Spojené arabské emiráty: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

14. 11. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Abú Dhabí (SAE)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Spojené arabské emiráty (zkráceně SAE)
  • Al-Imarát al-Arabíja al-Muttahida
  • The United Arab Emirates (zkráceně U.A.E.)

Charakteristika politického zřízení

Federace 7 emirátů - Abu Dhabi, Dubai, Sharjah, Ras Al Khaima, Fujairah, Ajman, Umm Al Quwain.

V čele státu je prezident, kterým je od listopadu 2004 Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi, který nastoupil po smrti svého otce šejcha Zayeda. Poslední volba prezidenta proběhla v prosinci 2009, volební období je pětileté. Prezident je zároveň předsedou Nejvyšší rady, která je složena z vládců jednotlivých 7 emirátů:

  • Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi
  • Jeho Výsost šejch Mohammad bin Rashid Al Maktoum, vládce emirátu Dubaj, který je rovněž viceprezidentem a premiérem SAE
  • Jeho Výsost Dr. šejch Sultan bin Mohammed Al Qasimi, vládce emirátu Sharjah
  • Jeho Výsost šejch Saud Bin Saqr Al Qasimi, vládce emirátu Ras Al Khaimah
  • Jeho Výsost šejch Rashid bin Ahmed Al Mu´alla, vládce emirátu Umm Al Quiwain
  • Jeho Výsost šejch Humaid bin Rashid Al Nuaimi, vládce emirátu Ajman
  • Jeho Výsost šejch Hamad bin Mohammed Al Sharqi, vládce emirátu Fujairah

Ústavou je dáno, že prezidentem je vždy zvolen vládce emirátu Abu Dhabi. Podmínkou přijetí důležitých rozhodnutí v Nejvyšší radě je souhlas nejméně 5 členů rady a vždy souhlasné vyjádření vládců emirátů Abu Dhabi a Dubaj. Ústava tak v podstatě zakotvuje právo veta těchto dvou politicky a ekonomicky nejsilnějších emirátů v rozhodování o záležitostech státu.

Výkonným orgánem federace je vláda, jmenovaná prezidentem na základě doporučení ministerského předsedy. Poradním orgánem je Federální národní rada (Federal National Council – FNC), složená ze 40 zástupců všech 7 emirátů, její praktický význam je ale velmi omezený, i když v posledních volbách získala podstatně silnější voličský mandát. Nemá však žádné exekutivní ani legislativní pravomoci. FNC je z 50 % volená (20 křesel) a z 50% jmenovaná vládci jednotlivých emirátů, přičemž jednotlivé emiráty mají v radě kvóty dle velikosti. Poslední volby proběhly v roce 2015. Důležitou mimoústavní, dnes už značně archaickou součástí systému státní správy, jsou lidová shromáždění jednotlivých emirátů (madžlisy), které za účasti vládců emirátů projednávají otázky spadající do místní kompetence. V posledních několika letech zřizované výkonné rady (Executive Councils) jsou poradním orgánem vládců emirátů a dohlížejí na realizaci jejich rozhodnutí.

Složení vlády (dle změny ze dne 17.10.2017

  1.  Viceprezident, premiér, vládce Dubaje a ministr obrany: Šejch Mohammed bin Rashid Al Maktoum
  2.  Místopředseda vlády a ministr vnitra: generálporučík Šejch Saif bin Zayed Al Nahyan
  3.  Místopředseda vlády a ministr pro prezidentské záležitosti: Šejch Mansour bin Zayed Al Nahyan
  4.  Ministr financí: Šejch Hamdan bin Rashid Al Maktoum
  5.  Ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Šejch Abdullah bin Zayed Al Nahyan
  6.  Státní ministr pro toleranci: Šejch Nahyan bin Mubarak Al Nahyan
  7.  Ministr pro kabinetní záležitosti a budoucnost: Mohammed bin Abdullah Al Gergawi
  8.  Ministr pro ekonomiku: Sultan bin Saeed Al Mansouri
  9.  Ministr zdravotnictví a prevence a státní ministr pro záležitosti Federální národní rady: Abdulrahman bin Mohammed Al Owais
  10.  Státní ministr zahraničí: Dr Anwar bin Mohammed Gargash
  11.  Státní ministr pro finanční záležitosti: Obaid bin Humaid Al Tayer
  12.  Státní ministryně pro mezinárodní spolupráci: Reem bint Ebrahim Al Hashimi
  13.  Ministr energetiky a průmyslu: Suhail bin Mohammed Faraj Faris Al Mazrouei
  14.  Ministr školství: Hussain bin Ibrahim Al Hamadi
  15.  Ministr pro rozvoj infrastruktury: Dr Abdullah bin Mohammed Belhaif Al Nuaimi
  16.  Ministr spravedlnosti: Sultan bin Saeed Al Badi
  17.  Státní ministr pro záležitosti obrany: Mohammed bin Ahmad Al Bawardi
  18.  Ministryně kultury a rozvoje vzdělanosti: Noora bint Mohammed Al Kaabi
  19.  Ministr klimatické změny a životního prostředí: Dr. Thani bin Ahmad Al Zeyoudi
  20.  Ministr lidských zdrojů a emirátizace: Nasser bin Thani Al Hamli
  21.  Ministryně komunitního rozvoje: Hessa bint Eisa Buhumaid
  22.  Státní ministryně veřejného školství: Jameela Salem Al Muhairi
  23.  Státní ministr vyššího školství a pokročilých dovedností: Dr. Ahmad bin Abdullah Humaid Belhoul Al Falasi
  24.  Státní ministr: Dr Sultan bin Ahmad Al Jaber
  25.  Státní ministryně: Dr Maitha bint Salem Al Shamsi
  26.  Státní ministryně pro štěstí a blahobyt: Ohoud bint Khalfan Al Roumi
  27.  Státní ministryně pro záležitosti mládeže: Shamma bint Suhail Faris Al Mazroui
  28.  Státní ministr: Zaki Anwar Nusseibeh
  29.  Státní ministryně pro potravinovou bezpečnost: Mariam bint Hareb Almheiri
  30.  Státní ministryně pro pokročilé vědy: Sara bint Yousef Al Amiri
  31.  Státní ministr pro umělou inteligenci: Omar bin Sultan Al Olama

Podrobnosti k jednotlivým ministrům a další informace jsou k dispozici na internetových stránkách http://uaecabinet.ae.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • počet obyvatel je 9,3 mil. (stav ke konci roku 2016 podle posledního odhadu EIU)
  • hustota osídlení je velmi nerovnoměrná, hlavní sídla jsou soustředěna na mořském pobřeží a rozsáhlá pouštní oblast je téměř neobydlená
  • ve 4 největších městech: Abu Dhabi (2,8 mil.), Dubaj (2,4 - ve dne o 1 mil. více vzhledem k dojíždění za prací z okolních emirátů ), Sharjah (1 mil.) a Al Ain žije 3/4 obyvatel
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva dosahuje vzhledem k téměř 90% podílu přistěhovalců až 59 %

Průměrný roční přírůstek činil v roce 2014 6,3 %, v roce 2015 už jen 3,3% a v roce 2016 se předpokládá nárůst obyvatel o 1,1 %. Růst populace se odvíjí od hospodářské prosperity, vzhledem k velké migraci cizinců do SAE za prací. Specifikem je vysoký podíl (cca 68 %) mužské populace daný jednostranným složením přistěhovalců za prací.

Národnostní složení:

  • cca 12 % tvoří původní obyvatelstvo
  • cca 15 % představují Arabové z Egypta, Jordánska, Súdánu, Libanonu, Sýrie atd.
  • cca 60 % jsou občané asijských zemí (Indie, Pákistán, Filipíny, Bangladéš, Srí Lanka)
  • cca 8 % jsou Íránci
  • cca 5 % tvoří občané ze zemí vyspělých (nejvíce – cca 140 tis. z Velké Británie)

Náboženské skupiny: Státním náboženstvím je islám, většina obyvatelstva se hlásí k sunnitskému směru, necelých 5 % se hlásí ke směru šíitskému. SAE jsou společně s Kuvajtem jedinými státy celé oblasti, kde je povoleno kromě islámu vyznávat i další náboženství (hinduismus, křesťanství) a Abu Dhabi je sídlem katolického biskupa pro celou oblast Arabského poloostrova. Náboženská tolerance však platí pouze pro vyznání, nikoliv pro aktivní šíření jiného než islámského náboženství. 32 z 34 kostelů a kapliček na Arabském poloostrově se nacházejí v SAE.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

 2016 *

nominální HDP v mld. USD

373,4

388,5

401,9

370,2

 347,1

HDP/obyvatele v USD

41 488

43 167

44 165

40 470

37 322

HDP/ob. v USD (v paritě kupní síly) *

61 049

64 436

67 106

70 029

72 038

vývoj objemu HDP v %

6,8

4,7

3,1

3,8

2,8

míra inflace v %

0,7

1,1

2,3

4,1

1,8

míra nezaměstnanosti v % (**)

4,0

3,8

 4,2

 4,2

 4,2

 Zdroj: Economic Intelligence Unit (Country Report 05/2017), * odhady

** Míra nezaměstnanosti se týká pouze emirátských státních příslušníků (cca 10-15% populace), oficiální informace jsou jen do roku 2013 (Ministry of Economy Annual Report 2015),  pro roky 2014 -2016 jde o odhad serveru Trading economics (pro rok 2017 odhaduje tento server mírný nárůst na 4,6%), v roce 2014 vzrostl počet zahraničních pracovníků o 10% na 4,4 mil.

Podíl odvětví na HDP: 29 % těžba ropy a plynu, 17 % průmyslová výroba (včetně petrochemické), 14 % turistický ruch a navazující služby, 14 %, stavebnictví, 10 %, obchod, 10 % finance a bankovnictví, 6 % doprava.

Podíl jednotlivých emirátů na tvorbě HDP: Abu Dhabi 55 %, Dubai 35 %, Sharjah 5 %, zbylé 4 emiráty celkem 5 %.

SAE jsou příkladem úspěšné přeměny ekonomiky zcela závislé na ropě na diverzifikovanou ekonomiku s postupným přechodem k ekonomice založené na znalostech. Podíl ropy na HDP v současné době činí 29 % a do roku 2030 má být snížen až na 20 % za současného nárůstu podílu průmyslové výroby. V obdobné relaci je i podíl ropy na celkovém vývozu SAE, který poklesl z 30% v roce 2014 na 20% v roce 2016 (z důvodu výrazného poklesu světové ceny ropy). 

Růst objemu HDP do roku 2020 se podle odhadu EIU vlivem poklesu cen ropy zpomalí o cca 1,5% z původního odhadu (z roku 2014) ve výši 4,5% na průměrných 2,9%. Podle odhadu EIU se v roce 2017 očekává růst objemu HDP ve výši 2,6 % a v roce 2018 růst ve výši 3,7 %.

Vzhledem k růstu cen ropy (a potažmo ceny paliv a spojených služeb) se v roce 2017 předpokládá inflace ve výši 2,8%, která v roce 2018 naroste z důvodu zavedení DPH na 4,8%.  

Získání hostování světové výstavy v roce 2020 v Dubaji oživilo výrazně realitní trh a potažmo stavebnictví. Úspěšná restrukturalizace (posun) splátek dluhu emirátu Dubaj (130 mld. USD), umožnila státním developerům vyhlásit řadu megaprojektů s investicemi v řádu desítek mld. USD. Role Dubaje jako výrazného světového centra obchodu (brána do Afriky a Asie), letecké a námořní přepravy, finančního a turistického centra se tak dále posiluje.

SAE mají silnou diversifikační vizi a dělají vše proto, aby tuto vizi naplňovaly. Podíl průmyslu na tvorbě HDP se má z nynějších 17% zvýšit v příštích 10 letech až na 25%. Základem průmyslu má být výroba hlinku, skla a oceli. Součástí diversifikační hospodářské politiky SAE je výrazný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů. Do roku 2020 má činit jejich podíl na energetickém mixu 5 %, v roce 2050 dokonce 40%. Konečným cílem SAE je dosažení udržitelného rozvoje založeného na znalostech. Politika podpory vědy, výzkumu a inovací je hlavní strategickou tezí rozvoje ekonomiky. 

V dlouhodobém horizontu bude patrná jedna zásadní změna, a tou bude posílení centralizace SAE, což znamená posílení vlivu nejsilnějšího emirátu Abu Dhabi na rozhodovací procesy v rámci celé federace. Dubaj se již nebude rozvíjet nezávisle a nekoordinovaně, ale ve větším spojení se svým silnějším sousedem. To je pozitivní moment, který přinese ekonomické i politické posílení SAE oproti okolním zemím GCC. Uvolnění protiíránských sankcí v roce 2016 výrazně oživilo bilaterální obchod SAE s IR, který patří k jejich historickým obchodním partnerům. 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

2016

2017

příjmy v mld. USD

158,8

150,0

105,6

99,2

109,7

výdaje v mld. USD

118,4

130,0

113,3

112,4

114,8

saldo v mld. USD

40,4

20,0

-7,7

-13,2

-5,1

saldo v % k HDP

10,4%

5,0%

-2,1%

-3,5%

-1,3%

Zdroj: IMF Staff Report 08/2016 (konsolidované údaje ** rozpočtů Abu Dhabi, Dubaje a Sharjah, jde o skutečné výsledky hospodaření těchto 3 emirátů podílející se na tvorbě HDP z 95%, rok 2015, 2016 a 2017 je odhad IMF) )

** Kromě rozpočtů jednotlivých emirátů mají SAE ještě tzv. federální rozpočet, který však čini pouze 11% rozpočtů jednotlivých emirátů, rozpočet na rok 2017 byl schválen v říjnu 2016 a je koncipován jako rozpočet s nulovým deficitem, přičemž výdaje a příjmy činí 13,3 mld. USD, z čehož  51,7% je vyčleněno na sociální služby (v roce 2016 bylo pouze 15,4%), 20,9% na všeobecné a vyšší vzdělání, 8,6% na zdravotnictví, 8,2% na důchody, 6,5% na komunální služby a 3,3% na bydlení..       

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že od roku 2015 dochází k výraznému (o cca 30%) propadu příjmů státního rozpočtu, které jsou ze 75 % tvořeny příjmy z prodeje ropy, jejíž ceny v roce 2015 poklesly oproti předchozímu roku o více jak 50%. Z tohoto důvodu vláda přistoupila na politiku omezování rozpočtových výdajů, které v předchozích letech rostly tempem cca 8-10% ročně. Omezování výdajů se týká zejména pozastavení některých velkých projektů financovaných státem, jako např. železnice. Ve hře je též odstranění dotací ceny plynu, který nakupují výrobci elektřiny. Tyto dotace činí 11 mld. USD (3% HDP). Odstranění dotací by však způsobilo zdražení cen elektřiny i pro maloodběratele, což je sociálně citlivý problém. 

Největší výdajové položky představují zdravotnictví (37 % rozpočtu), školství (25 %) a sociální služby. Na úrovni federace (federální rozpočet představuje pouze 11% rozpočtu jednotlivých emirátů) pak sociální služby, vzdělávání a zdravotnictví.  

K problematice státního rozpočtu je proto nezbytné  uvést, že část příjmu Abu Dhabi z prodeje ropy není vykazována jako příjem rozpočtu, ale je přímo převáděna do rezervních fondů, z nichž největší ADIA (Abu Dhabi Investment Authority) vlastní aktiva v odhadované hodnotě cca 800 mld. USD, většinou umístěná v zahraničí. Celková výše aktiv umístěných v zahraničí se odhaduje na 1 bilion USD.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

2016*

obchodní bilance v mld. USD

 141,7

140,4

108,4

 76,5

68,3

bilance služeb v mld. USD

 -47,2

-40,8

-26,4

-21,4

-19,4

bilance příjmů v mld. USD

0,3

1,6

 0,6

 1,7

2,1

bilance běžných transferů v mld. USD

 -15,2

 -29,9

 -28,6

 -39,6

 -39,5

bilance běžného účtu v mld. USD

79,6

71,2

54,4

17,3

11,5

bilance kapitálového účtu v mld. USD **

0

0

0

0

0

bilance finančního účtu v mld. USD **

-45,9

-40,2

-39,0

-1,6

-4,3

devizové rezervy v mld. USD

47,1

68,2

78,5

93,9

85,4

veřejný dluh jako % HDP *

39,1

41,0

43,2

51,3

61,5

zahraniční zadluženost v mld. USD *

169,8

178,4

192,5

200,1

216,8

dluhová služba v mld. USD *

22,0

20,7

18,2

20,1

24,2

Zdroj: Economic Intelligence Unit Country Report 05/2017 (*odhady EIU)
**IMF Staff Report 08 2016 (údaje pro 2015 a 2016 jsou odhad),

Vzhledem k poklesu cen ropy, která se podílí z 20 % na vývozu SAE, došlo v roce 2015-2016 k výraznému poklesu aktivního salda běžného účtu z 14% HDP v roce 2014 na 3,3% HDP v roce 2016. V roce 2017 má být v meziročním srovnání cena ropy vyšší, což se promítne pozitivně do salda obchodní bilance (nárůst o cca 10 mld. USD). 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V SAE provozuje činnost 20 místních a 26 zahraničních bank, dále dvě banky investiční (Arab Emirates Investment Bank Ltd., Wardley Middle East Ltd.), jedna banka specializovaná (Emirates Industrial Bank), dvě investiční instituce (Abu Dhabi Investment Authority a Abu Dhabi Investment Council), dvě instituce pro rozvoj (Abu Dhabi Fund for Arab Economic Development a U.A.E. Development Bank) a 40 zahraničních bank zde má své reprezentační kanceláře. Největší emirátskou bankou je First Abu Dhabi Bank (FAB), která vznikla dne 1.4.2017 fůzí National Bank of Abu Dhabi (NBAD) a First Gulf Bank (FGB). First Abu Dhabi Bank má základní kapitál 2,97 mld. USD a spravuje aktiva ve výši 182 mld. USD. Druhou největší bankou je dubajská Emirates NBD. Tyto dvě banky spolu s Abu Dhabi Commercial Bank a Mashreq Bank kontrolují více jak dvě třetiny trhu.

Organizací bankovní a finanční soustavy v SAE je pověřena Centrální banka SAE (Central Bank of U.A.E.), která na základě federálního zákona č. 10 z roku 1980 o zřízení Centrální banky, fungování peněžního systému a organizaci bankovních služeb, vydává směrnice a opatření k naplnění tohoto zákona. Centrální banka vydává licence k činnosti komerčním bankám, upravuje a kontroluje jejich aktivity. V roce 1996 zpřísnila podmínky pro založení poboček zahraničních bank v SAE mj. stanovením minimálního upsaného kapitálu a rezerv ve výši cca 500 mil. USD a prokazatelnými nejméně desetiletými (úspěšnými) aktivitami v oboru.

Finanční trhy SAE:

Finanční obchody s akciemi, dluhopisy a dalšími cennými papíry jsou v SAE regulovány teprve od roku 2000, kdy byla federálním vládním výnosem 4/2000 založena ESCA (Emirates Securities and Commodities Authority). Do té doby byly cenné papíry obchodovány na neregulovaném trhu, který pro investory nebyl transparentní, poptávka se nesetkávala s nabídkou a ceny proto často neodpovídaly realitě. Po založení ESCA v únoru 2000 jako první vznikla burza cenných papírů v Dubaji – Dubai Financial Market (DFM) výnosem Decree No. 14/2000 z 26. 3. 2000. Účastníky burzy bylo tehdy 10 brokerských firem a začaly se obchodovat akcie 7 dubajských společností (Emaar, Union Properties, Dubai National Insurance, Dubai Islamic Bank, Emirates Bank Intl., Emirates Insurance a Dubai Investments). Na podzim následoval emirát Abu Dhabi, kde byla 15. 11. 2000 výnosem (3) 2000 založena burza cenných papírů Abu Dhabi Securities Market (ADSM).

V současné době obě burzy fungují vedle sebe a řídí se stejnými pravidly. Stejně jako kdekoliv jinde ve světě poskytují prostor pro vytvoření tržní ceny a současně chrání zájmy investorů stanovením jasných pravidel a podmínek obchodování (např. zákaz „insider trading“, povinnost firem zveřejňovat auditované výsledky a jiné informace, které mohou zásadně ovlivnit cenu akcií atd.). Tituly obchodované v Dubaji nejsou listované v Abú Dhabí a naopak, ale burzy jsou spojeny on-line, takže broker může obchodovat z jednoho místa.

Možnosti investování do cenných papírů v rámci DFM a ADSM jsou pro osoby, které nemají emirátské občanství, velmi omezené. První překážkou je všeobecně platný obchodní zákoník, který limituje zahraniční podíl v emirátských společnostech na 49 %. Dalším limitem jsou zakládací smlouvy většiny veřejných společností, které tento podíl dále omezují – většinou na 0 %. Tzn. že zhruba polovinu obchodovaných titulů si nesmí expatriot koupit vůbec, další ¼ do max. 25 % a zbytek do 49 % kapitálu. Ve skutečnosti se podíly zahraničních investorů pohybují v řádech jednotek procent a lze předpokládat, že se většinou jedná o investory z okolních arabských zemí.

Novějším finančním trhem je Dubai International Financial Exchange (DIFX), který vznikl 26. 9. 2005 jako základní část nové finanční free zóny Dubai International Financial Center (DIFC). Ambiciózním cílem DIFC je vytvořit největší regionální finanční centrum mezi západní Evropou a jihovýchodní Asií, jehož součástí bude i burza velikosti NYSE, LSE nebo Deutche Bourse. Na této burze by se měla setkávat poptávka z celého světa s nabídkou cenných papírů zemí GCC, MENA, Jižní Afriky, Turecka, centrální Asie a indického subkontinentu. Akcie nemají mít omezení, tzn. že na rozdíl od DFM nebo ADSM mohou být souběžně prodávány na domácích burzách. Zaměření na mezinárodní klientelu dokazuje i burzovní den od 11:45 do 17:00 hod denně mimo sobot a nedělí.

V srpnu 2007 byl vytvořen holding Borse Dubai, který spojil DFM a DIFX v jeden trh. Současně byl vyhlášen strategický záměr provádět akvizice burz po celém světě a nadále tak posilovat pozici Dubaje jako regionálního leadera a významného hráče světového kapitálového trhu. V únoru 2008 koupila Borse Dubai téměř všechny akcie švédské burzy OMX a obratem je prodala NASDAQu. Za to získala významný podíl v nově vzniklé společnosti NASDAQ OMX. Návazně nato NADAQ OMX odkoupil 1/3 akcií DIFX (zbylé 2/3 zůstaly v majetku Borse Dubai). Detailní informace o jednotlivých burzách lze najít na internetových stránkách www.borsedubai.com, www.dfm.ae, www.adsm.ae a www.difx.ae

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daně nejsou zavedeny. Výjimkou je pouze zdanění zisků zahraničních bank (20 %) a ropných společností (55 %). Z tohoto důvodu neexistuje ani tzv. DIČ (daňové identifikační číslo) společností. 

V Dubaji je zavedena tzv. "Municipality tax", která nahrazuje daň z pronájmu nemovitostí. Nájemci nemovitostí platí 5% (10% pokud jde o právnické osoby) z průměrné hodnoty ročního pronájmu nemovitosti. Municipality tax je uplatňována také pro hotely a ubytovací zařízení, kde se k ceně pokoje připočítává 10% service charge a 10% municipality tax. Dále se platí poplatek 7-20 AED (podle kategorie hotelu) za pokoj a noc. Od 1.7.2016 se platí při odletu z mezinárodního letiště v Dubaji daň ve výši 35 AED.

Z důvodu poklesu cen ropy a potažmo i snížení příjmů do státního rozpočtu zavedl "municipality tax" od 1.6.2016 i emirát Abu Dhabi. Ta se platí ve výši 4% ze všech hotelových plateb. Struktura hotelových účtů je tedy cena +++, což znamená cena + 10% service charge, + 6% tourism tax a + 4% municipality tax. Dalších 15 AED se vybírá za jeden pronajatý pokoj za každou noc. Od 1.1.2017 zavedl i emirát Abu Dhabi daň z pronájmu nemovitostí ve výši 3% ročního nájmu, tzv. "municipality fee", kterou platí nájemce ve svém měsičním účtu za vodu a elektřinu. Daň byla vyměřena zpětně od 02/2016.

V emirátu Sharjah se vybírá daň z pronájmu nemovitostí ve výši 2,5%, která je splatná při každoročním prodlužování nájemní smlouvy.  

Neexistence primárního daňového zatížení je do určité míry kompenzována kromě nepřímých daní uvedených výše i zatížením v podobě vysokých životních nákladů (nájmy, služby, různé poplatky, zdravotnictví, mýtné SALIK, parkování MAWAQIF, uvažovaný penzijní fond pro cizince žijící v Dubaji atd.)

Od 1. 1. 2018 bude zavedena daň z přidané hodnoty ve výši 5%. Od daně bude osvobozeno cca 100 položek a služeb spadající pod sektor zdravotnictví a školství, některé potraviny, dopravní služby, a prodej použitých residenčních nemovitostí. Firmy se budou muset zaregistrovat k dani do konce roku 2017, registrace k DPH bude povinná pro firmy s obratem přesahujícím 375 tis. AED ročně, dobrovolná pro firmy s obratem mezi 187 až 375 tis. ročně. Předpokládá se, že daň již prvním rokem přinese do státního rozpočtu SAE příjem ve výši 12 mld. AED (3,27 mld. USD). Za účelem výběru a správy DPH byl nově Federální daňový úřad (Federal Tax Authority). Státní ministr financí Al Tayer ve svém prohlášení dne 24.2.2016 zmínil, že zavedení dalších daní je předmětem studia, nicméně daň z příjmu korporací není zatím na pořadu dne. Jejímu případnému zavedení musí předcházet důkladná studie dopadu přímého zdanění na konkurenceschopnost.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: