Smlouva o dílo – náležitosti, právní úprava, definice

Definice díla

Za dílo se dle ustanovení § 2587 OZ považuje zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, dále také údržba nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Stejně tak je dílem i zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby či její části. Oblast stavebnictví je typickým příkladem, kde je tento smluvní typ hojně využíván.

Obecně lze říci, že dílem se rozumí vždy nějaká činnost, a to jak s hmotným, tak s nehmotným výsledkem (typickým příkladem bude např. vystoupení hudební skupiny).

I nadále však činí v praxi problém odlišit situace, kdy daná činnost spadá pod úpravu jiného smluvního typu, nejčastěji pak kupní smlouvy, kdy k jejich snazšímu odlišení mohou posloužit (ve stručnosti řečeno) následující kritéria:

  • a) kritérium materiálu – jde zpravidla o kupní smlouvu, pokud je předmětem plnění dodání věci, jež má být teprve vyrobena; pokud se podstatnou část materiálu  zavázal dodat ten, komu má být věc dodána, bude se jednat o smlouvu dílo – např. objednatel dodá dřevo truhláři jako zhotoviteli nové knihovny;
  • b) kritérium práce – dodání věci je kupní smlouvou, jestliže převážná část plnění nespočívá ve výkonu činnosti; pokud ovšem dodává materiál zhotovitel, je pak na posouzení, zda jeho „činnost“ stále převažuje nad materiálem – jestliže  činnost zhotovitele tvoří převážnou část plnění, spadá takový právní vztah opět do režimu smlouvy o dílo;
  • c) kritérium plnění – o dílo jde vždy, když jde o údržbu, opravu, úpravu nebo zhotovení stavby.

Správné určení smluvního typu je přitom rozhodující pro posouzení práv a povinností stran závazku, zejména pak v otázce odpovědnosti za vady.

Smlouva o dílo je v určitých případech také poměrně snadno zaměnitelná například se smlouvami příkazního typu, či smlouvou o přepravě.

Podstatné náležitosti smlouvy o dílo

Označení smluvních stran

  • Smlouva o dílo je závazkovým vztahem mezi objednatelem a zhotovitelem.
  • Ve smlouvě tedy vždy musí být jasně označeny obě strany smluvního vztahu. V případě fyzické osoby datem narozením a adresou, fyzická osoba podnikající označí své IČO a sídlo, právnická osoba pak IČO, sídlo, údaje o rejstříkovém soudu a jméno a funkci osoby, která za spolčenost při uzavření smlouvy jedná.

Určení díla

  • Důkladná specifikace díla je stěžejní pro celou řadu konsekvencí, např. pro určení, že je dílo vadné a další. Součástí této specifikace by mělo být rovněž určení místa plnění a termín provedení díla, ačkoli se nejedná o podstatné náležitosti smlouvy.

Závazek k zaplacení ceny za provedení díla
Závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí
Závazek objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu

Provádění díla

Osobní povaha provedení díla

Dílo může být provedeno buď osobně zhotovitelem, nebo pod jeho osobním vedením třetí osobou, za jejíž činnost zhotovitel nese odpovědnost (např. zaměstnancem zhotovitele). Zhotovitel je však povinen provádět dílo s potřebnou péčí.

Této povinnosti se zhotovitel nezbaví ani v případě, za něj dílo provádí jiná osoba, které provádění díla zhotovitel svěřil. Pokud zhotovitelův subdodavatel při provádění díla způsobí vadu díla, vůči objednateli i nadále odpovídá zhotovitel. Samozřejmě je pak na zhotoviteli, aby takový nárok následně regresně uplatnil na svém subdodavateli. Nicméně, jak bylo uvedeno, plnění prostřednictvím subdodavatelů nikterak neovlivní odpovědnost ve vztahu zhotovitel-objednatel.

Vrátíme-li se ještě k osobnímu charakteru provádění díla, je nezbytné zmínit, že v situaci, kdy záleží provedení díla na osobních schopnostech zhotovitele, zanikne závazek ztrátou jeho způsobilosti nebo jeho smrtí. Typickým příkladem bude, pokud si objednám zhotovení portrétu u malíře XY a tento malíř v mezičase zemře. Tehdy se stane plnění nemožným, a smrt tak způsobí zánik závazku (byť bez uspokojení objednatele). Stejně tak platí, pokud je plnění závislé na osobě objednatele (např. předmětem smlouvy o dílo je zhotovení portrétu osoby XY, která zemře).

Termín provedení díla

Zhotovitel má dále povinnost provést dílo včas. Ačkoli není povinnou náležitostí smlouvy ujednat přesný termín, během něhož má být dílo provedeno, lze doporučit upravit ve smlouvě i tento údaj. Pokud si strany žádný termín nesjednají, uplatní se vyvratitelná právní domněnka, že zhotovitel dílo provede v čase, který je přiměřený povaze díla. Má se ale obecně za to, že čas plnění je ujednán ve prospěch zhotovitele.

Obstarání věci/matriálu k provedení díla

Další zákonem stanovenou povinností zhotovitele je obstarat vše, co je k provedení díla potřebné. Takto popsaná povinnost opět vzbuzuje řadu nejasností. Je obstaráním „všeho“ myšlen např. materiál a pracovní pomůcky nebo i vyřízení souvisejících veřejnoprávních povolení apod.? Zde je opět namístě posoudit, zda povinnost obstarání věcí/materiálu obsahuje konkrétní smlouva.

Pokud smlouva neřeší, bude nezbytné dovodit povinnost z konkrétní situace při posouzení povahy díla. Pokud se bude například jednat o opravu pračky, lze předpokládat, že je součástí smlouvy o dílo rovněž povinnost zhotovitele – opraváře zajistit nezbytné náhradní díly, které bude ke konkrétní opravě potřebovat.

Nebude jistě výjimečnou situací, že je objednatel povinen opatřit k provedení díla nějakou věc. Jako příklad lze uvést situaci, kdy má zahradní architekt vytvořit pro klienta skalku z vzácných květin vybraných klientem; aby mohlo být dílo provedeno, musí objednatel – klient rostliny dodat. Zpravidla by takovou věc měl objednatel předat bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy nebo v dohodnuté době. Má se za to, že hodnota takové věci nemá vliv na cenu díla.

Pokud se zhotovitel (zde zahradní architekt) dostane do situace, kdy mu ani po výzvě objednatel – klient rostliny nedodá, může je zhotovitel opatřit sám, a to na náklady objednatele. Takovou cenu spolu s dalšími účelně vynaloženými náklady k opatření věci (rostlin) zaplatí objednatel ihned, jakmile jej o zaplacení zhotovitel požádá.

Nebezpečí škody na věci, kterou dodal objednatel pro provedení díla, nese objednatel; zhotovitel za dodanou věc odpovídá jen jako skladovatel. Po provedení díla by měl zhotovitel předložit vyúčtování, a pokud některé věci nezpracoval, měl by je vrátit objednateli.

Zásahy a pokyny objednatele

Co se týče možnosti objednatele do provádění díla zasahovat, objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Typicky tak činí objednatel, resp. jeho zástupci (např. technický dozor) při výstavbě prostřednictvím tzv. kontrolních dní. Zhotovitel by měl postupovat při provádění díla samostatně. Pokud při takové kontrole objednatel zjistí, že zhotovitel porušuje své povinnosti (např. používá pro výrobu jiný než smluvený materiál), může objednatel požadovat nápravu. Pokud zhotovitel neprovede nápravu ani v přiměřené době, má objednatel právo od smlouvy odstoupit, je-li zjevné, že by pokračování v takovém provádění díla vedlo k podstatnému porušení smlouvy.

V praxi také často nastanou situace, kdy bude mít objednatel tendence udělovat ohledně provádění díla zhotoviteli příkazy. Do jaké míry je ale zhotovitel povinen se těmito příkazy řídit? Příkazy objednatele je zhotovitel vázán pouze za situace, kdy si to strany ujednaly, nebo pokud to plyne ze zvyklostí.

V případě, že je příkaz objednatele zjevně nevhodný, je na zhotoviteli, aby objednatele upozornil, že je jeho pokyn nevhodný. Lze doporučit, aby si zhotovitel takový pokyn vyžádal po objednateli písemně pro případ, kdy by bylo v budoucnu nezbytné obsah pokynu dokazovat. Pokud od takového příkazu objednatel ani přesto neustoupí, je dle ust. § 2595 OZ zhotovitel oprávněn dokonce od smlouvy odstoupit.

Součinnost stran

Při provádění díla je logicky nezbytné, aby objednatel ve větší či menší míře poskytl zhotoviteli součinnost. Často ale v praxi nastává situace, kdy objednatel, ať už úmyslně či nevědomky, zhotoviteli součinnost neposkytuje a zhotovitel tak nemůže dílo provádět, čímž se sám vystavuje případným důsledkům mu plynoucím z jeho případného prodlení.

V takovém případě platí, že zhotovitel objednatele vyzve k poskytnutí součinnosti a určí mu k tomu přiměřenou lhůtu. Typicky se bude jednat například o poskytnutí podkladů, přípravu místa k plnění (není-li součástí SoD) apod. I zde je vhodné myslet pro případ sporu na důkazní povinnost a shora uvedenou výzvu učinit ideálně písemně.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem