MZV: Souhrnná teritoriální informace

Švýcarská konfederace (die Schweizerische Eidgenossenschaft, Confédération suisse, Confederation Svizzera, Confederaziun svizra) neboli, Švýcarsko, die Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra, je vnitrozemský stát ležící na rozhraní západní, střední a jižní Evropy. Na severu sousedí s Německem, na východě s Rakouskem a Lichtenštejnskem, na jihu s Itálií a na západě s Francií.
V roce 2024 žilo ve Švýcarsku 9,07 milionu obyvatel na ploše necelých 41 300 km². S počtem 219 obyvatel na km² je Švýcarsko jedním z nejhustěji osídlených států v Evropě, přičemž obyvatelstvo je soustředěno zejména ve Středozemí, v pánevní oblasti mezi pohořími Jura a Alpy, a v jižním Ticinu. Mezi 8 největších měst a hospodářských center země patří: Curych, Ženeva, Basilej, Lausanne, Bern, Winterthur, Lucern a Sankt Gallen.
Švýcarsko se z původní volné konfederace kantonů postupně vyvinulo ve spolkový stát s parlamentní demokracií, prvky přímé demokracie a některými konfederativními rysy s rozvinutou komunální samosprávou. Ve státní a veřejné správě je do velké míry uplatňován princip subsidiarity.
Zemi tvoří 26 samosprávných kantonů, (z nichž 6 tvoří tzv. polokantony), které oficiálně užívají 4 úřední jazyky (němčinu, francouzštinu, italštinu a rétorománštinu).
Spolková vláda a parlament sídlí v hlavním městě Bernu. Výkonná moc je v rukou sedmičlenné spolkové vlády.
V posledních 100 letech se Švýcarsko proměnilo z převážně zemědělsky orientované země na zemi s rozvinutým průmyslem. Průmyslovému sektoru dominuje již tradičně chemický a farmaceutický, jakož i strojírenský a kovozpracující průmysl. Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím Švýcarska jsou služby, a to zejména v bankovním a finančním sektoru, dále výroba jemné mechaniky a pohostinství, z něhož profituje i odvětví dopravy a komunikace.
Švýcarsko se řadí mezi země s nejvyšší mírou blahobytu na světě, a to měřeno jak kvalitou života, tak výší HDP na obyvatele (v roce 2024 činil nominální HDP 936,33 mld. USD). Za to vděčí především kvalitnímu vzdělávacímu systému, flexibilním a dobře regulovaným trhům výroby i práce, vysoké míře investic jak do lidského kapitálu, tak do vědy a výzkumu, rozsáhlému finančnímu sektoru i vysoce výkonným a inovativním exportním odvětvím, jakož i kvalitnímu zdravotnictví. K úspěšnému vývoji země přispívá i dlouhodobá vysoká politická stabilita a smysl pro odpovědnost občanů vůči celku.
Švýcarsko patří rovněž dlouhodobě k zemím s nízkou mírou nezaměstnanosti. V roce 2024 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,4 %, což odpovídá nárůstu o 0,4 procentního bodu oproti roku 2023 (2,0 %).
Měřeno HDP očištěným o sportovní události rostla švýcarská ekonomika v roce 2024 podle prvních předběžných odhadů výrazně podprůměrným tempem: o 0,9 % oproti o 1,2 % v roce 2023. Pro rok 2025 se očekává, že HDP očištěný o sportovní události vzroste o 1,4 % a v roce 2026 o 1,6 % (prognózy z prosince 2024: 1,5 % a 1,7 %), při průměrné roční míře nezaměstnanosti 2,7 %.
Průměrná roční míra inflace v roce 2024 činila ve Švýcarsku + 1,1 %.
Podle Global Innovation Index 2024 si Švýcarsko i v roce 2024 udrželo vedoucí pozici mezi 133 hodnocenými zeměmi. Do výzkumu a vývoje země každoročně investuje více než 3 % HDP, což představuje cca 25 mld. CHF, přičemž více než 2/3 švýcarských výdajů připadá na soukromý sektor.
V roce 2024 si Švýcarsko polepšilo v žebříčku nejkonkurenceschopnějších zemí světa o 1 místo. Podle žebříčku konkurenceschopnosti IMD Business School Lausanne se v roce 2024 umístilo na 2. místě za Singapurem.
Nejvýznamnější oborové příležitosti pro české exportéry nabízejí ve Švýcarsku tato odvětví: ICT, strojírenský průmysl, chemický průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl, věda, výzkum, inovace a vzdělávání.
Charakteristickými rysy jednání švýcarského partnera jsou věcnost, přímost až odměřenost a spolehlivost. Schopnost komunikovat jedním ze čtyř švýcarských úředních jazyků je vždy výhodou, neboť pro delší spolupráci zvyšuje důvěryhodnost.
Oficiální měnou Švýcarska je švýcarský frank (CHF). 1 CHF = 26,234 CZK (měnový kurs České národní banky k 1. 4. 2025).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Švýcarsko (427.22 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Švýcarská konfederace, krátce Švýcarsko (CH) – N: Schweizerische Eidgenossenschaft, F: Conféderation suisse, I: Confederazione Svizzera, rétorománsky: Confederaziun svizra.

CH se skládá z 26 autonomních kantonů (z toho 6 tzv. polokantonů) s vlastním parlamentem, vládou, zákony, rozpočtem i ústavou. CH parlament tvoří 2 komory: Národní rada (poslanecká sněmovna) s 200 členy – zastupuje obyvatelstvo a Stavovské rady (senátu) se 46 členy – reprezentuje všech 26 kantonů. Parlament je politicky rozdělen do 6 parlamentních skupin (frakcí). Ty se skládají z poslanců stejných nebo podobně smýšlejících stran. Do frakcí se obvykle zapojují i členové malých kantonálních stran a nestraníci. Frakci tvoří nejméně 5 členů. V Národní radě je příslušnost k frakci obzvlášť důležitá, protože je předpokladem pro křeslo v jednom z výborů. Čím větší frakce, tím více míst ve výborech jí náleží a tím větší je i její vliv v parlamentu. Ve Stavovské radě plní frakce méně významnou roli.
Výkonná moc je v rukou 7členné spolkové vlády. Tu volí obě komory parlamentu vždy po parlamentních volbách na 4 roky. Ve Spolkové radě (vládě) mají zastoupení 4 politické strany s největším podílem hlasů. Ty vládnou na základě tzv. konkordančního principu. Předsedou spolkové vlády je spolkový prezident, tj. jeden ze členů vlády, kterého volí spolkový parlament na základě rotačního systému vždy na 1 rok a který souběžně s protokolární prezidentskou rolí plní rovněž funkci ministra ve svém rezortu.

Spolková vláda od 1. 4. 2025:
– Karin Keller-Sutter, předsedkyně Spolkové vlády (prezidentka), spolková ministryně financí
– Ignazio Cassis, spolkový ministr zahraničních věcí,
– Guy Parmelin, spolkový ministr pro hospodářství, vzdělání a výzkum,
– Albert Rösti, spolkový ministr životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,
– Elisabeth Baume-Schneider, spolková ministryně vnitra, zdravotnictví a kultury,
– Beat Jans, spolkový ministr spravedlnosti a policie,
– Martin Pfister, spolkový ministr obrany, civilní ochrany a sportu.

Švýcarské politické prostředí se vyznačuje vysokou stabilitou. Ve volbách do švýcarského parlamentu 22. 10. 2023 zvítězila favorizovaná národně konzervativní SVP/lidovci, dlouhodobě nejsilnější politické uskupení v CH. Parlament se tak výrazně posunul doprava. Oproti výsledkům před 4 lety strana posílila o téměř 2,9 % a získala 28,6 %. Druzí skončili sociální demokraté/SP s 17,9 %, následováni FDP/liberály se 14,3 % a Mitte/centristy s 14,1 %. Neúspěch a velkou ztrátu hlasů zaznamenaly obě strany zelených Grüne 9,3 % a GLP/zelení liberálové s 7,2 %. Volební účast se pohybovala okolo 46,5 %. Hlavními volebními tématy byla azylová politika a migrace, energetická politika, rostoucí náklady na zdravotní pojištění, důchodová reforma a inflace. Téma EU bylo, stejně jako neutralita spíše okrajové. V rámci voleb se poprvé ve 3 kantonech (Basilej, St. Gallen a Thurgau) hlasovalo i elektronicky. Volilo se do obou komor parlamentu. Volby přinesly řadu významných změn v rámci politického spektra a mohou mít rozsáhlé dopady na další politická témata, která jsou pro Švýcary zcela zásadní: rostoucí poplatky za zdravotní pojištění, tlak na přísnější migrační politiku, zejm. v oblasti azylu, snižování nákladů na energie, nedořešená důchodová reforma. Dá se očekávat, že lidovci budou v rámci parlamentu také mírnit ambice zelených na snižování emisí skleníkových plynů. Klimatická politika CH tak nakonec může vyústit i v obnovenou debatu o jádru.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika země
Dokument k zahraniční politice Švýcarska definuje 4 pilíře. Hlavním nástrojem k naplnění 1. z nich, Mír a bezpečnost, je členství v Radě bezpečnosti OSN, do které bylo CH zvoleno jako nestálý člen pro období 2023–2024. Během tohoto období, v květnu 2023 a říjnu 2024, RB zároveň předsedalo. Za hlavní priority si v rámci svého členství stanovilo udržitelný mír, ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech, řešení klimatické bezpečnosti a zvýšení efektivity fungování RB. 2. pilíř tvoří konsolidace vztahů s EU. Ty se v r. 2021 zhoršily kvůli vypovězení Rámcové dohody (IFA) ze strany CH. Cílem dohody byl rozvoj vztahů s EU, zejména v prohlubování přístupu na jednotný trh EU. Základ 3. pilíře, Udržitelnost, tvoří Agenda 2030 zaměřená na 17 cílů udržitelného rozvoje a její implementace. 4. oblast představuje Digitalizace. CH se v jejím rámci zaměřuje na vytvoření souhrnných a mezinárodně platných pravidel v digitálním prostoru. Také buduje globální centrum pro diskusi o digitalizaci a technologiích v Ženevě, kde již nyní sídlí mezinárodní organizace a multilaterální fóra zabývající se touto problematikou. Země sází rovněž na multilaterální spolupráci, která představuje nástroj k řešení změny klimatu, terorismu, boje s chudobou, hospodářskými krizemi či ozbrojenými konflikty. Švýcaři se v rámci svého členství v RB OSN věnovali zejm. reformě OSN, prohloubení partnerství s Mezinárodním výborem Červeného kříže a zasazování se o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bezproblémové fungování Mezinárodního trestního tribunálu. CH je také velmi atraktivní hostitelskou zemí pro pořádání mezinárodních konferencí, mírových rozhovorů apod., kde v oblasti prevence konfliktů, mediace nebo vědy, výzkumu a inovací patří mezi světovou špičku. Prioritními zeměmi pro švýcarskou zahraniční politiku jsou kromě některých členských zemí EU a EHP, USA, Turecko, JAR, Indie, Japonsko, Brazílie a Čína. Značné trhliny vykazují vztahy s Ruskem v důsledku války na Ukrajině.

Vztahy Švýcarska s EU
Ačkoliv není CH členskou zemí EU, jako stát v srdci Evropy je s EU ekonomicky, politicky i společensky úzce provázán. Skutečnost, že CH není v EU, a na rozdíl od ostatních členských zemí ESVO není ani součástí EHP, vedla k vytvoření specifického modelu bilaterální spolupráce s EU ve formě dvoustranných sektorových dohod. Tyto dohody, kterých je 120, mají za úkol vytvářet rozsáhlý vzájemný přístup na trh. Vyjasnění institucionálních vztahů s EU má jednotně upravovat tzv. Rámcová dohoda mezi CH a EU (IFA), o níž se jedná již od r. 2014. CH však v květnu 2021 od ratifikace IFA jednostranně odstoupilo. V letech 2022 až do 11/2023 probíhaly tzv. průzkumné rozhovory s EU, přičemž  v březnu 2024 byla zahájena jednání mezi CH a EU na základě „Common Understanding“. EK a CH pak v prosinci 2024 dokončily vyjednávání nového balíčku dohod. Úspěšné zakončení vyjednávání oznámily tehdejší prezidentka V. Amherd a předsedkyně EK U. von der Leyen 20.12.2024 na TK v Bernu. Dojednaný balíček obsahuje 10 dohod, mj. 5 dohod k přístupu CH na vnitřní trh EU, které se týkají povinnosti CH přijímat právní akty EU. Byly také dojednány 3 nové dohody v oblasti energie, zdraví a potravinové bezpečnosti. CH bylo zároveň umožněno přidružení k programům EU, vč. Horizon Europe. CH se rovněž zavázalo k platbám pravidelných kohezních příspěvků. Následovat nyní bude předložení ČS EU do června 2025 a schválení Spolkovou radou. Na ch straně pak musí proběhnout náročný proces ratifikace, jemuž budou předcházet debaty v obou komorách parlamentu, v kantonálních parlamentech a nakonec proběhne hlasování v lidovém referendu (nejdříve v r. 2027). Navzdory schválení dohody spolkovou vládou proti ní tvrdě vystupují lidovci/SVP a odbory. V r. 2008 přistoupilo CH jako asociovaný členský stát k schengenskému prostoru, s EU spolupracuje rovněž v oblasti SZBP. Dohodu uzavřelo i s Evropskou obrannou agenturou, a také se připojuje k vybraným sankčním režimům EU. V r. 2017 vstoupila v platnost dohoda mezi CH a EU o automatické výměně informací v oblasti poskytování finančních služeb, své zástupce vysílá CH také do misí Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráže FRONTEX. Od r. 2022 přejímá veškeré sankční režimy EU vůči Rusku.

1.3. Obyvatelstvo

I když rozlohou 41 285 km² patří Švýcarsko k nejmenším evropským zemím, s 221,3 obyvateli na km² je naopak jedním z nejhustěji osídlených států Evropy. Ve Švýcarsku žilo v roce 2024 zhruba 9 mil. obyvatel, z toho přibližně čtvrtinu tvoří cizinci. Úředními jazyky jsou: němčina, francouzština, italština a rétorománština.

Demografické složení 2024   
 ·      Počet obyvatel: 9 048,9 tis., z toho muži – 4 499,3 tis., ženy – 4 549,6 tis.
·       Cizinci: 2 478,7 tis., resp. 27 % (rostoucí trend)
·       Občané pod věkovou hranicí 20 roků: 1 797,2 tis., resp. 19,9 %
·       Občané nad věkovou hranici 65 let: 1 245,9 tis., resp. 13,8 %
·       Populační růst: 1 %
·       Hustota obyvatelstva: 221,3 obyvatel/km2

Náboženské složení V posledních 50 letech se náboženské poměry ve Švýcarsku podstatně změnily. Zatímco podíl obyvatel vyznávající římskokatolické náboženství zůstal relativně stabilní, podíl evangelické reformované církve prudce klesl ve prospěch obyvatel bez náboženské příslušnosti.
·       římskokatolická církev – 30,7 %
·       evangelická reformovaná církev – 19,5 %
·       islám – 6 %
·       bez vyznání – 35,6 %
·       jiná – 7,1 %
·       náboženská příslušnost neznámá – 0,9 %

Úřední jazyky (*) a ostatní nejčastěji používané jazyky
Rozložení úředních jazyků Švýcarska se za poslední čtyři desetiletí změnilo. Podíl německého, italského a rétorománského jazyka jako hlavních jazyků mírně ustoupil, zatímco podíl francouzštiny a jiných cizích jazyků se zvýšil. Dvěma nejčastěji zmiňovanými cizími jazyky jsou angličtina a portugalština.
·       německý* – 61,4 %
·       francouzský* – 22,6 %
·       italský* – 7,7 %
·       rétorománský* – 0,5 %
·       ostatní – 24,4 % (anglický, portugalský, albánský, srbochorvatský, španělský)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Švýcarská ekonomika je považována za jednu z nejproduktivnějších a nejstabilnějších na světě. V r. 2024 se Švýcarsko podle IMD, které srovnávalo 67 světových ekonomik, umístilo na 2. místě žebříčku konkurenceschopnosti. 

Rok 2024 byl rokem, který přinesl výzvy i pokrok. Švýcarsko si dokázalo udržet hospodářskou stabilitu a dosáhlo významného pokroku v oblastech, jako udržitelná energetika a digitalizace zdravotnictví. Země však také čelila velkým celosvětovým výzvám – změna klimatu, geopolitické napětí a ekonomická nejistota. 

Podle předběžných odhadů expertů vlády rostla švýcarská ekonomika v r. 2024 podprůměrně (o 0,9 %). Průmyslové odvětví zaznamenalo v r. 2024 mírný růst, a to díky dynamickému vývozu výrobků chemicko-farmaceutického průmyslu. Ostatní průmyslová odvětví již 2. rokem po sobě vykazovala slabé výsledky. V důsledku pomalého hospodářského vývoje v eurozóně, se příliš nedařilo průmyslovým odvětvím, jako strojírenství a kovoprůmysl. Po 2 letech záporného růstu zaznamenaly mírné zvýšení přidané hodnoty odvětví stavebnictví a sektor energetiky, což vedlo ke kladnému, mírně podprůměrnému přispění do odvětví průmyslu jako celku. Sektor služeb přispěl k růstu HDP kladně, avšak podprůměrně. Pohostinství, podporované nárůstem počtu zahraničních turistů, dosáhlo růstu přidané hodnoty, z čehož těžil sektor dopravy a komunikací. Přidaná hodnota v odvětví maloobchodu se rovněž zvýšila, nárůst zaznamenala i další odvětví služeb, jako služby související s podnikáním, zdravotní a sociální služby a veřejná správa. Naproti tomu přidaná hodnota ve finančních službách již 3. rokem po sobě klesala v důsledku negativního vývoje u komisního prodeje.

Po propadu v r. 2020 zaznamenal HDP/obyvatele v průběhu hospodářského oživení dva roky silného růstu (r. 2022: 91690,83 USD, r. 2023: 93754,92 USD), v r. 2024 činil 96515,45 USD, přičemž celkový počet obyvatel dosáhl 9,07 miliónů.

V r. 2024 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,4 %, což odpovídá nárůstu o 0,4 % oproti roku 2023 (2,0 %).  Průměrná roční míra inflace v r. 2024 byla 1,1 %.

Nejdůležitějším obchodním partnerem Švýcarska jsou členské země EU, zejména ty sousední. Nejvýznamnějším vývozním artiklem jsou výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, jemná mechanika, stroje a zařízení. Švýcarsko dováží zboží chemického a farmaceutického průmyslu, stroje, elektroniku, vozidla, nábytek, vzácné kovy, organické chemikálie a minerální oleje. Na významu nabývá obchod se surovinami (káva, bavlna, ropa, železná ruda, hliník, zlato, měď atd.).

Švýcarské hospodářství se dělí na 3 sektory:
1. primární sektor: zemědělství, lesnictví a rybolov;
2. sekundární sektor: průmysl, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, stavební inženýrství a těžební průmysl;
3. terciární sektor: odvětví služeb, jako finanční a bankovní, obchod a pohostinství

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, SECO, BFS

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Švýcarské veřejné finance patří v mezinárodním měřítku k nejzdravějším. Dobrý stav spolkových financí je dán udržitelnou fiskální politikou, která významně těží z dluhové brzdy. Cílem dluhové brzdy je stabilizovat spolkový dluh.

Spolkový rozpočet uzavřel rok 2024 s nízkým rozpočtovým deficitem ve výši 80 mil. CHF, namísto rozpočtovaných 2 645 mil. CHF, čímž poprvé od roku 2019 dosáhl téměř vyrovnaného finančního výsledku.  

Výkaz zisků a ztrát, neboli výsledovka vykázala za r. 2024 přebytek ve výši 2,1 mld. CHF, což představuje podstatně více, než činil původní odhad (- 305 mil. CHF) a současně i více než činil výsledek za rok 2023 (877 mil. CHF). Běžné příjmy rostly výrazněji než běžné výdaje (+5,9 %, resp. +5,0 %). Největší část růstu příjmů pochází z velkých fiskálních příjmů, a to z přímých spolkových daní (daň ze zisku +1,1 mld. CHF; daň z příjmu + 0,9 mld. CHF, daně z přidané hodnoty +1,8 mld. CHF a srážkové daně + 0,5 mld. CHF).

Čisté investice v r. 2024 v porovnání s r. 2023 klesly a dosáhly výše 4,3 mld. CHF (- 0,5 mld. CHF). Zatímco výnosy z investic zůstaly stabilní na úrovni 1,0 mld. CHF (- 7 mil. CHF), výše investičních výdajů se snížila o 0,5 mld. CHF na 5,3 mld. CHF.

Vzhledem k rozpočtovému deficitu 80 mil. CHF čistý dluh ve fiskálním roce 2024 mírně klesl na 141,4 mld. CHF (- 0,2 mld. CH), což odpovídá 17,2 % HDP. 

2.3. Bankovní systém

Švýcarsko je jedním z nejvýznamnějších finančních center na světě. 
Banky a pojišťovny se podílí cca. 9 % na HDP Švýcarska. V r. 2023 činila přidaná hodnota ve finančním sektoru 73,9 mld. CHF a počet zaměstnanců na plný úvazek se pohyboval okolo 243 000.

Souhrnná bilanční suma švýcarských bank vzrostla o 2,9 % na 3 380,8 mld. CHF.
Aktiva spravovaná bankami ve Švýcarsku vzrostla v roce 2023 oproti r. 2022 o 6,9 % a dosáhla 8 391,7 mld. CHF. Tento růst odráží zvýšený zájem o dluhopisy a oživení akciových trhů. 

(Zdroj: Swissbanking – nejaktuálnější údaje z r. 2024).

V r. 2023 působilo ve Švýcarsku 236 bank.

UBS je největší bankou ve Švýcarsku a jednou z největších privátních bank na světě. Zahrnuje širokou škálu finančních služeb: osobní a podnikatelské účty, bankovní balíčky, kreditní karty, správu investic, penzijní služby. Poskytuje rozsáhlé služby správy majetku určené pro majetné jednotlivce a rodiny. Po akvizici Credit Suisse v r. 2023 byla UBS zařazena mezi systémově významné banky, což podtrhuje její klíčovou roli ve švýcarské ekonomice.
Raiffeisen Schweiz působí jako družstevní banka se sítí poboček po celé zemi. Nabízí komplexní škálu finančních produktů, včetně různých účtů, kreditních karet, spořicích řešení a bankovních balíčků přizpůsobených individuálním potřebám klientů. Jednou z jejích význačných funkcí je Raiffeisen TWINT, aplikace pro mobilní platby.
Zürcher Kantonalbank (ZKB) je jednou z největších kantonálních bank ve Švýcarsku. Nabízí široké spektrum bankovních služeb, od základních účtů až po prémiové bankovní balíčky. ZKB je též dobře hodnocena pro svá hypoteční řešení, financování nemovitostí, penzijní služby a investiční nabídky.
PostFinance je dceřiná společnost Švýcarské pošty. Zaměřuje se na národní a mezinárodní platební transakce, nabízí i služby v oblasti spoření, investování, penzijní a financování.
Skupina Julius Baer je prestižní švýcarská banka známá svými výjimečnými službami v oblasti správy majetku a privátního bankovnictví. 

2.4. Daňový systém

Švýcarský daňový systém je komplikovaný, neboť se vyznačuje vysokou mírou daňové autonomie kantonů. Každý z 26 kantonů má svůj vlastní daňový zákon, který odlišně zatěžuje příjmy, majetek, dědictví, kapitál, výnosy z pozemků i další předměty zdanění.  
Ve Švýcarsku jsou daně uvalovány na třech úrovních: od státu, kantonů a obcí. Stát může vybírat daně pouze v rozsahu schváleném spolkovou ústavou, jež jasně stanovuje, které daně smí vybírat stát, a zároveň určuje, které daně nesmí vybírat kantony. I jednotlivé obce mohou vybírat daně. (K 1. lednu 2025 bylo ve Švýcarsku registrováno 2121 obcí, což představuje o 10 obcí méně než v r. 2024). Jaké daně smí obce vybírat stanovují kantonální daňové zákony. V mnoha případech je vybírají formou přirážek ke kantonální dani (komunální daňová sazba) nebo dostávají část výnosu z kantonální daně.

PO jsou zdaňovány jak na spolkové, tak kantonální/komunální úrovni. Ve většině kantonů odvádí PO i církevní daň. Spolková daňová sazba činí 8,5 % z čistého příjmu (jelikož daň z příjmu a kapitálová daň jsou při stanovení zdanitelného příjmu odečitatelné), efektivní daňová sazba (ETR) 7,8 %. Pro společnosti podléhající běžnému zdanění v závislosti na místě sídla činí kombinovaná ETR s přihlédnutím ke spolkové a kantonální / obecní dani z příjmu mezi 12 % a 22 % . Ve většině kantonů se ETR pohybuje mezi 12 % a 15 %. 

FO se zdanitelným příjmem nižším než 15 200 CHF/1 rok a sezdané páry se zdanitelným příjmem nižším než 29 700 CHF/ 1 rok jsou od spolkové daně osvobozeny. Daňové sazby se značně liší i na úrovni kantonů, a to nejen mezi kantony samotnými, ale i mezi jednotlivými obcemi v rámci kantonu. Nejnižší z maximálních mezních daňových sazeb (včetně spolkové daně z příjmu) pro rok 2024 byla sazba 19,98 % ve Freienbachu, kanton Schwyz. Nejvyšší maximální mezní daňová sazba pro rok 2024 byla v Zugu (22,23 %) , Lucernu (30,35 %) , Lausanne (41.50 %) a Ženevě (45 %). Spolkové sazby daně fyzických osob se pohybují od 0 % až po maximální daňovou sazbu 11,5 %.

Pro r. 2025 činí základní sazba DPH 8,1 %. Některé druhy potravin, nealkoholické nápoje, léky, noviny, knihy podléhají snížené sazbě 2,6 %; služby jako např. zdravotní péče, vzdělávání a kulturní aktivity jsou od daně osvobozeny. Speciální sazba daně ve výši 3,8 % se vztahuje na hotelnictví a ubytovací služby.

Pro r. 2025 se neočekávají žádné významné změny daňového systému.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Zatímco v r. 2023 byl zahraniční obchod ještě v obou směrech negativní, v r. 2024 dosáhl na straně exportu nového maxima (+ 3,2%), resp. 282,9 mld. CHF (reálně: + 2,5 %). Tohoto rekordu však bylo docíleno zejména díky vývozu výrobků chemicko-farmaceutického průmyslu. Naproti tomu na straně dovozu pokračoval pokles z r. 2023 (o – 1,6 %), resp. 222,3 mld. CHF (reálně – 1,6 %), i když o něco pomalejším tempem. Opačný trend mezi dovozem a vývozem přinesl rekordní přebytek obchodní bilance ve výši 60,6 mld. CHF.

Vývoz:
Ačkoli se celkový vývoz v r. 2024 oproti r. 2023 zvýšil, růst zaznamenaly pouze dvě z 11 hlavních skupin výrobků. K nárůstu přispěly především výrobky chemicko-farmaceutického průmyslu, jejichž vývoz se zvýšil o 10 %, tj. o 13,6 mld. CH. Samotné dodávky surovin a základních materiálů se během 1 roku zdvojnásobily na 37,7 mld. CHF. Zrychlil také vývoz léků (+ 7,7 %) a imunologických prostředků (+ 10,8 %). Na druhou stranu bylo dodáno méně účinných farmaceutických látek (- 13,3 mld. CHF, t.j. – 82,4 %). Vedle chemicko-farmaceutických výrobků se zvýšil i objem vývozu potravin a pochutin, jako např. káva (+ 2,3 %). Po rekordních výsledcích z minulých let poklesl vývoz šperků a klenotnického zboží o 4,5 %, a hodinek o 2,8 %, v druhém případě reálně dokonce o 9,3 %. Ztráty v celkové výši 1,8 mld. CHF utrpěly také sektory strojírenství a elektronika (- 2,6 %) a kovoprůmysl (- 6,2 %).

Dovoz:
S výjimkou výrobků chemicko-farmaceutického průmyslu (+ 5,9 mld. CHF, tj. + 8,5 %) byl jinak zaznamenán pokles dovozu ve všech skupinách výrobků. Dovoz energetických zdrojů byl v r. 2024 nižší o 3,1 mld. CHF (- 23,8 %), což však do značné míry souviselo s cenami. Výrazný pokles poptávky byl zaznamenán také v odvětví strojů a elektroniky (- 2,2 mld. CHF, tj. – 6,3 %), dopravních prostředků (- 1,4 mld. CHF, tj. – 6,7 %), jakož i kovů (- 1,2 mld. CHF, tj. – 7,4 %). K nárůstu v oblasti dovozu chemicko-farmaceutických výrobků přispěl dovoz léků (+ 5,7 mld. CHF) a imunologických prostředků (+ 1,4 mld. CHF). Naproti tomu dovoz farmaceutických látek poklesl (- 1,4 mld. CHF).

Obchodní vztahy s ČR

S podílem 1,2 % na celkovém obratu zahraničního obchodu bylo v období mezi lednem a prosincem 2024 Švýcarsko 16. nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka. Na švýcarský trh směřovalo zboží v celkové hodnotě 86,31 mld. CZK, tj. 1,4 % českého exportu (16. místo), v témže období bylo vyvezeno ze Švýcarska do České republiky zboží v celkové hodnotě 50,96 mld. CZK, tj. 0,9 % celkového českého dovozu (24. místo). Od r. 2006 vykazuje Česko ve vzájemném obchodě pozitivní saldo. Růst obchodní výměny je od r. 1993 v zásadě rovnoměrný, s výjimkou krizových let 2008/2009, 2013 a 2016, kdy mírně stagnoval. V r. 2017 znovu ožil a dál pokračuje v pozitivním trendu. 
Atributem česko-švýcarské obchodní výměny je vyspělá komoditní struktura. Nejvýznamnějšími položkami dovozu ze Švýcarska do ČR jsou farmaceutické výrobky a léčiva, zlato, nikoli mincovní (kromě rud a koncentrátů zlata) a elektrická zařízení, hodiny a hodinky, přístroje a spotřebiče. Do Švýcarska se z ČR vyvážejí zejména silniční vozidla, zařízení k automatickému zpracování dat, vonné látky, kosmetické a toaletní přípravky, pryžové pneumatiky a duše, elektrické přístroje ke spínání ap. obvodů elektriky, odpory aj.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU a Švýcarsko jsou ekonomicky velmi úzce propojeny. Členské státy EU patří mezi nejdůležitější obchodní partnery Švýcarska, především ty sousední, zejména pak Německo. Ale i Švýcarsko je po USA, Číně a Spojeném království významným obchodním partnerem EU.
V r. 2024 činil obrat vzájemného obchodu Švýcarska se zeměmi EU 329,9 mil. EUR.

V r. 2024 vzrostl vývoz zboží ze Švýcarska do zemí EU oproti r. 2023 o 3,9 %. Tento nárůst byl opět důsledkem silného zvýšení exportu zboží chemicko-farmaceutického průmyslu a léčiv do Slovinska (+ 68,3 %, tj. +10,7 mld. CHF). Naproti tomu do sousedních zemí, tzn. Rakouska (- 16,2 %), Německa (- 2,1 %), Itálie (- 3,8 %) a Francie (- 5,3 %), bylo vyvezeno zboží za o 3,7 mld. CHF méně než v r. 2023.

Dovoz zboží ze zemí EU do Švýcarska klesl v r. 2024 oproti r. 2023 o 904 mi. CHF (- 0,6 %). Dovoz z Německa, Francie, Španělska a Irska klesl kumulativně o 7,5 mld. CHF. Naopak dovoz ze Slovinska se během roku zvýšil o 5,8 mld. CHF (chemicko-farmaceutický průmysl).

Zdroj: Evropská komise, BAZG

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejdůležitějšími obch. partnery Švýcarska mimo země EU jsou Severní Amerika, USA, Čína a Japonsko.

Zatímco vývoz zboží ze Švýcarska do Severní Ameriky a USA se zvýšil o 6,7 %, resp.  7,9 %, dodávky do Asie zaznamenaly pokles o 1,8 %. Vývoz zboží do Číny a Japonska sice vzrostl (+ 5,9 %, resp. + 6,2 %), nicméně negativní dopad měl především nižší export zboží do Singapuru a Hong Kongu, v kumulativní hodnotě činil 3,3 mld. CHF.

V r. 2024 dovezlo Švýcarsko oproti r. 2023 méně zboží ze všech jeho tří hlavních hospodářských regionů (Evropa, Severní Amerika, Asie). Nejvýrazněji se snížil dovoz z Asie (- 2,5 mld. CHF), který zároveň klesl na nejnižší úroveň od roku 2020. Výrazně poklesl zejména dovoz z Číny, Jižní Koreje, Singapuru a Hongkongu. Hodnota dovezeného zboží ze Severní Ameriky klesla v r. 2024 oproti r. 2023 o 1,9 % (USA: – 2,9 %).

(Údaje jsou uvedené bez zlata ve slitcích a jiných drahých kovů, mincí, drahých kamenů a drahokamů, uměleckých předmětů a starožitností)

Zdroj: BAZG, Swiss-Impex

3.2. Přímé zahraniční investice

Pro Švýcarsko, stejně jako pro většinu ostatních ekonomik, jsou mezinárodní investice klíčovým faktorem hospodářského růstu a prosperity. Společnosti se sídlem ve Švýcarsku již dlouho vyvážejí značné množství kapitálu, zejména ve formě tzv. přímých investic. Švýcarsko je zároveň vyhledávaným místem pro kapitálové investice ze zahraničí.

PZI v zemi

Podle statistických údajů Švýcarské národní banky SNB činil stav PZI v r. 2023 (nejaktuálnější údaj) 930 mld. CHF, přičemž vlastní kapitál činil 893 mld. CHF (96 %) a podnikové úvěry 37 mld. CHF (4 %).  V porovnání s r. 2022 toto číslo představuje pokles příjmů z přímých investic ve Švýcarsku o 98 mld. CHF (- 10 %). Pokles byl částečně způsoben stažením finančních prostředků (kapitálové transakce).

PZI ČR v zemi  

Podle statistických údajů ČNB činily k 31. 12. 2023 (nejaktuálnější údaj) PZI ČR ve Švýcarsku 5 364,2 mil. EUR, což představuje 8,4 % objemu českých PZI v zahraničí. To ze Švýcarska činí za Nizozemím, Lucemburskem a Kyprem 4. nejoblíbenější destinaci českých investorů.

Za významné české investice lze považovat:
– Odkoupení švýcarské společnosti Enkom AG českou firmou Suntel Group v r. 2019.
– Firma Creative Dock koupila za 70 mil. CZK švýcarskou společnost Spark Works, která se zabývá uváděním nových produktů a služeb na trh.
– V r. 2020 koupil výrobce nemocničních lůžek LINET Group tradiční švýcarskou distribuční a servisní společnost Bigla Care AG.
– Rodinná firma Siko koupelny a.s. získala v r. 2021 za 150 mil. CZK ch společnost Swiss Aqua Technologies, která drží patenty na mimořádně úsporné toalety.
– V 1. polovině r. 2024 otevřela svoji švýcarskou pobočku cz společnost ACTUM Digital, jejíž obrat za r. 2023 činil 6 mil. CHF.

Jinak cz firmy ve Švýcarsku investují zřídka ve větším objemu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU
Mezi CH a EU existuje od r. 1972 Dohoda o volném obchodu (FTA). Vzájemné vztahy upravuje i řada sektorových bilaterálních dohod (tzv. Bilaterale I z r. 1999 – volný pohyb osob, redukce obchodních omezení, přístup k veřejným zakázkám, zemědělství, pozemní a letecká doprava, věda a výzkum, a Bilaterale II z r. 2004 – další ekonomické dohody, vnitřní bezpečnost, azylová politika, životní prostředí a kultura). Dosud však neexistuje žádná zastřešující dohoda, a to i přesto, že finální text tzv. Rámcové dohody /IFA/ byl vyjednán v r. 2018. Cílem IFA bylo definovat rámec platný pro všechny bilaterální dohody mezi CH a EU. Spolková vláda však vyjednaný text IFA v květnu 2021 odmítla. V letech 2022/23 probíhaly tzv. průzkumné rozhovory mezi CH a EU, další oficiální jednání o nové dohodě a budoucích vztazích mezi CH a EU byla zahájena v březnu 2024 v Bruselu. Úspěšné zakončení vyjednávání oznámily tehdejší prezidentka V. Amherd a předsedkyně EK U. von der Leyen 20.12.2024 na tiskové konferenci v Bernu.

Smlouvy s ČR
Smluvní vztahy ČR a CH  se odvíjejí od mezinárodních bilaterálních i multilaterálních smluvních dokumentů, jimiž jsou obě země vázány. Vedle nich jsou pro ně relevantní ty části acquis EU, které se na základě smluvních vztahů EU a CH promítají i do bilaterálních vztahů jednotlivých členských států s CH. K nejdůležitějším dvoustranným smlouvám patří Smlouva mezi vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Dále jsou to: Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic, poskytující právní rámec ochrany investic, Dohoda č. 1 a č. 2 mezi vládou ČR a vládou Švýcarska týkající se sdílení zabraných výnosů a majetku z trestné činnosti, jež sledují zabránění nedobytnosti výnosů z trestné činnosti, deponovaných na území státu druhé smluvní strany. V dubnu 2024 podepsala ČR s CH český alternát bilaterálního mezivládního smluvního dokumentu. Jedná se již o 3. smluvní dokument tohoto typu.

3.4. Rozvojová spolupráce

Švýcarsko je v oblasti rozvojové spolupráce i humanitární pomoci významným dárcem.

V r. 2024 činila výše jeho oficiální rozvojové pomoci (ODA) 4,053 mld. CHF, (tj.  0,51 % hrubého národního důchodu HND), což představuje o 636 mld. CHF, resp. 0,09 % méně než v r. 2023. Pokles oficiální rozvojové pomoci v r. 2024 odráží klesající náklady na azyl účtované ODA (300 mil. CHF) a pokles příspěvků na mezinárodní spolupráci (285 mil. CHF) po přidělení dodatečných zdrojů v období let 2020–2023 na řešení několika velkých krizí, včetně pandemie COVID-19 v Afghánistánu a konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě.
Náklady na azyl započitatelné do oficiální rozvojové pomoci v r. 2024 činily 1,012 mld. CHF (v r. 2023: 1,311 mld. CHF). Poměr oficiální rozvojové pomoci ODA k HND bez nákladů na azyl dosáhl v r. 2024 hodnoty 0,38 % (v r. 2023: 0,43 %).

Za realizaci švýcarské mezinárodní spolupráce odpovídají tři správní jednotky: Spolková agentura pro rozvojovou a humanitární pomoc (DEZA) a Oddělení pro mír a lidská práva (AFM) Spolkového ministerstva zahraničních věcí (EDA), jakož i Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO), jež je součástí Spolkového ministerstva hospodářství, vzdělávání a výzkumu (WBF). Jejich činnost v r. 2024 představovala 67 % oficiální rozvojové pomoci Švýcarska (ODA). Zapojeny jsou i další spolkové agentury, kantony a přibližně 200 obcí. Vykazovaná ODA je tvořena součtem všech započtených příspěvků těchto subjektů.

Se zapojením českých firem se v současnosti nedá počítat. DEZA spolupracuje na několika projektech v zahraničí s českou humanitární organizací Člověk v tísni.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Digitální suverenita je i ve Švýcarsku již řadu let velmi aktuálním tématem. Švýcarsko je dlouhodobě dovozcem ICT znalostí a služeb, i když pro digitální transformaci nabízí výborné výchozí podmínky. V roce 2024 aktualizovaná Strategie digitálního Švýcarska klade důraz na oblasti jako umělá inteligence (AI), kybernetická bezpečnost, open-source software a datová suverenita.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Švýcarský technologický průmysl, který tvoří strojírenský, elektrotechnický a kovodělný průmysl a související technologická odvětví MEM je největším průmyslovým zaměstnavatelem a jedním z největších exportních odvětví Švýcarska. Úspěšně kombinuje tradiční výrobní know-how s inovativními technologiemi zaměřenými na budoucnost. Zhruba ¾ svého obratu vytváří v zahraničí, především v zemích EU. MEM přispívá přibližně 7 % k HDP Švýcarska ročně a vytváří ½ průmyslové přidané hodnoty. Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství mnoho a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství

Švýcarský chemicko-farmaceutický průmysl patří k nejvýznamnějším a nejstabilnějším odvětvím švýcarského hospodářství a je také lídrem v exportu. Toto průmyslové odvětví každoročně vyveze do zahraničí výrobky přesahující hodnotu 100 mld. CHF, což představuje přibližně 1/2 švýcarského exportu. Na celkovém HDP se podílí cca 7 %. Většina výrobků chemického a farmaceutického průmyslu směřuje do zemí EU. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí v dodávkách strojního či laboratorního zařízení a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny, Švýcarsko poptává silici a vonné látky, leštící a čistící přípravky.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Dne 6. prosince 2019 přijala Spolková vláda strategii pod názvem “Gesundheit 2030”. Tato Strategie stanovila nové priority zdravotní politiky na další období. Kromě nových elementů, jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená především na mezery v digitalizaci švýcarského zdravotnického systému, se nová koncepce zaměřila i na stále rostoucí potřebu zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Tyto oblasti tak skýtají největší příležitosti pro česká řešení. Výdaje na zdravotní péči dosáhly v roce 2022 (nejaktuálnější údaj Spolkového statistického úřadu z roku 2024) celkem 91,48 mld. CHF, což odpovídá podílu na HDP ve výši 11,7 %.

▶ Zemědělství a potravinářství

Téměř polovina hrubého příjmu švýcarských zemědělských podniků pochází z dotací, přičemž většina švýcarských zemědělců čerpá především z těchto dotací a dalších státních podpor, nikoli z toho, co sami vyprodukují. Sektor zemědělství se na HDP Švýcarska podílí méně než 1 %. Řadí se tak na nejnižší pozici za jiné evropské země. Domácí produkce pokrývá v průměru 50 % poptávky, Švýcarsko je tudíž závislé na dovozu zemědělských a potravinářských produktů ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry skýtají dodávky vysoce kvalitních zemědělských komodit a strojů.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Švýcarsko je synonymem pro inovace, preciznost a světovou technologickou špičku. Na výzkum a vývoj ročně vynakládá více než 3 % HDP, čímž se řadí k zemím, které do těchto oblastí investují v poměru ke svému HDP nejvíce. Již více než dekádu vévodí globálnímu inovačnímu žebříčku Global Innovation Index, a to nejen díky rekordnímu objemu prostředků vynakládaných na výzkum a vývoj, ale také díky efektivnímu propojení soukromého sektoru, univerzit a veřejných institucí. 2/3 výdajů na výzkum a vývoj ve Švýcarsku realizují soukromé společnosti. Pro české společnosti, exportéry i vědecké instituce je tak Švýcarsko ideálním partnerem a příkladem toho, jak podporovat technologický pokrok a inovace.

MOP Švýcarsko

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Švýcarsko je bohatá a velmi rozmanitá země s jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Dělí se na 26 kantonů, v nichž se hovoří čtyřmi úředními jazyky. Švýcaři jsou díky své historii a úspěchům zkušení a hrdí obchodníci, kteří nabízejí, ale i požadují férové jednání, kvalitu a důvěryhodnost. Uzavření obchodní smlouvy může trvat déle, ale o to pevnější pak zpravidla bývá i vzájemný obchodní vztah a dohoda. Vzhledem k tomu, že čtvrtinu obyvatelstva tvoří cizinci, nemusíte v konečném důsledku vůbec jednat s rodilým Švýcarem.

4.2. Oslovení

Zejména v koronavirové době se stalo takřka pravidlem oslovovat obchodní partnery přes online komunikační kanály, jejichž prostřednictvím může český exportér prezentovat svou firmu, produkt či službu. Tato forma komunikace se bude jistě využívat i nadále. Osobní kontakt je však v mnoha ohledech nenahraditelný, a proto vždy doporučujeme najmout místního obchodního zástupce, či PR agenturu znalou místního trhu a prostředí. Samozřejmě je potřeba dopředu počítat s vyššími náklady. Další možností, jak oslovit obchodní partnery, je účast na oborově zaměřeném veletrhu ve Švýcarsku, v Česku, nebo kdekoliv na světě. Například na MSV v Brně vystavuje pravidelně okolo sedmdesáti švýcarských firem. V Praze sídlící HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika nabízí díky své početné členské základně a mnoha česko-švýcarským aktivitám další možnost a způsob, jak oslovit obchodní partnery. A v neposlední řadě je zde Velvyslanectví ČR v Bernu, které pomocí nástrojů ekonomické diplomacie pomáhá českým firmám na švýcarský trh.

4.3. Obchodní schůzka

Po úspěšném oslovení švýcarského obchodního partnera přichází na řadu sjednání první obchodní schůzky. Možnost online videohovoru existuje, nicméně v tomto případě jsou výhody a důležitost osobního setkání nesporné. Švýcaři plánují hodně dopředu, a proto je důležité sjednat schůzku s patřičným předstihem. To platí mimochodem i v jejich osobním životě, ať už se jedná například „jen“ o přátelskou návštěvu, nebo o společnou vycházku s dětmi na hřiště. Švýcarský partner měří čas ve francích. Proto doporučujeme poskytnout mu předem maximum informací, aby věděl, co za svůj investovaný čas může získat. Jinak schůzku odmítne, nebo pošle svého zástupce. Místo setkání je třeba zvolit dle potřeby a zaměření obchodního jednání. Se starším majitelem tradiční švýcarské firmy si vyměníte vizitky v restauraci hotelu Bellevue, s CEO moderního start-upu si je pošlete přes telefony v bio kavárně.   Na sjednanou schůzku přijďte pět minut předem; známé úsloví o švýcarských hodinkách nevzniklo náhodou. Připravte se na to, že jednání v německé části může vypadat úplně jinak než v té francouzské či italské. Lidé jsou v těchto kantonech rozdílní nejen jazykem, ale i povahou, kulturou a zvyky. Jednání však bývají vesměs věcná a neemotivní. Buďte proto i Vy. Nevtipkujte! Švýcaři náš humor často nechápou. Nebuďte moc familiérní a pozor na dotýkání, obzvláště v době koronavirové. S alkoholem opatrně. Švýcaři mají k alkoholu jiný vztah než Češi. Ve francouzské části bude sklenice vína k obědu samozřejmostí. V té německé spíše malé pivo. Na jednání přijděte slušně oblečeni, zejména v Ženevě či Curychu si lidé na módu potrpí. Definice ideálního jednacího týmu neexistuje. Nicméně ve stále liberálnějším, zelenějším a feminističtějším Švýcarsku se zvyšuje důraz na zastoupení žen v pracovních týmech.

4.4. Komunikace

Oficiálními jazyky Švýcarska jsou němčina, francouzština, italština a rétorománština. Snad kromě rétorománštiny je v obchodních jednáních upřednostňován jazyk daného kantonu. Znalost jazyka kantonu, ve kterém švýcarský obchodní partner působí je vždy výhodou. Švýcaři bývají dobře jazykově vybaveni, a proto většinou nemusí být problém vést jednání v anglickém jazyce. Neplatí to však vždy a všude. Ve francouzských kantonech ale doporučujeme používat raději angličtinu nežli němčinu. Úřední jazyk daného kantonu je také nutný v případě obchodních materiálů. Vždy však záleží na domluvě mezi oběma stranami. Osobní schůzku je potřeba vždy domluvit předem.

4.5. Doporučení

• Komunikujte systémově a na jednání se přichystejte. Připravte se na věcného a přímého až odměřeného partnera. Švýcaři se nebojí jít do konfliktu, proto je vhodné se na jednání dobře připravit a být věcný.

• Uplatněte schopnost improvizovat. Kromě přizpůsobení se švýcarské organizovanosti je současně výhodou nevzdávat se české schopnosti improvizace a uplatnit kreativitu.

• Prezentujte se sebevědomě. Kvalitně a moderně zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci firmy. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná a velmi aktivní profesionální marketingová propagace. Nechte se inspirovat švýcarskou konkurencí.

• Nebojte se telefonovat. Vzhledem k formálnímu a často odměřenému způsobu komunikace zjistíte z telefonického rozhovoru mnohem více než při pouhé komunikaci prostřednictvím e-mailu.

• Nesázejte vždy na to, že se domluvíte anglicky. V malých a středně velkých firmách se bez němčiny, resp. francouzštiny či italštiny neobejdete. Znalost těchto domácích jazyků je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem.

• Dodržujte termíny a buďte spolehliví. Pro dlouhodobé rozvíjení obchodních vztahů se švýcarskými partnery je nutná spolehlivost, pragmatičnost i dochvilnost.

• Nepodceňujte švýcarského partnera a jeho znalosti. Ceny zbytečně nenadsazujte. Švýcarské firmy mají díky své pozici perfektní informace téměř z celého světa.

• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí. Design a inovace jsou nyní prodejním argumentem a konkurenční výhodou. Nezapomínejte na certifikace a reference. Švýcarsko je trh náročný.

• Hledejte obchodního zástupce. Švýcaři jsou výborní obchodníci – hledejte obchodní zástupce s již vybudovanými distribučními kanály. Je to finančně i časově výhodná cesta na švýcarský trh.

• Poznejte nejen své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy. Švýcarsko je známé pořádáním mezinárodních veletrhů.

4.6. Státní svátky

Ve Švýcarsku se slaví svátky celostátní, kantonální a církevní.

Svátky 2025
1. 1. Nový rok 2.1.
2. 1. Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
6. 1. Tři králové – pouze v některých kantonech
18. 4. Velký pátek
21. 4. Velikonoční pondělí
1. 5. Svátek práce – pouze v některých kantonech
Nanebevstoupení Páně (Auffahrt) – ve čtvrtek, 40 dní po Velikonocích (letos připadá na 29. května)
Svatodušní pondělí (Pfingsten) – 10 dní po svátku Nanebevstoupení Páně (letos připadá na 9. června)
1. 8. Státní svátek Švýcarska – celošvýcarský
15. 8. Nanebevzetí Panny Marie – pouze v některých kantonech
1. 11. Svátek všech svatých – pouze v některých kantonech
25. 12. – Vánoční svátky
26. 12. – Vánoční svátky

Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním, v kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno několik pracovních hodin ve dnech místních svátků (např. cibulový trh v Bernu v měsíci listopadu). Svátky v jednotlivých švýcarských kantonech najdete na webové stránce Feiertage Schweiz 2025.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Švýcarský trh je malý, stabilní a bohatý, s mnoha specifiky a překážkami, ale i výhodami. Vstup na tento trh je náročný a je potřeba jej dopředu dobře zvážit. Úspěch ve Švýcarsku se zpravidla stává dobrou referencí pro vstup na další, daleko větší světové trhy. Neúspěch ve Švýcarsku však stojí daleko více prostředků než v okolních zemích. Firemní náklady jsou zde několikanásobně vyšší a zejména služby a pracovní síla patří k těm nejdražším na světě. Švýcarskému partnerovi je potřeba vysvětlit, proč má obchodovat právě s Vámi. Pro něj je mnohem jednodušší a přirozenější obchodovat s firmami ze sousedních států. Měl by tak dopředu jasně vědět, proč se mu vyplatí obchodovat s firmou z Česka. Nejlepší je proto nabízet produkt, který domácí a sousední firmy nemají, nebo poskytovat lepší služby. Švýcaři jsou zvyklí platit za kvalitu, to ale rozhodně neznamená, že se nebudou snažit tlačit cenu dolů. Business jazykem je angličtina, nicméně znalost úředních jazyků Švýcarska (němčina, francouzština, italština) je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem. Doporučujeme tedy popis českého zboží a jeho propagaci v místních jazykových mutacích.   

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu
Na webových stránkách Spolkového úřadu pro clo a bezpečnost hranic BAZG lze nalézt informace stran dovozu, vývozu a tranzitu zboží z, do a přes Švýcarsko, a to jak pro obchodní, tak i soukromé účely. Zboží, které je určeno k definitivnímu dovozu do švýcarského celního prostoru, musí být dopraveno a předloženo některé ze švýcarských celních úřadoven a elektronicky nebo písemně nahlášeno k celnímu odbavení. Přehled celních úřadoven naleznete na webu Dienststellenverzeichnis. Kromě správně vyplněné přihlášky k celnímu odbavení je nutné předložit i další relevantní doprovodné doklady: faktury, případná potvrzení o původu zboží, povolení / expertízy, úřední potvrzení, analýzy, certifikáty. Od počátku roku 2024 neplatí ve Švýcarsku dovozní cla na průmyslové výrobky. Nově tak odpadá povinnost platit dovozní clo například i na spotřební zboží, jako jsou dopravní prostředky, elektronika, sportovní náčiní, nábytek, domácí spotřebiče, oděvy, kosmetika atd. Přes zrušení průmyslových celních sazeb je nezbytné, aby byl dovoz zboží při přechodu hranic deklarován, neboť dovozní celní prohlášení je také podkladem například pro vyměření dovozní daně, která se při dovozu zboží stále platí. Rovněž zůstalo zachováno váhové clo pro zemědělské zboží (včetně potravin). Odkaz na všeobecný celní sazebník v němčině naleznete zde: General tarif  Änderungen auf den 1.1.2024

Doporučení pro české exportéry

Aktualizujte svůj systém ERP (Plánování podnikových zdrojů)
Optimalizujte své stávající celní procesy.
Zaveďte do svých systémů aktualizované základní údaje, jako jsou kódy celního sazebníku, nebo zápis původu deklarovaného zboží, abyste zajistili bezproblémové dodržování obchodních a celních předpisů.
Sdělte změny všem zúčastněným stranám a svým obchodním partnerům.
Zajistěte, aby se nové švýcarské sazby DPH od 1. ledna 2024 promítly do vašich procesů a faktur pro zákazníky.

Švýcarsko se jako člen Světové obchodní organizace (WTO) musí důsledně řídit úmluvami, k jejichž plnění se při vstupu do této organizace zavázalo. To znamená, že kromě potravin by měl být dovoz liberální. Švýcarský trh je však trhem relativně uzavřeným a chráněným, a to i pro firmy ze zemí EU, se kterou má Švýcarsko od roku 1972 uzavřenou dohodu o volném obchodu. Specifickou netarifní překážkou a ochranou domácího trhu jsou kontroly všeho druhu jak na hranicích, tak i uvnitř země. V databázi přístupu na trh (Market Access Database) je možné obeznámit se s konkrétní výší cel uplatňovaných na dovozy do Švýcarska, případně s dalšími překážkami přístupu na trh, jak je signalizují vývozci z členských států Evropské unie. Pokud budete potřebovat součinnost s využitím databáze přístupu na trh, je možno využít příručku pro uživatele v českém jazyce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky působení na švýcarském trhu se odvíjejí od toho, jaký typ firmy (firma v individuálním vlastnictví, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, apod.), v jaké podnikatelské oblasti a v kterém kantonu Švýcarska bude zakládán a provozován. Některé obecně platné zákony a předpisy mají totiž spoustu výjimek na úrovni kantonů (daňové odlišnosti, procedurální odlišnosti, povolení k pobytu, atd.). I z tohoto důvodu doporučujeme najmout si místního zástupce či agenturu znalou místního trhu a prostředí. Zakládání firem ve Švýcarsku není omezeno zemí původu zakládajících osob. Švýcarsko je součástí schengenského prostoru, občané zemí EU (do 31.12.2022 ještě s výjimkou Chorvatska, od 1.1.2023 se na povolení ke krátkodobému pobytu L i povolení k pobytu B na chorvatské pracovníky vztahují kvóty) a ESVO mohou tudíž ve Švýcarsku svobodně pracovat, samostatně podnikat či založit firmu. Mohou vlastnit i půdu. Aby mohl občan země EU/ESVO ve Švýcarsku samostatně podnikat či založit firmu, nemusí se v zemi usadit. Postačí mu zažádat o 5leté pobytové povolení (tzv. povolení typu B). Během přihlašování však musí byt schopen svou plánovanou samostatnou činnost prokázat. To lze např. doložením o zapsání do živnostenského rejstříku, zapsáním do obchodního rejstříku, předložením podnikatelského záměru, atd. Pokud založení firmy nevyjde, ztrácí žadatel i příslušné pobytové povolení. Může si však ve Švýcarsku hledat práci jako zaměstnanec. Podrobnější informace týkající se vyžadovaných potvrzení sdělují kantonální migrační úřady. Další užitečné informace stran založení společnosti cizím státním příslušníkem, resp. občanem EU/ESVO ve Švýcarsku lze nalézt na webových stránkách KMU – Portal für kleinere und mittlere Unternehmen. 

5.3. Marketing a komunikace

Švýcarsko je bohaté a náročné teritorium, čemuž by měla odpovídat i prezentace firmy, nabízeného produktu či služby. Kromě standardních marketingových postupů je velmi důležité věnovat péči jazykové úrovni – materiály/komunikace by měly být v jazykové mutaci té oblasti Švýcarska, ve které se firma prezentuje. Je třeba zohlednit nejen čtyři úřední jazyky dvaceti šesti kantonů, ale i různé dialekty a kulturní a společenské odlišnosti.
Tradiční marketingové nástroje jako letáky, billboardy, tištěná reklama či reklama v médiích vyjdou velmi draho a je třeba předem zvážit jejich efektivitu a dosah pro prezentovaný produkt či službu. Levnější a v mnoha případech efektivnější může být využití sociálních sítí, webových stránek, influencerů, ambasadorů a dalších možností internetové propagace. K tomu lze využít místní PR agentury, které mohou propagaci cílit dle svých zkušeností s místním prostředím.
Kontakty na agentury, či informace o propagačních akcích a veletrzích poskytne na vyžádání Velvyslanectví ČR v Bernu, nebo některý ze tří Honorárních konzulátů ČR ve Švýcarsku.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ve Švýcarsku je ochrana práv týkajících se duševního vlastnictví na vysoké úrovni. Švýcarsko je od r. 1970 členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Je rovněž stranou všech důležitých úmluv v této oblasti. Velvyslanectví ČR v Bernu nejsou známy případy porušení práv v oblasti duševního vlastnictví ve Švýcarsku, které by se dotýkaly českého držitele práv. Případná porušení lze řešit trojím způsobem (jednotlivě každým z nich nebo v kombinaci všemi):
–          v trestně-právní rovině učinit trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení,
–          žádat náhradu škody v občansko-právním soudním řízení,
–          obrátit se na celní orgán, který na žádost držitele práv v oblasti duševního vlastnictví může zakázat dovoz, vývoz i průvoz předmětů, jež předmětná práva porušují.

Chráněné vzory, patenty, značky a design ve Švýcarsku ověřuje, uděluje a spravuje Federální úřad pro duševní vlastnictví (EidgenössischesInstitut für GeistigesEigentum) se sídlem v Bernu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Ve Švýcarsku existují jasně definované právní základy pro zadávání veřejných zakázek. Základem zákona o zadávání veřejných zakázek ve Švýcarsku je Dohoda WTO o veřejných zakázkách (GPA-WTO), která stanoví minimální požadavky. Veřejné zakázky Konfederace jsou podrobněji upraveny ve spolkovém zákoně o veřejných zakázkách (BöB) a ve vyhlášce o veřejných zakázkách (VöB), které byly revidovány k 1. lednu 2021. V r. 2019 revidovaná Mezikantonální dohoda o veřejných zakázkách (IVöB) poskytuje právní rámec na kantonální a komunální úrovni. Tento rámec je specifikován v příslušných kantonálních prováděcích zákonech.

Společnosti, které mají zájem o účast ve veřejné soutěži, se mohou zaregistrovat na stránkách veřejné platformy simap.ch a předložit zde příslušné dokumenty. Platforma simap.ch umožňuje elektronické zpracování veřejných zakázek, a to od zveřejnění přes rozeslání zadávacích podmínek, předání a vyhodnocení nabídek až po uzavření smlouvy.
Účast malých a středních podniků ve veřejné soutěži ve Švýcarsku probíhá následovně:

– Registrace – Podnik, který se chce zúčastnit výběrového řízení, se musí nejprve zaregistrovat jako poskytovatel, uvést název společnosti, adresu a kontaktní údaje odpovědné osoby. V případě nesnází je k dispozici horká linka s možností o požádání o podporu.

– Vyhledávání – Veškerá zveřejněná výběrová řízení lze vyvolat bez předchozí registrace pomocí funkce vyhledávání po zadání klíčových slov. Pro stažení zadávací dokumentace a používání fóra je nicméně registrace povinná. 

– Průběh – To, jaké dokumenty je třeba předložit k účasti na výběrovém řízení, závisí na kategorii zadavatele (konfederace, kanton, obec) a na typu zakázky. Délka rozhodovacího procesu závisí na postupu a předmětu zakázky. Lhůta pro podání nabídky bývá zpravidla 40 dnů u otevřených řízení a 25 dnů u selektivních řízení.

Švýcarská národní databáze veřejných zakázek je k dispozici na Portalu SIMAP/CH.
Na webových stránkách Portálu veřejných zakázek Spolkové správy je k nahlédnutí krátké video s návodem, jak postupovat při získání zakázky ve veřejném sektoru.

Informace o evropských veřejných zakázkách jsou k dispozici na Portálu SIMAP/TED.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Švýcarsko patří k finančně nejméně rizikovým zemím světa. Platební podmínky se nijak zvlášť nevymykají evropským zvykům. U menších a nepravidelných transakcí, nebo u prvních dodávek zboží či služeb bývá vyžadována platba předem. U větších mezinárodních transakcí se často využívají dokumentární formy placení při dodání zboží. Dokumenty se předávají většinou prostřednictvím bank, stejně tak i platba (dokumentární inkaso). Mezi dlouhodobými obchodními partnery, kteří si již navzájem důvěřují, je možno domluvit platbu fakturou s dohodnutou dobou splatnosti, nebo dokonce komisní prodej. Pro řešení obchodních sporů se švýcarským partnerem lze nejprve využít švýcarského úřadu pro vymáhání dluhů (Betreibungsschalter). Více informací naleznete na webu www.betreibungsschalter.ch.
Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny smírčím řízením nebo u soudu. Výrazně levnější je najít řešení ve smírčím řízením u rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb. Rozhodčí soud pracuje při Hospodářské komoře ČR. V případě soudního projednávání není možné se obejít bez právní pomoci specializovaných kanceláří. Užitečný odkaz na právní pomoc lze získat např. i na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Bernu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování těchto podmínek je příslušný zastupitelský úřad dané země. Následující informace jsou určeny tedy jen k základní orientaci. Vždy je doporučeníhodné si před cestou ověřit u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Ačkoli Švýcarsko není členskou zemí EU, přistoupilo v roce 1999 k Dohodě o volném pohybu osob a zboží a je součástí schengenského prostoru. Plný volný pohyb se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR. K cestě do Švýcarska stačí platný cestovní pas ČR nebo platný občanský průkaz ČR. Platnost cestovních dokladů musí trvat po dobu pobytu cestovatele ve Švýcarsku, resp. do okamžiku vycestování. Čeští občané nemají ve Švýcarsku vízovou povinnost. Při turistických pobytech do 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů není třeba zvláštní povolení. Totéž platí pro léčebné či lázeňské pobyty. Pokud však má český občan v úmyslu pobývat ve Švýcarsku déle než 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů, nebo ve Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost, je povinen požádat u příslušného kantonálního migračního úřadu o povolení k pobytu (podrobněji v kapitole 5.8).
Mezinárodní letiště v Curychu, Ženevě i v Basileji jsou přímo napojena na železniční síť, z letiště v Basileji je třeba dojet k železniční stanici v centru města autobusem. Služby taxi a půjčoven automobilů na švýcarských letištích jsou samozřejmostí, ceny jsou vysoké, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou standardní jako v jiných vyspělých evropských zemích. Na kratší vzdálenosti je lepší, a mnohdy rychlejší se pohybovat pěšky, příp. za použití MHD, která funguje ve Švýcarsku spolehlivě. Dostupnost i kvalita pitné vody je bezproblémová, kriminalita velmi nízká.               
Vzhledem k cenám zdravotních služeb a léků se velmi doporučuje uzavřít před cestou do Švýcarska dobré cestovní pojištění. 

Odkaz na užitečné webové stránky:
Velvyslanectví Švýcarska v Praze – Schweizerische Botschaft in Prag
Státní sekretariát pro migraci – Staatssekretariat für Migration SEM
Ministerstvo zahraničních věcí Švýcarska – Eidgenössisches Departementfür auswärtige Angelegenheiten EDA
Švýcarské regionální konzulární centrum ve Vídni – Regionales Konsularcenter Wien

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Švýcarsko uzavřelo s EU v roce 1999 dohodu o volném pohybu osob. Plná svoboda pohybu se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR, kteří tak mohou ve Švýcarsku nárokovat stejné životní a pracovní podmínky jako Švýcaři.  
K pracovnímu pobytu ve Švýcarsku potřebují čeští občané povolení, která vydává místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad. Seznam těchto úřadu i s kontakty je uveden pod následujícím odkazem.

Na spolkové úrovni spadá problematika zaměstnávání občanů ze zahraničí pod Státní sekretariát pro migraci (Staatssekretariatfür Migration), na jehož webové stránce lze nalézt v němčině, francouzštině, italštině i angličtině mnoho užitečných informací stran této problematiky. V konkrétní záležitosti je nicméně žádoucí vždy konzultovat místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad, neboť podmínky se mohou kanton od kantonu lišit.  

Klíčem k udělení pracovního povolení je získání pracovního místa, resp. nalezení zaměstnavatele ochotného českého zájemce o práci zaměstnat a o pracovní povolení pro něj požádat. Velvyslanectví ČR v Bernu nabídky na švýcarském pracovním trhu nesleduje a práci ve Švýcarsku nezprostředkovává.

Příslušníci zemí EU-27/EFTA s výdělečnou činností do 3 měsíců kalendářního roku se ve Švýcarsku mohou zdržovat bez povolení. Platí pro ně nicméně ohlašovací povinnost, a to nejméně 8 dní před započetím pracovní činnosti ve Švýcarsku. Jedná se o tzv. Meldeverfahren. 
V některých odvětvích hospodářství, jako např. v odvětví pozemního a inženýrského stavitelství, zahradnictví, hotelnictví a pohostinství, úklidových služeb v průmyslu i soukromých domácnostech, v odvětvích monitorovacích a bezpečnostních služeb, poskytování erotických služeb, atd. existuje povinnost se zaregistrovat od 1. dne. Viz odkaz: Kapitola – Aufenthalt mit Erwerbstätigkeit

Pro vykonávání výdělečné činnosti s pobytem nad 90 dnů, resp. 3 měsíce kalendářního roku je žadatel povinen se co nejdříve po příjezdu do Švýcarska nahlásit na kantonálním migračním a pracovním úřadě dle místa plánovaného pracovního pobytu. Seznam s kontaktními údaji viz výše. 

Prospěšné informace lze získat i na portálu sítě Evropské služby zaměstnanosti (EURES), jejíž součástí je i Úřad práce České republiky. Základním posláním předmětné služby je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Služby EURES se prostřednictvím bilaterálních smluv vztahují také na Švýcarsko.  

Na rozdíl od mnoha jiných zemí není ve Švýcarsku definována minimální mzda na celostátní úrovni. Výše mzdy bývá během přijímání do zaměstnání sjednávána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nicméně nemusí být směrodatné, jestli v tom daném kantonu byla minimální mzda odsouhlasena či nikoliv. Pro konkrétní případ pracovníka může být rozhodující, zda v jeho oboru je sjednána kolektivní pracovní smlouva obsahující ustanovení o minimální mzdě a zda konkrétní zaměstnavatel je takovou kolektivní smlouvou vázán. U určitých skupin profesí, které nejsou organizovány v rámci kolektivní pracovní smlouvy, vydávají úřady tzv. standardní pracovní smlouvy. Další důležité informace získáte v NJ, FJ, IJ a AJ pod následujícím odkazem.
Zákonnou minimální mzdu si v kantonálních referendech odhlasovaly pouze kantony Neuchâtel (v r. 2017 jako první kanton), následován kantony Jura, Ženeva, Ticino a Basel-Stadt. Naposledy se o zavedení minimální mzdy hlasovalo v létě 2023 ve městech Zürich a Winterthur. V platové oblasti se projevují typické švýcarské odlišnosti, vycházející z kantonálních rozdílů. Nejsilnější švýcarský odborový svaz Unia považuje za férovou minimální mzdu cca 4 000,- CHF hrubého měsíčně.  

Sociální a zdravotní péče je pro ty, kdo ve Švýcarsku pracují legálně a řádně platí veškeré předepsané odvody, na vysoké úrovni. Uzavřít zdravotní pojištění ve Švýcarsku je povinné. Povinné (základní) zdravotní pojištění a dobrovolné pojištění denních dávek nabízí přibližně 50 pojišťovacích společností uznaných spolkovou vládou.

5.9. Veletrhy a akce

Podrobný seznam všech švýcarských veletrhů pro roky 2025 až 2026 lze získat na webových stránkách EXPO TOBI

K těm největším a nejvýznamnějším švýcarským veletrhům patří například:

BEA BERN  Tradiční švýcarský zemědělský veletrh.

OLMA St. Gallen  Největší švýcarský veletrh z oblasti hotelnictví a gastronomie.

Art Basel Spojuje mezinárodní svět umění.

Pozn.: Tradiční Ženevský autosalon Geneva International Motor show kvůli špatným tržním podmínkám končí a na základě sdělení organizátorů nebude obnoven ani v příštích letech. Poslední autosalon se konal ve dnech 26. 2. – 3. 3. 2024. 

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Botschaft der Tschechischen Republik
Muristrasse 53, P.O.Box 1304, 3000 Bern 16, Schweiz
Vchod na velvyslanectví i na KO je z ulice Burgernzielweg. K úřadu jezdí tramvaj č. 7 směr Ostring, zastávka Burgernziel.
Tel.: +41-31-3504070
Fax: +41-31-3504098
E-maily:
velvyslanectví: bern@mzv.gov.cz
konzulární oddělení: bern.consulate@mzv.gov.cz
obchodně ekonomický úsek OEÚ: bern.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/
Nouzová linka Konzulárního operačního a informačního centra MZV ČR: +420 222 420 222
Pracovní doba: po–pá: 7:45–16:15 h
Úřední hodiny pro veřejnost: po–pá: 10:00–12:00

Mission permanente de la République tchèque auprès de l’Office des Nations Unies et des autres organisations internationales à Genève
17, Chemin Camille Vidart (Louis-Dunant), Case postale 109, 1211 Genève 20, Suisse
Ke Stálé misi jezdí od hlavního nádraží Gare Cornavin autobus č. 5, zastávka Vermont.
Tel.: +41 22 910 38 10
Fax: +41 22 740 36 62
E-mail: Geneva@mzv.gov.cz
Web: 
Pracovní doba: pondělí–pátek: 08.30–17.00 h

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Basel
Christoph Merian-Ring 11, 4153 Reinach BL
Tel.: +41 – 79 783 55 69
E-mail: basel.honorary@mzv.gov.cz
Konzulární působnost: kantony Basilej-město a Basilej-venkov
Úřední hodiny: Pondělí 10.00–13.00 hod., středa 13.00–16.00 hod.

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Zürich
Freigutstrasse 27, 8002 Zürich
Tel.: +41 – 44 515 20 42
E-mail: zurich.honorary@mzv.gov.cz
Konzulární působnost: kanton Curych
Úřední hodiny: Pondělí 10.00–13.00 hod., úterý 12.00–15.00 hod.

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Lausanne Rue du Petit-Beaulieu 4, 1004 Lausanne
Tel.: +41 21 646 17 66
E-mail: lausanne.honorary@mzv.gov.cz
Konzulární působnost: kantony Fribourg, Jura, Neuchatel, Valais, Vaud a Ženeva
Úřední hodiny: Pátek 10.00–14.00 hod.

Zahraniční kancelář CzechInvest Düsseldorf – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: germany@czechinvest.gov.cz
Web: 

Zahraniční kancelář CzechTrade Vídeň
E-mail: julie.havlova@czechtrade.gov.cz
Web: 

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism
E-mail: wien@czechtourism.com
Web: 

České centrum Vídeň – Tschechisches Zentrum Wien
E-mail: ccwien@czechcentres.cz
Web: 

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

·       112 – Mezinárodní číslo tísňového volání
·       117 – Policie
·       118 – Hasiči
·       140 – Automobilová havarijní služba
·       143 – Krizová linka (20-70 rappů za hovor)
·       144 – Záchranka, ambulance
·       145 – První pomoc v případě otravy, poradenství
·       147 – Dětská linka důvěry
·       163 – Stav vozovek
·       187 – Lavinový věstník
·       1414 – Záchranná letecká služba – helikoptéra společnosti REGA
·       1415 – Záchranná letecká služba – speciální horské letadlo společnosti Air-Glacier
·       0800 211 222 – Záchranná služba pro zvířata
.       Právní pomoc, Formulář k vyhledávání příslušných právníků 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice
(Schweizerische Botschaft in der Tschechischen Republik)
Pevnostní 7, CZ-162 01 Praha 6, Česká republika
Vchod na velvyslanectví je z ulice Dělostřelecká.
Telefon: +420 220 400 611
E-mail: prague@eda.admin.ch
Web: www.eda.admin.ch/prag

Delegace EU ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku
(Delegation der EU für die Schweiz und das Fürstentum Liechtenstein)
Christoffelgasse 6, CH-3011 Bern, Švýcarsko
Velvyslanec a vedoucí Delegace: Petros Mavromichalis
Telefon: +41 31 310 15 30
E-mail: delegation-bern@eeas.europa.eu
Web: www.eeas.europa.eu

Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy. Prostřednictvím této stránky se dostanete na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí.
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí
Spolkové ministerstvo vnitra (zabývá se převážně agendou zdravotnictví)
Spolkové ministerstvo spravedlnosti a policie 
Spolkové ministerstvo obrany, ochrany obyvatelstva a sportu 
Spolkové ministerstvo financí 
Spolkové ministerstvo pro hospodářství, vzdělávání a výzkum 
Spolkové ministerstvo životního prostředí, dopravy, energie a komunikace
Spolkový daňový úřad
Kantonální složení Švýcarska
Spolkový úřad pro clo a bezpečnost hranic
Státní sekretariát pro otázky migrace – zabývá se mj. i podmínkami pro vystavení pracovního povolení a vysílání zahraničních pracovníků
Státní sekretariát pro hospodářství
Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika
MessenInfo – informace o veletrzích
Swissmem – Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců
economiesuisse – ústřední svaz švýcarských podniků
KMU Portal für kleine und mittlere Unternehmen – portál malých a středních podniků. Obsahuje mj. informace o podmínkách zakládání společností ve Švýcarsku cizími státními příslušníky
Switzerland Global Enterprise – Švýcarská centrála na podporu exportu
Banka UBS (Union Bank of Switzerland) – největší švýcarská banka. UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení banky
Schweizerische Nationalbank – Švýcarská národní banka. Jako nezávislá centrální banka řídí měnovou politiku země
Agentura Switzerland Tourism – webové stránky s praktickými turistickými informacemi
Touring Club Schweiz – webové stránky švýcarského automotoklubu TCS, kde lze nalézt specifické informace pro řidiče a nejen pro ně
Vereinigung der Strassenverkehrsämter Schweiz – Sdružení dopravních inspektorátů Švýcarska. Adresy dopravních inspektorátů Švýcarska
Map.search.ch – portál pro vyhledávání jakéhokoliv místa popisného (město, čtvrť, ulice) na mapě Švýcarska
Tel.search.ch – portál pro vyhledávání telefonních čísel ve Švýcarsku
Neue Zürcher Zeitung – elektronická verze deníku Neue Zürcher Zeitung. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska
Der Bund – elektronická verze deníku Der Bund
Handelszeitung – přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích
Schweizerische Bundesbahnen SBB – informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu
BERNMOBIL – informace o městské hromadné dopravě (Bern a okolí) + jízdní řád
Bundesamt für Meteorologie und Klimatologie Meteo Schweiz – Spolkový úřad pro meteorologii a klimatologii. Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska