Smlouva o dílo - náležitosti, právní úprava, definice

26. 5. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Smlouva o dílo je mezi podnikateli jedním z nejčastěji používaných smluvních typů. Článek pro čtenáře shrnuje jednak její základní náležitosti, věnuje se však i praktickým problémům, které ze smlouvy o dílo mezi stranami často nastávají.

Podrobný obsah

Úvod

Smlouva o dílo (dále také jako „SoD“) je druh závazkového právního vztahu, v němž se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj cenu.

Už z uvedené definice vyplývají klíčové prvky smluvního vztahu založeného smlouvou o dílo. V první řadě se zhotovitel zavazuje provést dílo na svůj náklad. To znamená, že nesjednají-li si strany smlouvy např. zálohové platby, veškeré náklady nese zhotovitel, a to až do chvíle, kdy mu ze smlouvy vznikne právo na zaplacení. Zároveň platí, že zhotovitel provádí dílo na své nebezpečí, tedy nese nebezpečí škody na věci, resp. díle.

Proti zmíněným povinnostem zhotovitele stojí dvě povinnosti objednatele, a to povinnost dílo převzít a zaplatit stanovenou cenu. Objednatel obecně vždy přebírá dílo dokončené, a to buď s výhradou, nebo bez výhrad. Povinnost převzít dílo je v praxi častou příčinou sporu smluvních stran, když objednatel odmítá dílo převzít s odůvodněním na vady díla. Zásadní povinností objednatele je povinnost zaplatit cenu díla. K tomu blíže v dalším textu.

Právní úprava

Před přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, byla právní úprava tohoto smluvního typu roztříštěna do dvou základních kodexů, a to jak do zákoníku občanského (zákona č. 40/1964 Sb. – dále jako „OZ 1964“), tak do obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. – dále jako „obchodní zákoník“), což v praxi způsobovalo značné interpretační obtíže.

Obchodní zákoník poskytoval vlastní komplexní úpravu obchodní smlouvy o dílo pro situace, kdy bylo při uzavírání smlouvy zřejmé, že ji mezi sebou uzavírají podnikatelé v souvislosti se svým podnikáním. Zásadní rozdíl tkví v tom, že smlouva o dílo dle OZ 1964 byla založena na systému zákonných záruk, kdežto v obchodních závazkových vztazích byla v tomto směru použitelná pouze obecná ustanovení OZ 1964 o závazkových právních vztazích.

Nový zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „OZ“), tuto duplicitu odstranil a úpravu poměrně rozsáhle sjednotil ve svých ustanoveních § 2586–2635 OZ. Jako základ současné právní úpravy byla převzata původní úprava SoD dle obchodního zákoníku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Definice díla

Za dílo se dle ustanovení § 2587 OZ považuje zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, dále také údržba nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Stejně tak je dílem i zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby či její části. Oblast stavebnictví je typickým příkladem, kde je tento smluvní typ hojně využíván.

Obecně lze říci, že dílem se rozumí vždy nějaká činnost, a to jak s hmotným, tak s nehmotným výsledkem (typickým příkladem bude např. vystoupení hudební skupiny).

I nadále však činí v praxi problém odlišit situace, kdy daná činnost spadá pod úpravu jiného smluvního typu, nejčastěji pak kupní smlouvy. Správné určení smluvního typu je přitom rozhodující pro posouzení práv a povinností stran závazku, zejména pak v otázce odpovědnosti za vady. Smlouva o dílo je v určitých případech poměrně snadno zaměnitelná například se smlouvami příkazního typu, či smlouvou o přepravě.

Vrátíme-li se k zaměnitelnosti SoD se smlouvou kupní, rozhodujícím hlediskem při nejistotě, zda se jedná o SoD či smlouvu kupní, je předmět smlouvy, když platí, že předmětem smlouvy o dílo je činnost s určitým výsledkem, naopak, u kupní smlouvy bude předmětem smlouvy věc.

V případě, že převážná část plnění zhotovitele spočívá v jeho činnosti, bude se jednat o smlouvu o dílo. Zároveň obecně platí, že dodá-li si materiál objednatel, jedná se rovněž o SoD (př.: dodání dřeva truhláři jako zhotoviteli nové knihovny). Pokud ovšem dodává materiál zhotovitel, je pak na posouzení, zda jeho „činnost“ stále převažuje nad materiálem. Tvoří-li činnost převážnou část závazku, spadá smluvní právní vztah opět do režimu smlouvy o dílo.

Podstatné náležitosti smlouvy o dílo

  • Označení smluvních stran

Smlouva o dílo je závazkovým vztahem mezi objednatelem a zhotovitelem.

Ve smlouvě tedy vždy musí být jasně označeny obě strany smluvního vztahu. V případě fyzické osoby datem narozením a adresou, fyzická osoba podnikající označí své IČO a sídlo, právnická osoba pak IČO, sídlo, údaje o rejstříkovém soudu, a jméno a funkci osoby, která za spolčenost při uzavření smlouvy jedná.

  • Určení díla

Důkladná specifikace díla je stěžejní pro celou řadu konsekvencí, např. pro určení, že je dílo vadné a další. Součástí této specifikace by mělo být rovněž určení místa plnění a termín provedení díla, ačkoli se nejedná o podstatné náležitosti smlouvy.

  • Závazek k zaplacení ceny za provedení díla
  • Závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí
  • Závazek objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu

Provádění díla

Osobní povaha provedení díla

Dílo může být provedeno buď osobně zhotovitelem, nebo pod jeho osobním vedením třetí osobou, za jejíž činnost zhotovitel nese odpovědnost. Zhotovitel je však povinen provádět dílo s potřebnou péčí.

Této povinnosti se zhotovitel nezbaví ani v případě, za něj dílo provádí jiná osoba, které provádění díla zhotovitel svěřil. Pokud zhotovitelův subdodavatel při provádění díla způsobí vadu díla, vůči objednateli i nadále odpovídá zhotovitel. Samozřejmě je pak na zhotoviteli, aby takový nárok následně regresně uplatnil na svém subdodavateli. Nicméně, jak bylo uvedeno, plnění prostřednictvím subdodavatelů nikterak neovlivní odpovědnost ve vztahu zhotovitel-objednatel.

Vrátíme-li se ještě k osobnímu charakteru provádění díla, je nezbytné zmínit, že v situaci, kdy záleží provedení díla na osobních schopnostech zhotovitele, zanikne závazek ztrátou jeho způsobilosti nebo jeho smrtí. Typickým příkladem bude, pokud si objednám zhotovení portrétu u malíře XY a malíř v mezičase zemře. Tehdy se stane plnění nemožným a smrt tak způsobí zrušení závazku. Stejně tak platí, pokud je plnění závislé na osobě objednatele (např. předmětem smlouvy o dílo je zhotovení portrétu osoby XY, která zemře).

Termín provedení díla

Zhotovitel má dále povinnost provést dílo včas. Ačkoli není povinnou náležitostí smlouvy ujednat přesný termín, během něhož má být dílo provedeno, lze doporučit upravit ve smlouvě i tento údaj. Pokud si strany žádný termín nesjednají, uplatní se vyvratitelná právní domněnka, že zhotovitel dílo provede v čase, který je přiměřený povaze díla. Má se ale obecně za to, že čas plnění je ujednán ve prospěch zhotovitele.

Obstarání věci/matriálu k provedení díla

Další zákonem stanovenou povinností zhotovitele je obstarat vše, co je k provedení díla potřebné. Takto popsaná povinnost opět vzbuzuje řadu nejasností. Je obstaráním „všeho“ myšlen např. materiál a pracovní pomůcky nebo i vyřízení souvisejících veřejnoprávních povolení apod.? Zde je opět namístě posoudit, zda povinnost obstarání věcí/materiálu obsahuje konkrétní smlouva.

Pokud smlouva neřeší, bude nezbytné dovodit povinnost z konkrétní situace při posouzení povahy díla. Pokud se bude například jednat o opravu pračky, lze předpokládat, že je součástí smlouvy o dílo rovněž povinnost zhotovitele – opraváře zajistit nezbytné náhradní díly, které bude ke konkrétní opravě potřebovat.

Nebude jistě výjimečnou situací, že je objednatel povinen opatřit k provedení díla nějakou věc. Jako příklad lze uvést situaci, kdy má zahradní architekt vytvořit pro klienta skalku z vzácných květin vybraných klientem; aby mohlo být dílo provedeno, musí objednatel – klient rostliny dodat. Zpravidla by takovou věc měl objednatel předat bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy nebo v dohodnuté době. Má se za to, že hodnota takové věci nemá vliv na cenu díla.

Pokud se zhotovitel (zde zahradní architekt) dostane do situace, kdy mu ani po výzvě objednatel – klient rostliny nedodá, může je zhotovitel opatřit sám, a to na náklady objednatele. Takovou cenu spolu s dalšími účelně vynaloženými náklady k opatření věci (rostlin) zaplatí objednatel ihned, jakmile jej o zaplacení zhotovitel požádá.

Nebezpečí škody na věci, kterou dodal objednatel pro provedení díla, nese objednatel; zhotovitel za dodanou věc odpovídá jen jako skladovatel. Po provedení díla by měl zhotovitel předložit vyúčtování, a pokud některé věci nezpracoval, měl by je vrátit objednateli.

Zásahy a pokyny objednatele

Co se týče možnosti objednatele do provádění díla zasahovat, objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Typicky tak činí objednatel, resp. jeho zástupci (např. technický dozor) při výstavbě prostřednictvím tzv. kontrolních dní. Zhotovitel by měl postupovat při provádění díla samostatně. Pokud při takové kontrole objednatel zjistí, že zhotovitel porušuje své povinnosti (např. používá pro výrobu jiný než smluvený materiál), může objednatel požadovat nápravu. Pokud zhotovitel neprovede nápravu ani v přiměřené době, má objednatel právo od smlouvy odstoupit, je-li zjevné, že by pokračování v takovém provádění díla vedlo k podstatnému porušení smlouvy.

V praxi také často nastanou situace, kdy bude mít objednatel tendence udělovat ohledně provádění díla zhotoviteli příkazy. Do jaké míry je ale zhotovitel povinen se těmito příkazy řídit? Příkazy objednatele je zhotovitel vázán pouze za situace, kdy si to strany ujednaly, nebo pokud to plyne ze zvyklostí.

V případě, že je příkaz objednatele zjevně nevhodný, je na zhotoviteli, aby objednatele upozornil, že je jeho pokyn nevhodný. Lze doporučit, aby si zhotovitel takový pokyn vyžádal po objednateli písemně pro případ, kdy by bylo v budoucnu nezbytné obsah pokynu dokazovat. Pokud od takového příkazu objednatel ani přesto neustoupí, je dle ust. § 2595 OZ zhotovitel oprávněn dokonce od smlouvy odstoupit.

Součinnost stran

Při provádění díla je logicky nezbytné, aby objednatel ve větší či menší míře poskytl zhotoviteli součinnost. Často ale v praxi nastává situace, kdy objednatel, ať už úmyslně či nevědomky, zhotoviteli součinnost neposkytuje a zhotovitel tak nemůže dílo provádět, čímž se sám vystavuje případným důsledkům mu plynoucím z jeho případného prodlení.

V takovém případě platí, že zhotovitel objednatele vyzve k poskytnutí součinnosti a určí mu k tomu přiměřenou lhůtu. Typicky se bude jednat například o poskytnutí podkladů, přípravu místa k plnění (není-li součástí SoD) apod. I zde je vhodné myslet pro případ sporu na důkazní povinnost a shora uvedenou výzvu učinit ideálně písemně.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Cena díla

Určení ceny

Cena díla na rozdíl od předchozí úpravy není nezbytnou náležitostí smlouvy o dílo. Tedy připouští se, aby strany uzavřely smlouvu o dílo, aniž by si výslovně cenu díla sjednaly. Z praktického hlediska lze ovšem nadále doporučit, aby smluvní strany ve smlouvě tuto významnou náležitost neopomněly. Pokud totiž strany uzavřou smlouvu o dílo bez určení ceny díla, uplatní se zákonné pravidlo, že ujednanou cenou díla se rozumí cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za srovnatelných podmínek.

Strany si mohou cenu díla stanovit jednak fixní částkou, nebo odkazem na dostatečně určitý rozpočet, který ideálně připojí k samotné smlouvě. Pokud si strany stanoví cenu díla takto určitě, nemůže žádná ze stran následně požadovat změnu ceny s odůvodněním, že si plnění díla vyžádalo větší úsilí či neočekávaně vyšší/nižší náklady. Rozhodně není možné, aby v případě, že je cena stanovena dle rozpočtu, zhotovitel bez souhlasu objednatele rozpočet navýšil.

Cena díla dle rozpočtu

Častou příčinou sporů stran smlouvy o dílo je překročení rozpočtu. Níže jsou tedy uvedeny možné sporné situace, na jejichž řešení pamatuje přímo zákon.

Pokud bylo dílo zadáno dle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny díla ani tehdy, překročil-li rozpočet z důvodů vyššího rozsahu nebo nákladnosti prací.

V praxi se také objevují situace, kdy zhotovitel „nacení“ dílo s výhradou, že rozpočet je nezávazný nebo s tím, že nezaručuje úplnost rozpočtu, a strany dle takového rozpočtu sjednají cenu. Pokud nastane situace, že se při provádění díla objeví potřeba dalších činností do rozpočtu nezahrnutých, nebylo-li takové činnosti možné předvídat v době uzavření smlouvy, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny díla.

Vždy je ale nezbytné, aby zhotovitel oznámil nutnost zvýšení rozpočtu ihned poté, co takové nezbytné navýšení rozpočtu vyhodnotí. Pokud tak neučiní, zaniká mu právo požadovat zvýšení ceny. Samozřejmě právo zhotovitele požadovat zvýšení není bezbřehé, zákon stanoví hranici 10% ceny rozpočtu. Pokud požaduje zhotovitel navýšení rozpočtu, které tuto hranici přesahuje, může objednatel ihned odstoupit od smlouvy.

Právo na zaplacení

Obecně platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká zhotoviteli provedením díla, neujednají-li si strany ve smlouvě odlišný postup. Pokud je dílo předáváno po částech, bude právo na zaplacení spjato s každým předáním takové části. V souvislosti s tím vyvstává často otázka, zda může zhotovitel požadovat po objednateli úhradu záloh na cenu díla.

Úhradu záloh si strany samozřejmě mohou sjednat. Pokud tak ale neučiní, nemá zhotovitel právo po objednateli následně zálohy požadovat. Výjimku představuje pouze ust. § 2611 OZ pro případy, kdy je dílo plněno po částech nebo se značnými náklady; zhotovitel může požadovat přiměřenou část odměny už během provádění díla.

Provedení díla

Platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dokončení a předání díla jsou obecně velmi důležité momenty, na základě kterých dojde k „aktivaci“ zejména povinnosti zhotovitele zaplatit dílo.

V případech, kdy si strany sjednají, že dílo bude prováděno postupně a je-li možné jednotlivé části (stupně) rozpoznat, může být dílo předáno i převzato po těchto částech.

Dokončení, převzetí a předání díla

Dokončení díla

Dílo lze považovat za dokončené, pokud je předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Tato povinnost předvést způsobilost díla je stanovena až novou úpravou OZ, přičemž lze dovodit, že zde bude záviset zejména na povaze díla. Navíc i v tomto případě si mohou smluvní strany ujednat, za jakých podmínek považují dílo za dokončené.

Zhotoviteli lze ale pro odstranění pochybností doporučit, aby zahrnul potvrzení o předvedení způsobilosti např. v rámci předávacího protokolu.

Převzetí díla

Objednatel převezme dílo s výhradami, či bez výhrad. Pokud jej ale převezme bez výhrad, vystavuje se riziku, že v případě soudního sporu mu nebude soudem přiznáno právo ze zjevných vad díla, pokud bude tato námitka zhotovitelem vznesena.

Převzetím díla nabývá obecně objednatel vlastnické právo k věci, zároveň na něj přechází nebezpečí škody k předmětu díla.

Právě převzetí díla v praxi způsobuje značné obtíže, když objednatel záměrně odmítá dílo převzít. Komentáře i judikatura tak řeší, zda je převzetí díla povinností nebo pouze právem objednatele. Jinými slovy zda je objednatel povinen dílo převzít, je-li k tomu zhotovitelem vyzván a jsou-li zároveň pro předání splněny podmínky. Převažují názory, že se jedná o povinnost, která vznikne tehdy, je-li dílo dokončeno.

K předání díla je nezbytné učinit zpravidla následující kroky, a to jednak umožnění nabytí vlastnického práva k věci ze strany zhotovitele objednateli, jednak umožnění nakládání s věcí – resp. předmětem díla. Zpravidla by měly být současně zhotovitelem předány také veškeré doklady, které objednatel bude k užití díla nadále potřebovat.

Lze pouze doporučit, aby o tomto smluvní strany vždy vyhotovily alespoň stručný předávací protokol, v němž zachytí jak převzetí díla samotného, tak související podklady, případně i soupis vad vytčených objednatelem. Smluvní strany si mohou sjednat i další kroky či speciální postup pro předání díla. Je však potřeba mít na zřeteli, že pokud si takový speciální postup smluvní strany stanoví, je nadále vyloučeno, aby bylo dílo převzato odlišně.

Vady díla a nebezpečí škody

Občanský zákoník stanovuje, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě o dílo. Z toho důvodu lze doporučit, aby smluvní strany ve smlouvě důkladně specifikovaly, co je předmětem díla, resp. veškeré jeho vlastnosti. Nedostatky díla mohou spočívat v kvalitě díla nebo v jeho kvantitě, tedy pokud neodpovídá ujednané jakosti, množství či provedení. Pokud tedy smluvní strany vlastnosti díla nedostatečně vymezily, vychází se z toho, že dílo by mělo dosahovat vlastností obvyklých.

Občanský zákoník obecně stanoví ve svém ust. § 2615 odst. 2, že pro práva objednatele z vadného plnění se uplatní obdobně ustanovení o kupní smlouvě, tj. ust. § 2099 a násl. OZ. Platí však, že pokud předmět díla nelze vrátit nebo předat zhotoviteli, nemůže objednatel požadovat provedení náhradního díla.

Pro posouzení vady je stěžejní rozlišit, zda dílo má či mělo vadu již v době jeho předání. Pokud ano, je tím založena povinnost zhotovitele z vadného plnění. Jak tedy již bylo zmíněno, pro stanovení odpovědnosti za vady je rozhodující okamžik předání, resp. přechodu nebezpečí škody.

Každopádně je důležité uvést, že pokud zjistí objednatel jakékoli vady díla, měl by takto zjištěné vady bez zbytečného odkladu oznámit zhotoviteli, když nejpozději tak musí učinit do dvou let od předání díla. Samozřejmě je opět nasnadě doporučit pro toto oznámení písemnou formu.

V případě, kdy by byla práva z vad namítnuta objednatelem až později, tj. po uplynutí dvou let od převzetí, může jej zhotovitel uspokojit dobrovolně. Pokud se ale objednatel bude svého práva domáhat soudně, soud mu práva z vad nepřizná, pokud zhotovitel namítne, že práva z vad byla uplatněna opožděně. U staveb pak činí lhůta k uplatnění vady 5 let.

Zároveň je na zhotoviteli, zda poskytne objednateli záruku za jakost, tj. bude garantovat, že bude dílo po určitou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Záruční doba rovněž počíná běžet okamžikem předání díla. V podrobnostech zákon opět odkazuje na ustanovení o kupní smlouvě, konkrétně na ust. § 2113 až 2129 OZ.

Nebezpečí škody

Jak už stanoví samotná definice smlouvy o dílo, obecně platí, že nebezpečí škody na díle nese zhotovitel. Zákon ale pamatuje i na určité situace, za nichž tomu bude odlišně.

Na příklad se bude jednat o již zmiňované nebezpečí škody na věci, kterou k provedení díla dodal sám objednatel. Ten jej nese po celou dobu provedení díla, dokud trvá jeho vlastnické právo. Zhotovitel odpovídá za takovou věc jen jako skladovatel.

Vlastnické právo k předmětu díla

Pro určení převodu vlastnického práva k předmětu díla na objednatele je nezbytné zohlednit samotný předmět díla – resp. jeho povahu. V první řadě je nezbytné posoudit, zda se jedná o věc určenou jednotlivě či druhově.

Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. Naopak tomu bude za situace, kdy zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele (popř. jeho pozemku), nebo bude-li hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy věci. Tehdy nabyde vlastnické právo k věci zhotovitel.

Bude-li předmětem díla věc určená podle druhu, nabývá k ní vlastnické právo zhotovitel. Pravidlo se ale neuplatní, pokud zhotovitel zhotovil věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil – při splnění těchto podmínek nabývá vlastnické právo objednatel.

Shora uvedená pravidla odvozující vlastnictví díla od vlastnictví pozemku totiž aplikují další důležitou občanskoprávní zásadu, již s sebou přinesl nový občanský zákoník, a to zásadu superficies solo cedit, tzn. „povrch ustupuje půdě“. Podle tohoto pravidla se stavba stává součástí pozemku, na kterém vzniká. To je důležité zohlednit za situace, kdy osoba objednatele není zcela shodná s osobou vlastníka pozemku.

K výše uvedeným pravidlům, kterými se řídí přechod vlastnického práva, je ale nutno poznamenat, že i úprava vzniku vlastnického práva je dispozitivního charakteru, a tudíž si smluvní strany mohou ve smlouvě stanovit odlišný režim. Pro vlastnické právo je zároveň irelevantní, pokud zhotovitel použil ke zhotovení díla subdodavatele.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Stavba jako předmět díla

Stavba je zřejmě nejtypičtějším příkladem aplikace smlouvy o dílo. Ve zvláštním oddílu však občanský zákoník odkazuje především na obecná ustanovení o SoD, a pouze některé prvky stanoví pro stavby speciálně.

Nebezpečí škody nebo zničení stavby, která je zhotovována na objednávku, nese až do předání stavby její zhotovitel. Z toho důvodu je vhodné doporučit, aby ve smlouvě zhotovitel garantoval, že má platně uzavřené pojištění pro případ takových událostí.

Možnost odstoupení uděluje OZ oběma stranám smlouvy o dílo při specifické situaci, kdy zhotovitel zjistí při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno (např. neodpovídající vlastnosti geologického podlaží apod.), kvůli nimž je znemožněno provést dílo dohodnutým způsobem.

Takto zjištěnou skutečnost zhotovitel oznámí bez zbytečného odkladu objednateli a zároveň mu navrhne změnu díla. Neshodnou-li se stany na změně díla v přiměřené lhůtě, je kterákoli ze stran oprávněna od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má samozřejmě právo na zaplacení poměrné ceny za tu část díla, kterou dosud provedl.

Převzetí díla objednatelem často vyvolává spory smluvních stran, a to zejména když objednatel účelově odmítá hotové dílo převzít. Nový občanský zákoník se snažil alespoň částečně sporům předcházet, když stanovil, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby z důvodu ojedinělých drobných vad, které ale samy o sobě ani ve spojení nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani užívání takové stavby podstatným způsobem neomezují. Je ale otázkou, zda se strany shodnou na posouzení, zda ta která vada splňuje shora vyjmenované podmínky, nebo už ne a může proto být důvodem k odmítnutí převzetí díla.

Co se týče přechodu vlastnického práva ke stavbě jako předmětu díla, obecně jsou aplikovatelná pravidla, jež byla vyložena výše. Ovšem i ustanovení o vzniku vlastnického práva ke zhotovované stavbě je svou povahou dispozitivní, a strany si tak mohou opět upravit právní režim odlišně.

Vady díla jsou pak rovněž speciálně upraveny. Jak již bylo uvedeno, u staveb činí lhůta k uplatnění vad 5 let. Pokud se objednatel bude svého práva domáhat soudně, aniž by předtím uplatnil svá práva v pětileté lhůtě, nebudou mu práva z vad soudem přiznána, pokud zhotovitel namítne, že byla práva z vad uplatněna opožděně. Uplatnitelné jsou stejným způsobem i skryté vady v projektové dokumentaci či obdobných plněních.

U díla – stavby platí tzv. solidární odpovědnost z vad. To znamená, že spolu se zhotovitelem je zavázán společně a nerozdílně i subdodavatel, dále pak osoba, která dodala stavební dokumentaci, a rovněž technický dozor, který prováděl dozor nad stavbou. Uvedeným osobám ale svědčí i liberační důvody, tj. pokud prokáží, že vada nevznikla „na jejich poli působnosti“.

Zhotovitel se rovněž může zprostit odpovědnosti z vad stavby, a to v případě, že vady pramenily z chyb ve stavební dokumentaci, jež vytvořila osoba zvolená objednatelem, nebo pouze selháním dozoru, který objednatel zvolil.

Dílo s nehmotným výsledkem

Jak již bylo uvedeno, nová úprava smlouvy dílo rozšířila definici předmětu díla na hmotně zachycený výsledek činnosti, ale i ten výsledek nehmotný. Nemusí se však vždy jednat o dílo ve smyslu autorskoprávních předpisů.

Jako příklad je možné uvést smlouvu o dílo, jejímž předmětem bude vytvoření software dle požadavků objednatele, koncert hudební skupiny nebo zpracování projektové dokumentace.

Obecně platí, že zhotovitel má povinnost provést dílo s potřebnou péčí. Pokud nebude součástí předmětu díla i hmotná věc, považuje se takové dílo za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.

Pokud je předmětem díla výsledek činnosti chráněný právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Zhotoviteli se tedy doporučuje, aby vyžadoval ustanovení smlouvy o vymezení účelu, pro který dílo zhotovil.

Pokud si smluvní strany tak sjednají ve smlouvě, je možné, aby zhotovitel výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytl i jiným osobám než objednateli. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz takového poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele. Pokud se tedy jedná např. o unikátní architektonické dílo, měly by smluvní strany věnovat bližší pozornost i úpravě dalšího poskytování a zpřístupňování díla.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek