Spojené arabské emiráty: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Abú Dhabí (SAE)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Spojené arabské emiráty (zkráceně SAE)
  • Al-Imarát al-Arabíja al-Muttahida
  • The United Arab Emirates (zkráceně U.A.E.)

Charakteristika politického zřízení

Federace 7 emirátů - Abu Dhabi, Dubai, Sharjah, Ras Al Khaima, Fujairah, Ajman, Umm Al Quwain.

V čele státu je prezident, kterým je od listopadu 2004 Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi, který nastoupil po smrti svého otce šejcha Zayeda. Poslední volba prezidenta proběhla v prosinci 2009, volební období je pětileté. Prezident je zároveň předsedou Nejvyšší rady, která je složena z vládců jednotlivých 7 emirátů:

  • Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi
  • Jeho Výsost šejch Mohammad bin Rashid Al Maktoum, vládce emirátu Dubaj, který je rovněž viceprezidentem a premiérem SAE
  • Jeho Výsost Dr. šejch Sultan bin Mohammed Al Qasimi, vládce emirátu Sharjah
  • Jeho Výsost šejch Saud Bin Saqr Al Qasimi, vládce emirátu Ras Al Khaimah
  • Jeho Výsost šejch Rashid bin Ahmed Al Mu´alla, vládce emirátu Umm Al Quiwain
  • Jeho Výsost šejch Humaid bin Rashid Al Nuaimi, vládce emirátu Ajman
  • Jeho Výsost šejch Hamad bin Mohammed Al Sharqi, vládce emirátu Fujairah

Ústavou je dáno, že prezidentem je vždy zvolen vládce emirátu Abu Dhabi. Podmínkou přijetí důležitých rozhodnutí v Nejvyšší radě je souhlas nejméně 5 členů rady a vždy souhlasné vyjádření vládců emirátů Abu Dhabi a Dubaj. Ústava tak v podstatě zakotvuje právo veta těchto dvou politicky a ekonomicky nejsilnějších emirátů v rozhodování o záležitostech státu.

Výkonným orgánem federace je vláda, jmenovaná prezidentem na základě doporučení ministerského předsedy. Poradním orgánem je Federální národní rada (Federal National Council – FNC), složená ze 40 zástupců všech 7 emirátů, její praktický význam je ale velmi omezený, i když v posledních volbách získala podstatně silnější voličský mandát. Nemá však žádné exekutivní ani legislativní pravomoci. FNC je z 50 % volená (20 křesel) a z 50% jmenovaná vládci jednotlivých emirátů, přičemž jednotlivé emiráty mají v radě kvóty dle velikosti. Poslední volby proběhly v roce 2015. Důležitou mimoústavní, dnes už značně archaickou součástí systému státní správy, jsou lidová shromáždění jednotlivých emirátů (madžlisy), které za účasti vládců emirátů projednávají otázky spadající do místní kompetence. V posledních několika letech zřizované výkonné rady (Executive Councils) jsou poradním orgánem vládců emirátů a dohlížejí na realizaci jejich rozhodnutí.

Složení vlády (dle změny ze dne 10.2.2016)

  • Viceprezident, premiér, vládce Dubaje a ministr obrany: Šejch Mohammed bin Rashid Al Maktoum
  • Místopředseda vlády a ministr vnitra: generálporučík Šejch Saif bin Zayed Al Nahyan
  • Místopředseda vlády a ministr pro prezidentské záležitosti: Šejch Mansour bin Zayed Al Nahyan
  • Ministr financí: Šejch Hamdan bin Rashid Al Maktoum
  • Ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Šejch Abdullah bin Zayed Al Nahyan
  • Ministr kultury a rozvoje znalostí: Šejch Nahyan bin Mubarak Al Nahyan
  • Ministr pro kabinetní záležitosti a budoucnost: Mohammed Abdullah Al Gergawi
  • Ministr pro ekonomiku: Sultan bin Saeed Al Mansouri
  • Ministryně komunitního rozvoje: Najla Mohammad Al Awar
  • Ministr školství: Hussain bin Ibrahim Al Hamadi
  • Ministr zdravotnictví a prevence: Abdul Rahman Mohammed Al Owais
  • Ministr lidských zdrojů a emiratizace: Saqr Ghobash Saeed Ghobash
  • Ministr spravedlnosti: Sultan bin Saed Al Badi
  • Ministr pro změnu klimatu a životní prostředí: Thani Ahmad Al Zeyoudi
  • Ministr energetiky: Suhail bin Mohammed Faraj Fares Al Mazrouei
  • Ministr pro rozvoj infrastruktury: Dr Abdullah bin Mohammed Balaif Al Nuaimi
  • Ministryně pro záležitosti Federální národní rady: Noora Mohammad Al Kaabi
  • Státní ministr zahraničí: Dr Anwar Mohammed Gargash
  • Státní ministr pro finanční záležitosti: Obaid Humaid Al Tayer
  • Státní ministr pro záležitosti obrany: Mohammad Ahmad A Bawardi
  • Státní ministryně pro veřejné vzdělávání: Jameela Salem Al Muhairi
  • Státní ministryně pro vyšší vzdělávání: Ahmed Abdullah Humaid Belhoul Al Falasi
  • Státní ministryně pro mezinárodní spolupráci: Reem Ebrahim Al Hashemi
  • Státní ministryně pro toleranci: Šejcha Lubna bint Khalid Al Qasimi
  • Státní ministryně pro štěstí: Ohoud Khalfan Al Roumi
  • Státní ministryně pro mládež: Shamma Suhail Faris Al Mazroui
  • Státní ministryně: Dr Maitha Salim Al Shamsi
  • Státní ministr: Dr Sultan bin Ahmed Sultan Al Jaber
  • Státní ministr: Dr. Rashid Ahmad bin Fahad
  • generální sekretář kabinetu: Mrs. Najla Mohammed Al Awar 
  • guvernér centrální banky a CEO Emirates Investment Authority: Mubarak Rashid Khamis Al Mansouri

Podrobnosti k jednotlivým ministrům a další informace jsou k dispozici na internetových stránkách http://uaecabinet.ae.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • počet obyvatel je 8,9 mil. (stav ke konci roku 2016 podle posledního odhadu EIU)
  • hustota osídlení je velmi nerovnoměrná, hlavní sídla jsou soustředěna na mořském pobřeží a rozsáhlá pouštní oblast je téměř neobydlená
  • ve 4 největších městech: Abu Dhabi (2,8 mil.), Dubaj (2,4 - ve dne o 1 mil. více vzhledem k dojíždění za prací z okolních emirátů ), Sharjah (1 mil.) a Al Ain žije 3/4 obyvatel
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva dosahuje vzhledem k téměř 90% podílu přistěhovalců až 59 %

Průměrný roční přírůstek činil v roce 2014 6,3 %, v roce 2015 už jen 3,3% a v roce 2016 se předpokládá nárůst obyvatel o 2,3%. Růst populace se odvíjí od hospodářské prosperity, vzhledem k velké migraci cizinců do SAE za prací. Specifikem je vysoký podíl (cca 68 %) mužské populace daný jednostranným složením přistěhovalců za prací.

Národnostní složení:

  • cca 10 % tvoří původní obyvatelstvo
  • cca 15 % představují Arabové z Egypta, Jordánska, Súdánu, Libanonu, Sýrie atd.
  • cca 62 % jsou občané asijských zemí (Indie, Pákistán, Filipíny, Bangladéš, Srí Lanka)
  • cca 8 % jsou Íránci
  • cca 5 % tvoří občané ze zemí vyspělých (nejvíce – cca 140 tis. z Velké Británie)

Náboženské skupiny: Státním náboženstvím je islám, většina obyvatelstva se hlásí k sunnitskému směru, necelých 5 % se hlásí ke směru šíitskému. SAE jsou společně s Kuvajtem jedinými státy celé oblasti, kde je povoleno kromě islámu vyznávat i další náboženství (hinduismus, křesťanství) a Abu Dhabi je sídlem katolického biskupa pro celou oblast Arabského poloostrova. Náboženská tolerance však platí pouze pro vyznání, nikoliv pro aktivní šíření jiného než islámského náboženství. 32 z 34 kostelů a kapliček na Arabském poloostrově se nacházejí v SAE.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

nominální HDP v mld. USD

348,5

373,4

387,1

399,4

298,6

HDP/obyvatele v USD

49 084

49 787

49 004

47 547

34 318

HDP/ob. v USD (v paritě kupní síly)

71 101

73 073

73 228

72 785

73 545

vývoj objemu HDP v %

5,2

6,9

4,3

4,6

3,3

míra inflace v %

0,9

0,7

1,1

2,3

4,1

míra nezaměstnanosti v % (*)

4,3

4,0

3,8

 4,2*

 4,2*

 Zdroj: Economic Intelligence Unit (Country Report 05/2016)/ World Bank

* Míra nezaměstnanosti se týká pouze emirátských státních příslušníků (cca 10-15% populace), oficiální informace jsou jen do roku 2013 (Ministry of Economy Annual Report 2015), * pro rok 2014 a 2015 jde o odhad serveru Trading economics (pro rok 2016 odhaduje mírný nárůst na 4,6%), v roce 2014 vzrostl počet zahraničních pracovníků o 10% na 4,4 mil.

Podíl odvětví na HDP: 31 % těžba ropy a plynu, 15 % průmyslová výroba (včetně petrochemické), 14 % turistický ruch a navazující služby, 14 %, stavebnictví, 10 %, obchod, 10 % finance a bankovnictví, 6 % doprava. Podíl jednotlivých emirátů na tvorbě HDP: Abu Dhabi 60 %, Dubai 30 %, Sharjah 5 %, zbylé 4 emiráty celkem 5 %.

SAE jsou příkladem úspěšné přeměny ekonomiky zcela závislé na ropě na diverzifikovanou ekonomiku s postupným přechodem k ekonomice založené na znalostech. Podíl ropy na HDP v současné době činí 31 % a do roku 2025 má být snížen až na 20 %. V obdobné relaci je i současný podíl ropy na vývozu SAE. Na rozdíl od jiných zemí Zálivu, nejsou SAE na vývozu ropy bytostně závislé.

Přesto se vzhledem k poklesu cen ropy růst objemu HDP v příštích letech výrazně zpomalí o cca 2% z původního odhadu (z roku 2014) průměrného růstu ve výši 4,5% do roku 2020 na průměrných 2,8%. Podle odhadu EIU se v roce 2016 očekává růst HDP ve výši 1,2 % a v roce 2017 růst ve výši 2,1 %. V 04/2016 korigoval IMF z důvodu dalšího pádu cen ropy v 1.kv. 2016 své odhady (zpráva IMF Staff Report 08/2015) a predikuje pro rok 2016 reálný růst ve výši 2,4% (1,7 % v Abu Dhabi, 3,7 % v Dubaji).

Získání hostování světové výstavy v roce 2020 v Dubaji oživilo výrazně realitní trh a potažmo stavebnictví. Úspěšná restrukturalizace (posun) splátek dluhu emirátu Dubaj (130 mld. USD), umožnila státním developerům vyhlásit řadu megaprojektů s investicemi v řádu desítek mld. USD. Role Dubaje jako výrazného světového centra obchodu (brána do Afriky a Asie) letecké a námořní přepravy, finančního a turistického centra se tak dále posiluje.

SAE mají silnou diversifikační vizi a dělají vše proto, aby tuto vizi naplňovaly. Podíl průmyslu na tvorbě HDP se má z nynějších 15% zvýšit v příštích 10 letech až na 25%. Základem průmyslu má být výroba hlinku, skla a oceli. Součástí diversifikační hospodářské politiky SAE je výrazný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů. Do roku 2020 má činit jejich podíl na energetickém mixu 5-7 %. Konečným cílem SAE je dosažení udržitelného rozvoje založeného na znalostech. Politika podpory vědy, výzkumu a inovací je v současné době hlavní strategickou páteří rozvoje ekonomiky.

V dlouhodobém horizontu bude patrná jedna zásadní změna, a tou bude posílení centralizace SAE, což znamená posílení vlivu nejsilnějšího emirátu Abu Dhabi na rozhodovací procesy v rámci celé federace. Dubaj se již nebude rozvíjet nezávisle a nekoordinovaně, ale ve větším spojení se svým silnějším sousedem. To je pozitivní moment, který přinese ekonomické i politické posílení SAE oproti okolním zemím GCC. V případě uvolnění protiíránských sankcí dojde k výraznému oživení bilaterálního obchodu SAE s IR, který patří k jejich historickým obchodním partnerům. 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016

příjmy v mld. USD

149,8

158,8

150,9

115,0

122,5

výdaje v mld. USD

109,2

118,4

131,0

125,4

121,7

saldo v mld. USD

40,6

40,4

19,9

-10,3

0,8

saldo v % k HDP

10,9

10,4

5,0

-2,9

0,2 (-7,2*

saldo v % k HDP***

10,9

10,4

5,0

-5,6

-7,7

Zdroj: IMF Staff Report 08/2015 (konsolidované údaje ** rozpočtů Abu Dhabi, Dubaje a Sharjah, jde o skutečné výsledky hospodaření těchto 3 emirátů podílející se na tvorbě HDP z 95%, rok 2015 a 2016 je odhad IMF korigovaný v 05/2016 (viz *) ) / *** Economist Intelligence Unit Country Report 05/2016

** Kromě rozpočtů jednotlivých emirátů mají SAE ještě tzv. federální rozpočet, který však čini pouze 11% rozpočtů jednotlivých emirátů, rozpočet na rok 2016 byl schválen v říjnu 2015 a je koncipován jako rozpočet s nulovým deficitem, přičemž výdaje a příjmy činí 13,2 mld. USD, z čehož 21,2% je vyčlendděno na vzdělání a 15,4% na sociální rozvoj, 11,1 % na veřejné služby a 7,9 % na zdravotnictví. zdravotnictví.       

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že v roce 2015 došlo k výraznému (o cca 30%) propadu příjmů státního rozpočtu, které jsou ze 75 % tvořeny příjmy z prodeje ropy, jejíž ceny v roce 2015 poklesly oproti předchozímu roku o více jak 50%. Z tohoto důvodu vláda přistoupila na politiku omezování rozpočtových výdajů, které v předchozích letech rostly tempem cca 8-10% ročně. V 07/2015 proto došlo k odstranění dotací cen PHM, což má přinést nejen dodatečné příjmy ve výši cca 3 mld. USD ročně, ale zejména ozdravit ekonomiku. V roce 2015 došlo ke snížení výdajů o 4,3% a v roce 2016 má dojít ke snížení o dalších 3%. Omezování výdajů se týká zejména pozastavení některých velkých projektů financovaných státem, jako např. železnice.

Ve hře je též odstranění dotací ceny plynu, který nakupují výrobci elektřiny. Tyto dotace činí 11 mld. USD (3% HDP). Odstranění dotací by však způsobilo zdražení cen elektřiny i pro maloodběratele, což je sociálně citlivý problém. 

Odhadované deficity státních financí pro roky 2015 činí 10,3 mld. USD (podle IMF) resp 16,6 mld. USD (podle EIU). Vzhledem k tomu, že v 08/2015 byl odhad cen ropy na rok 2016 cca 60-70 USD/barel, avšak cena ropy koncem roku 2015 a v prvním čtvrtletí roku 2016 klesla pod 40 USD/barel, jeví se odhady EIU pro výši deficitu v roce 2015 a 2016 jako kvalifikovanější. Podle EIU má deficit financí v roce 2016 dosáhnout 21,7 mld. USD (7,7% HDP).  V 05/2016 IMF korigoval odhad deficitu státních financí na rok 2016 na -7,2 % HDP, tedy 21,4 mld. USD.

Pro rok 2017 odhaduje IMF, že rozpočet skončí přebytkem ve výši 6,1 mld. USD, resp. 1,5% HDP. Odhad EIU je deficit ve výši 1,1% HDP.

Největší výdajové položky představují zdravotnictví (37 % rozpočtu), školství (25 %) a sociální služby. Na úrovni federace pak vzdělávání (federální rozpočet představuje jen 11% výdajů, které jsou vydávány na úrovni jednotlivých emirátů). 

K problematice státního rozpočtu je proto nezbytné  uvést, že část příjmu Abu Dhabi z prodeje ropy není vykazována jako příjem rozpočtu, ale je přímo převáděna do rezervních fondů, z nichž největší ADIA (Abu Dhabi Investment Authority) vlastní aktiva v odhadované hodnotě 773 mld. USD (194% HDP v roce 2014), většinou umístěná v zahraničí. Celková výše aktiv umístěných v zahraničí se odhaduje na 1 bilion USD.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

2016

bilance běžného účtu v mld. USD

79,6

71,4

54,6

17,6

22,6**

bilance běžného účtu v mld. USD (*)

79,6

 71,4

54,6

 2,5

-12,6

bilance kapitálového účtu v mld. USD

0

0

0

0

0

bilance finančního účtu v mld. USD

-45,9

-49,5

-52,4

-19,3

-15,7

devizové rezervy v mld. USD

47,1

68,2

78,5

76,8

83,7

veřejný dluh jako % HDP (*)

37,5

39,4

41,8

62,1

74,4

zahraniční zadluženost v mld. USD (*)

169,8

178,4

192,5

205,1

221,4

dluhová služba v mld. USD (*)

22,0

20,7

18,2

20,1

24,0

Zdroj: (*) Economic Intelligence Unit Country Report 05/2016 / IMF Staff Report 08 2015 (údaje pro 2015 a 2016 jsou odhad, **v 05/2016 korigoval z důvodu dalšího poklesu cen ropy IMF svůj odhad salda běžného účtu pro rok 2016 na 0,3% HDP, tedy 0,8 mld. USD)

Vzhledem k poklesu cen ropy, která se podílí z 30 % na vývozu SAE, dojde podle IMF v roce 2015-2017 k výraznému poklesu aktivního salda běžného účtu z 13% HDP v roce 2014 na 0,3% HDP v roce 2016, EIU předpokládá v roce 2016 deficit salda běžného účtu ve výši 4,4% HDP).   

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V SAE provozuje činnost 20 místních a 26 zahraničních bank, dále 2 banky investiční (Arab Emirates Investment Bank Ltd., Wardley Middle East Ltd.), 1 banka specializovaná (Emirates Industrial Bank), dvě investiční instituce (Abu Dhabi Investment Authority a Abu Dhabi Investment Council), 2 instituce pro rozvoj (Abu Dhabi Fund for Arab Economic Development a U.A.E. Development Bank) a 40 zahraničních bank zde má své reprezentační kanceláře. Mezi nejvýznamnější komerční banky lze zařadit National Bank of Abu Dhabi, Emirates NBD, Abu Dhabi Commercial Bank a Mashreq Bank, které společně kontrolují dvě třetiny trhu.

Organizací bankovní a finanční soustavy v SAE je pověřena Centrální banka SAE (Central Bank of U.A.E.), která na základě federálního zákona č. 10 z roku 1980 o zřízení Centrální banky, fungování peněžního systému a organizaci bankovních služeb, vydává směrnice a opatření k naplnění tohoto zákona. Centrální banka vydává licence k činnosti komerčním bankám, upravuje a kontroluje jejich aktivity. V roce 1996 zpřísnila podmínky pro založení poboček zahraničních bank v SAE mj. stanovením minimálního upsaného kapitálu a rezerv ve výši cca 500 mil. USD a prokazatelnými nejméně desetiletými (úspěšnými) aktivitami v oboru.

Finanční trhy SAE:

Finanční obchody s akciemi, dluhopisy a dalšími cennými papíry jsou v SAE regulovány teprve od roku 2000, kdy byla federálním vládním výnosem 4/2000 založena ESCA (Emirates Securities and Commodities Authority). Do té doby byly cenné papíry obchodovány na neregulovaném trhu, který pro investory nebyl transparentní, poptávka se nesetkávala s nabídkou a ceny proto často neodpovídaly realitě. Po založení ESCA v únoru 2000 jako první vznikla burza cenných papírů v Dubaji – Dubai Financial Market (DFM) výnosem Decree No. 14/2000 z 26. 3. 2000. Účastníky burzy bylo tehdy 10 brokerských firem a začaly se obchodovat akcie 7 dubajských společností (Emaar, Union Properties, Dubai National Insurance, Dubai Islamic Bank, Emirates Bank Intl., Emirates Insurance a Dubai Investments). Na podzim následoval emirát Abu Dhabi, kde byla 15. 11. 2000 výnosem (3) 2000 založena burza cenných papírů Abu Dhabi Securities Market (ADSM).

V současné době obě burzy fungují vedle sebe a řídí se stejnými pravidly. Stejně jako kdekoliv jinde ve světě poskytují prostor pro vytvoření tržní ceny a současně chrání zájmy investorů stanovením jasných pravidel a podmínek obchodování (např. zákaz „insider trading“, povinnost firem zveřejňovat auditované výsledky a jiné informace, které mohou zásadně ovlivnit cenu akcií atd.). Tituly obchodované v Dubaji nejsou listované v Abú Dhabí a naopak, ale burzy jsou spojeny on-line, takže broker může obchodovat z jednoho místa.

Možnosti investování do cenných papírů v rámci DFM a ADSM jsou pro osoby, které nemají emirátské občanství, velmi omezené. První překážkou je všeobecně platný obchodní zákoník, který limituje zahraniční podíl v emirátských společnostech na 49 %. Dalším limitem jsou zakládací smlouvy většiny veřejných společností, které tento podíl dále omezují – většinou na 0 %. Tzn. že zhruba polovinu obchodovaných titulů si nesmí expatriot koupit vůbec, další ¼ do max. 25 % a zbytek do 49 % kapitálu. Ve skutečnosti se podíly zahraničních investorů pohybují v řádech jednotek procent a lze předpokládat, že se většinou jedná o investory z okolních arabských zemí.

