Senegal: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Dakaru (Senegal)

Senegalská republika je rozvojovou zemí západoafrického regionu s poměrně stabilním demokratickým politickým systémem. Je republikou prezidentského typu a jako jedna z mála afrických zemí si po získání nezávislosti (4. 4. 1960) zvolila cestu demokratického pluralitního systému, s výjimkou období let 1966 až 1974, kdy zažila období vlády jedné strany. V roce 1981 byl opětovně zaveden multipartismus. Bezpečnostní situace na většině senegalského území je relativně dobrá, zlepšila se i  jihosenegalském regionu Casamance, který byl v posledních několika desetiletích ohrožován aktivitami separatistických rebelů stále potencionálně neklidný (střety probíhají již od roku 1982). V zahraničně politické orientaci je stále patrný dominantní vliv Francie, která Senegalu poskytuje významnou politickou podporu a finanční i technickou pomoc. Senegal spadá do francouzské sféry vlivu a vztahy obou zemí jsou nadstandardní (francouzskou kolonií byl Senegal více než 300 let). Dalším strategickým partnerem jsou USA stále větší roli, jako v dalších zemích Afriky hraje Čína. Senegal je označován za motor integračních snah v západní Africe.

Senegal je součástí Společenství západoafrických zemí CEDEAO/ECOWAS a měnové unie UEMOA, v níž se platí západoafrickým frankem pevně navázaným díky Francii na kurz eura.

Vztahy s EU se řídí rámcem dohody z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibik a Pacifik).

Podle hodnocení SB a MMF se Senegalu daří vytvářet makroekonomickou stabilitu, která dává dobré předpoklady pro stabilní a dlouhotrvající hospodářský růst. Země je hodnocena (po Kapverdách, Nigérii, Pobřeží slonoviny a Ghaně) jako pátá nejrozvinutější ekonomika západní Afriky, avšak v celkovém hodnocení zemí byla dle HDP na hlavu v roce 2016 hodnocena až na 158. místě (960 USD).

Těžební průmysl tvoří důležitou součást hospodářství. Senegal disponuje zásobami zlata (na severovýchodě země byla potvrzena další naleziště - důl Sabodala obsahuje podle průzkumů prokázané zásoby 81 tun zlata a zásoby v dalších dolech jsou odhadovány na 218 tun), železné rudy, mědi, chromu a niklu, dále fosfátem a vápencem. Hlavní zóny těžby se nacházejí v regionech Thiès na západě, Matam na severovýchodě a Kédougou na jihovýchodě Senegalu. Těžební sektor přispěl v roce 2014 do státního rozpočtu částkou cca 100 mld. FCFA (154 mil. Euro) a představoval 92,7 % všech zdrojů rozpočtu. Přestože produkce zlata v Senegalu začala teprve v roce 2009, těžba zlata v roce 2014 dosáhla 6,6 tun, z nichž 6,4 tun v hodnotě 197 mil. Euro bylo vyvezeno. V posledních letech byly uděleny licence na prospekci a těžbu mimo jiné společnostem Terangagold, Randgold Resources, SGO a Toro Gold. Kromě industriální těžby, tradiční těžba zlata v Senegalu zaměstnává přibližně 8-9 tis. osob. S těžbou 46 000 tun zirkonu v roce 2015 se Senegal stal jedním z předních producentů této suroviny na světě.

V letech 2013 a 2014 byl senegalský chemický průmysl velmi utlumený, dnes však Senegal patří s produkcí 1,1 mld. tun ročně (data za rok 2015) mezi 15 největších světových výrobců fosfátu. Cílem společnosti Industies Chimiques du Sénégal, na jejímž oživení se výrazně podílela půjčkou Evropská investiční banka, je dosáhnout v příštích letech roční těžby 1,8 tuny. Po rekapitalizaci této společnosti se výroba kyseliny fosforečné, která je exportována především do Indie, zvýšila na dvojnásobek (2 tis. tun denně). V senegalských pobřežních vodách bylo také nalezeno počátkem roku 2016 na základě zkušebních vrtů ropných společností přibližně 250 milionů barelů ropy a zásoby zemního plynu jsou odhadovány na 450 miliard m3. Začátek těžby obou surovin je plánován na rok 2020.

Pozoruhodný je v posledních letech boom ve stavebnictví, když se primárně rozvíjí výstavba soukromých domů a vil. Investice do koupě pozemků a následné stavební činnosti jsou zřetelné jak v metropoli, tak na jižním pobřeží oceánu směrem od Dakaru. Trh stavebních materiálů rostl v roce 2015 o 13,5 %, podstatně více než v roce 2014 (růst o 7,4 %). Realitní trh vzrostl v  roce 2015 meziročně o 7,5 %, v porovnání s 2,4 % v roce 2014. Vláda uskutečnila několik projektů na podporu vzniku malých a středních firem v oblasti stavebnictví, neboť předpokládá velký potenciál tohoto oboru z pohledu boje proti nezaměstnanosti. Správnost tohoto záměru potvrdil růst oboru zejména díky rozsáhlým infrastrukturním projektům a dále rekonstrukci a výstavbě letišť, přístavů, turistických komplexů, ale i rezidenčních staveb a zlepšování městské infrastruktury. Dá se předpokládat, že tato sféra bude i v budoucnu prioritou vlády a podmínky pro investice a obchodní spolupráci budou tudíž více než výhodné.

Důležitou úlohu v senegalské ekonomice hraje nadále zemědělský sektor, který se na tvorbě HDP podílí zhruba 8 % a zaměstnává mezi 50 až 70 % pracujícího obyvatelstva. Zůstává však závislý na vnějších vlivech a jeho produkce tudíž značně kolísá. Existují rizika desertifikace, eroze půdy, vypasených ploch, limitovaných zásob vody a přírodních katastrof. Vláda proto v roce 2008 spustila rozsáhlý a relativně úspěšný program GOANA směřující k zajištění potravinové soběstačnosti Senegalu. Na tento program navázal program PRACAS, jehož cílem je kromě jiného dosažení soběstačnosti v pěstování rýže s cílem dosáhnou v letech 2017-2018 sklizně 1,6 mil. tun rýže. Hlavními plodinami jsou arašídy (jejich pěstování na cca 2 mil. ha se věnuje více než milión lidí), rýže (Senegal je po Pobřeží slonoviny druhým největším producentem rýže v Africe), proso, kukuřice, čirok (tzv. „velbloud rostlinného světa), bavlna a rajská jablka.

Rybolov zůstává klíčovou oblastí senegalského „zemědělství“ a dary moře tradiční vývozní komoditou. Zaměstnává cca 200 tis. až 300 tis. osob, loví se ročně kolem 400 tis. tun ryb a plodů moře. Existuje však riziko vyčerpání zdrojů a stále naléhavěji se projevuje nutnost investic do zpracovatelské oblasti.

Kvalita služeb, zejména telekomunikačních a bankovních, patří mezi nejlepší v oblasti západní Afriky. Sektor služeb zaznamenává sektor pozoruhodný rozvoj i přesto, že sektor turistiky, jejíž rozvoj je prioritou vlády, silně podléhá konjunkturálním vlivům. V roce 2015 přesáhly služby 53 % podíl na tvorbě HDP. Hlavními obory, které se zasloužily o růst v terciálním sektoru, byly doprava, již zmíněné telekomunikace, restauratérství a hotelnictví a finanční služby.       

Úroveň infrastruktury je v porovnání s ostatními zeměmi v regionu dobrá. Senegal má 15 letišť (z toho 9 s „betonovou“ plochou), 906 km železnic, 15 000 km silnic (z toho 5 902 km zpevněných). V Senegalu se nachází dvě mezinárodní letiště. Letiště Léopolda Senghora v Dakaru je hlavním letištěm regionu západní Afriky, které využívá přes 20 leteckých společností. Druhým je malé letiště Cap Skirring v regionu Casamance na jihu Senegalu, které přijímá lety pouze během období sucha od listopadu do května.

Z hlediska mezinárodního obchodu je nejdůležitějším typem dopravy doprava námořní, která přepravuje až 95 % zboží směřujícího přes hranice Senegalu. Hlavním obchodním přístavem je Dakar, který je průběžně modernizován a jeho roční objem přepraveného zboží vzrostl mezi lety 2012 a 2016 z 12 na 17 mil. tun. Je též hlavním přístavem pro sousední Malijskou republiku.

Hlavními obchodními partnery jsou vedle tradiční Francie (dovoz z Francie představuje cca 18 % celkového dovozu do Senegalu) i další země Evropské unie Španělsko, Nizozemsko, Itálie a dále též USA. Mezi tradiční africké obchodní partnery patří Mali, Nigérie a Gambie. V posledních letech došlo k diverzifikaci obchodních partnerů a mezi významné tak patří i Čína, Indie či Spojené arabské emiráty.

Hlavními vývozními komoditami jsou ryby, zlato, ropné produkty, cement, fosfáty a arašídy. Mezi hlavní vývozní destinace patří Mali, Švýcarsko, Indie, Čína a Spojené arabské emiráty. Dováženy jsou především průmyslové stroje, paliva, potraviny, vozidla, kovy a plasty. Mezi hlavní dovozní partnery Senegalu patří Francie, Čína, Nigérie, Indie a Španělsko. Dovoz z Asie se mezi roky 2014 a 2015 zvýšil o 22 %, zatímco dovoz do Senegalu z Evropy klesl ve stejném období o 5 %.

Senegal z pohledu rozvojových plánů

Ačkoliv Senegal je nezávislou zemí již od roku 1960, a za poslední rok postoupil v Doing Business  ze 153. na 147. místo, hospodářství je  závislé na zahraničních investicích a přímé zahraniční pomoci. Trpí obvyklými těžkostmi rozvojových zemí,  v případě Senegalu poměrně vysokou mírou korupce, nedostatkem kvalifikovaných pracovníků i elektrické energie, špatně pracující administrativou, nedostatečným dopravním spojením či chaosem v otázkách vlastnictví půdy.

Rozdíl mezi oficiálními prohlášeními a praxí je i v rámci Afriky poměrně značný.

Základním oficiálním rozvojovým plánem Senegalu, jehož naplnění zůstává ovšem velkou výzvou, je Plan Sénégal émergent (PSE) z února 2014, jehož cílem je mj. dosažení 7 – 8% růstu. Předpokládá zavedení zásadních reforem v oblasti státního rozpočtu, vlastnictví půdy, energetiky a počítá s rozsáhlými investicemi.

Hlavními odvětvími senegalského hospodářství jsou: zemědělství, rybolov a těžba nerostných surovin.

V roce 2016 vzrostla celková zemědělská produkce o 12,3 % vůči roku 2015 a v roce 2015 o  31,5 % vůči předchozímu roku. V roce 2015 Senegal dosáhl soběstačnosti v pěstování cibule, jejíž produkce se v průběhu deseti let zvýšila o 70 %. Velkou výzvou je dosažení soběstačnosti v pěstování rýže, k čemuž by mělo dojít v letech 2017-2018. 

Hlavními produkty jsou: proso, čirok, kukuřice, rýže, arašídy, ovoce.

Dalším důležitým zdrojem příjmů je rybolov, který představuje 1,3 % HDP a zaměstnává necelou pětinu aktivní populace. Představuje 1. vývozní komoditu země. V poslední době je ohrožován především nadužíváním stávajících lovišť, což je často způsobeno pirátským rybolovem, kvůli němuž Senegal údajně ročně přichází až o 230 mil. Euro.

Senegal si slibuje velké finanční zdroje z těžby nerostných surovin. Jedná se hlavně o fosfáty, zirkon,  zlato, olovo a železo. V letech 2014-2017 bylo ohlášeno nalezení několika ložisek ropy a plynu v moři podél senegalského pobřeží a vláda odhaduje první komerční dodávky v roce 2021.

Turistika, o které se stále hovoří jako o jednom z hlavních potenciálních zdrojů příjmů, zaznamenala díky epidemii eboly v regionu Západní Afriky a dočasnému zavedení víz obrovský propad. Podle statistik ministerstva turistiky a letecké dopravy navštívilo Senegal v roce 2015 1,6 mil. turistů, což představovalo meziroční nárůst o 20 %. Podle některých institucí však tato data nejsou spolehlivá, neboť zahrnují i část příjezdů a odjezdů ze země dalších osob. Investice a faktická státní podpora jsou rovněž nízké.

Stěžejní překážku rozvoje představuje dotovaná výroba elektrické energie, způsobená monopolním postavením (dlouho zadlužené) státní společnosti Senelec (celková výroba elektřiny se rovná 3711 GWh, podíl ropy výrobě elektřiny představuje 84 %). To je způsobeno nedostatečnými investicemi, špatnou údržbou stávající el. sítě, zastaralými technologiemi. Vzhledem k nižším cenám ropy na světovém trhu společnost Senelec dosáhla v letech 2014-2016 kladných hospodářských výsledků. V roce 2016 přebytek dosáhl 30 mld. FCFA (cca 46 mil. EUR). Elektrifikace země dosahuje pouze 50 % a cílem vlády je do konce roku 2017 dosáhnout 60% elektrifikace území (s výhledem 100% pokrytí v roce 2025) a i s ohledem na budoucí komerční těžbu ropy a plynu ceny 50 FCFA (7 centů EUR) za 1 kW/h.  Dodávky elektrické energie bývají často přerušovány, a to i v hlavním městě.

Jedním z řešení současného stavu je i diverzifikace energetického mixu, včetně rozšíření sluneční energie. Stát spoléhá na zájem soukromých investorů. V březnu 2016 byla uvedena do provozu první velká solární elektrárna v Bokhol na severu Senegalu nedaleko hranice s Mauritánií o výkonu 20 MW, s plánovaným rozšířením o 34 MW. V Senegalu je několik dalších projektů výstavby větších solárních i větrných elektráren, mezi které patří výstavba větrné elektrárny v Taiba Ndiaye 75 km severovýchodně od Dakaru s výkonem 125 MW za 305 milionů EUR, kterou se zavázala ze čtvrtiny financovat americká společnost American Capital.

Největším projektem současné doby je výstavba nového letiště Blaise Diagne vzdáleného 50 km od Dakaru, poblíž něj je plánována i výstavba obchodních center i bytových domů a dále podnikatelských zón se zvýhodněným daňovým a celním režimem. Odhadované náklady na výstavbu představují 570 mil. EUR, kapacita letiště je plánována na 5 mil. cestujících v roce 2023 (z nichž by měli být 3 miliony turisti). Uvedení letiště v provoz je plánováno na konec roku 2017. Výstavba železniční spojení mezi Dakarem a novým letištěm (Train Express Régional) byla zahájena v roce 2016 a první část trasy by měla být dokončena koncem roku 2018.

Dvě nové lodě posílily spojení mezi hlavním městem a v minulosti turistickou oblastí Casamance a umožňují tak i alternativní dopravu ovoce a zeleniny mezi tímto regionem a Dakarem.

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Senegalská republika, République du Sénégal
  • Senegal, Sénégal

Složení vlády:

  • Premiér - M. Mohammed Boun Abdallah DIONNE
  • Ministryně zdravotnictví a sociálních věcí - Mme Awa Marie Coll SECK
  • Ministr ozbrojených sil - M. Augustin TINE
  • Ministr vnitra a veřejné bezpečnosti - M. Abdoulaye Daouda DIALLO
  • Ministr spravedlnosti - M. Sidiki KABA
  • Ministr zahraničních věcí a Senegalců v zahraničí - M. Mankeur NDIAYE
  • Ministr hospodářství, financí a plánování - M. Amadou BA
  • Ministr zemědělství a venkova - M. Papa Abdoulaye SECK
  • Ministryně pro otázky žen, rodiny a dětí - Mme Mariama SARR
  • Ministr pro obnovu měst a otázky bydlení - M. Diène Farba SARR
  • Ministr pro místní samosprávu a rozvoj - M. Abdoulaye Diouf SARR
  • Ministr pro vodní hospodářství - M. Mansour FAYE
  • Ministr průmyslu a hornictví - M. Aly Ngouille NDIAYE
  • Ministr pro infrastrukturu a pozemní dopravu - M. Mansour Elimane KANE
  • Ministr životního prostředí a udržitelného rozvoje - M. Abdoulaye BALDE
  • Ministr pro vysoké školy a vědu - M. Mary Teuw NIANE
  • Ministr pro národní vzdělávání - M. Serigne Mbaye THIAM
  • Ministr obchodu, neformálního sektoru,  spotřeby, pro podporu místních výrobků a středních a malých podniků - M. Alioune SARR
  • Ministr rybolovu a mořského hospodářství - M. Oumar GUEYE
  • Ministr spojů - M. Yaya Abdoul KANE
  • Ministryně pro živočišnou výrobu - Mme Aminata MBENGUE NDIAYE
  • Ministryně cestovního ruchu a letecké dopravy – Mme Maimouna NDOYE SECK
  • Ministryně pro podporu investic a elektronizaci státní správy - Mme Khoudia MBAYE
  • Ministr kultury a komunikace - M. Mbagnick NDIAYE
  • Ministr práce, sociálního dialogu, profesionálních svazů a vztahů s institucemi - M. Mansour SY
  • Ministr energetiky a obnovitelných zdrojů - M. Thierno Alassane SALL
  • Ministr pro odborné vzdělávání a učňovské školství a řemesla - M. Mamadou TALLA
  • Ministryně mládeže a občanského vzdělávání - M. Mame Mbaye NIANG
  • Ministr sportu - M. Matar BA
  • Ministryně pro veřejnou správu, racionalizaci úředníků a obnovu veřejné správy - Mme Viviane Laure Elisabeth BAMPASSY
  • Ministr pro africkou integraci, NEPAD a propagaci dobrého vládnutí - M. Khadim DIOP
  • Ministr se zvláštním pověřením pro otázky rozpočtu u ministra hospodářství, financí a plánování - M. Birima MANGARA
  • Ministr se zvláštním pověřením pro otázky mikrofinancování a solidární ekonomiky u ministryně pro otázky žen, rodiny a dětí - M. Moustapha DIOP
  • Ministr se zvláštním pověřením pro rekonstrukci předměstí u ministra pro obnovu měst a otázky bydlení - M. Pape Gorgui NDONG

Složení vlády k 20. 04. 2017.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha:

  • Rozloha: 196 722 km2
  • Vodní plocha: 4 190 km2
  • Délka pobřeží: 531 km
  • Sousední země (délka hranic): Gambie (740 km), Guinea (330 km), Guinea-Bissau (338 km), Mali (419 km), Mauritánie (813 km)  

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel (2015): 15,1 mil. obyvatel

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

  • Přírůstek (2015): 3,1 %
  • Demografické složení (2016) – populace do  14 let: 41,8 %, do 15 – 64 let: 54,6 %, nad 65 let: 3,6 %

Národnostní složení:

  • Wolofové (43,3 %)
  • Pularové (23,8 %)
  • Sererové (14,7 %)
  • Jolové (3,7 %)
  • Mandinka (3 %)
  • Soninko (1,1 %)
  • Evropané a Libanonci (1 %)
  • další (9 %)

Náboženské složení:

  • islám (96 % obyv.)
  • křesťanství (3,8 % - většinou římskokatolické)
  • domorodá a jiná náboženství (0,2 %)

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

  • Úřední jazyk: francouzština
  • Další jazyky: wolof (většinový), pular, jola, mandinka

 

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Růst HDP %

1.9%

4,5%

3.6%

4.3%

6.5%

6,6%

6,8%

Nominální HDP na hlavu v USD

1080 1040

1050

1060

913,1

959,7

973,1

Deficit v mld. FCFA

455

420

406

396

 387 MF SN

373 MF SN

-

Deficit v % k HDP

6.7%

5,9%

5,4%

5,1%

4,5%

4,20%

3,70%

Inflace

3,4%

1,4%

0,7%

1.5%

1,7%

0,90%

1,90%

Nezaměstnanost

10.4% BM

10.3% BM

10.3% BM/25.7% ANSD

 10,4% BM

 9,8% BM

9,5% BM

-

Zdroj: MMF (pokud není uvedeno jinak)
Poznámky: Fixní kurz 1 EUR = 656 FCFA/XOF

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy a "dary" v mld. FCFA

1 526

1 670

1 770

1 860

1989

2410

2601

Veřejné výdaje v % k HDP

28.8

28.5

28.1

29,8

29,9

30,9

28,7

Zdroj: MMF

Zdroje HDP

Zdroje HDP 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Zemědělství, podíl na HDP

13.6%

14.7%

13,7%

13,9%

 14,3%

14,4%

-

Průmysl

21.6%

21.2%

20,9%

20,6%

 20,7%

21,3%

-

Služby

45.7%

45.5%

46,7%

46,7%

46,4% 46,0% -

Veřejná spáva

19.1%

18.6%

6,6%

6,5%

 6,5%

6,2%

-

Zdroj: MF SN

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Senegal patří do seznamu HIPC (Heavily Indebted Poor Countries) a ke konci roku 2007 se mu podařilo, v rámci tohoto programu, umazat ze dvou třetin bilaterální a multilaterální dluh a dluh soukromé sféry. Pařížský klub rozhodl o umazání celkové částky 488 milionů USD v období 2004–2010. Zmenšit multilaterální zadluženost napomáhá Senegalu i iniciativa MDRI (Multirateral Debt Relief Initiative), z níž např. v únoru 2010 Dakar získal 137 milionu dolarů. Francie, kdysi největší bilaterální věřitel země, celý bilaterální dluh umazala ve třech fázích (1989,1994 a 2004) a již není věřitelem.

Příznivý pokles zahraniční zadluženosti posledních let  se zastavil a od roku 2009 opět roste – v roce 2016 dosáhla zahraniční zadluženost Senegalu 59 % HDP a je očekáván další nárůst v následujících letech. Úroveň zadlužení Senegalu je prozatím stále nižší než zadlužení většiny dalších členských zemí Hospodářského společenství Západoafrických států, které se pohybuje kolem 70 % HDP. Nejdůležitějšími věřiteli jsou stále mezinárodní subjekty a jejich podíl v posledních letech nadále rostl. Závazky Senegalu multilaterálním věřitelům stouply z hodnoty 1312 mld. FCFA v roce 2011 na 1658 mld. FCFA (2,5 mld. EUR) v roce 2014, bilaterální závazky stouply ve stejném období z 530 mld. FCFA na 780 mld. FCFA (1,2 mld. EUR). Multilaterální dluh v roce 2014 představoval 54 % zahraničního dluhu země.

 

Platební bilance

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Státní dluh v % k HDP MMF

34.6%

35.9%

40.5%

43.4%

45.9%

47.4%

50%

59% DPEE

Veřejný dluh v % k HDP MMF

27%

27.5%

29.2%

31%

33.9%

35.4%

 

 

Veřejné výdaje v % k HDP

26.7%

27.2%

29.1%

29.1%

28.2%

29%

28%

29%

Celkové státní rezervy (zahrnuje zlato, $ US) SB

 2,123mld.$

2,047mld.$

1,945mld.$

2,081mld.$

2,253mld.$

 2,038 mld.$

 2,011mld.$

 

Obchodní bilance v mld. FCFA

-957,7

-950,

-1184

-1469

-1490

-1519

-1520

-1444 MFSN

Export v mld. FCFA

990,1

1071,9

1237

1402

1404

1436

1510

1713 MFSN

Import v mld. FCFA

-1947,8

-2022,4

-2421

-2871

-2893

-2955

-3030

-3030 MFSN

Zdroj: MMF, SB, MFSN, DPEE

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém s výrazným vlivem francouzského kapitálu, ale i vlastníků z jiných zemí (např. Maroka, či USA). Komerční banky nabízí tradiční služby spojené s mezinárodními platbami. Normy a pravidla bankovního sektoru v Senegalu odpovídají mezinárodním standardům, banky poskytují běžné mezinárodní garance. Problémem je především pro začínající menší podnikatele nízká schopnost bank udělovat dlouhodobé a střednědobé úvěry. Rozvíjí se naopak úvěry soukromým osobám – zejména hypotéky, spotřební úvěry a úvěry na nákup nového vozu.

Spolehlivé vyřizování běžných bankovních operací se však v každodenním provozu může stát problémem. Veškeré úkony je třeba pečlivě kontrolovat, systém bankovnictví on-line funguje velmi omezeně.

Střednědobé a dlouhodobé projekty ve veřejném sektoru jsou většinou financovány mezinárodními organizacemi (Světová banka, Africká rozvojová banka či orgány EU).

Hlavní banky v Senegalu:

Cmpagnie Bancaire de l'Afrique de l'Ouest (CBAO) (Groupe Attijariwafa Bank)
1, Place de l'Indépendance, BP 129
Dakar, Sénégal
Tel:  (+221) 33 839 96 96
Fax:  (+221) 33 823 20 05
E-mail: cbao@cbao.sn
Web: www.cbao.sn

Crédit du Sénégal (Groupe Attijariwafa Bank)
Bld Elhadji Djily MBAYE X Rue HUART
BP 56 DAKAR (SENEGAL)
Tel : (221) 849 00 00
Fax: (221) 823 84 30
E-mail: cs_senegal@creditdusenegal.com
Web:  www.creditdusenegal.com

Citibank
2, place de l'Indépendance, BP 3391, Dakar, Sénégal
Tel:  (+221) 33 849 11 11
Fax:  (+221) 33 823 88 17
web: www.citibank.com/citi/global/sen.htm

Ecobank
Km5, Avenue Cheikh Anta DIOP
BP 9095 Dakar
Tel:(221) 33 859 99 99
Fax:(221) 33 859 99 98
E-mail: ecobanksn@ecobank.com

Banque Internationale Pour le Commerce et l'Industrie du Sénégal (BICIS)
2, avenue L. S. Senghor, BP 392, Dakar, Sénégal
Tel: (+221) 33 839 03 90 / 33 839 03 91 / 33 839 03 92
Fax:  (+221) 33 823 37 07
E-mail : bicis@bnpparibas.com
Web: www.bicis.sn 

Société Générale de Banques (SGBS)
19, avenue L. S. Senghor, BP 323, Dakar, Sénégal
Tel:  (+221) 33 839 55 00
Fax:  (+221) 33 823 90 36
web: www.sgbs.sn

Bank of Africa
4, Avenue Léopold Sédar Senghor, BP 1992 RP, Dakar
Tel:  (+221) 33 849 62 40
Fax: (+221) 33 842 16 67
Email: information@boasenegal.com

Western Union (více než 800 poboček v celém Senegalu)
V Dakaru např. na pobočce SGBS, CBAO, pošty atp.
web: http://senegal.westernunion.com 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od roku 2000 zavedl Senegal v rámci integrace UEMOA nový, zjednodušený daňový systém. Cílem je větší transparentnost daňového systému a jeho snazší aplikovatelnost. Daňový systém je inspirován francouzským modelem.

Po přijetí daňové reformy koncem roku 2012 je daň z příjmu právnický osob stanovena na 30 %. U fyzických osob zůstala zachována progresivní daňová sazba pohybující se od 0 do 40 %, přičemž byla zvýšena hranice příjmu pro nulovou sazbu a zároveň snížena daňová zátěž pro nejvyšší příjmové skupiny (z 50 na 40 %). Daň z přidané hodnoty (TVA) je uvalena na dodávky zboží, poskytování služeb a dovoz zboží do Senegalu. Základní sazba daně činí 18 %, přičemž daň ve snížené výši 10 % je aplikována na ubytování a stravování v cestovním ruchu a některé vybrané produkty. Rovněž jsou uplatňovány další spotřební daně (např. 40 % na alkohol, 40-45 % na cigarety apod.).

Informace o senegalském daňovém systému (ve FJ) lze nalézt na webových stránkách senegalského ministerstva financí: www.finances.gouv.sn kapitola Services aux usagers. Kvalitním informačním zdrojem jsou i stránky ředitelství daní ministerstva financí www.impotsetdomaines.gouv.sn, a také www.douanes.sn.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: