Švýcarsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Bern
Počet obyvatel 8,74 mil.
Jazyk němčina, francouzština, italština, rétorománština
Náboženství převážně křesťanství
Státní zřízení konfederace
Hlava státu Ignazio Cassis
Hlava vlády předsedu vlády Švýcarsko nezná, rozhoduje vláda jako kolektivní orgán
Název měny švýcarský frank (CHF)
Cestování
Časový posun 0 hodin
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Ing. Kateřina Fialková
Ekonomický úsek Zdeněk Eliáš, Marcela Dvořáková
Konzulární úsek JUDr. Ing. Vladimír Krňávek
CzechTrade ne
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 669
Hospodářský růst (%) 3,6
Inflace (%) 0,6
Nezaměstnanost (%) 3

Švýcarská
konfederace neboli, Švýcarsko, se z původní volné konfederace kantonů postupně
vyvinulo ve spolkový stát s parlamentní demokracií, prvky přímé demokracie a
některými konfederativními rysy s rozvinutou komunální samosprávou. Ve státní a
veřejné správě je do velké míry uplatňován princip subsidiarity.
Zemi tvoří 26
samosprávných kantonů, které oficiálně užívají 4 úřední jazyky (němčinu, francouzštinu, italštinu a rétorománštinu). Spolková vláda
a parlament sídlí v hlavním městě Bernu. Výkonná moc je v rukou
sedmičlenné spolkové vlády.

Švýcarsko se řadí mezi země s nejvyšší mírou blahobytu na světě, a to měřeno jak kvalitou
života, tak výší HDP na obyvatele (v roce 2021 se umístilo globálně na 2. místě).  Země za to vděčí především kvalitnímu
vzdělávacímu systému, flexibilním a dobře regulovaným trhům výroby i práce,
vysoké míře investic jak do lidského kapitálu, tak do vědy a výzkumu,
rozsáhlému finančnímu sektoru i vysoce výkonným a inovativním exportním
odvětvím. K úspěšnému vývoji země přispívá i  dlouhodobá stabilita, vysoká
politická kultura a smysl pro odpovědnost občanů vůči celku.
Švýcarsko patří rovněž dlouhodobě k zemím s nízkou mírou nezaměstnanosti. V roce 2021 činila 3 %, přičemž začíná postupně klesat na úroveň před koronavirovou pandemií.
Zatímco
v roce 2020 způsobila koronavirová pandemie pokles HDP o 2,5 %, v roce 2021 činil jeho růst velmi solidní 3,6 %. Celkem se pro rok 2022 očekává růst HDP o 3,0 %, pro rok 2023 o 1,9%. Inflace by měla v ročním průměru klesnout v roce 2023 na 0,6 % (stejně jako v roce 2021 – nezměněná prognóza).
V posledních sto
letech se Švýcarsko proměnilo z převážně zemědělsky orientované země na zemi s
rozvinutým průmyslem. Jeho nejdůležitějším ekonomickým odvětvím jsou nyní
služby, a to zejména v obchodním a finančním sektoru, dále výroba jemné
mechaniky a turismus, který ovšem během pandemie utrpěl značné ztráty. Průmyslovému sektoru dominuje
chemický a farmaceutický, jakož i strojírenský a kovozpracující průmysl.

Podle
žebříčku Global Innovation Index 2021, který porovnává 132 světových ekonomik,
patří Švýcarsko již 11 let k nejinovativnějším zemím světa do výzkumu a vývoje investuje
každoročně přes 3 % HDP. I v porovnání
se zeměmi EU má ve všech hodnocených oblastech nadprůměrný náskok. V roce 2021 se Švýcarsko stalo také nejkonkurenceschopnější zemí
světa (poprvé od roku 1989).

Nejvýznamnější oborové příležitosti pro české exportéry nabízejí
ve Švýcarsku tato odvětví: ICT,
strojírenský průmysl, chemický průmysl, zdravotnický a
farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl.
Charakteristickými
rysy jednání švýcarského partnera jsou věcnost, přímost až odměřenost a
spolehlivost. Schopnost komunikovat jedním ze švýcarských úředních jazyků je
vždy výhodou, neboť v delší spolupráci zvyšuje důvěryhodnost.
Oficiální měnou Švýcarska je švýcarský frank (CHF). 1 CHF = 0,97 EUR, resp. 1,05 USD (měnový kurs Švýcarské národní banky k 22. 4. 2022)



Souhrnná teritoriální informace (STI) Švýcarsko (397.35kB)







Mapa globálních oborových příležitostí – Švýcarsko (MZV) (60.17kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:
Švýcarská konfederace, zkráceně Švýcarsko – německy: Schweizerische
Eidgenossenschaft, francouzsky: Conféderation suisse, italsky: Confederazione
Svizzera, rétorománsky: Confederaziun svizra.

Systém vládnutí:
Švýcarsko sestává z 26 autonomních kantonů (z toho 6 tvoří tzv.
polokantony) s vlastním parlamentem, vládou, zákony, rozpočtem i ústavou.
Švýcarský parlament se skládá ze dvou komor: Národní rady (poslanecké sněmovny)
s 200 členy a Stavovské rady (senátu) se 46 členy. V Národní radě je zastoupeno
6 politických frakcí, ve kterých se sdružují členové 15 politických stran.
Výkonná moc je v rukou sedmičlenné spolkové vlády. Tu volí obě komory
parlamentu vždy po parlamentních volbách na 4 roky. Ve Spolkové radě (vládě)
mají zastoupení vždy 4 politické strany s největším podílem hlasů, které vládnou
na základě tzv. konkordančního principu. Jejím předsedou je spolkový
prezident, tj. jeden ze členů vlády, kterého volí spolkový parlament na základě
rotačního systému vždy na 1 rok a který souběžně s prezidentskou rolí plní
rovněž funkci ministra ve svém rezortu, tzv. departementu.

Složení spolkové vlády od 1. 1. 2022:
– Ignazio Cassis, předseda Spolkové vlády (prezident) a
spolkový ministr zahraničních věcí,

– Alain Berset, zástupce předsedy Spolkové vlády (viceprezident), spolkový
ministr vnitra, zdravotnictví a kultury

– Simonetta Sommaruga, spolková ministryně životního prostředí, dopravy,
energetiky a  spojů,

– Ueli Maurer, spolkový ministr financí,

– Guy Parmelin, spolkový ministr pro hospodářství, vzdělání a výzkum,

– Viola Amherd, spolková ministryně obrany, civilní ochrany a sportu,

– Karin Keller-Sutter, spolková ministryně spravedlnosti a policie.

Politická atmosféra v zemi:
Politické prostředí se vyznačuje stabilitou. V posledních době je patrný
příklon Švýcarů, zejména ve větších městech, do politického levého středu.
Tento trend potvrdily i poslední parlamentní volby v r. 2019. Ty vedly k
přesunutí politické většiny v Národní radě ze středoprava do středoleva ,
protože v nich obě švýcarské zelené strany – Strana zelených a Strana zelených
liberálů – získaly rekordní počty hlasů. Do parlamentu se tak dostala řada
nových tváří a podíl zastoupení žen v obou komorách dosáhl 42 %, resp. 26 %. V porovnání s ostatními evropskými státy má Švýcarsko nyní 5. nejvyšší
počet žen v parlamentu. Všechny ostatní větší politické strany voliče ztratily,
nejvíce Švýcarská lidová strana – SVP, která ale i tak zůstává nejsilnější
politickou stranou. Dalšími hlavními politickými stranami jsou Sociálnědemokratická
strana SP, Liberálně-demokratická strana FDP a strana Střed – die Mitte
vycházející z původní Křesťanskodemokratické strany. Tyto 3  strany a SVP mají své zástupce ve Spolkové
vládě. Volební období parlamentu i vlády je na 4 roky. Další volby se tak
uskuteční na podzim 2023.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika země

Strategie zahraniční politiky na období 2020 – 2023 se opírá o ústavou
zakotvené dlouhodobé švýcarské hodnoty: svobodu, právní stát, rovnost
příležitostí a udržitelný rozvoj, k jejichž prosazování mají sloužit zejména
principy švýcarské vojenské neutrality, multilateralismu a univerzálnosti.
Dokument k zahraniční politice definuje 4 pilíře. Hlavním nástrojem k naplnění
prvního, označeného jako Mír a bezpečnost, je členství v Radě bezpečnosti OSN,
do které Švýcarsko kandiduje jako nestálý člen pro období 2023–2024. V popředí
druhého pilíře Prosperita stojí konsolidace vztahů s EU, které se však
v roce 2021 zhoršily z důvodu ztroskotání tzv. Rámcové dohody (IFA).
Ta měla zaručit jejich další rozvoj, zejména prohloubit přístup Švýcarska na
jednotný trh EU. Základ třetího pilíře Udržitelnost tvoří Agenda 2030 zaměřená
na 17 cílů udržitelného rozvoje a její implementace. Čtvrtou oblast představuje
Digitalizace. V té se Švýcarsko zaměřuje na vytvoření souhrnných a mezinárodně
platných pravidel v digitálním prostoru. Také buduje globální centrum pro
diskusi o digitalizaci a technologiích v Ženevě, kde již nyní sídlí mezinárodní
organizace a multilaterální fóra zabývající se touto problematikou.
Země sází rovněž na multilaterální spolupráci, která představuje nástroj k
řešení změny klimatu, terorismu, boje s chudobou, hospodářskými krizemi či
ozbrojenými konflikty. Dle Švýcarska neexistuje k multilateralismu žádná jiná
alternativa. I proto se chtějí Švýcaři věnovat hlavně reformě OSN, prohlubovat
své partnerství s Mezinárodním výborem Červeného kříže a zasazovat se o
dodržování mezinárodního humanitárního práva a bezproblémové fungování
Mezinárodního trestního tribunálu. Švýcarsko se také nadále prezentuje jako
atraktivní hostitelská země pro pořádání mezinárodních konferencí, mírových
rozhovorů apod., kde v oblasti prevence konfliktů, mediace, vědy, výzkumu a
inovací patří mezi světovou špičku. Prioritními zeměmi pro švýcarskou zahraniční
politiku jsou kromě některých členských zemí EU a EHP, USA, Turecko,  JAR, Indie, Japonsko a Brazílie. Značné
trhliny dostávají vztahy s Ruskem v důsledku války na Ukrajině.
Rovněž vztahy k Číně založené na ekonomické spolupráci a pragmatismu je Švýcarsko
nuceno přehodnotit.

Vztahy Švýcarska s EU

Ačkoliv není Švýcarsko členskou zemí EU, jako stát v srdci Evropy je
ekonomicky, politicky i společensky s EU úzce provázán. Skutečnost, že
Švýcarsko není v EU a na rozdíl od ostatních členských zemí Evropského sdružení
volného obchodu (ESVO) není ani součástí Evropského hospodářského prostoru
(EHP), vedla k vytvoření specifického modelu bilaterální spolupráce s EU ve
formě dvoustranných sektorových dohod. Tyto dohody, kterých je 120, vytvářejí
podmínky k rozsáhlému vzájemnému přístupu na trh. Posílení a další rozvoj
bilaterálních vztahů s členskými zeměmi EU má pro Švýcarsko zásadní význam.
Tento další vývoj však vyžaduje vyjasnění vzájemných institucionálních vztahů s EU, které
měly být jednotně upraveny v Rámcové dohodě mezi Švýcarskem a EU (IFA). Obě
strany o ní vyjednávaly od r. 2014, Švýcarsko však v květnu 2021 oznámilo,
že od ratifikace IFA jednostranně odstupuje a dále odmítá zastřešující smlouvu
svých vztahů s EU. Naopak chce pokračovat ve spolupráci ve formě dalších
dvoustranných dohod, zejména pro oblast zdravotnictví či energetiky.
V r.
2008 přistoupilo Švýcarsko jako asociovaný členský stát k schengenskému
prostoru, s EU spolupracuje rovněž v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní
politiky. Dohodu uzavřelo i s Evropskou obrannou agenturou a také se připojuje
k vybraným sankčním režimům EU, naposledy vůči Rusku v důsledku války na Ukrajině. V r. 2017 vstoupila v platnost dohoda mezi
Švýcarskem a EU o automatické výměně informací v oblasti poskytování finančních
služeb, své zástupce vysílá Švýcarsko rovněž do misí Evropské agentury pro
pohraniční a pobřežní stráže FRONTEX. Švýcarsko je také členem „Skupiny přátel
Východního partnerství“.

1.3. Obyvatelstvo

I když rozlohou 41 285 km² patří Švýcarsko k nejmenším
evropským zemím, s 208 obyvateli na km² je naopak jedním z nejhustěji
osídlených států Evropy. Ve Švýcarsku žilo v roce 2021 zhruba 8,7 mil. obyvatel, z
toho přibližně čtvrtinu tvoří cizinci. Úředními jazyky jsou: němčina,
francouzština, italština a rétorománština.
 

Demografické složení

·         Počet
obyvatel: 8 736,5 tis. z toho muži – 4 337,0 tis., ženy – 4 399.5 tis.
·         Cizinci:
2 242.9 tis., resp. 25,7 % (rostoucí trend)

·         Občané
pod věkovou hranicí 20 roků: 19,9 %

·         Občané
nad věkovou hranici 65 let: 19 %

·         Průměrný
věk: 42,5

·         Populační
růst: 0,8 %

·         Hustota
obyvatelstva: 208 obyvatel/km2
 

Náboženské složení

V posledních 50 letech se náboženské poměry ve Švýcarsku podstatně změnily.
Zatímco podíl obyvatel vyznávající římskokatolické náboženství zůstal relativně
stabilní, podíl evangelické reformované církve prudce klesl ve prospěch
obyvatel bez náboženské příslušnosti. 

·         římskokatolická
církev – 34,4 %

·         evangelická
reformovaná církev – 22,5 %

·         islám
– 5,4 %

·         bez
vyznání – 29,4 %

·         jiná
– 7,2 %

·         náboženská
příslušnost neznámá – 1,1 %
 

Úřední jazyky (*) a ostatní nejčastěji používané jazyky

Rozložení úředních jazyků Švýcarska se za poslední čtyři desetiletí změnilo.
Podíl německého, italského a rétorománského jazyka jako hlavních jazyků mírně
ustoupil, zatímco podíl francouzštiny a jiných cizích jazyků se zvýšil. Dvěma
nejčastěji zmiňovanými cizími jazyky jsou angličtina a portugalština.
 

·         německý*
– 62,3 %

·         francouzský*
– 22,8 %

·         italský*
– 8,0 %

·         rétorománský*
– 0,5 %

·         anglický
– 5,8 %

·         portugalský
– 3,5 %

·         albánský
– 3,2 %

·         srbochorvatský
– 2,3 %

·         španělský
– 2,4 %

·         ostatní – 8,2 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Švýcarská ekonomika rostla v roce 2021 rychleji než za posledních 14 let. Rostoucí inflace a válečný konflikt na Ukrajině mají nicméně za následek zpomalení tohoto pozitivního trendu. Lze však předpokládat, že přímé dopady ukrajinského konfliktu na Švýcarsko nebudou z důvodu jeho omezených ekonomických vazeb na Rusko a Ukrajinu tak velké jako v jiných zemích. Tyto skutečnosti navíc zastihují švýcarskou ekonomiku již v relativně dobré kondici. Domácí ekonomika se zotavuje. Příznivě se vyvíjí i trh práce: zaměstnanost roste a míra nezaměstnanosti se vrací na předpandemickou úroveň. K tomu rozsáhlé rušení koronavirových opatření dává důvod očekávat silné oživení v sektoru služeb. 
V roce 2021 učinila švýcarská ekonomika významný krok k překonání koronavirové pandemie, její HDP vzrostl v průběhu roku 2021 o 3,6 %. Jde tak o nejsilnější růst HDP od vypuknutí finanční a hospodářské krize v roce 2007, na jehož růstu se výrazně podílel vývoz
výrobků chemického a farmaceutického průmyslu (zejména vakcín) a rekordní tržby
v maloobchodě. Pro rok 2022 se předpokládá růst HDP o 3 % a pro
rok 2023 o 1,9 %. Míra nezaměstnanosti, která v roce 2021 činila 3 %,
postupně klesá na úroveň před pandemií. Dle predikcí se předpokládá další
oživení trhu práce a s ním i pokles míry nezaměstnanosti v letech
2022-2023 na 2,4 %.
Opatření ke zvládnutí pandemie vedla i v roce 2021 k vysokým nárokům na spolkové finance a k nárůstu zadluženosti (hrubý dluh Švýcarska na konci roku 2021 činil 108,6 mld. CHF; hrubá dluhová kvóta činila 15 % HDP). Oproti roku 2020 se tak jedná o nárůst o 5 mld. CHF. I přes tento nárůst je dluh Švýcarska v mezinárodním srovnání stále díky dluhové brzdě relativně nízký. V roce 2021 se
Švýcarsko podle IMD, které srovnávalo 64 světových ekonomik, umístilo na 1. místě žebříčku konkurenceschopnosti. 

Švýcarské hospodářství je značně závislé na zahraničním obchodu. Přibližně dvě třetiny dováženého zboží pochází ze zemí EU (67 %). Největší podíl tvoří zboží chemického a farmaceutického průmyslu, stroje a zařízení, potravinářské a kovové výrobky, elektronika, vozidla a nábytek.
Nejdůležitějším
ekonomickým odvětvím Švýcarska jsou služby, a to zejména obchodní a finanční. Sektor služeb tvoří cca 74 % HDP Švýcarska a představuje 1/4 celkového vývozu a téměř 1/3 celkového dovozu. Z hlediska domácí spotřeby je význam sektoru služeb ještě zřetelnější, neboť činí celkově více než 70 % švýcarského HDP.
Sektor průmyslu představuje přibližně 25 % HDP Švýcarska; průmyslovému sektoru dominuje chemický a farmaceutický, jakož i strojírenský a kovozpracující průmysl.
Sektor zemědělství přispíva méně než 1 % HDP.
Nezanedbatelnou složku švýcarského hospodářství tvoří rovněž odvětví cestovního ruchu.

Švýcarsko je známé produkcí výrobků jemné mechaniky (náramkové hodinky) a přístrojů, jež tvoří spolu s výrobky chemického a farmaceutického průmyslu nejvýznamnější vývozní artikl. Dále vyrábí lékařskou techniku a potravinářské výrobky.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 1,1 -3 3,6 3 1,9
HDP/obyv. (USD/PPP) 73 645,60 72 162,90 76 620,00 81 660,00 84 740,0
Inflace (%) 0,4 -0,7 0,6 1,1 0,6
Nezaměstnanost (%) 2,3 3,1 3 2,4 2,4
Export zboží (mld. USD) 243,8 240 283,8 270,7 268,4
Import zboží (mld. USD) 206,4 194,2 219,5 221,2 219,3
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 75,5 62,1 99,4 78,3 77,6
Průmyslová produkce (% změna) 4,5 -3,5 8,5 4,7 2,9
Populace (mil.) 8,6 8,7 8,7 8,8 8,9
Konkurenceschopnost IV.63 III.63 I.64 N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,3
Veřejný dluh (% HDP) 29,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) 47,7
Daně 2022
PO 8,5 % / 7,8 % (efektivní)
FO od 0,77 %
max 11,5 %
DPH 7,7 %  standardní sazba DPH
2,5 %  redukovaná sazba
3,7 %  speciální sazba

S cílem
předcházet zadlužování země odsouhlasili Švýcaři v referendu v r.
2001 tzv. dluhovou brzdu. Ve švýcarské ústavě bylo
následně zakotveno, že příjmy a výdaje spolkového rozpočtu musí být udržovány v
dlouhodobé rovnováze. Pokud výdaje převýší v daném roce příjmy, je třeba to v následujících
letech kompenzovat, tak aby byl rozpočet za hospodářský cyklus vyrovnaný.
Je ale zřejmé, že dluh vzniklý kvůli potřebě financovat opatření na boj
s pandemií je a bude na švýcarské poměry vysoký.

V letech 2020 a 2021 vedla koronavirová pandemie ve Švýcarsku k největší hospodářské krizi za poslední desetiletí a zanechala hluboké stopy i ve veřejných financích. Rekordně vysoké schodky se dotkly především spolkové úrovně. Vzhledem k současně klesajícím fiskálním výnosům u kantonů a obcí zůstává zatížení veřejných rozpočtů v roce 2021 i nadále velmi vysoké. Schodek veřejných financí činí předběžně 0,7 % HDP.

Hrubý dluh Švýcarska na konci roku 2021 činil 108,6 mld. CHF; hrubá dluhová kvóta činila 15 % HDP. Oproti roku 2020 se tak jedná o nárůst o 5 mld. CHF. Čistý dluh, tzn. hrubý dluh bez finančních aktiv vzrostl oproti roku 2020 o 6,0 mld. CHF na 76,1 mld. CHF.

Vzhledem k oživování švýcarské ekonomiky by se měla finanční situace veřejných rozpočtů v roce 2022 normalizovat. K pozitivnímu vývoji ve státním sektoru významně přispívá dodatečné rozdělení zisku Švýcarské národní banky a solidní růst daní v kantonech a obcích. Díky vysokým kladným finančním saldům kantonů a fondů sociálního zabezpečení se očekává přebytek veřejných financí ve výši 0,4 % HDP.

Rizika: Největší nejistotu pro švýcarské veřejné
finance nyní představuje možnost zhoršení hospodářské situace v důsledku
konfliktu na Ukrajině, prudce rostoucí ceny energií a potravin, rostoucí
nedostatky v zásobování a posilování švýcarského franku a s tím související
nárůst státních výdajů (např. na humanitární pomoc, pohonné hmoty a energie).
Globální cenové tlaky by mohly vést k vyšší inflaci i ve Švýcarsku. Prognózy
vývoje veřejných financí na příští roky jsou proto obtížné.

2.3. Bankovní systém

Bankovní
sektor patří k tradičním a nejúspěšnějším odvětvím švýcarské ekonomiky, Švýcarsko je jedním z předních světových finančních center a lídrem v přeshraniční správě majetku.
Švýcarský bankovní sektor nabízí prvotřídní rámcové podmínky pro technologické inovace a je v mezinárodním měřítku příkladně regulován. Zákonná regulace je
doplněna profesionálními standardy a doporučeními, které si banky určují v
rámci samoregulace.
Při posuzování stability bankovního sektoru se Švýcarská národní banka (SNB)
zaměřuje zejména na velké banky (Credit Suisse a UBS) a domácí úvěrové banky.
Ve Švýcarsku aktivní banky podléhají spolkovému zákonu o bankách a
spořitelnách, tzv. bankovnímu zákonu (Bankengesetz, BankG).
Na konci roku 2020 působilo ve Švýcarsku celkem 243 bank (zdroj: Švýcarská národní banka SNB – nejaktuálnější údaj), tedy o 3 banky méně, než v roce 2019, a jejich celková
bilanční suma činila 3 467,3 mld. CHF (o 4,5 % více než v roce 2019). Toto zvýšení je způsobené nárůstem hotovosti a peněžních ekvivalentů o 26,1
%.
Největšími bankami jsou UBS – Union Bank of Switzerland a Credit
Suisse,
pro něž je charakteristické propojení se světovým hospodářstvím a
mezinárodními finančními trhy, široká síť poboček a dceřiných společností v
zahraničí. Ve Švýcarsku se zabývají především správou soukromého majetku,
úvěrovým a hypotekárním obchodem. Na tyto dvě banky připadá 55 % celkových
aktiv 30 top švýcarských bank, dalších 28 větších bank sdílí 45 % zbývajících
aktiv. Třetí největší bankou je skupina
Raiffeisen Schweiz.
Ta vytváří rámcové podmínky pro obchodní aktivity
regionálních Raiffeisen bank (např. v oblasti IT, infrastruktury a
refinancování), podporuje je a poskytuje jim poradenské služby. Je rovněž
odpovědná za likviditu a správu kapitálu a refinancování, asistuje při
zakládání společností. Následuje Zürcher
Kantonalbank
jako přední univerzální banka kantonu Curych. Je zastoupena
pouze ve svém kantonu, ale funguje i na národní a částečně i mezinárodní
úrovni. Působí v oblasti hypoték a půjček, jakož i v investičním a penzijním
sektoru a je jedním z pěti největších správců aktiv ve Švýcarsku. Pátým
největším finančním institutem je Postfinance,
dceřiná společnost Švýcarské pošty. Zaměřuje se na národní a mezinárodní
platební transakce, nabízí však i služby v oblasti spoření, investování,
penzijní a financování.

2.4. Daňový systém

Švýcarský daňový systém je komplikovaný zejména kvůli federálnímu uspořádání země. Ve Švýcarsku jsou daně vybírány na třech úrovních:
státem (Bund), kantony a obcemi. Každý
z 26 švýcarských kantonů má své vlastní daňové právo a daňové příjmy, odlišně
zatěžuje příjmy, aktiva, majetek, kapitál a výnosy z pozemků, apod. I všech 2
250 švýcarských obcí je oprávněno vybírat obecní daně buď dle vlastního uvážení,
nebo podle základních kantonálních sazeb. Daně vybírá i stát, ačkoliv ten
získává větší část svých fiskálních příjmů z jiných zdrojů, a to především z
DPH, z kolkovného, z cel, jakož i z mimořádných spotřebních daní. Jako členská země OECD se Švýcarsko podílí na hledání multilaterálního
řešení, jak zdaňovat digitální ekonomiku.

Spolkové sazby daně fyzických osob se pohybují od 0,77 % (pro nezadané
daňové poplatníky) a 1 % (pro manželské páry), až po maximální daňovou sazbu
11,5 %. Jednotlivci se zdanitelným příjmem nižším než 17 800,- CHF/rok a
manželské páry se zdanitelným příjmem nižším než 30 800,- CHF/rok jsou od
spolkové daně osvobozeni.

Právnické osoby jsou obvykle daněny jak státem (jedná se o přímou
spolkovou daň), tak i kantony a obcemi. Ve většině kantonů odvádějí právnické
osoby i církevní daně. Spolková daňová sazba právnických osob činí 8,5 % z
čistého příjmu, přičemž efektivní daňová sazba (ETR) činí 7,8 %. Pro společnosti,
které podléhají běžnému zdanění, činí kombinovaná ETR s přihlédnutím ke
spolkové a kantonální / obecní dani z příjmu mezi 12 % a 22 % v závislosti na sídle
společnosti. Ve většině kantonů se pohybuje mezi 12 % a 14 %.
Pro rok 2022 činí standardní sazba DPH 7,7 %, což představuje nejnižší sazbu DPH v Evropě. Na určité druhy zboží
(potraviny, knihy, časopisy nebo léky) a služby se vztahuje redukovaná sazba ve
výši 2,5 %. Většina bankovních a pojišťovacích služeb, rezidenční nemovitosti,
vzdělávání, zdraví a regulovaná kasina jsou od daní osvobozeny. Na hotelnictví
a ubytovací služby se vztahuje speciální sazba ve výši 3,7 %.

Pro rok 2022 se neočekávají žádné podstatné změny daňového sytému.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Švýcarsko je členem ESVO, ale není členem EU a EHP. I když není členskou zemí EU, je s jejími členskými zeměmi díky bilaterálním dohodám ekonomicky velmi úzce propojeno. Členské země EU jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem Švýcarska, a to zejména jeho sousední země, především Německo.  Švýcarsko pokrývá přibližně 7 % evropského zahraničního obchodu. Cca. 67 % švýcarského
dovozu pochází ze zemí EU, do EU směřuje cca 50 % švýcarského vývozu. Švýcarsko je 3. největším investorem v zemích EU. Zbožově se obchod mezi EU a Švýcarskem soustřeďuje na
několik sektorů, hlavně výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, zdravotnické výrobky, nástroje přesné mechaniky a hodinky.

2017 2018 2019 2020 2021
Export do EU (mld. CHF) N/A N/A 114,95 108,79 N/A
Import z EU (mld. CHF) N/A N/A 132,80 120,94 N/A
Saldo s EU (mld. CHF) N/A N/A -17,85 -12,15 N/A

Zdroj: Spolkový celní úřad, Swiss-Impex 


Obchodní vztahy s ČR

V roce 2021 směřovalo do Švýcarska zboží v celkové hodnotě
71,9 mld. CZK, tj. 1,5 % českého vývozu (16. místo). V témže období
směřovalo ze Švýcarska na český trh zboží v celkové hodnotě 46,4 mld.
CZK, tj. 1,0 % českého dovozu (20. místo). Do
Švýcarska se v r. 2021 vyvážely především silniční vozidla,
kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, silice a
vonné látky, leštící a čistící přípravky. Nejvýznamnějšími položkami dovozu do ČR byly v r. 2021 farmaceutické výrobky a léčiva,
zlato, nikoli mincovní (kromě rud a koncentrátů zlata) a elektrická zařízení,
přístroje a spotřebiče.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 36,8 59,1 70,2 68,9 71,9
Import do ČR (mld. CZK) 59,2 37,7 38,5 39,4 46,4
Saldo s ČR (mld. CZK) 22,4 -21,4 -31,6 -29,5 – 25,5

Zdroj: ČSÚ


Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Švýcarska mimo země EU jsou již dlouhodobě USA (12,5 %), Čína (7,56 %), Velká Británie (3,17 %) a Japonsko (2,61 %). Zbytek světa (bez EU – 56 %) se podílí 17 %  na celkovém objemu švýcarského obchodu se zbožím.

(Údaje jsou uvedené bez zlata ve slitcích a jiných drahých kovů, mincí, drahých kamenů a drahokamů, jakož i uměleckých předmětů a starožitností)

2017 2018 2019 2020 2021
Export do zemí mimo EU (mld. CHF) N/A N/A 127,39 116,5 N/A
Import ze zemí mimo EU (mld. CHF) N/A N/A   72,35  61,37 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mld. CHF) N/A N/A    55.04  55,13 N/A

Zdroj: Spolkový celní úřad, Swiss-Impex

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2020 (nejaktuálnější údaj Švýcarské národní banky SNB) činil stav přímých zahraničních investic ve Švýcarsku 1 216 mld. CHF.
Z toho 1 159 mld. CHF (95 %) připadalo na vlastní kapitál a 58 mld. CHF (5 %) na podnikové úvěry. V členění podle koncových investorů připadalo 73 % investovaného kapitálu na investory ze zemí EU a 13 % na investory z USA. Tato klasifikace však poukazuje na domicil subjektů, které kontrolu nad švýcarskými firmami reálně vykonávají, pouze podmíněně. Významnou roli v této oblasti totiž ve Švýcarsku sehrávají zprostředkovatelské společnosti. SNB proto zveřejňuje alternativní členění podle zemí, z nichž pocházejí koncoví beneficienti investic ve Švýcarsku. Podle tohoto členění spravovali investoři ze Spojených států 47 % a investoři z EU 29 % základního kapitálu ve Švýcarsku. Příjmy z přímých zahraničních investic ve Švýcarsku se v roce 2020 kvůli koronavirové pandemii snížily oproti roku 2019 o 36 % ze 109 mld. CHF na 69 mld. CHF. Dividendy a čisté úroky převedené investorům do zahraničí přitom dosáhly 73 mld. CHF, což má za následek pokles reinvestovaného příjmu ve výši 4 mld. CHF. Pokles výnosů z investic se týkal jak dceřiných společností v sektoru služeb (– 35 mld. CHF na 53 mld. CHF), tak i v sektoru průmyslu (– 5 mld. CHF na 16 mld. CHF).

Podle statistických údajů České národní banky činily k 31. 12. 2020 (nejaktuálnější údaj) přímé investice ve Švýcarsku 2,6 % objemu
všech českých přímých investic v zahraničí. To ze Švýcarska činí za
Nizozemím, Lucemburskem, Slovenskem, Kyprem, Velkou Británií, Rumunskem a
Polskem 8. nejoblíbenější destinaci
českých investorů.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mezi CH a EU
existuje od r. 1972 Dohoda o volném obchodu /FTA/. Vzájemné vztahy upravuje i
řada sektorových bilaterálních dohod (tzv. Bilaterale I z r. 1999 – volný pohyb
osob, redukce obchodních omezení, přístup k veřejným zakázkám, zemědělství,
pozemní a letecká doprava, věda a výzkum, a Bilaterale II z r. 2004 – další
ekonomické dohody, vnitřní bezpečnost, azylová politika, životní prostředí a
kultura).
Dosud však neexistuje zastřešující dohoda, a to i přesto, že finální text
Rámcové dohody (IFA) byl vyjednán v r. 2018. Cílem IFA bylo definovat rámec platný
pro všechny bilaterální dohody mezi EU a CH – tedy jak pro ty již platné,
včetně FTA, tak i pro nově vyjednané v budoucnu, a vyřešit stále
neexistující soudní dohled a vynucování dodržování stávajících bilaterálních
dohod. Spolková vláda však vyjednaný text IFA v květnu 2021 odmítla a
v roce 2022 představila svůj záměr pokračovat v bilaterálních
dohodách a sjednat tzv. Bilaterale III, které však z pohledu EU neřeší
potřebný institucionální rámec.

Smlouvy s ČR

Smluvní
vztahy ČR a CH se odvíjejí od mezinárodních bilaterálních i
multilaterálních smluvních dokumentů, jimiž jsou obě země vázány. Vedle nich
jsou pro ně relevantní ty části acquis EU, které se na základě smluvních vztahů
EU a CH promítají i do bilaterálních vztahů jednotlivých členských států s CH.
Některé dvoustranné smluvní dokumenty se tak neprovádějí, protože se na
konkrétní problematiku přednostně uplatní právní akty Evropského společenství.
K nejdůležitějším dvoustranným smlouvám lze zařadit Smlouvu mezi ČR
a CH o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a
z majetku, která – v rozsahu standardním v Evropě – zamezuje
tomu, aby byl příjem a majetek zdaňován ve státech obou smluvních stran. Dohoda
mezi ČR a SK a CH o
podpoře a vzájemné ochraně investic, poskytuje právní rámec ochraně investic, a
Dohoda č. 1 a č. 2 mezi ČR a CH  týkající se
sdílení zabraných výnosů a majetku z trestné činnosti, zabraňuje nedobytnosti
výnosů z trestné činnosti, deponovaných na území státu druhé smluvní strany.

3.4. Rozvojová spolupráce

Švýcarsko
je v oblasti rozvojové spolupráce i humanitární pomoci významným dárcem. Výše
jeho oficiální rozvojové pomoci (ODA) činila v roce 2021 podle OECD 3,589 
mld. CHF (tj. 0,51 % HDP). Navzdory ekonomickým ztrátám způsobeným koronavirem
země své příspěvky zvýšila oproti roku 2020 o více než 243 mil. CHF s cílem
zmírnit celosvětové důsledky pandemie a zabránit humanitární katastrofě po nástupu
Tálibánu v Afghánistánu. Švýcarská mezinárodní spolupráce je uskutečňována
především prostřednictvím Spolkové agentury pro rozvojovou a humanitární pomoc
(DEZA) a Divize pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v rámci Spolkového
úřadu pro hospodářství (SECO). Tyto dvě instituce jsou pověřeny prováděním
Spolkového zákona o mezinárodní rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Se
zapojením českých firem se nyní nedá počítat. V každém případě DEZA
spolupracuje na několika projektech v zahraničí s českou humanitární
organizací Člověk v tísni.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Podle
Global Innovation Index 2021 je Švýcarsko nejinovativnější zemí světa, přičemž
na prvním místě se umisťuje nepřetržitě od roku 2011. Největší
strategickou příležitost pro české subjekty tak dlouhodobě představují věda,
výzkum a inovace.  V této oblasti patří Švýcarsko ke světovým
lídrům, a proto je v zájmu České republiky usilovat nejen o uplatnění
českých řešení ve Švýcarsku, ale i o nalezení cesty, jak se
podílet na těch švýcarských. V listopadu 2020 přijala švýcarská vláda
Strategii digitální zahraniční politiky 2021 – 24. Při jejím naplňování vzniká
v oblasti digitalizace mnoho zajímavých příležitostí napříč všemi směry a
sektory. Švýcaři také chtějí ve spolupráci s ostatními evropskými státy
vybudovat evropské datové centrum v Ženevě.

▶ ICT

Digitální
suverenita je i ve Švýcarsku velmi aktuálním tématem. Pandemie navíc vyvolala
turbo-digitalizaci. Švýcarsko je dlouhodobě dovozcem ICT znalostí a služeb, i
když pro digitální transformaci nabízí výborné výchozí podmínky. Geograficky
skýtá nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kanton Curych, kanton Bern a
okolí a kanton Ženeva. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi
klíčovými sektory. Perspektivní jsou cloudové služby, virtuální a rozšířená
realita.

▶ Strojírenský průmysl

Sektor
MEM (strojírenství, elektrotechnický průmysl a zpracování kovů) je klíčovým
průmyslovým odvětvím Švýcarska, jehož objem vývozu činil v roce 2020 téměř
27 % celkového vývozu. Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace,
zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy, jakož i vývoj
a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Sektor MEM úspěšně kombinuje
tradiční výrobní know-how s inovativními technologiemi zaměřenými na
budoucnost. Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství mnoho, a nabízí tak
českým subjektům široké portfolio příležitostí.

Chemický průmysl

Chemický
a na něj navázaný farmaceutický průmysl patří mezi nejvýznamnější odvětví
švýcarského hospodářství. Na celkovém HDP Švýcarska se podílí 4,8 %. Švýcarsko
je v celosvětovém srovnání velmi příznivým místem pro výzkum a inovace v oblasti
biomedicíny. Za své špičkové postavení vděčí Švýcarsko do velké míry
zahraničním expertům. Možnosti jsou v akademické spolupráci, spolupráci na
klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních
technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních
příležitostech.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Švýcarská zdravotní
politika a její priority vycházejí z koncepce „Gesundheit 2030“
z roku 2020. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth
2.0, cílená na mezery v digitalizaci švýcarského zdravotnického systému, se
nová koncepce zaměřuje i na stále rostoucí potřebu zabezpečit životní
podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče je pod tlakem mj. kvůli
nedostatku kvalifikovaného personálu a mezerám v digitalizaci odvětví.
Tyto oblasti tak skýtají největší příležitosti pro česká řešení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Švýcarské zemědělství je
mimořádně štědře dotovaným hospodářským odvětvím. Podíl celkového dovozu
zemědělských a potravinářských produktů do země převyšuje jejich vývoz. 40 % své
potravinové potřeby není Švýcarsko schopno pokrýt vlastními produkty, a je
tak odkázáno na jejich dovoz ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry
jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit a
zemědělských strojů.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Švýcarsko je bohatá a velmi rozmanitá země
s jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Dělí se na 26 kantonů,
v nichž se hovoří čtyřmi úředními jazyky. Švýcaři jsou díky své historii a
úspěchům zkušení a hrdí obchodníci, kteří nabízejí, ale i požadují férové
jednání, kvalitu a důvěryhodnost. Uzavření obchodní smlouvy může trvat déle,
ale o to pevnější pak zpravidla bývá i vzájemný obchodní vztah a dohoda.
Vzhledem k tomu, že čtvrtinu obyvatelstva tvoří cizinci, nemusíte v konečném
důsledku vůbec jednat s rodilým Švýcarem.

4.2. Oslovení

Zejména v koronavirové době se stalo takřka
pravidlem oslovovat obchodní partnery přes online komunikační kanály, jejichž
prostřednictvím může český exportér prezentovat svou firmu, produkt či službu. Tato
forma komunikace se bude jistě využívat i nadále. Osobní kontakt je však v mnoha
ohledech nenahraditelný, a proto vždy doporučujeme najmout místního obchodního
zástupce, či PR agenturu znalou místního trhu a prostředí. Další možností, jak
oslovit obchodní partnery, je účast na oborově zaměřeném veletrhu ve Švýcarsku,
v Česku, nebo kdekoliv na světě. Například na MSV v Brně vystavuje
pravidelně okolo sedmdesáti švýcarských firem. V Praze sídlící HST
Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika nabízí díky své početné členské
základně a mnoha česko-švýcarským aktivitám další možnost a způsob, jak oslovit
obchodní partnery. A v neposlední řadě je zde Velvyslanectví ČR
v Bernu, které pomocí nástrojů ekonomické diplomacie pomáhá českým firmám
na švýcarský trh.

4.3. Obchodní schůzka

Po úspěšném oslovení švýcarského obchodního partnera
přichází na řadu sjednání první obchodní schůzky. Možnost online videohovoru
existuje, nicméně v tomto případě jsou výhody a důležitost osobního
setkání nesporné. Švýcaři plánují hodně dopředu, a proto je důležité sjednat
schůzku s patřičným předstihem. To platí mimochodem i v jejich
osobním životě, ať už se jedná například „jen“ o přátelskou návštěvu, nebo o společnou
vycházku s dětmi na hřiště. Švýcarský partner měří čas ve francích. Proto
doporučujeme poskytnout mu předem maximum informací, aby věděl, co za svůj
investovaný čas může získat. Jinak schůzku odmítne, nebo pošle zástupce. Místo
setkání je třeba zvolit dle potřeby a zaměření obchodního jednání. Se starším
majitelem tradiční švýcarské firmy si vyměníte vizitky v restauraci hotelu
Bellevue, s CEO moderního start-upu si je pošlete přes telefony v bio
kavárně.  
Na sjednanou schůzku přijďte
pět minut předem; známé úsloví o švýcarských hodinkách nevzniklo  náhodou. Připravte se na to, že jednání
v německé části může vypadat úplně jinak než v té francouzské či
italské. Lidé jsou v těchto kantonech rozdílní nejen jazykem, ale i povahou,
kulturou a zvyky. Jednání však bývají vesměs věcná a neemotivní. Buďte proto i
Vy. Nevtipkujte! Švýcaři náš humor často nechápou. Nebuďte moc familiérní a
pozor na dotýkání, obzvláště v době koronavirové. S alkoholem
opatrně. Švýcaři mají k alkoholu jiný vztah než Češi. Ve francouzské části
bude sklenice vína k obědu samozřejmostí. V té německé spíše malé
pivo. Na jednání přijděte slušně oblečeni, zejména v Ženevě či Curychu si
lidé na módu potrpí. Definice ideálního jednacího týmu neexistuje. Nicméně ve
stále liberálnějším, zelenějším a feminističtějším Švýcarsku se zvyšuje důraz
na zastoupení žen v pracovních týmech.

4.4. Komunikace

Oficiálními jazyky Švýcarska jsou němčina,
francouzština, italština a rétorománština. Snad kromě rétorománštiny je v
obchodních jednáních upřednostňován jazyk daného kantonu. Znalost jazyka
kantonu, ve kterém švýcarský obchodní partner působí je vždy výhodou. Švýcaři
bývají dobře jazykově vybaveni, a proto většinou nemusí být problém vést
jednání v anglickém jazyce. Neplatí to však vždy a všude. Ve francouzských
kantonech ale doporučujeme používat raději angličtinu nežli němčinu.
Úřední jazyk daného kantonu je také nutný v případě obchodních materiálů. Vždy
však záleží na domluvě mezi oběma stranami. Osobní schůzku je potřeba vždy domluvit předem. 

4.5. Doporučení

• Komunikujte systémově a na jednání se
přichystejte. Připravte se na věcného a přímého až odměřeného partnera. Švýcaři
se nebojí jít do konfliktu, proto je vhodné se na jednání dobře připravit a být
věcný.

• Uplatněte schopnost improvizovat. Kromě
přizpůsobení se švýcarské organizovanosti je současně výhodou nevzdávat se české schopnosti improvizace a uplatnit kreativitu.

• Prezentujte se sebevědomě. Kvalitně a moderně
zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci
firmy. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná a velmi aktivní
profesionální marketingová propagace. Nechte se inspirovat švýcarskou
konkurencí.

• Nebojte se telefonovat. Vzhledem k formálnímu a
často odměřenému způsobu komunikace zjistíte z telefonického rozhovoru mnohem
více než při pouhé komunikaci prostřednictvím e-mailu.

• Nesázejte vždy na to, že se domluvíte anglicky.
V malých a středně velkých firmách se bez němčiny, resp. francouzštiny či italštiny
neobejdete. Znalost těchto domácích jazyků je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“
komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem.

• Dodržujte termíny a buďte spolehliví. Pro
dlouhodobé rozvíjení obchodních vztahů se švýcarskými partnery je nutná spolehlivost,
pragmatičnost i dochvilnost.

• Nepodceňujte švýcarského partnera a jeho znalosti.
Ceny zbytečně nenadsazujte. Švýcarské firmy mají díky své pozici perfektní
informace téměř z celého světa.

• Jen dobrá cena a kvalita na náročném
koncentrovaném trhu nestačí. Design a inovace jsou nyní prodejním argumentem a
konkurenční výhodou. Nezapomínejte na certifikace a reference. Švýcarsko je trh
náročný.

• Hledejte obchodního zástupce. Švýcaři jsou
výborní obchodníci – hledejte obchodní zástupce s již vybudovanými distribučními
kanály. Je to finančně i časově výhodná cesta na švýcarský trh.

• Poznejte nejen své
zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy. Švýcarsko je známé pořádáním
mezinárodních veletrhů.

4.6. Státní svátky

Ve
Švýcarsku se slaví svátky celostátní, kantonální a církevní.

1.1. Nový rok

2.1. Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech

6.1. Tři králové – pouze v některých kantonech

Velký pátek

Velikonoční pondělí

1.5. Svátek práce – pouze v některých kantonech

Nanebevstoupení Páně – ve čtvrtek 40 dní po Velikonocích

Svatodušní pondělí – 10 dní po svátku Nanebevstoupení Páně

1.8. Státní svátek Švýcarska – celošvýcarský

15.8. Nanebevzetí Panny Marie – pouze v některých kantonech

1.11. Svátek všech svatých – pouze v některých kantonech

25.12. – Vánoční svátky

26.12. – Vánoční svátky

Svátky se liší kanton od kantonu.

Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním, v kantonu Curych je
volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno
několik pracovních hodin ve dnech místních svátků (např. cibulový trh v Bernu v
měsíci listopadu). 

Svátky v jednotlivých švýcarských kantonech najdete na webové stránce FEIERTAGE Schweiz.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další
faktory ovlivňující prodej

Švýcarský trh je malý, stabilní a bohatý, s mnoha specifiky a překážkami,
ale i výhodami. Vstup na tento trh je náročný a je potřeba jej dopředu dobře
zvážit. Úspěch ve Švýcarsku se zpravidla stává dobrou referencí pro vstup na
další, daleko větší světové trhy. Neúspěch ve Švýcarsku však stojí daleko více
prostředků než v okolních zemích. Firemní náklady jsou zde několikanásobně
vyšší a zejména služby a pracovní síla patří k těm nejdražším na světě.
Švýcarskému partnerovi je potřeba vysvětlit, proč má obchodovat právě
s Vámi. Pro něj je mnohem jednodušší a přirozenější obchodovat
s firmami ze sousedních států. Měl by tak dopředu jasně vědět, proč se mu
vyplatí obchodovat s firmou z Česka. Nejlepší je proto nabízet produkt,
který domácí a sousední firmy nemají, nebo poskytovat lepší služby. Švýcaři
jsou zvyklí platit za kvalitu, to ale rozhodně neznamená, že se nebudou snažit
tlačit cenu dolů. Business jazykem je angličtina, nicméně znalost úředních
jazyků Švýcarska (němčina, francouzština, italština) je vždy výhodou, zvyšuje
„komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským
partnerem. Doporučujeme tedy popis českého zboží a jeho propagaci v místních
jazykových mutacích.   

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana
domácího trhu

Na stránkách Spolkové celní správy Eidgenössische ZollverwaltungEZV lze nalézt veškeré informace stran dovozu, vývozu a tranzitu zboží z,
do a přes Švýcarsko. Zboží, které je určeno k definitivnímu dovozu do
švýcarského celního prostoru, musí být dopraveno a předloženo některé ze
švýcarských celních stanic a elektronicky nebo písemně nahlášeno k celnímu odbavení.
Přehled celních úřadoven naleznete zde. Kromě správně vyplněné přihlášky
k celnímu odbavení je nutné předložit i další relevantní doprovodné
doklady: faktury, případná potvrzení o původu zboží, povolení / expertízy,
úřední potvrzení, analýzy, certifikáty. Výše celního poplatku závisí na druhu,
materiálu, povaze, použití a váze obchodního zboží. Bývá zpravidla vypočítáván
z hrubé váhy zboží. Pro výpočet cla je směrodatný stav a váha zboží
v momentě celního odbavování. Dovozní poplatky musí být zpravidla
zaplaceny v hotovosti na místě nebo jiným přípustným či dohodnutým
způsobem. Za určitých podmínek lze zboží do Švýcarska dovézt bez celního
poplatku, nebo může být poplatek redukován – viz informace o zboží pocházejícím ze zemí, se kterými má Švýcarsko uzavřenou dohodu o volném obchodu. Efektivní celní poplatek se vypočítává podle švýcarského celního sazebníku. Dle celního číselného kódu zboží lze v tomto on-line sazebníku ověřit výši cla při dovozu do Švýcarska. Kromě případného
celního poplatku podléhá obchodní zboží dani, která činí 7,7 %
z vyměřovacího základu. U některých druhů zboží, jako např. u potravin,
knih, časopisů nebo léků, platí redukovaná sazba daně, která činí 2,5 %. Další
informace k těmto daním jsou uvedeny v tomto odkazu.
Švýcarsko se jako člen Světové obchodní organizace (WTO) musí důsledně řídit
úmluvami, k jejichž plnění se při vstupu do této organizace zavázalo. To
znamená, že kromě potravin by měl být dovoz liberální. Švýcarský trh je však
trhem relativně uzavřeným a chráněným, a to i pro firmy ze zemí EU, se kterou
má Švýcarsko od roku 1972 uzavřenou dohodu o volném obchodu. Specifickou
netarifní překážkou a ochranou domácího trhu jsou kontroly všeho druhu jak na
hranicích, tak i uvnitř země. V databázi přístupu na trh (Market
Access Database) je možné obeznámit se s konkrétní výší cel uplatňovaných
na dovozy do Švýcarska, případně s dalšími překážkami přístupu na trh, jak je
signalizují vývozci z členských států Evropské unie. Pokud budete
potřebovat součinnost s využitím databáze přístupu na trh, je možno
využít příručku pro uživatele v českém jazyce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky
působení na švýcarském trhu se odvíjejí od toho, jaký typ firmy (firma
v individuálním vlastnictví, komanditní společnost, společnost
s ručením omezeným, akciová společnost, apod.), v jaké podnikatelské
oblasti a v kterém kantonu Švýcarska bude zakládán a provozován. Některé obecně
platné zákony a předpisy mají totiž spoustu výjimek na úrovni kantonů (daňové
odlišnosti, procedurální odlišnosti, povolení k pobytu, atd.). I z tohoto
důvodu doporučujeme najmout si místního zástupce či agenturu znalou místního
trhu a prostředí.
Zakládání firem ve Švýcarsku není omezeno zemí původu zakládajících osob.
Švýcarsko je součástí schengenského prostoru, občané zemí EU (s výjimkou
Chorvatska) a ESVO mohou tudíž ve Švýcarsku svobodně pracovat, samostatně
podnikat či založit firmu. Mohou vlastnit i půdu.
Aby mohl občan země EU/ESVO ve Švýcarsku samostatně podnikat či založit firmu,
nemusí se v zemi usadit. Postačí mu zažádat o 5leté pobytové povolení
(tzv. povolení typu B). Během přihlašování však musí byt schopen svou
plánovanou samostatnou činnost prokázat. To lze např. doložením o zapsání do
živnostenského rejstříku, zapsáním do obchodního rejstříku, předložením
podnikatelského záměru, atd. Pokud založení firmy nevyjde, ztrácí žadatel i
příslušné pobytové povolení. Může si však ve Švýcarsku hledat práci jako
zaměstnanec. Podrobnější informace týkající se vyžadovaných potvrzení
sdělují kantonální migrační úřady. Další užitečné informace stran založení
společnosti cizím státním příslušníkem, resp. občanem EU/ESVO ve Švýcarsku lze
nalézt na webových stránkách portálu malých a středních podniků KMUPortal.

5.3. Marketing a komunikace

Švýcarsko je
bohaté a náročné teritorium, čemuž by měla odpovídat i prezentace firmy,
nabízeného produktu či služby. Kromě standardních marketingových postupů je
velmi důležité věnovat péči jazykové úrovni – materiály/komunikace by měly být
v jazykové mutaci té oblasti Švýcarska, ve které se firma prezentuje. Je třeba
zohlednit nejen čtyři úřední jazyky dvaceti šesti kantonů, ale i různé dialekty
a kulturní a společenské odlišnosti. 
Tradiční marketingové nástroje jako letáky, billboardy, tištěná reklama či
reklama v médiích vyjdou velmi draho a je třeba předem zvážit jejich
efektivitu a dosah pro prezentovaný produkt či službu. Levnější a v mnoha
případech efektivnější může být využití sociálních sítí, webových stránek,
influencerů, ambasadorů a dalších možností internetové propagace. K tomu lze využít místní PR agentury, které mohou propagaci cílit dle svých
zkušeností s místním prostředím.
Kontakty na agentury, či informace o
propagačních akcích a veletrzích poskytne na vyžádání Velvyslanectví ČRv Bernu, nebo některý ze tří Honorárních konzulátů ČR ve Švýcarsku.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ve Švýcarsku je ochrana práv
týkajících se duševního vlastnictví na vysoké úrovni. Švýcarsko je členem
Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) od roku 1970. Je rovněž stranou
všech důležitých úmluv v této oblasti. Velvyslanectví ČR v Bernu
nejsou známy případy porušení práv v oblasti duševního vlastnictví ve
Švýcarsku, které by se dotýkaly českého držitele práv. Případná porušení lze
řešit trojím způsobem (jednotlivě každým z nich nebo v kombinaci
všemi):

–          v trestně-právní
rovině učinit trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení,

–          žádat náhradu škody
v občansko-právním soudním řízení,

–          obrátit se na celní
orgán, který na žádost držitele práv v oblasti duševního vlastnictví může
zakázat dovoz, vývoz i průvoz předmětů, jež předmětná práva porušují. Chráněné
vzory, patenty, značky a design ve Švýcarsku ověřuje, uděluje a spravuje
federální úřad pro duševní vlastnictví (EidgenössischesInstitut für Geistiges Eigentum) se sídlem v Bernu.

5.5. Trh veřejných zakázek

– Konkrétní informace o veřejných zakázkách jsou k dispozici na
stránkách Švýcarského obchodního věstníku SHAB.

– Informace o evropských veřejných zakázkách jsou k dispozici
na Portálu SIMAP/TED.

– Švýcarská národní databáze veřejných zakázek je k dispozici
na Portalu SIMAP/CH.

Simap.ch je společná elektronická platforma konfederace, kantonů a obcí v
oblasti zadávání veřejných zakázek. Veřejní zadavatelé
mohou jednoduchým způsobem prostřednictvím tohoto portálu zveřejnit své
nabídky a související dokumentaci. Zainteresované
společnosti a poskytovatelé obdrží celošvýcarský přehled možných smluv a kromě
publikací si mohou k nabídkám elektronicky stáhnout související dokumenty. 
Případné dotazy lze položit přímo na platformě prostřednictvím
fóra otázek / odpovědí.
Nahrávku online školení, jak portál SIMAP efektivně využívat (webinář
obsahující pět videí v němčině), naleznete zde.
České podnikatelské subjekty se s dotazy mohou obracet i na obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v
Bernu, Muristrasse 53, 3006 Bern, email: commerce_bern@mzv.cz,
tel. +41313504080.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Švýcarsko patří k finančně nejméně rizikovým
zemím světa. Platební podmínky se nijak zvlášť nevymykají evropským zvykům. U
menších a nepravidelných transakcí, nebo u prvních dodávek zboží či služeb bývá
vyžadována platba předem. U větších mezinárodních transakcí se často využívají
dokumentární formy placení při dodání zboží. Dokumenty se předávají většinou
prostřednictvím bank, stejně tak i platba (dokumentární inkaso). Mezi
dlouhodobými obchodními partnery, kteří si již navzájem důvěřují, je možno
domluvit platbu fakturou s dohodnutou dobou splatnosti, nebo dokonce
komisní prodej.
Pro řešení obchodních sporů se švýcarským
partnerem lze nejprve využít švýcarského úřadu pro vymáhání dluhů (Betreibungsschalter). Více
informací naleznete zde.
Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny
smírčím řízením nebo u soudu. Výrazně levnější je najít řešení ve smírčím řízením
u rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb.
Rozhodčí soud pracuje při Hospodářské komoře ČR. V případě soudního projednávání
není možné se obejít bez právní pomoci specializovaných kanceláří. Užitečný
odkaz na právní pomoc lze získat např. i na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Bernu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího
státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování
těchto podmínek je příslušný zastupitelský úřad dané země. Následující
informace jsou určeny tedy jen k základní orientaci. Vždy je doporučeníhodné si
před cestou ověřit u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se
podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Ačkoli Švýcarsko není členskou zemí EU, přistoupilo v roce 1999 k Dohodě o
volném pohybu osob a zboží a je součástí schengenského prostoru. Plný volný
pohyb se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR. K cestě do Švýcarska stačí
platný cestovní pas ČR nebo občanský průkaz ČR. Platnost cestovních dokladů
musí trvat po dobu pobytu cestovatele ve Švýcarsku, resp. do okamžiku
vycestování.
Čeští občané nemají ve Švýcarsku vízovou povinnost. Při turistických pobytech
do 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů není třeba zvláštní povolení. Totéž
platí pro léčebné či lázeňské pobyty. Pokud však má český občan v úmyslu
pobývat ve Švýcarsku déle než 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů, nebo ve
Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost, je povinen požádat u příslušného
kantonálního migračního úřadu o povolení k pobytu (podrobněji v kapitole
5.8).

Mezinárodní letiště v Curychu, Ženevě i v Basileji jsou přímo
napojena na železniční síť, z letiště v Basileji je třeba dojet k
železniční stanici v centru města autobusem č. 50. Služby taxi a půjčoven
automobilů na švýcarských letištích jsou samozřejmostí, ceny jsou vysoké, podmínky
pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou standardní jako v jiných
vyspělých evropských zemích.
Na kratší vzdálenosti je lepší a mnohdy rychlejší se pohybovat pěšky, příp. za
použití MHD. Dostupnost i kvalita pitné vody je bezproblémová, kriminalita velmi
nízká.               
Vzhledem
k cenám zdravotních služeb a léků se velmi doporučuje uzavřít před cestou
do Švýcarska dobré cestovní pojištění. 
Odkaz na užitečné webové
stránky:

Velvyslanectví Švýcarska v Praze – Schweizerische Botschaft in Prag
Státní sekretariát pro migraci – Staatssekretariat für Migration SEM
Ministerstvo zahraničních věcí Švýcarska – Eidgenössisches Departementfür auswärtige Angelegenheiten EDA
Švýcarské regionální konzulární centrum ve Vídni – Regionales Konsularcenter Wien

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Švýcarsko uzavřelo s EU
v roce 1999 dohodu o volném pohybu osob. Plná svoboda pohybu se od roku
2014 vztahuje i na občany ČR, kteří tak mohou ve Švýcarsku nárokovat stejné
životní a pracovní podmínky jako Švýcaři.  

K pracovnímu pobytu ve Švýcarsku potřebují čeští občané povolení, která vydává
místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad. Jejich seznam i
s kontakty je uveden pod následujícím odkazem.

Na federální úrovni spadá problematika pod Státní sekretariát pro migraci (Staatssekretariatfür Migration), na jehož webové stránce lze nalézt v němčině,
francouzštině, italštině i angličtině mnoho užitečných informací.
V konkrétní záležitosti je nicméně žádoucí vždy konzultovat místně
příslušný kantonální migrační a pracovní úřad, neboť podmínky se mohou kanton
od kantonu lišit.  

Klíčem k udělení pracovního povolení je získání pracovního místa, resp.
nalezení zaměstnavatele ochotného českého zájemce zaměstnat a o pracovní
povolení pro něj požádat. Velvyslanectví ČR v Bernu nabídky na švýcarském
pracovním trhu nesleduje a práci ve Švýcarsku nezprostředkovává. Pro vykonávání
výdělečné činnosti s pobytem nad 90 dnů je žadatel povinen se co nejdříve po
příjezdu do Švýcarska nahlásit na kantonálním migračním a pracovním úřadě dle
místa plánovaného pracovního pobytu. Seznam s kontaktními údaji viz výše. 

Prospěšné informace lze získat i na portálu sítě Evropské služby zaměstnanosti (EURES),
jejíž součástí je i Úřad práce České republiky.
Základním posláním předmětné služby je usnadňovat mezinárodní mobilitu
pracovních sil. Služby EURES se prostřednictvím bilaterálních smluv vztahují
také na Švýcarsko.  
Zákonnou minimální mzdu si v kantonálních referendech odhlasovaly pouze
kantony Neuchâtel, Jura, Ženeva a Ticino. V platové oblasti se projevují
typické švýcarské odlišnosti, vycházející z kantonálních rozdílů. Nejsilnější
švýcarský odborový svaz Unia považuje za férovou minimální mzdu 4 000,-
CHF hrubého měsíčně.  

Sociální a zdravotní péče je pro ty, kdo ve Švýcarsku pracují legálně a řádně
platí veškeré předepsané odvody, na vysoké úrovni.

5.9. Veletrhy a akce

Podrobný seznam všech švýcarských veletrhů pro roky 2022 až 2025 najdete na stránkách SWISS FAIRS

K těm největším a nejvýznamnějším švýcarským veletrhům patří například:

BEA BERN konaný 28.4. – 7.5.2023. Tradiční švýcarský zemědělský veletrh.

Geneva International Motor show konaný 14.2. – 19.2.2023. Jeden ze dvou největších evropských autosalonů.

OLMA St. Gallen konaný 2.4. – 4.4.2023. Největší švýcarský veletrh z oblasti hotelnictví a gastronomie.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví
ČR ve Švýcarské konfederaci a v Lichtenštejnském knížectví


Botschaft der Tschechischen Republik

Muristrasse 53

P.O.Box
1304
3000 Bern 16
Schweiz

Vchod na velvyslanectví i na konzulární oddělení je z ulice Burgernzielweg.
K úřadu
jezdí tramvaj č. 7 směr Ostring, zastávka Burgernziel.

Telefon: +41-31-3504070

Fax: +41-31-3504098

E-mail: velvyslanectví: bern@embassy.mzv.cz

E-mail: konzulární oddělení: consulate_bern@embassy.mzv.cz

E-mail: obchodně ekonomický úsek: commerce_bern@mzv.cz

Web Velvyslanectví ČR v Bernu

Diplomatická a konzulární služba: +41-79-641 33 00 – (pouze nouzové případy v
mimopracovní době)

Pracovní doba: pondělí – pátek: 7:45 – 16:15 h

Stálá
mise České republiky při úřadovně OSN a ostatních mezinárodních organizacích v
Ženevě
Mission permanente de la République tchèque auprès de l’Office des
Nations Unies et des autres organisations internationales à Genève

17, Chemin Camille Vidart

Case postale 109

1211 Genève 20

Suisse  

Ke Stálé misi jezdí od hlavního nádraží Gare Cornavin autobus č. 5 do
zastávky Vermont.

Telefon: +41 22 910 38 10

Fax: +41 22 740 36 62

E-mail: mission.geneva@embassy.mzv.cz

Web Stálé mise ČR

Pracovní doba: pondělí – pátek: 08.30 – 17.00 h

Honorární
konzulát ČR v Basileji

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Basel
Christoph Merian-Ring 11
4153 Reinach BL
Telefon: +41 – 79 783 55 69

E-mail: basel@honorary.mzv.cz

Konzulární působnost:
kantony Basilej-město a Basilej-venkov

Úřední hodiny:

Pondělí  10.00 – 13.00 hod. 
Středa 13.00 – 16.00 hod.  
 

Honorární
konzulát ČR v Curychu

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Zürich
Freigutstrasse 27

8002 Zürich

Telefon: + 41 – 44 515
20 42

E-mail: zurich@honorary.mzv.cz

Konzulární působnost:
kanton Curych

Úřední hodiny:

Pondělí 10.00 – 13.00 hod.  
Úterý 12.00 – 15.00 hod.

Německo
– Zahraniční kancelář CzechInvest Düsseldorf
– místně příslušná i pro Švýcarsko

E-mail: germany@czechinvest.org

Web

Rakousko – Zahraniční kancelář CzechTrade Vídeň – místně příslušná i
pro Švýcarsko

E-mail: julie.havlova@czechtrade.cz

Web

Rakousko – Česká centrála cestovního ruchu  – CzechTourism – místně
příslušná i pro Švýcarsko

E-mail: wien@czechtourism.com

Web

Rakousko – České centrum Vídeň – Tschechisches Zentrum Wien – místně příslušné i pro Švýcarsko

E-mail: ccwien@czech.cz

Web

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

·        
112 – Mezinárodní číslo tísňového volání

·         117 – Policie

·         118 – Požárníci

·         140 – Automobilová havarijní
služba

·         143 – Krizová linka

·         144 – Záchranka, ambulance

·         145 – První pomoc v případě
otravy, poradenství

·         147 – Dětská linka důvěry

·         163 – Stav vozovek

·         187 – Lavinový věstník

·         1414 – Záchranná letecká
služba – helikoptéra společnosti REGA

·         1415 – Záchranná letecká
služba – speciální horské letadlo společnosti Air-Glacier

·         044 261 88 66 – Tísňová linka
rodičů

·         044 211 22 22 – Záchranná
služba pro zvířata

.         Právní pomoc

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice
Schweizerische Botschaft in der Tschechischen Republik


Pevnostní 7

CZ-162 01 Praha 6

Česká republika

Vchod na velvyslanectví je z ulice Dělostřelecká.

Telefon: +420 220 400 611

E-mail: prague@eda.admin.ch

Web

Delegace EU ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku

Delegation der EU für die Schweiz und das Fürstentum Liechtenstein

Christoffelgasse 6
CH-3011 Bern

Švýcarsko

Velvyslanec a vedoucí Delegace: Petros Mavromichalis

Telefon: +41 31 310 15 30

E-mail: delegation-bern@eeas.europa.eu

Web


Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy  (prostřednictvím
této stránky se dostanete na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých
odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí)
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí
Spolkové ministerstvo vnitra (Zabývá
se převážně agendou zdravotnictví)

Spolkové ministerstvo spravedlnosti a policie

Spolkové ministerstvo obrany, ochrany obyvatelstva a sportu

Spolkové ministerstvo financí

Spolkové ministerstvo pro hospodářství, vzdělávání a výzkum 

Spolkové ministerstvo životního prostředí, dopravy, energie a komunikace
Spolkový daňový úřad
Kantonální složení Švýcarska
Spolkový celní úřad
Státní sekretariát pro otázky migrace (Zabývá se mj. i podmínkami pro vystavení pracovního povolení a
vysílání zahraničních pracovníků)

Státní sekretariát pro hospodářství

Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika
Swissfairs Messekalender Schweiz (Informace o veletrzích)

Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu Swissmem, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců.

economiesuisse (Ústřední svaz švýcarských podniků)

KMU Portal für kleine und mittlere Unternehmen (Portál malých a středních podniků). Obsahuje mj.
informace o podmínkách zakládání společností ve Švýcarsku cizími státními
příslušníky.
Switzerland Global Enterprise (Švýcarská centrála na podporu
exportu)

Banka UBS (Union Bank of Switzerland (Největší švýcarská banka. UBS
vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení
banky)

Schweizerische Nationalbank (Švýcarská národní banka. Jako
nezávislá centrální banka řídí měnovou politiku země)

Agentura Switzerland Tourism (Webové stránky s praktickými
turistickými informacemi)
Touring Club Schweiz (Webové stránky švýcarského
automotoklubu TCS, kde lze nalézt specifické informace pro řidiče a nejen pro
ně)

Vereinigung der Strassenverkehrsämter Schweiz (Sdružení dopravních inspektorátů Švýcarska. Adresy
dopravních inspektorátů Švýcarska)
Map.search.ch (Portál pro
vyhledávání jakéhokoliv místa – město, čtvrť, ulice – na mapě
Švýcarska) 

Tel.search.ch (Portál pro vyhledávání telefonních
čísel ve Švýcarsku)

Neue Zürcher Zeitung (Elektronická verze deníku Neue
Zürcher Zeitung. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského
života Švýcarska – placený web)

Der Bund (Elektronická verze deníku Der Bund – placený web)

Handelszeitung (Přehled o odborných švýcarských
ekonomických publikacích)

Schweizerische Bundesbahnen SBB (Informace o spolkových drahách
včetně jízdního řádu)

BERNMOBIL (Informace o městské hromadné dopravě v Bernu a okolí + jízdní řád)
Bundesamt für Meteorologie und Klimatologie Meteo Schweiz (Spolkový úřad pro meteorologii a klimatologii.
Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska)

• Teritorium: Evropa | Švýcarsko | Zahraničí