Geograficky skýtají nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kantony Curych, Zug, Bern a okolí a Ženeva. Tyto regiony zůstávají centry technologických inovací a hostí sídla předních technologických firem i výzkumných institucí. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi klíčovými sektory – fintech, cloudové služby, AI, blockchain, virtuální a rozšířená realita, kyberbezpečnost, kvantové technologie, ale i v oblasti Průmyslu 4.0 a nově označovaného směru Průmysl 2025.

Pandemická krize vyvolala ve Švýcarsku turbo-digitalizaci. V současné době (2025) se nabízí příležitosti v mnoha ICT sektorech, jako jsou například e-commerce, FinTech, cloud, AI, e-learning, e-games, blockchain, ochrana a správa dat, kybernetická bezpečnost, webdesign, 5G, 3D tisk a virtuální realita. V roce 2024 Švýcarsko posílilo právní rámec v oblasti exportních kontrol pro technologie jako AI, kvantové výpočty a polovodiče, což může být pro exportéry relevantní.

Díky své kvalitní infrastruktuře, politické stabilitě, příznivému podnikatelskému prostředí a vysoce kvalifikované pracovní síle skýtá Švýcarsko výborné podmínky pro digitální transformaci. Jeho výhodou je silná výzkumná základna – ETH Zürich, EPFL Lausanne a další instituce patří k evropské špičce a podporují technické obory i start-upy.

Mnohé švýcarské společnosti jsou již lídry ve svém oboru, často s vysokou mírou digitalizace a inovačním potenciálem. Zároveň ale platí, že Švýcarsko je dlouhodobě definováno jako dovozce ICT know-how, a tím vytváří příležitosti pro dodavatele špičkových řešení ze zahraničí, včetně ČR.

Uvedené důvody vedly k tomu, že si například americké technologické firmy jako Google, Microsoft či IBM vytvořily ve Švýcarsku, především v Curychu, silnou základnu – zejména v oblasti vývoje, výzkumu a cloudových služeb. To zemi výrazně posunulo jako centrum IT inovací, ale zároveň vytvořilo konkurenční tlak na domácí ICT sektor.

Vedle tradičních ICT center, jako jsou Curych, Zug, Bern a Ženeva, se stále více profilují i menší regiony, zejména v oblasti západního Švýcarska (např. kanton Vaud), které těží ze silné výzkumné základny a podpory inovačních center jako Swiss Innovation Park.

Pro švýcarskou ekonomiku zásadní sektory – finanční a farmaceutický – budou v nadcházejících letech procházet rozsáhlou digitalizací a interní transformací, což generuje poptávku po bezpečných, škálovatelných a interoperabilních ICT řešeních. Z IT služeb jsou nejvíce žádané: správa a ochrana dat, IT bezpečnost ve finančních službách, cloudové platformy, hybridní cloudové prostředí, řešení pro dodržování předpisů, a také systémy umožňující rychlé uvádění inovací na trh. Stejná potřeba vzniká i v dalších odvětvích, jako zdravotnictví, strojírenství, zemědělství či veřejná správa.

Složitost hybridních architektur a narůstající množství dat vytvářejí výzvu v oblasti koordinace a správy procesů napříč různými IT prostředími. To vytváří nové tržní příležitosti pro firmy, které se specializují na správu dat, bezpečnost, škálovatelnost a provozní efektivitu.

Fyzické veletrhy a živé prezentace se po pandemii postupně vrátily, ale virtuální formy prezentace produktů zůstávají běžnou součástí obchodních strategií. Digitální komunikace a online marketing jsou ve Švýcarsku již pevnou součástí firemní prezentace.

Firmy se aktivně připravují na příchod nových technologií a možností spojených s rostoucím využitím AI. Vývoj a inovace v kontextu Průmyslu 4.0 a 2025 nabývají na intenzitě, přičemž roste poptávka po vývojových partnerech a poskytovatelích ICT služeb i ze zahraničí.

Pro Švýcarsko je sektor MEM (strojírenský, elektrotechnický a kovodělný průmysl) klíčovým průmyslovým odvětvím. Zahrnuje všechny perspektivní oblasti techniky, jako jsou senzorová technika, fotonika, robotika, aditivní výroba a průmyslové informační a komunikační technologie. Den co den pracuje na tom, aby se Švýcarsko a celý svět staly bezpečnějšími, šetrnějšími k životnímu prostředí, zdravějšími a více prosperujícími  prostřednictvím technologických řešení.

Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy (senzorové technologie, digitalizace rozhraní pro zákazníky), fotonika, robotika a vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Investice jsou směřovány především do informačních technologií v oblasti plánování podnikových zdrojů (ERP), systému pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), výrobních informačních systémů (MES) a procesu řízení životního cyklu výrobku (PLM).

MEM také patří k nejvýznamnějším exportním odvětvím a největším zaměstnavatelům v zemi. Tento sektor skýtá pracovní místa pro více než 300 000 zaměstnanců (v r. 2024 činil počet zaměstnanců 330 000 ve Švýcarsku, což představuje 8 % celkové pracovní síly), a pro dalších 570 000 pracovníků v zahraničí. Tvoří jej převážně malé a střední podniky, které vzdělávají kolem 20 000 potenciálních mladých profesionálů ve Švýcarsku. Objem vývozu tohoto sektoru činí cca. 70 mld. CHF ročně, což představuje 21 %, tedy ¼  celkového švýcarského exportu. Největší podíl na vývozu, který činil 78 %, mají strojírenské výrobky, výrobky přesné mechaniky a výrobky kovoprůmyslu.

Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství celá řada a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí. Česká řešení se mohou uplatnit např. v následujících oblastech: automatizace tovární a montážní výroby, technologie pohonu a převodové techniky, automotive, hydraulika, pneumatický průmysl, intralogistika, obalová technika, technika pro manipulaci s materiálem, zpracování plastů, nové energetické systémy, fotonické a optické systémy, přesné strojírenství, letectví a kosmonautika, technologie svařování a řezání, technologie čerpadel, textilní výroba, environmentální technologie, výroba nástrojů a forem, obráběcí stroje, konstrukce strojů a zařízení pro procesní inženýrství, výrobní systémy pro chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl.

Málokteré odvětví hospodářství je pro Švýcarsko takovým synonymem jako chemicko-farmaceutický průmysl. Poptávka po jeho výrobcích téměř nepodléhá ekonomickým výkyvům a klesající ceny byly dosud  kompenzovány nárůstem objemu výroby. Zaměstnanost v tomto odvětví prudce vzrostla, přičemž farmaceutické výrobky významně přispívají k přebytku švýcarské obchodní bilance. 

Švýcarský chemicko-farmaceutický průmysl je jedním z nejkonkurenceschopnějších na světě. Již 5. rokem v řadě se objevuje mezi třemi nejúspěšnějšími zeměmi v globálním indexu konkurenceschopnosti průmyslu (Global Industry Competitiveness Index GICI). V roce 2024 se umístilo na 2. místě za USA a před Irskem. Tematickým zaměřením letošního roku je udržitelnost životního prostředí, kde švýcarská průmyslová odvětví zaujímají první místo na stupních vítězů.

V odvětví působí více než 1000 společností, z nichž dvě – Roche a Novartis – patří z hlediska obratu k největším na světě. Dominují zde však i další velké společnosti, jako např.: ve farmaceutickém odvětví kromě Roche a Novartis, také Debiopharm a Lonza, v chemickém odvětví patří k lídrům Syngenta, Ineos, Eurochem, Givaudan a Clariant. 

Téměř polovina zaměstnanců v chemickém a farmaceutickém průmyslu však pracuje pro malé a střední podniky. Ty jsou soustředěny v regionech Basilej, Curych, Zug a v oblasti kolem Ženevského jezera. Ve Švýcarsku sídlí také 20 % evropských life-science společností, země rovněž celosvětově přispívá k ekonomickému úspěchu biotechnologických společností.

Chemický a farmaceutický průmysl jen ve Švýcarsku zaměstnává více než 75 000 zaměstnanců, v zahraničí pak přes 330 000. Žádné jiné odvětví ve Švýcarsku neinvestuje tolik do výzkumu a vývoje jako právě odvětví chemie a farmacie.

Chemicko-farmaceutický průmysl odolal náročným globálním podmínkám a výzvám a i v r. 2024 opět prokázal, že je páteří švýcarské ekonomiky. Na celkovém švýcarském vývozu se v r. 2024 podílel více než 52 %, vývoz tak mírně vzrostl na 149,08 mld. CHF. Do zemí EU se meziročně zvýšil o 14,6 % na 79,1 mld. CHF, což znamená, že EU zůstává zdaleka nejdůležitějším odběratelským regionem, na který připadá více než polovina celkového vývozu (53,1 %). Na straně dovozu pocházejí více než ¾ všech chemicko-farmaceutických výrobků také ze zemí EU. EU je tak pro Švýcarsko nejen nejdůležitějším exportním trhem, ale také nejdůležitějším dodavatelem surovin, polotovarů a hotových výrobků.

Chemicko-farmaceutický průmysl je z velké části zodpovědný za rekordní úroveň vývozu a je klíčovou zárukou hospodářské stability Švýcarska. Navzdory oslabující ekonomice dokázaly společnosti z chemicko-farmaceutického odvětví a Life Sciences v r. 2024 vývoz svých výrobků zvýšit.

Vzhledem k nejisté geopolitické situaci s vysokými cenami surovin a energií a utlumenému globálnímu ekonomickému vývoji s nižší poptávkou je tento pozitivní vývoj překvapivý a svědčí o velké odolnosti tohoto odvětví.  

Příležitosti pro české společnosti mohou být v dodávkách strojního či laboratorního zařízení a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny, Švýcarsko poptává silici a vonné látky, leštící a čistící přípravky. Švýcarský úspěch v biotechnologickém sektoru přirozeně přitahuje pozornost Česka a otevírá prostor pro vzájemnou spolupráci. 

Neméně významným odvětvím švýcarského chemického průmyslu je plastikářský průmysl, z něhož přibližně 39 % tvoří výroba plastů. Plasty však mají využití i v dalších odvětvích průmyslu, jako např. ve stavebnictví nebo v automobilovém, elektrotechnickém či zdravotním průmyslu.

Švýcarsko patří k největším spotřebitelům plastů na světě, ročně spotřebuje cca 1 mil. tun plastů, což odpovídá 120 kg plastů na obyvatele. Každý rok se v zemi vyprodukuje přibližně 790 tis. tun plastového odpadu, přičemž téměř polovina se používá dobu kratší, než 1 rok (např. obaly). Většina plastového odpadu je tepelně recykolvána ve spalovnách odpadu (83 % = 660 tis. tun) a cca 2 % (10 tis. tun) v cementárnách. Přibližně 9 % (70 tis. tun) se zpracovává na recykláty. Zbývajících 6 % (50 tis. tun) plastového odpadu se použije znovu, např. textil. Vzhledem k tomu, že Švýcarsko, na rozdíl od mnoha jiných zemí, od r. 2000 neukládá na skládky žádný hořlavý odpad, musí být veškerý plastový odpad recyklován způsobem šetrným k životnímu prostředí, ať už jako materiál nebo pro energetické využití. V oblasti recyklace plastů však stále existuje potenciál pro lepší uzavírání materiálových cyklů.

Spolkový úřad pro životní prostředí BAFU podporuje oběhové hospodářství. Ve smyslu lepšího uzavírání materiálových cyklů je důležité řešit otázky likvidace již ve fázi výroby výrobku. Důležitým tématem je také předcházení vzniku odpadu, protože nejekologičtější je ten odpad, který vůbec nevzniká.

Spolková vláda byla vyzvána, aby v rámci zamezení dalšího znečišťování životního prostředí co nejefektivněji řešila problém plastů nejen na národní úrovni, ale aby se o něj zasadila i v celosvětovém kontextu.

Švýcarský plastikářský průmysl tak nabízí řadu příležitostí pro české výrobce zařízení a technologií na třídění a zpracování plastů a odpadů plastikářského odvětví. 

Obyvatelé Švýcarska těží z kvalitní a dobře dostupné zdravotní péče. Aby mohl zůstat tento trend i nadále zachován, ocitá se systém švýcarského zdravotnictví pod tlakem, a to zejména z následujících důvodů: rostoucí náklady na zdravotní péči, nárůst nepřenosných nemocí, nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu, chybějící transparentnost, např. pokud jde o náklady a kvalitu služeb, sociální nerovnosti, a v neposlední řadě digitalizace, která ve švýcarském zdravotnictví “zaostává”.

V roce 2020 byla završena realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem „Gesundheit 2030“. Jejím cílem je vypořádat se s hlavními společenskými výzvami tak, aby i nadále zůstala zdravotní péče ve Švýcarsku kvalitní, dostupná a cenově přijatelná pro všechny jeho obyvatele. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna, nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií, počítá koncepce „Gesundheit 2030“ i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. 

Na rozdíl od jiných oblastí života je ve švýcarském zdravotnictví digitalizace mnohem méně pokročilá. Chybí široce založená společná strategie pro všechny zúčastněné strany. I ve vnitrostátním srovnání je úroveň digitalizace zdravotnictví v porovnání s ostatními odvětvími podprůměrná. 

Spolková rada a parlament si tato slabá místa uvědomují, a proto novým programem s názvem „DigiSanté“ hodlají tyto nedostatky odstranit. Jeho cílem je v následujících 10 letech (do roku 2034) dohnat zpoždění Švýcarska v digitalizaci systému zdravotní péče. Výchozím bodem programu je vize digitálního systému zdravotní péče vycházející ze strategie “Gesundheit 2030”, do níž je program DigiSanté začleněn. Prostřednictvím programu “DigiSanté” chce Spolková vláda zlepšit kvalitu systému zdravotní péče zejména pro pacienty. Cílem je také větší efektivita pro všechny. Aby toho bylo možné dosáhnout, musí být zajištěna bezproblémová výměna dat pro léčbu, fakturaci, výzkum a administrativu. To vyžaduje lepší standardizaci. Zároveň musí být zaručena ochrana údajů, informační sebeurčení a kybernetická bezpečnost a přístup ke zdravotnickým údajům musí být jasně upraven zákonem. Kromě toho by mělo být v rámci zákonných požadavků usnadněno sekundární využití výsledných zdravotnických údajů pro plánování, řízení a výzkum.

Příležitosti pro české subjekty se tedy nabízí hlavně v IT a ve zdravotnických službách. Pro české IT experty se naskýtá příležitost v oblasti e-health, ochrany dat, kybernetické bezpečnosti, 5G, VR, apod. Dále jsou poptávány služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Potenciál mají i kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky, či nábytek, jakož i speciální aplikace, například nano nátěry a malby, a samozřejmě technologie využívající nanovlákna nebo zdravotnický nábytek.  

Z nemocnic je rovněž signalizován zájem o zajištění sterilního prostředí. 

Díky dobrému renomé místního chemického a farmaceutického výzkumu a vývoje, daňovým úlevám a částečně i nejistotě spojené s Brexitem, převzalo Švýcarsko (kantony Basilej, Curych, Zug, méně Luzern, Ženeva a Lausanne) roli, kterou měla v nedávné minulosti Velká Británie v globální či regionální expanzi mezinárodních farmaceutických firem. Tato skutečnost je doprovázena velkou poptávkou po lékařích a vědcích se zkušenostmi v klinickém výzkumu, kteří přicházejí do Švýcarska většinou ze zahraničí. 

Za své špičkové postavení v tomto odvětví Švýcarsko vděčí z velké části i zahraničním expertům. Jelikož nedisponuje dostatkem vlastních klinických vědců, musí země vynakládat velké úsilí a prostředky na to, aby je přilákalo ze zahraničí a zajistilo tak, že jeho klinický výzkum udrží krok s vysokou kvalitou základního lékařského výzkumu. Díky vysokým platům, výhodným pracovním podmínkám a příznivému podnikatelskému prostředí je v tom úspěšné. Ve Švýcarsku tak v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie, což dává příležitost zahraničním, resp. českým lékařům, vědcům a expertům se zkušeností v oblasti klinického výzkumu a otevírá tak prostor pro vzájemnou spolupráci.

Švýcarské zemědělství přispívá k zásobování švýcarského obyvatelstva potravinami, jakož i k tvorbě kulturní krajiny, a tudíž i k rozvoji cestovního ruchu. Jeho podíl na celkovém hospodářství země je však zanedbatelný. Přesto je mu ve Švýcarsku připisován strategický význam, a to zejména kvůli roli, kterou sehrává v udržení bezpečnosti potravin a potravinového zabezpečení. 

Švýcarské zemědělství je hlavním odvětvím primárního sektoru, přičemž v r. 2024 činila hodnota jeho produkce podle předběžných odhadů Spolkového statistického úřadu 12 mld. CHF. To odpovídá poklesu o 0,4 % oproti roku 2023. ½ této částky připadá na živočišnou výrobu, a to zejména na chov skotu a výrobu mléka a mléčných výrobků. Rostlinná výroba (pěstování plodin na orné půdě, krmiv, odvětví ovocnářství, vinařství a zahradnictví) se podílí více než ⅓ na této částce. Většina zemědělské produkce je určena pro domácí trh, přičemž domácí výroba pokrývá průměrně 50 % poptávky, proto je Švýcarsko závislé na dovozu potravinářských a zemědělských výrobků ze zahraničí. Některé produkty, jako mléko, obiloviny a cukr, se nepřímo vyvážejí prostřednictvím potravinářského průmyslu v podobě sýrů, čokolád, pečiva a nápojů.

Švýcarsko je tradičním dovozcem zemědělských a potravinářských produktů. Podíl na celkovém dovozu zemědělského a potravinářského zboží se pohybuje okolo 6 %, zatímco na celkovém vývozu cca 4 %. Díky růstu populace a tudíž i spotřeby zůstává v posledních letech poměr domácí produkce potravin ke spotřebě na relativně konstantních 50 %. Zbytek své potravinové potřeby není Švýcarsko schopné pokrýt vlastními výrobky, a musí je tak dovážet ze zahraničí. Výjimku tvoří pouze mléko a mléčné výrobky, pochutiny a tabák.

Hlavní důvody vysoké poptávky po dovozu zemědělských a potravinářských výrobků spadají v zásadě do dvou kategorií: 1) vysoká hustota osídlení, tedy malá dostupnost orné půdy a 2) méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů. Orná plocha na obyvatele činí ve Švýcarsku cca 500 m2, což je jen čtvrtina mezinárodního průměru. Asi 2/3 celkové zemědělské plochy Švýcarska lze z topografických nebo klimatických důvodů využívat pouze jako pastviny. Méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských výrobků souvisí i s tím, že na základě společenské poptávky získaly vysokou prioritu udržitelnost, uzavřené cykly, ekologické zemědělství, integrovaná produkce a ochrana biodiverzity. 

Žádné jiné odvětví švýcarského hospodářství není tak štědře dotovaným odvětvím jako švýcarské zemědělství. Ve Švýcarsku existují tři kategorie dotací pro jeho zemědělský sektor: 1) Přímé platby, 2) Podpora výroby a prodeje, 3) Podpora strukturálních zlepšení a sociálních opatření. 

Dne 14. června 2024 přijala Spolková vláda prohlášení k těmto třem platebním rámcům zemědělských dotací na léta 2026-2029. Během těchto čtyř let hodlá ve prospěch zemědělství uvolnit částku ve výši 13.817 mil. CHF. Chce zejména posílit investice do výrobních základen. Většina těchto prostředků (10,988 mil. CHF), bude i nadále určená pro přímé platby. Na výrobu a prodej bude vyčleněno 2.139 mil. CHF a na výrobní základny 690 mil. CHF. Celková částka tak činí o 230 mil. CHF, tj. o 1,6 % méně než na období let 2022-2025. Tento rozdíl je způsoben zejména škrty, které Spolková vláda plánuje pro rozpočet na rok 2025. Tudíž i samo zemědělství by mělo přispět k úsporám, aby bylo možné ulevit běžnému rozpočtu o 2 mld. CHF a v rozpočtu na rok 2025 možné dodržet dluhovou brzdu.

Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit. Kromě poptávky po těch tradičních, jako je  např. chmel, rostou i požadavky na takové zboží jako jsou máslo, cukr, mouka. Ve Švýcarsku je momentálně poptávka po sadbových bramborách (v r. 2024 byla od samého počátku ovlivněna nepříznivými povětrnostními podmínkami) a tradičně po vejcích všech kategorií. Na jejich dovoz spolková vláda již poněkolikáté navýšila celní kvóty (v r. 2024 činilo navýšení o 7.500 tun na 24.928 tun. To odpovídá nárůstu o 43 %). Vzrostl také podíl dovozu zeleniny, některých druhů ovoce, jako např. jablek, jakož i nápojů. Na švýcarském trhu je již několik let nedostatek hrachu a dalších luštěnin jako čočka, sója. Kromě těchto komodit se nabízí i prostor pro dodávky zemědělských strojů.

Švýcarsko si i v roce 2024 udrželo pozici nejinovativnější ekonomiky na světě. Podle Global Innovation Index 2024 se již 14. rokem po sobě umístilo na 1. místě v tomto žebříčku z celkového počtu hodnocených zemí (133). 

Ročně do VVI investuje okolo 25 mld. CHF, což odpovídá cca 3,4 % HDP, přičemž ⅔ celkových výdajů pochází ze soukromého sektoru. Mezi klíčové hráče sem patří například společnosti Roche, Novartis, ABB či Nestlé, které aktivně spolupracují s univerzitami na vývoji inovativních technologií.

Jedním z hlavních důvodů, proč se Švýcarsko stalo inovační velmocí, je vynikající systém ochrany duševního vlastnictví. Země pravidelně zaujímá přední příčky v počtu mezinárodních patentů na obyvatele a nabízí právní prostředí, které je považováno za jedno z nejstabilnějších na světě. To je velkým lákadlem pro firmy zaměřené na vývoj nových produktů, technologií a nebo farmaceutických řešení. 

To však není jediný důvod, proč je mezinárodní špičkový výzkum ve Švýcarsku doma. Dalšími důvody jsou vynikající mezinárodní networking, vysoká úroveň vzdělávání, stabilní politické a právní podmínky, vynikající infrastruktura, jakož i společenské uznání. Švýcarsko disponuje atraktivním a úspěšným vědeckým a výzkumným prostředím. Země proto přitahuje výzkumné pracovníky z celého světa: přibližně polovina všech doktorandů a profesorů pochází ze zahraničí. Mnoho švýcarských univerzit se umisťuje na velmi vysokých příčkách v mezinárodních žebříčcích univerzit. Většina výzkumu a vývoje však neprobíhá ve veřejných institucích, ale v soukromých společnostech.

Dne 8. března 2024 předložila Spolková vláda Parlamentu zprávu o podpoře vzdělávání, výzkumu a inovací (VVI) v letech 2025-2028. Ve zprávě uvádí, že plánuje do této oblasti investovat finanční prostředky v celkové výši 29,2 mld. CHF. Cílem této iniciativy je, aby Švýcarsko zůstalo mezinárodním lídrem v oblasti VVI. Spolková vláda předkládá parlamentu na vědomí svou politiku v oblasti podpory vzdělávání, výzkumu a inovací každé 4 roky. V rámci rozdělení kompetencí mezi Konfederaci a kantony uznává jako základní principy spolupráce subsidiaritu, autonomii a partnerství.

Navrhovaný celkový objem ve výši 29,2 mld. CHF odpovídá ročnímu nominálnímu růstu o 1,6 % a je tak o 1,3 mld. CHF vyšší než objem pro finanční období v letech 2021-2024. Z těchto prostředků budou financována opatření v oblasti odborného a rozšířeného vzdělávání, univerzity, jakož i podpora výzkumu a inovací. Důraz je kladen především na konkurenceschopné financování výzkumu a inovací. To zahrnuje iniciativy zaměřené na excelentní vědy (např. národní kvantovou iniciativu) a větší globální kooperaci v rámci výzkumné spolupráce. Mezinárodní výměna bude posilována také v oblasti vzdělávání prostřednictvím programů provozovaných finanční agenturou Movetia. Další pozornost je věnována rozšířenému vzdělávání, které má velký význam vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Tato finanční podpora pokrývá přibližně 19 % celkových veřejných výdajů v oblasti VVI. Zbytek financují kantony a obce. Úloha Konfederace v oblasti VVI tak přesahuje její finanční závazky. Vytvořením co nejlepších politických rámcových podmínek chce umožnit autonomním aktérům v oblasti VVI, aby se i v budoucnu aktivně podíleli na utváření vzdělávacího a výzkumného prostředí. 

Tato nejvyšší hodnocení ukazují, že výzkumná a inovační politika ve Švýcarsku a rozdělení úkolů mezi soukromé a veřejné subjekty dobře fungují i v současné době. Výzkum a inovace jsou však činnosti, které jsou vždy zaměřeny na budoucnost, a proto zůstávají i nadále výzvou. 

Švýcarsko není jen lídrem v inovacích, je také vstupní branou pro mnoho českých firem, startupů a vědeckých týmů, které chtějí prorazit na poli pokročilých technologií. Příležitosti pro české subjekty se nabízejí ve spolupráci s místními hráči na společných projektech (klinický výzkum, projekty s umělou inteligencí) nebo ve využití místní infrastruktury k vývoji nových technologií.