Zemědělská produkce Senegalu je silně závislá na srážkách, což zvyšuje zranitelnost sektoru vůči klimatickým výkyvům. Produkce je soustředěna zejména na malé rodinné farmy, které obhospodařují až 95 % půdy, často bez přístupu k moderním technologiím. V zavlažovaných oblastech převažuje smíšené hospodaření, jinde pastevectví. Příměstské oblasti, zejména Niayes, se profilují jako centra intenzivního zahradnictví. Mezi hlavní plodiny patří rýže, proso, čirok, kukuřice a podzemnice olejná. Rostoucí význam má i ovoce (mango, kešu) a zelenina (cibule, chilli, ibišek). Rybářství zůstává nejdůležitějším exportním odvětvím – tvoří přes 20 % vývozu a zaměstnává kolem 600 000 lidí. Živočišná výroba zůstává extenzivní, s nízkou produktivitou a omezenou schopností pokrýt domácí poptávku.

Senegal nadále dováží přibližně 70 % své spotřeby potravin, včetně základních komodit jako obiloviny, mléčné produkty nebo rostlinné oleje. Velké ztráty po sklizni – až 60 % u ovoce a zeleniny – odhalují slabiny potravinářského průmyslu. Například sezónní přebytky cibule kvůli nedostatku skladovacích kapacit nelze uchovat, a mimo sezónu je nutný dovoz. Nedostatečný přístup k osivu, hnojivům, technice a logistice omezuje konkurenceschopnost sektoru.

Nová vláda prezidenta Diomaye Faye opouští model státem řízených zón (DAC) a zavádí komunitní zemědělská družstva (CAC), vlastněná a spravovaná obcemi. Družstva mají vzniknout ve všech 525 venkovských obcích a zaměří se na pěstování rýže, čiroku, prosa, kukuřice, bavlny a produkci mléka. První pilotní družstvo bylo spuštěno v Djender ve spolupráci s Nizozemskem.

Rozvojová agenda se zaměřuje i na infrastrukturu. V regionu Ziguinchor se chystají investice do zavlažování včetně obnovy přehrady Affiniam, s cílem zvýšit výnosy rýže. V Dakaru se plánuje nový terminál na manipulaci s obilovinami a ovocem, včetně moderních skladovacích kapacit. Cílem je zlepšit napojení farmářů na trh, snížit ztráty po sklizni a zvýšit konkurenceschopnost domácí produkce.

Zemědělství tak nabízí široké příležitosti i pro české firmy. Perspektivní jsou zavlažovací technologie, stroje vhodné pro drobné farmáře, zařízení na zpracování a balení potravin, chladírenské systémy, logistika i export osiv, hnojiv, krmiv a veterinárních přípravků. Významný potenciál má také sdílení know-how v oblasti udržitelného zemědělství. Senegal aktivně vyhledává mezinárodní partnery a v roce 2025 bude hostit summit Africa Food Systems Forum i veletrh SIAGRO.

Za posledních 25 let došlo v Senegalu k výraznému zlepšení přístupu k vodě, zejména ve městech, kde ji má k dispozici přes 98 % obyvatel. Na venkově však přetrvávají problémy s kvalitou vody, nedostatečnou infrastrukturou pro její úpravu a vysokým obsahem fluoridů a solí. Pouze 5 % čerpadel disponuje chlorací a jen 68 % vzorků splňuje bakteriologické standardy WHO. Významné regionální rozdíly přetrvávají zejména v oblastech jako Kolda, Sédhiou či Tambacounda. České technologie a know-how se mohou uplatnit v oblastech úpravy vody, monitoringu a udržitelného vodního hospodářství.

V roce 2024 byl spuštěn program PISEA zaměřený na vodní bezpečnost a sanitaci. První fáze, financovaná Světovou bankou částkou 200 milionů USD, se soustředí na rozšíření přístupu k pitné vodě a kanalizaci ve venkovských oblastech a metropoli. Celkový desetiletý rozpočet programu má činit 800 milionů USD.

Záplavy zůstávají každoroční hrozbou, především v předměstích Dakaru a v regionech Podor a Matam. Důvody zahrnují nekoordinovanou urbanizaci, zábor mokřad a pokles odběru podzemní vody. Stát proto hledá partnery pro vybudování kanalizací, zadržovacích nádrží a zelené infrastruktury, a vítá spolupráci v oblastech jako topografie, kartografie, či urbanistické plánování.

Odpadové hospodářství patří mezi nejméně rozvinuté sektory. Ročně vznikají miliony tun odpadu, zejména z domácností a trhů. Ve městech je sběrová síť přetížená, na venkově často zcela chybí. Většina odpadu končí na otevřených skládkách bez třídění či dalšího zpracování. Masivní využívání plastů a nízká informovanost problém dále prohlubují. Recyklace je teprve v počátcích a brzdí ji nedostatek legislativní podpory, slabá infrastruktura a nízká návratnost investic.

Pozitivní změny přináší vládní iniciativa „zero waste“ a pětiletý program PROMOGED, spuštěný v roce 2021 s podporou Světové banky a dalších dárců. Program za 295 milionů USD má zlepšit odpadovou infrastrukturu ve 138 obcích napříč sedmi regiony, včetně Dakaru a Thiès. Cílí na zlepšení podmínek pro více než 6 milionů obyvatel a vytvoření 3 000 pracovních míst, zejména pro ženy a mládež. Zvláštní pozornost se věnuje sanaci skládky Mbeubeuss, která zpracovává asi 80 % veškerého odpadu v zemi.

Prostor pro zapojení českých firem se nabízí v technologiích pro třídění, recyklaci, kompostování, energetické využití odpadu, ale i v oblasti projektového řízení, osvěty a vzdělávání. Vhodná synergie se rýsuje i v rámci plánovaných zelených projektů.

Mezi další výzvy patří nelegální těžba zlata v regionu Kédougou, často prováděná za použití rtuti. V roce 2024 stát těžbu podél řeky Falémé dočasně pozastavil a zvažuje regulační opatření a zavedení ekologičtějších technologií.

Vodohospodářství, úprava vody, odpadové hospodářství i městské plánování tak zůstávají prioritními oblastmi, v nichž se mohou české firmy uplatnit jak investičně, tak expertně.

Energetická politika Senegalu prošla v letech 2024–2025 zásadní proměnou. Po ukončení Plánu Senegal Émergent (PSE) staví nová vláda prezidenta Fayeho na energetické suverenitě, rovnoměrné distribuci přínosů z těžby a transparentnosti smluv. Klíčovými cíli zůstávají univerzální přístup k elektřině, rozvoj obnovitelných zdrojů a využití domácích ložisek ropy a plynu.

Výrobní kapacita činí přibližně 2 266 MW, z toho 27 % tvoří obnovitelné zdroje. Do roku 2030 chce Senegal zvýšit kapacitu na 2,5 GW a plně elektrifikovat území. Nutné jsou investice nejen do centrální sítě, ale i do mikrosítí a solárních systémů na venkově.

Těžba v ropném poli Sangomar začala v roce 2024 a v březnu 2025 dosáhla objemu přes 3 miliony barelů. Zároveň byla v roce 2024 spuštěna i těžba zemního plynu v rámci projektu Greater Tortue Ahmeyim, s plánovanou roční kapacitou 2,5 milionu tun LNG. Tyto projekty mohou snížit dovoz ropných produktů, ale přinášejí také environmentální a klimatická rizika.

Senegal uplatňuje dvoukolejnou strategii – diverzifikuje energetický mix a buduje infrastrukturu pro využití plynu (např. projekt Gas-to-Power). Transformaci podporuje Partnerství JETP, které přináší 2,5 miliardy eur na rozvoj OZE, elektrifikaci venkova a zelený průmysl. Cílem je podíl OZE minimálně 40 % do roku 2030.

Nový rámec politiky je zakotven v Agendě národní transformace (ANT – Sénégal 2050), která potvrzuje závazky vůči Pařížské dohodě a stanovuje cíl snížit emise o 7 % do roku 2030. Energetika a těžba obdrží 4,8 % veřejných investic, většina projektů je realizována ve spolupráci se soukromým sektorem.

Institucionální řízení zajišťují Ministerstvo ropy a energetiky a tři specializované agentury: ANER (Národní agentura pro obnovitelné zdroje – Agence Nationale pour les Énergies Renouvelables), ASER (Agentura pro elektrifikaci venkova – Agence Sénégalaise d’Électrification Rurale) a AEME (Agentura pro energetickou účinnost – Agence pour l’Économie et la Maîtrise de l’Énergie). Sektor však nadále trápí roztříštěnost, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, vysoké kapitálové náklady, přetrvávající závislost na biomase a nerovnosti v přístupu k energii mezi městem a venkovem.

Významným projektem je elektrárna West African Energy (366 MW), která pokrývá čtvrtinu národní kapacity. Přes státní záruky však čelí vnitřním sporům a zpochybnění transparentnosti.

Senegalský energetický sektor přesto nabízí značný investiční potenciál: bohatý solární a větrný potenciál, nové plynové zdroje a rostoucí spotřebu energie. Příležitosti se otevírají v oblasti výroby, přenosu, akumulace, zvyšování účinnosti, venkovské elektrifikace i odborného vzdělávání. Firmy s inovativními řešeními přizpůsobenými místním podmínkám se mohou podílet na realizaci vize Senegal 2050.

Zpracovatelský sektor tvořil v roce 2023 přibližně 15,2 % HDP Senegalu, přičemž výroba zůstává silně koncentrována v Dakaru. Nová vláda prezidenta Fayeho a premiéra Sonka vnímá tuto koncentraci jako strukturální slabinu a podporuje rozvoj regionálních zpracovatelských kapacit. Místo rozsáhlých státem řízených agropólů, propagovaných předchozím režimem, prosazuje menší a efektivněji řízené podniky navázané na místní zdroje.

Prioritou je rozvoj potravinářského průmyslu, který v současnosti zpracovává jen 13 % domácí zemědělské produkce. Vláda usiluje o navýšení tohoto podílu a dosažení potravinové suverenity, zejména prostřednictvím dostupných technologií – sušení, lisování, konzervace či balení – jež mají podpořit regionální ekonomiky a drobné podnikání.

Další klíčovou osou hospodářské politiky je digitalizace. Strategie „New Deal Technologique“, představená v únoru 2025, klade důraz na digitální suverenitu (např. biometrická identita), modernizaci veřejných služeb, rozvoj digitální ekonomiky a podporu inovací. Oproti minulosti je kladen důraz na praktické aplikace – např. digitalizaci veřejných zakázek, logistiku a automatizaci výroby.

V oblasti zpracovatelského průmyslu vláda podporuje tzv. inteligentní výrobu přizpůsobenou senegalským podmínkám – cílem je rozšířit základní digitalizaci, zvýšit energetickou efektivitu, zavádět jednoduché monitorovací systémy a propojit data s řízením výroby a logistiky. Podporováno je budování cloudové infrastruktury a lokálních IT firem schopných poskytovat udržitelná řešení.

Transformace průmyslu je úzce propojena s dostupností energie. Senegal zahájil v roce 2024 těžbu ropy na poli Sangomar a do konce roku vytěžil 16,9 milionu barelů. Paralelně byla spuštěna těžba zkapalněného zemního plynu v rámci projektu Greater Tortue Ahmeyim (kapacita 2,3 milionu tun ročně). V regionech s omezenou sítí hraje klíčovou roli decentralizovaná solární energetika s bateriemi, jejíž rozšíření vláda aktivně podporuje.

Nový hospodářský směr vytváří příležitosti pro zahraniční firmy nabízející technologie a know-how přizpůsobené senegalskému trhu. Uplatnění naleznou zejména jednoduché výrobní linky, zařízení pro agroprůmysl, systémy řízení energie, cloudové a datové služby, školení pracovníků a software pro veřejnou správu. Úspěch bude záviset na schopnosti navázat lokální partnerství, orientaci v regulatorním prostředí a nabídce technicky dostupných a ekonomicky udržitelných řešení.

Senegal, druhá největší ekonomika frankofonní západní Afriky, staví digitální transformaci do centra své rozvojové strategie. V únoru 2025 představila vláda prezidenta Bassirou Diomaye Faye program New Deal Technologique (NDT), zaměřený na posílení digitální suverenity, modernizaci veřejných služeb a podporu hospodářského růstu prostřednictvím technologií a inovací. Nahrazuje předchozí plán Sénégal Numérique 2025 a lépe reflektuje aktuální potřeby.

Do roku 2034 plánuje Senegal investovat přes 1 100 miliard CFA (1,7 miliardy USD), zejména ze soukromých a mezinárodních zdrojů. Cílem je vytvoření až 350 000 pracovních míst, vznik 500 startupů, každoroční vyškolení 100 000 absolventů a zvýšení podílu digitální ekonomiky z 3,3 % na 15 % HDP. Klíčovými faktory úspěchu budou konektivita (aktuálně cca 60 % populace online), kapacity státní správy a kvalita realizace.

Strategie NDT se opírá o zavedení digitální identity, rozvoj e-governmentu, pokrytí vysokorychlostním internetem včetně 5G a zajištění kybernetické bezpečnosti. Koordinaci zajišťuje Národní digitální rada při Úřadu premiéra. Technologickým centrem transformace je kampus v Diamniadiu s Senegal Connect Park a Cité du Savoir – inkubátory, datová centra a výzkumné prostory.

Digitální agenda je propojena s dalšími oblastmi, v nichž Senegal dosahuje konkrétních výsledků. Významného mezinárodního uznání se těší Institut Pasteur v Dakaru, který jako jedno z mála afrických zařízení disponuje certifikovanou kapacitou pro vývoj a výrobu vakcín – včetně vakcíny proti žluté zimnici, kterou dodává i pro potřeby globálních kampaní WHO. V roce 2021 byla ve spolupráci s Evropskou unií, aliancí CEPI a dalšími partnery zahájena výstavba výrobního komplexu MADIBA (Manufacturing in Africa for Disease Immunization and Building Autonomy). Jeho cílem je zvýšit soběstačnost Afriky ve výrobě vakcín proti epidemiím a posílit reakceschopnost kontinentu při zdravotních krizích. Komplex bude vybaven moderními technologiemi včetně mRNA platforem a zaměří se na vakcíny proti nemocem, jako je COVID-19, žlutá zimnice a další virové nákazy. Výrobní kapacita má dosáhnout až 300 milionů dávek ročně. Projekt je současně součástí širšího úsilí Senegalu profilovat se jako regionální lídr v oblasti výzkumu a průmyslové výroby v sektoru veřejného zdraví.

V roce 2024 Senegal vypustil svůj první satelit GAINDESAT-1A pro environmentální monitoring a zahájil výstavbu národního vesmírného centra. V zemědělství dosahuje výsledků díky institutu ISRA, zaměřenému na vývoj odrůd pro suché oblasti a spolupráci s FAO, CGIAR a iniciativou Velké zelené zdi. Akademický výzkum podporuje Univerzita Cheikha Anty Diopa (UCAD) v Dakaru a program PASET, který přivádí doktorandy z celé západní Afriky.

V této dynamické oblasti se otevírá řada příležitostí pro české firmy, univerzity i výzkumné instituce. V sektoru zdravotnictví lze navázat na existující spolupráci v oblasti vybavení, laboratorních technologií a výzkumu tropických nemocí. Český technologický sektor může nabídnout řešení pro e-government, kyberbezpečnost, digitální registry, open-source software či telemedicínu – zejména pokud budou projekty napojeny na fondy EU (EFSD+, Horizon Europe) nebo multilaterální donory.

V zemědělství se nabízí partnerství v oblasti zavlažování, precizního zemědělství, odolných osiv a vzdělávání farmářů. V akademické sféře mohou české univerzity spolupracovat formou výzkumných projektů, výměnných pobytů či výuky doktorandů – včetně zapojení do center v Cité du Savoir. Perspektivní je i oblast satelitních technologií, kde lze uplatnit české know-how v pozorování Země, telekomunikaci a vzdělávacích iniciativách.

Zdravotní péče v Senegalu je organizována do tří úrovní – centrální, regionální a komunitní. Přestože v posledních letech vznikla nová zařízení (např. v Touba, Kaffrine či Kédougou), regiony jako Matam nebo Tambacounda nadále trpí nedostatečnou infrastrukturou. V roce 2023 připadalo pouze 0,7 lékaře a 3,8 zdravotní sestry na 10 000 obyvatel. Vláda proto zahájila reformní proces směřující k dostupnému, efektivnímu a udržitelnému systému zdravotní a sociální péče.

Hlavním rámcem je plán Compact Santé 2025, který zavádí programové řízení místo dosavadních izolovaných projektů a klade důraz na rovnost, transparentnost a efektivní využití zdrojů. Vláda se zavazuje posílit domácí financování, koordinovat investice a orientovat se na výsledky ve spolupráci s mezinárodními partnery.

Strategii rozvíjí sektorový dokument Ministerstva zdravotnictví Lettre de Politique Sectorielle 2025–2029, postavený na čtyřech pilířích: řízení a digitalizace systému, dostupná a kvalitní péče, prevence a osvěta, a posílení sociální ochrany. Dokument počítá s výstavbou nových nemocnic, masivní digitalizací zdravotnických zařízení a rozšířením komunitního zdravotního pojištění – do roku 2029 má být pojištěno 80 % obyvatel.

Senegal se profiluje i jako lídr farmaceutické soběstačnosti. V Diamniadiu vzniká za podpory EU, AU a CEPI zařízení MADIBA (Manufacturing in Africa for Disease Immunization and Building Autonomy), které navazuje na aktivity Institutu Pasteur v Dakaru. Komplex má kapacitu až 300 milionů dávek vakcín ročně a využívá technologie včetně mRNA. Senegal se zároveň v roce 2024 zařadil mezi několik málo afrických států, které dosáhly úrovně 3 v regulačním rámci WHO, čímž posílil svou roli v oblasti kontroly kvality léčiv.

Země dlouhodobě spolupracuje s partnery jako WHO, Světová banka, UNICEF nebo aliance GAVI. Prioritou zůstává sladění zahraničních intervencí s národními prioritami a zvýšení efektivity rozvojové pomoci. Přes vysokou proočkovanost (např. spalničky přes 90 %) zůstávají výzvou infekční nemoci (malárie, tuberkulóza) i nárůst chronických onemocnění. Důraz je kladen na prevenci, osvětu ve školách a zajištění přístupu k vodě a hygieně ve zdravotnických zařízeních.

Reforma zdravotnictví je postavena na kombinaci státního financování, PPP projektů a zahraniční spolupráce. Senegal představuje perspektivní trh pro dodavatele zdravotnického vybavení, digitálních řešení, telemedicíny i školení. Příležitosti se otevírají také v komunitní péči, mobilních jednotkách či vybavení JIP. Výzvami zůstávají omezené absorpční kapacity, nestabilní administrativní rámec a obtížnější financování – úspěch proto vyžaduje dlouhodobé partnerství a adaptaci na místní kontext.

Klíčovou platformou pro mezinárodní spolupráci je veletrh SISDAK, který se koná v Dakaru. Akce slouží k prezentaci inovací, navazování partnerství a výměně zkušeností mezi firmami, institucemi a odborníky. Program zahrnuje výstavy vybavení, konferenční panely i B2B setkání.

Silniční infrastruktura tvoří páteř dopravního systému, který čítá přes 15 000 km cest, z toho zhruba třetina je zpevněná. Vláda se zaměřuje na údržbu a modernizaci hlavních tahů (routes nationales) i propojení izolovaných venkovských oblastí. Probíhá rovněž posilování regionálních přeshraničních koridorů v rámci ECOWAS, včetně klíčových tras Dakar–Bamako, Dakar–Banjul či propojení s Mauritánií.

V oblasti železniční dopravy probíhá obnova zchátralé sítě z koloniálního období. Vlajkovým projektem je Train Express Régional (TER) spojující Dakar, administrativní centrum Diamniadio a mezinárodní letiště Blaise Diagne. První fáze (36 km) byla spuštěna v roce 2021, druhá fáze (19 km) je ve výstavbě. Do budoucna se uvažuje o napojení na vnitrozemské regiony a mezinárodní propojení se sousedním Mali.

Letecká doprava zůstává strategickou součástí dopravní politiky nové vlády, která klade důraz na regionální rovnováhu, dostupnost veřejných služeb a fiskální odpovědnost. Pokračuje revitalizace regionálních letišť, a to zejména v místech jako Cap Skirring, Matam nebo Saint-Louis. Cílem je podpořit vnitrostátní konektivitu, usnadnit přístup k administrativním a zdravotnickým službám a zároveň stimulovat regionální turismus a ekonomickou aktivitu mimo Dakar. Vláda zároveň přehodnocuje strategii národního dopravce Air Sénégal s cílem omezit provozní ztráty, posílit jeho regionální zaměření a zajistit větší provozní efektivitu. 

Námořní doprava získává na významu díky výstavbě hlubokovodního přístavu Ndayane, 50 km jižně od Dakaru. Projekt realizovaný firmou DP World za více než 1,2 miliardy USD má ztrojnásobit přístavní kapacitu a posílit roli Senegalu jako hlavního logistického uzlu západní Afriky. Součástí jsou moderní kontejnerové terminály a přístupové kanály pro velké lodě.

Bezpečnost silničního provozu zůstává jednou z největších výzev sektoru. Na senegalských silnicích každoročně zemřou stovky osob, přičemž hlavní příčiny zahrnují špatný technický stav vozidel, slabou dopravní výchovu, nedostatečně značené úseky, nevhodné chování řidičů a absenci důsledného dohledu. Zranitelné jsou především děti, chodci a uživatelé dvoukolových vozidel. Vláda proto připravuje nový národní akční plán pro bezpečnost silničního provozu (PNSSR), který má zlepšit prevenci, zefektivnit dohled a posílit vzdělávání v dopravní výchově. Vítána je mezinárodní spolupráce v oblasti dopravních analýz, silniční inspekce, bezpečnostních auditů či tvorby datových platforem pro prevenci nehod.

Městská mobilita, zejména v Dakaru, dlouhodobě čelí výraznému přetížení, způsobenému rychlou urbanizací, nárůstem individuální dopravy a nedostatečným plánováním. Vláda proto podporuje rozvoj udržitelných a dostupných forem dopravy. V roce 2024 byl uveden do provozu systém Bus Rapid Transit (BRT) – první svého druhu v západní Africe. Jedná se o ekologický a kapacitní autobusový koridor se segregovanými pruhy, jehož cílem je zlepšit dopravní obslužnost v metropoli, zkrátit dojezdové časy a snížit emise. Projekt realizovaný s podporou Světové banky a Mezinárodní finanční korporace (IFC) tvoří základ nového přístupu k městské mobilitě, který počítá i s digitalizací řízení dopravy a integrací dalších forem veřejné přepravy.

Přesto sektor čelí překážkám – roztříštěné plánování, zdlouhavé tendrové řízení, slabá údržba, kapacitní limity veřejných institucí a nedostatek kvalifikovaných odborníků. Vláda proto připravuje technické reformy, podporuje rozvoj inteligentních dopravních systémů a vyhledává technologické partnery schopné nabídnout přizpůsobená, udržitelná a efektivní řešení.

Dopravní sektor v Senegalu nabízí široké příležitosti pro zahraniční firmy, zejména v oblasti výstavby a údržby silnic, letištní infrastruktury, železniční techniky, veřejné dopravy, inteligentního řízení mobility, bezpečnostních systémů či školení personálu. Klíčovým faktorem zůstává napojení na projekty financované z fondů Světové banky, AfDB nebo EU a schopnost dlouhodobě spolupracovat s veřejnými institucemi.