Spojené státy americké: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • United States of America
  • zkráceně: United States
  • označení: USA nebo U.S.

Složení vlády:

Vládu Spojených Států (výkonnou moc) tvoří prezident, viceprezident a 15 ministerstev. K 15. květnu 2016 bylo složení americké vlády:

  • zahraničních věcí (ustavené v r. 1789)
  • obrany (v dnešní podobě od r. 1947)
  • financí (1789)
  • vnitra (1849)
  • spravedlnosti (1870)
  • zemědělství (1862)
  • obchodu (1903)
  • práce (1913)
  • bydlení a územního rozvoje (1965)
  • dopravy (1966)
  • energetiky (1977)
  • školství (1979)
  • zdravotnictví (1979)
  • pro záležitosti vysloužilců (1988)
  • vnitřní bezpečnosti (2003).

Členy kabinetu ("Cabinet") prezidenta Obamy jsou viceprezident Joe Biden a 15 níže uvedených ministrů („Secretaries“). Ministři jsou nominováni prezidentem, funkcí se však mohou ujmout až po schválení Senátem Kongresu USA (prostou většinou přítomných senátorů).

  • ministr zahraničních věcí (Secretary of State) - John Kerry (od 1.2.20013)
  • ministr financí (Secretary of the Treasury) – Jacob („Jack“) Lew (od 28.2.2013)
  • ministr obrany (Secretary of Defense) – Ashton Carter  (od 17.2.2015)
  • ministr spavedlnosti (Attorney General) - Loretta Elizabeth Lynch (od 27.4.2015)
  • ministryně vnitra (Secretary of Interior) - Sally Jewell (od od 4.12.2013)
  • ministr zemědělství (Secretary of Agriculture) - Tom Vilsack (od 21.1.2009)
  • ministryně obchodu (Secretary of Commerce) - Penny Pritzker (od 26.6.2013)
  • ministr práce (Secretary of Labor) - Thomas Perez (od 23.7.2013)
  • ministryně zdravotnictví (Secretary of Health and Human Services) - Sylvia Mathew Burwell (od 9.6.2014)
  • ministr bydlení a územního rozvoje (Secretary of Housing and Urban Development) - Julian Castro (od 28.7.2014)
  • ministr dopravy (Secretary of Transportation) - Anthony Foxx (od 2.7.2013)
  • ministr energetiky (Secretary of Energy) - Ernest Moniz (od 21.5.2013)
  • ministr školství (Secretary of Education) - John King (od 1.1.2016)
  • ministr pro záležitosti vysloužilců (Secretary of Veteran Affairs) - Robert McDonald (od 30.7.2014)
  • ministr vnitřní bezpečnosti (Secretary of Homeland Security) - Jeh Johnson (od  23.12.2013)

Dále jsou členy kabinetu prezidenta Obamy: ředitel Kanceláře prezidenta (President`s Chief of Staff) Denis McDonough, ředitelka Agentury na ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency) Gina McCarthy, ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet (Office of Management and Budget) Shaun Donovan, obchodní zmocněnec USA (United States Trade Representative) Michael Froman, velvyslankyně USA při OSN (Ambassador to the United Nations) Samantha Power, ředitel Rady ekonomických poradců (Chair of the Council of Economic Advisors) - Jason Furman, reditelka Úřadu pro malé podniky (Small Business Administration) - Maria Contreras-Sweet.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Americký statistický úřad provádí velké sčítání vždy jednou za deset let, to poslední proběhlo v roce 2010. Údaje u nichž se datum publikace liší vychází z dílčích šetření a publikací.

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Populace: 320,7 tis obyv. (odhad US statistického úřadu pro duben 2015)
  • Hustota: 34,2 obyv./km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva – práceschopných vč. nezaměstnaných: 159 mil. (odhad 2013)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

  • Roční přírůstek obyvatelstva: 3,3% populace (4/2010-7/2012)
  • Zastoupení žen: 50,8 % (2013)
  • Zastoupení mužů: 49,2 % (2013)

Věková struktura (2013):

  • pod 18 let: 29,6 %
  • 18–64 let: 56,3 %
  • nad 65 let: 14,1 %

Medián věku: 37,8 roku (2015)

  • muži: 6,5
  • ženy: 39,2

Etnické skupiny (2010):

  • bílí 77,8 %
  • Hispánci 17,1 %
  • Afro-Američané13,2 %
  • Asiaté 5,3 %
  • Indiáni 1,2 %
  • ostrované 0,2 %
  • dvě a více ras 2,4 %

Nejrychleji rostoucí skupinou jsou Hispánci a Asiaté. Především u španělsky mluvících osob očekávají demografové výrazný nárůst v takovém rozsahu, že podíl bílých Američané se může snížit pod 50 % (do r. 2050).

Náboženské složení (2010)

  • křesťané 76,0 %
  • katolíci 23,9 %
  • baptisté 15,8 %
  • metodisté 5,0 %
  • luteráni 3,8 %
  • židé 1,2 %
  • muslimové 0,6 %
  • buddhisté 0,5 %

Mateřský jazyk (2011):

  • angličtina 79,1 %
  • španělština 13 %
  • čínština 1 %
  • tagalog 0,5 %
  • korejština 0,5 %

Úředním jazykem ve Spojených státech je angličtina.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

    

2011

2012

2013

2014

2015

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

HDP/obyv. (tis. $), nominální

49,8

51,5

53

54,6

n/a

Vývoj objemu HDP (%)

1,6

2,2

1,5

2,4

2,4

Míra inflace-CPI* (%)

3,2

2,1

1,5

1,6

0,1

Nezaměstnanost (%)

8,9

8,1

7,4

6,2

5,3

*) CPI - consumer price index - index spotřebitelských cen

Zdroje: Pro HDP/obyvatele: stránky Světové Banky, pro ostatní ukazatele: údaje americké administrativy

Na konci května 2016 to bylo už sedm let co Spojené státy zažívají nepřetržitý ekonomický růst. Růst v loňském roce dosáhl 2,4 %.Během celého roku 2015 přibývalo pracovních míst, kterých na konci roku bylo o 2,7 milionu víc než rok předtím. Nejvíce míst vzniká mezi poskytovateli profesionálních služeb, místa přidávají i zdravotnictví, stavebnictví a hotelový průmysl. Nízká cena ropy a uhlí vedla k propouštění v těchto průmyslech. Průměrná hodinová mzda v USA byla v prosinci 2015 na úrovni $21.45/hod. Medián příjmu byl u US domácností $52.250 ročně. 

Americká ekonomika, která ze 70 % stojí na útratách spotřebitelů, těží z nízké ceny ropy, což některé propočty přirovnávají ke snížení osobních daní o skoro 100 milard dolarů ročně. Na maloobchodní ceně pohonných hmot se navíc spotřební daně podílejí o hodně méně než třeba v Evropě a pokles cen na pumpách byl téměř okamžitý. Lidé si ušetřené peníze nenechali pro sebe a začali více utrácet. Spotřebitelská důvěra proto vytlačila celkovou maloobchodní spotřebu za rok 2015 o více než 3 % výše než v roce 2014. Dařilo se rezidenčnímu stavebnictví, nových automobilů se v roce 2015 prodalo rekordní množství (17,5 milionu).

Index Dow Jones přes všechny minulé problémy a krize zůstává hlavním ukazatelem, podle kterého se dá sledovat stav amerických sourkmých firem a přesvědčení investorů o budoucím růstu. Na konci prosince 2015 byl DJIA na hodnotě 17.425 bodů, tj. snížil se oproti r. 2014 o 2,2 %. Do konce dubna 2016 se index DJIA dostal na hladinu 17.773 bodů (+2%). Volatilita indexu tak v současné době charakterizuje nejistotu ohledně budoucího vývoje U.S. ekonomiky. 

Dolar vůči euru dlouhodobě posiluje (na konci dubna 2016 1,13 USD/EUR). Americké exporty tím silně trpí, tím spíše že kurz měn důležitých obchodních partnerů (Brazílie, Evropa, Japonsko) během r. 2015 klesal. Navíc čínské zpomalení představuje velkou nejistotu, protože Čína se v posledních letech stala klíčovým odběratem amerického zboží. 

Na r. 2016 se předpokládá pokračování ekonomického růstu, měl by převýšit 2 %. Pravděpodobné je další posilování kurzu amerického dolaru, obzvlášť bude-li FED pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb (očekává se v červnu 2016) a investoři budou svoje peníze přesouvat do dolarových aktiv. Přetrvává nejistota a rizika z nízkého růstu světové ekonomiky, kterou se zatím daří nahrazovat dobrým vývojem US ekonomiky a silnou domácí spotřebou. Kdyby ale vývoj v USA přinesl nějaké špatné zprávy (obavy spotřebitelů z budoucnosti a odklad nákupů, dlouhodobě špatné počasí aj.) mohla by i americká ekonomika zaznamenat potíže. Americké firmy budou letos také velice pozorně sledovat prezidentskou kampaň a ekonomické plány prezidentských kandidátů Hillary Clinton a Donalda Trumpa. Kdyby firmy znervózněly, mohly by plánované investice odložit nebo zrušit.

V květnu 2016 publikované výsledky americké ekonomiky za první čtvrtletí zůstaly za očekáváním. Růst v meziročním srovnání dosáhl jen 0,5 %, útraty spotřebitelské poklesly třetí kvartál za sebou. Snížily se i firemní investice a publikované zisky podniků byly také slabé. Dobrý je stále stavební sektor, to je však málo na silnější impulz k růstu celé ekonomiky. Silný dolar poškozuje export, březnový deficit byl 40,4 mld. dolarů.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Federální rozpočet USA (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016/odhad

Příjmy

2 302,5

2 469

2 775,1

3 021,4

3 248,7

3 364

Výdaje

3 598,1

3 796

3 454,6

3 506,0

3 687,4

3 897

Saldo

-1 295,6

-1 327

-679,5

-484,6

-438,7

- 534

Zdroj: U.S. Department of Treasury and Office of Management and Budget; Congressional Budget Office

Federální rozpočet a fiskální politika USA

V průběhu uplynulých zhruba 50 let se příjmy federálního rozpočtu USA pohybovaly v rozmezí 15 – 20% HDP Spojených států amerických. Nejvyšší úrovně, 21%, dosáhly ve fiskálním roce 1999-2000, pouze těsně nad hodnotou 15% HDP se pak pohybovaly v letech následujících po nedávné hospodářské krizi. V roce 2014 se příjmy rozpočtu již vrátily na obvyklou úroveň kolem 18% HDP. Řešení finanční krize z let 2008-9 si vyžádalo značné deficity státního rozpočtu, které se s pokračujícím ekonomickým oživením daří výrazně snižovat. 

Pokud jde o výdajovou stránku federálního rozpočtu, mandatorní výdaje tradičně tvoří 60 – 65% rozpočtových výdajů. Vzhledem ke stárnutí populace a k dlouhodobě se zvyšujícím výdajům na zdravotní péči bude do budoucna podíl mandatorních výdajů spíše stoupat. K nejdůležitějším mandatorním výdajovým položkám přitom patří starobní důchody, náklady na zdravotní péči, sociální dávky a dávky v nezaměstnanosti. Žebříčku nemandatorních výdajů každoročně vévodí výdaje na obranu (více než polovina všech nemandatorních výdajů), následovány výdaji na vzdělání a rekvalifikace, dopravní infrastrukturu, sociální bydlení, rozvoj zdravotnictví a na mezinárodní vztahy včetně rozvojové pomoci.

Rozpočtový rok 2014-2015 a výhled na další období

Rozpočtový rok 2014-2015 federálního rozpočtu USA (rozpočtový rok probíhá v USA od 1.10. do 30.9. následujícího roku) skončil deficitem ve výši 438,7 mld. USD, tj. přibližně 3 % HDP. Příjmy přitom tvořily 3.248,7 mld. USD, výdaje pak 3.687,4 mld. USD.

Kumulativní deficit rozpočtu na příštích 10 let do r. 2025 se dle odhadu Congressional Budget Office předpokládá ve výši 7,2 bilionu USD a měl by se tak dlouhodobě pohybovat okolo obecně akceptovatelné úrovně představující 3% HDP.

Pokud jde o dlouhodobé rozpočtové priority současné americké administrativy, s výrazným zvýšením rozpočtových výdajů se počítá zejména u sociálního pojištění a u programů zdravotního pojištění – zde jde zejména o Medicare, Medicaid, tzv. Dětský program zdravotního pojištění (CHIP) a o dotace na soukromé zdravotní připojištění v rámci tzv. Obamacare (Affordable Care Act). Celkové navýšení výdajů na tyto programy se předpokládá až k úrovni 14% HDP během příštích dvaceti let. Důvodem je zejména vytrvalé stárnutí americké populace a větší pokrytí obyvatel zdravotním pojištěním.

Výše uvedené náklady na sociální a zdravotní programy a zvýšená dluhová služba mají být v delším časovém horizontu jediným zdrojem nárůstu rozpočtových výdajů. Naproti tomu ostatní rozpočtové výdaje mají v příštích desetiletích spíše klesat.

Rozpočtové příjmy a výdaje v detailním členění (mld. USD)
 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy

Celkem

2 162,7

2 302,5

2 469

2 775,1

3 021,4

3 248,7

Daně z příjmů fyzických osob

898,5

1 359

1 179

1 316,4

1 394,5

1 540,8

Daně z příjmů právnických osob

191,4

281

286

273,5

320,7

343,8

Sociální pojištění

864,8

972

839

947,8

1 023,4

1 065,3

Ostatní příjmy

208,0

171

211

237,4

282,8

298,8

Výdaje

Celkem (včetně "ostatních")

3 456,2

3 598,1

3 796

3 454,6

3 506,0

3 687,4

Výdaje na obranu celkem

689,0

678

709

633,4

603,4

582,2

Ostatní nemandatorní výdaje

658,2

655

646

476,2

467,9

550,8

Sociální pojištění (důchody)

700,8

701

773

813,5

850,5

881,9

Zdravotní pojištění Medicare

520,5

560

478

497,8

511,6

633,7

Zdravotní pojištění Medicaid

272,8

250,9

255

358,3

409,4

349,8

Sociální a nezaměstn. dávky

437,5

365

404

536,5

513,6

527,5

Ostatní důchody a dávky (pro invalidy)

138,4

142

126

138,9

149,6

161,5

Saldo

-1 293,5

-1 295,6

-1327

- 679,5

- 484,6

- 438,7


 Zdroj: US Congressional Budget Office

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Běžný účet, mld. USD
  2011 2012 2013 2014 2015
Vývoz zboží  1 499 1 563 1 592  1 633  1 513 
Dovoz zboží 2 240  2 304  2 295  2 374  2 273 
Saldo obchodu se zbožím  -741 -741 -703 -741 -760
Vývoz služeb 628  656  688  711  710 
Dovoz služeb 436  452  464  477  491 
Saldo obchodu se službami +192  +204  +224  +234  +219 
Příjmy z jiných aktivit* 861  879  922 

963

915 
Výdaje na jiné aktivity* 772  792  819  844  860 
Celkové saldo běžného účtu -460  -450  -376  -388  -486 

* - pod jinými aktivitami se rozumí investiční příjmy, kompenzace zaměstnanců a sekundární příjmy (penze, pokuty, osobní transfery peněz, platby za pojistné aj.)

Americký běžný účet je historicky záporný, největší část deficitu obchodu se zbožím připadá na obchod s Čínou. Stejně tak tradiční je přebytek v obchodu se službami, který charakterizuje silné postavení které v této oblasti Amerika (vývoz holywoodských filmů a jiné kultury, služby internetových firem, pojišťovnictví a bankovnictví,...).  

Finanční účet, mld. USD
  2011 2012 2013 2014 2015
Nabytí finančních aktiv, z toho (finanční výdaje (+)) 496 320 167 398 643 915 792 145 242 234
  • přímá investiční aktiva (investiční majetek, portfoliové investice,...)
440 405 377 899 399 203 357 190 345 115
  • jiná investiční aktiva (měny, půjčky,...)
-45 327 -453 724 -228 426 -99 520 -282 933
Nabytí finančních závazků, z toho (příjmy (+)) 977 073 615 711 1 041 959 977 421 426 036
  • přímé investiční závazky
257 411 232 001 287 163 131 831 409 872
  • jiné investiční závazky
408 036 -363 278 252 821 140 559 -247 197
Finanční deriváty jiné než rezervy -35 006 7 064  2 213 -54 372 -25 401

Celkové saldo kapitálového účtu
(čisté půjčky ze zahraničí (+), čisté půjčky do zahraničí (-))

-515 759 -441 249 -395 831 -239 648 -209 203

Finanční účet Spojených států odráží to, že dolar je stále nejrozšířenější měnou používanou pro finanční transakce soukromých i státních investorů. Značná volatilita jednotlivých položek odráží proměnlivou situaci ve světové ekonomice, kdy zahraniční i američtí investoři rozhodují o investicích mimo USA nebo do dolarových aktiv podle mezinárodní makroekonomické situace, která se v čase mění. S očekávaným růstem úrokové sazby ze strany FED se dá očekávat růst finančních závazků USA proti světu, protože dolarové obligace jako téměř bezriziková investice budou díky zvýšeným výnosům lákat více zahraničních investorů.

Kapitálový účet, mld. USD
  2011 2012 2013 2014 2015
Příjmy z kapitálových a jiných transferů 0 7 668 0 0 0

Výdaje na kapitálové a jiné transfery

1 186 764 412 45 45

Saldo kapitálového účtu

-1 186 6 904 -412 -45 -45

Zdroj: U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis, http://1.usa.gov/1P7zRvK 

Devizové rezervy, mil. USD
2011 111 457
2012 132 221
2013 145 740
2014 151 372
2015 146 665

Zdroj: MF USA, http://1.usa.gov/1RDGlNe

Největší část rezerv tvoří speciální instrumenty a pozice u Mezinárodního měnového fondu (SDRs, Special Drawing Rights), následované rezervami v eurech a japonském jenu.

Veřejné (vládní) zadlužení se v USA označuje jako „public“ či „national debt“ a provází Spojené státy americké v podstatě od doby jejich vzniku. K jeho prohlubování dochází primárně díky opakovaným deficitům veřejných rozpočtů. Historický vývoj veřejného zadlužení v USA je možno demonstrovat na následujících údajích. V roce 1940 veřejný dluh v USA dosahoval hodnoty 43 mld. USD (tj. 52% HDP), v roce 1950: 257 mld. USD (54 % HDP), v roce 1970: 380 mld. USD (38% HDP), v roce 1980: 909 mld. (33% HDP), v roce 1990: 3 206 mld. (56% HDP), v roce 2000: 5 629 mld. (58% HDP), v roce 2008: 9 985 mld. (70% HDP), v roce 2010: 14 450 mld. USD (96% HDP) a na konci roku 2014: 17 794 mld. USD (cca 102% HDP). V květnu 2016 byl americký dluh (součet federálního + dluhů států + místních municipalit) 19,1 mld. USD. Dluh by měl dále narůstat, jeho stabilizace na úrovni kolem 120 % HDP by měla nastat po roce 2020.

V USA je již od roku 1917 zákonem stanoven limit na výši federálního dluhu. Zatímco první limit byl tehdy určen ve výši 11,5 miliardy USD, dle v současné době platného zákona je maximální federální zadlužení stanoveno na 16,7 bilionu USD, byť platnost tohoto zákona byla v říjnu 2013 dočasně suspendována. Od roku 1962 byl zákonný limit zvýšen již 75krát, z toho 11krát od roku 2001. Na první pohled se tedy zdá, že limit příliš neplní svůj účel, tj. nedokáže zabránit nárůstu dluhu, neboť v případě potřeby jej Kongres vždy navýší. V roce 2011 dokonce agentura Standard and Poor´s v reakci na rozpočtový problém USA spojený s negativním výhledem poprvé v historii snížila úvěrový rating USA z nejvyššího stupně AAA o jednu úroveň na AA+.

K věřitelům amerického státního dluhu patří přibližně z poloviny Federální rezervní systém (Fed) a mezivládní holdingy, cca z 29% zahraniční a mezinárodní věřitelé, cca z 5,5% státní a místní vlády, cca z 5% vzájemné fondy (mutual funds), zbytek je roztříštěn mezi mnoho dalších subjektů. Ze zahraničních věřitelů drží největší podíly Čínská lidová republika (20,4%), Japonsko (19,9%), země OPEC (4,8%), tzv. „daňové ráje“ v Karibiku (4,7%), Brazílie (4,2%) a další.

Pokud se týká dluhové služby, její úroveň se na počátku tisíciletí ustálila okolo hodnoty 8% výdajů federálního rozpočtu, poté začala mírně klesat. Současné extrémně nízké úrokové sazby pomáhají i při vytrvalém nárůstu dluhu držet dluhovou službu dlouhodobě na snesitelné úrovni mezi 6 - 7% (např. 6,2% v roce 2014). V případě předpokládaného výraznějšího oživení ekonomiky se ale očekává i odpovídající růst úrokových sazeb, který s sebou ponese opětný nárůst dluhové služby a související větší tlak na americký federální rozpočet.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu Spojených států tvoří centrální banka (Federal Reserve System - Fed) a rozvinutá síť komerčních bank a spořitelen.

Fed, který ve Spojených státech plní funkci centrální banky, byl založen 23. prosince 1913 a jeho hlavním úkolem je řízení měnové politiky. Strukturu Fed tvoří sedm částí: (1) rada guvernérů ve Washingtonu D.C., (2) 12 Federálních rezervních bank a jejich 25 poboček po celé zemi, (3) Federální výbor pro volný obchod, (4) Federální rada poradců, (5) Klientská poradní rada, (6) Poradní výbor spořitelen a (7) komerční finanční instituce (banky, spořitelny, atd.). Fed má právo a povinnost určovat rezervy komerčních bank pro jištění osobních a obchodních kont. Fed také určuje diskontní sazbu či výši a trvání úvěru podloženého cennými papíry. Rada guvernérů Fed kontroluje všechny rezervní banky a jejich aktivity. Další důležitou roli hraje Fed při oddělení bankovního a komerčního sektoru ekonomiky, kontroluje koupě akcií bankami a reguluje  tok informací o bankovních aktivitách vůči klientům. Fed má dvojí charakter - je to de facto „banka bank“, kdy každá banka musí být povinně vlastníkem akcií příslušné regionální pobočky Fedu a současně jako většina centrálních bank na světě Fed sehrává důležitou roli v hospodářské politice státu: realizace monetární politiky zaměřené na plnění jednotlivých hospodářství cílů (růst ekonomiky, inflace, plná zaměstnanost apod.), dále pak provádění bankovního dohledu a poskytování finančních služeb americké vládě.

Podle oficiálních statistik byla v USA k 30. 9. 2015 federálně pojištěna (Federal Deposit Insurance Corporation/FDIC) deposita celkem v 6.207 komerčních bankách a spořitelnách. Celková aktiva u těchto finančních ústavů představovala 15.800 mld. USD. Od roku 2008 v USA zaniklo zejména v důsledku finanční krize a následných restrukturalizací již více než tisíc finančních ústavů. Vklady jsou v USA podle zákona pojištěny do výše 250 tis. USD na jeden vklad u jedné banky. Banky s ohroženou likviditou jsou buď převedeny do nucené správy FDIC a ta se snaží z jejich prodeje uspokojit věřitele nebo je banka spojena se silnějším partnerem. Největším pádem komerční banky během hospodářské krize 2008/2009 byl případ Washington Mutual (WaMu), která byla prodána JPMorgan Chase za 1,9 mld. dolarů v říjnu 2008. Aktiva WaMu v době pádu činila 307 mld. USD. Za zmínku zcela jistě stojí i fakt, že od počátku existence FDIC (1.1.1934), žádný střadatel s pojištěným vkladem v USA nepřišel o „jediný“ cent.

Na počátku ekonomické krize let 2008/2009 v USA stál právě finanční sektor, resp. jeho část poskytující hypotéční půjčky v oblasti nemovitostí, a to když se v létě roku 2007 v USA zhroutil tzv. trh s rizikovými hypotečními úvěry. Do vážných problémů se jeho následkem dostaly téměř všechny finanční instituce v USA (a v zámoří), právě v návaznosti na obří spekulativní investice do oblasti rizikových hypoték, resp. investičních instrumentů, které jimi byly jištěny. V červenci 2008 zavládla panika kolem finanční stability dvou státem jištěných obřích hypotéčních společností Freddie Mac a Fannie Mae, které zajišťovaly hypotéční úvěry v celkové hodnotě převyšující 5 bilionů dolarů v době, kdy celková výše hypotéčních úvěrů v USA činila přibližně 12 bilionů dolarů. Federální vláda USA byla nakonec nucena převzít nad Fannie Mae a Freddie Mac kontrolu. Další kritickou zprávou bylo převzetí známé investiční banky Merrill Lynch, která patřila mezi finanční ústavy nejvíce postižené hypotéční krizí od jejího samotného počátku, tradiční americkou komerční bankou Bank of America. Největší objetí krize byl však pád 158 let staré newyorské investiční banky Lehman Brothers, která byla čtvrtou největší investiční bankou USA. Pád této investiční banky představoval krach zatím největší americké společnosti v historii vůbec.

V zájmu prevence opakování finanční krize byl v r. 2010 přijat Kongresem tzv. Dodd-Frankův zákon (plným názvem Dodd–Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act), který se zaměřil na tři hlavní navzájem se prolínající problémové oblasti: regulace, deriváty a TBTF (Too Big To fail - tj. banky příliš velké na to, aby padly). Pokud jde o vyšší regulaci, při centrální bance vzniklo Bureau of Consumer Financial Protection, s cílem dohlížet na trh hypoték a kreditních karet a byl také vytvořen dozorový orgán Financial Stability Oversight Council, který identifikuje finanční ústavy, jejichž případný pád by představoval riziko pro celý finanční systém USA. Zákon obsahuje také tzv. Volckerovo pravidlo, podle nějž musí banky oddělit od „matky“ své divize obchodující s vlastním jměním a zbavit se podílů v hedge fondech a kapitálových společnostech. Pokud jde o TBTF, obsahuje zákon pravomoc vlády USA obsadit velké finanční ústavy s rizikem pádu, nastolit krizový management a věřitele vyplatit z fondů vytvořených z nově zavedených daní pro finanční sektor.

Od roku 2009 pak organizuje Fed ve spolupráci s administrativou v největších amerických bankách každoročně zátěžové testy, tzv. „stress tests“, které by měly ukázat na kolik je bankovní sektor v USA schopen vypořádat se s nejrůznějšími scénáři zhoršování se ekonomické situace, které by mohly vést k dalšímu nesplácení úvěrů. Výsledky dopadají pro americké banky víceméně dobře, některé banky jsou nuceny navýšit kapitál či přijmout další opatření, nicméně testy vyvracejí nejhorší předpovědi. V současné době je tak možné bankovní systém USA v podstatě označit za stabilizovaný. Většina bank v USA, díky dlouhodobě udržované nízké základní úrokové sazbě poskytované Fed/em (donedávna nulové, od začátku roku 2016 ve výši 0,5%) a razantnímu snižování vlastních provozních nákladů, opět vykazuje solidní provozní zisky a jejich akcie se stávají znovu atraktivními i pro drobné investory.

Určitá rizika do budoucna však mohou plynout především z trhu komerčních realit, kde se zvyšuje podíl developerů, kteří mají problémy se splácením úvěrů a stále velkého množství nesplácených hypoték ze strany domácností. Řešení těchto problémů by se mělo podařit rozložit do několika let. Ekonomičtí experti již však v nejbližší době neočekávají další velké krize typu zhroucení finančních ústavů typu WaMu či Lehman Brothers.

10 největších bank v USA podle výše aktiv k 1. 1. 2016

 

Název banky

Sídlo

Aktiva (mld. USD)

1.

JP Morgan Chase

New York, NY

2 352

2.

Bank of America     

Charlotte, NC

2 147

3.

Wells Fargo

San Francisco, CA

1 788

4.

Citigroup

New York, NY

1 731

5.

Goldman Sachs Group

New York, NY

861

6.

Morgan Stanley

New York, NY

787

7.

U.S. Bancorp

Minneapolis, MN

422

8.

Bank of New York Mellon 

New York, NY

394

9.

PNC Financial Services

Pittsburgh, PA         

359

10.

Capital One

  McLean, VA

334

Zdroj: National Information Center - Federal Reserve System

Tak jako jsou USA finančním světovým centrem, platí to i v oblasti pojišťovnictví. USA jsou nejen největším pojišťovacím střediskem, ale také hlavním generátorem nových pojišťovacích produktů a zajišťovacích schémat. Důležitost a velikost tohoto trhu lze dokumentovat na skutečnosti, že pojišťovny vytvářejí 6-8% amerického HDP. Počet zaměstnanců v sektoru finančnictví a pojišťovnictví dosáhl v roce 2015 hodnotu šeti milionů. Regulátoři registrují celkem přes 1000 pojišťoven s platnou licencí. Z nich je přes 100 zahraničních, nejvíce kanadských, nizozemských, francouzských, britských a švýcarských.

Vážnost, jakou Američané věnují např. oblasti životního pojištění dokumentuje fakt, že počet životních pojistek překračuje počet obyvatel USA (cca 380 mil.). Jen životní pojišťovny mají uzavřeny pojistky v celkové hodnotě 20.1 trilionu USD. Pojišťovací legislativu si určují jednotlivé státy prostřednictvím svých administrativ, většinou pod názvem Department of Insurance v čele s Insurance Commissioner. Ten je i arbitrem při případných sporech a stížnostech klientů  na pojišťovny. Aby byla zajištěna alespoň částečná kooperace a příbuznost pravidel mezi jednotlivými státy, působí na federální úrovni nevládní Národní asociace pojišťovacích ministrů (NAIC) sdružující regulátory jednotlivých U.S. států. Asociace vydává doporučení, kterými se státy mohou, ale nemusejí při přijímání vlastní legislativy řídit. V praxi se většina států doporučeními asociace řídí.

Za nejdůležitější – vzhledem k existenci finančního centra na Wall Streetu – je považován pojišťovací odbor administrativy státu New York. 93 % životních pojišťoven je sdruženo v zájmové organizaci Americká rada životních pojistitelů se sídlem ve Washingtonu D.C. Velká část U.S. pojišťoven má sídlo na Bermudských ostrovech. Bermudy, které jsou pod britskou správou, nabízejí pojišťovacím společnostem výhodné daňové podmínky. Ještě více jsou Bermudy oblíbeny mezi zajišťovnami (pojišťovny pojišťoven), ze čtyřiceti největších zajišťoven na světě jich na Bermudách sídlí třináct. Americké pojišťovny si často tuto informaci nechávají „pro sebe“ a i když je regulační rámec ostrova pozitivně hodnocen a převážně v souladu s mezinárodními účetními standardy, často o tom neví ani jejich klienti.

Neexistence jednotného federálního regulačního rámce je předmětem časté kritiky ze strany politiků a odborníků. Podle jejich názoru USA postrádají organizaci schopnou pracovat s poznatky z globálních trhů a adekvátně reagovat v případě náhlé potřeby. Roztříštěný pojišťovací dohled mezi jednotlivými U.S. státy podle nich nemůže tuto roli splnit. Pojišťovací společnosti se jednotnému federálnímu dohledu spíše brání. Argumentují tím, že pojištění je slibem vyplatit pojištěnému v případě škody finanční náhradu a jako takové je tedy vázáno na místo události a regulační rámec státu kde k ní došlo.

Největší pojišťovnou je Metlife s výší majetku 882 miliard dolarům dále Berkshire Hathaway Group (vlastní ji finančník a jeden z nejbohatších lidí planety W. Buffett) a AIG - American International Group. Nejvíce pojistek na automobily a domy má uzavřena pojišťovna State Farm (18,5% z celkového podílu na trhu). Mezi největší pojišťovny též v posledních letech patří firma GEICO, která je vlastněna Berkshire Hathaway.

České firmy obchodující a podnikající v USA si musí uvědomit důležitost, jaká je zde věnována pojištění (téměř) veškerých aspektů podnikání. Pojištění je důležitou součástí prakticky každé obchodní transakce a rozmanitost jednotlivých pojistných produktů a kombinací je obrovská. Zahraničním firmám se v první instanci vyplatí oslovit pojišťovacího brokera, v ideálním případě se zkušeností s obchodníky z Evropy. Doporučujeme zvážit angažování právního či pojišťovacího experta i v případě, že americký partner již příslušná ustanovení do smlouvy „automaticky“ zařadil, ve většině případů jsou diskutovatelná (avšak z pohledu české firmy ne bez pomoci místního experta, stojícího na naší straně). Síla a zdraví pojišťoven je předmětem hodnocení mnoha ratingových společností, nejznámější je hodnocení firmou A.M. Best.

Užitečné weby: www.naic.org; www.acli.org; www.dfs.ny.gov. Vyhledávání pojišťoven ve státě New York.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Podobně jako v ČR jsou daně v USA rozděleny na přímé a nepřímé. Většina nepřímých daní má složku federální a státní, to znamená, že část daní je odváděna příslušnému státu a část odvodu plyne do federální pokladny. Federální vláda také určuje některé položky daně z příjmu. Většina daní je v kompetenci státních orgánů. Míra zdanění je v různých oblastech USA odlišná.

1) Přímé daně

Daň ze zisku firem (corporate income tax - CIT)

Tato daň je vybírána na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Je třeba vyplnit a odevzdat tři formuláře pro jednotlivé úřady. Některé státy Unie (Nevada, Ohio, South Dakota, Texas, Washington a Wyoming) nemají daň ze zisku firem, avšak s výjimkou států South Dakota a Wyoming její absenci kompenzují jiným daňovým zatížením firem. Počátkem roku 2016 došlo k výrazným posunům v sazbách jednotlivých států, nejnižší sazbu nyní uplatňuje North Carolina (4%), ke snížení sazby došlo i v Indianě (6,5%), Arizoně (5,5%), ve státě New Mexico (6,6%) a v New Yorku (6,5%). V řadě ostatních států Unie má daň ze zisku firem několik daňových pásem.

Federální daň ze zisku firem v USA má 8 daňových pásem. Přehled aktuálních sazeb včetně výše zdanitelného zisku ukazuje následující tabulka.

Výše zdanitelného zisku

Sazba daně

0 - 50.000 USD

15%

50.001 - 75.000 USD

7.500 USD + 25% z částky nad 50.000 USD

75.001 - 100.000 USD

13.750 USD + 34% z částky nad 75.000 USD

100.001 - 335.000 USD

22.250 USD + 39% z částky nad 100.000 USD

335.001 - 10.000.000 USD

113.900 USD + 34% z částky nad 335.000 USD

10.000.001 - 15.000.000 USD

3.400.000 USD + 35% z částky nad 10.000.000 USD

15.000.001 - 18.333.333 USD

5.150.000 USD + 38% z částky nad 15.000.000 USD

18.333.334 USD a více

35%

Sociální pojištění (social security tax) a zdravotní pojištění (medicare tax)

Platí je zaměstnavatel i zaměstnanec ze svého hrubého příjmu. Zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění (Social Security) 6,2% a na zdravotní pojištění (Medicare) 1,45% z objemu mezd svých zaměstnanců. Zaměstnanec odvádí to samé ze své mzdy. Dohromady tedy zaměstnavatel odvede za své zaměstnance 15,3% z objemu mezd. Zaměstnancům s platem nad 200.000 USD ročně má zaměstnavatel povinnost strhnout dodatečných 0,9 % na Medicare.

Obamacare

Od 1. 1. 2014 je v USA v platnosti tzv. Patient Protection and Affordable Care Act (neformálně přezdívaný „Obamacare“), jehož hlavním cílem je poskytnutí přístupu více než 48 milionům nepojištěných Američanů k levné, ale zároveň kvalitní zdravotní péči, zdravotnímu pojištění a taktéž snížení růstu výdajů na zdravotní péči v USA. Tento institut všem osobám žijícím v USA ukládá povinnost disponovat zdravotním pojištěním a v rámci této povinnosti zároveň stanovuje nejmenší přijatelný rozsah pojistného plnění. Plátci federální daně z příjmu podléhají nezávisle na svém občanství daňové pokutě, pokud pojistnou povinnost nedodrží či pokud tuto povinnost nedodrží jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Z pojistné povinnosti jsou vyňaty osoby, jejichž pojistné by překročilo osm procent příjmu jejich domácnosti, a dále mj. příslušníci indiánských kmenů či osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Pojistná povinnost se považuje za splněnou ze strany osob s nejnižšími příjmy, jež jsou zařazeny do programu chudinské zdravotní péče (Medicaid). 

Daň z příjmu fyzických osob (individual personal income tax)

Tato daň je vybírána také na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Některé státy tuto daň nevybírají vůbec (Alaska, Florida, Nevada, South Dakota, Texas, Washington a Wyoming). Jiné státy (New Hampshire, Tennessee) vybírají daň z příjmu pouze z dividend a příjmů z úroků. Některé státy mají pouze jednu sazbu daně z příjmu (Colorado 4,63%, Illinois 3%, Indiana 3,4%, Massachusetts 5,3%, Michigan 4,35%, Pennsylvania 3,07% a Utah 5%). Většina států (34) v USA má progresivní daň z příjmu. Nejnižší sazba státní daně z příjmu se vybírá ve státě Pennsylvania (3,07%), nejvyšší v Kalifornii (13,3%).

Federální daň z příjmu v USA má 6 daňových pásem. Sazba daně z příjmu se liší podle toho, zda je osoba v manželském svazku či nikoliv.

Cizinec neplatí daň z příjmu v USA, pokud  zde v kalendářním roce stráví méně než 183 dní a mzdu mu platí nepřetržitě jeho zahraniční zaměstnavatel. Další kritéria mohou být založena na tzv. kumulativním testu, který se vypočítává z počtu dnů strávených v USA za poslední tři roky.

Federální daň z příjmu osob v USA má 7 daňových pásem. Daňová sazba se liší podle toho, zda je osoba v manželském svazku či nikoliv. Přehled předpokládaných daňových sazeb pro rok 2016 včetně výše zdanitelného příjmu ukazuje následující tabulka:

Sazba daně

 

Výše zdanitelného příjmu (svobodní)

Výše zdanitelného příjmu (manželský pár)

Výše zdanitelného příjmu (manželský pár danící separátně)

10%

0 – 9.275 USD

0 - 18.550 USD

0 - 13.250 USD

15%

9.276 - 37.650 USD

18.551 – 75.300 USD

13.251 - 50.400 USD

25%

37.651 – 91.150 USD

75.301 - 151.900 USD

50.401 - 130.150 USD

28%

91.151 - 190.150 USD

151.901 - 231.450 USD

130.151 - 210.800 USD

33%

190.151 - 413.350 USD

231.451 - 413.350 USD

210.801 - 413.350 USD

35%

413.351 - 415.050 USD

413.351 - 466.950 USD

413.351 - 441.000 USD

39,6%

nad 415.051 USD

nad 466.951 USD

nad 441.001 USD

Zdroj: taxfoundation.org

2) Nepřímé daně

Prodejní daň (Sales Tax)

Sales Tax je daň ze spotřeby a tvoří určité procento ceny zboží a služeb (obvykle 5-7%). Ceny zboží a služeb jsou v USA uváděny bez daně, ta je připočtena až při samotném placení. Sales tax lze připodobnit k DPH, rozdílem však je, že sales tax platí pouze spotřebitelé - prodejci ji neplatí, pokud nakoupené zboží nevyužívají. Sales Tax platí i obchodníci, kteří dále prodávají nakoupené zboží. Daň zaplacenou při nákupu zboží pak dostávají zpět od finančního úřadu.  

Sales tax je vybírána na státní úrovni, někdy také na úrovni county (okres) či města/obce. Výše sales tax je rozdílná v jednotlivých státech USA. Některé státy USA jako Alaska, Delaware, Montana, New Hampshire a Oregon sales tax nevybírají. V ostatních státech se výše daně v roce 2016 pohybuje od 2,9% (Colorado) do 9,46% (Tennessee).

Letecké a letištní daně (airport tax)

V rámci této kategorie existuje několik druhů daně. Nejvýznamnější je vzhledem k objemu domácí letecké dopravy daň z každé prodané letenky. Ta je kombinací podílu na ceně letenky a pevné částky a v současnosti činí 7,5% + 3 dolary. Vedle toho je letecká doprava také zatížena daní z letecké nákladní dopravy a daní z prodeje leteckého paliva.

Telekomunikační daň (telecommunications tax)

Prodej telefonních předplacených telefonních karet je zdaněn 3 % z jejich předplacené hodnoty. Obsahuje-li karta místo dolarové hodnoty počet impulsů nebo počet minut, daň 3 % se vztahuje na hodnotu této služby, kterou stanoví U.S. Department of Treasury podle zvláštních předpisů.

Spotřební daň (excise tax)

Stejně jako v jiných zemích, i v USA je vybírána zvláštní spotřební daň na výrobky považované za „luxusní“ či za nadměrně zatěžující životní prostředí (pohonné hmoty, alkohol, cigarety atd.).

Spotřební daň

Předmět daně

Výše

daň sdruženého fondu úniku z podzemních palivových nádrží

0,1 centu na galon (c/gal)

speciální paliva

propan – 18,3 c/gal
tekutý zemní plyn – 24,3 c/gal
methanol – 9,25 c/gal

tabák a cigarety

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 17 c na krabičku v Montaně po 435 c na krabičku v New Yorku, v průměru 153 c na krabičku

vakcíny

75 c na dózu

motorová paliva

úroveň daně se liší stát od státu,v průměru se u obou druhů paliva pohybují kolem 20 % - k ní je potřeba připočíst federální daň, která činí pro benzín 18,4 c/gal, letecký benzín 19,4 c/gal a naftu a kerosin 24,4 c/gal

daň z prodeje piva

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 2 c/gal ve Wyomingu po 129 c/gal v Tennessee

daň z prodeje vína

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 11 c/gal po 318 c/gal

daň z prodeje alkoholu

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 35 USD/gal až po 1,8 USD/gal ve státě West Virginia, v některých státech má stát monopolna prodej a distribuci alkoholu

Zdroj: epa.gov, taxadmin.org, state.gov, irs.gov, ttb.gov, taxfoundation.org

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: