Španělsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Španělské království - Reino de España

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií.

Pro zemi je typická silná decentralizace - vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů (v každé autonomní oblasti a městu) se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný. Všechny autonomní oblasti a města mají vlastní autonomní vládu.

Parlament (Cortesy) je dvoukomorový. Kongres poslanců (= dolní komora) je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů, předsedou je Patxi Lopez (Socialistická strana). Senát (= horní komora) ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení. Má 259 členů - 208 senátorů je voleno přímo, 51 pak autonomiemi. Předsedou je Pío García - Escudero (Lidová strana). Poslední parlamentní volby se uskutečnily 20.12.2015, 13.1.2016 byl zvolen předseda Kongresu. Od této chvíle se však země marně snažila nalézt kompromis a vyjednat novou vládu. Dne 3.5.proto král oficiálně rozpustil Sněmovnu a na 26.6. 2016 vyhlásil nové parlamentní volby. Ty ovlivní i složení Senátu, v němž si Lidová strana i po prosinových volbách zachovala nadpoloviční většinu a disponuje 146 senátory.

Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu se stal 19.6.2014 Filip VI. Královskou rodinu dále tvoří královna Letizie, následnice trůnu Leonor - princezna asturská, infantka Sofía (mladší dcera královského páru) a král Juan Carlos s královnou Sofií de Grecia - rodiče současného krále. 

Role krále jakožto hlavy státu je zakotvena ve španělské ústavě, konkrétně v článcích 56 – 65.

Složení vlády (do ustavení nové vlády po volbách v prosinci 2015) 

  • předseda vlády (Presidente del Gobierno) - Mariano Rajoy Brey  
  • místopředsedkyně vlády, šéfová Úřadu vlády a mluvčí vlády - Soraya Sáenz de Santamaría  
  • ministr hospodářství a konkurenceschopnosti - Luis de Guindos Jurado  
  • ministr zahraničních věcí a rozvojové spolupráce - José Manuel García-Margallo y Marfil  
  • ministr spravedlnosti - Rafael Catalá Polo  
  • ministr obrany - Pedro Morenés Eulate  
  • ministr vnitra - Jorge Fernández Díaz  
  • ministryně rozvoje - Ana Pastor Julián  
  • ministr školství, kultury a sportu - José Ignacio Wert Ortega  
  • ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení - María Fátima Báňez García  
  • ministr průmyslu, energie a turismu - dočasně vedeno místopředsedkyní vlády Sorayou Sáenz de Santamaría  
  • ministryně zemědělství, výživy a životního prostředí - Isabel García Tejerina  
  • ministr financí a veřejné správy - Cristóbal Montoro Romero  
  • ministr zdravotnictví, sociálních služeb a rovnoprávnosti - Alfonso Alonso Aranegui

Premiér španělské vlády má výsadní postavení, parlament vyslovuje důvěru pouze premiérovi a v jeho kompetenci je poté jmenování jednotlivých ministrů.  Ve Španělsku tradičně vládly buď jednobarevné vlády s majoritní, anebo minoritní podporou. Stávající vláda reprezentuje Lidovou stranu, dokud do konce května 2016 nedojde k ustavení nové vlády.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel : 46,4 mil. (k 1.7.2015)
  • Hustota na km2 : 92 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva : 22,9 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: -0,1% 
  • Průměrný věk: 42 let - muži 41; ženy 44
  • Naděje dožití: 82,8 let - muži 79,5; ženy 85,5

Věková struktura :

  • 0 - 15 let: 7,5 mil. (16 %)
  • 16 - 64 let: 30,3 mil. (65 %)
  • nad 65 let: 8,6 mil. (19 %)

Národnostní složení

  • 74 % Španělé
  • 17 % Katalánci
  • 7% Galicijci
  • 2 % Baskové
Cizinci s trvalým pobytem ve Španělsku dle národností k 1.7.2015*

Nejčastěji zastoupená státní
občanství cizinců

Počet osob 

% z celkového
počtu

Rumunsko

705 333

15,9

Maroko

680 120

15,4

Velká Británie

300 439

6,8

Itálie

187 330

4,2

Čína

169 445

3,8

Ekvádor

164 803

3,7

Německo

143 876

3,3

Kolumbie

139 336

3,1

Bulharsko

133 114

3,0

Portugalsko

103 422

2,3

Francie

100 230

2,3

Bolívie

94 081

2,1

Ukrajina

87 279

2,0

Argentina

 72 356

1,6

Polsko

 67 785

1,5

* údaje dostupné k 4.4.2016

Celkem bylo k 1.7.2015 ve Španělsku registrováno 4,4 milionů cizinců s legálním pobytem, přičemž z toho 1,95 milionů pochází z EU (4,2% celkové populace země) a 2,5 milionů mimo EU (5,4% celkové populace země). Za poslední rok se zvýšil počet obyvatel zejména z Itálie, Číny a Ukrajiny, naopak ubylo imigrantů z Ekvádoru, Maroka a Bolívie. Celkově se však skladba národností zásadním způsobem v posledních letech nemění: největší podíl z celkového počtu imigrantů mají i v roce 2015 občané EU (44,0%), následně z Afriky (21,0%), Jižní Ameriky (16,6%), Asie (7,5%), Evropy mimo EU (5,4%), Střední Ameriky a Karibiku (4,1%), Severní Ameriky (1,3%) a Oceánie (0,1%). K červnu 2015 bylo ve Španělsku evidováno 795 apatridů (0,02%).

Zdroj: INE (Instituto Nacional de Estadística) - Estadística del Padrón, údaje dostupné k 15.4.2016

Náboženské složení:

  • 76 % katolíků
  • 20 % bez vyznání
  • 1,5 % protestantů
  • 2 % muslimů
  • 0,5 % ostatní

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ekonomické výsledky roku 2015 a výhledy na rok 2016

Některé analýzy i nadále potvrzují, že španělská ekonomika se na svou úroveň před krizí dostane nejdříve v roce 2017, ovšem již počátkem roku 2014 se začaly objevovat první pozitivní faktory, které ukázaly na to, že reformy, jež vláda od roku 2012 zahájila, začínají nést ovoce. Pozitivní trend v oblasti růstu HDP, snižování deficitu či (mírného) snižování nezaměstnanosti se plněji projevil během roku 2015.  

Země vykázala v roce 2015 růst HDP 3,2%, což je nejrychlejší národní růst od roku 2007 a v rámci EU jeden z nejlepších výsledků daného roku. Španělsko během roku 2015 těžilo z nízkých cen ropy i ze zásahů ECB směřujících ke stabilizaci eura. Nejrychleji ekonomika rostla ve druhém trimestru 2015, tempo bylo však během celého roku poměrně vyrovnané. Hlavními faktory růstu byla spotřeba domácností a investice podniků. Naopak přínos zahraničního obchodu k růstu byl v roce 2015 poměrně skromný - růst exportu opět nedokázal kompenzovat růst dovozu. Inflace se během roku držela dle očekávání kolem 0%, mj. vlivem nízké ceny ropy a vývojem spotřebních cen. Setrvale pozitivní vývoj během roku 2015 i v prvním trimestru 2016 prokazují sektory automobilového průmyslu, turistiky či vybraných služeb (telekomunikace - zde ovšem zejména zásluhou výsledků velkých firem na zahraničních trzích).

Dobrou zprávou pro vládu, která se během roku 2015 snažila získat zpět zahraniční investory, bylo koncem roku zjištění, že země si polepšila z hlediska konkurenceschopnosti – potvrdila to jak Světová banka (ročenka Doing Business), tak Světové ekonomické fórum (Global Competitiveness Report) či IMD (World Competitiveness Scoreboard) a OECD (Economic Outlook).

Mírný optimismus panuje i co se týče odhadů vývoje španělské ekonomiky pro rok 2016, MMF růst HDP odhadl v dubnu 2016 na 2,6% a pro rok 2017 na 2,3%. Vláda je ve svých odhadech ještě mírně optimističtější - počítá s růstem 2,7 na rok 2016 a 2,4 na rok 2017. Reálné výsledky však může ovlivnit řada faktorů, s nimiž aktuální statistiky nepočítají: zejména vývoj cen ropy a také vliv několikaměsíční politické nestability způsobené neúspěšnými pokusy vytvořit novou vládu po volbách v prosinci 2015. Dle analýzy instituce FUNCAS z března 2016 týkající se výhledů španělské ekonomiky v letošním a příštím roce bude hospodářství pozitivně ovlivněno nízkými cenami ropy, negativní roli však zahraje očekávané zpomalení růstu světové ekonomiky a s ním spojená nejistota na světových finančních trzích. Soukromá spotřeba bude ve Španělsku v roce 2016 růst rychleji - až o 3,3%, zejména v důsledku klesajících cen ropy, tvorby nových pracovních míst a nově zavedeného snížení DPH. V následujícím roce by spotřeba měla růst cca o 2,6%. Investice do strojů a zařízení meziročně porostou cca o 5,1% v roce 2016 a o 4% v roce 2017. 

Inflace dosáhla během prvního čtvrtletí 2016 negativních hodnot. Index spotřebitelských cen vykázal v lednu na -0,3%, v únoru a březnu pak -0,8%. Podle statistik to bylo způsobeno nižším růstem cen paliv a zejména meziročně stabilními cenami potravin a nealkoholických nápojů. Experti nepředpokládají, že by se během daného roku inflace zásadní měrou posílila. Zatímco vláda se nízkou inflaci snaží prezentovat jako pozitivum (posílení hodnoty mezd a důchodů, podpora spotřeby a konkurenceschopnosti Španělska), bankovní sektor varuje před valorizací dluhu.   

Indexy důvěry spotřebitelů rostly během roku 2015, ovšem v prvním čtvrtletí 2016 zaznamenaly klesající tendenci, což zřejmě souviselo s politickou nejistotou v zemi. Ukazatel důvěry v průmysl zůstal stabilní, ale zhoršilo se vnímání sektoru služeb a stavebnictví. Pro české firmy je pozitivní zprávou rostoucí optimismus ES malých a středních podniků. Dle průzkumů realizovaných v prvních dvou měsících 2016 plánuje letos 85% středních firem zvýšit svou aktivitu a 90% předpokládá přijetí nových zaměstnanců.

