Cílem Španělska je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 32 % ve srovnání s úrovní z roku 1990, dosáhnout 81 % podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a 48 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie a zlepšit energetickou účinnost snížením primární spotřeby energie o 44 %. Do roku 2050 hodlá dosáhnout klimatické neutrality a zajistit 100% výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Klimatický legislativní balíček má přispět k modernizaci ekonomiky a přilákat investice ve výši 236 mld. EUR z veřejných i soukromých rozpočtů. Řada příležitostí se nachází v odvětví obnovitelných zdrojů, v sektoru energetických úspor a elektromobility. V roce 2024 pocházelo z obnovitelných zdrojů okolo 56 % elektřiny vyrobené ve Španělsku. 

V souvislosti s realizací Španělského národního plánu obnovy dochází prostřednictvím mechanismu strategických projektů (tzv. PERTE) k využití dotací mimo jiné v sektorech elektromobility a energetické tranzice – zeleného vodíku. Španělsko má ambici stát se lídrem ve zmíněných oblastech a k dosažení tohoto cíle hodlá vynaložit nejen značné vlastní prostředky, ale očekává též významné investice soukromé sféry. Jeden ze strategických projektů je zaměřený na ekologickou tranzici, tedy zdroje obnovitelné energie, výkonovou elektroniku, energetická úložiště a obnovitelný vodík. Projekt podpoří rozvoj technologií, znalostí, průmyslové kapacity a jejich integraci do výrobních sektorů a nových obchodních modelů. Do této oblasti směřuje 16,37 mld. EUR. Veřejný sektor přispívá více než 6,9 mld. EUR a  soukromý kapitál bude ve výši přibližně 9,5 mld. EUR. Dopad na HDP by měl přesáhnout 12,3 mld. EUR. 

Investice míří do inovativních obnovitelných zdrojů, elektrické infrastruktury, podpory inteligentních sítí, skladování energie, rozšíření flexibility a zavádění nových obchodních modelů, obnovitelného vodíku a spravedlivé energetické tranzici. 

Obnovitelný vodík je středobodem projektu a dostane se mu nejvyšší podpory z veřejných zdrojů ve výši 1,6 mld. EUR, ke které by se mělo přidat 2,8 mld. EUR ze soukromého kapitálu. Podle studie Španělské vodíkové asociace (AeH2) důvěra energetických společností a investičních fondů v tento energetický vektor, který slibuje revoluci v budoucnosti tohoto odvětví, přinesla jen ve Španělsku investice ve výši 21 000 milionů eur. Tato částka je trojnásobkem očekávání vlády, která si stanovila cíl 8,9 miliardy eur. Investice plánované v Road Map pro obnovitelný vodík jsou rozděleny do čtyř linií: průmyslový hodnotový řetězec, jedinečné průkopnické projekty, rozsáhlá odvětvová integrace a integrace do evropského trhu.

Výroba obnovitelného vodíku bývá stále častěji označována za motor ekologické transformace a ekonomické reaktivace Španělska s vysokou přidanou hodnotou. Cílem je zapojení malých a středních podniků, specializovaných technologických center a laboratoří, rozvoj center excelence a odborného vzdělávání a školení. Podpora míří na aplikace v těžké dopravě a rozsáhlé projekty elektrolyzérů související s místním průmyslovým využitím a komerčními aplikacemi.

V oblasti obnovitelných zdrojů Španělsko počítá se zvýšením kapacity obnovitelné výroby (větrná a fotovoltaická energie) v příštích desetiletích nejméně o 3 GW ročně. Již dnes je evropskou zemí s nejvyšším instalovaným výkonem větrných elektráren. Průmysl větrné energie ve Španělsku má v současnosti kapacitu 31,50 GW (k září 2024). Nicméně cílová stanovena kapacita pro rok 2030 (PNIEC) je 62,04 GW. 

Španělsko se rovněž snaží o oživení svého odvětví fotovoltaické energie. Díky zrušení „sluneční daně“ a prosperujícímu trhu s DDD je Španělsko na dobré cestě stát se jedním z největších fotovoltaických trhů v Evropě. Očekává se nárůst ze 4,8 GW v roce 2015 na více než 36 GW do roku 2030.  Vzhledem k tomu, že na evropském kontinentě není země s lepšími podmínkami pro fotovoltaiku, lze očekávat boom v této oblasti. Předpokládá se zvýšená poptávka po solárních panelech, technologiích a systémech skladování zejména mezi malými a středními odběrateli, které v posledních letech výrazně zasáhla vysoká cena elektrické energie. Důraz bude kladen na budování nezbytných kapacit pro ukládání energie produkované solárními a větrnými farmami.

Španělská vláda vyčlenila celkem 475,5 milionu eur na podporu výroby bioplynu, s cílem dosáhnout instalovaného výkonu 188,3 MW. Tato iniciativa je součástí Plánu obnovy, transformace a odolnosti a je financována z fondů EU Next Generation. Program spravuje Institut pro diverzifikaci a úspory energie (IDAE) a zaměřuje se na podporu projektů v regionech jako Katalánsko, Aragonie a Andalusie. Španělsko se tak stává atraktivním trhem pro firmy působící v sektoru obnovitelných energií, zejména v oblasti bioplynu a biometanu, s širokou škálou investičních a obchodních příležitostí. 

V oblasti bydlení bylo stanoveno, že při renovaci budov bude kladen důraz na energetickou úsporu a vysokou energetickou efektivitu, tak aby budovy nebyly závislé na fosilních palivech do roku 2050. Změna španělského energetického modelu zahrnuje také vlastní spotřebu. Nová legislativa, která podporuje snižování emisí uhlíku a naléhavá opatření pro tento přechod, podporuje vlastní spotřebu a vytváří rámec právní jistoty pro tento druh investic. V období 2021 až 2030 bude v průměru 100 tis. obytných domů ročně renovováno tak, aby splnily kritéria energeticky úsporných a efektivních budov. Veškeré systémy, aplikace i materiály potřebné k naplnění tohoto cíle budou v nadcházejícím období skýtat řadu možností uplatnění na španělském trhu.

Na elektromobilitu španělská vláda vyčlenila v rozpočtu 1 mld. EUR a bylo rozhodnuto, že od roku 2040 nebude smět žádné nové vozidlo produkovat emise CO2. Vývoj nových pohonných jednotek vytváří velké výzvy i příležitosti v průmyslu automobilových komponentů. S alternativně poháněnými vozy souvisí i nutnost zajištění a spravování rozsáhlé sítě dobíjecích bodů. Ty musí být instalovány na všech benzínových stanicích poskytujících fosilní paliva. Vláda uvolnila přibližně 3 miliardy EUR na podporu elektromobility a nabíjecí infrastrukturu a v rámci programu MOVES III bude instalováno více než 113 000 dobíjecích míst. 

V souvislosti s negativním postojem vůče jaderné energetice španělská vláda již před lety rozhodla o uzavření všech jaderných elektráren do roku 2035, ale z důvodu energetické krize a zvyšujících se cen některé politické strany lobbují za prodloužení této lhůty, aby mělo Španělsko větší šanci připravit se na „jaderný blackout“. S tím souvisí potřeba výstavby úložišť jaderného odpadu, jako i technologií pro manipulaci a skladování odpadu. V místech bývalých elektráren bude poptávka po technologiích pro sanaci a dekontaminaci těchto oblastí.

Tento sektor se ve Španělsku podobně jako v celé Evropě rychle rozvíjí a existují zde možnosti nejrůznějších podpor. V zemi je vyspělá poptávka po produktech a službách v oblasti informačních a komunikačních technologií. Příležitosti, které by měly mít české společnosti na paměti, se nacházejí v následujících oblastech: inteligentní sítě pro efektivnější využívání energie; technologie související s konceptem smart cities (inteligentních měst), které jsou určeny k řízení stále složitějších městských prostředí; internet věcí, kdy mnoho sítí bude propojeno a budou zahrnovat schopnosti bezpečnosti, analýzy nebo správy; kybernetická bezpečnost; FinTech, Big Data nebo umělá inteligence, což otevírá nové oblasti činnosti pro podniky zabývající se zkoumáním, inovacemi a vývojem. Roste také poptávka po vývoji webových stránek, mobilních aplikací, e-commerce řešeních a digitálním marketingu. 

ICT sektor měl v roce 2023 obrat 129 mld. EUR, což je nárůst o 5,2 % oproti předešlému roku. Ve Španělsku existují ICT klastry a technologické parky prakticky ve všech autonomních oblastech. Digitální ekonomika nadále zvyšuje svůj vliv a dosahuje 22,6 % HDP, přičemž ve Španělsku je více než 35 tisíc domácích a mezinárodních společností v oblasti informačních a komunikačních technologií, které přímo zaměstnávají asi 750 tisíc osob.  

Španělsko se řadí na první místo mezi velkými evropskými ekonomikami v pokrytí sítí s velmi vysokou kapacitou: 93 % obyvatel má přístup k pevným sítím s velmi vysokou kapacitou s více než 100 Mb/s, což představuje o 20 procentních bodů více než průměr EU, podle ukazatelů DESI 2023. Řadí se tak na první místo v Evropě a pokrytím 5G technologií ve výši 82,3 %. Španělsko disponuje největší sítí FTTH v Evropské unii (3. místo v rámci OECD), má více než 58 milion mobilních linek a téměř 193 000 mobilních telekomunikačních stanic.

Závazek španělské vlády vůči sektoru ICT je pevný a je implementován v řadě národních strategií, z nichž vyniká především Plán digitálního Španělska 2025. Plán, který pokládá základy pro digitální rozvoj v příštích několika letech, zdůrazňuje řadu technologií, které budou mít zásadní význam na španělském trhu, jako je 5G, kybernetická bezpečnost, Big Data nebo umělá inteligence.

Plán otevírá investiční a podnikatelské možnosti firmám, a to hned v několika oblastech. Naplnění cílů plánu bude vyžadovat zaměstnání 20 tis. nových odborníků na kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci a velká data; 50 % veřejných služeb by mělo být dostupných v mobilní aplikaci; 25 % podíl elektronického obchodu na obratu malých a středních podniků; 10 % snížení emisí CO2 v důsledku digitalizace; 30 % nárůst audiovizuální produkce a 25 % nárůst společností využívajících umělou inteligenci a velké objemy dat. Španělsko navíc plánuje posílit digitalizaci veřejné správy a jedním z cílů do roku 2025 je mít 50 % veřejných služeb dostupných v mobilních aplikacích. Dále má přibýt až o 70 % více rádiového spektra připraveného pro 5G a dojít k rozšíření sítě optických vláken. V oblasti vzdělávání se má podíl populace se základními digitálními dovednostmi zvýšit z 57 % až na 80 %. 

Španělská vláda také přichází s rozličnými podpůrnými programy, které mají usnadnit digitální transformaci. Příkladem může být tzv. Kit Digital, který se výhradně soustředí na podporu malých a středních firem, které tvoří 99 % obchodní struktury země. Programy a fondy na podporu digitalizace jsou dostupné napříč sektory a umožňují zapojení i zahraničních subjektů. 

Dalšími plány pro podporu digitalizace ve Španělsku jsou Plán na podporu digitalizace malých a středních podniků na období 2021–2025, Národní plán pro digitální kompetence a Digitální plán pro veřejné správy na období 2021–2025. Tyto tři dokumenty vytváří rámec pro všechny subjekty, které mají zájem o získání prostředků na financování projektů souvisejících s digitalizací. Zvláštní pozornost bude věnována taktéž oblasti digitalizace průmyslu, cestovního ruchu a elektronickému obchodu. Iniciativy a rozvoj daného sektoru umožňuje uplatnění českých firem, technologií či komplexního řešení inovativních aplikací.

Španělsko zaznamenává rostoucí poptávku po polovodičích v klíčových odvětvích, jako je automobilový průmysl, průmyslové stroje a zařízení, letecký průmysl, telekomunikace, stavebnictví a infrastruktura. Na podporu růstu mikroelektronického ekosystému ve Španělsku zahájila španělská vláda Strategický projekt pro hospodářskou obnovu a transformaci mikroelektroniky a polovodičů (PERTE Chip) s rozpočtem 12,25 miliardy eur.

Španělsko se chce zaměřit na podporu digitálního podnikání s vysokým podílem inovací, která by měla v budoucnu přispět mimo jiné i k stabilní a kvalitní zaměstnanosti. Španělsko aktivně podporuje investice do tzv. umožňujících technologií, a sice: AI, ML, big data, kyberbezpečnosti, IoT, kvantové výpočty, 3D tisk, aj. Mezi strategické sektory patří průmysl 4.0, zelené technologie, zdravotnictví, autonomní mobilita, chytrý cestovní ruch. 

Předložené průzkumy, statistiky a vládní plány spolu s tlakem vyvinutým pandemií jasně poukazují na skutečnost, že se Španělsko bude i nadále digitálně rozvíjet, a to poměrně rychle. Společnosti musely adaptovat své procesy v rekordním čase, aby mohly čelit zavedeným restrikcím a udržet své aktivity. Pro české firmy, uvažující o vstupu na španělský trh v této oblasti je nyní ten správný čas. Velkou příležitostí tak bude vývoj platforem usnadňující dálkovou komunikaci (home office), e-commerce, digitální marketing, mobilní aplikace, sítě 5G či umělá inteligence.

Španělsko nabízí zajímavý trh pro kybernetickou bezpečnost. Podnikatelský ekosystém tvoří z 95 % malé a střední podniky a z nich pouze 36 % využívá základní protokoly kybernetické bezpečnosti, což představuje důležitou mezeru pro růst. Ochrana informací na internetu je prioritou a povinností společností vůči zákazníkům, dodavatelům a vůbec celé společnosti. Téma kybernetické bezpečnosti bude taktéž v nadcházejících letech zásadním.Vláda se zavázala k posílení schopností Španělska v oblasti kybernetické bezpečnosti a v plánu Digitálního Španělsko 2025 a stanovila si cíl 20 000 nových specialistů na kybernetickou bezpečnost, AI a data. 

Španělsko si stanovilo za cíl dosáhnout požadavku na vyčlenění 2 % HDP na obranu do roku 2029.  Aktuálně vynakládá 1,28 % HDP. V roce 2024 došlo k navýšení investic, zejména pak do modernizace výzbroje. Navýšení rozpočtu bylo určeno hlavně na zbraně, se zvláštní pozorností na 32 speciálních modernizačních programů, které zahrnují ponorky S-80, obrněná vozidla 8×8, budoucí systém vzdušného boje, fregaty F-110 nebo drony. Akvizice jsou klíčové pro obranný průmysl, a to jak z hlediska fakturace, tak vytváření pracovních míst.

Španělsko přesahuje cílové procento NATO v oblasti investic do vojenského vybavení (30,3 % oproti požadovaným 20 %). Dle Elcano Global Presence Index má Španělsko šestou největší schopnost globální projekce v rámci NATO a aktivně přispívá do námořních a leteckých misí Aliance. Španělsko patří k zemím, které silně podporuje posílení vojenské integrace Evropy. 

Stejně jako v ostatních sektorech hraje digitalizace a technologie klíčovou roli i v tomto odvětví, které se musí přizpůsobit novým okolnostem a prostředí.

Španělská vláda identifikovala strategický projekt pro hospodářskou obnovu a transformaci (PERTE), který se bude týkat podpory leteckého sektoru. Tento projekt bude znamenat veřejnou investici ve výši 400 mil. EUR. Zaměří se na zlepšování a vytváření technologických a průmyslových kapacit a posílení postavení strategického  průmyslu. Financuje také R+D+I, které má dopad na dodavatelský řetězec. 

Španělsko je jedním z významných hráčů na poli evropského obranného průmyslu a silným podporovatelem trendu směřujícího ke konsolidaci evropské politiky vyzbrojování. Je aktivním zastáncem mezinárodní obrany – průmyslové spolupráce, a to především v high-tech sektorech, letectví, systémů řízení a velení, komunikačních a elektronických systémů a softwaru. 

Společnosti z tohoto sektoru neustále usilují o nová partnerství se zahraničními firmami v rámci projektů Evropského obranného fondu. Pro český obranný průmysl existuje řada příležitostí na uplatnění výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou a  moderních technologií a postupů.

Z evropských fondů španělská armáda financuje také pozemní logistické centrum poblíž města Córdoba. Toto centrum by mělo fungovat za využití nejmodernějších technologií a konektivity, avšak dbát i na energetickou udržitelnost.  

Letecký a kosmický průmysl představuje strategické odvětví španělské ekonomiky, neboť vytváří vysoce kvalifikovaná pracovní místa a významně přispívá k průmyslovému HDP země. V roce 2023 dosáhl obrat tohoto sektoru 13,9 miliardy eur, což představuje 15% nárůst oproti předchozímu roku. Zaměstnával více než 215 000 osob, včetně přímých i nepřímých pracovních míst, a přispěl do HDP částkou 19,7 miliardy eur, což odpovídá 12 % průmyslového HDP. Investice do výzkumu a vývoje (VaV) činily 2,4 miliardy eur, tedy 27 % všech průmyslových investic ve Španělsku.

Zahraniční obchod je pro tento sektor klíčový – v roce 2023 pocházelo 59 % tržeb v oblastech obrany, bezpečnosti, letectví a kosmonautiky z exportu. Vysoký podíl vývozu si udržuje zejména kosmický sektor, který v roce 2022 vyvezl 75 % své produkce.

Odvětví se vyznačuje silným zaměřením na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI). Výsledky výzkumu se často využívají i v jiných průmyslových oblastech, což zvyšuje jeho strategický význam. Španělský letecký průmysl patří mezi světové lídry v oblastech jako jsou kompozitní materiály pro konstrukce letadel, nízkotlaké turbíny, systémy řízení letového provozu nebo vojenská dopravní letadla. Země je jednou z mála na světě, která disponuje kompletním hodnotovým řetězcem pro výrobu letadel.

V kosmickém sektoru je kladen důraz na využití vesmírných technologií pro rozvoj inovativních průmyslových kapacit. Španělský balíček Strategických projektů obnovy a ekonomické transformace (PERTE) zahrnuje i samostatný projekt zaměřený na letectví a vesmírný průmysl. Cílem je do roku 2027 zařadit Španělsko mezi klíčové aktéry v tomto oboru. Vláda chce podpořit odvětví zejména posilováním jeho schopnosti čelit ekonomickým, společenským, vědeckým, technologickým i regulačním výzvám. Zásadní roli v tomto procesu hraje spolupráce veřejného a soukromého sektoru a mezinárodní rozměr, zejména partnerství s evropskými zeměmi a Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Program Aerospace PERTE počítá s investicí přibližně 5 miliard eur v letech 2021–2025. V oblasti vesmíru je jeho cílem rozvíjet schopnosti v návrhu užitečného zatížení pro účely environmentálního monitoringu, kvantové komunikace a bezpečnostních aplikací v mezinárodním kontextu. Kromě toho podporuje inovace, udržitelnost, digitalizaci a vzdělávání v sektoru.

Španělsko rovněž plánuje podporu vývoje malých nosičů pro vypouštění satelitů, implementaci Atlantského souhvězdí pro pozorování Země (ve spolupráci s Portugalskem) a posílení technologických kapacit v oblasti satelitních komunikačních systémů na bázi kvantových klíčů.

Skutečnost, že se španělská vláda rozhodla investovat nemalé prostředky do vesmírného vývoje a výzkumu, může být příležitostí i pro české firmy a startupy z oboru, jelikož investice mají do budoucna potenciál vytvořit zdravé podnikatelské prostředí, ve kterém se mohou objevovat zajímavé iniciativy a ve kterém české firmy mohou mimo jiné nacházet partnery pro spolupráci. Španělské subjekty také vykazují zájem o spolupráci s českými firmami na projektech Evropské kosmické agentury. České firmy tak mohou být zapojeny do mezinárodních dodavatelských řetězců a mají možnost spolupracovat s prestižními španělskými subjekty.

Mezi nejzajímavější příležitosti pro investory patří bezpilotní komerční letadla (drony) s využitím v průmyslu, dopravě, zemědělství, civilní obraně a audiovizi, a systémy řízení letového provozu (ATM) zahrnující modernizaci komunikačních systémů podle standardů ICAO a Eurocontrol pro zvládnutí narůstajícího objemů letů. Dále výroba lehkých kompozitních dílů nahrazující tradiční hliník a satelitní systémy letadel. 

Farmaceutický průmysl je vedoucím průmyslovým odvětvím podle objemu výdajů na výzkum a představuje více než 20 % celkových soukromých investic do výzkumu a vývoje v zemi. V Evropě je čtvrtým největším farmaceutickým trhem po Německu, Francii, Velké Británii, Itálii a Rusku. Nachází se na 4. místě v tvorbě pracovních míst, na 6. místě v produkci léčiv a je 9. největším farmaceutickým trhem na světě. Každoročně také vyveze farmaceutické výrobky v hodnotě 12,1 miliard eur. Přibližně 60 % farmaceutických společností ve Španělsku je zahraničních. Inovace ve zdravotnických a farmaceutických technologiích ve Španělsku nabízí velký potenciál pro rozvoj, a to především díky značné velikosti trhu.

Biotechnologický průmysl ve Španělsku zahrnuje přibližně 4 500 společností, z nichž tisíc je biotechnologických. Sektor zaměstnává před 160 000 lidí a 14 % činností je věnováno výzkumu a vývoji. V tomto odvětví došlo k vytvoření nových specializovaných fondů a jejich schopnosti přilákat mezinárodní investice, přičemž objem mobilizovaný v rámci operací navýšení kapitálu s mezinárodními investicemi se přiblížil 100 milionům eur. Během 20 let se sektor rozrostl z 50 společností na téměř 900 a ze 17 milionů investic na více než 140 milionů.  Příjmy z biotechnologií vzrostly na více než 11,18 miliardy eur, což představuje 1% španělského HDP. 

Španělsko se řadí mezi přední vědecké země světa a v roce 2022 představovalo 3,1 % celosvětové vědecké produkce. V oblasti biotechnologií zaujímá deváté místo na světě s podílem 2,46 % na globální produkci, přičemž jeho vědecké práce jsou citovány o 21 % více než světový průměr. Tyto údaje podtrhují význam španělské vědy v mezinárodním měřítku.​ Důležitou roli hraje precizní medicína, která má podporovat výzkum spolu s pokročilými terapiemi a umělou inteligencí pro zdravotní použití.

Španělský systém zdravotní péče se řadí na 8. místo na světě a na 4. místo v Evropě. Španělsko patří mezi dvacet zemí světa s nejvyšším počtem nemocnic na počet obyvatel, má síť více než 800 veřejných a soukromých nemocnic (40 % veřejných a 60 % soukromých), které neustále obnovují zařízení a přecházejí na pokročilé vybavení. V rámci tohoto sektoru funguje systém, který zahrnuje střediska špičkového výzkumu, vhodná pro rozvoj transplantační medicíny a objevování nových léků a pokročilých terapií, takže výrobci produktů, které jsou pro tyto oblasti potřeba, mohou ve španělské síti najít zajímavé příležitosti.

Digitalizace jako průřezový aspekt bude mít význam také v oblasti zdraví, mimo jiné ve vztahu k distanční medicíně. Důraz bude kladen na využití nejnovějších technologií a zařízení, od přístrojů po zdravotnický materiál, systémy pro vzdálené monitorování nebo léčebné aplikace a další.

Španělská federace společností pro zdravotnické technologie poukazuje na to, že Španělsko dováží dvakrát více lékařského vybavení, než vyváží. Vliv zastaralého technologického vybavení, zvýšená klinická očekávání veřejnosti a odborná poptávka zvyšují investice do výzkumu a vývoje zdravotnických technologií. Inovace v oblasti zdravotnických technologií ve Španělsku nabízí velký potenciál pro rozvoj, jelikož Španělsko je jedním z hlavních evropských trhů, kde působí více než 1 000 společností, z toho 500 výrobců. Roční obrat přesahuje 10,6 miliardy eur a v tomto odvětví pracuje více než 329 000 lidí.

V současné době rostou ve Španělsku snahy také o posílení preventivní role medicíny. V zemi existuje významná poptávka po inovativních zdravotnických pomůckách, které zvyšují kvalitu života i ve vyšším věku (ortopedické pomůcky, naslouchátka, mechanoterapeutické, dýchací a  kontrolní přístroje a podobně). 

Položkou, která vykazuje potenciál dlouhodobého růstu a skýtá možnost uplatnění českých výrobků, jsou služby, výrobky a zařízení pro seniory. Dle demografických odhadů je populace důchodců již nyní silně zastoupena a v průběhu dalších let bude nadále růst. V roce 2023 tvořilo španělskou populaci 20,6 % osob nad 65 let, a podle aktuálních projekcí Španělského statistického úřadu by tento podíl mohl do roku 2055 vzrůst až na 30,5 %. Stavební a inženýrské firmy pracují na budování dalších domů pro seniory a jejich vybavení skýtá možnosti pro zahraniční dodávky. Španělsko v současnosti disponuje přibližně 400 000 místy pro seniory, což již v blízké budoucnosti nebude pokrývat reálnou potřebu. Pro české firmy se tak otevírá prostor zejména v oblasti dodávek zdravotnického zařízení, nástrojů, specializovaných softwarů a podobně.

Jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti automobilového odvětví ve Španělsku je kompletní a flexibilní dodavatelský řetězec, který zahrnuje 1000 společnosti, včetně hlavních nadnárodních skupin. Příjmy z automobilových součástek v roce 2023 dosáhly 41,5 miliardy eur, přičemž 61 % pocházelo z exportu. Automobilový průmysl je zodpovědný za 2 miliony pracovních míst ve Španělsku a je jedním z největších vývozců s 18 % celkového španělského exportu zboží. Zároveň také patří mezi významné investory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V roce 2023 devět etablovaných nadnárodních společností vyrobilo celkem 2,45 milionu vozidel a 44 různých modelů. 

Automobilový průmysl investuje do rozšíření a modernizace závodů v průměru 4 miliardy eur ročně. Toto odvětví je jedním z nejatraktivnějších pro nadnárodní investory. Španělsko bylo v posledních 5 letech nejoblíbenější evropskou destinací nadnárodních společností pro nové projekty v automobilovém průmyslu. Španělské výrobní závody patří k nejefektivnějším a nejvíce automatizovaným v Evropě, na každých 10 000 zaměstnanců připadá 1 000 průmyslových robotů.

Přesto ale automobilový průmysl dál čelí výzvě digitální transformace, automatizace továren, digitalizace procesů a využívání technologií, jako jsou big data a aditivní výroba. Všechny systémy, aplikace a materiály potřebné k dosažení modernizace tohoto sektoru nabídnou v nadcházejícím období na španělském trhu mnoho příležitostí. Plán obnovy, transformace a odolnosti Španělska zahrnuje investice a reformy, které se především zaměřují na zelenou a digitální transformaci. Španělsko disponuje financováním ve výši 140 miliard eur, z čehož 70 miliard eur tvoří převody a 13,2 miliardy eur z těchto převodů bude použito do udržitelné, bezpečné a propojené mobility. 

Španělský automobilový průmysl nadále čelí výzvám spojeným s přechodem na elektromobilitu. V roce 2024 klesla výroba automobilů ve Španělsku o 3 % na 2,37 milionu vozidel, přičemž výroba elektrifikovaných vozidel se snížila o 27,5 % . Tento pokles je způsoben nejen nízkou poptávkou po elektromobilech, ale také potřebou přizpůsobit výrobní linky novým modelům s bateriemi. Například závod Volkswagen v Navaře plánuje od roku 2026 vyrábět vedle stávajících spalovacích modelů také dva malé elektrické modely pro značky Škoda a Volkswagen, což vyžaduje úpravy montážních linek . Tyto faktory vedou k dočasnému zpomalení výroby, avšak současně probíhají investice do modernizace a přípravy na zvýšenou produkci elektromobilů v budoucnu.

Elektrifikovaná vozidla (elektrická a plug-in) se na celkovém počtu registrací podílela pouze 12 %, což je daleko od evropského průměru 20 % a nedostačující pro vizi Evropy, která se zavázala k dekarbonizaci. Proto na elektromobilitu španělská vláda vyčlenila v rozpočtu 1 mld. EUR a bylo rozhodnuto, že od roku 2040 nebude smět žádné nové vozidlo produkovat emise CO2. Vývoj nových pohonných jednotek představuje významné výzvy i příležitosti pro průmysl automobilových komponentů. Očekává se zvýšená poptávka po pohonných systémech, které zahrnují elektromotory, výkonovou elektroniku, baterie a zařízení pro rekuperaci brzdné energie.​

Další novinkou, které se právě dostává na španělský trh a představuje mnoho příležitostí, jsou chytré vozy. Služby, které uživatel chytrého vozu vnímá, se týkají: bezpečnosti silničního provozu (eCall, upozornění na krádež vozidla, geolokace nebo kontrola rychlosti), infotainmentu (interní wifi sítě, streamování multimediálního obsahu, připojení k sociálním sítím), efektivity provozu (volná místa, lepší ceny paliva, provoz v reálném čase), snižování nákladů (sledování nebezpečného chování, telematické řízení s pojišťovnami) a interaktivity se systémem (call centrum s výrobcem, dálkové ovládání, placení parkovného). Tato změna trendu je příležitostí pro celý průmysl komponentů v tomto odvětví, který může rozšířit svůj podíl na trhu a rozšířit nabídku svých produktů.

Jednou z hlavních linií španělských hospodářských plánů je posílení oblasti výzkumu, vývoje a inovací a vzdělávání, jakožto “motoru” ekonomického rozvoje.

Za vědu a výzkum napříč strategickými hospodářskými projekty, jako je elektromobilita, obnovitelné zdroje energie a inovace a vývoj v zemědělsko-potravinářském průmyslu, je odpovědné Ministerstvo pro vědu, inovace a univerzity. V roce 2024 vláda Španělska schválila nový Státní plán vědeckého, technického a inovačního výzkumu (PEICTI) na období 2024–2027, který počítá s investicemi ve výši 18,4 miliardy EUR, což představuje nárůst o 32 % oproti předchozímu plánu na období 2021–2023 . Tento plán má za cíl posílit vědeckou a inovační kapacitu země prostřednictvím financování projektů ve veřejném i soukromém sektoru .​

Nový zákon o vědě, který usiluje především o efektivní přenos výsledků výzkumu do praxe, zaručuje kontinuální nárůst veřejných prostředků do výzkumu, vývoje a inovací. To umožní naplnit závazky vyplývající z Paktu pro výzkum a inovace v Evropě, který ve Španělsku podepsalo více než 80 vědeckých, akademických, podnikatelských a odborových organizací.

Zmíněná dohoda mezi veřejnými a soukromými organizacemi je zdrojem příležitostí především v odvětvích  zahrnutých do španělského Plánu obnovy, transformace a odolnosti. V oblasti strategie umělé inteligence investice dosáhnou téměř 500 mil. EUR a do systému zdravotní péče za účelem zdokonalení diagnostiky bude formou veřejných a soukromých investic alokováno přes 1 mld. EUR. Do podpory vědeckých, digitálních a inovačních kapacit bude investováno téměř 3,5 mld. EUR.

Jedním z hlavních cílů nových státních a soukromých investic jsou mezioborové projekty vývoje, výzkumu a inovací, ověřování koncepcí, udělování grantů na základě mezinárodních soutěžních výzev, špičkový výzkum a rozvoj řešení společenských výzev, mobilizace výzkumu a inovací s cílem posílit systém přenosu výsledků výzkumů do praxe prostřednictvím spolupráce s firmami.

Španělská strategie pro vědu, vývoj a inovace se zaměřuje především na tyto oblasti:

• zdravotnictví
• kultura, kreativita a inkluzivní společnost,
• bezpečnost,
• digitální svět, průmysl, vesmír a obrana,
• klima, energie a mobilita,
• potraviny, přírodní zdroje a životní prostředí.

Vědecko-výzkumná spolupráce mezi Českem a Španělskem má dlouhou tradici, prvotní smlouva o spolupráci existovala již před rokem 1989 jako dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi španělskou státní radou pro vědecko-technologický výzkum CSIC a Ministerstvem pro strategické plánování ČSFR. V roce 2022 došlo k aktualizaci Dohody o vědecké spolupráci mezi AV ČR a CSIC (podepsána 16. 9. 2022), která se uzavírá na dobu 5 let s možností prodloužení o dalších 5 let (po předchozím souhlasu obou stran).

Spolupráce probíhá zejména v oborech: biomedicína, nanotechnologie, energetika, informační a komunikační technologie, ochrana klimatu a chemický průmysl.

V aplikovaném výzkumu, konkrétně v rámci evropského programu Horizon 2020, spojily své síly české a španělské instituce v celkem 633 projektech. Nejvíce se na české straně angažuje Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT a VUT nebo Řízení letového provozu. Na španělské straně je to pak Consejo Superior de Investigaciones Científicas, Universidad Politécnica de Madrid, Indra Sistemas nebo Barcelona Institute for Global Health.