Tento sektor se ve Španělsku podobně jako v celé Evropě rychle rozvíjí a existují zde možnosti nejrůznějších podpor. V zemi je vyspělá poptávka po produktech a službách v oblasti informačních a komunikačních technologií. Příležitosti, které by měly mít české společnosti na paměti, se nacházejí v následujících oblastech: inteligentní sítě pro efektivnější využívání energie; technologie související s konceptem smart cities (inteligentních měst), které jsou určeny k řízení stále složitějších městských prostředí; internet věcí, kdy mnoho sítí bude propojeno a budou zahrnovat schopnosti bezpečnosti, analýzy nebo správy; kybernetická bezpečnost; FinTech, Big Data nebo umělá inteligence, což otevírá nové oblasti činnosti pro podniky zabývající se zkoumáním, inovacemi a vývojem. Roste také poptávka po vývoji webových stránek, mobilních aplikací, e-commerce řešeních a digitálním marketingu. 

ICT sektor měl v roce 2025 obrat přibližně 150 mld. EUR, přičemž v roce 2024 dosáhl přibližně 138 mld. EUR a meziročně tak nadále rostl. Ve Španělsku existují ICT klastry a technologické parky prakticky ve všech autonomních oblastech. Digitální ekonomika nadále zvyšuje svůj vliv a v současnosti představuje přibližně 26 % španělského HDP, přičemž ve Španělsku působí více než 38 tisíc domácích a mezinárodních společností v oblasti informačních a komunikačních technologií, které přímo zaměstnávají více než 764 tisíc pracovníků. Atraktivitu tohoto sektoru dokazuje přítomnost tuzemských i zahraničních firem, jako jsou například Telefónica a Indra či světoví velikáni Amazon a Microsoft, kteří disponují datovými centry Madridu či Aragonii.

Španělsko se řadí na první místo mezi velkými evropskými ekonomikami v pokrytí sítí s velmi vysokou kapacitou. Přibližně 96 % obyvatel má přístup k pevným sítím s kapacitou více než 100 Mb/s, což výrazně převyšuje průměr Evropské unie. Navíc cílem Španělska je do konce roku 2026 zvýšit tuto cifru na 100 %. Španělsko disponuje jednou z nejrozsáhlejších sítí optických vláken v Evropě a patří mezi světové lídry v pokrytí FTTH. Země má více než 58 milionů mobilních linek a téměř 200 tisíc mobilních telekomunikačních stanic, přičemž pokrytí 5G dosahuje přibližně 96 % populace a nadále se rozšiřuje.

Sektor je považován za prioritní napříč všemi odvětvími. Země se chce soustředit na zlepšení digitálních služeb, kybernetickou bezpečnost, budování technologické a digitální suverenity a na infrastrukturu potřebnou k posílení a rozšíření internetové dostupnosti. Digitální ekonomika je jádrem strategie španělské vlády pro hospodářský růst a udržitelnost, a to v souladu s Evropskou unií. Španělsko v posledních letech výrazně investovalo do digitalizace v rámci svého Plánu obnovy, transformace a odolnosti (PRTR). Přibližně 20 % z celkové alokace tohoto plánu, tedy kolem 32 miliard eur, bylo určeno na digitální transformaci, zahrnující oblasti jako infrastruktura, digitalizace veřejné správy, podpora malých a středních podniků (SMEs) a rozvoj digitálních dovedností.

Závazek španělské vlády vůči sektoru ICT je pevný a je implementován v řadě národních strategií, z nichž vyniká především Plán digitálního Španělska 2026 (España Digital 2026). Plán, jenž navazuje na předchozí Plán digitálního Španělska 2021 – 2025, pokládá základy pro digitální rozvoj v příštích letech a zdůrazňuje řadu technologií, které budou mít zásadní význam na španělském trhu, jako je 5G, kybernetická bezpečnost, Big Data nebo umělá inteligence.

Plán otevírá investiční a podnikatelské možnosti firmám, a to hned v několika oblastech. Naplnění cílů plánu bude vyžadovat zaměstnání přibližně 20 tis. nových odborníků na kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci a velká data; 50 % veřejných služeb by mělo být dostupných v mobilní aplikaci; 25% podíl elektronického obchodu na obratu malých a středních podniků; 10% snížení emisí CO₂ v důsledku digitalizace; 30% nárůst audiovizuální produkce a nárůst na 25 % společností využívajících umělou inteligenci a velké objemy dat, oproti současným 10 %. Dále má přibýt až o 70 % více rádiového spektra připraveného pro 5G a dojít k dalšímu rozšíření sítě optických vláken. V oblasti vzdělávání se má podíl populace se základními digitálními dovednostmi zvýšit z přibližně 57 % až na 80 %.

Španělská vláda také přichází s rozličnými podpůrnými programy, které mají usnadnit digitální transformaci. Příkladem může být tzv. Kit Digital, který se výhradně soustředí na podporu malých a středních firem, které tvoří přibližně 99 % obchodní struktury země. Program poskytuje finanční podporu na implementaci digitálních řešení v oblastech jako cloudové služby, kybernetická bezpečnost, e-commerce, digitální marketing nebo správa podnikových procesů. Zvláštní pozornost bude věnována také digitalizaci průmyslu, cestovního ruchu a elektronickému obchodu. Iniciativy a rozvoj daného sektoru umožňují uplatnění českých firem, technologií či komplexního řešení inovativních aplikací.

Španělsko zaznamenává rostoucí poptávku po polovodičích v klíčových odvětvích, jako je automobilový průmysl, průmyslové stroje a zařízení, letecký průmysl, telekomunikace, stavebnictví a infrastruktura. Na podporu růstu mikroelektronického ekosystému ve Španělsku zahájila španělská vláda Strategický projekt pro hospodářskou obnovu a transformaci mikroelektroniky a polovodičů PERTE Chip, s rozpočtem 12,25 miliardy eur do roku 2027, jehož cílem je rozvoj výzkumu, výroby a designu polovodičů v Evropě. Cílem tohoto projektu je podpořit strategickou autonomii země, aby snížila závislost kritických sektorů (automobilový průmysl, telekomunikace) na externích dodávkách, zejména z Asie. Rozpočet tohoto plánu bude alokován následovně: počítá se s investicí 1, 165 miliardy EUR do vědeckého výzkumu, vývoje fotoniky a kvantových čipů, včetně posílení evropského projektu IPCEI. Dalších 1,33 miliard EUR směřuje do strategie designu, která podpoří vznik fabless firem (firmy, které se specializují na návrh a design, ale nedisponují vlastní výrobní továrnou), alternativních architektur a školících sítí, zatímco největší část v hodnotě 9,35 miliard EUR je vyčleněna na výstavbu závodů pro výrobu čipů pod i nad 5 nm. Celý ekosystém doplňuje dynamizace ICT průmyslu, kde 200 milionů EUR podpoří startupy skrze investiční fond a 400 milionů EUR posílí domácí výrobu elektroniky, která má fungovat jako hlavní odběratel národní produkce čipů. Zde se otevírají příležitosti pro investice zahraničních firem.

Španělsko se chce zaměřit na podporu digitálního podnikání s vysokým podílem inovací, která by měla v budoucnu přispět mimo jiné i ke stabilní a kvalitní zaměstnanosti. Země dále aktivně podporuje investice do tzv. umožňujících technologií, a sice: AI, machine learning, big data, kyberbezpečnosti, IoT, kvantových výpočtů, 3D tisku aj. Mezi strategické sektory patří průmysl 4.0, zelené technologie, zdravotnictví, autonomní mobilita či chytrý cestovní ruch.

Předložené průzkumy, statistiky a vládní plány spolu s tlakem vyvinutým pandemií jasně poukazují na skutečnost, že se Španělsko bude i nadále digitálně rozvíjet poměrně rychlým tempem. Společnosti musely adaptovat své procesy v rekordním čase, aby mohly čelit zavedeným restrikcím a udržet své aktivity. Pro české firmy uvažující o vstupu na španělský trh v této oblasti je proto současné období příznivé. Velkou příležitostí tak bude vývoj platforem usnadňujících dálkovou komunikaci (home office), e-commerce, digitální marketing, mobilní aplikace, sítě 5G či umělou inteligenci.

Španělsko nabízí také zajímavý trh pro kybernetickou bezpečnost. Podnikatelský ekosystém tvoří z 99 % malé a střední podniky, a z nich pouze přibližně 40 % využívá základní protokoly kybernetické bezpečnosti, a pouze 27 % firem má robustní ochranu, což představuje významný prostor pro další rozvoj – malým firmám se více vyplatí outsourcing těchto služeb než vlastní odborník. Ochrana informací na internetu je prioritou a povinností společností vůči zákazníkům, dodavatelům i celé společnosti. Téma kybernetické bezpečnosti bude v nadcházejících letech zásadní. Příležitost se otevírá pro české firmy poskytující Managed Security Services a zajišťující bezpečnost v online prostředí, antivirovou ochranu a s tím spojené softwary. Potenciál mají také platformy pro interaktivní školení zaměstnanců v místním jazyce a produkty související s ERP a AML automatizovanou compliance – nástroje, které automaticky hlídají soulad s legislativou, jsou žádané kvůli vysokým pokutám (nově i dle evropské směrnice NIS2).

Farmaceutický průmysl patří ve Španělsku dlouhodobě k nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím, zejména z hlediska výdajů na výzkum a vývoj. Podle údajů asociace Farmaindustria sektor generuje přibližně jednu pětinu všech soukromých investic do VaV ve Španělsku a zaměstnává více než 25 % pracovníků působících ve výzkumu a vývoji v podnikatelské sféře. Investice farmaceutických firem do VaV v roce 2024 přesáhly 1,5 mld. EUR, čímž byl potvrzen dlouhodobý růstový trend. 

Španělsko je v rámci Evropské unie čtvrtým největším farmaceutickým trhem po Německu, Francii a Itálii a současně devátým největším farmaceutickým trhem na světě. V roce 2023 dosáhl obrat farmaceutického trhu přibližně 32 mld. EUR a hodnota vývozu farmaceutických výrobků přesáhla 21,8 mld. EUR, což řadí léčiva mezi tři nejvýznamnější exportní položky země. Sektor se vyznačuje vysokou produktivitou a kvalifikovanou pracovní silou; ve Španělsku v současnosti funguje přibližně 170–175 výrobních závodů na humánní léčiva. 

Inovace ve zdravotnických a farmaceutických technologiích představují významný růstový potenciál, a to zejména díky velikosti vnitřního trhu, rozvinuté klinické infrastruktuře a silnému zapojení nemocnic do klinického výzkumu.

Jedním z nejdynamičtějších segmentů farmaceutického a zdravotnického komplexu je biotechnologický průmysl. Podle údajů asociace AseBio působilo ve Španělsku v roce 2024 celkem 1 014 biotechnologických společností, což představuje meziroční nárůst o přibližně 4 %. Během posledních dvaceti let se počet firem v sektoru zvýšil z přibližně 50 na více než tisíc, což ilustruje rychlou strukturální transformaci odvětví. 

Celková ekonomická aktivita biotechnologických společností ve Španělsku vygenerovala v roce 2023 více než 13 mld. EUR přidané hodnoty, což odpovídá zhruba 1,1 % španělského HDP. Objem kapitálu mobilizovaný v rámci operací navýšení kapitálu s účastí mezinárodních investorů se v roce 2024 pohyboval okolo 180 mil. EUR, a to navzdory mírnému poklesu celkového objemu investic oproti roku 2023. 

Španělsko patří mezi přední vědecké země světa. V roce 2024 se podílelo přibližně 3,1 % na celosvětové vědecké produkci a v oblasti biotechnologií zaujímalo 9. místo na světě s podílem 2,5 % na globální produkci vědeckých publikací. Citovanost španělských prací v biotechnologiích je přibližně o 20 % vyšší než světový průměr, což potvrzuje jejich mezinárodní relevanci. 

Významnou roli do budoucna hraje precizní medicína, pokročilé terapie (včetně buněčných a genových terapií) a využití umělé inteligence ve zdravotnictví, které jsou systematicky podporovány jak státními programy, tak soukromými investicemi.

Španělský systém zdravotní péče je dlouhodobě hodnocen jako jeden z nejlepších v Evropě i ve světě. Disponuje sítí přibližně 800 veřejných a soukromých nemocnic, přičemž zhruba 40–45 % tvoří nemocnice veřejné a 55–60 % soukromé. Zdravotnická zařízení kontinuálně investují do obnovy vybavení a zavádění moderních technologií, včetně specializovaných center špičkového výzkumu vhodných pro transplantační medicínu a vývoj nových léků a terapií. 

Digitalizace představuje klíčový průřezový trend ve zdravotnictví, zejména v oblasti telemedicíny, vzdáleného monitorování pacientů a digitálních terapeutických aplikací. Španělská federace společností pro zdravotnické technologie upozorňuje, že Španělsko dováží přibližně dvojnásobek zdravotnického vybavení, než vyváží, což vytváří prostor pro zahraniční dodavatele inovativních řešení. Na trhu působí více než 1 000 firem v oblasti zdravotnických technologií, z toho přibližně 500 výrobců. 

Rostoucí důraz je ve Španělsku kladen také na prevenci a aktivní stárnutí. V roce 2024 tvořily osoby ve věku nad 65 let 20,4 % populace, přičemž podle projekcí Španělského statistického úřadu by tento podíl mohl do roku 2055 vzrůst až na 30,5 %. Země v současnosti disponuje přibližně 400 000 místy v zařízeních pro seniory, což již ve střednědobém horizontu nebude dostačovat očekávané poptávce.

To otevírá významné příležitosti zejména pro zahraniční dodavatele zdravotnického vybavení, přístrojů, rehabilitační a diagnostické techniky, specializovaného softwaru a řešení pro dlouhodobou péči, včetně českých firem.

Mezi hlavní výzvy při vstupu zahraničních společností na španělský trh patří decentralizovaná struktura zdravotnictví, kdy jsou klíčové kompetence svěřeny autonomním regionům, dále dominance zavedených hráčů, administrativní a jazykové bariéry a často i preference místních dodavatelů. Významnou konkurenční výhodou je proto lokální zastoupení nebo spolupráce s regionálním partnerem.

Jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti automobilového odvětví ve Španělsku je kompletní a flexibilní dodavatelský řetězec, který zahrnuje 1000 společností, včetně hlavních nadnárodních skupin. Automobilový průmysl je zodpovědný za téměř 2 miliony pracovních míst ve Španělsku a je jedním z největších vývozců s 18 % celkového španělského exportu zboží. Zároveň také patří mezi významné investory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Každoročně jsou investována 4 % ze zisku do výzkumu a vývoje, což je výrazně nad průměrem ostatních odvětví. V roce 2025 devět etablovaných nadnárodních společností v 18 továrnách vyrobilo celkem 2,38 milionu vozidel 44 různých modelů, z čehož 25 je dostupných v elektrifikované verzi.  

Automobilový průmysl investuje do rozšíření a modernizace závodů v průměru 4 miliardy eur ročně. Toto odvětví je jedním z nejatraktivnějších pro nadnárodní investory. Španělsko bylo v posledních 5 letech nejoblíbenější evropskou destinací nadnárodních společností pro nové projekty v automobilovém průmyslu. Španělské výrobní závody patří k nejefektivnějším a nejvíce automatizovaným v Evropě, na každých 10 000 zaměstnanců připadá 1 000 průmyslových robotů.

Přesto ale automobilový průmysl dál čelí výzvě digitální transformace, automatizace továren, digitalizace procesů a využívání technologií, jako jsou big data, AI a aditivní výroba. Všechny systémy, aplikace a materiály potřebné k dosažení modernizace tohoto sektoru nabídnou v nadcházejícím období na španělském trhu mnoho příležitostí. Plán obnovy, transformace a odolnosti Španělska zahrnuje investice a reformy, které se především zaměřují na zelenou a digitální transformaci. Španělsko disponuje financováním ve výši 140 miliard eur, z čehož 70 miliard eur tvoří převody a 13,2 miliardy eur z těchto převodů bude použito do udržitelné, bezpečné a propojené mobility. 

Španělský automobilový průmysl nadále čelí výzvám spojeným s přechodem na elektromobilitu. V roce 2024 bylo ve Španělsku zhruba 5,6 % elektrických vozidel, což je výrazně níž než evropský průměr (13,6 %). Elektrifikovaná vozidla (elektrická a plug-in) se zároveň v tomto roce na celkovém počtu registrací podílela pouze 12 % oproti 20 % v EU, což je nedostačující pro vizi Evropy, která se zavázala k dekarbonizaci. Proto na elektromobilitu španělská vláda vyčlenila v rozpočtu 1 mld. EUR a bylo rozhodnuto, že od roku 2040 nebude smět žádné nové vozidlo produkovat emise CO2. Cifry z roku 2025 reflektují vládní opatření a ukazují na zásadní změnu trendu a prudký nárůst produkce elektromobilů – počet nově registrovaných čistě elektrických automobilů dosáhl 104 277, což je oproti roku 2024 s 60 000 registrovanými vozidly téměř dvojnásobek. Pro rok 2026 lze očekávat stejné tendence – koncem loňského roku byl představen Plan España Auto 2030, jenž počítá s rozsáhlými dotacemi pro udržitelnou mobilitu. Jen pro rok 2026 se počítá s přímými dotace ve výši 400 milionů eur na nákup elektrických vozů v rámci plánu Auto+ a dalšími 300 miliony určenými k rozšiřování sítě dobíjecích stanic.

Zároveň v roce 2025 započala výstavba továrny na LFP (lithio-železo- fosfátové) elektrobaterie v Zaragoze, která bude uvedena do provozu koncem roku 2026 a předpokládá se výkon 50 GWh. Tento projekt vznikl díky investicím společností Stellantis a čínské CATL a bude zaměstnávat přes 4 000 lidí, včetně značné části kvalifikovaných čínských odborníků.

V souvislosti s výše zmíněným se otevírá řada příležitostí pro investice v odvětvích jako je software pro elektromobily, nabíjecí infrastruktura, recyklace baterií a výroba bateriových komponentů, dále také v logistice, automatizaci výroby či v chemickém průmyslu. Vývoj nových pohonných jednotek představuje významné výzvy i příležitosti pro průmysl automobilových komponentů. Očekává se zvýšená poptávka po pohonných systémech, které zahrnují elektromotory, výkonovou elektroniku, baterie a zařízení pro rekuperaci brzdné energie.​

Další novinkou, které se právě dostává na španělský trh a představuje mnoho příležitostí, jsou chytré vozy. Služby, které uživatel chytrého vozu vnímá, se týkají: bezpečnosti silničního provozu (eCall, upozornění na krádež vozidla, geolokace nebo kontrola rychlosti), infotainmentu (interní wifi sítě, streamování multimediálního obsahu, připojení k sociálním sítím), efektivity provozu (volná místa, lepší ceny paliva, provoz v reálném čase), snižování nákladů (sledování nebezpečného chování, telematické řízení s pojišťovnami) a interaktivity se systémem (call centrum s výrobcem, dálkové ovládání, placení parkovného). Tato změna trendu je příležitostí pro celý průmysl komponentů v tomto odvětví, který může rozšířit svůj podíl na trhu a rozšířit nabídku svých produktů.

Možnými překážkami pro vstup zahraniční firmy a investice může být konkurence velkých společností, administrativní a byrokratické překážky (dlouhé vyřizovací lhůty) či silná prezence konkurenčních levnějších čínských firem na trhu. 

Jednou z hlavních linií španělských hospodářských plánů je posílení oblasti výzkumu, vývoje a inovací a vzdělávání, jakožto „motoru“ ekonomického rozvoje.

Za vědu a výzkum napříč strategickými hospodářskými projekty, jako je elektromobilita, obnovitelné zdroje energie a inovace a vývoj v zemědělsko-potravinářském průmyslu, je odpovědné Ministerstvo pro vědu, inovace a univerzity. V roce 2024 vláda Španělska schválila nový Státní plán vědeckého, technického a inovačního výzkumu (PEICTI) na období 2024–2027, který počítá s investicemi ve výši 18,4 miliardy EUR, což představuje nárůst o 32 % oproti předchozímu plánu na období 2021–2023 a nárůst o 73 % oproti období 2017–2020. Tento plán má za cíl posílit vědeckou a inovační kapacitu země prostřednictvím financování projektů ve veřejném i soukromém sektoru.

Nový zákon o vědě, který usiluje především o efektivní přenos výsledků výzkumu do praxe, zaručuje kontinuální nárůst veřejných prostředků do výzkumu, vývoje a inovací. To umožní naplnit závazky vyplývající z Paktu pro výzkum a inovace v Evropě, který ve Španělsku podepsalo více než 80 vědeckých, akademických, podnikatelských a odborových organizací. Kontinuální veřejné financování výzkumu a vývoje si klade za cíl dosažení 1,25 % HDP v roce 2030 a 3 % spolu se soukromými investicemi.

Zmíněná dohoda mezi veřejnými a soukromými organizacemi je zdrojem příležitostí především v odvětvích zahrnutých do španělského Plánu obnovy, transformace a odolnosti. V oblasti strategie umělé inteligence investice v letech 2024–2027 dosáhnou téměř 210 mil. EUR a do systému zdravotní péče za účelem zdokonalení diagnostiky bude formou veřejných a soukromých investic alokováno přes 715 mil. EUR. Do podpory vědeckých, digitálních a inovačních kapacit bude investováno téměř 5,9 mld. EUR.

Jedním z hlavních cílů nových státních a soukromých investic jsou mezioborové projekty vývoje, výzkumu a inovací, ověřování koncepcí, udělování grantů na základě mezinárodních soutěžních výzev, špičkový výzkum a rozvoj řešení společenských výzev, mobilizace výzkumu a inovací s cílem posílit systém přenosu výsledků výzkumů do praxe prostřednictvím spolupráce s firmami.

Španělská strategie pro vědu, vývoj a inovace se zaměřuje především na tyto oblasti:

• zdravotnictví,

• kultura, kreativita a inkluzivní společnost,

• bezpečnost,

• digitální svět, průmysl, vesmír a obrana,

• klima, energie a mobilita,

• potraviny, přírodní zdroje a životní prostředí.

Vědecko-výzkumná spolupráce mezi Českem a Španělskem má dlouhou tradici, prvotní smlouva o spolupráci existovala již před rokem 1989 jako dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi španělskou státní radou pro vědecko-technologický výzkum CSIC a Ministerstvem pro strategické plánování ČSFR. Aktuálně je schválená spolupráce mezi AV ČR a CSIC na období 2026–2027 se dvěma bilaterální projekty v oborech mikrobiologie, materiálních věd a nanotechnologií.

Spolupráce mezi českými a španělskými institucemi probíhá zejména v oborech: biomedicína, nanotechnologie, energetika, informační a komunikační technologie, ochrana klimatu a chemický průmysl.

V aplikovaném výzkumu, konkrétně v rámci evropského programu Horizon 2020, spojily své síly české a španělské instituce v celkem 633 projektech. Nejvíce se na české straně angažuje Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT a VUT nebo Řízení letového provozu. Na španělské straně je to pak Consejo Superior de Investigaciones Científicas, Universidad Politécnica de Madrid, Indra Sistemas nebo Barcelona Institute for Global Health. Na program Horizon 2020 navazuje rámcový projekt Horizon Europe pro období 2021–2027 s rozpočtem 99,5 mld. EUR, jenž je zaměřený na excelentní vědu, globální výzvy, konkurenceschopnost evropského průmyslu a koncept inovativní Evropy.