Senegal: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

19. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Dakaru (Senegal)

Senegalská republika je rozvojovou zemí západoafrického regionu s poměrně stabilním demokratickým politickým systémem. Je republikou prezidentského typu a jako jedna z mála afrických zemí si po získání nezávislosti (4. 4. 1960) zvolila cestu demokratického pluralitního systému, s výjimkou období let 1966 až 1974, kdy zažila období vlády jedné strany. V roce 1981 byl opětovně zaveden multipartismus. Bezpečnostní situace na většině senegalského území je relativně dobrá s výjimkou jihosenegalského separatistického regionu Casamance, který je v důsledku působení separatistických rebelů stále potencionálně neklidný (střety probíhají již od roku 1982). V zahraničně politické orientaci je stále patrný dominantní vliv Francie, která Senegalu poskytuje významnou politickou podporu a finanční i technickou pomoc. Senegal spadá do francouzské sféry vlivu a vztahy obou zemí jsou nadstandardní (francouzskou kolonií byl Senegal více než 300 let). Dalším strategickým partnerem jsou USA. Senegal je označován za motor integračních snah v západní Africe.

 Vztahy s EU se řídí rámcem dohody z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibik a Pacifik).

Podle hodnocení SB a MMF se Senegalu daří vytvářet makroekonomickou stabilitu, která dává dobré předpoklady pro stabilní a dlouhotrvající hospodářský růst. Země je hodnocena (po Kapverdách, Nigérii, Pobřeží slonoviny a Ghaně) jako pátá nejrozvinutější ekonomika západní Afriky, avšak v celkovém hodnocení zemí byla dle HDP na hlavu v roce 2011 hodnocena až na 140. místě (1900 USD).

Těžební průmysl tvoří důležitou součást hospodářství.Senegal disponuje zásobami zlata (na severovýchodě země byla potvrzena naleziště zlata – první odhad hovoří o cca 13 tunách zlata) a železné rudy. Od roku 2003 probíhají průzkumy dalších lokalit a plánuje se zahájení těžby, ty však brzdí nedostatečná přepravní infrastruktura. JAR, Čína a USA zkoumají ložiska železné rudy. Oblast Faleme by byla schopna produkovat až 12 mil. tun železné rudy ročně. Byly též nalezeny ekonomicky zajímavé zásoby zirkonu, mramoru, žuly, mědi, chrómu a niklu.

Pozoruhodný je v posledních letech boom ve stavebnictví, když se primárně rozvíjí výstavba soukromých domů a vil. Investice do koupě pozemků a následné stavební činnosti jsou zřetelné jak v metropoli, tak na jižním pobřeží oceánu směrem od Dakaru. Sektor roste v posledních 5 letech o cca 10% p.a. Potvrzením trvající stavební konjunktury je otevření druhé cementárny v zemi. Vláda uskutečnila několik projektů na podporu vzniku malých a středních firem v oblasti stavebnictví, neboť předpokládá velký potenciál tohoto oboru z pohledu boje proti nezaměstnanosti. Správnost tohoto záměru potvrdil růst oboru též v letech 2009 a 2010, zejména díky rozsáhlým infrastrukturním projektům a dále rekonstrukci a výstavbě letišť, přístavů, turistických komplexů, ale i rezidenčních staveb a zlepšování městské infrastruktury. Dá se předpokládat, že tato sféra bude i v budoucnu prioritou vlády a podmínky pro investice a obchodní spolupráci budou tudíž více než výhodné.

 Důležitou úlohu v senegalské ekonomice hraje nadále zemědělský sektor, který se na tvorbě HDP podílí zhruba 20 % a zaměstnává mezi 50 až 70 % pracujícího obyvatelstva. Zůstává však závislý na vnějších vlivech a jeho produkce tudíž značně kolísá. Existují rizika desertifikace, eroze půdy, vypasených ploch, limitovaných zásob vody a přírodních katastrof. Vláda proto v roce 2008 spustila rozsáhlý a relativně úspěšný program GOANA směřující k zajištění potravinové soběstačnosti Senegalu. Hlavními plodinami jsou arašídy (jejich pěstování na cca 2 mil. ha se věnuje více než milión lidí), rýže (Senegal je po Pobřeží slonoviny druhým největším producentem rýže v Africe), proso, kukuřice, čirok (tzv. „velbloud rostlinného světa), bavlna a rajská jablka.

 Rybolov zůstává klíčovou oblastí senegalského „zemědělství“ a dary moře tradiční vývozní komoditou. Zaměstnává cca 200 tis. osob, loví se ročně kolem 300 tis. tun ryb (Senegal se podílí 3% na světovém výlovu tuňáků). Existuje však riziko vyčerpání zdrojů a stále naléhavěji se projevuje nutnost investic do zpracovatelské oblasti.

Kvalita služeb,zejména telekomunikačních a bankovních, patří mezi nejlepší v oblasti západní Afriky. Od roku 2006 zaznamenává sektor pozoruhodný rozvoj i přesto, že sektor turistiky, jejíž rozvoj je prioritou vlády, silně podléhá konjunkturálním vlivům. V roce 2009 přesáhly služby 60% podíl na tvorbě HDP. Hlavními obory, které se zasloužily o růst v terciálním sektoru, byly doprava, již zmíněné telekomunikace a obchod.       

Úroveň infrastruktury je v porovnání s ostatními zeměmi v regionu dobrá. Senegal má 20 letišť (z toho 9 s „betonovou“ plochou), 906 km železnic, 14 825 km silnic (z toho 4 806 km zpevněných). Jediné senegalské mezinárodní letiště - letiště Léopolda Senghora v Dakaru – je hlavním letištěm regionu západní Afriky, které využívá přes 20 leteckých společností.

Z hlediska mezinárodního obchodu je nejdůležitějším typem dopravy doprava námořní, která přepravuje až 95 % zboží směřujícího přes hranice Senegalu. Hlavním obchodním přístavem je Dakar, který je průběžně modernizován a jeho roční objem přepraveného zboží dosahuje cca 10 mil. tun. Je též hlavním přístavempro sousední Maliskou republiku.

 Hlavními obchodními partnery jsou vedle tradiční Francie (cca 13% podíl na celkové obchodní výměně Senegalu) i další země Evropské unie: Španělsko, Nizozemsko, Itálie a dále též USA. Mezi tradiční africké obchodní partnery patří Mali, Nigérie a Gambie. V posledních letech došlo k diverzifikaci obchodních partnerů a mezi významné  tak patří i Čína, Indie či Thajsko.

Hlavními vývozními komoditami jsou ryby, arašídy, ropné produkty, fosfáty a bavlna. Mezi hlavní vývozní destinace patří Mali, Indie, Francie, Španělsko, Itálie a Gambie. Nově se od roku 2010 zvýšil vývoz textilních výrobků do USA, v návaznosti na US investice do textilního odvětví. Dováženy jsou především potraviny, nápoje, paliva, technologická zařízení, průmyslové stroje a vozidla. Mezi hlavní dovozní partnery Senegalu patří Francie, Nigérie, Brazílie, Thajsko, USA a Velká Británie.

Obchodu napomáhá v roce 1974 založená Dakarská zóna volného obchodu (Zone Franche Industielle de Dakar - ZFID), jejíž statut byl prodloužen do roku 2016. V zóně však mohou od roku 1999 působit pouze ty firmy, které tam již mají sídlo - nové licence se nevydávají. V roce 1996 byl podepsán zákon o vytvoření zóny volného exportu. Společnosti, vyvíjející své aktivity v této zóně, musí exportovat 80 % své produkce, aby jim byla prominuta celá řada daní vztahujících se na "řadové" senegalské podniky (podniková daň, daň z cenných papírů vyjádřených v dividendách, daň z platů zaměstnanců).Další celní a daňové úlevy jsou senegalskou vládou zahraničním investorům poskytovány v případě rozvojových programů.

Senegal z pohledu rozvojových plánů

Ačkoliv Senegal je nezávislou zemí již od roku 1960, a za poslední rok postoupil v Doing Business  ze 171 na 161 místo, hospodářství je  závislé na zahraničních investicích a přímé zahraniční pomoci. Trpí obvyklými těžkostmi rozvojových zemí,  v případě Senegalu poměrně vysokou mírou korupce, nedostatkem kvalifikovaných pracovníků i elektrické energie, špatně pracující administrativou, nedostatečným dopravním spojením či chaosem v otázkách vlastnictví půdy.

Rozdíl mezi oficiálními prohlášeními a praxí je i v rámci Afriky poměrně značný.

Základním oficiálním rozvojovým plánem Senegalu, jenož naplnění zůstává ovšem velkou výzvou,  je Plan Sénégal emergent (PSE) z února 2014, jehož cílem je mj. dosažení 7 – 8% růstu. Předpokládá zavedení zásadních reforem v oblasti státního rozpočtu, vlastnictví půdy, energetiky a počítá s rozsáhlými investicemi.

Hlavními odvětvími senegalského hospodářství jsou: zemědělství, rybolov, těžba nerostné suroviny.

V roce 2014 vzrostla celková zemědělská produkce pouze o 1,5%. Produkce obilovin však klesla mezi lety 2013/14 o 17%, vzhledem k předcházejícím pěti letům, což staví Senegal mezi zeměmi Sahelu na první místo z hlediska států ohrožených potravinovou nejistotou, která se týká téměř milionu obyvatel. Velkou výzvou je dosažení soběstačnosti v pěstování rýže, k čemuž by mělo dojít v roce 2017. 

Hlavními produkty jsou: proso, čirok, kukuřice, rýže, arašídy, ovoce.

Dalším důležitým zdrojem příjmů je rybolov, který představuje 2,3% HDP a zaměstnává 17% aktivní populace. Představuje 4. vývozní komoditu země. V poslední době je ohrožován především nadužíváním stávajících lovišť, což je často způsobeno pirátským rybolovem, kvůli muž Senegal údajně ročně přichází až o 230 mld €.

Senegal si slibuje velké finanční zdroje z těžby nerostných surovin. jedná se hlavně o fosfáty, zirkon,  zlato, olovo a železo. V roce 2014 bylo ohlášeno nalezení ropných ložisek v moři poblíž hlavního města. Cesta ke jejich využití bude ovšem ještě dlouhá.

Turistika, o které se stále hovoří jako o jednom z hlavních potenciálních zdrojů příjmů, zaznamenala díky epidemii eboly obrovský propad. Z obvyklého počtu 700 tic. turistů/rok, jich v loňském roce přijelo pouze 200 tic. Investice a faktická státní podpora jsou rovněž velmi nízké.

Stěžejní překážku rozvoje představuje dotovaná výroba elektrické energie, způsobená monopolním postavením (zadlužené) státní společnosti Senelec (kapacita 580 MW – 2014). Podle odhadů chybí 25% energie.  91% elektráren pracuje na naftu, cena 1KW je 0,27 €, tedy jedna z nejvyšší v regionu. To je způsobeno vysokou cenou pohonných hmot, nedostatečnými investicemi, špatnou údržbou stávající el. sítě, zastaralými technologiemi. Dodávky elektrické energie bývají často přerušovány, a to i v hlavním městě.

Stát tedy stále doplácí na výrobu energie částkou odpovídající 2% HDP. Jedním z řešení je i zavedení energetického mixu, včetně rozšíření sluneční energie. Stát spoléhá na zájem soukromých investorů. V roce 2017 by mělo být elektrifikováno 60% území.

Největším projektem současné doby je výstavba nového letiště vzdáleného 50 km od Dakaru, poblíž něj je plánována i výstavba obchodních center i bytových domů a dále podnikatelských zon se zvýhodněným daňovým a celním režimem. Náklady na výstavbu představují 350 mil. €, kapacita letiště je plánována na 3 mil. cestujících.

Dvě nové lodě posílí spojení mezi hlavním městem a dříve turistickou oblastí Casamance, umožní i dopravu ovoce a zeleniny.

senegal-mapa-1007.jpg (38,09 kB)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Senegalská republika, République du Sénégal
  • Senegal, Sénégal

Složení vlády:

  • Premiér - M. Mohammed Boun Abdallah DIONNE
  • Ministryně zdravotnictví a sociálních věcí - Mme Awa Marie Coll SECK
  • Ministr ozbrojených sil - M. Augustin TINE
  • Ministr vnitra a veřejné bezpečnosti - M. Abdoulaye Daouda DIALLO
  • Ministr spravedlnosti - M. Sidiki KABA
  • Ministr zahraničních věcí a Senegalců v zahraničí - M. Mankeur NDIAYE
  • Ministr hospodářství, financí a plánování - M. Amadou BA
  • Ministr zemědělství a venkova - M. Papa Abdoulaye SECK
  • Ministryně pro otázky žen, rodiny a dětí - Mme Mariama SARR
  • Ministr pro obnovu měst a otázky bydlení - M. Diène Farba SARR
  • Ministr pro místní samosprávu a rozvoj, mluvčí vlády - M. Oumar YOUM
  • Ministr pro vodní hospodářství - M. Mansour FAYE
  • Ministr průmyslu a hornictví - M. Aly Ngouille NDIAYE
  • Ministr pro infrastrukturu a pozemní dopravu - M. Mansour Elimane KANE
  • Ministr životního prostředí a udržitelného rozvoje - M. Abdoulaye BALDE
  • Ministr pro vysoké školy a vědu - M. Mary Teuw NIANE
  • Ministr pro národní vzdělávání - M. Serigne Mbaye THIAM
  • Ministr obchodu, neformálního sektoru,  spotřeby, pro podporu místních výrobků a středních a malých podniků - M. Alioune SARR
  • Ministr rybolovu a mořského hospodářství - M. Oumar GUEYE
  • Ministr spojů - M. Yaya Abdoul KANE
  • Ministryně pro živočišnou výrobu - Mme Aminata MBENGUE NDIAYE
  • Ministr cestovního ruchu a letecké dopravy - M. Abdoulaye DIOUF SARR
  • Ministryně pro podporu investic a elektronizaci státní správy - Mme Khoudia MBAYE
  • Ministr kultury a komunikace - M. Mbagnick NDIAYE
  • Ministr práce, sociálního dialogu, profesionálních svazů a vztahů s institucemi - M. Mansour SY
  • Ministryně energetiky a obnovitelných zdrojů - Mme Maimouna NDOYE SECK
  • Ministr pro odborné vzdělávání a učňovské školství a řemesla - M. Mamadou TALLA
  • Ministryně mládeže a občanského vzdělávání - M. Mame Mbaye NIANG
  • Ministr sportu - M. Matar BA
  • Ministr pro veřejnou správu, racionalizaci úředníků a obnovu veřejné správy - Mme Viviane Laure Elisabeth BAMPASSY
  • Ministr pro africkou integraci, NEPAD a propagaci dobrého vládnutí - M. Khadim DIOP
  • Ministr se zvláštním pověřením pro otázky rozpočtu u ministra hospodářství, financí a plánování - M. Birima MANGARA
  • Ministr se zvláštním pověřením pro otázky mikrofinancování a solidární ekonomiky u ministryně pro otázky žen, rodiny a dětí - M. Moustapha DIOP
  • Ministryně se zvláštním pověřením pro rekonstrukci předměstí u ministra pro obnovu měst a otázky bydlení - Mme Fatou TAMBEDOU
  • Státní sekretář pro otázky Senegalců v zahraničí - M. Souleymane Jules DIOP
  • Státní sekretář pro spolupráci zemědělských organizací - M. Moustapha Là´ DIATTA
  • Státní sekretář pro vodní zdroje na venkově - M. Diène FAYE
  • Státní sekretář pro komunikaci - M. Yaxam MBAYE
  • Státní sekretář pro železniční síť - M. Abdou Ndéné SALL
  • Státní sekretář pro alfabetizaci a národní jazyky - M. Youssou TOURE

Složení vlády ustavené  07.07.2014.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha:

  • Rozloha: 196 722 km2
  • Vodní plocha: 4 190 km2
  • Délka pobřeží: 531 km
  • Sousední země (délka hranic): Gambie (740 kmhranic), Guinea (330 km), Guinea-Bissau (338 km), Mali (419 km), Mauritánie (813 km)  

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Počet obyvatel (2014): 13,5 mil. obyvatel

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

  • Přírůstek (2014): 2,7 %
  • Demografické složení (2013) – populace do  14 let: 42,7, do 15 – 64 let: 54,3 , nad 65 let: 2,9 %

Národnostní složení:

  • Wolofové (43,3 %)
  • Pularové (23,8 %)
  • Sererové (14,7 %)
  • Jolové (3,7 %)
  • Mandinka (3 %)
  • Soninko (1,1 %)
  • Evropané a Libanonci (1 %)
  • další (9 %)

Náboženské složení:

  • islám (96 % obyv.)
  • křesťanství (3,8 % - většinou římskokatolické)
  • domorodá a jiná náboženství (0,2 %)

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

  • Úřední jazyk: francouzština
  • Další jazyky: wolof (většinový), pular, jola, mandinka

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Růst HDP %

2.1%

4.1%

2.1%

3.4%

3.5%

4.5%

4.6%

Nominální HDP na hlavu v €

753

776

812

828

840

859

885

Deficit v mld. FCFA

 

334

455

420

406

396

 

Deficit v % k HDP

 

5.3%

6.7%

5,9%

5,4%

5,1%

4,5%

Inflace

-0.9%

1.3%

3,4%

1,4%

0,7%

1.5%

1,7%

Nezaměstnanost

 

10,2% BM

10.4% BM

10.3% BM

10.3% BM/25.7% ANSD

 

 

Zdroj: MMF
Poznámky: Fixní kurz 1 EUR = 656 FCFA/XOF

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy a "dary" v mld. FCFA

 

1 398

1 526

1 670

1 770

1 860

1989

Veřejné výdaje v % k HDP

26.7

27.2

29.1

29.1

28.2

29

28

Zdroj: MMF

Zdroje HDP

Zdroje HDP 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zemědělství, podíl na HDP

15.0%

15.2%

13.6%

14.7%

n/a

14%

 -

Průmysl

20.6%

20.7%

21.6%

21.2%

 n/a

19%

 -

Služby

46.2%

45.4%

45.7%

45.5%

 n/a

48%

 -

Veřejná spáva

18.2%

18.6%

19.1%

18.6%

 n/a

7%

 -

Zdroj: MF SN

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Senegal patří do seznamu HIPC (Heavily Indebted Poor Countries) a ke konci roku 2007 se mu podařilo, v rámci tohoto programu, umazat ze dvou třetin bilaterální a multilaterální dluh a dluh soukromé sféry. Pařížský klub rozhodl o umazání celkové částky 488 milionů USD v období 2004 – 2010. Zmenšit multilaterální zadluženost napomáhá Senegalu i iniciativa MDRI (Multirateral Debt Relief Initiative), z níž např. v únoru 2010 Dakar získal 137 milionu dolarů. Francie, kdysi největší bilaterální věřitel země, celý bilaterální dluh umazala ve třech fázích (1989,1994 a 2004) a již není věřitelem.

Příznivý pokles zahraniční zadluženosti posledních let  se zastavil a od roku 2009 opět roste – v roce 2012 dosáhla zahraniční zadluženost Senegalu cca 4,2 mld. USD, což představuje kolem 30 % HDP a je očekáván další nárůst v následujících letech. Nejdůležitějšími věřiteli jsou stále mezinárodní subjekty, i když jejich podíl pomalu klesá – v roce 2011 představoval multilaterální dluh 50 % zahraničního dluhu země.

Platební bilance

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Státní dluh v % k HDP MMF

34.6%

35.9%

40.5%

43.4%

45.9%

47.4%

50%

Veřejný dluh v % k HDP MMF

27%

27.5%

29.2%

31%

33.9%

35.4%

 

Veřejné výdaje v % k HDP

26.7%

27.2%

29.1%

29.1%

28.2%

29%

28%

Celkové státní rezervy (zahrnuje zlato, $ US) SB

 

2 047 480 435$

1 945 652 263$

2 081 616 878$

2 253 099 055$

 

 

Obchodní bilance v mld. FCFA

-957,7

-950,

-1184

-1469

-1490

-1519

-1520

Obchodní bilance - BCEAO

-15.9% du PIB

-15% du PIB

-17.4% du PIB

       

Export v mld. FCFA

990,1

1071,9

1237

1402

1404

1436

1510

Export - BCEAO

16.4% du PIB

16.9% du PIB

18.1% du PIB

       

Import v mld. FCFA

-1947,8

-2022,4

-2421

-2871

-2893

-2955

-3030

Import - BCEAO

32.2% du PIB

31.8% du PIB

35.5% du PIB

       

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém s výrazným vlivem francouzského kapitálu, ale i vlastníků z jiných zemí (např. Maroka, či USA). Komerční banky nabízí tradiční služby spojené s mezinárodními platbami. Normy a pravidla bankovního sektoru v Senegalu odpovídají mezinárodním standardům, banky poskytují běžné mezinárodní garance. Problémem je především pro začínající menší podnikatele nízká schopnost bank udělovat dlouhodobé a střednědobé úvěry. Rozvíjí se naopak úvěry soukromým osobám – zejména hypotéky, spotřební úvěry a úvěry na nákup nového vozu.

Spolehlivé vyřizování běžných bankovních operací se však v každodenním provozu může stát problémem. Veškeré úkony je třeba pečlivě kontrolovat, systém bankovnictví on line funguje velmi omezeně.

Střednědobé a dlouhodobé projekty ve veřejném sektoru jsou většinou financovány mezinárodními organizacemi (Světová banka, Africká rozvojová banka či orgány EU).

Hlavní banky v Senegalu:

Cmpagnie Bancaire de l'Afrique de l'Ouest (CBAO) (Groupe Attijariwafa Bank)
1, Place de l'Indépendance, BP 129
Dakar, Sénégal
Tel:  (+221) 33 839-96-96
Fax:  (+221) 33 823‑20‑05
E-mail: cbao@cbao.sn
Web: www.cbao.sn

Crédit du Sénégal (Groupe Attijariwafa Bank)
Bld Elhadji Djily MBAYE X Rue HUART
BP 56 DAKAR (SENEGAL)
Tel : (221) 849 00 00
Fax: (221) 823 84 30
E-mail: cs_senegal@creditdusenegal.com
Web:  www.creditdusenegal.com

Citibank
2, place de l'Indépendance, BP 3391, Dakar, Sénégal
Tel:  (+221) 33 849-11-11
Fax:  (+221) 33 823‑88‑17
web: www.citibank.com/citi/global/sen.htm

Ecobank
Km5, Avenue Cheikh Anta DIOP
BP 9095 Dakar
Tel:(221) 33 859 99 99
Fax:(221) 33 859 99 98
E-mail: ecobanksn@ecobank.com

Banque Internationale Pour le Commerce et l'Industrie du Sénégal (BICIS)
2, avenue L. S. Senghor, BP 392, Dakar, Sénégal
Tel: (+221) 33.839.03.90 / 33.839.03.91 / 33.839.03.92
Fax:  (+221) 33 823‑37‑07
E-mail : bicis@bnpparibas.com
Web: www.bicis.sn 

Société Générale de Banques (SGBS)
19, avenue L. S. Senghor, BP 323, Dakar, Sénégal
Tel:  (+221) 33 839-55-00
Fax:  (+221) 33 823‑90‑36
web: www.sgbs.sn

Bank of Africa
4, Avenue Léopold Sédar Senghor, BP 1992 RP, Dakar
Tel:  (+221) 33 849 62 40
Fax: (+221) 33 842 16 67
Email: information@boasenegal.com

Western Union (více než 800 poboček v celém Senegalu)
V Dakaru např. na pobočce SGBS, CBAO, pošty atp.
web: http://senegal.westernunion.com 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od roku 2000 zavedl Senegal v rámci integrace UEMOA nový, zjednodušený daňový systém. Cílem je větší transparentnost daňového systému a jeho snazší aplikovatelnost. Daňový systém je inspirován francouzským modelem.

Po přijetí daňové reformy koncem roku 2012 je daň z příjmu právnický osob pro rok 2013 stanovena na 30 %. U fyzických osob zůstala zachována progresivní daňová sazba pohybující se od 0 do 40 %, přičemž byla zvýšena hranice příjmu pro nulovou sazbu a zároveň snížena daňová zátěž pro nejvyšší příjmové skupiny (z 50 na 40 %). Daň z přidané hodnoty (TVA) je uvalena na dodávky zboží, poskytování služeb a dovoz zboží do Senegalu. Základní sazba daně činí 18 %, přičemž daň ve snížené výši 10 % je aplikována na ubytování a stravování v cestovním ruchu a některé vybrané produkty. Rovněž jsou uplatňovány další spotřební daně (např. 40% na alkohol, 40-45% na cigarety apod.).

Informace o senegalském daňovém systému (ve FJ) lze nalézt na webových stránkách senegalského ministerstva financí: www.finances.gouv.sn kapitola Services aux usagers. Kvalitním informačním zdrojem jsou i stránky ředitelství daní ministerstva financí www.impotsetdomaines.gouv.sn, a také www.douanes.sn.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: