Švýcarsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoBern
Počet obyvatel8,74 mil.
Jazykněmčina, francouzština, italština, rétorománština
Náboženstvípřevážně křesťanství
Státní zřízeníkonfederace
Hlava státuIgnazio Cassis
Hlava vládypředsedu vlády Švýcarsko nezná, rozhoduje vláda jako kolektivní orgán
Název měnyšvýcarský frank (CHF)
Cestování
Časový posun0 hodin
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Kateřina Fialková
Ekonomický úsekZdeněk Eliáš, Marcela Dvořáková
Konzulární úsekJUDr. Ing. Vladimír Krňávek
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 669
Hospodářský růst (%) 3,6
Inflace (%) 0,6
Nezaměstnanost (%) 3

Švýcarská konfederace neboli, Švýcarsko, se z původní volné konfederace kantonů postupně vyvinulo ve spolkový stát s parlamentní demokracií, prvky přímé demokracie a některými konfederativními rysy s rozvinutou komunální samosprávou. Ve státní a veřejné správě je do velké míry uplatňován princip subsidiarity.
Zemi tvoří 26 samosprávných kantonů, které oficiálně užívají 4 úřední jazyky (němčinu, francouzštinu, italštinu a rétorománštinu). Spolková vláda a parlament sídlí v hlavním městě Bernu. Výkonná moc je v rukou sedmičlenné spolkové vlády.
Švýcarsko se řadí mezi země s nejvyšší mírou blahobytu na světě, a to měřeno jak kvalitou života, tak výší HDP na obyvatele (v roce 2021 se umístilo globálně na 2. místě).  Země za to vděčí především kvalitnímu vzdělávacímu systému, flexibilním a dobře regulovaným trhům výroby i práce, vysoké míře investic jak do lidského kapitálu, tak do vědy a výzkumu, rozsáhlému finančnímu sektoru i vysoce výkonným a inovativním exportním odvětvím. K úspěšnému vývoji země přispívá i  dlouhodobá stabilita, vysoká politická kultura a smysl pro odpovědnost občanů vůči celku.
Švýcarsko patří rovněž dlouhodobě k zemím s nízkou mírou nezaměstnanosti. V roce 2021 činila 3 %, přičemž začíná postupně klesat na úroveň před koronavirovou pandemií.
Zatímco v roce 2020 způsobila koronavirová pandemie pokles HDP o 2,5 %, v roce 2021 činil jeho růst velmi solidní 3,6 %. Celkem se pro rok 2022 očekává růst HDP o 3,0 %, pro rok 2023 o 1,9%. Inflace by měla v ročním průměru klesnout v roce 2023 na 0,6 % (stejně jako v roce 2021 – nezměněná prognóza).
V posledních sto letech se Švýcarsko proměnilo z převážně zemědělsky orientované země na zemi s rozvinutým průmyslem. Jeho nejdůležitějším ekonomickým odvětvím jsou nyní služby, a to zejména v obchodním a finančním sektoru, dále výroba jemné mechaniky a turismus, který ovšem během pandemie utrpěl značné ztráty. Průmyslovému sektoru dominuje chemický a farmaceutický, jakož i strojírenský a kovozpracující průmysl.
Podle žebříčku Global Innovation Index 2021, který porovnává 132 světových ekonomik, patří Švýcarsko již 11 let k nejinovativnějším zemím světa do výzkumu a vývoje investuje každoročně přes 3 % HDP. I v porovnání se zeměmi EU má ve všech hodnocených oblastech nadprůměrný náskok. V roce 2021 se Švýcarsko stalo také nejkonkurenceschopnější zemí světa (poprvé od roku 1989).
Nejvýznamnější oborové příležitosti pro české exportéry nabízejí ve Švýcarsku tato odvětví: ICT, strojírenský průmysl, chemický průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl.
Charakteristickými rysy jednání švýcarského partnera jsou věcnost, přímost až odměřenost a spolehlivost. Schopnost komunikovat jedním ze švýcarských úředních jazyků je vždy výhodou, neboť v delší spolupráci zvyšuje důvěryhodnost.
Oficiální měnou Švýcarska je švýcarský frank (CHF). 1 CHF = 0,97 EUR, resp. 1,05 USD (měnový kurs Švýcarské národní banky k 22. 4. 2022)

Souhrnná teritoriální informace (STI) Švýcarsko (397.35kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Švýcarsko (MZV) (60.17kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Švýcarská konfederace, zkráceně Švýcarsko – německy: Schweizerische Eidgenossenschaft, francouzsky: Conféderation suisse, italsky: Confederazione Svizzera, rétorománsky: Confederaziun svizra.

Systém vládnutí: Švýcarsko sestává z 26 autonomních kantonů (z toho 6 tvoří tzv. polokantony) s vlastním parlamentem, vládou, zákony, rozpočtem i ústavou. Švýcarský parlament se skládá ze dvou komor: Národní rady (poslanecké sněmovny) s 200 členy a Stavovské rady (senátu) se 46 členy. V Národní radě je zastoupeno 6 politických frakcí, ve kterých se sdružují členové 15 politických stran. Výkonná moc je v rukou sedmičlenné spolkové vlády. Tu volí obě komory parlamentu vždy po parlamentních volbách na 4 roky. Ve Spolkové radě (vládě) mají zastoupení vždy 4 politické strany s největším podílem hlasů, které vládnou na základě tzv. konkordančního principu. Jejím předsedou je spolkový prezident, tj. jeden ze členů vlády, kterého volí spolkový parlament na základě rotačního systému vždy na 1 rok a který souběžně s prezidentskou rolí plní rovněž funkci ministra ve svém rezortu, tzv. departementu.

Složení spolkové vlády od 1. 1. 2022: – Ignazio Cassis, předseda Spolkové vlády (prezident) a spolkový ministr zahraničních věcí,
– Alain Berset, zástupce předsedy Spolkové vlády (viceprezident), spolkový ministr vnitra, zdravotnictví a kultury
– Simonetta Sommaruga, spolková ministryně životního prostředí, dopravy, energetiky a  spojů,
– Ueli Maurer, spolkový ministr financí,
– Guy Parmelin, spolkový ministr pro hospodářství, vzdělání a výzkum,
– Viola Amherd, spolková ministryně obrany, civilní ochrany a sportu,
– Karin Keller-Sutter, spolková ministryně spravedlnosti a policie.

Politická atmosféra v zemi: Politické prostředí se vyznačuje stabilitou. V posledních době je patrný příklon Švýcarů, zejména ve větších městech, do politického levého středu. Tento trend potvrdily i poslední parlamentní volby v r. 2019. Ty vedly k přesunutí politické většiny v Národní radě ze středoprava do středoleva , protože v nich obě švýcarské zelené strany – Strana zelených a Strana zelených liberálů – získaly rekordní počty hlasů. Do parlamentu se tak dostala řada nových tváří a podíl zastoupení žen v obou komorách dosáhl 42 %, resp. 26 %. V porovnání s ostatními evropskými státy má Švýcarsko nyní 5. nejvyšší počet žen v parlamentu. Všechny ostatní větší politické strany voliče ztratily, nejvíce Švýcarská lidová strana – SVP, která ale i tak zůstává nejsilnější politickou stranou. Dalšími hlavními politickými stranami jsou Sociálnědemokratická strana SP, Liberálně-demokratická strana FDP a strana Střed – die Mitte vycházející z původní Křesťanskodemokratické strany. Tyto 3  strany a SVP mají své zástupce ve Spolkové vládě. Volební období parlamentu i vlády je na 4 roky. Další volby se tak uskuteční na podzim 2023.


1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika země
Strategie zahraniční politiky na období 2020 – 2023 se opírá o ústavou zakotvené dlouhodobé švýcarské hodnoty: svobodu, právní stát, rovnost příležitostí a udržitelný rozvoj, k jejichž prosazování mají sloužit zejména principy švýcarské vojenské neutrality, multilateralismu a univerzálnosti. Dokument k zahraniční politice definuje 4 pilíře. Hlavním nástrojem k naplnění prvního, označeného jako Mír a bezpečnost, je členství v Radě bezpečnosti OSN, do které Švýcarsko kandiduje jako nestálý člen pro období 2023–2024. V popředí druhého pilíře Prosperita stojí konsolidace vztahů s EU, které se však v roce 2021 zhoršily z důvodu ztroskotání tzv. Rámcové dohody (IFA). Ta měla zaručit jejich další rozvoj, zejména prohloubit přístup Švýcarska na jednotný trh EU. Základ třetího pilíře Udržitelnost tvoří Agenda 2030 zaměřená na 17 cílů udržitelného rozvoje a její implementace. Čtvrtou oblast představuje Digitalizace. V té se Švýcarsko zaměřuje na vytvoření souhrnných a mezinárodně platných pravidel v digitálním prostoru. Také buduje globální centrum pro diskusi o digitalizaci a technologiích v Ženevě, kde již nyní sídlí mezinárodní organizace a multilaterální fóra zabývající se touto problematikou. Země sází rovněž na multilaterální spolupráci, která představuje nástroj k řešení změny klimatu, terorismu, boje s chudobou, hospodářskými krizemi či ozbrojenými konflikty. Dle Švýcarska neexistuje k multilateralismu žádná jiná alternativa. I proto se chtějí Švýcaři věnovat hlavně reformě OSN, prohlubovat své partnerství s Mezinárodním výborem Červeného kříže a zasazovat se o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bezproblémové fungování Mezinárodního trestního tribunálu. Švýcarsko se také nadále prezentuje jako atraktivní hostitelská země pro pořádání mezinárodních konferencí, mírových rozhovorů apod., kde v oblasti prevence konfliktů, mediace, vědy, výzkumu a inovací patří mezi světovou špičku. Prioritními zeměmi pro švýcarskou zahraniční politiku jsou kromě některých členských zemí EU a EHP, USA, Turecko,  JAR, Indie, Japonsko a Brazílie. Značné trhliny dostávají vztahy s Ruskem v důsledku války na Ukrajině. Rovněž vztahy k Číně založené na ekonomické spolupráci a pragmatismu je Švýcarsko nuceno přehodnotit.

Vztahy Švýcarska s EU
Ačkoliv není Švýcarsko členskou zemí EU, jako stát v srdci Evropy je ekonomicky, politicky i společensky s EU úzce provázán. Skutečnost, že Švýcarsko není v EU a na rozdíl od ostatních členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) není ani součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP), vedla k vytvoření specifického modelu bilaterální spolupráce s EU ve formě dvoustranných sektorových dohod. Tyto dohody, kterých je 120, vytvářejí podmínky k rozsáhlému vzájemnému přístupu na trh. Posílení a další rozvoj bilaterálních vztahů s členskými zeměmi EU má pro Švýcarsko zásadní význam. Tento další vývoj však vyžaduje vyjasnění vzájemných institucionálních vztahů s EU, které měly být jednotně upraveny v Rámcové dohodě mezi Švýcarskem a EU (IFA). Obě strany o ní vyjednávaly od r. 2014, Švýcarsko však v květnu 2021 oznámilo, že od ratifikace IFA jednostranně odstupuje a dále odmítá zastřešující smlouvu svých vztahů s EU. Naopak chce pokračovat ve spolupráci ve formě dalších dvoustranných dohod, zejména pro oblast zdravotnictví či energetiky. V r. 2008 přistoupilo Švýcarsko jako asociovaný členský stát k schengenskému prostoru, s EU spolupracuje rovněž v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dohodu uzavřelo i s Evropskou obrannou agenturou a také se připojuje k vybraným sankčním režimům EU, naposledy vůči Rusku v důsledku války na Ukrajině. V r. 2017 vstoupila v platnost dohoda mezi Švýcarskem a EU o automatické výměně informací v oblasti poskytování finančních služeb, své zástupce vysílá Švýcarsko rovněž do misí Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráže FRONTEX. Švýcarsko je také členem „Skupiny přátel Východního partnerství“.


1.3. Obyvatelstvo

I když rozlohou 41 285 km² patří Švýcarsko k nejmenším evropským zemím, s 208 obyvateli na km² je naopak jedním z nejhustěji osídlených států Evropy. Ve Švýcarsku žilo v roce 2021 zhruba 8,7 mil. obyvatel, z toho přibližně čtvrtinu tvoří cizinci. Úředními jazyky jsou: němčina, francouzština, italština a rétorománština.  

Demografické složení
·         Počet obyvatel: 8 736,5 tis. z toho muži – 4 337,0 tis., ženy – 4 399.5 tis.
·         Cizinci: 2 242.9 tis., resp. 25,7 % (rostoucí trend)
·         Občané pod věkovou hranicí 20 roků: 19,9 %
·         Občané nad věkovou hranici 65 let: 19 %
·         Průměrný věk: 42,5
·         Populační růst: 0,8 %
·         Hustota obyvatelstva: 208 obyvatel/km2  

Náboženské složení
V posledních 50 letech se náboženské poměry ve Švýcarsku podstatně změnily. Zatímco podíl obyvatel vyznávající římskokatolické náboženství zůstal relativně stabilní, podíl evangelické reformované církve prudce klesl ve prospěch obyvatel bez náboženské příslušnosti. 
·         římskokatolická církev – 34,4 %
·         evangelická reformovaná církev – 22,5 %
·         islám – 5,4 %
·         bez vyznání – 29,4 %
·         jiná – 7,2 %
·         náboženská příslušnost neznámá – 1,1 %  

Úřední jazyky (*) a ostatní nejčastěji používané jazyky
Rozložení úředních jazyků Švýcarska se za poslední čtyři desetiletí změnilo. Podíl německého, italského a rétorománského jazyka jako hlavních jazyků mírně ustoupil, zatímco podíl francouzštiny a jiných cizích jazyků se zvýšil. Dvěma nejčastěji zmiňovanými cizími jazyky jsou angličtina a portugalština.  
·         německý* – 62,3 %
·         francouzský* – 22,8 %
·         italský* – 8,0 %
·         rétorománský* – 0,5 %
·         anglický – 5,8 %
·         portugalský – 3,5 %
·         albánský – 3,2 %
·         srbochorvatský – 2,3 %
·         španělský – 2,4 %
·         ostatní – 8,2 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Švýcarská ekonomika rostla v roce 2021 rychleji než za posledních 14 let. Rostoucí inflace a válečný konflikt na Ukrajině mají nicméně za následek zpomalení tohoto pozitivního trendu. Lze však předpokládat, že přímé dopady ukrajinského konfliktu na Švýcarsko nebudou z důvodu jeho omezených ekonomických vazeb na Rusko a Ukrajinu tak velké jako v jiných zemích. Tyto skutečnosti navíc zastihují švýcarskou ekonomiku již v relativně dobré kondici. Domácí ekonomika se zotavuje. Příznivě se vyvíjí i trh práce: zaměstnanost roste a míra nezaměstnanosti se vrací na předpandemickou úroveň. K tomu rozsáhlé rušení koronavirových opatření dává důvod očekávat silné oživení v sektoru služeb. 
V roce 2021 učinila švýcarská ekonomika významný krok k překonání koronavirové pandemie, její HDP vzrostl v průběhu roku 2021 o 3,6 %. Jde tak o nejsilnější růst HDP od vypuknutí finanční a hospodářské krize v roce 2007, na jehož růstu se výrazně podílel vývoz výrobků chemického a farmaceutického průmyslu (zejména vakcín) a rekordní tržby v maloobchodě. Pro rok 2022 se předpokládá růst HDP o 3 % a pro rok 2023 o 1,9 %. Míra nezaměstnanosti, která v roce 2021 činila 3 %, postupně klesá na úroveň před pandemií. Dle predikcí se předpokládá další oživení trhu práce a s ním i pokles míry nezaměstnanosti v letech 2022-2023 na 2,4 %.
Opatření ke zvládnutí pandemie vedla i v roce 2021 k vysokým nárokům na spolkové finance a k nárůstu zadluženosti (hrubý dluh Švýcarska na konci roku 2021 činil 108,6 mld. CHF; hrubá dluhová kvóta činila 15 % HDP). Oproti roku 2020 se tak jedná o nárůst o 5 mld. CHF. I přes tento nárůst je dluh Švýcarska v mezinárodním srovnání stále díky dluhové brzdě relativně nízký. V roce 2021 se Švýcarsko podle IMD, které srovnávalo 64 světových ekonomik, umístilo na 1. místě žebříčku konkurenceschopnosti. 

Švýcarské hospodářství je značně závislé na zahraničním obchodu. Přibližně dvě třetiny dováženého zboží pochází ze zemí EU (67 %). Největší podíl tvoří zboží chemického a farmaceutického průmyslu, stroje a zařízení, potravinářské a kovové výrobky, elektronika, vozidla a nábytek.
Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím Švýcarska jsou služby, a to zejména obchodní a finanční. Sektor služeb tvoří cca 74 % HDP Švýcarska a představuje 1/4 celkového vývozu a téměř 1/3 celkového dovozu. Z hlediska domácí spotřeby je význam sektoru služeb ještě zřetelnější, neboť činí celkově více než 70 % švýcarského HDP.
Sektor průmyslu představuje přibližně 25 % HDP Švýcarska; průmyslovému sektoru dominuje chemický a farmaceutický, jakož i strojírenský a kovozpracující průmysl.
Sektor zemědělství přispíva méně než 1 % HDP.
Nezanedbatelnou složku švýcarského hospodářství tvoří rovněž odvětví cestovního ruchu.

Švýcarsko je známé produkcí výrobků jemné mechaniky (náramkové hodinky) a přístrojů, jež tvoří spolu s výrobky chemického a farmaceutického průmyslu nejvýznamnější vývozní artikl. Dále vyrábí lékařskou techniku a potravinářské výrobky.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 1,1-33,631,9
HDP/obyv. (USD/PPP) 73 645,6072 162,9076 620,0081 660,0084 740,0
Inflace (%) 0,4-0,70,61,10,6
Nezaměstnanost (%) 2,33,132,42,4
Export zboží (mld. USD) 243,8240283,8270,7268,4
Import zboží (mld. USD) 206,4194,2219,5221,2219,3
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 75,562,199,478,377,6
Průmyslová produkce (% změna) 4,5-3,58,54,72,9
Populace (mil.) 8,68,78,78,88,9
Konkurenceschopnost IV.63III.63I.64N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,3
Veřejný dluh (% HDP) 29,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) 47,7
Daně 2022
PO 8,5 % / 7,8 % (efektivní)
FO od 0,77 %
max 11,5 %
DPH 7,7 %  standardní sazba DPH
2,5 %  redukovaná sazba
3,7 %  speciální sazba

S cílem předcházet zadlužování země odsouhlasili Švýcaři v referendu v r. 2001 tzv. dluhovou brzdu. Ve švýcarské ústavě bylo následně zakotveno, že příjmy a výdaje spolkového rozpočtu musí být udržovány v dlouhodobé rovnováze. Pokud výdaje převýší v daném roce příjmy, je třeba to v následujících letech kompenzovat, tak aby byl rozpočet za hospodářský cyklus vyrovnaný. Je ale zřejmé, že dluh vzniklý kvůli potřebě financovat opatření na boj s pandemií je a bude na švýcarské poměry vysoký.

V letech 2020 a 2021 vedla koronavirová pandemie ve Švýcarsku k největší hospodářské krizi za poslední desetiletí a zanechala hluboké stopy i ve veřejných financích. Rekordně vysoké schodky se dotkly především spolkové úrovně. Vzhledem k současně klesajícím fiskálním výnosům u kantonů a obcí zůstává zatížení veřejných rozpočtů v roce 2021 i nadále velmi vysoké. Schodek veřejných financí činí předběžně 0,7 % HDP.
Hrubý dluh Švýcarska na konci roku 2021 činil 108,6 mld. CHF; hrubá dluhová kvóta činila 15 % HDP. Oproti roku 2020 se tak jedná o nárůst o 5 mld. CHF. Čistý dluh, tzn. hrubý dluh bez finančních aktiv vzrostl oproti roku 2020 o 6,0 mld. CHF na 76,1 mld. CHF.

Vzhledem k oživování švýcarské ekonomiky by se měla finanční situace veřejných rozpočtů v roce 2022 normalizovat. K pozitivnímu vývoji ve státním sektoru významně přispívá dodatečné rozdělení zisku Švýcarské národní banky a solidní růst daní v kantonech a obcích. Díky vysokým kladným finančním saldům kantonů a fondů sociálního zabezpečení se očekává přebytek veřejných financí ve výši 0,4 % HDP.

Rizika: Největší nejistotu pro švýcarské veřejné finance nyní představuje možnost zhoršení hospodářské situace v důsledku konfliktu na Ukrajině, prudce rostoucí ceny energií a potravin, rostoucí nedostatky v zásobování a posilování švýcarského franku a s tím související nárůst státních výdajů (např. na humanitární pomoc, pohonné hmoty a energie). Globální cenové tlaky by mohly vést k vyšší inflaci i ve Švýcarsku. Prognózy vývoje veřejných financí na příští roky jsou proto obtížné.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor patří k tradičním a nejúspěšnějším odvětvím švýcarské ekonomiky, Švýcarsko je jedním z předních světových finančních center a lídrem v přeshraniční správě majetku. Švýcarský bankovní sektor nabízí prvotřídní rámcové podmínky pro technologické inovace a je v mezinárodním měřítku příkladně regulován. Zákonná regulace je doplněna profesionálními standardy a doporučeními, které si banky určují v rámci samoregulace.
Při posuzování stability bankovního sektoru se Švýcarská národní banka (SNB) zaměřuje zejména na velké banky (Credit Suisse a UBS) a domácí úvěrové banky. Ve Švýcarsku aktivní banky podléhají spolkovému zákonu o bankách a spořitelnách, tzv. bankovnímu zákonu (Bankengesetz, BankG).
Na konci roku 2020 působilo ve Švýcarsku celkem 243 bank (zdroj: Švýcarská národní banka SNB – nejaktuálnější údaj), tedy o 3 banky méně, než v roce 2019, a jejich celková bilanční suma činila 3 467,3 mld. CHF (o 4,5 % více než v roce 2019). Toto zvýšení je způsobené nárůstem hotovosti a peněžních ekvivalentů o 26,1 %.
Největšími bankami jsou UBS – Union Bank of Switzerland a Credit Suisse, pro něž je charakteristické propojení se světovým hospodářstvím a mezinárodními finančními trhy, široká síť poboček a dceřiných společností v zahraničí. Ve Švýcarsku se zabývají především správou soukromého majetku, úvěrovým a hypotekárním obchodem. Na tyto dvě banky připadá 55 % celkových aktiv 30 top švýcarských bank, dalších 28 větších bank sdílí 45 % zbývajících aktiv. Třetí největší bankou je skupina Raiffeisen Schweiz. Ta vytváří rámcové podmínky pro obchodní aktivity regionálních Raiffeisen bank (např. v oblasti IT, infrastruktury a refinancování), podporuje je a poskytuje jim poradenské služby. Je rovněž odpovědná za likviditu a správu kapitálu a refinancování, asistuje při zakládání společností. Následuje Zürcher Kantonalbank jako přední univerzální banka kantonu Curych. Je zastoupena pouze ve svém kantonu, ale funguje i na národní a částečně i mezinárodní úrovni. Působí v oblasti hypoték a půjček, jakož i v investičním a penzijním sektoru a je jedním z pěti největších správců aktiv ve Švýcarsku. Pátým největším finančním institutem je Postfinance, dceřiná společnost Švýcarské pošty. Zaměřuje se na národní a mezinárodní platební transakce, nabízí však i služby v oblasti spoření, investování, penzijní a financování.

2.4. Daňový systém

Švýcarský daňový systém je komplikovaný zejména kvůli federálnímu uspořádání země. Ve Švýcarsku jsou daně vybírány na třech úrovních: státem (Bund), kantony a obcemi. Každý z 26 švýcarských kantonů má své vlastní daňové právo a daňové příjmy, odlišně zatěžuje příjmy, aktiva, majetek, kapitál a výnosy z pozemků, apod. I všech 2 250 švýcarských obcí je oprávněno vybírat obecní daně buď dle vlastního uvážení, nebo podle základních kantonálních sazeb. Daně vybírá i stát, ačkoliv ten získává větší část svých fiskálních příjmů z jiných zdrojů, a to především z DPH, z kolkovného, z cel, jakož i z mimořádných spotřebních daní. Jako členská země OECD se Švýcarsko podílí na hledání multilaterálního řešení, jak zdaňovat digitální ekonomiku.

Spolkové sazby daně fyzických osob se pohybují od 0,77 % (pro nezadané daňové poplatníky) a 1 % (pro manželské páry), až po maximální daňovou sazbu 11,5 %. Jednotlivci se zdanitelným příjmem nižším než 17 800,- CHF/rok a manželské páry se zdanitelným příjmem nižším než 30 800,- CHF/rok jsou od spolkové daně osvobozeni.

Právnické osoby jsou obvykle daněny jak státem (jedná se o přímou spolkovou daň), tak i kantony a obcemi. Ve většině kantonů odvádějí právnické osoby i církevní daně. Spolková daňová sazba právnických osob činí 8,5 % z čistého příjmu, přičemž efektivní daňová sazba (ETR) činí 7,8 %. Pro společnosti, které podléhají běžnému zdanění, činí kombinovaná ETR s přihlédnutím ke spolkové a kantonální / obecní dani z příjmu mezi 12 % a 22 % v závislosti na sídle společnosti. Ve většině kantonů se pohybuje mezi 12 % a 14 %.
Pro rok 2022 činí standardní sazba DPH 7,7 %, což představuje nejnižší sazbu DPH v Evropě. Na určité druhy zboží (potraviny, knihy, časopisy nebo léky) a služby se vztahuje redukovaná sazba ve výši 2,5 %. Většina bankovních a pojišťovacích služeb, rezidenční nemovitosti, vzdělávání, zdraví a regulovaná kasina jsou od daní osvobozeny. Na hotelnictví a ubytovací služby se vztahuje speciální sazba ve výši 3,7 %.

Pro rok 2022 se neočekávají žádné podstatné změny daňového sytému.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Švýcarsko je členem ESVO, ale není členem EU a EHP. I když není členskou zemí EU, je s jejími členskými zeměmi díky bilaterálním dohodám ekonomicky velmi úzce propojeno. Členské země EU jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem Švýcarska, a to zejména jeho sousední země, především Německo.  Švýcarsko pokrývá přibližně 7 % evropského zahraničního obchodu. Cca. 67 % švýcarského dovozu pochází ze zemí EU, do EU směřuje cca 50 % švýcarského vývozu. Švýcarsko je 3. největším investorem v zemích EU. Zbožově se obchod mezi EU a Švýcarskem soustřeďuje na několik sektorů, hlavně výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, zdravotnické výrobky, nástroje přesné mechaniky a hodinky.


20172018201920202021
Export do EU (mld. CHF) N/AN/A114,95108,79N/A
Import z EU (mld. CHF) N/AN/A132,80120,94N/A
Saldo s EU (mld. CHF) N/AN/A-17,85-12,15N/A

Zdroj: Spolkový celní úřad, Swiss-Impex 


Obchodní vztahy s ČR

V roce 2021 směřovalo do Švýcarska zboží v celkové hodnotě 71,9 mld. CZK, tj. 1,5 % českého vývozu (16. místo). V témže období směřovalo ze Švýcarska na český trh zboží v celkové hodnotě 46,4 mld. CZK, tj. 1,0 % českého dovozu (20. místo). Do Švýcarska se v r. 2021 vyvážely především silniční vozidla, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky. Nejvýznamnějšími položkami dovozu do ČR byly v r. 2021 farmaceutické výrobky a léčiva, zlato, nikoli mincovní (kromě rud a koncentrátů zlata) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 36,859,170,268,971,9
Import do ČR (mld. CZK) 59,237,738,539,446,4
Saldo s ČR (mld. CZK) 22,4-21,4-31,6-29,5– 25,5

Zdroj: ČSÚ


Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Švýcarska mimo země EU jsou již dlouhodobě USA (12,5 %), Čína (7,56 %), Velká Británie (3,17 %) a Japonsko (2,61 %). Zbytek světa (bez EU – 56 %) se podílí 17 %  na celkovém objemu švýcarského obchodu se zbožím.

(Údaje jsou uvedené bez zlata ve slitcích a jiných drahých kovů, mincí, drahých kamenů a drahokamů, jakož i uměleckých předmětů a starožitností)


20172018201920202021
Export do zemí mimo EU (mld. CHF) N/AN/A127,39116,5N/A
Import ze zemí mimo EU (mld. CHF) N/AN/A  72,35 61,37N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mld. CHF) N/AN/A   55.04 55,13N/A

Zdroj: Spolkový celní úřad, Swiss-Impex

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2020 (nejaktuálnější údaj Švýcarské národní banky SNB) činil stav přímých zahraničních investic ve Švýcarsku 1 216 mld. CHF. Z toho 1 159 mld. CHF (95 %) připadalo na vlastní kapitál a 58 mld. CHF (5 %) na podnikové úvěry. V členění podle koncových investorů připadalo 73 % investovaného kapitálu na investory ze zemí EU a 13 % na investory z USA. Tato klasifikace však poukazuje na domicil subjektů, které kontrolu nad švýcarskými firmami reálně vykonávají, pouze podmíněně. Významnou roli v této oblasti totiž ve Švýcarsku sehrávají zprostředkovatelské společnosti. SNB proto zveřejňuje alternativní členění podle zemí, z nichž pocházejí koncoví beneficienti investic ve Švýcarsku. Podle tohoto členění spravovali investoři ze Spojených států 47 % a investoři z EU 29 % základního kapitálu ve Švýcarsku. Příjmy z přímých zahraničních investic ve Švýcarsku se v roce 2020 kvůli koronavirové pandemii snížily oproti roku 2019 o 36 % ze 109 mld. CHF na 69 mld. CHF. Dividendy a čisté úroky převedené investorům do zahraničí přitom dosáhly 73 mld. CHF, což má za následek pokles reinvestovaného příjmu ve výši 4 mld. CHF. Pokles výnosů z investic se týkal jak dceřiných společností v sektoru služeb (– 35 mld. CHF na 53 mld. CHF), tak i v sektoru průmyslu (– 5 mld. CHF na 16 mld. CHF).

Podle statistických údajů České národní banky činily k 31. 12. 2020 (nejaktuálnější údaj) přímé investice ve Švýcarsku 2,6 % objemu všech českých přímých investic v zahraničí. To ze Švýcarska činí za Nizozemím, Lucemburskem, Slovenskem, Kyprem, Velkou Británií, Rumunskem a Polskem 8. nejoblíbenější destinaci českých investorů.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mezi CH a EU existuje od r. 1972 Dohoda o volném obchodu /FTA/. Vzájemné vztahy upravuje i řada sektorových bilaterálních dohod (tzv. Bilaterale I z r. 1999 – volný pohyb osob, redukce obchodních omezení, přístup k veřejným zakázkám, zemědělství, pozemní a letecká doprava, věda a výzkum, a Bilaterale II z r. 2004 – další ekonomické dohody, vnitřní bezpečnost, azylová politika, životní prostředí a kultura). Dosud však neexistuje zastřešující dohoda, a to i přesto, že finální text Rámcové dohody (IFA) byl vyjednán v r. 2018. Cílem IFA bylo definovat rámec platný pro všechny bilaterální dohody mezi EU a CH – tedy jak pro ty již platné, včetně FTA, tak i pro nově vyjednané v budoucnu, a vyřešit stále neexistující soudní dohled a vynucování dodržování stávajících bilaterálních dohod. Spolková vláda však vyjednaný text IFA v květnu 2021 odmítla a v roce 2022 představila svůj záměr pokračovat v bilaterálních dohodách a sjednat tzv. Bilaterale III, které však z pohledu EU neřeší potřebný institucionální rámec.

Smlouvy s ČR

Smluvní vztahy ČR a CH se odvíjejí od mezinárodních bilaterálních i multilaterálních smluvních dokumentů, jimiž jsou obě země vázány. Vedle nich jsou pro ně relevantní ty části acquis EU, které se na základě smluvních vztahů EU a CH promítají i do bilaterálních vztahů jednotlivých členských států s CH. Některé dvoustranné smluvní dokumenty se tak neprovádějí, protože se na konkrétní problematiku přednostně uplatní právní akty Evropského společenství. K nejdůležitějším dvoustranným smlouvám lze zařadit Smlouvu mezi ČR a CH o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která – v rozsahu standardním v Evropě – zamezuje tomu, aby byl příjem a majetek zdaňován ve státech obou smluvních stran. Dohoda mezi ČR a SK a CH o podpoře a vzájemné ochraně investic, poskytuje právní rámec ochraně investic, a Dohoda č. 1 a č. 2 mezi ČR a CH  týkající se sdílení zabraných výnosů a majetku z trestné činnosti, zabraňuje nedobytnosti výnosů z trestné činnosti, deponovaných na území státu druhé smluvní strany.

3.4. Rozvojová spolupráce

Švýcarsko je v oblasti rozvojové spolupráce i humanitární pomoci významným dárcem. Výše jeho oficiální rozvojové pomoci (ODA) činila v roce 2021 podle OECD 3,589  mld. CHF (tj. 0,51 % HDP). Navzdory ekonomickým ztrátám způsobeným koronavirem země své příspěvky zvýšila oproti roku 2020 o více než 243 mil. CHF s cílem zmírnit celosvětové důsledky pandemie a zabránit humanitární katastrofě po nástupu Tálibánu v Afghánistánu. Švýcarská mezinárodní spolupráce je uskutečňována především prostřednictvím Spolkové agentury pro rozvojovou a humanitární pomoc (DEZA) a Divize pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v rámci Spolkového úřadu pro hospodářství (SECO). Tyto dvě instituce jsou pověřeny prováděním Spolkového zákona o mezinárodní rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Se zapojením českých firem se nyní nedá počítat. V každém případě DEZA spolupracuje na několika projektech v zahraničí s českou humanitární organizací Člověk v tísni.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Podle Global Innovation Index 2021 je Švýcarsko nejinovativnější zemí světa, přičemž na prvním místě se umisťuje nepřetržitě od roku 2011. Největší strategickou příležitost pro české subjekty tak dlouhodobě představují věda, výzkum a inovace.  V této oblasti patří Švýcarsko ke světovým lídrům, a proto je v zájmu České republiky usilovat nejen o uplatnění českých řešení ve Švýcarsku, ale i o nalezení cesty, jak se podílet na těch švýcarských. V listopadu 2020 přijala švýcarská vláda Strategii digitální zahraniční politiky 2021 – 24. Při jejím naplňování vzniká v oblasti digitalizace mnoho zajímavých příležitostí napříč všemi směry a sektory. Švýcaři také chtějí ve spolupráci s ostatními evropskými státy vybudovat evropské datové centrum v Ženevě.

▶ ICT

Digitální suverenita je i ve Švýcarsku velmi aktuálním tématem. Pandemie navíc vyvolala turbo-digitalizaci. Švýcarsko je dlouhodobě dovozcem ICT znalostí a služeb, i když pro digitální transformaci nabízí výborné výchozí podmínky. Geograficky skýtá nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kanton Curych, kanton Bern a okolí a kanton Ženeva. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi klíčovými sektory. Perspektivní jsou cloudové služby, virtuální a rozšířená realita.

▶ Strojírenský průmysl

Sektor MEM (strojírenství, elektrotechnický průmysl a zpracování kovů) je klíčovým průmyslovým odvětvím Švýcarska, jehož objem vývozu činil v roce 2020 téměř 27 % celkového vývozu. Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy, jakož i vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Sektor MEM úspěšně kombinuje tradiční výrobní know-how s inovativními technologiemi zaměřenými na budoucnost. Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství mnoho, a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí.

Chemický průmysl

Chemický a na něj navázaný farmaceutický průmysl patří mezi nejvýznamnější odvětví švýcarského hospodářství. Na celkovém HDP Švýcarska se podílí 4,8 %. Švýcarsko je v celosvětovém srovnání velmi příznivým místem pro výzkum a inovace v oblasti biomedicíny. Za své špičkové postavení vděčí Švýcarsko do velké míry zahraničním expertům. Možnosti jsou v akademické spolupráci, spolupráci na klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních příležitostech.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Švýcarská zdravotní politika a její priority vycházejí z koncepce „Gesundheit 2030“ z roku 2020. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na mezery v digitalizaci švýcarského zdravotnického systému, se nová koncepce zaměřuje i na stále rostoucí potřebu zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče je pod tlakem mj. kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu a mezerám v digitalizaci odvětví. Tyto oblasti tak skýtají největší příležitosti pro česká řešení.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Švýcarské zemědělství je mimořádně štědře dotovaným hospodářským odvětvím. Podíl celkového dovozu zemědělských a potravinářských produktů do země převyšuje jejich vývoz. 40 % své potravinové potřeby není Švýcarsko schopno pokrýt vlastními produkty, a je tak odkázáno na jejich dovoz ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit a zemědělských strojů.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Švýcarsko je bohatá a velmi rozmanitá země s jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Dělí se na 26 kantonů, v nichž se hovoří čtyřmi úředními jazyky. Švýcaři jsou díky své historii a úspěchům zkušení a hrdí obchodníci, kteří nabízejí, ale i požadují férové jednání, kvalitu a důvěryhodnost. Uzavření obchodní smlouvy může trvat déle, ale o to pevnější pak zpravidla bývá i vzájemný obchodní vztah a dohoda. Vzhledem k tomu, že čtvrtinu obyvatelstva tvoří cizinci, nemusíte v konečném důsledku vůbec jednat s rodilým Švýcarem.

4.2. Oslovení

Zejména v koronavirové době se stalo takřka pravidlem oslovovat obchodní partnery přes online komunikační kanály, jejichž prostřednictvím může český exportér prezentovat svou firmu, produkt či službu. Tato forma komunikace se bude jistě využívat i nadále. Osobní kontakt je však v mnoha ohledech nenahraditelný, a proto vždy doporučujeme najmout místního obchodního zástupce, či PR agenturu znalou místního trhu a prostředí. Další možností, jak oslovit obchodní partnery, je účast na oborově zaměřeném veletrhu ve Švýcarsku, v Česku, nebo kdekoliv na světě. Například na MSV v Brně vystavuje pravidelně okolo sedmdesáti švýcarských firem. V Praze sídlící HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika nabízí díky své početné členské základně a mnoha česko-švýcarským aktivitám další možnost a způsob, jak oslovit obchodní partnery. A v neposlední řadě je zde Velvyslanectví ČR v Bernu, které pomocí nástrojů ekonomické diplomacie pomáhá českým firmám na švýcarský trh.

4.3. Obchodní schůzka

Po úspěšném oslovení švýcarského obchodního partnera přichází na řadu sjednání první obchodní schůzky. Možnost online videohovoru existuje, nicméně v tomto případě jsou výhody a důležitost osobního setkání nesporné. Švýcaři plánují hodně dopředu, a proto je důležité sjednat schůzku s patřičným předstihem. To platí mimochodem i v jejich osobním životě, ať už se jedná například „jen“ o přátelskou návštěvu, nebo o společnou vycházku s dětmi na hřiště. Švýcarský partner měří čas ve francích. Proto doporučujeme poskytnout mu předem maximum informací, aby věděl, co za svůj investovaný čas může získat. Jinak schůzku odmítne, nebo pošle zástupce. Místo setkání je třeba zvolit dle potřeby a zaměření obchodního jednání. Se starším majitelem tradiční švýcarské firmy si vyměníte vizitky v restauraci hotelu Bellevue, s CEO moderního start-upu si je pošlete přes telefony v bio kavárně.   Na sjednanou schůzku přijďte pět minut předem; známé úsloví o švýcarských hodinkách nevzniklo  náhodou. Připravte se na to, že jednání v německé části může vypadat úplně jinak než v té francouzské či italské. Lidé jsou v těchto kantonech rozdílní nejen jazykem, ale i povahou, kulturou a zvyky. Jednání však bývají vesměs věcná a neemotivní. Buďte proto i Vy. Nevtipkujte! Švýcaři náš humor často nechápou. Nebuďte moc familiérní a pozor na dotýkání, obzvláště v době koronavirové. S alkoholem opatrně. Švýcaři mají k alkoholu jiný vztah než Češi. Ve francouzské části bude sklenice vína k obědu samozřejmostí. V té německé spíše malé pivo. Na jednání přijděte slušně oblečeni, zejména v Ženevě či Curychu si lidé na módu potrpí. Definice ideálního jednacího týmu neexistuje. Nicméně ve stále liberálnějším, zelenějším a feminističtějším Švýcarsku se zvyšuje důraz na zastoupení žen v pracovních týmech.

4.4. Komunikace

Oficiálními jazyky Švýcarska jsou němčina, francouzština, italština a rétorománština. Snad kromě rétorománštiny je v obchodních jednáních upřednostňován jazyk daného kantonu. Znalost jazyka kantonu, ve kterém švýcarský obchodní partner působí je vždy výhodou. Švýcaři bývají dobře jazykově vybaveni, a proto většinou nemusí být problém vést jednání v anglickém jazyce. Neplatí to však vždy a všude. Ve francouzských kantonech ale doporučujeme používat raději angličtinu nežli němčinu. Úřední jazyk daného kantonu je také nutný v případě obchodních materiálů. Vždy však záleží na domluvě mezi oběma stranami. Osobní schůzku je potřeba vždy domluvit předem. 

4.5. Doporučení

• Komunikujte systémově a na jednání se přichystejte. Připravte se na věcného a přímého až odměřeného partnera. Švýcaři se nebojí jít do konfliktu, proto je vhodné se na jednání dobře připravit a být věcný.

• Uplatněte schopnost improvizovat. Kromě přizpůsobení se švýcarské organizovanosti je současně výhodou nevzdávat se české schopnosti improvizace a uplatnit kreativitu.

• Prezentujte se sebevědomě. Kvalitně a moderně zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci firmy. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná a velmi aktivní profesionální marketingová propagace. Nechte se inspirovat švýcarskou konkurencí.

• Nebojte se telefonovat. Vzhledem k formálnímu a často odměřenému způsobu komunikace zjistíte z telefonického rozhovoru mnohem více než při pouhé komunikaci prostřednictvím e-mailu.

• Nesázejte vždy na to, že se domluvíte anglicky. V malých a středně velkých firmách se bez němčiny, resp. francouzštiny či italštiny neobejdete. Znalost těchto domácích jazyků je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem.

• Dodržujte termíny a buďte spolehliví. Pro dlouhodobé rozvíjení obchodních vztahů se švýcarskými partnery je nutná spolehlivost, pragmatičnost i dochvilnost.

• Nepodceňujte švýcarského partnera a jeho znalosti. Ceny zbytečně nenadsazujte. Švýcarské firmy mají díky své pozici perfektní informace téměř z celého světa.

• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí. Design a inovace jsou nyní prodejním argumentem a konkurenční výhodou. Nezapomínejte na certifikace a reference. Švýcarsko je trh náročný.

• Hledejte obchodního zástupce. Švýcaři jsou výborní obchodníci – hledejte obchodní zástupce s již vybudovanými distribučními kanály. Je to finančně i časově výhodná cesta na švýcarský trh.

• Poznejte nejen své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy. Švýcarsko je známé pořádáním mezinárodních veletrhů.

4.6. Státní svátky

Ve Švýcarsku se slaví svátky celostátní, kantonální a církevní.
1.1. Nový rok
2.1. Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
6.1. Tři králové – pouze v některých kantonech
Velký pátek
Velikonoční pondělí
1.5. Svátek práce – pouze v některých kantonech
Nanebevstoupení Páně – ve čtvrtek 40 dní po Velikonocích
Svatodušní pondělí – 10 dní po svátku Nanebevstoupení Páně
1.8. Státní svátek Švýcarska – celošvýcarský
15.8. Nanebevzetí Panny Marie – pouze v některých kantonech
1.11. Svátek všech svatých – pouze v některých kantonech
25.12. – Vánoční svátky
26.12. – Vánoční svátky

Svátky se liší kanton od kantonu.
Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním, v kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno několik pracovních hodin ve dnech místních svátků (např. cibulový trh v Bernu v měsíci listopadu). 
Svátky v jednotlivých švýcarských kantonech najdete na webové stránce FEIERTAGE Schweiz.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Švýcarský trh je malý, stabilní a bohatý, s mnoha specifiky a překážkami, ale i výhodami. Vstup na tento trh je náročný a je potřeba jej dopředu dobře zvážit. Úspěch ve Švýcarsku se zpravidla stává dobrou referencí pro vstup na další, daleko větší světové trhy. Neúspěch ve Švýcarsku však stojí daleko více prostředků než v okolních zemích. Firemní náklady jsou zde několikanásobně vyšší a zejména služby a pracovní síla patří k těm nejdražším na světě. Švýcarskému partnerovi je potřeba vysvětlit, proč má obchodovat právě s Vámi. Pro něj je mnohem jednodušší a přirozenější obchodovat s firmami ze sousedních států. Měl by tak dopředu jasně vědět, proč se mu vyplatí obchodovat s firmou z Česka. Nejlepší je proto nabízet produkt, který domácí a sousední firmy nemají, nebo poskytovat lepší služby. Švýcaři jsou zvyklí platit za kvalitu, to ale rozhodně neznamená, že se nebudou snažit tlačit cenu dolů. Business jazykem je angličtina, nicméně znalost úředních jazyků Švýcarska (němčina, francouzština, italština) je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem. Doporučujeme tedy popis českého zboží a jeho propagaci v místních jazykových mutacích.   

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Na stránkách Spolkové celní správy Eidgenössische ZollverwaltungEZV lze nalézt veškeré informace stran dovozu, vývozu a tranzitu zboží z, do a přes Švýcarsko. Zboží, které je určeno k definitivnímu dovozu do švýcarského celního prostoru, musí být dopraveno a předloženo některé ze švýcarských celních stanic a elektronicky nebo písemně nahlášeno k celnímu odbavení. Přehled celních úřadoven naleznete zde. Kromě správně vyplněné přihlášky k celnímu odbavení je nutné předložit i další relevantní doprovodné doklady: faktury, případná potvrzení o původu zboží, povolení / expertízy, úřední potvrzení, analýzy, certifikáty. Výše celního poplatku závisí na druhu, materiálu, povaze, použití a váze obchodního zboží. Bývá zpravidla vypočítáván z hrubé váhy zboží. Pro výpočet cla je směrodatný stav a váha zboží v momentě celního odbavování. Dovozní poplatky musí být zpravidla zaplaceny v hotovosti na místě nebo jiným přípustným či dohodnutým způsobem. Za určitých podmínek lze zboží do Švýcarska dovézt bez celního poplatku, nebo může být poplatek redukován – viz informace o zboží pocházejícím ze zemí, se kterými má Švýcarsko uzavřenou dohodu o volném obchodu. Efektivní celní poplatek se vypočítává podle švýcarského celního sazebníku. Dle celního číselného kódu zboží lze v tomto on-line sazebníku ověřit výši cla při dovozu do Švýcarska. Kromě případného celního poplatku podléhá obchodní zboží dani, která činí 7,7 % z vyměřovacího základu. U některých druhů zboží, jako např. u potravin, knih, časopisů nebo léků, platí redukovaná sazba daně, která činí 2,5 %. Další informace k těmto daním jsou uvedeny v tomto odkazu. Švýcarsko se jako člen Světové obchodní organizace (WTO) musí důsledně řídit úmluvami, k jejichž plnění se při vstupu do této organizace zavázalo. To znamená, že kromě potravin by měl být dovoz liberální. Švýcarský trh je však trhem relativně uzavřeným a chráněným, a to i pro firmy ze zemí EU, se kterou má Švýcarsko od roku 1972 uzavřenou dohodu o volném obchodu. Specifickou netarifní překážkou a ochranou domácího trhu jsou kontroly všeho druhu jak na hranicích, tak i uvnitř země. V databázi přístupu na trh (Market Access Database) je možné obeznámit se s konkrétní výší cel uplatňovaných na dovozy do Švýcarska, případně s dalšími překážkami přístupu na trh, jak je signalizují vývozci z členských států Evropské unie. Pokud budete potřebovat součinnost s využitím databáze přístupu na trh, je možno využít příručku pro uživatele v českém jazyce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky působení na švýcarském trhu se odvíjejí od toho, jaký typ firmy (firma v individuálním vlastnictví, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, apod.), v jaké podnikatelské oblasti a v kterém kantonu Švýcarska bude zakládán a provozován. Některé obecně platné zákony a předpisy mají totiž spoustu výjimek na úrovni kantonů (daňové odlišnosti, procedurální odlišnosti, povolení k pobytu, atd.). I z tohoto důvodu doporučujeme najmout si místního zástupce či agenturu znalou místního trhu a prostředí. Zakládání firem ve Švýcarsku není omezeno zemí původu zakládajících osob. Švýcarsko je součástí schengenského prostoru, občané zemí EU (s výjimkou Chorvatska) a ESVO mohou tudíž ve Švýcarsku svobodně pracovat, samostatně podnikat či založit firmu. Mohou vlastnit i půdu. Aby mohl občan země EU/ESVO ve Švýcarsku samostatně podnikat či založit firmu, nemusí se v zemi usadit. Postačí mu zažádat o 5leté pobytové povolení (tzv. povolení typu B). Během přihlašování však musí byt schopen svou plánovanou samostatnou činnost prokázat. To lze např. doložením o zapsání do živnostenského rejstříku, zapsáním do obchodního rejstříku, předložením podnikatelského záměru, atd. Pokud založení firmy nevyjde, ztrácí žadatel i příslušné pobytové povolení. Může si však ve Švýcarsku hledat práci jako zaměstnanec. Podrobnější informace týkající se vyžadovaných potvrzení sdělují kantonální migrační úřady. Další užitečné informace stran založení společnosti cizím státním příslušníkem, resp. občanem EU/ESVO ve Švýcarsku lze nalézt na webových stránkách portálu malých a středních podniků KMUPortal.

5.3. Marketing a komunikace

Švýcarsko je bohaté a náročné teritorium, čemuž by měla odpovídat i prezentace firmy, nabízeného produktu či služby. Kromě standardních marketingových postupů je velmi důležité věnovat péči jazykové úrovni – materiály/komunikace by měly být v jazykové mutaci té oblasti Švýcarska, ve které se firma prezentuje. Je třeba zohlednit nejen čtyři úřední jazyky dvaceti šesti kantonů, ale i různé dialekty a kulturní a společenské odlišnosti. 
Tradiční marketingové nástroje jako letáky, billboardy, tištěná reklama či reklama v médiích vyjdou velmi draho a je třeba předem zvážit jejich efektivitu a dosah pro prezentovaný produkt či službu. Levnější a v mnoha případech efektivnější může být využití sociálních sítí, webových stránek, influencerů, ambasadorů a dalších možností internetové propagace. K tomu lze využít místní PR agentury, které mohou propagaci cílit dle svých zkušeností s místním prostředím.
Kontakty na agentury, či informace o propagačních akcích a veletrzích poskytne na vyžádání Velvyslanectví ČRv Bernu, nebo některý ze tří Honorárních konzulátů ČR ve Švýcarsku.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ve Švýcarsku je ochrana práv týkajících se duševního vlastnictví na vysoké úrovni. Švýcarsko je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) od roku 1970. Je rovněž stranou všech důležitých úmluv v této oblasti. Velvyslanectví ČR v Bernu nejsou známy případy porušení práv v oblasti duševního vlastnictví ve Švýcarsku, které by se dotýkaly českého držitele práv. Případná porušení lze řešit trojím způsobem (jednotlivě každým z nich nebo v kombinaci všemi):
–          v trestně-právní rovině učinit trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení,
–          žádat náhradu škody v občansko-právním soudním řízení,
–          obrátit se na celní orgán, který na žádost držitele práv v oblasti duševního vlastnictví může zakázat dovoz, vývoz i průvoz předmětů, jež předmětná práva porušují. Chráněné vzory, patenty, značky a design ve Švýcarsku ověřuje, uděluje a spravuje federální úřad pro duševní vlastnictví (EidgenössischesInstitut für Geistiges Eigentum) se sídlem v Bernu.

5.5. Trh veřejných zakázek

– Konkrétní informace o veřejných zakázkách jsou k dispozici na stránkách Švýcarského obchodního věstníku SHAB.

– Informace o evropských veřejných zakázkách jsou k dispozici na Portálu SIMAP/TED.

– Švýcarská národní databáze veřejných zakázek je k dispozici na Portalu SIMAP/CH.

Simap.ch je společná elektronická platforma konfederace, kantonů a obcí v oblasti zadávání veřejných zakázek. Veřejní zadavatelé mohou jednoduchým způsobem prostřednictvím tohoto portálu zveřejnit své nabídky a související dokumentaci. Zainteresované společnosti a poskytovatelé obdrží celošvýcarský přehled možných smluv a kromě publikací si mohou k nabídkám elektronicky stáhnout související dokumenty. 
Případné dotazy lze položit přímo na platformě prostřednictvím fóra otázek / odpovědí. Nahrávku online školení, jak portál SIMAP efektivně využívat (webinář obsahující pět videí v němčině), naleznete zde.
České podnikatelské subjekty se s dotazy mohou obracet i na obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Bernu, Muristrasse 53, 3006 Bern, email: commerce_bern@mzv.cz, tel. +41313504080.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Švýcarsko patří k finančně nejméně rizikovým zemím světa. Platební podmínky se nijak zvlášť nevymykají evropským zvykům. U menších a nepravidelných transakcí, nebo u prvních dodávek zboží či služeb bývá vyžadována platba předem. U větších mezinárodních transakcí se často využívají dokumentární formy placení při dodání zboží. Dokumenty se předávají většinou prostřednictvím bank, stejně tak i platba (dokumentární inkaso). Mezi dlouhodobými obchodními partnery, kteří si již navzájem důvěřují, je možno domluvit platbu fakturou s dohodnutou dobou splatnosti, nebo dokonce komisní prodej. Pro řešení obchodních sporů se švýcarským partnerem lze nejprve využít švýcarského úřadu pro vymáhání dluhů (Betreibungsschalter). Více informací naleznete zde.
Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny smírčím řízením nebo u soudu. Výrazně levnější je najít řešení ve smírčím řízením u rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb. Rozhodčí soud pracuje při Hospodářské komoře ČR. V případě soudního projednávání není možné se obejít bez právní pomoci specializovaných kanceláří. Užitečný odkaz na právní pomoc lze získat např. i na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Bernu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování těchto podmínek je příslušný zastupitelský úřad dané země. Následující informace jsou určeny tedy jen k základní orientaci. Vždy je doporučeníhodné si před cestou ověřit u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Ačkoli Švýcarsko není členskou zemí EU, přistoupilo v roce 1999 k Dohodě o volném pohybu osob a zboží a je součástí schengenského prostoru. Plný volný pohyb se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR. K cestě do Švýcarska stačí platný cestovní pas ČR nebo občanský průkaz ČR. Platnost cestovních dokladů musí trvat po dobu pobytu cestovatele ve Švýcarsku, resp. do okamžiku vycestování. Čeští občané nemají ve Švýcarsku vízovou povinnost. Při turistických pobytech do 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů není třeba zvláštní povolení. Totéž platí pro léčebné či lázeňské pobyty. Pokud však má český občan v úmyslu pobývat ve Švýcarsku déle než 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů, nebo ve Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost, je povinen požádat u příslušného kantonálního migračního úřadu o povolení k pobytu (podrobněji v kapitole 5.8).
Mezinárodní letiště v Curychu, Ženevě i v Basileji jsou přímo napojena na železniční síť, z letiště v Basileji je třeba dojet k železniční stanici v centru města autobusem č. 50. Služby taxi a půjčoven automobilů na švýcarských letištích jsou samozřejmostí, ceny jsou vysoké, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou standardní jako v jiných vyspělých evropských zemích. Na kratší vzdálenosti je lepší a mnohdy rychlejší se pohybovat pěšky, příp. za použití MHD. Dostupnost i kvalita pitné vody je bezproblémová, kriminalita velmi nízká.               
Vzhledem k cenám zdravotních služeb a léků se velmi doporučuje uzavřít před cestou do Švýcarska dobré cestovní pojištění. 
Odkaz na užitečné webové stránky:

Velvyslanectví Švýcarska v Praze – Schweizerische Botschaft in Prag
Státní sekretariát pro migraci – Staatssekretariat für Migration SEM
Ministerstvo zahraničních věcí Švýcarska – Eidgenössisches Departementfür auswärtige Angelegenheiten EDA
Švýcarské regionální konzulární centrum ve Vídni – Regionales Konsularcenter Wien

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Švýcarsko uzavřelo s EU v roce 1999 dohodu o volném pohybu osob. Plná svoboda pohybu se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR, kteří tak mohou ve Švýcarsku nárokovat stejné životní a pracovní podmínky jako Švýcaři.  
K pracovnímu pobytu ve Švýcarsku potřebují čeští občané povolení, která vydává místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad. Jejich seznam i s kontakty je uveden pod následujícím odkazem.
Na federální úrovni spadá problematika pod Státní sekretariát pro migraci (Staatssekretariatfür Migration), na jehož webové stránce lze nalézt v němčině, francouzštině, italštině i angličtině mnoho užitečných informací. V konkrétní záležitosti je nicméně žádoucí vždy konzultovat místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad, neboť podmínky se mohou kanton od kantonu lišit.  
Klíčem k udělení pracovního povolení je získání pracovního místa, resp. nalezení zaměstnavatele ochotného českého zájemce zaměstnat a o pracovní povolení pro něj požádat. Velvyslanectví ČR v Bernu nabídky na švýcarském pracovním trhu nesleduje a práci ve Švýcarsku nezprostředkovává. Pro vykonávání výdělečné činnosti s pobytem nad 90 dnů je žadatel povinen se co nejdříve po příjezdu do Švýcarska nahlásit na kantonálním migračním a pracovním úřadě dle místa plánovaného pracovního pobytu. Seznam s kontaktními údaji viz výše. 
Prospěšné informace lze získat i na portálu sítě Evropské služby zaměstnanosti (EURES), jejíž součástí je i Úřad práce České republiky. Základním posláním předmětné služby je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Služby EURES se prostřednictvím bilaterálních smluv vztahují také na Švýcarsko.   Zákonnou minimální mzdu si v kantonálních referendech odhlasovaly pouze kantony Neuchâtel, Jura, Ženeva a Ticino. V platové oblasti se projevují typické švýcarské odlišnosti, vycházející z kantonálních rozdílů. Nejsilnější švýcarský odborový svaz Unia považuje za férovou minimální mzdu 4 000,- CHF hrubého měsíčně.  
Sociální a zdravotní péče je pro ty, kdo ve Švýcarsku pracují legálně a řádně platí veškeré předepsané odvody, na vysoké úrovni.

5.9. Veletrhy a akce

Podrobný seznam všech švýcarských veletrhů pro roky 2022 až 2025 najdete na stránkách SWISS FAIRS

K těm největším a nejvýznamnějším švýcarským veletrhům patří například:

BEA BERN konaný 28.4. – 7.5.2023. Tradiční švýcarský zemědělský veletrh.

Geneva International Motor show konaný 14.2. – 19.2.2023. Jeden ze dvou největších evropských autosalonů.

OLMA St. Gallen konaný 2.4. – 4.4.2023. Největší švýcarský veletrh z oblasti hotelnictví a gastronomie.



6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Švýcarské konfederaci a v Lichtenštejnském knížectví
Botschaft der Tschechischen Republik
Muristrasse 53
P.O.Box 1304
3000 Bern 16
Schweiz
Vchod na velvyslanectví i na konzulární oddělení je z ulice Burgernzielweg.
K úřadu jezdí tramvaj č. 7 směr Ostring, zastávka Burgernziel.
Telefon: +41-31-3504070
Fax: +41-31-3504098
E-mail: velvyslanectví: bern@embassy.mzv.cz
E-mail: konzulární oddělení: consulate_bern@embassy.mzv.cz
E-mail: obchodně ekonomický úsek: commerce_bern@mzv.cz
Web Velvyslanectví ČR v Bernu
Diplomatická a konzulární služba: +41-79-641 33 00 – (pouze nouzové případy v mimopracovní době)
Pracovní doba: pondělí – pátek: 7:45 – 16:15 h


Stálá mise České republiky při úřadovně OSN a ostatních mezinárodních organizacích v Ženevě
Mission permanente de la République tchèque auprès de l’Office des Nations Unies et des autres organisations internationales à Genève

17, Chemin Camille Vidart
Case postale 109
1211 Genève 20
Suisse  
Ke Stálé misi jezdí od hlavního nádraží Gare Cornavin autobus č. 5 do zastávky Vermont.
Telefon: +41 22 910 38 10
Fax: +41 22 740 36 62
E-mail: mission.geneva@embassy.mzv.cz
Web Stálé mise ČR
Pracovní doba: pondělí – pátek: 08.30 – 17.00 h


Honorární konzulát ČR v Basileji
Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Basel
Christoph Merian-Ring 11
4153 Reinach BL
Telefon: +41 – 79 783 55 69
E-mail: basel@honorary.mzv.cz
Konzulární působnost: kantony Basilej-město a Basilej-venkov
Úřední hodiny:
Pondělí  10.00 – 13.00 hod. 
Středa 13.00 – 16.00 hod.    


Honorární konzulát ČR v Curychu
Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Zürich
Freigutstrasse 27
8002 Zürich
Telefon: + 41 – 44 515 20 42
E-mail: zurich@honorary.mzv.cz
Konzulární působnost: kanton Curych
Úřední hodiny:
Pondělí 10.00 – 13.00 hod.  
Úterý 12.00 – 15.00 hod.


Německo – Zahraniční kancelář CzechInvest Düsseldorf – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: germany@czechinvest.org
Web

Rakousko – Zahraniční kancelář CzechTrade Vídeň – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: julie.havlova@czechtrade.cz
Web

Rakousko – Česká centrála cestovního ruchu  – CzechTourism – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: wien@czechtourism.com
Web

Rakousko – České centrum Vídeň – Tschechisches Zentrum Wien – místně příslušné i pro Švýcarsko
E-mail: ccwien@czech.cz
Web

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

·         112 – Mezinárodní číslo tísňového volání
·         117 – Policie
·         118 – Požárníci
·         140 – Automobilová havarijní služba
·         143 – Krizová linka
·         144 – Záchranka, ambulance
·         145 – První pomoc v případě otravy, poradenství
·         147 – Dětská linka důvěry
·         163 – Stav vozovek
·         187 – Lavinový věstník
·         1414 – Záchranná letecká služba – helikoptéra společnosti REGA
·         1415 – Záchranná letecká služba – speciální horské letadlo společnosti Air-Glacier
·         044 261 88 66 – Tísňová linka rodičů
·         044 211 22 22 – Záchranná služba pro zvířata
.         Právní pomoc

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice
Schweizerische Botschaft in der Tschechischen Republik

Pevnostní 7
CZ-162 01 Praha 6
Česká republika
Vchod na velvyslanectví je z ulice Dělostřelecká.
Telefon: +420 220 400 611
E-mail: prague@eda.admin.ch
Web

Delegace EU ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku
Delegation der EU für die Schweiz und das Fürstentum Liechtenstein

Christoffelgasse 6
CH-3011 Bern
Švýcarsko
Velvyslanec a vedoucí Delegace: Petros Mavromichalis
Telefon: +41 31 310 15 30
E-mail: delegation-bern@eeas.europa.eu
Web


Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy  (prostřednictvím této stránky se dostanete na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí)
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí
Spolkové ministerstvo vnitra (Zabývá se převážně agendou zdravotnictví)
Spolkové ministerstvo spravedlnosti a policie
Spolkové ministerstvo obrany, ochrany obyvatelstva a sportu
Spolkové ministerstvo financí
Spolkové ministerstvo pro hospodářství, vzdělávání a výzkum 
Spolkové ministerstvo životního prostředí, dopravy, energie a komunikace
Spolkový daňový úřad
Kantonální složení Švýcarska
Spolkový celní úřad
Státní sekretariát pro otázky migrace (Zabývá se mj. i podmínkami pro vystavení pracovního povolení a vysílání zahraničních pracovníků)
Státní sekretariát pro hospodářství
Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika
Swissfairs Messekalender Schweiz (Informace o veletrzích)
Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu Swissmem, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců.
economiesuisse (Ústřední svaz švýcarských podniků)
KMU Portal für kleine und mittlere Unternehmen (Portál malých a středních podniků). Obsahuje mj. informace o podmínkách zakládání společností ve Švýcarsku cizími státními příslušníky.
Switzerland Global Enterprise (Švýcarská centrála na podporu exportu)
Banka UBS (Union Bank of Switzerland (Největší švýcarská banka. UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení banky)
Schweizerische Nationalbank (Švýcarská národní banka. Jako nezávislá centrální banka řídí měnovou politiku země)
Agentura Switzerland Tourism (Webové stránky s praktickými turistickými informacemi)
Touring Club Schweiz (Webové stránky švýcarského automotoklubu TCS, kde lze nalézt specifické informace pro řidiče a nejen pro ně)
Vereinigung der Strassenverkehrsämter Schweiz (Sdružení dopravních inspektorátů Švýcarska. Adresy dopravních inspektorátů Švýcarska)
Map.search.ch (Portál pro vyhledávání jakéhokoliv místa – město, čtvrť, ulice – na mapě Švýcarska) 
Tel.search.ch (Portál pro vyhledávání telefonních čísel ve Švýcarsku)
Neue Zürcher Zeitung (Elektronická verze deníku Neue Zürcher Zeitung. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska – placený web)
Der Bund (Elektronická verze deníku Der Bund – placený web)
Handelszeitung (Přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích)
Schweizerische Bundesbahnen SBB (Informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu)
BERNMOBIL (Informace o městské hromadné dopravě v Bernu a okolí + jízdní řád)
Bundesamt für Meteorologie und Klimatologie Meteo Schweiz (Spolkový úřad pro meteorologii a klimatologii. Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska)


• Teritorium: Evropa | Švýcarsko | Zahraničí