Švýcarsko

Rozcestník informací o Švýcarsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Koronavirový rok 2020 přinesl Švýcarsku nejhorší hospodářský pokles od ropné krize v roce 1975. HDP poklesl celkově o 3 %, přičemž v přepočtu na obyvatele činil stále úctyhodných 72 330 USD. Hospodářský vývoj připomínal jízdu na horské dráze: zatímco v 1. polovině roku došlo k historicky nejhlubšímu propadu HDP (–8,9 %), ve 3. čtvrtletí následovalo výrazné oživení (+7,6 %), které se však ve 4. čtvrtletí víceméně zastavilo (+0,3 %).

Významný pokles hospodářské aktivity vedl ke značnému navýšení státních výdajů, a tím i nárůstu veřejného dluhu. Dluh však zůstává i nadále nízký, což vytváří dobrou výchozí pozici pro postpandemickou obnovu ekonomiky.

Na podzim se začala postupně zotavovat spotřebitelská inflace, jejíž míra zůstala nicméně pro rok 2020 záporná (–0,7 %). Masivní využívání odškodnění za „kurzarbeit“ zmírnilo negativní dopady krize na podniky a zaměstnance; míra nezaměstnanosti za rok 2020 tak při celkové populaci 8,7 mil. obyvatel činila zvládnutelná 3,1 %.

V absolutních číslech odpovídá ekonomický propad roku 2020 oproti roku 2019 ztrátě blahobytu ve výši 21 mld. CHF (19,2 mld. EUR). Ztráta hrubé přidané hodnoty vzhledem k tzv. základnímu scénáři (bez pandemie) činí podle odborníků Spolkové vysoké technické školy (ETH) v Curychu okolo 30 mld. CHF (27,4 mld. EUR).

Dodatečné výdaje a snížení daní v důsledku pandemie covidu-19 dosahují 5,3 % HDP Švýcarska. Spolková vláda počítá s tím, že za léta 2020–2021 budou celkové náklady na zmírnění ekonomických dopadů pandemie činit 33,5 mld. EUR. „Nejdražší“ položku koronavirových opatření představují příspěvky na sociální zabezpečení (zejména financování „kurzarbeit“), na které vláda poskytne celkem 20,3 mld. EUR.

Na podporu ekonomiky hodlá vláda uvolnit celkových 8,47 mld. EUR na podporu zdravotnictví 2,43 mld. EUR, na podporu odvětví dopravy 1,03 mld. EUR. Vláda chce stimulovat především železniční dopravu, která se od vypuknutí pandemie potýká s masivním poklesem cestujících. Pomoc je určena i systému zabezpečení letového provozu Skyguide.

Na podporu kultury a sportu je vyčleněno celkem 667 mil. EUR a na podporu soukromého tisku 27,4 mil. EUR. V roce 2020 poskytla spolková vláda mj. půjčku ve výši 182,6 mil. EUR Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a dalších 91,3 mil. EUR vynaložila na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Podle Global Innovation Index 2020 je Švýcarsko nejinovativnější zemí světa, přičemž na prvním místě se umisťuje nepřetržitě od roku 2011. Největší strategickou příležitost pro české subjekty tak dlouhodobě představují věda, výzkum a inovace.

V této oblasti patří Švýcarsko ke světovým lídrům, a proto je v zájmu České republiky usilovat nejen o uplatnění českých řešení ve Švýcarsku, ale i o nalezení cesty, jak se podílet na těch švýcarských.

V listopadu 2020 přijala švýcarská vláda Strategii digitální zahraniční politiky 2021–24. Při jejím naplňování vznikne v oblasti digitalizace mnoho zajímavých příležitostí napříč všemi směry a sektory. Švýcaři také chtějí ve spolupráci s ostatními evropskými státy vybudovat evropské datové centrum v Ženevě.

Automobilový průmysl

Švýcarský automobilový průmysl byl pandemií covidu-19 postižen silně, a navíc se potýkal s problémy již v roce 2019. Je stejně jako ten český velice úzce navázán na Německo. Po švýcarských cestách jezdí asi 6,1 milionu motorových vozidel (včetně lehkých a těžkých užitkových vozidel, zemědělských vozidel atd.).

Perspektivním segmentem jsou jednostopé i dvoustopé dopravní prostředky pro volnočasové aktivity, které respektují specifika polohy a orografické členění Švýcarska a jsou přizpůsobeny potřebám místního náročného spotřebitele.

Škoda Octavia Combi se v roce 2020 již počtvrté za sebou stala suverénně nejprodávanějším automobilem ve Švýcarsku, a to i přes značný pokles počtu prodaných vozů (9 280 vozů v roce 2019 a 5 892 v roce 2020). Druhé místo obsadila Tesla model 3, která odsunula na třetí a čtvrté místo vozy VW Tiguan a Golf. To jasně ukazuje na rostoucí trend e-mobility.

Chemický průmysl

Ve Švýcarsku v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie. Díky dobrému renomé místního farmaceutického a chemického výzkumu a vývoje, daňovým úlevám a částečně i nejistotě spojené s brexitem převzalo Švýcarsko (kantony Basilej, Curych, Zug, méně Luzern, Ženeva a Lausanne) roli, kterou měla v nedávné minulosti Velká Británie v globální či regionální expanzi mezinárodních farmaceutických firem, včetně těch čínských a japonských.

Tato skutečnost je doprovázena velkou poptávkou po lékařích a vědcích se zkušeností v klinickém výzkumu, kteří přicházejí do Švýcarska většinou ze zahraničí. Možnosti pro české subjekty jsou v akademické spolupráci, spolupráci na klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních příležitostech.

ICT

Epidemiologická krize zvýraznila roli digitalizace. Mnohá v krizi zavedená nouzová řešení se osvědčila a Švýcaři, kteří byli v této oblasti doposud zdrženliví, je budou využívat a rozvíjet i nadále. Jedná se především o technologie, které umožňují distanční řešení pracovních procesů, schůzek, práce z domova, rozdělení pracovních týmů, bezkontaktní platby, on-line nakupování atd.

Vhodné příležitosti lze tudíž nalézt v mnoha ICT sektorech, například v e-commerce, fintech, blockchainu, webdesignu, e-learningu, e-games apod. Perspektivní jsou především softwarové, antivirové a inteligentní aplikace. Technická řešení, kterými disponují například švýcarské banky, pojišťovny a velké korporace, byla vyvíjena v 70. letech 20. století.

S ohledem na vysoké náklady na jejich údržbu a jejich zastaralost bude mít švýcarský trh nejméně do roku 2024 vysokou absorpční schopnost právě pro nejmodernější inovovaná technologická řešení, a to zejména v oblasti vývoje a správy IT systémů.

Strojírenský průmysl

Pro Švýcarsko je strojírenství tradičním a velice důležitým průmyslovým odvětvím. Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy (digitalizace rozhraní pro zákazníky) a vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Investice jsou směřovány především do informačních technologií ERP, CRM, MES a PLM.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V roce 2020 se završila realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem Gesundheit 2030. Kromě nových elementů, jako je inovační strategie eHealth 2.0 cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií. Nová koncepce dále počítá i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace.

Významné je také zajištění pečovatelské péče – ve Švýcarsku chybí odborně vzdělaný personál. Poptávané jsou služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Z nemocnic je signalizován zájem o zajištění sterilního prostředí. Potenciál tak mají kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky a speciální aplikace, například nano nátěry a malby a samozřejmě technologie využívající nanovlákna.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Švýcarské zemědělství je mimořádně štědře dotovaným hospodářským segmentem. I pro příští roky se počítá s vysokými přímými platbami subvencí producentům. Kromě dodávek zemědělských strojů se pro české exportéry nabízí prostor i u tradičních a vysoce kvalitních zemědělských komodit, především chmele.

Na máslo, vejce, mouku a další produkty byly navýšeny celní kvóty a jejich dovoz byl usnadněn. Pomohla tomu skutečnost, že v době krize covidu-19 byl těchto potravin ve Švýcarsku nedostatek.

Velvyslanectví ČR v Bernu
e-mail: commerce_Bern@mzv.cz
www.mzv.cz/bern




• Teritorium: Evropa | Švýcarsko | Zahraničí