Další informace.

 

Základní makroekonomické ukazatele Španělska

 

2011

 2012

2013 

 2014

2015

2016*

HDP (mld. EUR)

1 063

1 048

1 023

1 039

1 081

1 110 

Reálný růst HDP (%)

0,4

-1,4

-1,2

1,4

3,2

2,7

Meziroční inflace (%)

3,2

2,4

1,5

-0,4

-0,2

Nezaměstnanost (%)

22,8

25,0

26,1

24,4

22,1

19,9 

Vývoz (mld. EUR)

215,2

226,1

235,8

240,6

250,2

262,7 

Dovoz (mld. EUR)

263,1

257,9

252,4

265,6

274,4

Obchodní bilance

-47,9

-31,8

-16,6

-25,0

-24,2

Bilance BÚ (mld. EUR)

-37,8

-2,4

15,6

10,2

15,1

Zahraniční dluh (mld. EUR)

1 760

1 746

1 635

1 737

1 815

Veřejný dluh (mld. EUR)

316,0

311,8

961,6

1 020,2

1 071,3

1 100,01 

Saldo SR (% HDP)

-5,1

-6,7

-13,3

-5,6

-5,1

- 3,6 

Zdroj: Banco de España (Estadísticas - Indicadores Económicos), Ministerio de Hacienda y Administraciones Públicas

* Odhad dle údajů k dubnu 2016

Tvorba a spotřeba HDP (2014)

Podíl na tvorbě HDP (% z celku) 

Podíl na spotřebě HDP (% z celku)

HDP celkem

100,0

Soukromá spotřeba

58,3

Služby

68,4

Veřejná spotřeba

19,4

Průmysl vč. energetiky

15,5

Investice do fixního kapitálu

19,6

Stavebnictví

4,9

Investice do zásob

0,2

Zemědělství a rybářství

2,3

Vývoz zboží a služeb

32,5

Zdanění výrobků

8,9

Dovoz zboží a služeb

30,1

Údaje dostupné k 5.4.2016

Zdroj: Národní statistický úřad

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje státu (v mil. eur)

 

2011

2012

2013

2014

2015*

Výdaje celkem

362 788

362 066

408 034

423 231

440 076 

Příjmy celkem

273 363

276 390

274 452

281 678

298 319 

Saldo

-89 425

-85 676

-133 582

-141 553

-141 757 

Zdroj: Ministerio de Hacienda y Administraciones Públicas - Estadísticas Presupuestos Generales de Estado Consolidados 

* Odhad dle údajů známých ke dni 31.4.2016

 Státní rozpočet na rok 2015 pokračoval v linii předchozích let, byl poměrně striktní ve výdajové kapitole (další zmrazení platů státních zaměstnanců i v téměř neměnná výše důchodů), ovšem po delší době zároveň počítal s posílením státních investic při předpokladu zvýšené domácí poptávky, růstu HDP nad 3% a větších příjmů z nepřímých daní (zejména DPH) i z daní ze zisku firem. Deficit státního rozpočtu se měl dle původních odhadů snížit až na 4,2%, ovšem reálně byl ve výši 5% HDP, čímž se Španělsko umístilo v EU na předposledním místě, pouze před Řeckem (v roce 2014 byl deficit španělského rozpočtu 5,5% HDP).  Z celkových státních výdajů zabírá položka sociálních služeb a veřejných statků 53,9%. Meziročně došlo zejména k navýšení rozpočtu na boj proti nezaměstnanosti (+16,5%) a státních příspěvků na bydlení (+9%). Infrastruktura navýšila svůj rozpočet meziročně o 12,6% (z čehož ovšem čisté státní investice představují pouze nárůst o 3,7%). Průmyslový sektor dostal meziročně o 4,3% více – velká část této částky bude věnována financování elektrické produkce. Naopak platy státních zaměstnanců by se zvyšovat neměly a důchody budou pravděpodobně valorizovány pouze o legislativní minimum, tj. o 0,25%.

Státní investice v roce 2015 poprvé po několika letech meziročně rostly, a to o 6%. Jejich hlavními dvěma cíli bylo posílení ekonomické aktivity země a snížení nezaměstnanosti. Klíčovou oblastí zájmu státu zůstala mj. infrastruktura: investice do železnic rostly meziročně o 13,7% (na 4,2 miliardy euro), dálnice a silnice dostaly o 6,4% více než v roce 2014 (2,2 miliardy euro). V menší míře rostly také investice do letišť, přístavů a ropných komplexů. Vláda také během roku investovala značné prostředky do několika projektů na podporu malých a středních podniků, bez nichž není dle její analýzy možno plánovat reálný rozvoj ekonomiky.

Rozpočet na rok 2016 se snaží opět koordinovat na jedné straně snahu o zachování většího růstu HDP (posílení spotřeby domácností, další zlepšení bilace běžného účtu vyššími vývozy, posílení investic státu apod.) spolu se snahou o redukci dluhu i rozpočtového deficitu. Španělská centrální banka v březnu 2016 vydala previzi, dle níž v roce 2016  odhaduje deficit ve výši 4,4% pro rok 2016 a pro následující pak 3,4% (oproti kýženým 3,6% pro rok 2016 a 2,9% pro rok 2017, s nimiž kalkuluje vláda). Na jaře 2016 proto začala vláda v Bruselu vyjednávat možnost termínové úlevy pro snižování deficitu - cílem je, aby Brusel udělil Španělsku dvouletou výjimku, tj. dva další roky k tomu, aby deficit dostalo pod povinnou hranici eurozóny 3% HDP.Jako reakce na napětí mezi centrální vládou a regionálními vládami se Madrid rozhodl navýšit meziročně prostředky pro autonomní společenství o 8,75%. Na oplátku ministerstvo financí hrozí, že za překročení rozpočtu (které se nyní děje běžně téměř ve všech regionech) bude dané oblasti postihovat přísnější pokuta. Na straně příjmů počítá stát s navýšením fiskálních příjmů o 6,2% oproti roku 2015 (díky větší zaměstnanosti a tudíž větší základně plátců daně z příjmu), a to i přesto, že výše daně z příjmu se v posledních dvou letech snížila. Naopak nedaňové příjmy se zřejmě meziročně sníží o cca 32% a mj. proto se letos očekává meziroční snížení příjmů státu o cca 0,8%.  Z pohledu výdajů stát počítá s téměř neměnnou položkou na sociální příspěvky - zejména nezaměstnaných (meziročně +0,7%). Z hlediska jednotlivých vládních rezortů vzroste o 6,2%  meziročně rozpočet spravedlnosti, školství o 9,3%, kultura o 7,3%, programy na zvýšení zaměstnanosti o 9,9%. Na úrovni téměř identické jaio v roce 2015 zůstává sektor infrastruktur (který ovšem loni zaznamenal značný meziroční nárůst státní podpory) či penzijní příspěvky.  O 2,2% větší rozpočet dostal sektor výzkumu a inovací.

 Detailní prezentace rozpočtu na roky 2015 a 2016 - viz příloha.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Souhrn platební bilance Španělska: 2014 a 2015 (v mln. euro)

 

2014  

2015  

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

Příjmy 

Výdaje 

Saldo

Bežný a kapitálový účet

407 544 

392 860

14 686

430 096

408 976

21 118

Běžný účet

402 501 

392 266

10 238

423 324

408 175

15 147

- Obchodní bilance včetně služeb

338 847 

312 893

25 954

356 929

331 235

25 693

- Bilance výnosů

63 654

79 373

-15 719

 66 395

 76 940

 -10 546

Kapitálový účet

5 043

594

4 448

6 772

801

5 971

Finanční účet*

88 694

82 035

5 557

47 740

122 725

-73 581

Zdroj: Banco de Espaňa

* Bez vývoje rezervních aktiv Národní banky Španělska 

Detailní statistiku je možno nalézt na příslušných webových stránkách španělské centrální banky.

Roky 2013 - 2015 znamenaly pro španělskou platební bilanci relativně pozitivní období: bylo opakovaně vygenerováno aktivní saldo na běžném a kapitálovém účtu. V roce 2014 se nicméně meziročně superávit snížil, zejména vlivem pohybu na běžném účtu kvůli menšímu aktivu v obchodní bilanci, které se meziročně snížilo o 29,6%. V červených číslech však zůstala pouze bilance výnosů, což je pro zemi celkově dobrá zpráva ve srovnání s předchozími roky. Rok 2015 pokračoval v tomto trendu, záporná opět zůstala pouze bilance výnosu, schodek byl však nižší, než v roce 2014. Jinak tento rok přinesl výrazný přebytek na běžném účtě (cca 15 miliard euro, tj. cca 1,1% HDP, meziroční nárůst o rekordních 48%), v černých číslech opět skončil i kapitálový účet. Finanční účet naopak v roce 2015 zaznamenal čistý odliv do zahraničí. Dobré výsledky běžného účtu tradičně zajišťuje bilance služeb, zatímco bilance zboží končí většinou pro Španělsko s deficitem.

Zahraniční zadluženost a dluhová služba je pro Španělsko velmi specifickým a palčivým problémem. Španělsko musí každoročně získat na mezinárodních finančních trzích na refinancování svého zahraničního dluhu, resp. k pokrytí nákladů na dluhovou službu a na financování rozpočtového schodku poměrně vysoké částky. V roce 2015 došlo (i přes mírné snížení v druhé polovině roku) k dalšímu nárůstu zahraničního dluhu na 167% HDP, země k prosinci 2015 dlužila zahraničním věřitelům více než 1,8 miliardy euro. Experti varují, že aby Španělsko dospělo k limitu čistého zahraničního dluhu určenému Evropskou komisí (35% dluhu), bylo by třeba, aby její ekonomika rostla nejméně 5% po dobu minimálně 12 let, a to za podmínky pozitivní obchodní bilance zahraničního obchodu. K prosinci 2015 bylo v zahraničních rukou 45,56% celkového dluhu země, přičemž největší podíl mají banky a úvěrové ústavy (28,62%), následované státními organizacemi (7,65%) a pojišťovnami (7,03%). Investiční fondy vlastní 5,21% španělského dluhu, penzijní fondy 2,28%. Podíl této poslední skupiny se meziročně snížil, stejně jako podíl soukromých vlastníků dluhu (na 0,58%).

Vládě se nakonec podařilo ke konci roku 2015 nepřekročit psychologicky významnou hranici 100% HDP státního dluhu (zůstal na hranici 99,1%) - tomuto pozitivnímu vývoji napomohl zejména přebytek na běžném účtě (viz výše). Dle MMF však dluh reálně začne klesat až v roce 2018. Dluh státní správy v roce 2015 meziročně vzrostl o cca 10%, naopak se již druhým rokem snížila zadluženost soukromých finančních ústavů (o 5,7%) i dluh firem (o 5,8%).     

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Mezi hlavní banky fungující v zemi patří BBVA, Santander, Bankia, Banco Sabadell a Banco Popular. Poté, co v polovině roku 2014 ohlásila banka Barclays odchod ze Španělska, odkoupila její podíl CaixaBank a tím posílila svou pozici na španělském bankovním trhu. Španělské bankovní domy se tradičně soustředí mj. na své zájmy na zahraničních trzích, zejména v Latinské Americe. Banco Popular vlastní téměř 25% mexické banky GFBX+, přítomnost španělských bank je patrná také v Brazílii, ale i Turecku apod.

Krize španělské ekonomiky byla v mnohém navázána na krizi bankovního sektoru. Španělsko tak v roce 2012 i v první polovině 2013 bojovalo o udržení důvěry jak v rámci EU, tak mezinárodních finančních trhů. Největším problémem byla finanční situace bankovního sektoru, konkrétně velký, až neúnosný podíl tzv. toxických aktiv, resp. úvěrové angažovanosti bank ve stavebním sektoru a na trhu nemovitostí. ES banky tak stále více pociťovaly následky svých úvěrových aktivit v době stavebního boomu, který skončil v r. 2008. Do největších problémů se dostaly tzv. cajas, tedy, nejčastěji regionální, spořitelny (záložny).   

Mezi hlavní kroky, které pomohly k ozdravení španělského bankovního sektoru, patřilo opatření centrální banky (Banco de Espaňa) o povinném zvýšení kapitálové přiměřenosti bank na 9%, v případě cajas (spořitelních ústavů) na 10%, které představovalo finanční náročnost ve výši cca 50ti miliard EUR. V únoru 2012 přijala nová vláda reformu finančního systému, jejíž cílem bylo ozdravení pohledávek za stavebním sektorem a znamenalo další posílení kapitálu bank o cca 54 miliard EUR. Tzv. druhá reforma finančního systému zahrnovala požadavek na zvýšení kapitálu bank a vytvoření rezerv na případné pokrytí rizikových pohledávek zejména za stavebním sektorem, ve výši dosahující 30ti miliard EUR. Bankám bylo nařízeno posílení rezerv, a to primárně získáním prostředků na kapitálovém trhu. Pokud nebyly v tomto směru úspěšné, mohly se obrátit na stát, který je prostřednictvím tzv. Fondu řízené restrukturalizace bank (FROB), spravovaným Banco de Espaňa,  zafinancoval, ovšem za 10ti procentní úrok na dobu 5ti let. Pokud banka nebude schopna splácet, dojde ke kapitalizaci půjčky a tak vlastně k zestátnění banky. Těmito kroky vláda dosáhla cca 45ti procentního kapitálového pokrytí toxických aktiv z celkové odhadované výše překračující 300 miliard EUR. Došlo k zestátnění některých bank (Bankia a další), které byly nadále převedeny do režimu výrazného omezení úvěrové aktivity směrem k nerizikovým sektorům či oblastem důležitým pro rozvoj ekonomiky: nemohou úvěrovat realitní ani hypoteční projekty, poskytují velmi omezeně spotřební úvěry a naopak podporují úvěry firmám - zejména zdravým malým a středním podnikům. 

Hlavní část toxických aktiv byla postupně nasměrována do konsolidační banky SAREB, kterou vláda vytvořila koncem roku 2012 s mandátem na 15 let od ledna 2013. SAREB během roku 2013 a 2014 vstřebal většinu toxických aktiv (zejména v oblasti nemovitostí a developerských projektů) a postupně si vytvořil vlastní základnu investorů a své prodejní kanály. SAREB zůstává prodělečný, ovšem fakt, že se mu již koncem roku 2013 podařilo rozprodávat (za tržně velmi nízké ceny) některé majetky, sice podpořil propad cen nemovitostí ve Španělsku, zároveň se však jedná o důkaz efektivity a relativní úspěšnosti tohoto projektu: postupně se daří odbourávat míru toxických aktiv a nadále sanovat bankovní systém.   

Pozitivní vývoj v sanaci španělského bankovnictví se začal reálně projevovat již od počátku 2014.  V roce 2015 se španělské banky dálek konsolidovaly a vykázaly zisk ve výši 10,4 miliard euro (meziroční růst o 5,6%), a to i přes obecně nízkou úrokovou sazbu. Tento vývoj se odrazil i na postupném zlepšování ratingu španělských bank: např. Standards Poor v říjnu 2015 zvedl rating Santanderu z BBB+ na A- a BBVA z BBB na BBB+. Obdobně reagovaly i ostatní ratingové agentury, a to jak pro rating dlouhodobého dluhu, tak v některých případech i pro krátkodobé vklady. Zdá se tedy, že většina velkých španělských bank prokazuje schopnost vyrovnat se se svými ztrátami a dosahují potřebné stability - to se ostatně projevilo i ve stresových testech ECB. MMF však v dubnu 2016 přesto upozornil na zvyšující se citlivost aktiv a pasiv španělských bank vůči nízkým úrokovým sazbám. Hlavním problémem je nedostatečný růst úvěrů - MMF spočítal, že pro zajištění dostatečných aktiv by úvěry měly v zemi růst meziročně o 6%, přičemž v roce 2015 došlo naopak k jejich snížení o 1%. To je mj. důsledkem (jinak pozitivního procesu) oddlužování firem a domácností.

Španělsko je od počátku silným příznivcem evropské bankovní unie a všech jejích pilířů. Z jeho pohledu (zejména po absolvování krize bankovního sektoru) je prioritní, aby se sjednocením trhu snížily ceny financování bank, firem i států - teprve v takovém kontextu se plně mohou projevit pozitivní efekty reforem (daňová, bankovní na úrovni států apod.). Španělská zkušenost  se záchranným programem EU a MMF byla pozitivní: oceněna byla zejména rychlá reakce BEI, kdy v době nejhlubší finanční krize státu poskytla prostřednictvím převodů přes místní banky úvěry malým a středním podnikům ve výši cca 80 mld euro. Tento program konsolidované pomoci španělskému bankovnictví skončil dle plánu, t.j. k lednu 2014.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stále aktualizované informace ke konkrétní problematice naleznete na stránkách Finančního úřadu Španělska (Agencia Tributaria):

Konzultace pro:

  • fyzické osoby (ciudadanos)
  • právnické osoby (empresas y profesionales)

Komplexní daňová reforma

Během krize se Španělsko stalo jednou ze zemí EU, které v rámci HDP generují nejmenší množství státních příjmů. Jedním z důvodů je právě neefektivní systém vybírání daní – v roce 2011 Španělsko vykázalo nejmenší podíl spotřebních daní na HDP z celé EU. V červenci 2013 proto rozhodla vláda o ustavení komise nezávislých expertů, kteří dostali za úkol vytvořit návrh rozsáhlé a komplexní daňové reformy země. Materiál byl odevzdán Ministerstvu financí na počátku března 2014, to na jeho základě vypracovalo návrh zákona o daňové reformě, který byl schválen v červenci 2014. Hlavními cíly reformy, jež vstoupila v platnost 1. ledna 2015, je zjednodušení daňového systému, zvýšení efektivity vybírání daní (snížení výjimek, omezení apod.), orientace daňového systému na podporu rozvoje ekonomiky (snížení přímých daní a reforma daní z příjmů firem) a vytváření nových pracovních míst (snížení sociálních a zdravotních odvodů) a konečně teritoriální sjednocení pravidel (omezení kompetencí autonomních oblastí).

Od ledna 2015 se tak implementací daňové reformy snížila zejména daňová zátěž z příjmů fyzických osob a z příjmů firem. I přes snížení daňového základu však vláda správně počítala s meziročním navýšením daňových příjmů (+5,2%) – a to zejména díky plánovanému posílení domácí poptávky a obecně růstu ES ekonomiky v daném roce. „Strop“ daně z příjmu fyzických osob se od počátku 2015 snížil z 52% na 47% a její minimální hranice z 24,75% na 20%. Navýšil se tak základ platů a vláda proto vsadila také na navýšení spotřeby – a tudíž meziročně s vyššími příjmy z DPH (+7,2%). Navíc, díky mírnému navýšení zaměstnanosti došlo v roce 2015 k pouze minimálnímu meziročnímu snížení vládních příjmů z daně z příjmu fyzických osob (-0,6%) – zaměstnanci sice nyní platí méně, ale zato jich je o trochu více. 

Od ledna 2015 se také snížila daň ze zisku firem z 30% na 28%. 

 Aktuální daňový systém Španělska

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění, a to daní stanovených centrální vládou, daní vyměřovaných vládami autonomních oblastí (AO) a daní určovaných místními úřady. Daňový systém rozeznává daně (impuestos), dávky a poplatky (tasas) a speciální poplatky (contribuciones especiales). Z celého Španělska pouze AO Baskicko a Navarra mají vlastní daňový režim. V roce 2007 se uskutečnila poměrně rozsáhlá daňová reforma, jejíž jednotlivé atributy jsou rozpracovávány a měněny průběžně.

Daně vybírané centrální administrativou jsou jednak daněmi přímými (daň ze zisku společností, daň z příjmu fyzických osob, majetková daň, dědická a darovací daň), jednak daněmi nepřímými (daň z přidané hodnoty, daň z převodu majetku a kolkovné, spotřební daň, dovozní clo, daň z pojistných prémií).

Společnost je považována za španělský subjekt, pokud splňuje jednu z následujících podmínek:

  • Byla založena dle španělských zákonů, její úřední sídlo je ve Španělsku, nebo že má ve Španělsku efektivní sídlo.
  • V případě, že by došlo ke sporu ohledně sídla společnosti, bude se vycházet z platných mezistátních daňových dohod, tzn. v případě ČR ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (viz zákon č. 23/1982 Sb.).
  • Stálá provozovna (také viz čl. 5 a 7 smlouvy o zamezení dvojího zdanění), ve shodě se vzorovou daňovou úmluvou OECD, společnosti s daňovým domicilem mimo Španělsko (nerezidentská společnost) platí 20, resp. 25% daň z čistého zisku vytvořeného z příjmů pobíraných ve Španělsku, tzn., že je daňově zatížena stejně jako španělské podniky. Pokud nerezidentská společnost převádí zisk vytvořený stálou provozovnou ve Španělsku do zahraničí, je zdaněn 25% daní. Stálá provozovna zřízená ve Španělsku vede účetní záznamy v souladu s předpisy platnými pro místní podniky. Stálá provozovna může žádat místní úřady o daňové úlevy stejně jako španělské rezidentní společnosti.
  • České a jiné zahraniční podniky, které nemají ve Španělsku zřízenou stálou provozovnu, a jejichž stát má uzavřenou mezivládní daňovou smlouvu, nemají ve Španělsku zdaňovány příjmy ani kapitálové výnosy (vyjma zisků z nemovitého majetku).
  • Zdanění dalších druhů příjmů je upraveno smlouvou o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.), a to při snížené daňové sazbě (5% daní u dividend brutto, je-li skutečným vlastníkem společnost, která vlastní přímo nejméně 25% kapitálu společnosti vyplácející dividendy, nebo 15% daní u dividend brutto ve všech ostatních případech; daň až do 5% u autorských práv a licenčních poplatků, s výjimkou vědeckých prací; úroky jsou osvobozeny od zdanění ve druhém státě, pokud by nebyl poskytnut úvěr stálé provozovně vlastněné příjemcem úvěru ve Španělsku). Stálá provozovna nerezidentní společnosti by měla zplnomocnit španělského občana, nebo jinou zplnomocněnou osobu jako svého daňového reprezentanta (pro styk s finančními úřady), a jehož pověření by mělo být zapsáno na obchodním rejstříku.
  • Pro oceňování inventáře se ve Španělsku může použít jakákoli metoda (například LIFO, FIFO, podle pořizovacích nákladů, nebo vážené průměrné náklady), která je akceptována jak pro účetní, tak pro daňové účely. Odpisy (amortizace) jsou definovány jako odpočitatelný výdaj, za podmínky, že jsou efektivní a jsou-li zaneseny v účetní knize.
  • Oficiální odpisové sazby jsou publikovány v úředním věstníku a majetek je tříděn do odpisových skupin (viz tabulka) :
Roční odpisové sazby (%)

 

maximální

minimální

průmyslové budovy

3,00

1,47

obchodní budovy

2,00

1,00

kancelářský nábytek

10,00

5,00

počítače

25,00

12,50

software

33,00

16,70

vozidla

16,00

7,14

stroje

12,00

5,55

Zvláštní pravidla odpisování platí pro aktiva používaná denně po dobu více než jedné běžné pracovní směny a pro aktiva nakoupená z druhé ruky. Příkladem může být metoda tzv. degresivních odpisů, kdy je povoleno u všech aktiv, s výjimkou budov a nábytku, amortizaci přesunout do prvních let jejich životnosti, kdy efektivní amortizace může být větší s tím, že k propočtu degresivních odpisů se použije koeficient, kterým se vynásobí účetní hodnota aktiv. Podniky, které si z technických důvodů přejí rychlejší odepisování svých aktiv, mohou požádat státní správu o stanovení speciálního odpisového plánu s vyššími ročními odpisovými sazbami.

Autonomní oblast Kanárské ostrovy se díky svému geografickému umístění a celkové odloučenosti od pevniny těší tzv. daňovému režimu Kanárských ostrovů, a to na základě zákona 19/1994, doplněného Královským dekretem 3/1996, a zákona 13/1996. Celé území Kanárských ostrovů je definováno jako Zvláštní kanárská zóna (ZEC) pro účely výrobní, zpracovatelské, manipulační a obchodní činnosti. Společnosti (právnické osoby), pobočky, stálé provozovny, které chtějí požívat výhod ZEC, se musí zapsat do oficiálního veřejného rejstříku společností ZEC. Zapsané společnosti pak mohou vykonávat transakce s nerezidentními společnostmi se sídlem mimo Španělsko, nebo s nerezidentními společnostmi majícími stálou provozovnou ve Španělsku za podmínky, že tyto transakce se nebudou realizovat s touto stálou provozovnou, nebo s jinými společnostmi v ZEC. Režim ZEC se vztahuje také na transakce spojené s výrobou hmotných statků, jež lze provádět s rezidenty, nebo se stálými provozovnami nerezidentních společností ve Španělsku.

Daňový režim ZEC zavazuje společnosti odvádět 1% daň ze zisku společností za transakce realizované v ZEC. Firmy v ZEC jsou osvobozeny od placení nepřímých daní za činnosti prováděné v ZEC. Devizoví cizozemci ze států mimo EU jsou v ZEC osvobozeni od skutečné povinnosti placení daně ze zisku společností a daně z příjmu fyzických osob u výnosů, navýšení majetku a při rozdělování zisku v rámci ZEC. Daňový režim ZEC osvobozuje od placení daně z majetkových převodů a z doložených právních úkonů u transakcí společností, s výjimkou rozpuštění podniku, dále u nákupu zboží a práv určených na rozvoj činnosti společnosti, a u doložených právních úkonů, s výjimkou směnek, nebo převoditelných dokladů a čl. 31 zákona o dani, uskutečněných na kanárském území. Dále daňový režim ZEC osvobozuje od platby tzv. všeobecné nepřímé kanárské daně (IGIC) u transakcí uskutečněných s nerezidenty, nebo s jinými subjekty ZEC v případě dodávky zboží, poskytování služeb a u dovozu zboží. Dále režim ZEC osvobozuje při vstupu zboží do ZEC od placení zvláštní sazby ostrovní přirážky (TEAI) a od placení přirážky za výrobu a dovoz na Kanárské ostrovy u transakcí mezi subjekty ZEC a s nerezidenty. V rámci ZEC se snižuje zdanitelný základ společností u té části zisku, která se určí jako rezerva na investice (reinvestovaný zisk).

U daně z příjmu fyzických osob (IRPF - z celkových čistých výnosů a navýšení, nebo snížení majetku) platí ve Španělsku stejné kritérium jako u společností, totiž obvyklé bydliště, nebo sídlo (rezidence), a zda se na španělském území tato osoba zdržuje po dobu delší než 183 dní v průběhu běžného roku, nebo zda má ve Španělsku hlavní základnu pro rozvoj podnikatelské činnosti, nebo profese, či svých podnikatelských zájmů.

Devizoví cizozemci platí 25% daň z příjmu fyzických osob a 35% daň z kapitálových výnosů. V případě, že devizoví cizozemci (zde z ČR) mají zřízenou ve Španělsku stálou provozovnu, platí pro ně podmínky podle mezivládní dohody o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.)

Daň z majetkových převodů je vybírána jen za vymezené transakce, a to například za tzv. korporativní transakce (založení firmy, navýšení, nebo snížení kapitálu firmy) ve výši 1%, za převod nemovitosti 6%, za převod movitých aktiv 4%, za převod určitých práv k nemovitosti 1% a za určité veřejné úkony podle obchodního práva 0,5%. Na převod stavebních pozemků, nebo při prvním prodeji budovy je vyměřována DPH, je-li prodávajícím společnost, či jednotlivý majetkový developer. Při druhém převodu a při dalších převodech nemovitostí ze strany společností, podnikatelů, nebo profesionálů během jejich činnosti si mohou tito vybrat a zvolit si, zda chtějí být zdaněni daní z majetkových převodů, nebo DPH. Druhá možnost se obvykle volí, je-li kupcem podnikatel, nebo profesionál, který si může odpočítat celou DPH. Daň z majetkových převodů je nákladem kupujícího.

Spotřební daň je upravena zákonem 38/1992 a vztahuje se zejména na alkohol a alkoholické nápoje, pivo, paliva a zpracovaný tabák. Spotřební daň se všeobecně nevyměřuje na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille. Nicméně na Kanárských ostrovech se platí daň za alkohol a pivo a v Ceutě a Melille zase daň za zpracovaný tabák.  V rámci pevninského Španělska se při nákupu vozidel platí daň podle emisí obsahujících CO2  (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km  4,75%, do 200 gr/km 9,75%, více než 200 gr/km 14,75%) , na Kanárských ostrovech je nižší (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km 3,75%, do 200 gr/km 8,75%, více než 200 gr/km 13,75%). Některé autonomní oblasti mohou dle článku 51 zákona č. 22/2009 zvýšit tyto sazby až o 15 %.

Z povinně vybíraných místních daní je třeba zmínit daň z nemovitostí, daň z ekonomických činností a daň z motorových vozidel. Daň z nemovitosti se obecně určuje na základě tzv. katastrální hodnoty stanovené městským úřadem, která nemůže překročit tržní hodnotu, a pomocí několika koeficientů až do maximální sazby 1,17% v případě majetku ve městech, nebo 1,11% venkovského majetku. Výše daně z ekonomických činností se stanovuje při zahrnutí faktorů jako druhu činnosti, lokality, počtu zaměstnanců apod. Městský úřad může vycházet z minimálních sazeb daně publikovaných vládou.

Tzv. volitelné místní daně jsou daň z montáže a výstavby, které vyžadují souhlas municipality. Sazba daně se vypočte na základě skutečných nákladů jakýchkoli prací a stavební činnosti a pohybuje se mezi 2 až 4% s tím, že vyšší sazba se aplikuje v obcích nad 100 tisíc obyvatel. Další volitelnou místní daní je daň ze zhodnocení městské půdy, která se vyměřuje, kdykoli je prováděn převod půdy. Za základ výpočtu daně se bere procento z roční katastrální hodnoty v době převodu. Výše sazby odvisí od velikosti obce a pohybuje se mezi 16 až 30%.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: