Senegal

Primární sektor hraje důležitou roli v senegalském hospodářství: zaměstnává 50-70 % aktivní populace a tvoří 17 % HDP (2020). Senegal disponuje vhodnými klimatickými podmínkami a dostatkem vodních zdrojů a orné půdy (cca 4 mil. ha, 19 % rozlohy země). Existuje potenciál pro rozvoj zemědělského odvětví: aktuálně jsou využity pouze dvě třetiny z celkové orné půdy, drtivá většina aktivit závisí na přírodních srážkách a jen 13 % zemědělské produkce je transformováno na výrobky s vyšší přidanou hodnotu.

Zemědělský sektor zaznamenává růst díky ideálním dešťovým podmínkám a státní podpoře kvalitních zemědělských vstupů (zejména semen a hnojiv) a mechanické výbavy. Senegal přesto mnoho potravin dováží. Tato situace je dána především nedostatečně rozvinutým potravinářským průmyslem a neadekvátními podmínkami pro skladování zboží, které se rychle kazí. Ztráty po sklizni představují hojně diskutovaný problém: odhaduje se, že asi 60 % ovoce a zeleniny a 30 % obilovin po sklizni hnije. Obecně je v Senegalu uskladnění a zpracování surovin velmi základní a nedostatečně inovativní: zahrnuje sušení a uzení ryb, lisování oleje, zmýdelnění, rafinaci, sušení nebo konfitování určitých druhů ovoce a zeleniny a skladování bez zvláštních podmínek.

Zemědělský a potravinářský průmysl představují perspektivní obory pro české exportéry a investory v Senegalu. Potenciál uplatnění se na trhu mají především řešení s cílem zvýšit přidanou hodnotu zemědělské produkce a modernizovat infrastrukturu a technologie. Jedná se zejména o zavlažovací techniku a systémy, potravinářské linky na zpracování surovin, konzervárenské a balící stroje, chladírenské technologie včetně logistiky a obecně zemědělské stroje a nářadí. Chybí nabídka menších a dostupných zemědělských strojů a vybavení, údržba mechanických zařízení je rovněž nedostatečná. V Senegalu se také mohou uplatnit dodavatelé krmiv, hnojiv, semen a firmy působící v chovatelství, včetně akvakultury (cílem je produkovat 5 tisíc tun ryb ročně).

Hlavní cíle vládních rozvojových programů PSE/PRACAS jsou následující: zajištění soběstačnosti v základních potravinách pro rostoucí populaci, snížení závislosti země na dovozu zemědělských produktů a potravin ze zahraničí, modernizace a rozvoj agro-potravinářského průmyslu a navýšení pracovních míst v primárním sektoru, mj. zapojením větší části žen a mladé populace. S podporou zahraničních dárců je kladen důraz na vzdělávání drobných zemědělců, mechanizaci a modernizaci jejich hospodaření a stabilizaci v dodávkách závlahy a energií. Cílem vládní podpory zemědělství je také omezit vylidňování venkova.

Za uplynulých 25 let se přístup k vodě v Senegalu značně zlepšil. Větší města jsou kompletně zásobována vodovody z několika sladkovodních rezerv. V hlavním městě Dakaru má 98 % obyvatel přístup ke kohoutkové vodě. Existují však velké rozdíly v porovnání s rurálními a především odlehlými lokalitami, kde je odhadem 15 % nezásobovaných domácností a kde se nadále využívají ruční pumpy (často i vzdálené od bydliště). Ve venkovských oblastech panují obecně problémy s kvalitou vody kvůli nadměrnému obsahu fluoridu a solí přesahujícímu standardy WHO a pouze 5 % čerpadel disponuje dávkováním chlóru. Nedostatečná řešení úpravy vody, špatný monitoring a ochrana kvality vody patří mezi největší nedostatky senegalského vodohospodářství, v jejichž rámci by se mohlo uplatnit české know-how a technologie.

Příbuzný problém s vodou představují v Senegalu každoroční záplavy. Na rozlehlém a hustě obydleném předměstí Dakaru (cca 25 % obyvatel se soustředí na 0,3 % teritoria) dochází každoročně k záplavám v období dešťů. Na vině je kombinace více faktorů, zejména nekontrolovaná a nekoordinovaná urbanizace způsobující zahušťování měst, zábor bývalých mokřad, konec čerpání podzemní vody kvůli jejímu znečištění a také z dlouhodobého hlediska konec epizody „velkého sahelského sucha“ 70. let a návrat srážek do normálu. Pro prevenci záplav vyhledává senegalský stát partnery v oblasti technických studií, vybudování efektivních sítí kanalizací a zelených ploch. Dále hledá dodavatele dlažby a zadržovacích nádrží. Také se mohou uplatnit firmy z podpůrných oborů jako topografie nebo kartografie.

Nejvíce příležitostí pro české podnikatele však představuje odpadní průmysl, který je v Senegalu téměř na bodě nuly. Odpad se kromě pár soukromých iniciativ netřídí a průmyslově nezpracovává, používají se klasické otevřené skládky, které jsou zdrojem znečištění podzemních vod a díky větru i širšího okolí. Prezident Macky Sall v červnu 2021 zahájil ambiciózní pětiletý projekt na podporu integrovaného managementu a ekonomiky komunálního odpadu (PROMOGED) s cílem podpořit recyklaci komunálního odpadu v sedmi velkých regionech země (Dakar, Thiès, Saint-Louis, Matam, Ziguinchor, Sédhiou a Kolda). V celkem 138 obcích má být instalováno 150 infrastruktur pro zpracování odpadu (technické skládky, standardizovaná sběrná místa a střediska pro třídění a přepravu odpadu), aby bylo zlepšeno životní prostředí více než 6 milionů lidí a vytvořeno 3 000 pracovních míst, zejména pro mládež a ženy. Projekt rovněž přispěje k uzavření některých kritických skládek (zejména skládky Mbeubeuss na severu Dakaru existující od roku 1968, kde se na volném prostranství hromadí odpad asi 3 milionů obyvatel aglomerace hlavního města, a tvořící 80 % celkového odpadu vyprodukovaného v celém Senegalu). PROMOGED má rozpočet cca 295 mil. USD (cca 6,4 mld. CZK) zajištěný od Světové banky (WB), Francouzské rozvojové agentury (AFD), Španělské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (AECID) a Evropské investiční banky (EIB).

Stavebnictví hraje ústřední roli v ekonomice rychle se rozvíjející země jako je Senegal. Nemovitosti jako celek vykazují jasnou dynamiku, která se projevuje budováním velkých státních a developerských projektů. Senegalské stavebnictví zažívá stabilní růst: od počátku roku 2000 zaznamenává sektor průměrnou expanzi kolem 20 % a stal se tak jedním z největších poskytovatelů pracovních míst a lákadlem pro investory. Podle studie Knight Frank Africa Report 2020-2021 se výnosy z nemovitostí v Senegalu pohybují kolem 6 % u rezidenčních nemovitostí a okolo 13 % u průmyslových nemovitostí. Podle téže studie se během posledních 10 let v Senegalu silně rozvinula kancelářská zástavba.

V rozvojovém vládním programu PAP 2A dosahují výdaje na infrastrukturu a dopravu cca 1 069 mld. XOF (cca. 39,7 mld. CZK). Mezinárodní letiště Blaise Diagne, multifunkční sportovně-kulturní aréna Dakar Arena, mezinárodní konferenční centrum Abdou Diouf, fotbalový stadion Abdoulaye Wade, budoucí největší přístav západní Afriky v Ndayane, administrativní a business centrum Diamniadio, největší hotel západní Afriky RIU Baobab v Pointe Sarène, výstavba 18 mostů a nadjezdů, regionální expresní vlak (TER), velké divadlo pro 3 000 hostů, muzeum černých civilizací, zpoplatněná dálnice a další tisíce kilometrů silnic, projekt obnovy železnice Dakar-Bamako, rekonstrukce regionálních letišť (jehož první fáze, zahrnující 5 letišť, byla svěřena české společnosti) a mnoho dalších příkladů ilustruje angažovanost státu za posledních deset let ve spolupráci se zahraničními partnery a dynamiku stavebního sektoru.

V následujících letech se očekává nadále převyšující poptávka nad nabídkou na senegalském realitním trhu. Ministerstvo městského plánování, bydlení a veřejné hygieny eviduje deficit více než 300 000 bytových jednotek, který by se měl každým rokem prohlubovat o 10 % díky silnému demografickému růstu. Propast mezi nabídkou a poptávkou po nemovitostech se stále více zvětšuje, a proto stát zavedl několik programů s cílem diverzifikovat a usnadnit Senegalcům přístup k bydlení. Stavební materiály, jako je železo a ocel, ale také nábytek a vybavení interiérů, barvy, solární energie, to vše jsou produkty, jejichž poptávka roste současně s poptávkou ve stavebnictví a stavebním sektoru, soukromém i veřejném. V příštích letech je v plánu výstavba 100 tisíc sociálních bytů (cca 10–15 tis. bytů za rok).

V rozvojové strategii senegalské vlády (Plan Sénégal Emergent, PSE) je zlepšení energetické situace identifikováno jako jeden z předpokladů rozvoje země. Realizace PSE v energetickém sektoru probíhá prostřednictvím Plánu prioritních činností PAP 2A na období 2019-2023 (upraveno v rámci covidové pandemie) s rozpočtem 1 699 mld. XOF (cca 63,2 mld. CZK). Jeho součástí jsou dva velké projekty, a to integrovaný plán na oživení energetiky a plán na celostátní pokrytí energií. Tyto dva projekty zastřešují menší projekty posilující výrobní kapacity, připojení k elektrické síti, dále obnovu a rozšíření přenosových a distribučních sítí, elektrifikaci venkova (300 vesnic) a instalaci 50 000 solárních lamp pouličního osvětlení. Cílem je zajistit univerzální pokrytí elektrickou energií do roku 2025 (průměrný přístup k elektřině v rurálních oblastech činí 58,2 %) .

Zásobování elektřinou v Senegalu se vyznačuje nedostatečnou výrobní a skladovací kapacitou, vysokými výrobními náklady, velkou závislostí na dovážených ropných palivech a zastaralou výrobní, přenosovou a distribuční infrastrukturou. Podle Mezinárodní energetické agentury musí investice do energetiky v zemi do roku 2040 dosáhnout 30 miliard dolarů, aby Senegal odblokoval svůj plynový potenciál, rozšířily se elektrické sítě a zvýšil se přístup k elektřině. 

K dosažení všeobecného přístupu k elektřině do roku 2030 musí Senegal podle OSN zdvojnásobit rychlost elektrifikace. Dosažení všeobecného přístupu k elektřině si vyžádá větší investice do diverzifikovaných zdrojů výroby a způsobů dodávky, které zahrnují jak připojení k síti, tak nezávislé mikrosítě. Senegalská agentura pro elektrifikaci venkova navrhla portfolio projektů elektrifikace venkova pro rozšíření sítě vysokého napětí, minisítě a solární domácí systémy. V Senegalu je zájem o projekty posilující výrobní kapacity (tradiční zdroje i OZE, záložní zdroje) a rozšiřující přenosové a distribuční sítě.

V současné době činí národní výrobní kapacita 2.266 MW, přičemž přibližně 27 % pochází z obnovitelných zdrojů energie (solární, větrné a hydroelektrické elektrárny). Senegal má přitom významný potenciál obnovitelných zdrojů, zejména kvůli přibližně 3 000 hodinám slunečního svitu ročně a 531 km dlouhé fasádě Atlantského oceánu. 

S objevem významných offshore ložisek ropy (cca 530 mil. barelů) a především zemního plynu (cca 560 mld. m3) se otevírají možnosti investic i do tohoto sektoru a souvisejících oborů jako výroba hnojiv a instalace spojené s LNG. Zahájení těžby bylo kvůli pandemii odloženo na konec roku 2023 a stát si od ní slibuje významné příjmy z exportu v první fázi projektu a pokrytí národní poptávky rozvojem plynových elektráren (plus transformací stávajících na fosilní palivo).

Zpracovatelský průmysl má v Senegalu velký potenciál rozvoje. Obecně zde převažuje nedostatek průmyslových aktivit, což se promítá do dlouhodobě deficitní obchodní bilance země. V roce 2020 tvořil sekundární sektor 23 % senegalského HDP, ale 97 % firem jsou malé a střední podniky (v roce 2018 čítal tehdy 15milionový Senegal cca 2 tisíce firem a pouhých 53 velkých průmyslových společností). Dalším jevem je nerovnoměrné územní pokrytí: průmysl je koncentrovaný v hlavním městě Dakaru (91 %) a zbylých 8 % v dalších velkých městech Thiès, Saint-Louis a Ziguinchoru. Oborové zaměření průmyslu je následovné: zemědělství (48 %), mechanika a hutnictví (12 %), chemikálie a plasty (8,5 %), energetika (6 %), těžební průmysl (6 %), textil, oděvy, kůže (3,5 %) a ostatní odvětví (4,8 %). 

Vládní rozvojový plán PAP 2A počítá s investicemi dosahujícími 1 067 mld. XOF (cca. 39,7 mld. CZK) na vybudování agropolů, infrastruktury spojené se speciálními ekonomickými zónami, dále na spuštění průmyslových zón a systému financování malých a středních podniků. Stát se prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (Partenariat Public Privé – PPP) a zmírněných předpisů pro zakládání a zdanění společností snaží dát nový impuls průmyslovému sektoru, který je dosud velmi dominovaný dovozem. Mezi lety 2012 a 2019 došlo k nárůstu pracovní síly v průmyslových oborech o 61 % a stát ve spolupráci s mezinárodními partnery klade čím dál větší důraz na budování kapacit technického vyučování a na kvalifikaci pracovníků, zejména mládeže a žen.

Stát se snaží přilákat podnikatele a investory do třech nových ekonomických zón (Diass 718 ha, Diamniadio 53 ha, Sandiara 100 ha), zaměřených na agrobyznys, průmysl, ICT, turismus, služby a zdravotnické služby, pro které je připravena celá škála fiskálních výhod na 25 let (obnovitelné období): osvobození od cel a daní (s určitými výjimkami), osvobození od daně z příjmu, snížená sazba daně pro korporace ve výši 15 %, možnost uzavírat smlouvy na dobu určitou po dobu 5 let, osvobození od paušálního příspěvku placeného zaměstnavatelem nebo jakékoli jiné daně založené na mzdách vyplácených společnostmi a osvobození od paušální minimální daně z příjmu právnických osob.

Vládní strategie “Senegal Digital 2025“ (SN2025) byla oznámena v roce 2016 jako součást implementace Plánu rozvíjejícího se Senegalu (PSE), aby sloužila jako katalyzátor modernizace ekonomiky a ke zlepšení konkurenceschopnosti. Digitální technologie může ve skutečnosti být jedním z hnacích odvětví ekonomiky a přispívat k růstu HDP všech ostatních ekonomických odvětví. Realizace strategie je prováděna kolem 28 sektorových reforem a 69 projektů v celkové výši 1,362 mld XOF (cca. 49,4 mil. CZK).

Asi 50 km od hlavního města Dakaru vzniká nové moderní město Diamniadio, kde vedle bytů, hotelů, mezinárodního kongresového centra či fotbalového stadionu vzniká komplexní centrum znalostí Cité du savoir (Město poznání). Cílem této platformy o rozloze 25 hektarů je propojení vysokého vzdělání s výzkumnou činností, zejména sblížením s podnikatelskou sférou a inkubátory, podporou inovací a startupů a vybudováním odborných vzdělávacích institucí. Chytré město má zlepšit řízení vysokoškolského a výzkumného systému v Senegalu. Vedle vybraných ministerstev zde budou sídlit jejich závislé struktury a instituce, například CNRS (Národní centrum pro vědecký výzkum) a vědeckotechnické informační centrum. Jde o vlajkový projekt senegalské vlády a strategickou iniciativu, od níž se očekává, že bude mít významný dopad na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj Senegalu.

Součástí Cité du savoir je Park numerických technologií (PTN), jehož ambicí je být první a největší regionální výpočetní platformou a učinit z digitální infrastruktury konkurenční výhodu země. Projekt PTN, který je v souladu s vládní strategií Sénégal Digital, si klade za cíl zvýšit příspěvek ICT k růstu ekonomiky a přilákat přímé zahraniční investice se zvláštním důrazem na vytváření pracovních míst zejména pro mladé lidi. PTN je založen na geostrategickém umístění a na jazykových aktivech Senegalu jako hlavní křižovatky v západní Africe s využitím nákladové konkurenceschopnosti pro hostování Business Process Outsourcing (BPO) a teleservisních služeb. Součástí projektu je vytvoření datového centra s potenciálem pro služby cloud computingu a vybudování BPO centra podporujícího umístění call center. Očekává se, že PTN vytvoří přibližně 35 tisíc přímých pracovních míst jen v subsektoru BPO / IT službách a minimálně 105 tisíc nepřímých pracovních míst po dobu 6 až 10 let.