 a 2018“ určuje priority v daňové oblasti, které mj. předpokládají moratorium na zvýšení daňového zatížení pro období nadcházejících tří let. Cílem tohoto opatření je mj. zabezpečení stability daňového a rozpočtového systému, zvýšení atraktivity trhu pro investory, snížení tzv. stínové ekonomiky aj. Mezi hlavní opatření v daňové sféře v roce 2016 patřily:

  • Zavádění daňových úlev v oblasti tzv. greenfieldů
  • Zdokonalení tzv. zvláštních daňových režimů, resp. stimulace malého a středního podnikání
  • Zdokonalení systému daňové administrace
  • Zjednodušení procesu vratky DPH
  • Pokračování boje proti vývozu do daňových rájů
  • Další transfer pravomocí v dané oblasti do jednotlivých subjektů RF
  • Zdokonalení kontrolních a informačních systémů

Daňová politika ve sledovaném roce směřovala k překonání ekonomické recese/stagnace a vytvoření podmínek pro perspektivní nastartování ekonomického růstu. Problematickým s ohledem na probíhající a zvažované daňové úpravy se do určité míry jeví dodržení daňového moratoria do roku 2018.

Některé změny v oblasti daní v roce 2016

DPH 

  • Rozšířen seznam položek, které jsou osvobozeny od DPH

  • Dále specifikován systém dokumentárního potvrzení nulové sazby DPH

Daň ze zisku 

  • Zvýšen limit hodnoty majetku podléhajícímu amortizaci
  • Zvýšen limit příjmů pro výpočet kvartálních avansových plateb
  • Rozšířen seznam činností spadajících do sféry nulové sazby

Daň z příjmu fyzických osob

  • Možnost inspektorální blokace účtů v případě neúplaty daně
  • Rozšířen seznam příjmů osvobozených od daně
  • Některé změny v oblasti administrování daně včetně podnikatelů

Spotřební daň

  • Rozšířen seznam položek podléhajících spotřební dani
  • Technicko-ekonomické upřesnění a specifikace některých položek v dané oblasti 

Daň z nemovitostí

  • Změny ve zdanění majetku, jehož daňová základna vychází z katastru nemovitostí

Uvažované změny v rámci tzv. daňového manévru v budoucím období

  • Zvýšení DPH v návaznosti na snížení pojistných sazeb
  • Zrušení exportního cla v oblasti ropy a ropných produktů
  • Zdokonalení systému daní v energetickém sektoru (postupný přechod od daně z těžby k tzv. dani z přidaného důchodu)
  • Optimalizace zákonodárství v oblasti tzv. deoffshorizace s cílem minimalizace daňových úniků
  • Zavedení daňových úlev u daní z fyzických osob v návaznosti na stimulaci odvodů do penzijního fondu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: