Rusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Ruská federace
  • Rusko
  • Российская Федерация - Россия

Hlava státu:

Hlavou státu je od 7. května 2012, prezident Vladimir Vladimirovič Putin, který vyhrál prezidentské volby konané 4. března 2012 se ziskem 63,6 % hlasů v prvním kole voleb.

Složení vlády:

Aktualizovaná informace o struktuře vlády RF na webu ruské vlády.

  • předseda vlády: MEDVEDĚV Dmitrij Anatoljevič
  • první místopředseda: ŠUVALOV Igor Ivanovič
  • místopředsedkyně: GOLODĚC Olga Jurjevna
  • místopředseda: DVORKOVIČ Arkadij Vladimirovič
  • místopředseda: KOZAK Dmitrij Nikolajevič
  • místopředseda a vedoucí Úřadu vlády: PRICHOĎKO Sergej Eduardovič
  • místopředseda: ROGOZIN Dmitrij Olegovič
  • místopředseda a zmocněnec prezidenta v Dálnovýchodním federálním okruhu:TRUTNĚV Jurij Petrovič
  • místopředseda a zmocněnec prezidenta v Severokavkazském federálním okruhu: CHLOPONIN Alexandr Gennadijevič

I. Federální ministerstva, jejichž činnost řídí prezident RF:

Ministerstvo vnitra RF (MVD)
ministr: KOLOKOLCEV  Vladimír Alexandrovič
119049 Moskva, Žitnaja 16,
tel.: +7 495 667-45-79, +7 495 677 22 21
web: www.mvd.ru

Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (MČS)
ministr: PUČKOV Vladimír Andrejevič
103012 Moskva, Těatralnyj projezd 3,
tel.: +7 495 926 35 00, +7 495 926 39 01, +7 495 626-39-01, +7 495 449-90-88.
web: www.mchs.gov.ru 

Ministerstvo zahraničních věcí RF  (MID)
ministr: LAVROV Sergej Viktorovič
119200 Moskva, Smolenskaja-Sennaja pl. 32/34,
tel.: +7 499 244 16 06, +7 499 (499) 244 16 06
web: www.mid.ru 

Federální agentura pro otázky SNS, krajanů v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráce (Rossotrudničestvo)
Vedoucí: GLEBOVA Ljubov Nikolajevna
125009 Moskva, ul.Vozdviženka 18/9,
tel.: +7 495 690 12 45
web: www.rs.gov.ru 

Ministerstvo obrany RF (Minoborony)
ministr: ŠOJGU Sergej Kužugetovič
119160 Moskva, ul. Znamenka 19,
tel.: +7 495 696 84 37, +7 495 696 88 00
web: www.mil.ru 

  • Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci
  • Federální služba pro technickou a exportní kontrolu RF
  • Federální agentura pro speciální výstavbu

Ministerstvo spravedlnosti RF (Minjust)
ministr: KONOVALOV Alexandr Vladimírovič
119991 Moskva, Žitnaja ul. 14,
tel.: +7 495 955 59 99
web: www.minjust.ru

  • Federální vězeňská služba (Federální služba výkonu trestů)
  • Federální služba výkonu soudních rozhodnutí 

II.  Federální služby a agentury, jejichž činnost řídí prezident RF:

Státní služba kurýrního spojení RF
TICHONOV Valerij Vladimirovič
109240 Moskva, Soljanka 8,
tel.: +7 495 606 13 40
web: www.gfs.ru 

Služba vnější rozvědky RF
ředitel: FRADKOV Michail Jefimovič
119034 Moskva, ul. Ostoženka 51/10,
tel.: +7 495 245 33 68, +7 495 255 79 38
web: www.svr.gov.ru 

Federální služba bezpečnosti RF (FSB)
ředitel: BORTNIKOV Alexandr Vasiljevič
107031 Moskva, ul. Bolšaja Lubjanka 1/3,
tel.: +7 495 224 70 69
web: www.fsb.ru

Federální služba vojsk Národní gardy RF (Rosgvardija)
ředitel: ZOLOTOV Viktor Vasiljevič

Federální služba ochrany Ruské federace
ředitel: MUROV Jevgenij Alexejevič
103132 Moskva, Kreml, tel. +7 495 910 41 33
web: www.fso.gov.ru 

Federální služba pro finanční monitoring (Rosfinmonitoring)
ředitel: ČICHANČIN Jurij Anatoljevič
107450, Moskva, Mjasnickaja 39, str, 1
tel.: +7 495 627 33 97
web: www.fedsmf.ru 

Hlavní správa speciálních programů prezidenta RF
vedoucí:  LINEC Aleksandr Leonidovič
103132 Moskva, Staraja ploščaď 2/14,
tel.: +7 495 606 43 24, fax. +7 495 606 29 48
web: www.gusp.gov.ru

Hospodářská správa prezidenta RF („Upravdělami“)
vedoucí: KOLPAKOV Alexandr Sergejevič
109012 Moskva, Nikitnikov per. 2, 5. podjezd,
tel.: +7 495 606 35 63
web: www.udprf.ru 

Federální archivní agentura (Rosarchiv)
ředitel: ARTIZOV Andrej Nikolajevič
103132 Moskva, ul. Iljinka 12
tel: +7 495 606 35 31
web: www.archives.ru

III. Federální ministerstva, jejichž činnost řídí vláda RF: 

Ministerstvo zdravotnictví RF (Minzdrav)
ministryně: SKVORCOVA Veronika Igorevna
127994 Moskva, Rachmanovskij pereulok 3,
tel.: +7 495 628 44 53, +7 495 627 24  00
web: www.minzdrav.ru 

  • Federální služba pro dozor v oblasti zdravotnictví
  • Federální lékařsko-biologická agentura

Ministerstvo kultury RF (Minkultury)
ministr: MEDINSKIJ Vladimír Rostislavovič
125993 Moskva, Malyj Gnězdnikovskij per. 7/6, budovy 1 a 2,
tel.: +7 495 629 20 08
web: www.mkrf.ru 

  • Federální archivní agentura (Rosarchiv)
  • Federální agentura pro cestovní ruch (Rosturizm) 

Ministerstvo školství a vědy RF (Minobrnauki)
ministr: LIVANOV Dmitrij Viktorovič
125993 Moskva, Tverskaja 11,
tel.: +7 495 629 70 62
web: www.mon.gov.ru 

  • Federální služba pro dozor v oblasti školství a vědy (Rosobrnadzor)
  • Federální agentura pro záležitosti mládeže (Rosmoloděž) 

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF (Minprirody)
ministr: DONSKOJ Sergej Jefimovič
123995 Moskva, B. Gruzinskaja 4/6,
tel. +7 495 254 48 00
web: www.mnr.gov.ru 

  • Federální služba pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí (Rosgidromet)
  • Federální služba pro dozor v oblasti využívání přírodních zdrojů (Rosprirodnadzor)
  • Federální agentura vodních zdrojů (Rosvodresursy)
  • Federální agentura pro využívání nerostného bohatství (Rosnedra)
  • Federální agentura lesního hospodářství (Rosleschoz) 

Ministerstvo průmyslu a obchodu RF (Minpromtorg)
ministr: MANTUROV Denis Valentinovič
109074 Moskva, Kitajgorodskij projezd 7,
tel. +7 495 539 21 87
web: www.minpromtorg.gov.ru

  • Federální agentura pro technické regulování a metrologii (Rosstandard) 

Ministerstvo RF pro rozvoj Dálného východu (Minvostokrazvitija)
Ministr pro rozvoj Dálného Východu:
GALUŠKA Alexandr Sergejevič
680030 Chabarovsk, ul. Šeronova 22,
tel. +7 4212 97 00 10,
109544 Moskva, ul. Školnaja 25, 119121 Moskva, ul. Burdenko 14
web: www.minvostokrazvitia.ru 

Ministerstvo pro otázky Severního Kavkazu
ministr: KUZNĚCOV Lev Vladimirovič
109240, Moskva, Gončarnaja 15, str. 1
 tel.: +7 495 771 76 77
web: http://www.minkavkaz.gov.ru/ 

Ministerstvo spojů a masových komunikací RF (Minkomsvjaz)
ministr: NIKIFOROV Nikolaj Anatoljevič
125375 Moskva, Tverskaja 7,
tel. +7 495 771 81 00, +7 495 771 81 21
web: www.minsvyaz.ru 

  • Federální služba pro dozor v o oblasti spojů, informačních technologii a masových komunikací (Roskomnadzor)
  • Federální agentura pro tisk a masové komunikace (Rospečať)
  • Federální agentura spojů (Rossvjaz) 

Ministerstvo zemědělství RF (Minselchoz)
ministr: TKAČOV Aleksandr Nikolajevič
107139 Moskva, Orlikov per., 1/11,
tel. +7 495 607 80 00
web: www.msx.ru 

  • Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselchoznadzor)
  • Federální agentura pro rybolov (Rosrybolovstvo) 

Ministerstvo sportu RF (Minsport)
ministr: MUTKO Vitalij Leonťjevič
105064, Moskva, ul. Kazakova 18,
tel. +7 495 720 53 80,
web: www.minsport.gov.ru  

Ministerstvo pro výstavbu a bytové komunální hospodářství (Minstroj)
Ministr: MEŇ Michail Alexandrovič
127994, Moskva, ul. Sadovaja-Samotěčnaja, 10/23, str. 1
Tel.: +7 495 734 85 80, +7 495 645 72 96
web: www.minstroyrf.ru  

Ministerstvo dopravy RF (Mintrans)
ministr: SOKOLOV Maxim Jurjevič
109012 Moskva, Rožděstvenka 1, budova 1,
tel. +7 495 626 10 10
web: www.mintrans.ru 

  • Federální služba pro dohled v oblasti dopravy (Rosnadzor)
  • Federální agentura letecké dopravy (Rosaviacija)
  • Federální silniční agentura (Rosavtodor)
  • Federální agentura železniční dopravy (Rosželdor)
  • Federální agentura námořní a říční dopravy (Rosmorrečflot) 

Ministerstvo práce a sociální ochrany RF (Mintrud)
ministr: TOPILIN Maxim Anatoljevič
127994, GSP-4, Moskva, ul. Iljinka 21,
tel. +7 495 606-00-60, +7 495 606-15-20, +7 495 587-88-89.
web: www.rosmintrud.ru  

  • Federální služba pro otázky práce a zaměstnanosti 

Ministerstvo financí RF (Minfin)
ministr: SILUANOV Anton Germanovič
109097 Moskva, Iljinka 9,
tel. +7 495 987 91 01
web: www.minfin.ru 

  • Federální daňová služba (FNS Ruska)
  • Federální finanční úřad (Kaznačejstvo Ruska)
  • Federální celní služba (FTS)
  • Federální služba pro regulování trhu s alkoholem (Rosalkogolregulirovanije)

Ministerstvo ekonomického rozvoje RF (Minekonomrazvitija)
ministr: ULJUKAJEV Alexej Valentinovič
125993 Moskva, 1.Tverskaja-Jamskaja 1, 3,
tel. +7 495 694 03 53
web: www.economy.gov.ru 

  • Federální státní registrační, katastrální a kartografická služba (Rosjesetr)
  • Federální agentura pro státní rezervy (Rosrezerv)
  • Federální agentura pro správu státního majetku (Rosimušestvo)
  • Federální akreditační sužba (Rosakreditacija)
  • Federální služba intelektuálního vlastnictví 

Ministerstvo energetiky RF (Minenergo)
ministr: NOVAK Alexandr Valentinovič
107996 Moskva, ul. Ščepkina 42,
tel.: +7 495 631-98-58
web: www.minenergo.gov.ru 

Ministr Ruské federace
odpovědný za činnost vládní komise koordinující systém „Otevřená vláda“:
ABYZOV Michail Anatoljevič
tel.: +7 495 989 57 82
web: www.open.gov.ru 

IV. Federální služby a federální agentury, jejichž činnost řídí vláda RF 

Federální antimonopolní služba (FAS Ruska)
vedoucí: ARTĚMJEV Igor Jurjevič
123995 Moskva, Sadovaja-Kudrinskaja 11,
tel.: +7 495 795 76 53
web: www.fas.gov.ru 

Federální státní statistická služba (Rosstat)
vedoucí: SURINOV Alexandr Jevgeňjevič
103540 Moskva, ul. Mjasnickaja 39.
tel.: +7 495 607-49-02
web: www.gks.ru 

Federální migrační služba (FMS Ruska)
vedoucí: ROMODANOVSKIJ Konstantin Olegovič
107078 Moskva, ul. Verchňaja Radiščevskaja 4, budova 1.
tel.: +7 495 698 00 78
web: www.fms.gov.ru 

Federální služba pro dozor v oblasti ochrany spotřebitelských práv a životní úrovně obyvatelstva (Rospotrebnadzor)
POPOVA Anna Jurevna
127994 Moskva, Vadkovskij per. 18, budovy 5 a 7
tel.: +7 499 973 26 90
web: www.rospotrebnadzor.ru 

Federální celní služba (FTS Ruska)
vedoucí: BELJANINOV Andrej Jurjevič
121087 Moskva, Novozavodskaja 11/5,
tel.: +7 495 449 72 35, +7 495 449 72 03
web: www.customs.ru 

Federální služba ekologického, technologického a jaderného dozoru (Rostěchnadzor)
vedoucí: ALEŠIN Alexej Vladislavovič
109147 Moskva, ul. Taganskaja 34, budova 1 (Právnická adresa)
105066 Moskva, B-66, ul.A.Lukjanova 4, budova 8 (poštovní adresa)
tel.: +7 495 263 97 75, +7 495 411 60 38
web: www.gosnadzor.ru 

Federální agentura vědeckých organizací (FANO)
vedoucí: KOŤJUKOV Michail Michajlovič
119334, Moskva, Leninskij prospekt 32а (právnická adresa)
109992, Moskva, Soljanka 14 (poštovní adresa)
tel.: +7 495 698 52 94, +7  499  606 01 01
web: www.fano.gov.ru

Federální služba pro otázky národností
vedoucí: BARINOV Igor Vjačeslavovič
121069 Moskva, Trubnikovskij pereulok 19
tel.: +7 495 966 44 20
web: www.fadn.gov.ru

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2016 činil 146,5 mil. lidí (z toho v Krymském federálním okruhu 2,32 mil.) a za rok 2015 vyrostl o 277,4 tis. lidí (0,19 %). Počet obyvatel se zvýšil jak díky přirozenému, tak i migračnímu přírůstku (přirozený přírůstek v roce 2015 činil 32,7 tis. obyvatel). (Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16. 3. 2014, Ruská federace dne 18. 3. 2014 anektovala Krym. Česká republika tento jednostranný krok Ruska neuznává. Již za rok 2014 udává ruská statistika údaje za RF včetně Krymu, přičemž údaje za rok 2013 jsou přepočítány se zohledněním dat za Republiku Krym a město Sevastopol.)

Hustota obyvatel je 8,55 na 1 km2 (k 1. 1. 2016). 68,2 % obyvatelstva žije v evropské části Ruska, která činí 20,85 % území. Ve městech bydlí 74,14 %. 

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 76,6 mil. čili 52,2 % celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky činného obyvatelstva činí 15 až 72 let.

Celkem se v roce 2015 narodilo 1944 tis. dětí. Zemřelo 1911 tis. lidí. Počet narozených převyšuje počet zemřelých ve 44 subjektech RF.

Počet mužů v RF činil 67,78 mil. (46,3%), počet žen 78,56 mil. (53,7%). Tato značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži. Od věku 30 let začíná převládání počtu žen a od věku 70 let již převyšuje skoro 2,5 krát (na 1000 mužů připadá 2400 žen).

V roce 2015 bylo uzavřeno 983 tis. sňatků, rozvodů manželství bylo 502 tis.

Průměrná délka života činila v roce 2015 71,6 let (66,7 u mužů a 76,5 u žen).

Migrační přírůstek za rok 2015 činil 245 384 osob. 

Národnostní složení:

  • Rusové: 77,71 % (111 017 tis.)
  • Tataři: 3,72 % (5 311 tis.)
  • Ukrajinci: 1,35 % (1 928 tis.)
  • Baškirové: 1,11 % (1 585 tis.)
  • Čuvaši: 1,01 % (1 436 tis.)
  • Čečenci: 1,00% (1431 tis.)
  • Arméni: 0,83 % (1 182 tis.) 
  • Národnost neuvedlo 3,99 %  (5 629 tis.) obyvatel

V Rusku žije asi 180 dalších národností a etnických skupin. V roce 2010 bylo evidováno 22 národností, u kterých počet převyšuje 400 tis. lidí. Národnostní složení Krymu je podle sčítání z října 2014 následující: Rusové 67,90 %, Ukrajinci 15,68 %, Krymští Tataři 10,57 %, Tataři 2,05 %, Bělorusové 0,99 %, Arméni 0,50 %.

Změny v národnostním složení obyvatelstva souvisí se třemi faktory: přirozený přírůstek různých skupin, změna etnického sebeuvědomění pod vlivem smíšených manželství, vnější migrace. 

Náboženské složení:

Ruská sčítání obyvatel se nedotazují na náboženské vyznání, následující přehled vychází z průzkumu Levada-centra z roku 2013:

  • pravoslavní – 73,6 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících),
  • starověrci – 1,4 % (kolem 2 mil., kam patří hlavně Rusové, ale také Ukrajinci, Bělorusové, Karelové, Komi, Udmurti, Čuvaši a jiní)
  • muslimové – 7 %
  • katolíci – 1 % (Poláci, Litevci, Němci a jiní)
  • protestanti – 1 %
  • buddhisté – 1 % (kolem 900 tis.)
  • judaismus vyznává 1 % obyvatel
  • ateisté (v Rusku terminologicky často „agnostici“) přibližně 14 % obyvatel. 

Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města 

Ruskou federaci tvoří 85 subjektů - 22 republik, 3 města federálního významu (Moskva,  Sankt Petěrburg, Sevastopol), 9 krajů, 46 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast), 1 pronajímané teritorium (město Bajkonur v Kazachstánu), 8 federálních okruhů a 1099 měst. Všechny subjekty RF (regiony) jsou rozděleny do devíti federálních okruhů na základě Rozhodnutí prezidenta RF ze dne 13.května 2000 č. 849 – O pravomocném zástupci prezidenta RF ve federálním okruhu. Podle tohoto Rozhodnutí bylo zřízeno 7 federálních okruhů: Centrální, Jižní, Severozápadní, Dálnovýchodní, Sibiřský, Uralský a Povolžský.

Rozhodnutím prezidenta RF ze dne 19.ledna 2010 č. 82 „O úpravě seznamu federálních okruhů“ byl ze složení Jižního federálního okruhu vyčleněn Severokavkazský federální okruh. Devátý okruh byl vytvořen rozhodnutím prezidenta RF ze dne 21. března 2014 č. 168 „O vytvoření Krymského federálního okruhu“. Každý okruh má administrativní centrum. Ústavní pravomoc prezidenta RF na území federálního okruhu realizuje pravomocný zástupce prezidenta RF. Dle ústavy RF není federální okruh subjektem administrativního dělení Ruska. Okruhy byly zřízeny na základě bývalého vojenského okružního členění RF.  

Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva. Administrativní centrum - Moskva. 

Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něněcký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg. Administrativní centrum - Sankt Petěrburg 

Severokavkazský federální okruh: Dagestánská republika (Respublika Dagestán), Ingušská republika (Respublika Ingušetija), Kabardinsko-Balkarská republika, Karačajevsko-Čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Stavropolský kraj, Čečenská republika. Administrativní centrum - Pjatigorsk.

Jižní federální okruh: Adygejská republika (Respublika Adygeja), Kalmycká republika (Respublika Kalmykija), Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast. Administrativní centrum - Rostov na Donu. 

Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Permský kraj, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast. Administrativní centrum - Nižnij Novgorod.

Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťjumenská oblast, Čeljabinská oblast, Chanty-Mansijský autonomní okruh - JUGRA a Jamalsko-Něněcký autonomní okruh. Administrativní centrum - Jekatěrinburg. 

Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibirská oblast, Omská oblast a Tomská oblast. Administrativní centrum - Novosibirsk. 

Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh. Administrativní centrum – Chabarovsk. 

Krymský federální okruh:Republika Krym, město Sevastopol. Administrativní centrum – Simferopol. 

Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon. 

Hlavní město Moskva má 12 330 126 obyvatel (1. 1. 2016) 

Města s počtem obyvatel nad milion:

  • Moskva, Sankt-Petěrburg (bývalý Leningrad), Nižnij Novgorod (bývalý Gorkij), Novosibirsk, Samara (bývalý Kujbyšev), Jekatěrinburg (bývalý Sverdlovsk), Omsk, Čeljabinsk, Kazaň, Perm, Rostov-na-Donu, Ufa, Volgograd, Krasnojarsk, Voroněž.

Republiky (22):

  • Республика Адыгея (Adygeja)
  • Республика Алтай (Altaj)
  • Республика Башкортостан (Baškortostán)
  • Республика Бурятия (Burjatija)
  • Республика Дагестан (Dagestán)
  • Республика Ингушетия (Ingušetie)
  • Кабардино-Балкарская Республика (Kabardino-Balkarská)
  • Республика Калмыкия (Kalmykie)
  • Карачаево-Черкесская Республика (Karačajevo-Čerkesská)
  • Республика Карелия (Karélie)
  • Республика Коми (Komi)
  • Республика Крым (Republika Krym)
  • Республика Марий Эл (Marij El)
  • Республика Мордовия (Mordvinská)
  • Республика Саха (Якутия) (Sacha – Jakutsko)
  • Республика Северная Осетия – Алания (Severní Osétie-Alánie)
  • Республика Татарстан (Tatarstán)
  • Республика Тыва (Tyva)
  • Удмуртская Республика (Udmurtská)
  • Республика Хакасия (Chakásie)
  • Чеченская Республика (Čečenská)
  • Чувашская Республика – Чувашия (Čuvašije)

Kraje (9):

  • Алтайский край (Altajský)
  • Забайкальский край (Zabajkalský)
  • Камчатский край (Kamčatský)
  • Краснодарский край (Krasnodarský)
  • Красноярский край (Krasnojarský)
  • Пермский край (Permský)
  • Приморский край (Přimořský)
  • Ставропольский край (Stavropolský)
  • Хабаровский край (Chabarovský) 

Oblasti (46):

  • Амурская область (Amurská)
  • Архангельская область (Archangelská)
  • Астраханская область (Astrachanská)
  • Белгородская область (Belgorodská)
  • Брянская область (Brjanská)
  • Владимирская область (Vladimirská)
  • Волгоградская область (Volgogradská)
  • Вологодская область (Vologodská)
  • Воронежская область (Voroněžská)
  • Ивановская область (Ivanovská)
  • Иркутская область (Irkutská)
  • Калининградская область (Kaliningradská)
  • Калужская область (Kalužská)
  • Кемеровская область (Kemerovská)
  • Кировская область (Kirovská)
  • Костромская область (Kostromská)
  • Курганская область (Kurganská)
  • Курская область (Kurská)
  • Ленинградская область (Leningradská)
  • Липецкая область (Lipecká)
  • Магаданская область (Magadanská)
  • Московская область (Moskevská)
  • Мурманская область (Murmanská)
  • Нижегородская область (Nižegorodská)
  • Новгородская область (Novgorodská)
  • Новосибирская область (Novosibirská)
  • Омская область (Omská)
  • Оренбургская область (Orenburgská)
  • Орловская область (Orlovská)
  • Пензенская область (Penzenská)
  • Псковская область (Pskovská)
  • Ростовская область (Rostovská)
  • Рязанская область (Rjazanská)
  • Самарская область (Samarská)
  • Саратовская область (Saratovská)
  • Сахалинская область (Sachalinská)
  • Свердловская область (Sverdlovská)
  • Смоленская область (Smolenská)
  • Тамбовская область (Tambovská)
  • Тверская область (Tverská)
  • Томская область (Tomská)
  • Тульская область (Tulská)
  • Тюменская область (Ťjumenská)
  • Ульяновская область (Uljanovská)
  • Челябинская область (Čeljabinská)
  • Ярославская область (Jaroslavská) 

Autonomní oblast (1):

  • Еврейская автономная область (Židovská autonomní oblast)

Autonomní okruhy (4):

  • Ненецкий автономный округ (Něněcký)
  • Ханты-Мансийский автономный округ – Югра (Chanty-Mansijský – JUGRA)
  • Чукотский автономный округ (Čukotský)
  • Ямало-Ненецкий автономный округ (Jamalo-Něněcký). 

Pronajímané teritorium (1):

  • Город Байконур (město Bajkonur, Kazachstán) 

Zdroje:

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

ukazatel

2011

2012

2013

2014

2015

Počet obyvatel (mil.)

142,9

143,4

143,6

146,3

146,3*

Inflace (%)

6,1

6,6

6,8

11,4

12,9**

HDP (mld. rub.)

54 369,0

62 357,0

66 689,0

71 406,4

80 412,5

HDP (%)

4,3

3,6

1,3

0,6

-3,7

HDP (na 1 obyv. v tis. rub)

380,5

438,0

466,3

489,1

549,6

Přímé zahr. ivestice (mld. USD)

18,4

39,0

26,1

18,5

6,7

Reálné příjmy (%)

0,8

4,2

5,2

-4,7

-4,0***

Nezaměstnanost (mil. osob)

5,0

4,1

4,1

5,4

4,3

Obrat zahr. ochodu (mld. USD)

821,3

884,1

867,6

782,9

655,7

Export (mld. USD)

516,0

530,7

523,3

496,9

447,7

Import (mld. USD)

305,3

353,4

344,3

286,0

208,0

Údaje: Rosstat, Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, Centrální banka, Federální celní služba
*  údaje včetně Krymu cca 2,3 mil. obyvatel
** s vyloučením sezónních faktorů činilo snížení 1,3 %.
*** údaje bez Krymu a Sevastopolu  

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v roce 2014 (v %)

HDP

zemědělství

průmysl +   stavebnictví

služby

100

4,4

33,2

62,4

Zdroj: Rosstat

 

V roce 2015 se ruská ekonomika i nadále nacházela ve stádiu hospodářské recese s poklesem růstu HDP. Meziroční pokles HDP Ruska dosáhl 3,7 %.

Ekonomický růst ve sledovaném roce podkopával především pokles cen ropy na světových trzích spolu s geopolitickou nestabilitou včetně prodloužení sankčního režimu. K těmto faktorům se přidaly i pokles spotřebitelské poptávky pod vlivem poklesu reálných příjmů a také snížení investičních aktivit. Dále pokračovaly výkyvy v kursu domácí měny. K dalším negativním tendencím vnitřního charakteru patří dlouhodobě neřešené strukturální problémy, problémy bankovního a finančního sektoru, vysoká úroveň korupce a hospodářské kriminality, nízká konkurenceschopnost aj. Negativní tendence ve vývoji ruské ekonomiky se odrazily v sociální oblasti, když došlo ke zvýšení chudoby. Počet obyvatel s úrovní příjmů nižších než je tzv. životní minimum (cca 9700 rublů) dosahoval cca 14 % celkového počtu obyvatel země. Na druhé straně bylo v daných podmínkách s pomocí nástrojů Centrální banky aj. vládních institucí dosaženo určité makroekonomické stabilizace, což se za využití volně plovoucího kursu, politiky v oblasti klíčové sazby Centrální banky a cca 16% devalvace měny mj. projevilo v posílení salda běžného účtu platební bilance.

Podle korigované prognózy ministerstva pro hospodářský rozvoj RF by se HDP země měl v roce 2016 snížit o 0,3 %, zatímco mezinárodní ratingová agentura Moody´s odhaduje snížení hospodářského růstu na 2,5 %, agentura SP na 1,7 % a Fitch na 1,5 %.

Světová banka prognózuje snížení hospodářského růstu Ruska v roce 2016 o 1,9 %. Obnovu mírného hospodářského růstu v RF SB očekává až v průběhu roku 2017, a to na úrovni kolem 1 %. Expertní odhady počítají s průměrnou cenou ropy typu Urals na úrovni 40 USD/barel, inflací 8,5 %, odlivem kapitálu ve výši cca 40 – 50 mld. USD a průměrným kursem rublu 68,2 rublů/USD.

Mezinárodní ratingová agentura Standard and Poor´s počátkem roku 2016 potvrdila svůj rating Ruska na úrovni BB+ s negativním výhledem.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2015 dosáhly příjmy státního rozpočtu podle údajů ministerstva financí RF o plnění rozpočtu 13 600 mld. rublů tedy cca 17 % HDP. Rozpočtové výdaje dosáhly úrovně 15 600 mld. rublů, což představuje cca 19 % HDP. Deficit federálního rozpočtu činil 190 mld. rublů, resp. cca 2,4 % HDP.

S ohledem na ekonomický vývoj (pokles cen ropy, změny kursu rublu aj.) v průběhu roku 2015 byl schválený rozpočet několikrát upravován, jak v příjmové, tak i ve výdajové části. Federální rozpočet RF pro rok 2015 byl stále do značné míry závislým na příjmech plynoucích z ropy a plynu. Nicméně jejich podíl oproti minulým obdobím poklesl z cca 50 % na cca 43 %. Důvodem byl značný pokles cen ropy na světových trzích.

 

Ruský federální rozpočet (mld. RUB)

 

2011

2012

2013

2014

2015

příjmy

11 352,2

12 858,3

13 020,0

14 496,1

13 650,0

výdaje

10 935,7

12 871,1

13 330,0

14 824,1

15 610,0

saldo

+416,5

-12,8

-310,0

-328,0

-196,0

Zdroj: údaje Ministerstva financí RF, Ministerstva ekonomického rozvoje RF 

Část prostředků státního rozpočtu RF je evidována a spravována v tzv. Rezervním fondu odděleně s cílem financování výdajů státního rozpočtu v případě, že dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu plynoucích z ropy a plynu vlivem významného snížení cen těchto surovin na světových trzích. Objem Rezervního fondu a objem příjmů z ropy a plynu používaný k financování rozpočtových výdajů je zákonem vymezen procentním poměrem k vytvořenému HDP.

Druhým samostatným fondem je Fond národního blahobytu RF, který slouží k spolufinancování dobrovolného penzijního připojištění občanů RF a k zabezpečení vyváženého rozpočtu (k pokrytí eventuálního deficitu) Penzijního fondu RF. Fond národního blahobytu RF akumuluje zdroje z prodeje ropy a plynu, které vzniknou v případě převýšení příjmů ropného a plynového sektoru nad odvody do Rezervního fondu a nad prostředky použité na financování výdajů státního rozpočtu.

Celkový objem prostředků ve fondech dosáhl u rezervního fondu k 1. 1. 2016 hodnotu 49,95 mld. USD a v případě fondu národního bohatství 71,7 mld. USD (v roce 2014 to bylo 87,9 mld. USD, resp. 78 mld. USD).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

101,1

66,8

32,6

59,5

69,6

Kapitálový účet

-0,12

-5,2

-0,4

-42,0

-0,2

Finanční účet

-86,0

-26,5

-43,0

-50,6

-69,8

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Devizové rezervy RF (v mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Devizové rezervy

498 600

537 600

509 600

385 460

368 100

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Platební bilance RF v roce 2015 byla ovlivňována stejně jako v průběhu roku 2014 složitou vnitřní ekonomickou situací, jakož i zhoršenou konjunkturou na zahraničních trzích a sílícími geopolitickými riziky. Určité snížení salda obchodní bilance v důsledku nízkých cen ropy a oslabené poptávky po dovozech bylo doprovázeno nárůstem kladného salda běžného účtu pod vlivem podstatného snížení záporného salda služeb a investičních příjmů včetně krácení obsluhy vnějšího dluhu.

Čistý vývoz kapitálu soukromým sektorem činil 56,9 mld. USD, přičemž hlavní strukturální částí tohoto vývozu bylo právě splácení soukromého vnějšího dluhu.  V podmínkách omezeného přístupu na vnější trhy užití devizových rezerv umožnilo do určité míry kompenzovat vzrůstající nerovnováhu na vnitřním devizovém trhu. Ke zvýšení kladného salda běžného účtu oproti roku 2014 došlo v důsledku větší dynamiky snižujících se dovozů před umírněným tempem snižujícího se exportu. Záporné saldo finančního účtu vzrostlo v důsledku oslabení vnější zdrojové základny ruské ekonomiky.

Devizové rezervy se za rok 2015 snížily oproti roku 2014 o cca 17,4 mld. USD a k počátku roku 2016 dosáhla jejich hodnota výše 368,1 mld. USD.

Průměrný kurs rubluv roce 2015 činil 60,66 RUB/USD. Situace na kursovém trhu ve sledovaném období vykazovala značnou volatilitu. Za celý rok 2015 tak rubl například reálně oslabil vůči USD o 24 %,  k EUR o 14,6 %.

Zadluženost  

Podle údajů Centrální banky RF se souhrnný vnější dluh Ruska v roce 2015 snížil o 14 % z 599 mld. USD na 515,3 mld. USD. Ke snížení o 4,4 mld. USD došlo i u státního vnějšího dluhu, který tak ke konci roku 2015 vykázal hodnotu cca 50 mld. USD. Na bankovní a korporátní sektory připadlo 132,3 mld. USD (snížení o 22,8 %), resp. 340,6 mld. USD (snížení o 9,2 %). Celková hodnota oficiálně vykazovaného vnitřního státního dluhu RF činí cca 7 100 mld. rublů, resp. 7,3 % HDP.

Zadluženost vůči ČR 

Otázka zadluženosti vůči ČR byla završena v roce 2013, kdy 10. 9. 2013 byl v Moskvě podepsán příslušný dodatek k mezivládní dohodě o vypořádání zadluženosti.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Ruské federaci existuje tzv. dvoustupňový bankovní systém. První úroveň představuje Centrální banka jako emisní centrum a hlavní regulátor bankovního sektoru a druhou úroveň reprezentují úvěrové organizace, tj. komerční banky a nebankovní úvěrové organizace. Podle formy vlastnictví fungují v RF státní a soukromé banky, bankovní instituce se zahraničním kapitálem či 100% vlastněné zahraničním subjektem.

Státní banka se v Rusku definuje jako banka, ve které vlastní stát kontrolní balík akcií včetně 100% vlastnictví a dále banka, kterou kontroluje Centrální banka, státní organizace či regiony. Takových bank je v současné době v Rusku 25. Jedná se například o Sberbanku, Rosselchozbanku, VTB, Roseximbanku, Bank Moskvy, Gazprombanku, Dálněvýchodní banku aj.

 

Top 20 největších bank RF (podle výše aktiv, stav  ke konci roku 2015)

Název banky

Čistá aktiva v mld.rublů

Přirůstek aktiv v roce 2015 (%)

Sberbank Rossii

22 433,2

9,7

VTB Bank

8 742,5

13,3

Bank GPB

4 984,3

10,0

Bank VTB 24

2 873,6

3,8

Bank FK Otkrytie

2 813,4

86,5

Rosselchozbank

2 551,8

20,7

Alfa Bank

2 166,3

2,0

Bank Moskvy

1 753,6

-27,8

Nacionalnyj kliringovyj centr

1 397,0

22,7

Unicreditbank

1 320,7

9,8

Promsvjazbank

1 221,4

21,5

Kreditnyj bank Moskvy

1 113,7

99,8

Rosbank

885,9

-0,5

Raiffaisen bank

874,0

138,7

Binbank

756,3

29,4

Bank Rossija

558,5

5,8

Bank Sankt Peterburg

549,2

6,8

Chanty Mansijsky Otkrytie

511,5

-18,1

Sovkombank

491,8

162,1

Akbars

488,9

14,7

Zdroj: www.banki.ru

Poznámka: V tabulce není uveden Vněšekonombank, neboť se nejedná o banku, ale o státní korporaci. 

Základní charakteristiky bankovního sektoru k 1. 12. 2015 (v mld. RUB)

 

Stav k 1.12.2014

Stav k 1.12. 2015

Bankovní aktiva

77 652

83 000*

Vlastní kapitál bank

7 928

8 891

Úvěry právnickým osobám

29 535

33 854

Úvěry fyzickým osobám

11 329

10 672

Vklady obyvatelstva

18 552

21 491

Zisk běžného roku

589

264

Průměrná úroveň kapitálové přiměřenosti

12 %

13 %

Zdroj: Centrální banka RF 
* stav k 1.1.2016

Pro ruský bankovní sektor je stále charakteristická pokračující koncentrace. V pěti největších bankách je soustředěno cca 60 % všech bankovních aktiv. Určitým novým fenoménem se v roce 2015 stal růst významu soukromého sektoru pro konsolidaci bankovního systému. Navzdory očekávanému růstu významu státních bank se jejich podíl nezvýšil a např. podíl pěti největších státních bank na aktivech stagnoval. Naopak se zvýšila úloha soukromé bankovní skupiny Otkrytie aj., jejichž podíl se v průběhu roku 2015 na celkových aktivech zvýšil ze 6,6 % do 16,3 %. K 1. 1. 2016 bylo centrální bankou RF registrováno 1021 úvěrových organizací, z toho bankovních 947, ze kterých reálně fungovalo 681.

Se zahraniční kapitálovou účastí bylo registrováno 199 úvěrových organizací, z nichž 68 bylo se 100% zahraničním kapitálem a 38 s kapitálem vyšším než 50 %.  Podíl zahraničních subjektů na ruském bankovním trhu se opětovně za poslední rok poněkud snížil, a to o cca 1 % na celkových 21,7 %.  Pro efektivní bankovně finanční činnost na ruském trhu je s ohledem na současnou situaci velmi pravděpodobné další omezování počtu bank, případně jejich fúzí, ale také likvidací aj. forem konsolidace na příslušném trhu, a to podle informací CB RF až do roku 2018. Proces odebírání bankovních licencí v rámci tzv. očisty bankovního sektoru pokračoval i v průběhu roku 2015, kdy byla odebrána licence 93 bankám oproti 84 v roce 2014.

Hospodářská recese a provázející problémy ruské ekonomiky v roce 2015 včetně sankcí ovlivnily negativně rozvoj bankovního sektoru země. Zaostávání je zřejmé zejména v úloze jeho financování (úvěrování). Úvěry zůstávají stále drahé. Klíčová sazba Centrální Banky RF po poslední úpravě v roce 2015 byla poněkud snížena na 11 % s cílem další adaptace ruské ekonomiky na aktuální vývoj situace, a to jak ve vnějším, tak i ve vnitřním ekonomickém prostředí. Pro ruské investory se zúžily možnosti zdrojové základny na zahraničních finančních trzích. Tato situace zvýšila poptávku po tuzemských úvěrech a současně prohloubila problémy s likviditou na trhu. Pokles cen ropy a její volatilita na světovém trhu pak přispěly ke znehodnocení ruské měny zejména v závěru roku 2015.

Devalvace rublu, sankce aj. faktory se projevily v samotném bankovním sektoru v průběhu roku 2015 například i tím, že navzdory nižší dynamice dále vzrostla aktiva o 6,9 %. Nicméně se započítáním změn kursu rublu nebylo růstu u tohoto ukazatele prakticky dosaženo. Objem vkladů u právnických osob se zvýšil o 14,6 %. Vklady fyzických osob se naopak snížily o 5,9 %. Samostatný problém představovaly v roce 2015 splátky hypoték, jež byly denominovány v zahraniční měně a v důsledku devalvace tuzemské měny jejich splátky v rublech značně podražily. V segmentu spotřebitelských úvěrů došlo v průběhu roku 2015 k jejich poklesu o 5,7 % v porovnání s jejich růstem v roce 2014 o 13,8 %. Důvodem byly mj. regulační opatření CB a nižší podnikatelská aktivita. Tato situace se projevila i v činnosti banky Home Credit na ruském trhu mj. v podstatném snížení personálu a regionálních poboček.

 

Některé tendence charakterizující vývoj bankovního sektoru Ruska v roce 2015:  

  • Další snížení ziskovosti, resp. zvýšení ztrátovosti některých bank, což dokumentuje například hodnota zisku sektoru ke konci roku 2015, která vykázala částku 263,7 mld. rublů. To představuje skoro trojnásobné snížení oproti roku 2014. Jedním z důvodů nižší ziskovosti bank je růst nákladů na vytvoření příslušných rezerv.
  • Růst úvěrů s prošlou lhůtou splatnosti nad 90 dní, který v segmentu fyzických osob činil cca 11 % a v oblasti korporativních úvěrů cca 6 %.
  • Nárůst odebraných bankovních licencí.
  • Růst podílu soukromých bankovních skupin na celkových bankovních aktivech.
  • Další mírné snížení podílu zahraničních bank na ruském trhu.
  • Růst vkladů obyvatel o 25,2 % (očištěný o kursové vlivy růst představoval cca 16 %). Na banky z první desítky připadlo cca 69 % všech vkladů obyvatel země.
  • Růst úvěrů pro právnické osoby o cca 12,7 %, přičemž očištěný nárůst o kursové vlivy představoval pouhých 2,5 %. Objem spotřebitelských úvěrů  poklesl cca o 5,7 %.
  • Neadekvátní dynamika změn sazeb úvěrů a vkladů v návaznosti na změny klíčové sazby CB RF.

Pro další vývoj bankovně finanční sféry bude nutné přijetí řady dalších koordinovaných kroků ze strany vlády a Centrální banky ke kontrole rozpočtových prostředků, zejména na jejich výdajové straně k zabezpečení dlouhodobé stability v oblasti veřejných financí včetně přijetí příslušných legislativních předpisů. V oblasti vkladů se dá očekávat nepříznivý vliv snížení reálných příjmů obyvatel. Někteří ruští experti očekávají také další navýšení podílu tzv. problémových úvěrů (s prošlou lhůtou splatnosti nad 90 dní) z 11 % do 14-16 % v roce 2016, zatímco např. vedoucí mezinárodní ratingové agentury (Moody´s, SP, Fitch) očekávají možné navýšení tohoto ukazatele až na cca 24 %.

Jedním z opatření přijatých ruskou vládou v roce 2015 s cílem další stabilizace bankovní soustavy je vytvoření oficiálního seznamu 10 tzv. systémově významných bank, u nichž bude CB pravidelně kontrolovat vybrané ukazatele s cílem předejít případným komplikacím pro celý bankovní systém RF.

V rámci tzv. protikrizového vládního programu přijatého v roce 2014 pokračoval i v roce 2015 proces navýšení kapitálu vybraného počtu bank (27) v hodnotě cca 800 mld. rublů prostřednictvím státních obligací aj. Tento proces však zaznamenal určité zpoždění svého náběhu (fakticky až v průběhu druhého pololetí roku 2015).

Parlamentem RF byl v roce 2015 přijat zákon, který stanoví, že podíl zahraničního kapitálu v ruských bankách nesmí přesáhnout 50 % z celkového bankovního kapitálu, v opačném případě může CB přikročit k restriktivním opatřením. Tento zákon se netýká jednotlivých společností. Uvedený předpis obdobně jako v pojišťovací sféře byl přijat v kontextu závazků Ruska vyplývajících z jeho členství ve WTO.

V roce 2015 probíhala také prověrka Basilejského výboru v RF. Jejím výsledkem je závěr, že systém bankovní regulace v Rusku v zásadě odpovídá jeho standardům. Některé nové požadavky na ukazatele a normativy vstupují v platnost od 1. 1. 2016 (kapitálová přiměřenost, úvěrová rizika apod.).

Specifickým problémem v roce 2015 byla krizová situace ve státní korporaci Vněšekonombance (instituce rozvojového charakteru), jejímž problémem byla vzrůstající zadluženost a špatná finanční situace v ekonomických podmínkách krize a sankcí. S ohledem na její význam v ruské ekonomice ruský stát rozhodl o navýšení jejího kapitálu a provedl personální změny ve vedení  této instituce.

 

Pojišťovny 

Největší pojišťovny a jejich ratingy (stav k 1.1. 2015)

 

Název   pojišťovny

Rating

1

Rosgosstrach

A++

2

Sogaz

A++

3

Reso Garantija

A++

4

Ingostrach

A++

5

Alfa strachovanije

A++

6

VSK

A++

7

Sberbank strachovanije žizni

A++

8

VTB strachovanije

A++

9

Soglasije

A++

10

Renesans grup

A++

Zdroj: Ministerstvo financí RF a Centrální banka RF 

Na ruském pojišťovacím trhu působilo ke konci roku 2015 cca 340 registrovaných společností, z čehož cca 200 bylo více méně funkčních. Celkový objem kapitálu ruských pojišťovacích společností dosáhl hodnoty 189,2 mld. rublů, což představuje oproti roku 2014 pokles o 14 %. Z této částky připadá 39,6 mld. rublů na zahraniční investory.  Podíl zahraničního kapitálu v ruských pojišťovacích společnostech dosáhl ke konci roku 2015 cca 21 %, resp. zvýšení o cca 6 % oproti roku 2014, čehož bylo dosaženo především na úkor snížení tuzemského kapitálu v důsledku odebrání licencí mnohým domácím pojišťovacím společnostem. V roce 2015 bylo na ruském pojišťovacím trhu odebráno více než 20 licencí. Na 10 největších pojišťoven v RF připadá cca 65 % objemu pojistného.

Podle ruské legislativy nesmí podíl zahraničního kapitálu v tomto sektoru přesáhnout 50 % z celkového kapitálu, toto omezení se netýká jednotlivých společností. Dříve se omezení týkalo hranice 25 %, ale v souvislosti se vstupem Ruska do WTO byla hranice posunuta na uvedených 50 %.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stávající daňový systém RF tvoří daně a poplatky federální, regionální, místní, tzv. anulované a zvláštní daňové režimy. Jeho legislativní podoba je publikována v Daňovém kodexu RF. Jedná se o dva federální zákony – Daňový zákoník (kodex), část první ze dne 31. července 1998, č. 146-FZ a Daňový zákoník (kodex), část druhá ze dne 5. srpna 2000, č. 117-FZ – v platném znění.

Federální daně a poplatky 

  • Daň z přidané hodnoty (18 % a na některé zboží 10 %)
  • Akcízy (spotřební daně) – alkohol, výrobky z tabáku, benzín aj. (pohyblivá sazba v závislosti mj. od technické specifikace)
  • Daň z příjmu fyzických osob (základní sazba 13 %)
  • Daň ze zisků organizací (základní sazba 20 %)
  • Daň z těžby nerostných surovin
  • Daň z vody
  • Platby za právo využívat přírodní bohatství a za využívání vodních biologických zdrojů
  • Státní clo 

Regionální daně a poplatky 

  • Daň z majetku organizací
  • Dopravní daň
  • Daň z hazardních her 

Místní daně a poplatky 

  • Pozemková daň
  • Daň z majetku fyzických osob
  • Obchodní daň 

Anulované daně 

  • Jednotná sociální daň (zrušena k 1.1. 2010 a nahrazena pojistnými poplatky)

Zvláštní daňové režimy

  • Jednotná zemědělská daň
  • Zjednodušený daňový systém (účetnictví a výkaznictví pro subjekty malého podnikání, daňové režimy zón volného obchodu a uzavřených administrativních jednotek, režimy koncesních smluv a smluv o dělení produkce aj.)
  • Daně z patentů

 Pozn. Bližší podrobnosti lze získat na webových stránkách: www.minfin.ru a www.nalog.ru 

Hlavní směry daňové politiky

Vládní dokument „Základní směry daňové politiky na rok 2014 a plánované období 2015 a 2016“ určuje priority v daňové oblasti, jenž mj. předpokládá realizaci daňového manévru, který spočívá ve snížení daňového zatížení  na práci a kapitál a v jeho zvýšení v části spotřeby včetně drahých nemovitostí a příjmy z renty při těžbě nerostných surovin. S cílem daňových stimulů se předpokládají změny v následujících směrech: 

  • Podpora investic a rozvoje lidských zdrojů
  • Zdokonalení systému zdanění operací s cennými papíry
  • Vytvoření zvláštních daňových režimů pro malé a střední podnikání
  • Provedení nezbytných daňových úprav u spotřební daně, ve sféře těžby surovin, nemovitostí aj. s cílem zvýšení rozpočtových příjmů
  • Optimalizace v oblasti regionálního a místního zdanění
  • Další zdokonalení systému daně ze zisku
  • Zdokonalení systému daňové administrace
  • Přehodnocení systému daňových zvýhodnění 

Daňová politika bude perspektivně směřovat k překonání následků ekonomické stagnace a vytvoření podmínek pro nastartování pozitivního tempa ekonomického růstu. 

Problematickým s ohledem na probíhající a zvažované daňové úpravy se jeví návrh prezidenta RF z prosince 2014 na zavedení daňového moratoria pro podnikatelskou sféru do roku 2018. Navíc celou situaci komplikuje pokračující ekonomická recese a rozpočtové problémy.

 Zdokonalení mezirozpočtových vztahů

V této oblasti se předpokládá dokončení procesu rozdělení rozpočtových kompetencí mezi právnickými osobami Ruské federace. Prezident podporuje návrhy vlády týkající se stimulování subjektů Ruské federace a municipalit ke snižování úrovně dotací z federálního rozpočtu. Je třeba také pokračovat v postoupení některých investičních projektů z federální na regionální úroveň s cílem jejich financování z regionálních a místních rozpočtů.

Některé změny v oblasti daní v roce 2015

V průběhu roku 2015došlo v daňové legislativě mj. ke změnám definujícím rezidentství subjektů pro daňové účely. Zákon nově stanoví, že okolnost, kdy příslušná společnost realizovala většinu zasedání jejího výkonného výboru na území Ruské federace není důvodem  proto, aby tato společnost byla považována za ruského daňového rezidenta.

Další změny se týkají především daňové administrace u individuálních fyzických osob podnikatelů a také u právnických osob v oblasti malého a středního podnikání. Mezi hlavní nová opatření patří:

  • DPH 
    - zavedení nové deklarace, která zpřesňuje stávající daňovou evidenci,
    - zavedení povinné formy elektronické verze deklarace, v opačném případě jsou stanoveny sankce,
    - změna ve lhůtách podání daňového přiznání, lhůta prodloužena o 5 dní.
  • daň ze zisku
    - možnost zahrnutí úroků z dluhů bez omezení při definici sumy určené ke zdanění.
  • daň z nemovitostí
    -individuální a právnické osoby působící v tzv. zjednodušené formě daňového systému musí platit daň z nemovitosti, která se počítá z katastrální hodnoty majetku.
  • dopravní daň
    - změny se týkají metodiky výpočtu samotné daně v případě drahých automobilů v hodnotě nad 3 mil. rublů.
  • daň ze zemědělské půdy
    - individuální podnikatelé jsou nyní osvobozeni od povinného daňového podání v této oblasti. Placení daně bude probíhat ve zjednodušené podobě, resp. v souladu s oznámením daňového orgánu příslušnému podnikateli.

Postupně jsou také zaváděny některé daňové úlevy pro tzv. teritoria přednostního rozvoje, zejména v oblasti Dálného východu a Sibiře.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: