Španělsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Španělské království - Reino de España

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií.

Pro zemi je typická silná decentralizace - vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů (v každé autonomní oblasti a městu) se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný. Všechny autonomní oblasti a města mají vlastní autonomní vládu.


Parlament
(Cortesy) je dvoukomorový. Kongres poslanců (= dolní komora) je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů, předsedkyní je Ana Pastro Julián (Lidová strana). Senát (= horní komora) ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení. Má 259 členů - 208 senátorů je voleno přímo, 51 pak autonomiemi. Předsedou je Pío García - Escudero (Lidová strana). Poslední parlamentní volby se uskutečnily 26.6.2016 jakožto důsledek politického patu, který nastal po řádných parlamentních volbách v prosinci 2015.  V červnových volbách opět zvítězila Lidová strana a jejímu předsedovi se po zdlouhavých jednáních a jednom zmařeném pokusu získat důvěru sněmovny podařilo dne 29.10.2016 získat potřebný počet hlasů a obnovit mandát premiéra.  Lidová strana si uchovala nadpoloviční většinu v Senátu, kde disponuje 130 senátory.

 

Hlava státu (jméno, kompetence)


Hlavou státu se stal 19.6.2014 Filip VI. Královskou rodinu dále tvoří královna Letizie, následnice trůnu Leonor - princezna asturská, infantka Sofía (mladší dcera královského páru) a král Juan Carlos s královnou Sofií de Grecia - rodiče současného krále. 

Role krále jakožto hlavy státu je zakotvena ve španělské ústavě, konkrétně v článcích 56 – 65.

Složení vlády (mandát od 4.11.2016) 

  • předseda vlády (Presidente del Gobierno) - Mariano Rajoy Brey  
  • místopředsedkyně vlády, šéfová Úřadu vlády a ministryně pro teritoriální záležitosti  vlády - Soraya Sáenz de Santamaría  
  • ministr hospodářství, průmyslu a konkurenceschopnosti - Luis de Guindos Jurado  
  • ministr zahraničních věcí a rozvojové spolupráce - Alfonso Dastis Quecedo
  • ministr spravedlnosti - Rafael Catalá Polo  
  • ministr obrany - María Dolores de Cospedal
  • ministr vnitra - Juan Ignacio Zoido
  • ministr dopravy - Íňigo de la Serna
  • ministr školství, kultury a sportu - Íňigo Méndez de Vigo  
  • ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení - María Fátima Báňez García  
  • ministr energie, digitálních technologií a turismu - Álvaro Nadal
  • ministryně zemědělství, výživy a životního prostředí - Isabel García Tejerina  
  • ministr financí - Cristóbal Montoro Romero  
  • ministryně zdravotnictví, sociálních služeb a rovnosti pohlaví - Dolors Montserrat

Premiér španělské vlády má výsadní postavení, parlament vyslovuje důvěru pouze premiérovi a v jeho kompetenci je poté jmenování jednotlivých ministrů.  Ve Španělsku tradičně vládly buď jednobarevné vlády s majoritní, anebo minoritní podporou. Stávající vláda reprezentuje Lidovou stranu.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 46,5 mil. (k 1.1.2017)
  • Hustota na km2: 92 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 22,8 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,0 % 
  • Průměrný věk: 42,9 let - muži 41,6; ženy 44,2
  • Naděje dožití: 82,7 let - muži 79,9; ženy 85,45 (2016)

Věková struktura :

  • 0 - 15 let: 7,4 mil. (15,9 %)
  • 16 - 64 let: 30,4 mil. (65,3 %)
  • nad 65 let: 8,8 mil. (18,8 %)

Národnostní složení

  • 74 % Španělé
  • 17 % Katalánci
  • 7% Galicijci
  • 2 % Baskové
Cizinci s trvalým pobytem ve Španělsku dle národností k 1.1.2017*

Nejčastěji zastoupená státní občanství cizinců

Počet osob 

% z celkového
počtu

Maroko

747 872

16,4

Rumunsko

684 532

15,0

Velká Británie

236 669

5,2

Čína

207 593

4,6

Itálie

189 005

4,2

Kolumbie

145 055

3,2

Ekvádor

141 582

3,1

Bulharsko

126 997

2,8

Německo

110 378

2,4

Ukrajina

102 786

2,3

Bolívie

102 236

2,2

Francie

95 645

2,1

Portugalsko

87 781

1,9

Pákistán

 80 009

1,8

Brazílie

 75 880

1,7


Celkem bylo k 1.1.2017 ve Španělsku registrováno 4,55 milionů cizinců s legálním pobytem, přičemž z toho 1,76 milionů pochází z EU (3,8 % celkové populace země) a 2,8 milionů mimo EU (6 % celkové populace země). Za poslední rok se zvýšil počet obyvatel zejména z Itálie, Číny a Ukrajiny, naopak ubylo imigrantů z Bolívie, Ekvádoru a Maroka. Celkově se však skladba národností zásadním způsobem v posledních letech nemění: největší podíl z celkového počtu imigrantů mají i v roce 2016 občané EU (38,8 %), následně z Afriky (22,8 %), Jižní Ameriky (17,3 %), Asie (9,2 %), Evropy mimo EU (5,7 %), Střední Ameriky a Karibiku (4,8 %), Severní Ameriky (1,3 %) a Oceánie (0,1 %). Ve Španělsku bylo evidováno 1 221 apatridů.

* údaje k 26.4.2017

Zdroj:
INE (Instituto Nacional de Estadística) - Estadística del Padrón


Náboženské složení:

  • 76 % katolíků
  • 20 % bez vyznání
  • 1,5 % protestantů
  • 2 % muslimů
  • 0,5 % ostatní

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ekonomické výsledky roku 2016 a výhledy na rok 2017

Španělská ekonomika rostla v loňském roce o uspokojivých 3,2%, hlavní podíl na tomto růstu nesla domácí poptávka a dobré výsledky vývozu. Vyšší ekonomická aktivita zajistila navýšení zaměstnanosti (meziročně +2,7%), bylo vytvořeno 463.000 nových pracovních míst. Přetrvává rozdíl ve schopnosti vytvářet pracovní místa dle sektorů výroby – zatímco terciární sektor roste v tomto směru meziročním tempem kolem 7% (zejména turistika), stavebnictví v tvorbě pracovních míst stagnuje. Dluh domácností se za rok 2016 snížil o 1,7%, přičemž 76,3% dluhu představují náklady na bydlení. Dobré zprávy se objevily i v souvislosti s rozpočtovým deficitem, jenž dosáhl ke konci roku 2016 míry 4,3% HDP, tedy méně, než limit původně stanovený ze strany EK (4,6%). Státní dluh dosáhl v roce 2016 celkem 1,105 bilionu euro, tj. 98,98% HDP. V kontextu ES ekonomiky se jedná o spíše dobrou zprávu: dle původních očekávání se dluh mohl vyšplhat až na 99,4% HDP. Ceny v ES rostly v roce 2016 rychleji než v eurozóně (1,4% oproti 1,1%).

Ekonomické předpovědi pro ES na roky 2017-2018

Odhad hlavních faktorů ovlivňujících růst španělské ekonomiky zůstává z pohledu EK pro rok 2017 neměnný: inflace, zdražení energií, vyčerpání účinku snížení daní z loňského roku, zmrazení veřejných výdajů a klesající křivka úrokové míry. Všechny tyto faktory budou hrát velkou roli při zpomalení ekonomického růstu v roce 2017. Zahraniční obchod přispěje k růstu HDP 0,3%, národní poptávka bude tvořit 2,2% z růstu HDP. Kvůli zdražení ropy se očekává nárůst cen. Deflátor spotřeby by se mohl zvýšit o 2,4%, ve srovnání k loňskému snížení o 2 desetiny. Zaměstnanost se podle pronostik zvýší o 2%, čímž se obnoví 41,1% z 3,6 milionů ztracených pracovních míst mezi lety 2008-2013. Míra nezaměstnanosti by se měla snížit na 17,8%. Státní dluh by měl dosáhnout 3,6% HDP, 2 desetiny více, než pro ES stanovila EU

V roce 2018 se růst HDP zřejmě zpomalí na 2,2%, zejména kvůli snížení vnitřní poptávky, která k růstu HDP přispěje výší 1,9%. Soukromá spotřeba a investice do zařízení se sníží, zatímco investice v sektoru stavebnictví poroste. Zahraniční obchod přispěje k růstu 0,3%, tedy obdobně jako v roce 2017. Předpokládá se další nesplnění maastrichtských limitů státního schodku. Státní dluh v roce 2018 dosáhne 2,5%, o 3 desetiny více, než je stanoveno ze strany EK.

První čísla letošního roku však nevypadají zle: podle lednové analýzy MMF by ES ekonomika měla v roce 2017 růst tempem 2,3% a v roce 2018 pak 2,1%. Byla by to pak nejrychleji rostoucí ekonomika EU v letech 2016-2018. MMF ovšem zároveň připomíná tradiční problémy ES ekonomiky a doporučuje zvýšení DPH na určité produkty (alkohol, sladké nápoje, tabák aj.) a radikální omezení odpočtů a zproštění od platby daní. ES údajně potřebuje lepší rámec pro růst MSP, čímž by se omezila roztříštěnost ES výrobních sektorů. MMF také opakuje své doporučení posílit investice do vědy a výzkumu.

            Ještě optimističtější v prognózách je analytický odbor banky BBVA, který počítá s letošním růstem 2,7% a nevylučuje jeho téměř identickou výši pro rok 2018. Dle BBVA by se v letech 2017-2018 mělo vytvořit díky lepší kondici ekonomiky 920.000 nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti by se měla snížit za rok 2017 na 17,5% a za rok 2018 na 15,8%. Státní schodek by se dle BBVA mělo podařit snížit na 3,1%HDP v letošním a na 2,5% DPH v příštím roce, což jsou čísla, která by měla plnit cíle stanovené EU. EK je tradičně pesimističtější: očekává za rok 2017 schodek 3,3% a na rok 2018 pak 2,8% HDP a připomíná nutnost pokračovat v ekonomických reformách, mj. v prohlubování jednotného vnitřního trhu práce.

Další informace.

 

Základní makroekonomické ukazatele Španělska

 

2013 

 2014

2015

2016

 2017*

HDP (mld. EUR)

1 023

1 039

1 081

1 110  

Reálný růst HDP (%)

-1,7

1,4

3,2

3,2

2,7 

Meziroční inflace (%)

1,4

-0,2

-0,5

-0,2  

Nezaměstnanost (%)

26,1

24,4

22,1

19,6 17,8 

Vývoz (mld. EUR)

235,8

240,6

249,8

254,5 43,5

Dovoz (mld. EUR)

252,4

265,6

274,7

273,3 49,3

Obchodní bilance

-16,6

-25,0

-24,9

-18,8 -5,8

Bilance BÚ (mld. EUR)

15,6

10,2

15,1

22,3  

Zahraniční dluh (mld. EUR)

1 635

1 737

1 815

1 972  

Veřejný dluh (mld. EUR)

961,6

1 020,2

1 071,3

1 100,01  

Saldo SR (% HDP)

-13,3

-5,6

-5,1

- 3,6  

Zdroj: Banco de España (Estadísticas - Indicadores Económicos), Ministerio de Hacienda y Función Pública

* Odhad dle údajů ke květnu 2017

Tvorba HDP (2015*)

Podíl na tvorbě HDP (% z celku) 

HDP celkem

100,0

Služby

74,9

Průmysl vč. energetiky

17,1

Stavebnictví

5,5

Zemědělství a rybářství

2,5

*Údaje dostupné k 25.5.2017

Zdroj: Národní statistický úřad

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje státu (v mil. eur)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Výdaje celkem

362 066

408 034

423 231

440 076  436 373

Příjmy celkem

276 390

274 452

281 678

298 319  330 087

Saldo

-85 676

-133 582

-141 553

-141 757  - 106 286

Zdroj: Ministerio de Hacienda y Administraciones Públicas - Estadísticas Presupuestos Generales de Estado Consolidados 

 

 
Rozpočet na rok 2016
se snažil pokračovat v koordinaci dvou hlavním cílů španělské ekonomiky: na jedné straně snahy o zachování většího růstu HDP (posílení spotřeby domácností, další zlepšení bilace běžného účtu vyššími vývozy, posílení investic státu apod.), na straně druhé snahy o redukci dluhu i rozpočtového deficitu. Právě rozpočtový deficit nakonec za rok 2016 přinesl dobré zprávy: dosáhl míry 4,3% HDP, tedy méně, než limit původně stanovený ze strany EK (4,6%). Meziročně se navíc vládě podařilo (poprvé po několika letech) deficit snížit, a to o bezmála 25%.  

 

V prvním trimestru 2017 se vláda snažila prosadit návrh rozpočtu na rok 2017 - země dosud fungovala v provizoriu (zejména důsledkem opakovaných legislativních voleb v roce 2016). Návrh rozpočtu počítá pro rok 2017 s rozpočtovým deficitem ve výši 3,1% HDP, na rok 2018 pak s 2,2% HDP.  Vláda počítá s meziročním navýšením daňových příjmů (jako důsledek zlepšení systému výběru a kontroly). Výdaje by se měly meziročně snížit (ze 42,3% HDP na 41,3% HDP), výdaje státní správy se meziročně navýší pouze o 0,8%, což bude mít omezující vliv na investice do infrastruktury (meziroční pokles o 10,9%). Vláda počítá s tím, že díky snižování nezaměstnanosti poklesnou její výdaje na podporu nezaměstnaným. Meziročně by se měly navýšit výdaje na podporu vědy a výzkumu (+ 4,1%), na podporu firem, které zaměstnají nezaměstnané (+5,5%) či na modernizaci soudního sektoru (+7,6%). Naopak zásadní snížení se týká příspěvků na nezaměstnané (-31,6%) a na "záchranný fond" pro regiony (-27,2%).

Hlavní výdajové položky rozpočtu na rok 2017: penzijní fond (40,7%, meziročně + 3,1%), rozpočet jednotlivých vládních rezortů (14,1%, meziročně -1,2%), úroky státního dluhu (9,4%, meziročně -3,9%).

 
Detailní prezentace rozpočtu na rok 2017 - viz příloha.http://www.sepg.pap.minhafp.gob.es/Presup/PGE2017Proyecto/MaestroDocumentos/PGE-ROM/MnSerieRoja.htm

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Souhrn platební bilance Španělska: 2014 a 2015 (v mln. euro)

 

2015  

2016  

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

Příjmy 

Výdaje 

Saldo

Bežný a kapitálový účet

430 096

408 976

21 118

 

440 401

416 762

23 639

Běžný účet

423 324

408 175

 

15 147

 

437 253

415 468

21 785

- Obchodní bilance včetně služeb

356 929

331 235

 

25 693

368 392

335 516

32 876

- Bilance výnosů

66 395

76 940

-10 546

68 861 

79 952 

- 11 091 

Kapitálový účet

6 772

801

5 971

3 148

1 294

1 854

Finanční účet*

47 740

122 725

-73 581

83 586 

- 2 180 

 83 055

Zdroj: Banco de Espaňa

* Bez vývoje rezervních aktiv Národní banky Španělska 


Detailní statistiku je možno nalézt na příslušných webových stránkách španělské centrální banky.

Státní dluh dosáhl v roce 2016 celkem 1,105 bilionu euro, tj. 98,98% HDP. V kontextu ES ekonomiky se jedná o spíše dobrou zprávu: dle původních očekávání se dluh mohl vyšplhat až na 99,4% HDP. Zadlužení španělských domácností (jedno z nejcitlivějších míst ES ekonomiky) pokleslo ve druhé polovině roku 2016 meziročně o 2,1%. Dle údajů ES centrální banky ¾ dluhu domácností odpovídají úvěrům na koupi bydlení. Zadlužení firem zaznamenalo také pozitivní tendenci: meziročně ve stejném období pokleslo o 3,5%.

Počátkem roku 2017 se dluh navýšil a dosáhl 1,114 bilionu euro - jednalo se o nevyšší hodnotu veřejného dluhu v historii Španělska (99,75% HDP). Pro celý rok 2017 se předpokládá státní dluh ve výši 3,6% HDP, 2 desetiny více, než pro ES stanovila EU. V roce 2018  státní dluh zřejmě dosáhne 2,5%, o 3 desetiny více, než je stanoveno ze strany EK.


Zahraniční zadluženost a dluhová služba
je pro Španělsko velmi specifickým a palčivým problémem. Španělsko musí každoročně získat na mezinárodních finančních trzích na refinancování svého zahraničního dluhu, resp. k pokrytí nákladů na dluhovou službu a na financování rozpočtového schodku poměrně vysoké částky. V roce 2016 došlo (i přes mírné snížení v druhé polovině roku) k dalšímu nárůstu zahraničního dluhu na 167% HDP, země k prosinci 2016 dlužila zahraničním věřitelům více než 1,89 miliardy euro. Experti varují, že aby Španělsko dospělo k limitu čistého zahraničního dluhu určenému Evropskou komisí (35% dluhu), bylo by třeba, aby její ekonomika rostla nejméně 5% po dobu minimálně 12 let, a to za podmínky pozitivní obchodní bilance zahraničního obchodu. K prosinci 2016 bylo v zahraničních rukou 48,56% celkového dluhu země, přičemž největší podíl mají banky a úvěrové ústavy následované státními organizacemi a pojišťovnami. Investiční fondy vlastní 5,91% španělského dluhu, penzijní fondy 2%. 

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Mezi hlavní banky fungující v zemi patří BBVA, Santander, Bankia, Banco Sabadell a Banco Popular. Poté, co v polovině roku 2014 ohlásila banka Barclays odchod ze Španělska, odkoupila její podíl CaixaBank a tím posílila svou pozici na španělském bankovním trhu. Španělské bankovní domy se tradičně soustředí mj. na své zájmy na zahraničních trzích, zejména v Latinské Americe. Banco Popular vlastní téměř 25% mexické banky GFBX+, přítomnost španělských bank je patrná také v Brazílii, ale i Turecku apod.

Krize španělské ekonomiky byla v mnohém navázána na krizi bankovního sektoru. Největším problémem byla finanční situace bankovního sektoru, konkrétně velký, až neúnosný podíl tzv. toxických aktiv, resp. úvěrové angažovanosti bank ve stavebním sektoru a na trhu nemovitostí. ES banky tak stále více pociťovaly následky svých úvěrových aktivit v době stavebního boomu, který skončil v r. 2008. Do největších problémů se dostaly tzv. cajas, tedy, nejčastěji regionální, spořitelny (záložny).   

Mezi hlavní kroky, které pomohly k ozdravení španělského bankovního sektoru, patřilo opatření centrální banky (Banco de Espaňa) o povinném zvýšení kapitálové přiměřenosti bank na 9%, v případě cajas (spořitelních ústavů) na 10%, které představovalo finanční náročnost ve výši cca 50ti miliard EUR. V únoru 2012 přijala nová vláda reformu finančního systému, jejíž cílem bylo ozdravení pohledávek za stavebním sektorem a znamenalo další posílení kapitálu bank o cca 54 miliard EUR. Tzv. druhá reforma finančního systému zahrnovala požadavek na zvýšení kapitálu bank a vytvoření rezerv na případné pokrytí rizikových pohledávek zejména za stavebním sektorem, ve výši dosahující 30ti miliard EUR. Bankám bylo nařízeno posílení rezerv, a to primárně získáním prostředků na kapitálovém trhu. Pokud nebyly v tomto směru úspěšné, mohly se obrátit na stát, který je prostřednictvím tzv. Fondu řízené restrukturalizace bank (FROB), spravovaným Banco de Espaňa,  zafinancoval, ovšem za 10ti procentní úrok na dobu 5ti let. Pokud banka nebude schopna splácet, dojde ke kapitalizaci půjčky a tak vlastně k zestátnění banky. Těmito kroky vláda dosáhla cca 45ti procentního kapitálového pokrytí toxických aktiv z celkové odhadované výše překračující 300 miliard EUR. Došlo k zestátnění některých bank (Bankia a další), které byly nadále převedeny do režimu výrazného omezení úvěrové aktivity směrem k nerizikovým sektorům či oblastem důležitým pro rozvoj ekonomiky: nemohou úvěrovat realitní ani hypoteční projekty, poskytují velmi omezeně spotřební úvěry a naopak podporují úvěry firmám - zejména zdravým malým a středním podnikům. 

Hlavní část toxických aktiv byla postupně nasměrována do konsolidační banky SAREB, kterou vláda vytvořila koncem roku 2012 s mandátem na 15 let od ledna 2013. SAREB během roku 2013 a 2014 vstřebal většinu toxických aktiv (zejména v oblasti nemovitostí a developerských projektů) a postupně si vytvořil vlastní základnu investorů a své prodejní kanály. SAREB zůstává prodělečný, ovšem fakt, že se mu již koncem roku 2013 podařilo rozprodávat (za tržně velmi nízké ceny) některé majetky, sice podpořil propad cen nemovitostí ve Španělsku, zároveň se však jedná o důkaz efektivity a relativní úspěšnosti tohoto projektu: postupně se daří odbourávat míru toxických aktiv a nadále sanovat bankovní systém.   

Pozitivní vývoj v sanaci španělského bankovnictví se začal reálně projevovat již od počátku 2014.  V roce 2016 se španělské banky dále konsolidovaly, opětovně vykázaly zisk, a to ve výši 6,09 miliard euro (což ovšem znamená meziroční propad zisku o 41%, zejména v důsledku plošného zlevnění hypotečních sazeb a povinného navýšení rezerv u banky Popular). Tento vývoj se odrazil i na postupném zlepšování ratingu španělských bank. Zdá se tedy, že většina velkých španělských bank prokazuje schopnost vyrovnat se se svými ztrátami a dosahují potřebné stability - to se ostatně projevilo i ve stresových testech ECB. Rok 2016 přesto znamenal oslabení růstu zisku a objevil se opět i problém nesplácených úvěrů. Bankovní domy proto v roce 2017 hodlají pokračovat ve flexibilizaci svých sítí, převádění řady služeb na internetbanking, zmenšování počtu fyzických poboček apod. Cílem by měla být banka efektivnější, s levnějším provozem.   

Španělsko je od počátku silným příznivcem evropské bankovní unie a všech jejích pilířů. Z jeho pohledu (zejména po absolvování krize bankovního sektoru) je prioritní, aby se sjednocením trhu snížily ceny financování bank, firem i států - teprve v takovém kontextu se plně mohou projevit pozitivní efekty reforem (daňová, bankovní na úrovni států apod.). Španělská zkušenost  se záchranným programem EU a MMF byla pozitivní: oceněna byla zejména rychlá reakce BEI, kdy v době nejhlubší finanční krize státu poskytla prostřednictvím převodů přes místní banky úvěry malým a středním podnikům ve výši cca 80 mld euro. Tento program konsolidované pomoci španělskému bankovnictví skončil dle plánu, t.j. k lednu 2014.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stále aktualizované informace ke konkrétní problematice naleznete na stránkách Finančního úřadu Španělska (Agencia Tributaria):

Konzultace pro:

  • fyzické osoby (ciudadanos)
  • právnické osoby (empresas y profesionales)

Komplexní daňová reforma

Během krize se Španělsko stalo jednou ze zemí EU, které v rámci HDP generují nejmenší množství státních příjmů. Jedním z důvodů je právě neefektivní systém vybírání daní – v roce 2011 Španělsko vykázalo nejmenší podíl spotřebních daní na HDP z celé EU. V červenci 2013 proto rozhodla vláda o ustavení komise nezávislých expertů, kteří dostali za úkol vytvořit návrh rozsáhlé a komplexní daňové reformy země. Materiál byl odevzdán Ministerstvu financí na počátku března 2014, to na jeho základě vypracovalo návrh zákona o daňové reformě, který byl schválen v červenci 2014. Hlavními cíly reformy, jež vstoupila v platnost 1. ledna 2015, je zjednodušení daňového systému, zvýšení efektivity vybírání daní (snížení výjimek, omezení apod.), orientace daňového systému na podporu rozvoje ekonomiky (snížení přímých daní a reforma daní z příjmů firem) a vytváření nových pracovních míst (snížení sociálních a zdravotních odvodů) a konečně teritoriální sjednocení pravidel (omezení kompetencí autonomních oblastí).

Od ledna 2015 se tak implementací daňové reformy snížila zejména daňová zátěž z příjmů fyzických osob a z příjmů firem. I přes snížení daňového základu však vláda správně počítala s meziročním navýšením daňových příjmů (+5,2%) – a to zejména díky plánovanému posílení domácí poptávky a obecně růstu ES ekonomiky v daném roce. „Strop“ daně z příjmu fyzických osob se od počátku 2015 snížil z 52% na 47% a její minimální hranice z 24,75% na 20%. Navýšil se tak základ platů a vláda proto vsadila také na navýšení spotřeby – a tudíž meziročně s vyššími příjmy z DPH (+7,2%). Navíc, díky mírnému navýšení zaměstnanosti došlo v roce 2015 k pouze minimálnímu meziročnímu snížení vládních příjmů z daně z příjmu fyzických osob (-0,6%) – zaměstnanci sice nyní platí méně, ale zato jich je o trochu více. 

Od ledna 2015 se také snížila daň ze zisku firem z 30% na 28%. 

 Aktuální daňový systém Španělska

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění, a to daní stanovených centrální vládou, daní vyměřovaných vládami autonomních oblastí (AO) a daní určovaných místními úřady. Daňový systém rozeznává daně (impuestos), dávky a poplatky (tasas) a speciální poplatky (contribuciones especiales). Z celého Španělska pouze AO Baskicko a Navarra mají vlastní daňový režim. V roce 2007 se uskutečnila poměrně rozsáhlá daňová reforma, jejíž jednotlivé atributy jsou rozpracovávány a měněny průběžně.

Daně vybírané centrální administrativou jsou jednak daněmi přímými (daň ze zisku společností, daň z příjmu fyzických osob, majetková daň, dědická a darovací daň), jednak daněmi nepřímými (daň z přidané hodnoty, daň z převodu majetku a kolkovné, spotřební daň, dovozní clo, daň z pojistných prémií).

Společnost je považována za španělský subjekt, pokud splňuje jednu z následujících podmínek:

  • Byla založena dle španělských zákonů, její úřední sídlo je ve Španělsku, nebo že má ve Španělsku efektivní sídlo.
  • V případě, že by došlo ke sporu ohledně sídla společnosti, bude se vycházet z platných mezistátních daňových dohod, tzn. v případě ČR ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (viz zákon č. 23/1982 Sb.).
  • Stálá provozovna (také viz čl. 5 a 7 smlouvy o zamezení dvojího zdanění), ve shodě se vzorovou daňovou úmluvou OECD, společnosti s daňovým domicilem mimo Španělsko (nerezidentská společnost) platí 20, resp. 25% daň z čistého zisku vytvořeného z příjmů pobíraných ve Španělsku, tzn., že je daňově zatížena stejně jako španělské podniky. Pokud nerezidentská společnost převádí zisk vytvořený stálou provozovnou ve Španělsku do zahraničí, je zdaněn 25% daní. Stálá provozovna zřízená ve Španělsku vede účetní záznamy v souladu s předpisy platnými pro místní podniky. Stálá provozovna může žádat místní úřady o daňové úlevy stejně jako španělské rezidentní společnosti.
  • České a jiné zahraniční podniky, které nemají ve Španělsku zřízenou stálou provozovnu, a jejichž stát má uzavřenou mezivládní daňovou smlouvu, nemají ve Španělsku zdaňovány příjmy ani kapitálové výnosy (vyjma zisků z nemovitého majetku).
  • Zdanění dalších druhů příjmů je upraveno smlouvou o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.), a to při snížené daňové sazbě (5% daní u dividend brutto, je-li skutečným vlastníkem společnost, která vlastní přímo nejméně 25% kapitálu společnosti vyplácející dividendy, nebo 15% daní u dividend brutto ve všech ostatních případech; daň až do 5% u autorských práv a licenčních poplatků, s výjimkou vědeckých prací; úroky jsou osvobozeny od zdanění ve druhém státě, pokud by nebyl poskytnut úvěr stálé provozovně vlastněné příjemcem úvěru ve Španělsku). Stálá provozovna nerezidentní společnosti by měla zplnomocnit španělského občana, nebo jinou zplnomocněnou osobu jako svého daňového reprezentanta (pro styk s finančními úřady), a jehož pověření by mělo být zapsáno na obchodním rejstříku.
  • Pro oceňování inventáře se ve Španělsku může použít jakákoli metoda (například LIFO, FIFO, podle pořizovacích nákladů, nebo vážené průměrné náklady), která je akceptována jak pro účetní, tak pro daňové účely. Odpisy (amortizace) jsou definovány jako odpočitatelný výdaj, za podmínky, že jsou efektivní a jsou-li zaneseny v účetní knize.
  • Oficiální odpisové sazby jsou publikovány v úředním věstníku a majetek je tříděn do odpisových skupin (viz tabulka) :
Roční odpisové sazby (%)

 

maximální

minimální

průmyslové budovy

3,00

1,47

obchodní budovy

2,00

1,00

kancelářský nábytek

10,00

5,00

počítače

25,00

12,50

software

33,00

16,70

vozidla

16,00

7,14

stroje

12,00

5,55

Zvláštní pravidla odpisování platí pro aktiva používaná denně po dobu více než jedné běžné pracovní směny a pro aktiva nakoupená z druhé ruky. Příkladem může být metoda tzv. degresivních odpisů, kdy je povoleno u všech aktiv, s výjimkou budov a nábytku, amortizaci přesunout do prvních let jejich životnosti, kdy efektivní amortizace může být větší s tím, že k propočtu degresivních odpisů se použije koeficient, kterým se vynásobí účetní hodnota aktiv. Podniky, které si z technických důvodů přejí rychlejší odepisování svých aktiv, mohou požádat státní správu o stanovení speciálního odpisového plánu s vyššími ročními odpisovými sazbami.

Autonomní oblast Kanárské ostrovy se díky svému geografickému umístění a celkové odloučenosti od pevniny těší tzv. daňovému režimu Kanárských ostrovů, a to na základě zákona 19/1994, doplněného Královským dekretem 3/1996, a zákona 13/1996. Celé území Kanárských ostrovů je definováno jako Zvláštní kanárská zóna (ZEC) pro účely výrobní, zpracovatelské, manipulační a obchodní činnosti. Společnosti (právnické osoby), pobočky, stálé provozovny, které chtějí požívat výhod ZEC, se musí zapsat do oficiálního veřejného rejstříku společností ZEC. Zapsané společnosti pak mohou vykonávat transakce s nerezidentními společnostmi se sídlem mimo Španělsko, nebo s nerezidentními společnostmi majícími stálou provozovnou ve Španělsku za podmínky, že tyto transakce se nebudou realizovat s touto stálou provozovnou, nebo s jinými společnostmi v ZEC. Režim ZEC se vztahuje také na transakce spojené s výrobou hmotných statků, jež lze provádět s rezidenty, nebo se stálými provozovnami nerezidentních společností ve Španělsku.

Daňový režim ZEC zavazuje společnosti odvádět 1% daň ze zisku společností za transakce realizované v ZEC. Firmy v ZEC jsou osvobozeny od placení nepřímých daní za činnosti prováděné v ZEC. Devizoví cizozemci ze států mimo EU jsou v ZEC osvobozeni od skutečné povinnosti placení daně ze zisku společností a daně z příjmu fyzických osob u výnosů, navýšení majetku a při rozdělování zisku v rámci ZEC. Daňový režim ZEC osvobozuje od placení daně z majetkových převodů a z doložených právních úkonů u transakcí společností, s výjimkou rozpuštění podniku, dále u nákupu zboží a práv určených na rozvoj činnosti společnosti, a u doložených právních úkonů, s výjimkou směnek, nebo převoditelných dokladů a čl. 31 zákona o dani, uskutečněných na kanárském území. Dále daňový režim ZEC osvobozuje od platby tzv. všeobecné nepřímé kanárské daně (IGIC) u transakcí uskutečněných s nerezidenty, nebo s jinými subjekty ZEC v případě dodávky zboží, poskytování služeb a u dovozu zboží. Dále režim ZEC osvobozuje při vstupu zboží do ZEC od placení zvláštní sazby ostrovní přirážky (TEAI) a od placení přirážky za výrobu a dovoz na Kanárské ostrovy u transakcí mezi subjekty ZEC a s nerezidenty. V rámci ZEC se snižuje zdanitelný základ společností u té části zisku, která se určí jako rezerva na investice (reinvestovaný zisk).

U daně z příjmu fyzických osob (IRPF - z celkových čistých výnosů a navýšení, nebo snížení majetku) platí ve Španělsku stejné kritérium jako u společností, totiž obvyklé bydliště, nebo sídlo (rezidence), a zda se na španělském území tato osoba zdržuje po dobu delší než 183 dní v průběhu běžného roku, nebo zda má ve Španělsku hlavní základnu pro rozvoj podnikatelské činnosti, nebo profese, či svých podnikatelských zájmů.

Devizoví cizozemci platí 25% daň z příjmu fyzických osob a 35% daň z kapitálových výnosů. V případě, že devizoví cizozemci (zde z ČR) mají zřízenou ve Španělsku stálou provozovnu, platí pro ně podmínky podle mezivládní dohody o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.)

Daň z majetkových převodů je vybírána jen za vymezené transakce, a to například za tzv. korporativní transakce (založení firmy, navýšení, nebo snížení kapitálu firmy) ve výši 1%, za převod nemovitosti 6%, za převod movitých aktiv 4%, za převod určitých práv k nemovitosti 1% a za určité veřejné úkony podle obchodního práva 0,5%. Na převod stavebních pozemků, nebo při prvním prodeji budovy je vyměřována DPH, je-li prodávajícím společnost, či jednotlivý majetkový developer. Při druhém převodu a při dalších převodech nemovitostí ze strany společností, podnikatelů, nebo profesionálů během jejich činnosti si mohou tito vybrat a zvolit si, zda chtějí být zdaněni daní z majetkových převodů, nebo DPH. Druhá možnost se obvykle volí, je-li kupcem podnikatel, nebo profesionál, který si může odpočítat celou DPH. Daň z majetkových převodů je nákladem kupujícího.

Spotřební daň je upravena zákonem 38/1992 a vztahuje se zejména na alkohol a alkoholické nápoje, pivo, paliva a zpracovaný tabák. Spotřební daň se všeobecně nevyměřuje na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille. Nicméně na Kanárských ostrovech se platí daň za alkohol a pivo a v Ceutě a Melille zase daň za zpracovaný tabák.  V rámci pevninského Španělska se při nákupu vozidel platí daň podle emisí obsahujících CO2  (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km  4,75%, do 200 gr/km 9,75%, více než 200 gr/km 14,75%) , na Kanárských ostrovech je nižší (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km 3,75%, do 200 gr/km 8,75%, více než 200 gr/km 13,75%). Některé autonomní oblasti mohou dle článku 51 zákona č. 22/2009 zvýšit tyto sazby až o 15 %.

Z povinně vybíraných místních daní je třeba zmínit daň z nemovitostí, daň z ekonomických činností a daň z motorových vozidel. Daň z nemovitosti se obecně určuje na základě tzv. katastrální hodnoty stanovené městským úřadem, která nemůže překročit tržní hodnotu, a pomocí několika koeficientů až do maximální sazby 1,17% v případě majetku ve městech, nebo 1,11% venkovského majetku. Výše daně z ekonomických činností se stanovuje při zahrnutí faktorů jako druhu činnosti, lokality, počtu zaměstnanců apod. Městský úřad může vycházet z minimálních sazeb daně publikovaných vládou.

Tzv. volitelné místní daně jsou daň z montáže a výstavby, které vyžadují souhlas municipality. Sazba daně se vypočte na základě skutečných nákladů jakýchkoli prací a stavební činnosti a pohybuje se mezi 2 až 4% s tím, že vyšší sazba se aplikuje v obcích nad 100 tisíc obyvatel. Další volitelnou místní daní je daň ze zhodnocení městské půdy, která se vyměřuje, kdykoli je prováděn převod půdy. Za základ výpočtu daně se bere procento z roční katastrální hodnoty v době převodu. Výše sazby odvisí od velikosti obce a pohybuje se mezi 16 až 30%.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: