Smlouva o dílo – náležitosti, právní úprava, definice

Stavba jako předmět díla

Stavba je zřejmě nejtypičtějším příkladem aplikace smlouvy o dílo. Ve zvláštním oddílu však občanský zákoník odkazuje především na obecná ustanovení o SoD, a pouze některé prvky stanoví pro stavby speciálně.

Nebezpečí škody nebo zničení stavby, která je zhotovována na objednávku, nese až do předání stavby její zhotovitel. Z toho důvodu je vhodné doporučit, aby ve smlouvě zhotovitel garantoval, že má platně uzavřené pojištění pro případ takových událostí.

Možnost odstoupení uděluje OZ oběma stranám smlouvy o dílo při specifické situaci, kdy zhotovitel zjistí při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno (např. neodpovídající vlastnosti geologického podlaží apod.), kvůli nimž je znemožněno provést dílo dohodnutým způsobem.

Takto zjištěnou skutečnost zhotovitel oznámí bez zbytečného odkladu objednateli a zároveň mu navrhne změnu díla. Neshodnou-li se stany na změně díla v přiměřené lhůtě, je kterákoli ze stran oprávněna od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má samozřejmě právo na zaplacení poměrné ceny za tu část díla, kterou dosud provedl.

Převzetí díla objednatelem často vyvolává spory smluvních stran, a to zejména když objednatel účelově odmítá hotové dílo převzít. Občanský zákoník se snaží alespoň částečně sporům předcházet, když stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby z důvodu ojedinělých drobných vad, které ale samy o sobě ani ve spojení nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani užívání takové stavby podstatným způsobem neomezují. Je ale otázkou, zda se strany shodnou na posouzení, zda ta která vada splňuje shora vyjmenované podmínky, nebo už ne a může proto být důvodem k odmítnutí převzetí díla.

Co se týče přechodu vlastnického práva ke stavbě jako předmětu díla, obecně jsou aplikovatelná pravidla, jež byla vyložena výše. Ovšem i ustanovení o vzniku vlastnického práva ke zhotovované stavbě je svou povahou dispozitivní, a strany si tak mohou opět upravit právní režim odlišně.

Vady díla jsou pak rovněž speciálně upraveny. Jak již bylo uvedeno, u staveb činí lhůta k uplatnění vad 5 let. Pokud se objednatel bude svého práva domáhat soudně, aniž by předtím uplatnil svá práva v pětileté lhůtě, nebudou mu práva z vad soudem přiznána, pokud zhotovitel namítne, že byla práva z vad uplatněna opožděně. Uplatnitelné jsou stejným způsobem i skryté vady v projektové dokumentaci či obdobných plněních.

U díla – stavby platí tzv. solidární odpovědnost z vad. To znamená, že spolu se zhotovitelem je zavázán společně a nerozdílně i subdodavatel, dále pak osoba, která dodala stavební dokumentaci, a rovněž technický dozor, který prováděl dozor nad stavbou. Uvedeným osobám ale svědčí i liberační důvody, tj. pokud prokáží, že vada nevznikla „na jejich poli působnosti“.

Zhotovitel se rovněž může zprostit odpovědnosti z vad stavby, a to v případě, že vady pramenily z chyb ve stavební dokumentaci, jež vytvořila osoba zvolená objednatelem, nebo pouze selháním dozoru, který objednatel zvolil.

Dílo s nehmotným výsledkem

Jak již bylo uvedeno, nová úprava smlouvy dílo rozšířila definici předmětu díla na hmotně zachycený výsledek činnosti, ale i ten výsledek nehmotný. Nemusí se však vždy jednat o dílo ve smyslu autorskoprávních předpisů.

Jako příklad je možné uvést smlouvu o dílo, jejímž předmětem bude vytvoření software dle požadavků objednatele, koncert hudební skupiny nebo zpracování projektové dokumentace.

Obecně platí, že zhotovitel má povinnost provést dílo s potřebnou péčí. Pokud nebude součástí předmětu díla i hmotná věc, považuje se takové dílo za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.

Pokud je předmětem díla výsledek činnosti chráněný právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Zhotoviteli se tedy doporučuje, aby vyžadoval ustanovení smlouvy o vymezení účelu, pro který dílo zhotovil.

Pokud si smluvní strany tak sjednají ve smlouvě, je možné, aby zhotovitel výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytl i jiným osobám než objednateli. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz takového poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele. Pokud se tedy jedná např. o unikátní architektonické dílo, měly by smluvní strany věnovat bližší pozornost i úpravě dalšího poskytování a zpřístupňování díla.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Pravidelné novinky e-mailem