Novým finančním trhem je Dubai International Financial Exchange (DIFX), který vznikl 26. 9. 2005 jako základní část nové finanční free zóny Dubai International Financial Center (DIFC). Ambiciózním cílem DIFC je vytvořit největší regionální finanční centrum mezi západní Evropou a jihovýchodní Asií, jehož součástí bude i burza velikosti NYSE, LSE nebo Deutche Bourse. Na této burze by se měla setkávat poptávka z celého světa s nabídkou cenných papírů zemí GCC, MENA, Jižní Afriky, Turecka, centrální Asie a indického subkontinentu. Akcie nemají mít omezení, tzn. že na rozdíl od DFM nebo ADSM mohou být souběžně prodávány na domácích burzách. Zaměření na mezinárodní klientelu dokazuje i burzovní den od 11:45 do 17:00 hod denně mimo sobot a nedělí.

V srpnu 2007 byl vytvořen holding Borse Dubai, který spojil DFM a DIFX v jeden trh. Současně byl vyhlášen strategický záměr provádět akvizice burz po celém světě a nadále tak posilovat pozici Dubaje jako regionálního leadera a významného hráče světového kapitálového trhu. V únoru 2008 koupila Borse Dubai téměř všechny akcie švédské burzy OMX a obratem je prodala NASDAQu. Za to získala významný podíl v nově vzniklé společnosti NASDAQ OMX. Návazně nato NADAQ OMX odkoupil 1/3 akcií DIFX (zbylé 2/3 zůstaly v majetku Borse Dubai). Detailní informace o jednotlivých burzách lze najít na internetových stránkách www.borsedubai.com, www.dfm.ae, www.adsm.ae a www.difx.ae

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daně nejsou zavedeny. Výjimkou je pouze zdanění zisků zahraničních bank (20 %) a ropných společností (55 %).

V Dubaji je zavedena tzv. "Municipality tax", která nahrazuje daň z pronájmu nemovitostí. Vlastníci nemovitostí platí 5% (10% pokud jde o právnické osoby) z průměrné hodnoty ročního pronájmu nemovitosti. Municipality tax je uplatňována také pro hotely a ubytovací zařízení, kde se k ceně pokoje připočítává 10% service charge a 10% municipality tax. Dále se platí poplatek 7-20 AED (podle kategorie hotelu) za pokoj a noc. Od 1.7.2016 se platí při odletu z mezinárodního letiště v Dubaji daň ve výši 35 AED.

Od 1.6.2016 zavedlo Abu Dhabi "municipality tax" ve výši 4% ze všech hotelových plateb. Struktura hotelových účtů je cena +++ tedy: + 10% service charge, + 6% tourism tax a + 4% municipality tax. Dalších 15 AED se vybírá za jeden pronajatý pokoj za každou noc.

Neexistence primárního daňového zatížení je ale do určité míry kompenzována zatížením v podobě vysokých životních nákladů (nájmy, služby, různé poplatky, zdravotnictví, mýtné SALIK, parkování MAWAQIF, uvažovaný penzijní fond pro cizince žijící v Dubaji atd.)

Podle sdělení státního ministra pro finanční záležitosti SAE ze dne 24.2.2016 bude od 1. 1. 2018 zavedena daň z přidané hodnoty ve výši 5%. Tento krok se dělá v koordinaci s ostatními zeměmi GCC, k podpisu příslušné rámcové smlouvy s těmito zeměmi by mělo dojít v červnu 2016. Členské země GCC budou mít na zavedení daně přechodné období jednoho roku tedy od 1.1.2018 do 1.1.2019. Od daně bude osvobozeno cca 100 položek a služeb spadající pod sektor zdravotnictví a školství a některé potraviny. Odhaduje se, že daň již prvním rokem přinese do státního rozpočtu SAE příjem ve výši 12 mld. AED (3,27 mld. USD). 

Ministr Al Tayer ve svém prohlášení dne 24.2.2016 současně zmínil, že zavedení dalších daní je předmětem studia, nicméně daň z příjmu korporací není zatím na pořadu dne. Jejímu případnému zavedení musí předcházet důkladná studie dopadu přímého zdanění na konkurenceschopnost.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: