MZV: Souhrnná teritoriální informace
Španělsko je evropským státem ležícím na Pyrenejském poloostrově, sousedí s Francií, Andorrou, Portugalskem a teritoriem Gibraltaru.
Španělská autonomní města Ceuta a Melilla mají pozemní hranici s Marokem. Součástí Španělského království jsou také Kanárské a Baleárské ostrovy.
Španělsko je konstituční monarchií, hlavou státu je král Filip VI. Parlament se skládá ze dvou komor, v obou z nich má největší zastoupení Lidová strana (PP). Socialistická dělnická strana Španělska (PSOE) vládne v koalici s levicovou koalicí stran Sumar za podpory regionálních stran Basků a Katalánců, předsedou vlády je od roku 2018 Pedro Sánchez. Parlamentní volby se konaly dne 23. července 2023.
Pro Španělsko je typická silná decentralizace – vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů, které vykonávají svou pravomoc v jednotlivých autonomních oblastech.
Ve španělské ekonomice má významný podíl cestovní ruch a sektor služeb. Podle nejnovějších dostupných ekonomických odhadů je ekonomika hodnocena jako jedna z nejsilnějších v eurozóně v roce 2025, i když mírně zpomaluje oproti rekordnímu růstu v roce 2024. Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2025 nárůstu o 2,9 %, přičemž v roce 2026 by tempo růstu mělo zůstat silné kolem 2,4 % a v roce 2027 zpomalit na přibližně 2,0 %.
Španělsko se v nadcházejících letech chce zaměřit především na rozvoj průmyslu, obory s vysokou přidanou hodnotou, digitalizaci a zelenou energetiku. Trh EU představuje pro Španělsko klíčového partnera.
Česko-španělské obchodní vztahy se v posledních letech těší vzájemnému rozvoji, mezi klíčové oblasti obchodní výměny patří automobilový, strojírenský a potravinářský průmysl. Obchodní výměna v roce 2025 dosáhla rekordního objemu.
Mezi perspektivní obory podnikání patří především ICT, energetický průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, automobilový průmysl a věda, výzkum a inovace.
Pro obchodní vztahy je zásadní osobní přístup ke klientům, prezenční jednání a ideálně znalost španělštiny.
| Základní údaje | |
| Hlavní město | Madrid |
| Počet obyvatel | 49,57 mil. (2026) |
| Jazyk | španělština (oficiální jazyk země), katalánština, baskičtina, galicijština (v regionech) |
| Náboženství | katolické |
| Státní zřízení | parlamentní konstituční monarchie |
| Hlava státu | král Filip VI. |
| Hlava vlády | Pedro Sánchez Pérez-Castejón |
| Název měny | euro (EUR) |
| Cestování | |
| Časový posun | není oproti SEČ |
| Kontakty ZÚ | |
| Velvyslanec | Ing. Libor Sečka |
| Ekonomický úsek | PhDr. Zuzana Hlavičková |
| Konzulární úsek | Mgr. Irena Válkyová |
| CzechTrade | Ing. Marek Zmrzlík |
| Czechinvest | Ing. Marek Zmrzlík |
| Ekonomika | 2025 |
| Nominální HDP (mld. USD) | 1900,24 |
| Hospodářský růst (%) | 2,77 |
| Inflace (%) | 2,69 |
| Nezaměstnanost (%) | 10,51 |
Souhrnná teritoriální informace (STI) Španělsko (389.54 KB)
1. Základní informace o teritoriu
Podkapitoly:
1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi
Španělské království – Reino de España
Španělsko je parlamentní konstituční monarchií. Pro zemi je typická silná decentralizace – vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný.
Autonomní oblasti mají vlastní vládu. Parlament (Cortes Generales) je dvoukomorový.
Kongres poslanců (=dolní komora) je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů, předsedkyní je Francina Armengol (PSOE).
Senát (=horní komora) ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení a má 266 členů, předsedou je Pedro Rollán (PP).
Parlamentní volby se konaly 23. července 2023.
V parlamentních volbách se volí 350 poslanců a 208 senátorů (z celkových 266), přičemž klíčový je úspěch v Poslanecké sněmovně.
Křesla v Poslanecké sněmovně jsou rozložena následovně: PSOE (Socialistická dělnická strana) 121, PP (Lidová strana) 137, VOX (krajní pravice) 33, Sumar (sdružení levicových stran) 26, ERC 7, Junts per Catalunya (pravicoví katalánští nacionalisté) 7, EH Bildu (levicoví baskičtí nacionalisté) 6, EAJ-PNV (středopravicoví baskičtí nacionalisté) 5, smíšená parlamentní skupina 8. V Poslanecké sněmovně ve smíšené skupině působí Coalición Canaria (1 poslankyně), Unión de Pueblo Navarro (1 poslanec), Bloque Nacionalista Galego (BNG – 1 poslanec).
Současnou menšinovou koaliční vládu tvoří Socialistická strana PSOE s krajní levicí pod hlavičkou hnutí Sumar. Vláda má v kongresu na základě vyjednaných dohod podporu regionálních národních stran Katalánců, Basků, Galicijců a Kanárijců.
Pravicová opozice tvořená Lidovou stranou (PP) a VOX neopomíjí vládní politiku denně zpochybňovat a podrobují ji neustálé kritice.
Složení vlády:
- Pedro Sánchez – předseda vlády
- Carlos Cuerpo – první místopředseda vlády a ministr hospodářství, obchodu a podnikání
- Yolanda Díaz (Sumar)– druhá místopředsedkyně vlády a ministryně práce a sociální ekonomiky
- Sara Aagesen – třetí místopředsedkyně vlády a ministryně pro ekologickou tranzici a demografickou výzvu
- José Manuel Albares – ministr zahraničních věcí, Evropské unie a spolupráce
- Félix Bolaños – ministr pro úřad vlády a vztah s parlamentem a ministr spravedlnosti
- Margarita Robles – ministryně obrany
- Arcadi España – ministr financí
- Fernando Marlaska – ministr vnitra
- Óscar Puente – ministr dopravy a udržitelné přepravy
- Milagros Tolón – mluvčí vlády, ministryně školství, učňovského školství a sportu
- Jordi Hereu – ministr průmyslu a cestovního ruchu
- Luis Planas – ministr zemědělství, rybolovu a výživy
- Ángel Víctor Torres – ministr teritoriální politiky a demokratické paměti
- Isabel Rodríguez – ministryně bydlení a městské agendy
- Ernest Urtasun (Sumar) – ministr kultury
- Mónica García (Sumar) – ministryně zdravotnictví
- Pablo Bustinduy (Sumar) – ministr sociálních práv, spotřeby a Agendy 2030
- Diana Morant – ministryně vědy, inovací a univerzit
- Ana Redondo – ministryně pro rovné příležitosti
- Elma Saiz – mluvčí vlády, ministryně sociálního zabezpečení
- Óscar López – ministr digitální transformace a veřejné správy
- Sira Rego (Sumar) – ministryně dětí a mládeže
1.2. Zahraniční politika země
1.3. Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 49,57 mil. (2026)
Hustota na km2: 97,97 obyvatel/km2
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 22,22 mil.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,9 %
Průměrný věk: 46,3 let
Naděje dožití: 84,08 (2026); ženy 86,71 let, muži 81,4 let
Věková struktura:
- 0–14 let: 6,23 mil. (12,57 %)
- 15–64 let: 32,90 mil. (66,37 %)
- nad 64 let: 10,44 mil. (21,06 %)
Národnostní složení:
- 73 % Španělé
- 16 % Katalánci
- 6 % Galicijci
- 5 % Baskové
Nejčastěji zastoupená státní občanství cizinců (01/2025):
- Maroko (968 999; 1,97 %),
- Kolumbie (676 534; 1,38 %),
- Rumunsko (609 270; 1,24 %),
- Venezuela (377 809; 0,77 %),
- Itálie (345 777; 0,70 %),
- Velká Británie (266 462; 0,54 %),
- Čína (238 372; 0,49 %),
- Peru (260 544; 0,53 %)
- Ukrajina (202 105; 0,41 %)
- Honduras (177 929; 0,63 %)
Náboženské složení:
- 53,9 % katolíci
- 15,8 % ateisté
- 12,5 % nevěřící
- 12,2 % agnostici
- 3,7 % jiná náboženství
2. Ekonomika
Podkapitoly:
2.1. Základní údaje
Španělsko je zemí se dvanáctou největší ekonomikou na světě a čtvrtou v rámci Evropské unie. V zemi žije přes 49 milionů obyvatel a HDP (PPP) na obyvatele dosahuje zhruba 65 tisíc USD. Jde o zemi hospodářsky velmi rozvinutou, téměř 99 % obchodních společností tvoří malé a střední podniky.
Největší podíl na HDP má sektor služeb (62 %), průmysl (12 %), stavebnictví (6 %) a zemědělství a rybolov (3 %). Španělsko má výborné obchodní vztahy se zeměmi Latinské Ameriky a Severní Afriky.
Od roku 2023 je španělská ekonomika na vzestupu a v roce 2023 i 2024 měla největší přírůstek HDP ze zemí eurozóny. Reálný HDP mírně zpomalil v roce 2025 na 2,83 % oproti rekordnímu růstu v roce 2024, přesto se držel nad úrovní průměru eurozóny a výrazně nad výkony Německa, Francie či Itálie. Španělsko je druhou nejnavštěvovanější zemí na světě (2025 – 97 milionů turistů), nicméně 13% podíl cestovního ruchu na HDP je důvodem zranitelnosti španělského hospodářství v krizových momentech, jako bylo např. období pandemie.
Vláda usiluje o navýšení podílu průmyslu, cílí na digitalizaci ekonomiky, naplnění klimatických cílů, a to zejména v oblasti energetické transformace. Dlouhodobým problémem země je vysoká nezaměstnanost, která se však postupně snižuje a nyní se pohybuje okolo 9,93% (2025), přičemž nezaměstnanost generace mladší 25 let dosahovala koncem roku 2025 až 16,5 %. Inflace dosáhla v roce 2025 2,69 %, v roce 2026 se očekává okolo 2,4 % a v roce 2027 by tempo růstu mělo zpomalit na přibližně 2,1 %.
Veřejný dluh činil v roce 2025 rovných 100,0 % HDP (podle aktualizované fiskální prognózy Evropské komise).
| Ukazatel | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 |
| Růst HDP (%) | 2,46 | 3,46 | 2,77 | 2,17 | 1,83 |
| HDP/obyv. (USD/PPP) | 56174,2 | 59201,63 | 62493,04 | 65732,73 | 68501,14 |
| Inflace (%) | 3,4 | 2,87 | 2,69 | 2,18 | 2,04 |
| Nezaměstnanost (%) | 12,19 | 11,37 | 10,51 | 10,1 | 9,85 |
| Export zboží (mld. USD) | 414,81 | 415,86 | 411,7 | 413,76 | 422,2 |
| Import zboží (mld. USD) | 458,73 | 459,4 | 464,08 | 473,03 | 493,84 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -37,95 | -36,65 | -45,49 | -52,3 | -64,44 |
| Průmyslová produkce (% změna) | -1,64 | 0,41 | 1,25 | 1,5 | 2 |
| Populace (mil.) | 47,91 | 47,91 | 47,89 | 47,85 | 47,8 |
| Konkurenceschopnost | 67,22 | 62,76 | 65,8 | N/A | N/A |
| Exportní riziko OECD | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
Zdroj: EIU, OECD, IMD
2.2. Veřejné finance a státní rozpočet
Současná ekonomická situace Španělska je relativně pozitivní, byť existují určitá rizika. Ekonomika se ukazuje odolnější, než se původně očekávalo. Španělsko zaznamenalo v roce 2025 růst HDP ve výši 2,81 % a očekává růst 2,22 % HDP v roce 2026. Cestovní ruch, domácí výdaje a investice budou nadále podporovat růst. Pozitivní je pokles inflace obecně, který opravňuje předpoklad návratu inflace k dvouprocentnímu cíli v roce 2026. Pro nacházející období se očekává pokles inflace a růst reálných příjmů s odpovídajícím pozitivním vlivem na vývoj HDP. Přispívá i stoupající zaměstnanost, kterou ovšem ovlivňuje i snížení reálných mezd.
Španělská ekonomika je svědkem pozitivní dynamiky, převyšuje své evropské protějšky robustními čísly růstu, podporovaná zdravou domácí spotřebou a silným investičním klimatem. V kontextu vysoké nejistoty a nižšího ekonomického růstu na mezinárodní scéně si španělská ekonomika udržuje rozdílný růst díky dynamice trhu práce, solidním aktivům domácností a firem a rychlému nasazení plánu obnovy.
V letech 2023 a 2024 vláda zavedla nové daňové povinnosti, nové daně pro vysokopříjmové skupiny, energetické podniky a banky.
Za jedno z hlavních nebezpečí pro španělskou ekonomiku lze považovat vysokou úroveň veřejného dluhu a vysoký strukturální deficit. Španělsko se řadí mezi nadprůměrně zadlužené země ve vztahu k HDP. Dle Bruselu by však mělo být schopné svůj dluh do roku 2027 snížit pod 100 % HDP.
Na rozdíl od minulé globální finanční krize (2008), která zastihla zemi ve velké strukturální nerovnováze a dopadla zde proto zvláště těžce, patřilo Španělsko v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí k těm méně zasaženým. Svou roli hraje i lepší strukturální stav ekonomiky.
| Veřejné finance | 2025 |
| Saldo státního rozpočtu (% HDP) | -2,78 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 100,94 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | 50,87 |
| Daně | 2025 |
| PO | 15–25 % |
| FO |
státní (9,50–24,50 %) + regionální (8,00–29,50 %) |
| DPH | 4 %, 10 %, 21 % |
2.3. Bankovní systém
Španělský bankovní systém je plně integrován do mezinárodního finančního trhu a působí v něm široké spektrum institucí – od soukromých a státních bank přes mezinárodní a družstevní až po moderní mobilní banky. Podle nejnovějších statistik působí ve Španělsku 141 bank (včetně přibližně 80 zahraničních institucí), 67 družstevních bank a 19 spořitelen. Tyto instituce dohromady provozují služby prostřednictvím více než 27 000 poboček po celé zemi.
K nejvýznamnějším bankám patří Banco Santander, BBVA, CaixaBank a Banco Sabadell. Tyto finanční domy se tradičně zaměřují mimo jiné na expanzi na zahraničních trzích, zejména v Latinské Americe, ale také v USA či Evropě.
Centrálním orgánem bankovního dohledu je Banco de España, která působí jako národní regulátor a zároveň součást evropského systému centrálních bank (ESCB).
V současnosti se španělský bankovní sektor nachází v období konsolidace a adaptace na nové výzvy. Mezi klíčové trendy posledních let patří: masivní digitalizace bankovních služeb, snižování provozních nákladů, omezování počtu fyzických poboček, rozvoj online a mobilního bankovnictví.
Významným impulsem pro modernizaci sektoru je také čerpání prostředků z evropského plánu obnovy Next Generation EU, z něhož Španělsko získalo jednu z nejvyšších alokací mezi členskými státy (163 mld. EUR). Tyto fondy přispívají k dalšímu rozvoji digitalizace, udržitelnosti a technologické transformace finančního sektoru.
Akreditivy se řídí stejnými mezinárodními pravidly jako v ČR.
2.4. Daňový systém
Za výběr daní ve Španělsku odpovídá Agencia Estatal de Administración Tributaria (AEAT), známá též jako Agencia Tributaria. Aktuální informace ke konkrétním daňovým otázkám, včetně formulářů a lhůt, jsou k dispozici na jejich oficiálních webových stránkách sede.agenciatributaria.gob.es.
Daňový rok ve Španělsku trvá od 1. ledna do 31. prosince. Španělský daňový systém je rámcově přehledný, avšak s ohledem na jeho víceúrovňovou strukturu a časté legislativní změny doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem. Ve Španělsku je běžnou praxí, že i OSVČ (autónomos) využívají služby profesionálů k zajištění souladu s daňovými povinnostmi.
Daňový systém je rozdělen do tří úrovní:
- Daně stanovené centrální vládou (např. daň z příjmu fyzických osob – IRPF, daň z přidané hodnoty – IVA),
- Daně vyměřované autonomními oblastmi (např. dědická a darovací daň, daň z majetku),
- Místní daně vybírané obcemi (např. daň z nemovitostí – IBI, daň z motorových vozidel).
Právní rámec rozlišuje mezi:
a) daněmi (impuestos) – povinné platby bez přímého protiplnění,
b) poplatky a dávkami (tasas) – platby za využití veřejných služeb,
c) zvláštními příspěvky (contribuciones especiales) – platby související s veřejnými investicemi, které zvyšují hodnotu majetku daňového poplatníka.
Autonomní oblasti Baskicko a Navarra mají na základě historických práv vlastní daňové režimy, které jim umožňují vybírat většinu daní samostatně a odvádět do centrálního rozpočtu pouze předem dohodnutý podíl.
Devizová kontrola:
Vláda vyžaduje předchozí oznámení o určitých pohybech kapitálu podle předpisů proti praní peněz a financování terorismu. Od roku 2026 mají banky povinnost hlásit ministerstvu financí každou transakci spojenou s ekonomickou činností.
V roce 2021 došlo k navýšení některých daní (např.: DPH sladkých nápojů, daně z příjmu pro osoby s nejvyššími příjmy či zelená a digitální daň). V roce 2022 byla dočasně zavedena solidární daň z velkého majetku, tzv. milionářská daň, a došlo ke zvýšení sazby daně energetickým podnikům a bankám. V roce 2023 a 2024 vláda potvrdila pokračování těchto mimořádných daní. Zároveň se vedou debaty o jejich trvalém zakotvení v daňovém systému. Cílem těchto opatření je zajistit větší míru fiskální spravedlnosti a zároveň financovat veřejné výdaje spojené s důchody, zdravotnictvím či zelenou transformací.
3. Obchod a investice
Podkapitoly:
- 3.1 Obchodní vztahy
- 3.2 Přímé zahraniční investice
- 3.3 FTA a smlouvy
- 3.4 Rozvojová spolupráce
- 3.5 Perspektivní obory (MOP)
3.1. Obchodní vztahy
Obchodní vztahy s ČR
Obchodní vztahy mezi ČR a Španělskem se v posledních letech vyznačují neustálým rozvojem a pro českou stranu jsou stabilně ve znamení pozitivního obchodního salda. Zároveň také dochází k plynulému růstu investic. Základem vývozních vztahů mezi ČR a Španělskem je automobilový průmysl, nicméně postupně nabývají na intenzitě další sektory.
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | |
| Import z ČR (mld. CZK) | 123,19 | 147,65 | 150,69 | 152,09 | 156,75 |
| Export do ČR (mld. CZK) | 81,58 | 89,09 | 94,45 | 104,59 | 106,78 |
| Saldo s ČR (mld. CZK) | 41,6 | 58,57 | 56,23 | 47,5 | 49,97 |
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek exportu z ČR
| SITC 3 | Název zboží | Hodnota (mil. CZK) | Podíl z celku (%) |
| 781 | Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 38501 | 25,0 % |
| 752 | Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní | 13082 | 8,5 % |
| 784 | Díly a příslušenství vozidel motorových | 12672 | 8,2 % |
| 778 | Přístroje elektrické j. n. (baterie, žárovky ap.) | 6004 | 3,9 % |
| 741 | Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly j. n. | 4186 | 2,7 % |
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek importu do ČR
| SITC 3 | Název zboží | Hodnota (mil. CZK) | Podíl z celku (%) |
| 781 | Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 12113 | 11,3 % |
| 784 | Díly a příslušenství vozidel motorových | 11671 | 10,9 % |
| 012 | Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné | 7329 | 6,9 % |
| 057 | Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené | 4779 | 4,5 % |
| 054 | Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená ap., kořeny, hlízy aj. | 4589 | 4,3 % |
Zdroj: ČSÚ
Podle dostupných údajů dosáhl vývoz zboží ze Španělska v roce 2025 přibližně 4,01 miliardy EUR, což představuje meziroční nárůst o 5,0 % ve srovnání s rokem 2024 a 35,6% nárůst ve srovnání s rokem 2021. Tato čísla naznačují, že vývoz dosáhl nového historického maxima.
Španělská exportní aktivita navíc vykazuje větší dynamiku než ostatní evropské země.
Obchodní vztahy s EU
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | |
| Import z EU (mil. EUR) | 194123,5 | 237112,2 | 241153,6 | 245849,6 | 257945,5 |
| Export do EU (mil. EUR) | 199565,6 | 250075,5 | 246526,2 | 245900,5 | 245719,5 |
| Saldo s EU (mil. EUR) | 5442 | 12963,3 | 5372,6 | 50,9 | -12226 |
Zdroj: Evropská komise
Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | |
| Import ze zemí mimo EU (mil. USD) | 231341,44 | 310186,89 | 272592,07 | 265279,42 | 196736,6 |
| Export do zemí mimo EU (mil. USD) | 158814,38 | 167057,64 | 170133,53 | 166131,44 | 148642,8 |
| Saldo se zeměmi mimo EU (mil. USD) | -72527,05 | -143129,25 | -102458,54 | -99147,98 | -48093,8 |
Zdroj: EIU, Eurostat
3.2. Přímé zahraniční investice
Ve Španělsku v roce 2025 dosáhly zahraniční investice hodnoty přibližně 30,76 miliard EUR, což představuje meziroční pokles o 21,8 % ve srovnání s rokem 2024.
Největšími investory ve Španělsku je Lucembursko, Spojené státy, Spojené království, Francie, Nizozemsko, Mexiko, Belgie, Německo a Kanada. Podle sektorového rozdělení přilákaly největší objem zahraničních investic odvětví informačních služeb, reklamy, činností v oblasti nemovitostí, skladovacích a podpůrných činností v dopravě a dodávek elektřiny, plynu, páry a klimatizace.
Největší objem zahraničních investic směřoval do autonomních oblastí Madrid (51,9 %), Katalánsko (14,7 %), Aragón (11 %), Andalusie (4,4 %) a Valencie (2,5 %).
Zahraniční investice ve Španělsku vyžadují povolení pouze ve vztahu k činnostem souvisejícím s národní bezpečností, obranou, veřejnou bezpečností a veřejným zdravím.
Investiční příležitosti pro české firmy:
V rámci sektorů s vysokou přidanou hodnotou jsou pro české firmy zajímavé oblasti jako IoT, chytrá města, ekologické produkty, agritech, zelená logistika a e-logistika. Tyto sektory nabízejí příležitosti pro inovativní řešení a technologické investice.
Podrobnější informace o specifických investičních příležitostech nebo podmínkách pro české firmy ve Španělsku lze získat na stránkách ICEX-Invest in Spain nebo španělských obchodních komor.
Smlouvy s ČR
Po rozdělení Československa přešly smlouvy uzavřené před rozdělením v platnost i pro nové bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Španělskem.
Aktuální informace o bilaterálních smlouvách jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
3.3. FTA a smlouvy
Smlouvy s EU
Roku 1977 ministr zahraničí Marcelino Oreja oficiálně představil v Bruselu žádost Španělska o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a Španělsko bylo oficiálně integrováno do EHS 1. ledna 1986. Trh EU je pro Španělsko stále klíčovým partnerem, kam proudí většina vývozu a odkud země dováží velký podíl zboží i služeb.
Pro bližší informace o historii vztahů Španělska s EU.
Smlouvy s ČR
Po rozdělení Československa přešly smlouvy uzavřené před rozdělením v platnost i pro nové bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Španělskem. Mezi hlavní bilaterální dohody mezi Českou republikou a Španělskem patří:
- Dohoda o podpoře a ochraně investic: Podepsaná 12. prosince 1990, vstoupila v platnost 28. listopadu 1991.
- Smlouva o zamezení dvojímu zdanění: Podepsaná v květnu 1980, v platnosti od června 1981 (č. 23/1982 Sb.).
- Dohoda o právní pomoci ve věcech občanských: Usnadňuje vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí a pravosti dokumentů vydaných správními orgány obou zemí.
- Ujednání o česko-španělských třídách: Mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství, kultury a sportu Španělska o zřízení a činnosti česko-španělských tříd na gymnáziích v ČR (č. 35/2001 Sb.).
Aktuální informace o bilaterálních smlouvách jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
3.4. Rozvojová spolupráce
V únoru 2023 byl schválen Zákon o spolupráci pro udržitelný rozvoj a globální solidaritu, který nahradil zákon z roku 1998. Zákon stanovuje závazek vyčlenit do roku 2030 minimálně 0,7 % HND na zahraniční rozvojovou spolupráci (ZRS). Je také základním rámcem pro vypracování dalších doplňujících zákonných opatření, a to o reformě Španělské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (AECID), zákonu o dotacích, finanční spolupráci a úpravě statusu pracovníků v sektoru rozvojové spolupráce.
Zákon také ukládá, že 10 % prostředků na ZRS bude vyčleněno na humanitární pomoc, zaměřenou na ochranu a záchranu životů při katastrofách, v důsledku změny klimatu nebo konfliktů. V současnosti je na humanitární pomoc vyčleňováno přibližně 2 % zdrojů na ZRS. Dále zákon rozhodl o založení nového Španělského fondu pro udržitelný rozvoj (FEDES), který bude mít na starosti finanční spolupráci (půjčky, investice a transfery na rozvoj třetích zemí) a bude fungovat pod záštitou AECID, a zřízení Úřadu pro hodnocení španělské spolupráce (OECE). Stálým závazkem zůstává podpora lidských práv, s důrazem na ochranu dětí, skupin LGTBIQ+, původního obyvatelstva a žen.
Španělský plán rozvojové spolupráce na období 2024–2027 stanovuje jako teritoriální priority Subsaharskou Afriku (např. Senegal, Etiopie, Mosambik), Latinskou Ameriku a Karibik (Kolumbie, Guatemala, Haiti), Severní Afriku a Blízký východ (Maroko, Tunisko, Palestina) a vybrané země Asie (např. Filipíny, Bangladéš). Spolupráce se zaměřuje na udržitelný rozvoj, sociální inkluzi, lidská práva, rovnost pohlaví, boj proti chudobě, posilování institucí a reakci na klimatické změny.
Navzdory legislativnímu závazku zůstává podíl ODA na HND Španělska pod stanoveným cílem. Podle údajů OECD činila španělská ODA v roce 2024 0,25 % HND, což představuje pokles oproti roku 2023 o jednu setinu.
Česká republika neposkytuje Španělsku rozvojovou pomoc.
Více informací na webu Cooperación Española.
3.5. Perspektivní obory (MOP)
▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost
V zemi je vyspělá poptávka po produktech a službách v oblasti informačních a komunikačních technologií. Toto odvětví bylo vyhodnoceno jako prioritní a napříč všemi sektory bylo konstatováno, že je třeba se v nadcházejícím období soustředit na zlepšení digitálních služeb, budování technologické a digitální suverenity a posílení a rozšíření internetové dostupnosti a k tomu potřebné infrastruktury. Jednou z hlavních priorit bude rozvoj moderních řešení k zajištění funkčnosti firem a státní a veřejné správy. Španělský Národní plán obnovy počítá s investicí do digitalizace země kolem 32 mld. EUR.
Příležitosti:
- inteligentní sítě pro efektivnější využívání energie
- technologie související s konceptem smart cities (inteligentní města)
- Internet věcí
- kybernetická bezpečnost, Big Data, umělá inteligence
- Fintech
▶ Energetika
Španělsko usiluje o úplnou dekarbonizaci do roku 2050. Ústřední roli v energetickém přechodu budou mít obnovitelné zdroje energie a zelený vodík. Ten tvoří součást širší strategie k dosažení 100% podílu obnovitelné elektrické energie. Mezi postupné cíle tohoto plánu patří mimo jiné i dosažení 25% zapojení vodíku do průmyslové výroby do roku 2030. V letech 2027-2035 bude probíhat uzavírání jaderných elektráren a bude nutná výstavba dalších úložišť jaderného odpadu. Vláda předpokládá investici do sektoru energetiky ve výši 238 mld. EUR do roku 2030.
Příležitosti:
- inovativní obnovitelné zdroje energie, elektrická infrastruktura a podporu inteligentních sítí
- Smart Grids a skladování elektrické energie
- sanace a dekontaminace, skladování jaderného odpadu, modernizace jaderných elektráren
▶ Zdravotnictví a farmacie
Sektor zdravotnictví afarmacie byl před nástupem covidové krize výrazně podhodnocen. Vláda se proto vminulém období zaměřila na vývoj inovativních postupů pro zlepšení prevence, diagnostiky, léčby arehabilitace pacientů. Každoročně se do zdravotnictví investuje přes 1miliardu EUR aodvětví farmaceutického abiotechnologického průmyslu ve Španělsku se stalo jedním znejdynamičtějších anejkonkurenceschopnějších vmezinárodním měřítku. V současné době představuje zdravotnictví dle údajů OECD zhruba 10 % výdajů na GDP a veřejné a soukromé výdaje za zdravotnictví v roce 2025 přesáhly 134 miliard EUR. V tomto sektoru operuje několik velkých nadnárodních společností, které si zvolily Španělsko jako investiční destinaci, a to nejen pro distribuci svých produktů, ale také pro zřízení R&D center, výrobu a poskytování zdravotnických služeb.
Příležitosti:
- inovativní zdravotnické technologie: vybavení nemocnic a speciálních oddělení
- technologie a zařízení, od přístrojů po zdravotnický materiál, systémy pro vzdálené monitorování nebo léčebné aplikace a další
- inovativních zdravotnické pomůcky pro seniory (ortopedické pomůcky, naslouchátka, mechanoterapeutické, dýchací a kontrolní přístroje, apod.).
▶ Obranný a bezpečnostní sektor
Obranný a bezpečnostní sektor má v zemi strategickou důležitost a mezinárodní spolupráci považuje Španělsko za zásadní. Odvětví se vyznačuje růstem za poslední desetiletí a významnými investicemi do výzkumu a vývoje, které tvoří 10% tržeb tohoto odvětví. Probíhá rozsáhlá modernizace výzbroje, materiálu, infrastruktur, informačních systémů a telekomunikačních technologií. Sektor představuje značné příležitosti pro zapojení českých firem, ato zejména pokud jde o produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou a moderními technologiemi.
Příležitosti:
- letectví
- systémy řízení a velení
- komunikační a elektronické systémy
- software
▶ Civilní letectví, vesmír
Letecký a kosmický průmysl představuje jedno z nejstrategičtěji anejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví španělské ekonomiky. Španělsko je na čtvrtém místě v Evropě vobjemu prodeje a počtu zaměstnaných lidí vtomto odvětví. Španělsko významně investuje do svého vesmírného průmyslu a uznává jeho potenciál pro ekonomický růst, vědecké objevy atechnologické inovace. Využitím svých odborných znalostí voblasti satelitní komunikace, výzkumných kapacit v astrobiologii a planetární vědě a podporou příznivého prostředí pro vesmírné starty a spolupráci je Španělsko připraveno dále rozšiřovat svou přítomnost a vliv ve stále se vyvíjejícím prostředí globálního vesmírného průmyslu. Španělský letecký a kosmický průmysl se navíc těší silné podpoře státu, aktivně se účastní mezinárodních programů a disponuje vyspělou infrastrukturou a know-how.
Příležitosti:
- bezpilotní komerční letadla
- systémy řízení letového provozu
- uhlíková vlákna v letectví
- satelitní systémy
▶ Automobilový sektor
Automobilový průmysl má pro Španělsko velký hospodářský a sociální význam a má také velký vliv na ostatní průmyslová odvětví a sektory. Španělsko je druhým největším výrobcem vozidel v Evropě po Německu a v roce 2024 se umístilo na 9. místě na světě s 2,4 miliony vyrobených vozidel, z čehož 88 % bylo určeno na export. Obrat automobilového průmyslu jako celku představuje 10% španělského HDP aje zodpovědný za 18% celkového španělského vývozu. Příjmy sektoru v roce 2024 dosáhly 77miliard EUR.
Příležitosti:
- elektromobilita
- digitalizace
- baterie
- nabíjecí místa.
▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Španělsko výrazně posiluje oblast výzkumu, vývoje a inovací, což potvrzuje Státní plán vědeckého, technického a inovačního výzkumu na období 2024–2027 s investicemi 18,4 mld. EUR. Ze státního rozpočtu byly alokovány významné prostředky na výzkum a vývoj ve zdravotnictví, letectví a kosmonautice či obraně, tedy v sektorech, kde české firmy disponují špičkovým know-how a usilují o hlubší mezinárodní spolupráci. Investice míří také do umělé inteligence a modernizace zdravotnictví, s cílem efektivně převádět vědecké výsledky do praxe. Podle studie Thomson Reuters má 90 % předních globálních firem v oblasti výzkumu a vývoje ve Španělsku svou dceřinou společnost, což zemi staví do privilegované pozice pro obchodní inovace.
Příležitosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací:
- digitální svět, průmysl, vesmír a obrana
- zdravotnictví ·
- kultura
- kreativita a inkluzivní společnost, ·
- bezpečnost
- klima, energie a mobilita
- potraviny, přírodní zdroje a životní prostředí.
Podrobnosti a další informace k jednotlivým položkám a sektorům naleznete v Mapě oborových příležitostí.
4. Kultura obchodního jednání
Podkapitoly:
4.1. Úvod
Kultura obchodního jednání ve Španělsku má jihoevropská specifika.
Důležitý je osobní přístup, mezilidské vztahy a ideálně znalost jazyka (španělština, u mladší generace lze anglicky).
Pro navázání kvalitních obchodních partnerství je třeba počítat s nutností pravidelných osobních jednání s partnerskou společností.
4.2. Oslovení
Španělské obchodní vztahy jsou založeny na osobním přístupu.
Ze začátku se doporučuje telefonický kontakt. Ani ve fázi počátečního dopisování by neměla být zanedbávána telefonická komunikace.
Za účelem navázání spolupráce a podepsání kontraktu je dobré věnovat čas opakovanému osobnímu setkání, nejprve v kanceláři, poté u oběda v restauraci.
Ačkoliv rutinní záležitosti se vyřizují formou e-mailu, obchodní vztahy vnikají z osobních setkání.
Oslovení začíná zkratkou pro pan/paní (Señor/Señora), následuje první nebo obě příjmení. Španělé mají dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce (např. Carlos Fuentes García). Většinou se ale v oslovení používá to první za křestním jménem (Estimado Sr. Fuentes).
Prvotní oslovení je vždy ve formě vykání. V navazujících jednáních a korespondenci se již často používá jen křestní jméno a na české poměry se také dříve přechází k tykání. K tomu dochází spontánně, nikoliv jako u nás nabídkou tykání.
Společnost si nepotrpí na tituly, ale na společenské postavení v rámci firemní hierarchie.
Zejména bývají respektovány vysoce postavené osoby.
Španělé mají také větší respekt ke starším lidem.
4.3. Obchodní schůzka
První kontakt by se měl rozhodně realizovat telefonicky. Detaily se pak řeší prostřednictvím e-mailové komunikace. Je však dobré před schůzkou telefonický kontakt nezanedbávat.
Kvůli jasně dané hierarchii ve španělských firmách je třeba počítat s tím, že se jednání zúčastní více zástupců firmy, jak obchodní partner, tak jeho nadřízený.
Španělé si velmi potrpí na upravený vzhled. Na obchodní jednání se tedy doporučuje vzít klasický oblek s kravatou, který bude odpovídat módním trendům. Samozřejmostí jsou i čisté vyleštěné boty. Dbát by se mělo i na střih vlasů, u dam na vhodné líčení. Španělé si rovněž libují v módním a elegantním oblečení.
Vizitky se předávají na začátku prvního jednání.
K prvnímu jednání většinou dochází v kanceláři firmy, nicméně další se již mohou odehrávat v restauraci u oběda či v kavárně. Obchody se pak uzavírají při obchodních večeřích či obědech v restauraci.
Co se útraty za oběd/večeři týče, záleží na povaze schůzky. Většinou se dohodne předem, kdo útratu zaplatí.
Pokud chcete předat na schůzce dary, volte spíše menší. Pokud chcete partnera obdarovat, doporučujeme lahev kvalitního alkoholu. Pokud Vás partner obdaruje, dárek rozbalte a vyjádřete potěšení.
V jednacím týmu by měl být zástupce obchodního oddělení, ideálně ředitel, a rovněž alespoň jeden technický pracovník, jenž bude schopen představit nabízený produkt z technického hlediska.
Na věku ani genderovém složení týmu ve Španělsku nezáleží.
4.4. Komunikace
Španělé jsou velmi komunikativní a otevření lidé. Na obchodních schůzkách se však většinou chovají profesionálně a přílišné emoce nedávají najevo. Navazování obchodní spolupráce mnohdy trvá delší dobu oproti našim zvyklostem.
Pokud se však firmě podaří dohodnout kooperaci s místní firmou, získá tím spolehlivého a loajálního obchodního partnera a může počítat s dlouholetou spoluprací.
V rámci obchodních vztahů Španělé upřednostňují jasné a stručné jednání. Zástupce firmy by měl být na jednání vždy dobře připraven. Po seznámení se přechází k jádru věci. Na úvod se očekává krátká prezentace firmy a jejích úspěchů. Také je vhodné zmínit ekonomická pozitiva ČR. Je dobré argumentovat jasně bez zbytečných detailů a vracení se k předešlým tématům. Na konci určitě nezapomeňte na shrnutí obsahu.
Během jednání je nutné počítat s přestávkami na kávu, během nichž dochází k neformálním rozhovorům. Nejvhodnějším tématem k neformální konverzaci je pravděpodobně rodina. Hovořit lze rovněž o koníčcích, gastronomii či sportu. Při komunikaci je žádoucí vyhnout se tématům, které se týkají politiky, separatistických tendencí některých regionů, víry a jiných kontroverzních námětů.
Co se týče problematiky času, pracovní doba je ve Španělsku volnější a jiná oproti zvyklostem v ČR. Španělé mají v časovém rozmezí 14:00 do 16:30 obědovou pauzu. Nedoporučuje se tedy v tuto dobu volat. Nicméně během oběda lze s partnerem vyřešit spoustu věcí. Někdy bývá obědová pauza i delší a může se překlopit v obchodní večeři. Ve firmách se běžně pracuje až do večerních hodin, pracovníci bývají k dispozici až do 19 hodin. Naopak v 8 hodin ráno jen výjimečně ve firmě někoho zastihnete. Obchodní jednání je vhodné plánovat nejdříve od 9 hodin ráno. Ačkoliv Češi mají vůči dochvilnosti Španělů předsudky, na obchodní jednání dorazí většinou včas. Toleruje se cca desetiminutové zpoždění z obou stran.
Rovněž je dobré sledovat státní a regionální svátky, při nichž se standardně nepracuje.
Přestože angličtina stále více proniká do obchodních vztahů, zejména větších firem, i nadále je upřednostňována španělština. Na jednání se doporučuje mít s sebou tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR v Madridu.
Co se týče obchodních materiálů, rozhodně se vyplatí mít je zhotovené i ve španělštině. Obecně platí, že čím menší firma, tím klesá jazyková vybavenost. Rovněž mimo centra jako Madrid, Barcelona, Bilbao se musí počítat s horšími jazykovými znalostmi. Při úvodní e-mailové konverzaci si lze vystačit s angličtinou. Většina vyššího managementu anglicky umí, nicméně při jednáních se Španělé cítí výrazně komfortněji ve svém rodném jazyce.
Při obchodních jednáních v kanceláři není běžné podávat alkohol, nicméně při obchodním obědě či večeři se zejména víno stává neodmyslitelnou součástí. Samozřejmě však je nutné zachovávat přiměřenou míru.
Ve Španělsku nebývá zvykem zvát obchodní partnery domů. Stejně tak se to neočekává ani od českého obchodního zástupce. Většina jednání probíhá v kancelářích, nebo v méně formálním prostředí, v restauracích či kavárnách.
4.5. Doporučení
Kromě standardních pouček úspěšného obchodního jednání v případě Španělska doporučujeme:
Na španělském trhu s více než 49 miliony obyvatel opět dochází k růstu střední a nižší třídy, což zvyšuje poptávku po nových kvalitních značkách za rozumnou cenu. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyspělý trh s velkou konkurencí, uspět mohou zejména firmy, jež nabízí inovativní, moderní, designová a zároveň finančně dostupná řešení.
Před vstupem na trh je vždy nutné jeho zmapování.
Důležité je představit španělskému partnerovi firemní reference. Nejsnadněji se proniká na španělský trh prostřednictvím místního distributora, který má k dispozici síť obchodních partnerů a naprostou znalost prostředí. Rovněž by firma měla dbát na volbu svého obchodního zástupce. Při navazování kontaktu se vyplatí investovat do obchodního vztahu a využívat přestávek během jednání k osobnímu rozhovoru. Osobní vztah se promítá i do obchodních vztahů.
V rámci obchodních vztahů se španělskými partnery je třeba mít na paměti diverzitu španělských regionů. Největší rozdíl mezi velkými městy a provinciemi, stejně jako v jiných státech, spočívá v rozdílné jazykové vybavenosti.
Tradičně obchodníci z regionů jsou méně jazykově vybavení. Nicméně v jednání jsou otevřenější a více upřednostňují osobní přístup oproti obchodním partnerům z velkých měst.
Samozřejmě rozdíly existují i mezi jednotlivými autonomními oblastmi, přičemž otevřenější přístup se prosazuje spíše na jihu než na severu.
Zvláštní kapitolou jsou oblasti Baskicka a Katalánska, kde obchodníci dobře hovoří anglicky a přístup k obchodní spolupráci je nejbližší tomu našemu.
4.6. Státní svátky
Státní svátky jsou ve Španělsku celonárodní a regionální. Je běžné, že svátky, které připadnou na víkend, se posouvají do pracovního týdne. Doporučujeme ověřovat dané svátky pro každý jednotlivý region (např. v El País).
Celostátní svátky:
- 1. 1. Nový rok
- 6. 1. Tři králové – náboženský svátek, kdy se ve Španělsku dávají dětem vánoční dárky
- 2. – 6. 4. 2026 Velikonoce (2. 4. neplatí pro Katalánsko a Valencii, 6. 4. platí pro Katalánsko, Valencii, Kastílii-La Manchu, Baskicko, Navarru a Rioju)
- 1. 5. Svátek práce
- 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
- 12. 10. Státní svátek Španělského království – „Día de la Hispanidad“
- 1. 11. Svátek Všech svatých
- 6. 12. Den ústavy
- 8. 12. Neposkvrněné početí Panny Marie
- 25. 12. Vánoce
Pracovní doba:
- 9–14 hodin a 16–19 hodin
Otevírací doba:
- od 9:30/10:00 hodin až do 20:00/22:00 hodin
Pozor, mohou být polední pauzy 14:00–16:30 hodin.
5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
Podkapitoly:
- 5.1 Vstup na trh
- 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
- 5.3 Marketing a komunikace
- 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 5.5 Trh veřejných zakázek
- 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
- 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
- 5.9 Veletrhy a akce
5.1. Vstup na trh
Z obchodního hlediska je Španělsko jednou z nejvíce mezinárodně orientovaných zemí světa. Jeho ekonomiku tvoří kolem 70 % sektor služeb, nejvýznamnější oblasti obchodních příležitostí tvoří IT, obnovitelné energie, biotechnologie, letecký průmysl, životní prostředí a automatizace.
Vstupem na španělský trh se také otevírá brána k obchodním vztahům s Latinskou Amerikou. Nestrategické zahraniční investice nejsou podmíněny žádným druhem autorizace nebo předchozí notifikace.
Povinností investora je pouze oznámit danou investici do jednoho měsíce po jejím provedení Generálnímu ředitelství pro mezinárodní obchod a investice Ministerstva obchodu (Dirección General de Comercio Internacional e Inversiones de la Secretaría de Estado de Comercio), a to čistě za administrativním, statistickým nebo ekonomickým účelem.
Vyšší standard požadavků je pak kladen například na účast ve španělských společnostech nebo zakládání poboček. V rámci přeshraničního obchodního styku je potřeba uveřejňovat platby nad €10.000, uvnitř Španělska jde o částku €100.000. Specifické druhy plateb podléhají legislativě proti financování terorismu a praní špinavých peněz.
Pro praktické informace ohledně vstupu na španělský trh uvádíme odkaz na dokument Průvodce podnikáním ve Španělsku (2025) vydávaný každoročně Ministerstvem hospodářství, obchodu a podnikání Španělska ve spolupráci se zahraničními firmami v zemi již podnikajícími.
V publikaci ICEX naleznete vše potřebné o vytvoření firmy, státních podporách pro investice, právních podmínkách apod. – dostupné v anglické a španělské verzi.
Nejběžnější platební podmínkou akceptovanou dodavateli je odklad platby do 90 dní od data dodávky.
5.2. Formy a podmínky působení na trhu
Vstup na španělský trh může firma uskutečnit prostřednictvím nalezení obchodního partnera, nebo přímo založením místního subjektu.
Co se týče obchodních zástupců, jde o zavedenou a uznávanou profesi s tradicí, zástupci bývají sektorově zaměření.
Výměnou za jejich služby pobírají pravidelné platby a procenta z prodeje.
Asociace obchodních zástupců regionální:
- Málaga (CGAC)
- Katalánsko (COACB)
- Baskicko (COACBI)
Asociace národní:
- www.cgac.es (CGAC)
Další možností obchodního partnerství představuje navázání kontaktu s distributorem.
Španělští distributoři mají většinou regionální působnost (2–3 autonomní oblasti). Je zde potřeba zvážit dostatečný prostor pro marži/provizi.
Vznik subjektu na místním trhu
Reprezentativní kancelář
- Není samostatnou právnickou osobou
- Nemůže vykonávat přímou obchodní činnost a její obchodní činnosti jsou v podstatě přísně omezeny na koordinaci, asistenci, propagaci a poskytování informací mateřské společnosti
- Název stejný jako mateřská společnost, s dovětkem „Oficina de Representación“
- Musí mít ve Španělsku oficiálního zástupce s platnou plnou mocí • Není požadován vklad minimálního kapitálu
Pobočka
- Má jistou správní samostatnost
- Má své vlastní materiální zařízení a organizaci, které jsou odlišné od hlavní organizace, a má také stálou zastupující osobu s dostatečnými pravomocemi pro jednání jménem pobočky
- Vztahují se na ni formální, registrační a účetní povinnosti stejně jako v případě subjektů sídlících ve Španělsku
- Povinnosti pobočky: – Dodání účetní závěrky mateřské společnosti – Dokládání certifikátu o změnách týkajících se mateřské společnosti
Dceřiná společnost
- Má samostatné právní postavení a nese odpovědnost za své závazky.
- Mateřská společnost nenese odpovědnost za ztráty
- Neexistují žádná omezení co do počtu zaměstnanců, činností (v rámci legislativy a stanov)
- Korporace SA / společnost s ručením omezeným SL
- Povinnost:
–
Účetní uzávěrky: povinnost každý rok připravit, schválit a uložit své účetní uzávěrky
–
Záznamy společnosti: povinnost vést záznamy (záznamy jednání, knihy akcionářů)
–
Zákonný důvod likvidace : čisté jmění společnosti klesne pod polovinu základního kapitálu
–
Auditoři: povinnost auditovat své účetní uzávěrky
Korporace (SA)
- min. vklad: 60.000 EUR
- splacení: min 25%
- akcie: lze vydávat
- změna stanov: písemná zpráva
- správní rada: min. 3 osoby
Spol. s ručením omezeným (SL)
- min. vklad: 3.000 EUR
- splacení: plná výše
- akcie: nelze
- změna stanov: neinformuje se
- správní rada: min. 3, max. 12 osob
5.3. Marketing a komunikace
Jakožto velký trh je Španělsko zvyklé na reklamní kampaně, které zejména při vstupu na trh mohou být zásadním instrumentem pro prosazení povědomí o daném výrobku či službě.
Tradičně dle statistik investují do reklamy nejvíce obory telekomunikací a systémů, osobních automobilů, kosmetických, hygienických a farmaceutických výrobků, potravinářských výrobků, distribučních firem, nápojů, finančních institucí a využití volného času v zábavném průmyslu a předmětů osobní spotřeby.
Reklamní kampaň lze vést na několika frontách: konvenčně (televizní, vývěsní apod.), díky rozhlasu či tisku, v kinech nebo v menším formátu i distribucí letáků.
Zásadní je však i online marketing. K úspěchu je nyní takřka nezbytné disponovat apelujícími webovými stránkami jakož i sociálními sítěmi, jako jsou Facebook, Instagram, YouTube, LinkedIn aj.
Důležitým faktorem ovlivňujícím prodeje jsou reklamní kampaně spojené se zákaznickými soutěžemi, slosováními hodnotícími věrnost značce apod.
Kromě trvalé inovace produktů se svádí boj mezi značkami srovnatelné kategorie o design obalu, způsob a prostředí nabídky klientům, kde sehrává důležitou roli péče o image značky a její akceptaci a podpory na nosných segmentech trhu.
Ve Španělsku v oblasti reklamy jsou citlivým tématem náboženské otázky a vztah s Katalánskem, taktéž reklamy se sexuálním podtextem a dvojsmysly v této oblasti nejsou vhodné.
Reklamní agentury jsou sdruženy v Asociaci komunikačních společností (La FEDE).
Rozsáhlý seznam reklamních agentur lze najít na webové stránce La FEDE.
5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Ochrana duševního vlastnictví je právně ošetřena obdobně jako v ostatních zemích EU.
Základní legislativní normou je Zákon 23/2006 ze dne 7. července, kterým byl novelizován a doplněn Královský legislativní dekret (Real Decreto Legislativo) 1/1996 ze dne 12. dubna. Tento zákon transponuje Směrnici 2001/29/CE Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizuje ochrana duševního vlastnictví v souladu s plněním Dohody s WIPO (World Intelectual Property Organization).
Další odkazy je možno najít na webu Ministerstva kultury, které se agendou ochrany duševního vlastnictví zabývá.
Ochrana duševního vlastnictví je též zakotvena v Občanském zákoníku (Código Civil) články 428 a 429 a ve Španělské ústavě z roku 1978, článek 20., bod 1.
5.5. Trh veřejných zakázek
Legislativně je režim veřejných zakázek regulován zákonem 9/2017 ze dne 8. listopadu o veřejných zakázkách (Ley de Contratos del Sector Público), kterým se do španělského právního řádu transponovaly směrnice EU 2014/23/EU a 2014/24/EU. Zákon si klade za cíl zvýšit transparentnost, posílit účast malých a středních podniků, zohledňovat sociální a environmentální hlediska a zefektivnit proces zadávání veřejných zakázek. Účinný je od 9. března 2018 a je základním rámcem pro zadávání zakázek veřejnými institucemi ve Španělsku.
Významné kompetence jsou při tendrových řízeních udělovány lokálním orgánům, které na úrovních jednotlivých regionů rozhodujícím způsobem ovlivňují výběr kontrahenta.
Dle poznatků OEÚ ZÚ Madrid mají nabídky našich firem (bez ohledu na komoditu) jen velmi malou naději na úspěch, nejsou-li s dlouhodobým předstihem monitorovány a prezentovány přes silného místního zástupce.
Pro přístup k informacím o veřejných zakázkách ve Španělsku lze využít následující zdroje:
Oficiální platformou pro vyhledávání veřejných zakázek je Plataforma de Contratación del Sector Público (PLACSP) na adrese contrataciondelestado.es. Přístup k většině informací je volný a nevyžaduje registraci. Registrace je však potřebná pro pokročilé funkce, jako je podávání nabídek nebo sledování konkrétních zakázek.
TED (Tenders Electronic Daily): Oficiální portál EU pro veřejné zakázky, dostupný na ted.europa.eu, kde lze vyhledávat zakázky včetně těch ze Španělska. Portál je dostupný i v češtině.
BOE (Boletín Oficial del Estado): Oficiální státní věstník Španělska, kde jsou publikovány právní předpisy a oznámení, včetně některých veřejných zakázek. Dostupný na www.boe.es.
Ministerstvo hospodářství, obchodu a podnikání: Informace o veřejných zakázkách, zejména v rámci Plánu obnovy, jsou dostupné na stránkách ministerstva portal.mineco.gob.es .
Pro doplnění poznamenáváme, že deregulací v infrastruktuře postupně procházejí telekomunikace, řízení a provoz přístavů, letecká doprava, od čehož si vláda kromě decentralizace a převodu kompetencí slibuje hlavně úsporu rozpočtových výdajů.
5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
Zákazník musí zaplatit fakturu do 30 dnů ode dne dodání výrobku či služby. Faktura by měla být zaslána do 15 dnů od dodání či provedení služby. Lze dojednat delší dobu splatnosti, ale ne delší než 60 dnů.
Přihlašování pohledávek: Věřitelé, včetně zahraničních, musí své pohledávky přihlásit u insolvenčního správce. Přihláška by měla obsahovat podrobnosti o pohledávce, jako je výše, datum vzniku, splatnost a případné zajištění.
Lhůta pro přihlášení: Standardní lhůta pro přihlášení pohledávek je jeden měsíc od zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení v Úředním státním věstníku (Boletín Oficial del Estado, BOE). Pro zahraniční věřitele může být tato lhůta prodloužena, zejména pokud nebyli o zahájení řízení informováni včas.
Pořadí uspokojování pohledávek: Pohledávky jsou uspokojovány v zákonem stanoveném pořadí. Přednost mají pohledávky za majetkovou podstatou (např. náklady na insolvenční řízení), následované zajištěnými pohledávkami, pohledávkami veřejnoprávních institucí (např. daňové a sociální odvody) a poté nezajištěnými pohledávkami soukromých subjektů.
Mimosoudní cesta by měla být využívána jako primární k smírnému řešení sporu, je možné využít Arbitrážního soudu 3. země.
Řízení je poměrně rychlé a účinné, výroky rozhodčích soudů v ČR a Španělsku jsou navzájem vykonatelné v druhém státě.
Občané Španělska nejsou v případech těchto sporů zvýhodňováni.
Více: Zákon č. 60/2003 z 23.12 o arbitrážích (Ley 60/2003, de 23 de diciembre, de Arbitraje)
5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Do Španělska není třeba víza. Při pobytech nad 90 dnů je povinná registrace na cizinecké policii, která vydá potvrzení o registraci (Certificado de Registro de Ciudadano de la Unión Europea). Povolení k pobytu se již nevydávají.
Potvrzení o registraci obsahuje identifikační číslo cizince, tzv. NIE, užívané v administrativním i v obchodním styku (pro koupi nemovitosti, vozidel, otevření účtu v bance, aj.)
Vstup do Španělska je pro české občany možný na platný cestovní doklad, tj. cestovní pas nebo občanský průkaz ČR.
Ve Španělsku je možné řídit motorová vozidla s platným českým řidičským průkazem a povinná je tzv. zelená karta. Při cestování motorovým vozidlem důrazně doporučujeme dodržovat ve Španělsku dopravní předpisy. Pokuty jsou poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě, pokud řidič nežije ve Španělsku (nemá potvrzení o registraci). Nově je např.: používání mobilního telefonu při řízení pouze hands-free; vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot; zákaz radarových detektorů; upraveno používání reflexní vesty apod. Maximální rychlost na dálnicích je 120 km/h.
V EU jsou zrušeny celní kontroly. Dovoz některého zboží do Španělska nicméně od určitého limitu přestává být považován za dovoz zboží pro vlastní potřebu a stává se dovozem zboží, které je třeba celně deklarovat.
Španělsko je relativně bezpečnou zemí. Je zde ovšem třeba počítat s určitou mírou obecné kriminality. Typickým úkazem je silniční/dálniční kriminalita, kdy si pachatelé vytipují vůz oběti nejčastěji na čerpací stanici či odpočívadle, poškodí mu pneumatiku a poté ho sledují. Jakmile řidič zjistí závadu a zastaví, pachatelé zastaví za ním a jeden nabízí „pomoc“, zatímco druhý nepozorovaně vykrade vůz oběti. Doporučujeme nemít důležité doklady, cenné věci a peníze na jednom místě a pasy, letenky a větší hotovost, pokud je to možné, ponechat v hotelovém trezoru, nepřespávat na opuštěných místech.
Po zemi lze využít velmi kvalitní sítě veřejné dopravy, po městech je možné se běžně pohybovat pěšky, nicméně v nočních hodinách a opuštěných lokalitách to nedoporučujeme.
Kohoutková voda ve Španělsku (kromě ostrovů) je většinou pitná, avšak její kvalita se velmi liší.
5.8. Zaměstnávání občanů z ČR
Čeští občané mohou dlouhodobě pobývat ve Španělsku zcela volně v rámci volného pohybu osob v EU. Není třeba si vyřizovat pracovní povolení ani pracovní vízum. Při pobytu do 90 dní je možné být zaměstnán s českým cestovním pasem bez nutnosti získání identifikačního čísla cizince (NIE).
Při plánovaném pobytu delším než 90 dní je však nutné:
- Získat NIE (Número de Identidad de Extranjero) – identifikační číslo cizince, které je nezbytné pro většinu administrativních úkonů ve Španělsku.
- Zaregistrovat se v Centrálním registru cizinců (Registro Central de Extranjeros) a získat certifikát o registraci (Certificado de Registro de Ciudadano de la Unión Europea). Identifikační číslo cizince se přiřazuje také registrací v Centrálním registru cizinců bez nutnosti předchozího vyřízení.
Občané EU, kteří chtějí ve Španělsku podnikat jako osoby samostatně výdělečně činné (autónomos), musí:
- Získat NIE, pokud jej ještě nemají.
- Zaregistrovat se v daňové správě (Agencia Tributaria) prostřednictvím formuláře 036 nebo 037.
- Zaregistrovat se v systému sociálního zabezpečení (Seguridad Social) a přihlásit se do zvláštního režimu pro osoby samostatně výdělečně činné (RETA) pomocí formuláře TA.0521.
- Zajistit si bankovní účet pro platby sociálního pojištění a daní.
Pro podrobnější informace o procesu registrace jako osoba samostatně výdělečně činná ve Španělsku můžete navštívit oficiální stránky španělské daňové správy nebo konzultovat s odborníky na imigrační právo.
Pracovní podmínky
- Zaměstnávání místních sil zahraničními firmami podléhá stejné legislativě jako při zaměstnávání u španělských podniků.
- Maximální délka pracovní doby: 40 hodin týdně, s tím, že kolektivní smlouva nebo individuální pracovní smlouvy pracovní dobu definují přesně.
- Přesčasové práce jsou až na výjimky otázkou dobrovolnosti, jsou-li placené, nesmí však přesáhnout 80 hodin/rok. Překročení je porušením zákona.
- Minimální doba odpočinku: minimálně jeden a půl dne týdně.
Minimální mzda
- Stanovení mzdy a proplácení přesčasů vychází z kolektivních vyjednávání a je uzpůsobeno dle druhu pracovního zařazení.
- V roce 2026 byla minimální mzda 1 221 EUR za měsíc.
- Kromě měsíční mzdy má zaměstnanec nárok na 13. a 14. plat v daném roce.
- Nejnákladnější položkou bývá odstupné při rozvázání pracovní smlouvy ze strany organizace nebo při předčasném odchodu do důchodu.
Podmínky pro vysílání pracovníků do Španělska
V případě vyslaných pracovníků registrovaných v ČR (nebo kdekoliv jinde, bez ohledu na členství v EU), jejichž pobyt ve Španělsku nepřekročí 183 kalendářních dní, se mzdové a pracovně právní podmínky řídí normativou země, ve které jsou pracovně registrováni.
Při pobytu delším než 183 kalendářních dnů během 12 po sobě jdoucích měsíců získává pracovník status daňového rezidenta ve Španělsku. V takovém případě podléhá zdanění ve Španělsku a je povinen přihlásit se do španělského systému sociálního zabezpečení. Navíc se na něj vztahují veškeré pracovní podmínky stanovené španělským právem.
Zdanění činnosti vyslaných pracovníků se řídí smlouvou mezi ČSSR a Španělskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku (č. 23/1982 Sb). Ve smyslu článku 7 a 15 této smlouvy jsou české společnosti i jejich pracovníci povinni odvádět daně v ČR a jsou zproštěni daňové povinnosti ve Španělsku. Notifikace se ve Španělsku neprovádí. Pouze je zapotřebí mít na vyslání pracovníků uzavřený kontrakt s firmou, pro kterou budou tito pracovníci svou činnost provádět. Smluvnímu partnerovi ve Španělsku je nutno předat kopie potvrzení o registraci vysílající české společnosti u Finančního úřadu v ČR vystavené s platností 1 rok. Tato smlouva byla později modifikována Mnohostrannou úmluvou o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků (MLI), která nabyla účinnosti pro Českou republiku a Španělsko k 1. lednu 2023.
Pro uchovávání dokladů o výkonu činností je stanovena povinnost uchovávat relevantní doklady 4 roky po ukončení vyslání, doporučovaná praxe je 5 let. Dle povahy prací mohou být vyžadovány profesní doklady o způsobilosti pracovníků k jejich vykonávání – vše ve smyslu normativy EU.
5.9. Veletrhy a akce
Nejvýznamnější španělské veletrhy (informace k 1. 5. 2026)
MWC | Mobile World Congress
(Barcelona): 1.–4. 3. 2027
Jedna ze světově nejvýznamnějších
přehlídek technologií a firem telekomunikačního průmyslu.
SCEWC | Smart City Expo World Congress
(Barcelona): 4.–6. 11. 2026
Každoroční mezinárodní expozice
subjektů zabývající se nakládání s vodou a odpady, automatizacemi a
ochranou zdraví.
BEC | Bienal Internacional de
Máquina-Herramienta (Bilbao): 2.–6. 3. 2026
Příležitost k setkání
profesionálů z oblasti strojírenského průmyslu, počínaje automatizací a
leteckými technologiemi přes výrobu kapitálových statků a domácích
spotřebičů ke zdrojům energie.
FEINDEF | Feria Internacional de Defensa
y Seguridad (Madrid): 18.–20. 5. 2027
Fórum profesionálů z oblasti
obranných a bezpečnostních technologií. Poskytuje možnost získání poznatků
o inovacích, obchodních partnerech a mezinárodní spolupráci, a má také za
cíl sloužit jako odrazový můstek pro vstup na evropský obranný trh a pole
výzkumu. Akce se pravidelně účastní desítky mezinárodních delegací.
Alimentaria (Barcelona): 20.–23. 3. 2028
Veletrh sektoru potravinářství a
gastronomie světového významu. Nabízí široké spektrum vystavovatelů
z oblasti potravinářského průmyslu, kuchyňského vybavení a
stravovacích zařízení.
Fruit Attraction (Madrid): 6.–8. 10. 2026
Událost světového rozměru na trhu
ovocnářství, zelinářství a zahradnictví. Cílem je podpora mezinárodního
exportu a výměna zkušeností a inovací. Současně je také možné připojit se
k digitální platformě Fruit Attraction LIVE Connect, na které probíhá
komunikace zájemců o daný sektor.
FITUR | Feria Internacional de
Turismo (Madrid): 20.–24. 1. 2027
Jeden z nejvýznamnějších světových
veletrhů v oblasti cestovního ruchu. V roce 2026 se akce zúčastnilo přes
255 000 návštěvníků.
ARCOmadrid | Feria de arte contemporáneo
(Madrid): 3.–7. 3. 2027
Jeden z nejvýznamnějších veletrhů moderního umění v Evropě.
Kompletní informace o veletrzích a kongresech je uvedena na stránce Asociace španělských veletrhů – Asociación de Ferias Españolas
Výběr veletržních správ:
- Barcelona – Fira Barcelona
- Bilbao – BEC
- Madrid – IFEMA
- Sevilla – FIBES
- Valencia – Feria Valencia
- Zaragoza – Feria Zaragoza
6. Kontakty
Podkapitoly:
- 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
- 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
- 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty
6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
Velvyslanectví ČR v Madridu
- Avda. Pío XII, 22-24, 28016 Madrid
- Tel.: +34 91 353 18 80
- E-mail: madrid@mzv.gov.cz
- Web: mzv.gov.cz/madrid
- Obchodní oddělení – madrid.commerce@mzv.gov.cz, +34 91 353 18 89
- Konzulární oddělení – madrid.consulate@mzv.gov.cz, +34 91 353 18 97
- Služba v mimopracovní době: +420 222 420 222
- Pracovní doba úřadu je: 8.30–17.00 hod. (po–pá), úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost jsou: 10.00–13.00 hod. (po–čt)
- Spojení MHD: metro trasa 9 – stanice „Pío XII“ nebo bus linky 16, 29 a 150.
Honorární konzulát Barcelona
- Carrer de Mallorca 272, 9-1, 08037, Barcelona
- Tel.: +34 933 128 044
- E-mail: barcelona.honorary@mzv.gov.cz
- Honorární konzul: pan Juan Bermúdez Clavería
- Působnost: provincie Barcelona, Gerona, Huesca, Lérida, Tarragona, Zaragoza
- Úřední hodiny: pondělí, středa, pátek, 10.00–12.00 hod. Veškerá osobní jednání probíhají pouze na základě předem sjednané schůzky.
Honorární konzulát Benidorm
- C/ Ibiza, 15, 03503
- Tel.: +34 965853824
- E-mail: benidorm.honorary@mzv.gov,cz
- Honorární konzul: pan Luis Ubach Mora
- Působnost: Autonomní oblast Valencie
Honorární konzulát Bilbao
- Plaza Venezuela n. 1, Principal, Derecha, 48001
- Tel.: +34 944 340 235
- E-mail: bilbao.honorary@mzv.gov.cz
- Honorární konzul: pan Mikel Garteiz-Goxeaskoa Elguezabal
- Působnost: Autonomní oblasti Baskicko a Navarra
Honorární konzulát Gijón
- C/ Álvarez Garaya, 8 – 4-o B, 33206 Gijón
- Tel.: +34 985 604 312
- E-mail: gijon.honorary@mzv.gov.cz
- Honorární konzul: Luis Castaño Colina
- Působnost: Autonomní oblasti Asturias a Galicia
Honorární konzulát Marbella
- Avda. Ricardo Soriano 22, Oficina 3-6, 29 601
- Tel.: +34 952 764 181
- E-mail: marbella.honorary@mzv.gov.cz
- Honorární konzul: pan Francisco Puerta Vides
- Působnost: region Andalusie
Honorární konzulát Palma de Mallorca
- C/ Mateu Enric Lladó, 1, 1A, 07002
- Tel.: +34 971 105 500
- E-mail: mallorca.honorary@mzv.gov.cz
- Honorární konzul: pan Dalibor Čiak
- Působnost: Baleárské ostrovy
Honorární konzulát Tenerife
- C/ Roques del Salmor 1 38670 Costa Adeje
- Tel.: +34 650 368 524 (omezená dostupnost)
- E-mail: tenerife.honorary@mzv.gov.cz
- Honorární konzulka: paní Marcela Tosal
- Působnost: Kanárské ostrovy
Honorární konzulát v Andoře
- Tel.: +376 828382
- E-mail: andorra.honorary@mzv.gov.cz
- Honorární konzul: pan David Betbese Aleix
- Působnost: Knížectví Andorra
6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
Tísňové telefonní číslo 112 – tím lze kontaktovat policii, zdravotníky (SAMUR), hasiče a další pohotovostní služby. Je funkční 24 hodin denně.
- Civilní garda (Guardia Civil): 062
- Národní policie (Policía Nacional): 091
- Městská policie (Policía Municipal): 092
- Červený kříž: +34 900 22 11 22
- Mezinárodní telefonní předvolba pro Španělsko je + 34
6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty
Ministerstva:
- Předseda vlády a rada ministrů – www.lamoncloa.gob.es
- Ministerstvo předsednictva vlády, spravedlnosti a vztahů s Parlamentem – www.mjusticia.gob.es
- Ministerstvo ekonomiky, obchodu a podnikání – www.mineco.gob.es
- Ministerstvo zahraničních věcí, EU a rozvojové spolupráce – www.exteriores.gob.es
- Ministerstvo dopravy a udržitelné mobility – www.transportes.gob.es
- Ministerstvo obrany – www.defensa.gob.es
- Ministerstvo vnitra – www.interior.gob.es
- Ministerstvo práce a sociálního hospodářství – www.mites.gob.es
- Ministerstvo průmyslu a cestovního ruchu – www.mintur.gob.es
- Ministerstvo financí – www.hacienda.gob.es
- Ministerstvo inkluze, sociálních věcí a migrace – www.inclusion.gob.es
- Ministerstvo školství, odborného vzdělávání a sportu – www.educacionfpydeportes.gob.es
- Ministerstvo kultury – www.cultura.gob.es
- Ministerstvo zdravotnictví – www.sanidad.gob.es
- Ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy – www.mapa.gob.es
- Ministerstvo teritoriální politiky a demokratické paměti – www.mpt.gob.es
- Ministerstvo vědy, inovací a univerzit – www.ciencia.gob.es
- Ministerstvo sociálních věcí, spotřeby a Agendy 2030 – www.dsca.gob.es
- Ministerstvo pro rovné příležitosti – www.igualdad.gob.es
- Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografii – www.miteco.gob.es
- Ministerstvo digitální transformace a veřejné služby – www.digital.gob.es
- Ministerstvo pro bydlení a veřejnou agendu – www.mivau.gob.es
Instituce, organizace, agentury:
- Statistický úřad – www.ine.es
- Španělská instituce pro vývoz a investice – www.icex.es
- Španělská obchodní komora – www.camara.es
- Španělská konfederace podnikatelů – www.ceoe.es
- Španělská agentura pro normy a certifikaci – www.aenor.com
- Španělská agentura mezinárodní kooperace pro rozvoj – www.aecid.es
- Hospodářská a sociální rada – www.ces.es
- Malé a střední podniky – www.ipyme.org
- Španělská společnost pro podporu investic a rozvoje – www.cofides.es
- Oficiální úvěrová agentura – www.ico.es
Bankovnictví:
- Banco de España – www.bde.es
- Banco Bilbao Vizcaya Argentaria – www.bbva.es
- Banco Sabadell – www.bancsabadell.com
- Banco Santander – www.santander.com
- CaixaBank – www.caixabank.es
Podnikání a obchod:
- Informace o obchodu se Španělskem – www.spainbusiness.com
- Centrální obchodní rejstřík – www.rmc.es
- Finanční úřad – www.sede.agenciatributaria.gob.es
- Ekonomické přehledy OECD – www.oecd.org
- Státní sekretariát obchodu – www.comercio.gob.es
- Aktualizované celní sazby EU – www.taric.es
- Informace pro investory ve Španělsku – www.investinspain.org
- Průmysl a doprava: Informace o stavebním sektoru (výstavba a infrastruktura) – www.seopan.es
- Konfederace podnikatelů pro průmysl plastů – www.anaip.es
- Železářské výrobky – www.unesid.org
- Španělská federace chemického průmyslu – www.feique.org
- Španělská federace podniků konfekce – www.fedecon.es
- Multisektorová asociace vývozních podniků – www.amec.es
- Informace o cestování: Institut cestovního ruchu – www.tourspain.es
- Španělský oficiální turistický portál – www.spain.info
- Letecká společnost IBERIA – www.iberia.com
Ekonomický tisk:
- Deník Cinco Días – www.cincodias.elpais.com
- Deník Expansión – www.expansion.com
- Deník El Economista – www.eleconomista.es
- Deník El Mundo Financiero – www.elmundofinanciero.com
Hlavní deníky:
- El País – www.elpais.com
- El Mundo – www.elmundo.es
- ABC – www.abc.es
- El Diario – www.eldiario.es