Sektor MEM (strojírenský, elektrotechnický a kovodělný průmysl) patří ve Švýcarsku k jednomu z ústředních pilířů švýcarské ekonomiky. Je inovativním high‑tech sektorem, který si navzdory vysokým výrobním nákladům v zemi díky své přesnosti a kvalitě udržuje vedoucí postavení na světových trzích.

MEM zahrnuje všechny perspektivní oblasti techniky, jako jsou senzorová technika, fotonika, robotika, aditivní výroba a průmyslové, informační a komunikační technologie. Den co den pracuje na tom, aby se Švýcarsko a celý svět staly bezpečnějšími, šetrnějšími k životnímu prostředí, zdravějšími a více prosperujícími prostřednictvím technologických řešení. 

Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace, a to zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy (senzorové technologie, digitalizace rozhraní pro zákazníky), fotonika, robotika a vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Investice jsou směřovány především do informačních technologií v oblasti plánování podnikových zdrojů (ERP), systému pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), výrobních informačních systémů (MES) a procesu řízení životního cyklu výrobku (PLM).

MEM patří také k nejvýznamnějším exportním odvětvím a největšímu zaměstnavateli v zemi. Tento sektor skýtá pracovní místa pro více než 300 000 zaměstnanců (v roce 2025 činil počet zaměstnanců ve Švýcarsku 320 000, což představuje cca 8 % celkové pracovní síly). Sektor zajišťuje mimo jiné i pracovní místa pro cca 560 000 zaměstnanců po celém světě. Navzdory mírnému poklesu oproti roku 2024, zůstává toto odvětví i v roce 2025 klíčovým zaměstnavatelem. Tvoří jej převážně malé a střední podniky, které vzdělávají kolem 20 000 potenciálních mladých profesionálů ve Švýcarsku. Objem vývozu tohoto sektoru činí více než 70 mld. CHF ročně, což představuje 21 %, tedy ¼  celkového švýcarského exportu. Největší podíl na vývozu, mají strojírenské výrobky, výrobky přesné mechaniky, elektroniky a výrobky kovoprůmyslu.

Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství celá řada a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí. Česká řešení se mohou uplatnit např. v následujících oblastech: automatizace tovární a montážní výroby, technologie pohonu a převodové techniky, automotive, hydraulika, pneumatický průmysl, intralogistika, obalová technika, technika pro manipulaci s materiálem, zpracování plastů, nové energetické systémy, fotonické a optické systémy, přesné strojírenství, letectví a kosmonautika, technologie svařování a řezání, technologie čerpadel, textilní výroba, environmentální technologie, výroba nástrojů a forem, obráběcí stroje, konstrukce strojů a zařízení pro procesní inženýrství, výrobní systémy pro chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl.

Obyvatelé Švýcarska těží z vysoce kvalitní a dobře dostupné zdravotní péče. Aby mohl zůstat tento trend i nadále zachován, ocitá se systém švýcarského zdravotnictví pod tlakem, a to zejména z důvodu rostoucích nákladů na zdravotní péči, nárůstu nepřenosných nemocí, nedostatku kvalifikovaného zdravotnického personálu, zejména v ošetřovatelství, chybějící transparentnosti, např. pokud jde o náklady a kvalitu služeb, sociální nerovnosti, a v neposlední řadě ve švýcarském zdravotnictví zaostávající digitalizaci.

V roce 2020 byla završena realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem „Gesundheit 2030“. Jejím cílem je vypořádat se s hlavními společenskými výzvami tak, aby i nadále zůstala zdravotní péče ve Švýcarsku kvalitní, dostupná a cenově přijatelná pro všechny jeho obyvatele. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna, nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií, počítá koncepce „Gesundheit 2030“ i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. 

Na rozdíl od jiných oblastí života je ve švýcarském zdravotnictví digitalizace mnohem méně pokročilá. Chybí široce založená společná strategie pro všechny zúčastněné strany. I ve vnitrostátním srovnání je úroveň digitalizace zdravotnictví v porovnání s ostatními odvětvími podprůměrná. 

Spolková rada a parlament si tato slabá místa uvědomují, a prostřednictvím  programu „DigiSanté“ hodlají tyto nedostatky odstranit. DigiSanté je celostátní švýcarský program (2025–2034), jehož cílem je zásadně urychlit digitalizaci zdravotnictví, sjednotit datové standardy a vytvořit moderní infrastrukturu, která umožní bezpečný a efektivní tok zdravotních dat. Program zahrnuje přibližně 50 projektů a představuje největší digitální reformu švýcarského zdravotnictví v historii. Výchozím bodem programu je vize digitálního systému zdravotní péče vycházející ze strategie “Gesundheit 2030”, do níž je program DigiSanté začleněn. Prostřednictvím programu “DigiSanté” chce Spolková vláda zlepšit kvalitu systému zdravotní péče zejména pro pacienty. Cílem je také větší efektivita pro všechny. Aby toho bylo možné dosáhnout, musí být zajištěna bezproblémová výměna dat pro léčbu, fakturaci, výzkum a administrativu. To vyžaduje lepší standardizaci. Zároveň musí být zaručena ochrana údajů, informační sebeurčení a kybernetická bezpečnost a přístup ke zdravotnickým údajům musí být jasně upraven zákonem. Kromě toho by mělo být v rámci zákonných požadavků usnadněno sekundární využití výsledných zdravotnických údajů pro plánování, řízení a výzkum.

Švýcarský zdravotní systém nabízí českým firmám překvapivě široké a velmi atraktivní příležitosti, zejména v biotechnologiích, farmaceutickém výzkumu, v oblasti zdravotnických technologií a digitálním zdravotnictví. 

Pro české IT experty se naskýtá příležitost v oblasti e-health, ochrany dat, kybernetické bezpečnosti, 5G, VR, apod. Dále jsou poptávány služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Exportní potenciál mají i kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky, mikroskopy, diagnostické systémy, či nábytek, jakož i speciální aplikace, například nano nátěry a malby. A samozřejmě technologie využívající nanovlákna nebo zdravotnický nábytek. Švýcarské zdravotnictví se také potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, především v ošetřovatelství. 

Švýcarsko patří díky dobrému renomé místního chemického a farmaceutického výzkumu a vývoje, a daňovým úlevám, k jednomu z nejvýznamnějších světových hubů pro life sciences. 

Za své špičkové postavení v tomto odvětví však z velké části vděčí  zahraničním, a tedy i českým expertům, jelikož země nedisponuje dostatkem vlastních klinických vědců. Musí tak vynakládat velké úsilí a prostředky na to, aby je přilákalo ze zahraničí a zajistilo tak, že jeho klinický výzkum udrží krok s vysokou kvalitou základního lékařského výzkumu. Díky vysokým platům, výhodným pracovním podmínkám a příznivému podnikatelskému prostředí je v tom úspěšné. 

Ve Švýcarsku tak v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada inovativních biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie, což dává příležitost zahraničním, resp. českým lékařům, vědcům a expertům se zkušeností v oblasti klinického výzkumu a otevírá tak prostor pro vzájemnou spolupráci.

Přestože je ekonomický podíl švýcarského zemědělství zanedbatelný, je mu ve Švýcarsku připisován strategický význam, a to zejména kvůli roli, kterou sehrává v udržení bezpečnosti potravin a potravinového zabezpečení. Přispívá k zásobování švýcarského obyvatelstva potravinami, jakož i k tvorbě kulturní krajiny, a tudíž i k rozvoji cestovního ruchu.  

Švýcarské zemědělství je hlavním odvětvím primárního sektoru, přičemž v roce 2025 činila hodnota jeho produkce podle předběžných odhadů Spolkového statistického úřadu 12,5 mld. CHF. Produkce meziročně vzrostla o 4,1 % díky dobré sklizni, příznivým tržním podmínkám pro živočišnou výrobu a stagnujícím výrobním nákladům. ½ těchto příjmů připadá na živočišnou výrobu, a to zejména na chov skotu a výrobu mléka a mléčných výrobků. Rostlinná výroba (pěstování plodin na orné půdě, krmiva, odvětví ovocnářství, vinařství a zahradnictví) se podílí více než ⅓ na této částce. Většina zemědělské produkce je určena pro domácí trh, přičemž domácí výroba pokrývá průměrně 50 % poptávky. Proto je Švýcarsko v řadě klíčových potravinářských komodit závislé na dovozu ze zahraničí. 

Podíl na celkovém dovozu zemědělského a potravinářského zboží v roce 2024 činil 7 % (tento nejaktuálnější údaj vychází z oficiálních statistik Spolkového úřadu pro zemědělství BLW), zatímco na celkovém vývozu cca 4 %. Díky růstu populace a tudíž i spotřeby zůstává v posledních letech poměr domácí produkce potravin ke spotřebě na relativně konstantních 50 %. Zbytek své potravinové potřeby není Švýcarsko schopné pokrýt vlastními výrobky, a musí je tak dovážet ze zahraničí. Výjimku tvoří pouze mléko a mléčné výrobky, pochutiny a tabák. Některé produkty, jako mléko, obiloviny a cukr, nepřímo vyváží prostřednictvím potravinářského průmyslu v podobě sýrů, čokolád, pečiva a nápojů.

Hlavní důvody vysoké poptávky po dovozu zemědělských a potravinářských výrobků spadají v zásadě do dvou kategorií: 1) vysoká hustota osídlení, tedy malá dostupnost orné půdy a 2) méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů. Orná plocha na obyvatele činí ve Švýcarsku cca 500 m2, což je jen čtvrtina mezinárodního průměru. Asi 2/3 celkové zemědělské plochy Švýcarska lze z topografických nebo klimatických důvodů využívat pouze jako pastviny. Méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských výrobků souvisí i s tím, že na základě společenské poptávky získaly vysokou prioritu udržitelnost, uzavřené cykly, ekologické zemědělství, integrovaná produkce a ochrana biodiverzity. 

Žádné jiné odvětví švýcarského hospodářství není tak štědře dotovaným odvětvím jako švýcarské zemědělství. Ve Švýcarsku existují tři kategorie dotací pro jeho zemědělský sektor: 1) Přímé platby – největší a nejdůležitější část podpory, 2) Podpora výroby a prodeje – dotace zaměřené na konkrétní odvětví nebo produkty, 3) Podpora strukturálních zlepšení a sociálních opatření – rozvoj infrastruktury, podpora diverzifikace, regionální projekty. 

Dne 3. března 2025 schválil švýcarský Parlament tyto tři platební rámce dotací pro sektor zemědělství na léta 2026-2029. Oproti období 2022-2025 se výrobní základna zvýší o 130 mil. CHF (+ 23 %). Platby na podporu strukturálních zlepšení se budou postupně navyšovat z 87 mil. CHF na 117 mil CHF ročně. Zvýšeny budou rovněž prostředky na financování projektů v oblasti šlechtění a testování odrůd (+ 33 %, + 1 mil. CHF/1 rok), jakož i financování poradenských služeb v oblasti udržitelné ochrany rostlin (poradenské služby + 4 %, + 0,5 mil. CHF/1 rok). Platební rámec na podporu výroby a prodeje, jakož i přímé platby, byly stanoveny na stejné úrovni jako pro období let 2022-2025. 

Švýcarsko je malý, bohatý a silně chráněný trh, který si velkou část potravin vyrábí samo, ale zároveň dováží komodity, které nedokáže pokrýt domácí produkcí. Příležitosti pro české exportéry jsou tak v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit. Kromě poptávky po těch tradičních, jako je  např. chmel, pivo a nealkoholické nápoje, rostou požadavky i na obiloviny a produkty z obilí, cukrovinky, trvanlivé potraviny (těstoviny, konzervy, omáčky), zpracované maso a masné výrobky (v omezeném režimu kvót), máslo, cukr, mouka. Ve Švýcarsku je poptávka po sadbových bramborách, ale je nutné počítat s přísnými fytosanitárními pravidly a celními limity. Švýcarsko se i nadále potýká s nedostatkem vajec všech kategorií. Na jejich dovoz spolková vláda již poněkolikáté navýšila celní kvóty (v roce 2025 na 31.000 tun, což odpovídá nárůstu o 48 %). Vzrostl také podíl dovozu hrachu a dalších luštěnin jako čočka, sója, fazole, cizrna. Kromě těchto komodit se nabízí i prostor pro dodávky zemědělských strojů, technologií pro živočišnou výrobu, senzoriky, krmiv, řeziva, stavebního dřeva a dřevěných polotovarů.

Švýcarsko si i v roce 2025 udrželo pozici nejinovativnější ekonomiky na světě. Podle Global Innovation Index 2025 se již 15. rokem po sobě umístilo na 1. místě v tomto žebříčku z celkového počtu 139 hodnocených zemí.

Podle nejnovějších dostupných údajů ročně investuje Švýcarsko do VVI  okolo 25 mld. CHF, což odpovídá cca 3,4 % HDP, přičemž ⅔ celkových výdajů pochází ze soukromého sektoru. To potvrzuje, že švýcarské společnosti jsou významně exportně orientované. Mezi největší investory patří společnosti Roche, Novartis, ABB či Nestlé, které aktivně spolupracují s univerzitami na vývoji inovativních technologií.

Jedním z hlavních důvodů, proč se Švýcarsko stalo inovační velmocí, je vynikající systém ochrany duševního vlastnictví. Země pravidelně zaujímá přední příčky v počtu mezinárodních patentů na obyvatele a nabízí právní prostředí, které je považováno za jedno z nejstabilnějších na světě. To je velkým lákadlem pro firmy zaměřené na vývoj nových produktů, technologií a nebo farmaceutických řešení. 

To však není jediný důvod, proč je mezinárodní špičkový výzkum ve Švýcarsku doma. Dalšími důvody jsou vynikající mezinárodní networking, vysoká úroveň vzdělávání, stabilní politické a právní podmínky, vynikající infrastruktura, jakož i společenské uznání. Švýcarsko disponuje atraktivním a úspěšným vědeckým a výzkumným prostředím. Země proto přitahuje výzkumné pracovníky z celého světa: přibližně polovina všech doktorandů a profesorů pochází ze zahraničí. Mnoho švýcarských univerzit se umisťuje na velmi vysokých příčkách v mezinárodních žebříčcích univerzit. Většina výzkumu a vývoje však neprobíhá ve veřejných institucích, ale v soukromých společnostech.

Každé čtyři roky stanovuje Spolková vláda svou politiku podpory vzdělávání, výzkumu a inovací (VVI) a předkládá ji parlamentu. Cílem této iniciativy je, aby Švýcarsko i nadále zůstalo mezinárodním lídrem v oblasti VVI. V prohlášení VVI na léta 2025 – 2028 hodnotí předchozí období a účinnost podpory, představuje plánované cíle a opatření, jakož i jejich financování pro nadcházející finanční období. 

Na svém podzimním zasedání v roce 2024 schválily spolkové rady rámcové podmínky financování, přičemž do této oblasti hodlají v letech 2025 – 2028 investovat prostředky ve výši 29,2 mld. CHF. Navrhovaná částka odpovídá ročnímu nominálnímu růstu o 1,6 % a je tak o 1,3 mld. CHF vyšší než objem pro finanční období v letech 2021-2024. 

Tato finanční podpora pokrývá přibližně 19 % celkových veřejných výdajů v oblasti VVI. Zbytek financují kantony a obce. Úloha Konfederace v oblasti VVI tak přesahuje její finanční závazky. Vytvořením co nejlepších politických rámcových podmínek chce umožnit autonomním aktérům v oblasti VVI, aby se i v budoucnu aktivně podíleli na utváření vzdělávacího a výzkumného prostředí.

Z prostředků budou financována opatření v oblasti odborného a rozšířeného vzdělávání (posílení duálního vzdělávání), univerzity, zajištění rovného přístupu ke vzdělání, jakož i podpora výzkumu a inovací. Důraz je kladen především na konkurenceschopné financování výzkumu a inovací. To zahrnuje iniciativy zaměřené na excelentní vědy (např. národní kvantovou iniciativu) a větší globální kooperaci v rámci výzkumné spolupráce, zejména v kontextu vztahů s EU. Mezinárodní výměna bude posilována také v oblasti vzdělávání prostřednictvím programů provozovaných finanční agenturou Movetia. Další pozornost je věnována rozšířenému vzdělávání, které má velký význam vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Nejvyšší hodnocení ukazují, že výzkumná a inovační politika ve Švýcarsku a rozdělení úkolů mezi soukromé a veřejné subjekty dobře fungují i v současné době. Výzkum a inovace jsou však činnosti, které jsou vždy zaměřeny na budoucnost, a proto zůstávají i nadále výzvou. 

Švýcarsko není jen lídrem v inovacích, je také vstupní branou pro mnoho českých firem, startupů a vědeckých týmů, které chtějí prorazit na poli pokročilých technologií. Příležitosti pro české subjekty se nabízejí ve spolupráci s místními hráči na společných projektech (klinický výzkum, projekty s umělou inteligencí) nebo ve využití místní infrastruktury k vývoji nových technologií. Česko má výbornou reputaci v softwarovém vývoji, kyberbezpečnosti, datové analytice. Švýcarské společnosti a výzkumné instituce často hledají agilní softwarové partnery, kteří dokážou rychle dodat řešení a české firmy jsou v tomto směru velmi konkurenceschopné.